Identifikace Faktorů Investiční Atraktivnosti, Potenciálu a Rozvojových Bariér Okresu Rokycany

Home , Bujesily, Cekov, Chomle, Hlohovice, Klabava, Lhotka u Radnic

Vysoká škola regionálního rozvoje a bankovní institut - AMBIS

Katedra regionálního rozvoje

Identifikace faktorů investiční atraktivnosti, potenciálu a rozvojových bariér okresu Rokycany

Diplomová práce

Autor: Bc. Tomáš Brichta

Management rozvoje měst a regionů

Vedoucí práce: Ing. Nikola Krejčová Ph.D.

Praha 2020

Prohlašuji,

že jsem předloženou diplomovou práci vypracoval samostatně a všechny citace a prameny řádně vyznačil v textu. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. Současně souhlasím s tím, aby tato práce byla zpřístupněna v knihovně VŠRR a Bankovního institutu – AMBIS, a.s. a používána ke studijním účelům v souladu s autorským právem.

V Praze, dne 25. 7. 2020 Podpis studenta

………………………………………………

Rád bych poděkoval Ing. Nikole Krejčové, Ph.D. za cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích a vypracování.

Anotace

Diplomová práce se soustřeďuje na hodnocení investiční atraktivity regionů. Teoretická část se věnuje problematice regionů, dělením regionů, zabývá se teoretickými přístupy, problematikou lokalizační atraktivity a definuje aktéry regionálního rozvoje. Praktická část obsahuje komparaci regionů Tachov, Rokycany a Domažlice, a to z hlediska demografie, ekonomiky, cestovního ruchu, infrastruktury a dalších aspektů. Dále v rámci sběru dat proběhlo dotazníkové šetření mezi podnikatelskými subjekty a starosty místních obcí. Přínosem práce je komparace regionů, identifikace jejich atraktivit a bariér a návrhy a doporučení pro rozhodující autority v oblasti podpory investic.

Klíčová slova

Atraktivita lokality, komparace, okres, region, regionální rozvoj, socioekonomická analýza

Annotation The diploma thesis focuses on the evaluation of the attractiveness of regions. The theoretical part of the description of the region, division of regions, problems with theoretical approaches, issues of localization attractiveness and possible actors of regional development. The practical part contains a comparison of the regions of Tachov, Rokycany and Domažlice in terms of demography, economy, tourism, infrastructure and other aspects. Another was a questionnaire survey among business entities and mayors of local municipalities. The contribution of the work is a comparison of regions, identification of their attractiveness and proposals and recommendations for key authorities in the field of investment support.

Keywords Locality attractiveness, comparison, district, region, regional development, socioeconomic analysis.

Obsah

Úvod ...... 8

1 Cíl práce a metodika ...... 9

2 Region, regionální rozvoj, regionalizace v ČR ...... 11

2.1 Region ...... 11

2.2 Dělení regionů ...... 12

2.3 Teoretické přístupy ...... 19

2.4 Lokalizační atraktivita ...... 24

2.5 Lokalizační faktory ...... 26

2.6 Aktéři regionálního rozvoje ...... 31

3 Socioekonomická analýza...... 33

3.1 Teorie socioekonomické analýzy ...... 33

3.2 Komparace okresů Rokycany, Tachov a Domažlice ...... 34

3.2.1 Demografie ...... 34

3.2.2 Ekonomika ...... 36

3.2.3 Infrastruktura ...... 40

3.2.4 Občanská vybavenost ...... 42

3.2.5 Krajina a životní prostor...... 43

3.2.6 Cestovní ruch ...... 47

3.3 Mikroregiony a spolupráce měst a obcí...... 49

3.4 Souhrn komparace okresů ...... 53

4 Dotazníkové šetření ...... 57

4.1 Cíle a hypotézy ...... 57

4.2 Použitá metoda ...... 57

4.3 Realizace dotazníkového šetření ...... 57

4.4 Výsledky dotazníkového šetření mezi podnikatelskými subjekty...... 58

4.5 Výsledky dotazníkového šetření mezi starosty ...... 69

4.6 Návrhy a doporučení ...... 72

5 Výsledky ...... 75

Závěr ...... 76

Seznam použité literatury ...... 78

Seznam obrázků ...... 84

Seznam tabulek ...... 85

Seznam zkratek ...... 86

Seznam příloh...... 87

Příloha A Dotazování starostů ...... 88

Příloha B Znění dotazníků podnikatelských subjektů ...... 89

Úvod

Téma si autor zvolil z důvodu toho, že má k okresu Rokycany osobní vztah, je místním rodákem. Vztah má také k okresům Tachov a Domažlice. Námět zároveň souvisel s oblastí jeho studia a zájmem o rozvoj a veřejnou správu.

Cílem práce je identifikovat faktory investiční atraktivnosti, potenciálu a rozvojových bariér okresu Rokycany v porovnání s vybranými referenčními okresy (Tachov, Domažlice). Nejprve bude provedena literární rešerše týkající se aktuálních dostupných poznatků. Jedno z důležitých teoretických východisek pro tuto práci říká, že regionální rozvoj je vědní disciplínou, která si klade za cíl nalézt správnou míru a druh regionálních intervencí. (Minařík et al., 2013) Důležitým zdrojem je také Sucháček, podle kterého je jedním ze čtyř základních přístupů regionálního rozvoje moderní vytvoření rámcových podmínek pro endogenní iniciativu. (Sucháček, 2005) Tato politika podporuje prostředí, v němž se daří středním i malým firmám, zároveň podporuje učení se, inovace či networking. Podporuje zvyšování kvality kooperace, konkurence a kvality lokálních a regionálních institucí.

Hlavním problémem, který je v této práci řešen, je již zmíněné identifikování faktorů investiční atraktivnosti, potenciálů a rozvojových bariér okresu Rokycany a komparace s referenčními okresy Tachov a Domažlice.

Pro dosažení cíle práce bude využito zejména socioekonomické analýzy, komparace a dotazníkového šetření. Během socioekonomické analýzy bude vytvořen přehled charakteristik pro daný okres. Zejména důležitá bude přírodní charakteristika, doprava, hospodářství, demografické údaje, dále pak cestovní ruch, infrastruktura a občanská vybavenost.

Práce se rozděluje do pěti kapitol. První vymezuje cíl a metodiku práce. Následují dvě kapitoly, ve kterých je provedena literární rešerše. Hlavní zkoumané oblastmi spojené s pojmy: region, regionální rozvoj, regionalizace v ČR, lokalizace, lokalizační teorie a lokalizační faktory. Následuje socioekonomická analýza všech třech posuzovaných regionů, prezentace výsledků dotazníkového šetření, komparace okresů a návrhy a doporučení pro rozhodující autority v oblasti podpory investic.

1 Cíl práce a metodika

Cílem je identifikace faktorů investiční atraktivnosti, potenciálu a rozvojových bariér okresu Rokycany v porovnání s vybranými referenčními okresy (Tachov, Domažlice).

K dosažení cíle práce jsou nejprve zpracována teoretická východiska problematiky týkající se regionu, regionalizace a regionálního rozvoje. Následně jsou stejným způsobem zpracována teoretická východiska týkající se aktérů regionálního rozvoje, lokalizace, lokalizačních faktorů, identifikace faktorů investiční atraktivnosti, potenciálu a bariér. Následně je provedena socioekonomická analýza okresu Rokycany a tento okres je komparován s referenčními okresy. Dále jsou prezentovány výsledky dotazníkového šetření, které jsou v rámci práce provedeny a jsou identifikovány faktory investiční atraktivnosti, potenciálu a bariér rozvoje okresu Rokycany v porovnání s vybranými referenčními okresy, kterými jsou: okres Tachov a Domažlice. Na závěr jsou prezentovány návrhy a doporučení autority v oblasti podpory investic.

V rámci socioekonomické analýzy se autor soustřeďuje na nejdůležitější složky regionálního rozvoje. Analýza je použita ve fázi poznávání problému při jeho detailním zkoumání. Díky analýze je zkoumaný jev rozložen na elementární úroveň přiměřenou dosažení cíle práce. Těmito jevy jsou socioekonomické faktory (např. popis hospodářství či demografické údaje o okresu). Pomocí analýzy jsou odděleny jednotlivé jevy, které jsou následně zkoumány relativně izolovaně. Díky tomu je proniknuto do podstaty problému. Odůvodnění socioekonomické analýzy na regionální úrovni vychází ze skutečnosti, že perspektiva rozvoje představuje počáteční krok v přístupu k programování rozvoje. Tento přístup zahrnuje proces a soubor činností, které řídí rozhodování o optimální mobilizaci a aplikaci omezených zdrojů při řešení rozvojových potřeb. Pro potřeby naplnění cíle této práce je zvolen nejjednodušší druh, kterým je klasifikační analýza. Jedná se o druh analýzy, kdy je cílem zkoumání rozložit výzkumný předmět na takové podmnožiny, aby byl předmět rozčleňován do jednotlivých klasifikačních tříd.

Metoda komparace je použita za účelem umožnění stanovení shody a rozdílů mezi pozorovanými jevy, tedy faktory investiční atraktivnosti, potenciálu a rozvojovými bariérami okresu Rokycany a referenčních okresů Tachov a Domažlice. Během komparace je zjišťováno, které pozorované jevy jsou rozdílné a které jsou shodné. Základem těchto

věcných srovnávacích kritérií jsou oblasti, které vymezují jednotlivé otázky v dotazníkovém šetření. Metoda komparace pomáhá vyslovit závěr.

Cílem použití metody dotazníkového šetření mezi ekonomickými subjekty a zástupci obcí je získat odpovědi na kladené otázky písemnou formou. Dotazníkové šetření u ekonomických subjektů tvoří soubor předem připravených otázek, které jsou logicky seřazeny. Jedná se o kvalitativní výzkum, díky kterému je získáno za relativně krátký časový úsek potřebné množství informací. Při sestavování dotazníku je kladen důraz na to, aby otázky byly co nejstručnější a aby je respondenti snadno pochopili. První tři otázky slouží ke zjištění stručné charakteristiky dotazovaného podniku, zejména velikosti a umístění podniku. Zbylých devět otázek se zaměřuje na zjišťování faktorů investiční atraktivnosti, potenciálu a rozvojových bariér okresu Rokycany a referenčních okresů Tachov a Domažlice.

Dotazovaní byli kontaktováni pomocí emailu, telefonicky nebo osobně. Návratnost dotazníků byla poměrně nízká. Z oslovených 115 podniků se podařilo získat dotazník pouze od 31 respondentů. Dotazníky byly následně zpracovány ručně a zjištěná data byla zanesena do programu MS Excel.

Dotazníkové šetření kvalitativního charakteru mezi starosty nebo místostarosty obcí s rozšířenou působností probíhalo telefonicky. Tato metoda byla zvolena jako nejvhodnější a to z toho důvodu, že současná vládní opatření se snaží zabránit osobnímu styku lidí z důvodu šíření nemoci COVID-19. Dotazníkové šetření přes telefon je rychlá varianta, při níž i výzkumník může navázat určitý vztah s dotazovaným. Navíc tato metoda poskytuje vysokou míru odezvy.

2 Region, regionální rozvoj, regionalizace v ČR

2.1 Region

Pro přesné pochopení rozdílů mezi regiony České republiky by měl být definován význam regionu. Obecně platná definice však pro tento termín neexistuje, slovo region je totiž v různých významech používáno v několika oborech vědy. Je také pravda, že regiony neexistují bez konkrétního kontextu. Vznikly v procesu abstrahování, zobecňování a konkretizací, kterým říkáme regionalizace. (Krejčová, 2014)

Z ekonomického hlediska se tyto krajinné celky vyznačují společnými postupy ve výrobě, tržními vazbami nebo i povahou trhu práce. (Dočkal, 2004) Geografický přístup k regionalizaci přinášejí Klapka a Tonev, kteří považují regiony za prostorové jednotky, které vznikly jako výsledek územního rozčlenění geografické sféry. (Toušek et al., 2008) Tato sféra se může členit na různých úrovních, jako například na politické, sociální, kulturní a ekonomické úrovni. Klapka a Tonev také upřesnili obecné závěry, které se týkají současného charakteru regionu:

• Regiony jsou vzájemně se odlišující součásti geografické sféry, vymezené na základě určitého, předem stanoveného kritéria. • Region je část geografické sféry, která je větší než konkrétní místo, ale menší než oblast, která je předmětem výzkumu (např. Svět, kontinent, stát apod.). • Region je nejrozumnější způsob uspořádání geografických poznatků. (Toušek et al., 2008)

Podle Majerové a kol. (2011, s. 108) neexistuje obecná definice pojmu region. Nicméně lze jej vysvětlit jako území o různé velikosti. Tedy územní celek, jenž je možný pomocí určitých kritérií vyčlenit z širšího území. Volba kritérií závisí na tom, za jakým účelem má být region vyčleněn, tedy např. za účelem prostorového uspořádání, ekonomického či sociálního uspořádání aj. Typologie regionů při orientaci regionální politiky může vycházet například z následujících hledisek:

• Hospodářské výkonnosti regionu. • Geografické polohy. • Z dlouhodobého socioekonomického vývoje a míry koncentrace aktivit. (Majerová et al., 2011)

Mezi jednotlivými regiony vznikají negativní disparity, které je podle Viturky a kol. (2010, s. 156) výhodné dělit na hierarchicky podmíněné, tj. „odůvodněné“ disparity, které jsou určené významnou pozicí regionů. (Viturka, 2010) Přičemž jejich regulování by mělo být v jednoznačném rozporu se základními zákonitostmi hierarchické a dlouhodobé diferenciace území. Druhým rozdělením je rozdělení na vývojově podmíněné, tj. „neodůvodněné,“ kdy jsou disparity určené povahou ekonomického vývoje jednotlivých regionů. Jedná se o společensky ospravedlnitelný princip solidarity, kdy je jedním z předpokladů aplikace určitých opatření podle skupin, které sdružují regiony s hierarchicky podobným postavením.

2.2 Dělení regionů

Regiony můžeme typologicky rozdělit z různých hledisek. Jeden z možných způsobů přinášejí Klapka a Tonev. (Toušek et al., 2008) Ti rozlišují regiony na základě odvětvového, metodologického, taxonomického hlediska a z hlediska formy. Odvětvové hledisko rozděluje regiony podle převládajícího odvětví na regiony:

• Fyzickogeografické nebo i přírodní regiony. Ty jsou definovány na základě fyzickogeografických kritérií, mezi které patří například klimatické prostředí a charakter vyskytovaných hornin. Právě tato kritéria dále dělí tyto regiony na pedogeografické, biogeografické, klimatické, geomorfologické apod. • Sociálně geografické nebo i humánně geografické regiony. Ty jsou určovány prostřednictvím lidských sociálních aktivit, které na daném území převládají. Dále se tak dělí na regiony zemědělské, průmyslové, rekreační, administrativní apod. • Komplexní geografické regiony, které jsou obecně vymezované stejně lidskými sociálními aktivitami, jakož i fyzickogeografické kritérii. Názory autorů se však při jejich definování liší. (Toušek et al., 2008)

Hampl definuje komplexní zeměpisné regiony stejně jako regiony sociálně geografické. (Hampl, 1971) Tvrdí, že lidské sociální aktivity, které na území převládají odrážejí i jeho přírodní podmínky, a právě z tohoto důvodu by měly být sociálně geografické regiony prohlášeny za regiony komplexní.

Metodologické hledisko nám dělí regiony na základě jejich podstaty a důvodu, proč jsou vymezované. Rozlišujeme tak region jako:

• Předmět geografického výzkumu, kde zastává pozici statistické jednotky, pro kterou jsou výzkumem zjišťovány různé údaje, • Cíl geografického výzkumu, kde je vymezení regionu podstatou statistického zkoumání, • Nástroj managementu území, kde vystupuje jako území, které podléhá regulačnímu nebo rozvojovému plánování (např. NUTS II v ČR). (Správní regionalizace České republiky, 2018)

Dělení z hlediska formy rozlišuje dva základní typy regionů, které se od sebe liší svým prostorovým uspořádáním a vnitřní strukturou. Dělí regiony na:

1. Formální. Ty jsou vymezované prostřednictvím racionalizačního znaku, který je společný pro celé toto území. Tento znak může mít sociálně geografický charakter, příkladem je dělení území na různé administrativní a politické celky nebo fyzickogeografický charakter, jehož příkladem je dělení na území se stejným klimatickým podnebím. 2. Funkční, pro které jsou charakteristické funkční vazby, které zastupuje tok lidí, kapitálu a informací probíhající na tomto území. Základním a jediným znakem funkčního regionu je existence jádra, kolem kterého je uspořádán. Pro takové regiony je typická politická, ekonomická a sociální samostatnost. Zjednodušeně můžeme funkční region popsat jako území ohraničující sídlo, ke kterému je jistým způsobem prostorově vázáno. Příkladem mohou být regiony docházky do zaměstnání, povodí, spádové území nemocnic apod. (Toušek et al., 2008)

Taxonomické hledisko dělí regiony z hlediska znaků, kterými se vyznačují na:

• Typologické regiony, které jsou rozlišovány prostřednictvím obecných a typických znaků opakujících se na více prostorových územích. Jako příklad můžeme uvést národní parky, území se stejnou hustotou obyvatelstva, území se stejnou mírou úmrtí apod. • Individuální regiony, které se vyznačují určitým unikátním znakem specifickým právě pro toto území. Tyto územní celky mají vlastní pojmenování a polohově jsou přesně definovány, například prostřednictvím zeměpisných souřadnic. Příkladem jsou Krkonoše, Valašsko, Jižní Čechy a jiné. (Blotevogel, 2000)

Další možné rozdělení regionů přináší Blotevogel, který rozlišuje následující typy regionů: (Blotevogel, 2000)

• Reálné, které vystupují jako předmět vědeckých výzkumů a představují snahu vědců o uspořádání reality. Rozlišujeme dva typy reálných regionů: ▪ Jednoznačně umístěny regiony, např. povodí řeky, přírodní jednotky různého charakteru a ▪ Funkční regiony, např. krajina, oblast trhu práce apod. • Definované lidskou činností vyplývající z každodenního chování jednotlivců nebo skupin (obcí, měst, společností). Jako příklad můžeme uvést územní působnost regionálních sdělovacích prostředků. • Identifikační, které představují regiony, s nimiž se jednotlivci či skupiny identifikují, a které jsou jako regiony i vnímány. Vznikají v důsledku sociální komunikace a příkladem takového regionu je region jako oblast regionální politiky.

Skutečné regiony a regiony definované lidskou činností odpovídají rozdělení, která jsou široce využívána v zeměpisných vědách. Toto rozdělení rozlišuje mezi normativními a popisnými regiony. (Wokoun, 2008) Normativní regiony vznikly z rozpadu území podle právních předpisů nebo exekutivy. Patří sem nejen administrativně-správní regiony, ale i různé plánovací regiony (klasifikace NUTS).

Popisné regiony jsou definovány na základě situační analýzy. Rozlišujeme mezi homogenními a heterogenními oblastmi. Homogenní regiony se vyznačují určitou společnou charakteristikou, jako je vysoká míra nezaměstnanosti. Heterogenní regiony jsou definovány na základě vzájemných vazeb (oblasti docházky do škol, práce atd.). Významné je také i dělení, které ve své práci definoval Postranecký. (Postranecký, 2010) Ten dělí regiony z hlediska jejich regionálního rozvoje na:

• Rostoucí regiony, včetně regionů s nejlepšími odhady rychlého a dynamického rozvoje. V ČR do této kategorie patří Praha jako region s nejdynamičtějším rozvojem a Středočeský, Plzeňský a Jihomoravský kraj. • Stagnující regiony, což jsou regiony s průměrnou nebo podprůměrnou dynamikou rozvoje. Tyto regiony vykazují dobré výsledky při porovnávání určitých ukazatelů, ale zaostávají za ostatními. V ČR do této kategorie patří kraje Královéhradecký, Jihočeský, Pardubický, Zlínský, Liberecký a Vysočina. • Problémové regiony, které zaostávají svým rozvojem za jinými regiony a obecně podléhají vládním zásahům. V současnosti do této kategorie v ČR patří Karlovarský, Moravskoslezský, Olomoucký a Ústecký kraj.

Dnes můžeme také splnit klasifikace, které rozdělují regiony do několika stupňů. Tyto regiony tak vytvářejí vazby různého charakteru, které jsou obzvláště důležité při vytváření regionálního výzkumu. Tímto způsobem můžeme charakterizovat členění hierarchické a nehierarchické. (Toušek et al., 2008) Nehierarchické dělí území jen jednou, a to na regiony 1. stupně. Patří sem dělení území na technologické oblasti apod. Hierarchické rozdělení pak dále dělí regiony 1. stupně na regiony 2. stupně atd. Příkladem takového členění jsou klasifikace NUTS nebo LAU. (Postranecký, 2010)

Obrázek 1 Weberův lokalizační trojúhelník Zdroj: VÝVOJ LOKALIZAČNÍCH TEORIÍ [online]. ped.muny.cz [cit. 2020-04-20].

Weberův model je možné vyjádřit matematickým způsobem, přičemž:

푇퐶 = 퐶푇 + 퐶퐿 + 퐴퐸 → 푚푖푛.

(přičemž TC – celkové náklady, CT – náklady na dopravu, CL – náklady na práci, AE – aglomerační náklady. (Damborský, 2010)

Proměnné ve Weberově trojúhelníků podle Čadila znamenají: L – místo, v kterém se firma teoreticky lokalizuje, v soustavě souřadnic pak toto místo odpovídá bodům [x1, y1]. d1 znamená vzdálenosti od jednotlivých destinací, přičemž i =1,2,3 a ve dvourozměrném prostoru je ho možné určit jako

푑1 = √(푦퐿 − 푦푖) + (푥퐿 − 푥푖)2

(Čadil, 2010)

V souvislosti s lokalizačními teoriemi je potřeba věnovat pozornost také přepravním nákladům. Pro jejich určení existuje celá řada technik. Podle Čadila v případě, že se firma chová racionálně, se snaží minimalizovat své dopravní náklady, což se dá zjistit pomocí určitých výpočtů, nicméně tyto výpočty, jak sám Čadil přiznává, jsou poměrně složité a nemá smysl se jimi (pro účely této práce) zabývat. (Čadil, 2010) Důležité však je, že pomocí výpočtů je možné vysledovat bod, ve kterém budou náklady minimální. Od tohoto bodu, všemi směry, náklady rostou, což je možné vysledovat pomocí izočár spojující hodnoty stejné úrovně, tzv. izodapany.

Polarizační teorie

Podle Damborského se polarizační teorie zakládají na induktivním přístupu. Vycházejí z propracovaných přístupů, zkušeností výzkumníka nebo empirických výzkumů. (Damborský, 2010) V porovnání s jinými teoriemi jsou tyto teorie obtížně využitelné v obecnější rovině ekonomie a jsou mnohem méně abstraktní. Za zakladatele polarizačního přístupu bývá považován F.Perroux, jenž se jako první zabýval otázkou odvětvové polarizace.

Podle Perrouxe hospodářský růst nevzniká rovnoměrně. (Damborský, 2010) Jednotlivá odvětví se dělí na hnaná a hnací. Hnací odvětví rychle rostou a jsou charakteristická svou velikostí. Jejich největší předností je schopnost dosahovat úspor z rozsahu. V globálním měřítku vzato, mohou však mít hnací odvětví i negativní vliv, a to například v tom, že ubírají výrobní faktory dalším odvětvím. Na základě svých zjištění Perroux popsal, že silné hospodářské jednotky tvoří póly. (Wokoun, 2008) Tyto silné hospodářské jednotky jsou charakteristické tím, že na trhu dosahují silného ekonomického růstu, který ovlivňuje také další okolní společnosti.

Z Perrouxovi odvětvové polarizace vychází teorie regionální polarizace, jejímiž hlavními představiteli jsou G. Mydal a Alfred O. Hirschan. V těchto teoriích jsou za hlavní póly růstu označeny silně rostoucí region nebo lokalita. Dále z této teorie vychází teorie růstových center a růstových os (autorem je J.Boudeville). Z Perrouxe vychází i francouzská škola rozvojové teorie, která za centrum rozvoje považuje středisko, tedy lidské sídlo, jakým je město nebo aglomerace, v kterém se vyskytuje poptávka po činnostech, která spojuje místní obyvatele a území. Díky ekonomickému růstu a rozvoji (např. růst zaměstnanosti), se zvyšuje poptávka, která napomáhá růstu centra, které ovládá čím dál větší část regionu. Z dobře dopravně

propojených částí přichází do centra kvalifikovaná pracovní síla a kapitál, které se zde uplatňují. (Damborský & Wokoun, 2010)

Behaviorální přístup

Damborský a Wokoun uvádějí, že se behaviorální přístup zakládá na induktivním přístupu. (Damborský & Wokoun, 2010) Představitelé tohoto druhu přístupu se ve svých pracích snaží specifikovat lokalizační chování podniků a následně najít souvislosti mezi svými zjištěními a vysvětlujícími faktory, kterými jsou zejména podnikové charakteristiky. V behaviorálních přístupech jsou také zohledněna existující nejistoty a rizika. Díky tomu je mezi faktory lokalizace zohledňován i lidský faktor, který se například projevuje v podobě osobních preferencích manažerů, kteří mohou určitou lokalitu preferovat z toho důvodu, že zde mají osobní zázemí (přátele, rodinu apod.).

Neoklasické lokalizační teorie

Neoklasická lokalizační teorie je založena zejména na analýze chování aktérů (firem, domácností, jednotlivců aj.). Z neoklasické školy vyplynula většina lokalizačních teorií, předchůdců pozdějších teorií regionálního rozvoje. První pokusy o vysvětlení lokalizace pocházejí ze 17. a 18. století. Lokalizační teorie byly kritizovány za nerealistické zjednodušení. Například minimalizovaly dopravní náklady, maximalizovaly zisk a za jediný diferenční faktor byla označována vzdálenost. (Blažek & Wokoun, 2008)

Damborský a Wokoun říkají, že neoklasické lokalizační teorie nezohledňují možnosti nejistoty a iracionality. (Damborský & Wokoun, 2010) Podle těchto teorií jsou podniky velmi zřídkakdy schopné provést optimalizační propočty a z toho důvody se častěji rozhodují na základě zkušeností, zavedené rutiny a zjednodušených postupů. Tento způsob při rozhodování je nazýván jako „heuristika“. Pod heuristickými vzory řešení si lze představit takové, při kterých se neuplatňuje vědomé hledání optimálního řešení. Namísto toho se subjekty snaží najít přijatelné řešení. Heuristický přístup při rozhodování je vhodné zvolit především v případech, kdy by optimalizační výpočty byly nad únosnou míru náročné, a to jak po stránce finanční, časové, tak i vzhledem k využitým zdrojům.

V lokalizačních teoriích je možné se setkat s následujícími heuristickými postupy:

1. Napodobování. To znamená, že si podnik vybírá takové místo, kde jsou i jiné podniky úspěšné. 2. Minimum požadavků na lokalizační faktory. To znamená, lokalizační faktory se neposuzují z komplexního hlediska, ale pro každý lokalizační ukazatel je stanovena minimální hodnota, které musí být dosaženo. V posuzování daného místa se pokračuje pouze pod podmínkou, že každý z faktorů dosahuje alespoň minimální hodnoty. 3. Stupňovité lokalizační rozhodnutí. Při rozhodování se postupuje systematicky, nejprve se podle národních ukazatelů zvolí národní indikátor, následně region a nakonec až konkrétní lokalita. 4. Soustředění se na minimálně důležité faktory. Zvažovány jsou pouze ty faktory, které jsou považované za důležité. (Damborský & Wokoun, 2010)

Do neoklasického směru se řadí také teorie regionální rovnováhy, jejímž cílem je vysvětlit prostorové uspořádání ekonomiky jako celku. (Blažek & Uhlíř, 2011)

Výhodou teorie je vytvoření formálně poměrně dokonalého modelu. Oproti tomu nevýhodou je, že z tohoto modelu plynou často pro praxi nepoužitelné modely, které trpí metodologickou marciálností. Zjednodušování plyne také z nutného omezování pouze na sféry, které je možné kvantifikovat a jiné sféry jsou považovány za nepodstatné. (Blažek & Wokoun, 2008)

Marxistické teorie regionálního rozvoje

Marxistických teorií je několik. Patří mezi ně Strukturalistický marxismus, Teorie mezoekonomiky, Teorie výrobních cyklů, a Teorie ziskových cyklů. Všechny marxistické teorie mají společné rysy. Nejvýraznějším z nich je fatalismus, tedy skeptický pohled na budoucnost méně rozvinutých regionů nebo státu a také samotného kapitalismu. Dále je pro marxistické teorie příznačné, že jsou jednostranné a ahistorické – tedy že se přeceňuje role společenských struktur v oblasti ekonomiky na úkor role jednotlivých subjektů, skepse k možnosti rozvoje zaostalých regionů, považování zaostalosti za proces přesunu nadhodnoty z periferie do centra. Marxisté totiž považují nerovnoměrný rozvoj regionů za pouhý prostorový rozměr sociálních a strukturálních nerovností v kapitalistické společnosti. Podle nich jsou zásahy státu následně neúčinné, protože řeší pouze následky, nikoliv příčinu. Řešení regionálních nerovností následně vidí pouze národní a nadnárodní úrovni, protože problémy jsou způsobeny obecnými principy plynoucími z kapitalismu. (Blažek & Wokoun, 2008) Jak

marxistické, tak neomarxistické teorie se zaměřují na řešení makroekonomických otázek a na historickou analýzu, evoluci a proměny hospodářských a společenských systémů. Marxistická analýza se zaměřuje na hledání vztahu práce, hodnoty a vytváření nadhodnoty. (Blažek & Uhlíř, 2011)

Největším úskalím marxistických teorií (např. u Teorie výrobních cyklů) je silný technologický determinismus. Dále je nesprávné také pojetí nového produktu, který je považován za jednorázový fenomén. V porovnání se skutečností dochází u produktů k neustálému vývoji a inovacím. Teorie také dostatečně nepřihlíží k vlivu meziodvětvových vztahů.

2.3 Teoretické přístupy

Teorie skupiny jádro-periferie

Stejně jako v přecházejícím případě i sem patří několik teorií: Teorie exportní základny (North, 1955), Teorie růstových pólů (Boudeville, 1960), Teorie kumulovaných příčin (Myrdal, 1957), Teorie nerovnoměrného rozvoje (Hirschman, 1958) a Obecná teorie polarizovaného rozvoje (Friedmann, 1966). Pro teorie jádro-periférie je příznačné, že regionální rozvoj je podle nich nutně nerovnovážný proces. Tyto teorie tvrdí, že eliminace nerovnoměrnosti je nežádoucí, protože nerovnosti signalizují situaci v tržní ekonomice. Z předpokládané dlouhodobé nerovnosti regionů plyne přesvědčení většiny autorů, kteří tvrdí, že jsou nutné zásahy vlády vedoucí k podpoře rozvoje zaostávajících regionů. (Blažek & Wokoun, 2008, pp. 237-249) Hlavním nástrojem směřovaným směrem k soukromým subjektům jsou zejména poskytnuté finanční prostředky firmám expandujícím v zaostávajících regionech. Tedy investiční dotace teorie považuje za nejsilnější nástroj regionální politiky. (Blažek & Uhlíř, 2011)

Při formulaci teorie vycházel John R. Friedmann z teorie polarizovaného vývoje. Vývoj původní teorie vede k pojetí hnací oblasti, což je region, kde je koncentrace více pólů rozvoje, a poháněné oblasti, což je region, ve kterém jsou koncentrovány více sekundární, postranní sloupy, nebo kde se vyvíjejí hospodářské činnosti v závislosti na jejich výstupech na poptávce podniků v oblasti řízení, nebo kde pracovní síly přicházejí do řízení podniků a průmyslu. Vliv jádrových regionů na periferní regiony se liší v krátkodobém i dlouhodobém období. Z krátkodobého hlediska je to negativní. Jádrový region kvůli koncentraci společností čerpá zdroje (kapacity) z periferního regionu, lidské zdroje (pracovní síly) i finanční zdroje, když

investice do jádra využívají úspory v periferních regionech. Okrajová oblast blízko centra proto nemá žádnou možnost nadměrného rozvoje a je stále pozadu. Z dlouhodobého hlediska se však jádro rozšiřuje na periférii, roste poptávka po surovinách a pracovní síle z okrajových oblastí (podmínkou je dobré dopravní spojení). Překročení absorpční kapacity jádrového regionu vede k umístění nových ekonomických kapacit v okrajových regionech. Periferie se může stát součástí jádra nebo organizuje koncentrované servisní činnosti pro společnosti, což přímo využívá výhody rozvoje jádra. (Blažek & Uhlíř, 2011)

Předpokladem Principu teorie polarizovaného vývoje je domněnka, že k ekonomickému růstu nedochází všude najednou, ale v bodech (pólech) růstu. Podle teorie polarizace je hnací ekonomická jednotka (hnací společnost) nebo sestava z takových jednotek póly ekonomického rozvoje. Na rozdíl od motoristického podnikání nebo průmyslu jsou ostatní podniky nebo průmyslová odvětví označovány jako řízené. Podle této koncepce je pak ekonomický vývoj výsledkem působení hnacích jednotek na poháněné jednotky. (Toušek et al., 2008)

Kriticko-realistické teorie

Dříve v této práci již bylo zmíněno jméno D. Massey, která je autorkou Teorie územních děleb práce, hlavní myšlenkou teorie je, že společenské struktury výrazně limitují možnosti regionů a zároveň dávají aktérům možnost měnit charakter prostorové dělby práce. (Blažek & Wokoun, 2008, pp. 249-252) Obecně je možné říct, že teorie usiluje o substituci silně deterministického chápání role struktur v sociálním rozvoji. (Viturka, 2010)

Francouzský učenec Émile Durkheim poprvé použil ve své diskusi o sociální evoluci frázové dělení práce v sociologickém smyslu. Namísto pohledu na dělbu práce v důsledku touhy po materiální hojnosti Durkheim uvedl, že specializace vznikla ze změn v sociální struktuře způsobených předpokládaným přirozeným nárůstem velikosti a hustoty obyvatelstva a odpovídajícím nárůstem konkurence o přežití. Dělba práce fungovala tak, aby za těchto podmínek zabránila rozpadu společností. Intenzivní specializace v průmyslových společnostech – zdokonalení a zjednodušení úkolů (zejména spojených se strojní technologií) tak, aby pracovník často produkoval pouze malou část určité komodity – se obvykle nenachází v neprůmyslových společnostech. Zřídkakdy je dělba práce v průmyslu v komunitách bez gramotnosti, s výjimkou snad výroby většího zboží; v těchto případech je rozdělení často dočasné a každý pracovník je způsobilý vykonávat jiné fáze úkolu. Může

existovat určitá specializace na typy produktů, ale každý pracovník obvykle provádí všechny kroky procesu. (Alexander et al., 2004)

Neomarxistické teorie regionálního rozvoje

Do této skupiny patří Regulační teorie (A. Lipietz, M. Aglietta), která je spojována s marxismem z toho důvodu, že autoři převzali dlouhodobý pohled na ekonomiku a myšlenku konfliktů, zájmů a krizí. Stěžejní myšlenkou této teorie je, že ve společnosti a v ekonomice nastávají krizová období, nicméně tato období jsou překonávána díky přizpůsobení se institucionálních forem a struktur, pomocí kterých existuje poměrně dlouhé období stability a růstu. (Blažek & Wokoun, 2008) Tato teorie také zdůrazňuje, že pokládá zaostalost za proces, během kterého dochází k přesunu z periferie do centra. (Blažek & Uhlíř, 2011) Podle Sayera (1989) je problémem neomarxistických teorií jejich přílišná obecnost a vágnost pojmů. Blažek a Wokoun (2008) jako kritiku přidávají, že v regulační teorii není dostatečně specifikováno ani samotné vymezení dané etapy stability. Naopak její výhodou např. je, že se snažila propojit v regionální analýze ekonomické, politické a společenské faktory. Zároveň se také snažila nalézt průsečík působení mechanismů a aktérů na lokální, národní i mezinárodní úrovni.

Neoliberální teorie regionálního rozvoje

Do této kategorie spadá Nová ekonomická geografie a nová teorie růstu (P. Krugman, W. Arthur a P. Romer). Myšlenka vycházející z této teorie tvrdí, že lidské zdroje jsou méně mobilní než jiné zdroje (např. suroviny) a zároveň jsou složkou růstu, na který se nevztahují klesající výnosy. (Blažek & Wokoun, 2008) V porovnání s neoklasickými teoriemi jsou neoliberální teorie endogenní povahy a jejich rozvoj má zásadní vliv na budoucí rozvoj regionu. (Blažek & Uhlíř, 2011) Kritiku neoliberálních teorií vysvětluje např. Ron Martin (1999), který uvádí, že si zastánci nové geografické školy neuvědomují limity, které souvisejí s využitím v praxi i velmi sofistikovaných matematických metod. Takové modely je možné totiž využít pouze tam, kde je možné danou sféru kvantifikovat. Kvůli tomu jsou ostatní sféry považovány za nepodstatné.

Podobně jako tradiční regionální věda, nová ekonomická geografie analyzuje dopad obchodních nákladů na prostorové rozložení faktorů a firem. Tyto náklady jsou považovány za překážky pro podnikání. (Krugman, 1993) Existují z fyzických důvodů (náklady na dopravu a telekomunikace), institucionálního uspořádání (obchodní a fiskální politika) nebo

jazykových a kulturních rozdílů. Na rozdíl od tradiční regionální vědy nová ekonomická geografie vysvětluje rozhodnutí o umístění a existenci regionálních klastrů s úsporami z rozsahu a nedokonalou konkurencí. Úspory z rozsahu znamenají, že firmy mohou snížit své (průměrné) náklady zvýšením výrobní produkce. Geografická zhuštěnost výroby jim umožňuje realizovat tyto zisky. Na základě těchto dvou prvků – obchodních nákladů a úspor z rozsahu – analyzuje nová ekonomická geografie vzorce zhuštěnosti geografie (aglomerace) interakcí odstředivých a středových sil. (Krugman, 1993)

Obrázek 2 Teorie prostorového uspořádání Zdroj: LOKALIZAČNÍ FAKTORY – GENEZE, VÝVOJOVÉ ETAPY A SOUČASNÝ VÝZNAM Geografie výrobní sféry Přednáška č. 2 © HS. [online]. Copyright © 2020 SlidePlayer.cz Inc. [cit. 21.04.2020]. Dostupné z: https://slideplayer.cz/slide/11377797/

Teorie regionálního rozvoje inspirované institucionálními přístupy

Do této kategorie jsou zařazeny následující teorie: Institucionální teorie regionálního rozvoje a Teorie výrobních okrsků. Hlavním přínosem těchto teorií je objasnění toho, že regionální rozdíly v socioekonomické úspěšnosti nelze vysvětlit pouze pomocí jedné proměnné nebo jejich vzájemné kombinace, ale že je tato úspěšnost dána specifickým procesem historického vývoje, který utváří konkrétní institucionální a kulturní prostředí. (Blažek a Wokoun, 2008) Nevýhodami těchto teorií je podcenění adaptability a inovativnosti velkých firem a kladení přehnaných nároků na malé firmy v oblasti inovativnosti a adaptability.

V rámci institucionální teorie představují klíčový prvek rozvoje jednoho regionu instituce, které vytvářejí technologické bariéry hierarchií ekonomických funkcí. Důvodem je skutečnost, že tyto instituce mohou kontrolovat schopnost hospodářství využívat a rozvíjet vlastní zdroje určitým způsobem. Kdykoli je institucionální kapacita nerovnoměrně rozdělena, institucionální faktor přispívá ke aglomeraci hospodářských činností posilujících koncentraci pokročilejších činností do nejrozvinutějších oblastí. Důležitou zvláštností těchto institucí je fakt, že usnadňují inovace, výzkum-vývoj a podporu podnikání. Tyto fenomény jsou známé jako "inovativní systémy". (Nelson, 1993)

Sítě kontaktů a regionální „zakořenění“

Do této kategorie patří Teorie učících se regionů. Jedná se o nejmladší teorii regionálního vývoje, která vychází z analýz kulturních a socioekonomických procesů. Důležitým faktorem této teorie je ale předpoklad zvážení místních podmínek (Blažek, Wokoun, 2008). Pojetí této teorie je možné chápat jako specifickou politiku vytváření vhodného prostředí, které zvyšuje možnost zlepšení regionálního rozvoje (Ježek, 2007). Tato teorie je často kritizována například kvůli jednostrannému důrazu na inovace a učení, které je na úkor tradičních výrobních faktorů, jejichž význam stále přetrvává (Blažek, Wokoun, 2008).

Inovační kapacita regionálního podniku přímo souvisí se "vzdělávací" schopností regionu. To znamená, že inovační kapacita a regionální schopnost "učení", které jsou s ní spojeny, přímo souvisejí s hustotou a kvalitou vytváření sítí v rámci regionálního výrobního prostředí. Klíčovými zdroji regionálních inovací jsou spolupráce mezi podnikem a veřejným nebo soukromým subjektem a institucionální rámec, v němž tyto vztahy probíhají. (Malmberg, 1997)

Regiony jsou často označovány jako pouhé obaly činností, které jsou omezeny na statické územní hranice. Takový přístup neposkytuje přesný obraz zvláštností územní dynamiky a dává vzniknout možnostem politického řízení, které jsou mimořádně zaměřeny v rámci územních mezí. Koncept klastr definovaný Porterem (1998) je jasným příkladem takové regionální charakteristiky. Podle tohoto autora jsou klastry skupiny, které jsou geograficky blízké přidruženým společnostem a institucím spojenými podobnostmi a komplementaritami v určité oblasti. (Porter, 2000) Klastr je podle Portera silným organizačním modelem, který zajišťuje efektivitu a flexibilitu. (Porter, 1998) V tomto duchu závisí rozvoj regionů nebo klastrů na lokalizaci konkurenčních a doplňkových podniků podporovaných dobrou sítí infrastruktury a podpůrnými službami. (Porter, 1998) Takový koncept se zaměřuje na území a je založen na seznamu materiálních zdrojů, které by měly být poskytnuty regionu a společnostem v něm umístěným.

2.4 Lokalizační atraktivita

Podle Blažka a Uhlíře (2011, p. 70) může mít snaha o výběr nové lokality různé motivy. Prvním motivem může být úsilí o minimalizování nákladů, druhým motivem může být snaha o vstup na nový trh. Při sledování prvního z motivů mají rozhodující vliv především ceny vstupů (např. ceny pozemků, energií, pojištění apod.) v hostitelské ekonomice.

Odlišný motiv může mít snaha o vstup do méně vyspělých států, kde hlavním motivem mohou být méně přísné zákony a předpisy (např. týkající se bezpečnosti práce či ochrany životního prostředí apod.), větší „flexibilita“ trhu práce aj. Nicméně i v případě tohoto motivu je možné v jistém smyslu hovořit jako o snaze minimalizovat náklady. Dalším primárním motivem může být pro zahraničního investora proniknutí na trh, který má zajímavý tržní potenciál. Pokud se investor rozhodne investovat do výroby, jeho motivem bývá zejména snaha o získání úspor nákladů a v tomto případě se investor nerozhoduje pro metropolitní region. Naopak investor bude preferovat takové regiony, které jsou méně vyspělé a ve kterých je nejnižší cenová hladina vstupů. Naopak v případě, kdy je motivem investora snaha o proniknutí na nový trh, bude preferovat volbu metropolitního regionu, tedy regionu s nejvyšším tržním potenciálem ve státě. Třetím možným základním motivem pro zahraniční investice může být úsilí o zisk unikátního know-how. (Blažek & Uhlíř, 2011, p. 70)

Jedním z faktorů regionální atraktivity zcela jistě je i výkonnost regionu, která může být určená podle následujících proměnných: a) Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele. Jedná se o základní indikátor výkonnosti regionu. Tento ukazatel za prvé ukazuje, jaká je regionální disparita uvnitř ČR a jak se mění v čase. Za druhé ukazuje, jak si Česká republika stojí vzhledem k Evropské unii. b) Míru nezaměstnanosti a její rozdíly mezi regiony je možné považovat za negativní sociální jev. Z míry nezaměstnanosti je možné zjistit indikátor nevyužití pracovního potenciálu regionu a zároveň i jeho příležitosti pro budoucnost. c) Zahraniční investice. Jedná se o významný faktor. Investice samy o sobě mají vypovídající hodnotu o potenciálu a výkonnosti, nicméně alokace zahraničních investic jednoznačně potvrzuje atraktivnost území a má prokazatelný vliv na spojení s vyšší produktivitou práce. Nutno podotknout, že míra zahraničních investic nemusí nutně souviset se změnami v zaměstnanosti. To lze snadno pozorovat na případu ČR. d) Malé a střední podniky (MSP). Počet MSP ukazuje regionální rozdíly, které se vyznačují ochotou a schopností samostatně podnikat. Vzhledem ke své pružnosti a obvykle i nižší produktivitě práce mají MSP většinou větší absorpci volné pracovní síly. Z MSP jsou zřejmé regionální rozdíly (Kupka, 2007).

Podle Krejčové (2014) jsou dnes suburbánní oblasti pro mnoho podnikatelských subjektů atraktivnější než městská centra. Tento trend vývoje městských oblastí nastal po 2. světové válce a tvoří protipól k neoklasické škole ze 17. - 18. století. Tyto teorie uváděly, že koncentrovaná města jsou unikátním ekonomickým motorem a centrem, do kterých se stahuje převážná většina aktivních ekonomických subjektů. Důvodem koncentrace do centra měst byla především blízkost trhů, což snižovalo náklady na dopravu, které s sebou nesla distribuce zákazníkovi.

V souvislosti s lokalizační atraktivitou Krejčová (2014) zdůrazňuje, že ekonomové se příliš nezabývají dopady na suburbanizované lokality, přestože se tento aspekt dlouhodobě a přirozeně projevuje v trendu komerční suburbanizace. Z toho důvodu by tento fakt měl být zdůrazněn v otázce dopadů na celé národní hospodářství.

2.5 Lokalizační faktory

Snaha o specifikování lokalizačních faktorů má za úkol pomoci objasnit, podle čeho se ekonomické aktivity rozmisťují v prostoru. Lokalizační teorie se snaží zkoumat vzájemnou souvislost různých faktorů, jenž mají vliv na rozhodnutí různých subjektů.

Cíl analýzy lokalizačních faktorů je založen na rozboru příčin umístění ekonomických aktivit do konkrétních geograficky vymezených oblastí. (Chalupa, 1992)

O lokalizačních faktorech je možné hovořit jako o charakteristických vlastnostech daných míst, které ovlivňují lokalizaci socioekonomických aktivit. (Damborský, 2010) Ve zdroji od Damborského a Wokouna (2010) je uvedeno, že všechny lokalizační teorie mají stejný základ a tím je hledání faktorů lokalizace. Lokalizaci totiž neovlivňuje pouze jeden faktor, ale je jich více. O jednotlivých faktorech rozhodně nelze hovořit jako o rigidních, protože se neustále mění, některé vznikají a jiné zanikají. Podle B. Grabowa, D. Heckela a D. Hollbacha-Grömiga (Damborský & Wokoun, 2010) je možné lokalizační faktory dělit na tvrdé (měřitelné) a měkké (neměřitelné, mající podstatu sociologickou nebo psychologickou). Podle H.A. Stafforda se investoři o volbě regionu rozhodují zejména podle tvrdých lokalizačních faktorů. Podle měkkých si vybírají místo, aby minimalizovali náklady.

Podle Blažka a Uhlíře (2011, p. 70) jsou hlavní lokalizační faktory, které mají vliv na lokalizační rozhodování nadnárodních firem, především úroveň cenové hladiny, tržní potenciál, politická a makroekonomická stabilita, dále na regionální úrovni dostatek pracovních sil s odpovídající kvalifikací, dostatek pozemků s výhodnou cenou, kvalita infrastruktury, blízkost vědecko-výzkumné základny, průmyslová tradice, dopravní spojení, kvalita životního prostředí v nejširším možném smyslu apod.

Damborský a Wokoun (2010) specifikovali lokalizační faktory, které jsou významné pro malé a střední podnikání a které jsou závislé na regionálním či místním odběratelském nebo dodavatelském trhu v ČR:

• Možnost spolupráce s konkurencí a získání informací od konkurence. • Hospodářský růst regionu. • Geografická blízkost odbytového trhu. • Geografická blízkost, resp. vzdálenost konkurence. • Kopírování konkurence.

• Dostupnost komplementárních služeb. • Možnost získání výhradního postavení na konkrétním trhu. • Geografická blízkost dodavatelů.

Podle Viturky a kol. (2010) je možné rozdělit lokalizační faktory do šesti základních skupin, přičemž jednotlivým skupinám je přiřazena významová váha a konkrétní činitelé podle zvolené skupiny ekonomických aktivit. Na první pohled je zřejmé, že největší význam mají obchodní faktory a nejmenší environmentální faktory.

Obchodní faktory:

1. Faktor podpůrných služeb (např. servisní, reklamní, realitní, poradenské služby apod.). 2. Faktor přítomnosti významných firem, přičemž významné firmy jsou vnímané jako faktor, ze kterého plynou výhody díky různým druhům součinnosti s tzv. hnacími firmami (např. součinnost finanční, obchodní, výrobní nebo technologická). 3. Faktor blízkosti trhů (poskytuje podstatné informace o prostorových benefitech, které plynou z dané lokalizace ve vyšším územně samosprávním celku z hlediska potencionálně dostupných trhů). 4. Faktor přítomnosti zahraničních firem (reflektuje negativní i pozitivní vlivy, které mají souvislost s přílivem zahraničního kapitálu nadnárodních společností). 5. Pracovní faktory. Mezi pracovní faktory se řadí faktory kvality, dostupnosti, flexibility pracovních sil, které participují na společenském a ekonomickém rozvoji regionů a měst a z dlouhodobého hlediska mají vliv na strukturu ekonomiky. 6. Cenové faktory. Mezi cenové faktory se řadí ceny pronájmů, pozemků či práce. Jedná se o faktory, ze kterých vychází podnikatelské prostředí z pohledu regionálních podmínek pro rozvoj výrobní činnosti. 7. Infrastrukturní faktory. Náleží mezi ně kvalita dopravního napojení na strategicky významné silniční a železniční sítě (důležité především pro nákladní dopravu), kvalita silnic a železnic. Dále sem náleží faktor blízkosti letišť, která ovlivňují zejména letecké dodávky. Mezi infrastrukturní faktory spadá také faktor rozvoje informačních a komunikačních technologií (ICT), díky kterým mohou firmy racionalizovat vnitropodnikové procesy. 8. Lokální faktory. Do kategorie těchto faktorů lze zařadit faktor finanční asistence (reflektuje míru finančního zvýhodnění, především daňových úlev poskytovaných městy pro podporu lokálních ekonomických subjektů), faktory znalostní báze (identifikuje institucionální

podmínky, které mají vliv na zvyšování vzdělanosti, výzkum a získávání nových technologií či rozvoj vědy) a faktory nabídky rozvojových ploch a podpůrné nástroje k jejich využití (např. investiční pobídky, klíčovým způsobem ovlivňují příliv zahraničních investorů) 9. Environmentální faktory kvality života. Patří mezi ně především faktory urbanistické, environmentální kvality území či přírodní atraktivita. Jsou důležité pro zajištění udržitelnosti podnikatelské činnosti.

Wokoun, Damborský, Kouřilová a Krejčová (2011) rozdělují lokalizační faktory na univerzální a speciální. Mezi univerzální faktory řadí:

• Význam regionálního ekonomického centra. Region, který slouží jako ekonomické centrum a většinou je jím region, ve kterém se nachází hlavní město daného státu (např. Londýn, Paříž, Praha apod.). Je charakteristický tím, že má dobře vyvinutou síť služeb a většinou se v něm nachází také nejdůležitější orgán státní správy. Jeho pozice neovlivňuje pouze sebe samého, ale také sousední regiony. V České republice je takovým regionem Středočeský kraj, který sousedí s hlavním městem Prahou. Podmínkou není, aby v regionu bylo přímo hlavní město, nicméně musí tam být jiné město se stejnou funkcí. • Doprava v regionu (regionální centra). Konkurenceschopný region má většinou dobře řešenou dopravní dostupnost: železnice, letiště, kvalitní síť silnic nebo lodní dopravu. • Úroveň výzkumu, rozvoj a inovace v regionu (klastry, triple helix (trojitá šroubovice), znalostní ekonomika). Jak je možné pozorovat v úspěšných regionech, je zde možné pozorovat propojení výzkumu a podnikání. O toto propojení se zajímal např. Cook et al. (2006), který se ve své práci pojednával o problematice triple helix. Cookův koncept posuzoval důležitost propojení veřejné správy, soukromého sektoru a institucí výzkumu a vývoje (univerzit, vědeckých a technologických parků apod.) pro zvyšování regionální konkurenceschopnosti prostřednictvím systému vývoje inovací. Koncept trojité šroubovice dává často základ pro potencionální rozvoj průmyslových klastrů, které usilují o více než pouze o dosažení úrovně ekonomiky v aglomeraci, a to v důsledku geografické blízkosti v podobných oborech. • Flexibilní a kvalifikovaná pracovní síla. V úspěšných regionech využíváno dobře zavedených vzdělávacích institucí a velkého množství pracovníků s vysokoškolským a středoškolským vzděláním. Díky poptávce na trhu práce jsou lidé, kteří se do regionů stěhují, především mladí a kvalifikovaní, což má za následek pozitivní migraci.

• Institucionální rámec pro podporu růstu a ekonomické diverzifikace. V konkurenceschopných regionech se nacházejí kvalitní orgány veřejné správy a podnikatelé mohou vycházet z funkčního legislativního rámce, který podnikatelům vychází vstříc v rychlosti řešení právních úkonů a podporuje aktivity, jež podnikatelům zajišťují růst.

Mezi specifické faktory řadí:

• Potenciál rozvoje turismu. V některém typu regionů hrají turisté zcela klíčovou roli. Samozřejmostí je i fakt, že turismus má své místo téměř v každém regionu, nicméně v některých regionech dosahuje výraznější hustoty a velké množství obyvatel je zaměstnáno právě v této oblasti. • Přírodní zdroje. I když je v poslední době spíše rozhodující znalostní hospodářství, některé regiony získaly svoji konkurenceschopnost a stále si ji udržují díky přírodnímu bohatství. • Technická infrastruktura a specifické podmínky environmentální kvality. Jedním z klíčových faktorů, který má vliv na atraktivitu a konkurenceschopnost regionu, je úroveň technické infrastruktury mající vliv na životní prostředí. Regiony s nízkou úrovní konkurenceschopnosti většinou mají problémy s nakládáním s odpady či s čištěním odpadních vod.

Maier (1997. s. 56) popsal následující kategorie faktorů:

1. Přístup k inputovým faktorům a disponibilnost jsou většinou prostorově rozličné (kapitál, přírodní zdroje, práce, kapitál, vstupy, meziprodukty od ostatních produktů, know-how, práce, technologie). 2. Na outputové straně je to přístup k odběratelům a relevantním trhům, jež jsou většinou prostorově odlišně vyvinuté. A to z toho důvodu, že podniky, domácnosti a veřejný sektor se koncentrují v určitých lokalitách. 3. Přítomné faktory, jež mají vliv jak na inputovou, tak na outputovou stranu. Tím jsou např. aglomerační efekty či infrastruktura

V souvislosti s lokalizačními faktory je nutné zmínit také přítomnost klastrů. Podle Dvořáčka (2012, s. 29) je s pojmem klastr (cluster, shluk) často spojováno jméno M. E. Portera, který dospěl ke zjištění, že podnikatelské subjekty, které se soustřeďují v určité lokalitě a zároveň i v podobných odvětvích, získávají konkurenční výhodu, protože mají společný faktor. Porter (Dvořáček & Slunčík, 2012, p. 63) vytvořil pro klastr následující definici: „Klastry jsou geograficky blízké skupiny vzájemně propojených podniků, dodavatelů, poskytovatelů služeb a 29

přidružených institucí v určité oblasti, které jsou spojeny sdílením společných znaků a vzájemného doplňování se.“

Podle Dvořáčka (2012, p. 63) má vznik klastrů velký význam pro rozvoj regionální politiky. Mezi hlavní pozitivní efekty klastrů patří především podpora hospodářského růstu pomocí zvyšování výkonnosti a konkurenceschopnosti podniků, podpoře nových podniků, podněcování inovací, růstu exportu a zejména také růstu zaměstnanosti. Pro podniky samotné mají klastry tu výhodu, že jsou nástrojem pro zjednodušení využití potencionálních místních hospodářských výhod, které vznikají díky propojení vstupů a výstupů a pomocí těchto propojení vytvářejí růst a zvyšují produktivitu. Ke zjednodušení pozitivní externality klastrů mohou napomoci i pozitivní politické mechanismy a to například pomocí podpory bydlení v daných lokalitách, poskytováním informací o záměrech vybudování či o již existujících klastrech aj. Druhým typem politického zasahování do klastrů je podpora spolupráce mezi jednotlivými podniky v klastrech, např. rozvoj vědeckých a inovativních parků, vznik regionální sítě na výměnu poznatků, zvyšování úrovně dodavatelů pomocí kontraktů s většími podniky, komercializace výsledků výzkumu aj.

2.6 Aktéři regionálního rozvoje

Mezi aktéry regionálního rozvoje můžeme řadit státní a veřejné instituce, podniky a domácnosti. V procesu sociálního vývoje bezpochyby roste význam a vliv aktérských systémů na regionální rozvoj. Zprostředkovatelská role těchto systémů se tedy také zvyšuje mezi primárními faktory a mechanismy regionálního rozvoje (fyzickogeografické faktory, zeměpisná poloha atd.).

Obrázek 3 Aktéři regionálního rozvoje Zdroj: Ježek, 2014

Rozpad komunismu a následná socioekonomická transformace postkomunistických zemí byly velmi důležité nejen pro transformaci základních principů fungování společnosti a hospodářství, ale také zrození či obnovy celé škály aktérů ve veřejném, soukromém a neziskovém sektoru. Zatímco obnova relativně autonomních aktérů ve veřejném sektoru na místní a regionální úrovni (obce, kraje) byla do značné míry řízena orgány státní správy, velká část spontánnosti směřovala do utváření soukromého a neziskového sektoru. V případě formování samosprávy na komunální úrovni a po těžkopádném rozvoji i na regionální úrovni byl z pochopitelných důvodů zvolen společný model veřejné správy. (Hampl, 1996) Tento model umožňuje určitou flexibilitu na místní úrovni, zejména nabízí možnost rozpadu obcí násilně sloučených během komunistického období. Pozdější spolupráce na místní a případně mikroregionální úrovni byla často motivována pragmatickými důvody (získání dotací, společné budování infrastruktury atd.), a proto šlo většinou o více či méně jednoúčelová sdružení. Na druhé straně existence důležitých aktérů vnímala existenci institucionálního

„vakua“ nad místní úrovní před zřízením regionálních úřadů v roce 2001 jako nedostatek, což byl hlavní důvod pro založení alespoň některých regionálních rozvojových agentur. (Vozáb, 1998)

V případě místní a regionální samosprávy je převládající přístup aktérů ke spolupráci pragmatický a do značné míry orientovaný na dílčí a krátkodobé cíle. Vytváření aktérů v soukromém a neziskovém sektoru probíhalo jinak než ve veřejném sektoru. Kromě privatizace bývalých státních podniků organizovaných státem vznikl hned od začátku transformace významný počet nových podniků. (Pavlínek, 2008) Zatímco dynamické politické změny v prvních letech transformace brzy prosadily ústavu tripartity (odbory, zaměstnavatelé a vláda), situace na regionální a místní úrovni byla odlišná. Ačkoli místní úroveň nenabízí dostatečnou platformu pro spolupráci podnikatelů s výjimkou největších měst, regionální samosprávy vznikly až v roce 2001, kdy byly již stanoveny základní principy demokratické společnosti a tržního hospodářství a kdy tedy byla motivace k vytváření nových sdružení na regionální úrovni omezená. V důsledku toho zůstal počet podnikatelských sdružení, profesních skupin nebo neziskových organizací na regionální úrovni omezený. (Blažek & Wokoun, 2008) To znamená, že pro veřejný sektor je velmi obtížné otevřít nové komunikační kanály s podniky na regionální úrovni a často je jediným proveditelným způsobem kontaktovat je jeden po druhém, což je neefektivní a časově náročné. (Blažek & Uhlíř, 2011)

3 Socioekonomická analýza

3.1 Teorie socioekonomické analýzy

Socioekonomická analýza je kritickým prvkem všech plánovacích procesů. Pokud jde o plánování rozvoje, rozsah analyzovaných oborů se odráží v následující definici plánování rozvoje: "Participativní proces integrace hospodářských, odvětvových, prostorových, sociálních, institucionálních, environmentálních a fiskálních strategií na podporu optimálního rozdělení omezených zdrojů mezi odvětví a zeměpisné oblasti a mezi obyvatelstvo způsobem, který zajistí udržitelný růst, spravedlnost a posílení postavení chudých a marginalizovaných." (Mander et al., 2006, p. 255) Je to proces integrace, který se podílí na hospodářských, odvětvových, sociálních a dalších strategiích pro podporu spravedlivého rozdělení. Analýza je koncepčně součástí prvních činností prováděných při zahájení procesů plánování rozvoje.

Socioekonomická analýza slouží pro popis základních socioekonomických charakteristik daného regionu. Může jít o kraje, správní oblasti, obce s rozšířenou působností ale i o města či obce. Je to podklad a hlavní výchozí materiál pro všechny následující kroky pro strategické či koncepční dokumenty. Závěry z této analýzy mohou posloužit jako materiál pro dialog nad dalšími kroky ve zpracování strategie, například pro definování strategických cílů a následně pak cílení jednotlivých aktivit pro tento strategický rozvoj. Základní charakteristiky daného regionu mohou být podkladem pro odhad dopadů jednotlivých navrhovaných změn nebo rozvojových aktivit a mohou sloužit také ke zpětnému zhodnocení regionálního rozvoje v dané lokalitě. (Tvrdý, 2004) Socioekonomická analýza obsahuje dvě hlavní části. První je zaměřena na analýzu různých údajů o populaci (vývoj, přírůstky a poklesy, věková struktura a mnoho dalších). Další části jsou věnovány ekonomice, bydlení, vzdělávání, zdravotnictví, kultuře a dalším oblastem.

Jako zdroj dat pro tuto analýzu slouží statistiky sledované Českým statistickým úřadem a taktéž Úřadem práce. Slabinou této analýzy je skutečnost, že například na úrovni NUTS 4, tedy obcí a okresů, není dostatek sesbíraných dat, tzn. nedostatek statistických údajů. Kvůli úsporám se různé výkazy ruší. Příkladem může být rok 2002, kdy se zrušil výkaz Práce 3-01. Tento výkaz měl za úkol sledovat mzdovou hladinu v jednotlivých okresech, a to skrze průměrný hrubý měsíční plat. Tento ukazatel a míra nezaměstnanosti v jednotlivých okresech umožňovaly sledovat vývoj regionálních rozdílů. V případě analýzy obcí pomocí statistických

údajů nelze vytvořit validní indikátory regionálního rozvoje obcí, díky kvantitativním a kvalitativním výzkumným technikám však existují data, ze kterých je možné vycházet.

Analýza lze dělit na objektivní a subjektivní, a to z hlediska podle úhlu pohledu na danou problematiku. Při objektivní analýze jsou využívána kvantitativní data sledovaná Českým statistickým úřadem a Úřadem práce, a také názory odborníků, jež lze objektivizovat. Subjektivní analýza vychází z názorů občanů, popřípadě názorů možných investorů, kteří ale nebydlí v daném regionu, tzn. je využívána kvantitativní metoda výzkumu, tedy dotazníkové šetření. Je možné také použít kvalitativní výzkum, jenž může objasnit a zkonkretizovat jednotlivé postoje respondentů ke jednotlivým návrhům či změnám.

3.2 Komparace okresů Rokycany, Tachov a Domažlice

3.2.1 Demografie

Okres Rokycany

Okres Rokycany má 47 922 obyvatel, přičemž na 1 km2 připadá osídlení o hustotě 83,3 obyvatel, díky čemuž je druhým nejmenším okresem v kraji (hned po okrese Plzeň-město) (Veřejná databáze, 2015). Z historického hlediska, a to od konce 19. století, je možné pozorovat klesající vývoj v počtu obyvatel sledovaného okresu. Tento trend byl krátkodobě ovlivněn poměrně značným nárůstem obyvatelstva po roce 1950, který ale vystřídal další značný pokles obyvatelstva, jenž trval až do počátku 90. let. Příčinou byl akcelerující proces urbanizace (Růžová, Škrabal, 2006). Po této etapě nárůstu a poklesu byla zaznamenána stagnace v počtu obyvatel a až v pozdějších letech začal počet obyvatel pomalu narůstat. Nejmenšího počtu dosáhlo obyvatelstvo okolo roku 2003, právě od tohoto roku je možné sledovat rychle rostoucí populační křivku a to poprvé od 60.let 20. století. Počet obyvatel se díky tomuto trendu navýšil z 45,5 tisíc na současných téměř 48 tisíc. Pozitivní vývoj v počtu obyvatelstva lze zaznamenat i v posledních letech, tedy až na výjimky, které tvoří několik obcí, které se nacházejí v odlehlých částech okresu (Český statistický úřad, 2019).

Obrázek 4 Vývoj počtu obyvatel v okrese Rokycany Zdroj: Portál digitální mapy veřejné správy Plzeňského kraje [online]. Dostupné z: http://geoportal.plzensky-kraj.cz

Okres Tachov

Okres Tachov má nejnižší hustotu osídlení v kraji, přičemž na 1 km2 připadá 39 obyvatel (Charakteristika okresu Tachov, 2012). V roce 2017 byla nezaměstnanost v kraji celkem 3,37 % (průměr Plzeňského kraje je 2,46 %) (Krajská správa ČSÚ v Plzni, 2017). Oproti údajům z roku 2009 lze zaznamenat klesající tendenci, nezaměstnanost v roce 2009 činila závratných 13,43 % (Charakteristika okresu Tachov, 2012).

Okres Domažlice

V roce 2013 byla celková hustota obyvatelstva 54,2 obyvatel na km2 (Charakteristika okresu Domažlice, 2014). Příhraniční kraje, jako je ten Domažlický, jsou charakteristické nízkou hustotou osídlení v samotném příhraničí. To s sebou přináší komplikace např. s dostupností služeb. Nízká hustota osídlení je za prvé způsobena vlivem přírodních podmínek a za druhé historickým vývojem (Beneš, Uhlík, 2010). Svou rozlohou zaujímá okres Domažlice čtvrté místo mezi okresy Plzeňského kraje. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) převažují v okrese Domažlice malé obce do 500 obyvatel, přičemž necelá polovina z celkového počtu obcí náleží do velikostní skupiny 1-199 obyvatel. Dle údajů Českého statistického úřadu podíl nezaměstnaných osob činí 2,05 %, což je třetí nejnižší podíl v Plzeňském kraji. Podle ČSÚ bylo deset největších obcí okresu Domažlice k začátku roku 2013 následujících: Domažlice, Kdyně, Horšovský Týn, Holýšov, Staňkov, Bělá pod Radbuzou, Poběžovice, Blížejov, Hostouň a Klenčí pod Čerchovem.

3.2.2 Ekonomika

Okres Rokycany

Charakter okresu Rokycany do značné míry ovlivnil vývoj přímých investic ve formě vybudování nových průmyslových a logistických podniků. Velkou výhodou okresu Rokycany je napojení na dálnici D5, díky které je možné z Rokycan dosáhnout hranic Spolkové republiky Německo (dále jen SRN) za necelou hodinu, a to z důvodu blízkosti hraničního přechodu Rozvadov, který je vzdálený pouhých 90 km od města. Výhodná poloha je dokreslena rychlou dostupností větších měst jako je Praha, Plzeň nebo také nedaleké Rakovnicko. Nové velké podniky v blízkosti D5 byly vystavěny prakticky na „zelené louce“ a to v Ejpovicích, Rokycanech a v Mýtě. V současnosti tyto podniky tvoří pět největších zaměstnavatelů v okrese (RISY, 2013).

Rokycansko mělo v minulosti významnou železářskou výrobu, a v menším rozsahu zde železářská výroba přetrvává až dodnes. Hutnictvím železných kovů se aktuálně zabývá Železárna Hrádek a Slévárna Strašice či hutnictví neželezných kovů v Kovohutě Rokycany. Výrobky z gumy zde vyrábí závod Hutchinson v Rokycanech a autokomponenty závody Borges, EuWeWexler a Bontaz. Na periferii města Rokycany byl vybudován nový závod zabývající se výrobou vlnitého papíru Prowell (Charakteristika okresu Rokycany, 2012). Podle počtu zaměstnanců se za největší ekonomické subjekty považují:

• Zemědělské podniky – Osecká zemědělská a obchodní společnost a.s., Příkosická zemědělská a.s., Zbirožsk a.s., Kladrubská a.s. • Průmyslové podniky – Malkol czo, spol. (lehké strojírenství), HUTCHINSON s.r.o. (výroba pryžových výrobků), KOVOHUTĚ (výroba a zpracování mědi), Borgers CS (výroba tkanin a textilních podlahových krytin), OLBRICH – CZ, spol. s.r.o. (nabídka strojů modelů a forem autoprůmyslu), Zbirovia a.d. (výroba nástrojů a nářadí a SMS. • Výrobní podniky – Rondo (výroba krabiček na obaly), Hellas Všenice (pálení laserem), Geis Ejpovice (logistický areál), Šabata (vodoinstalací materiál, stavebniny, železářství) (Hájek, Svobodová, Dienstbier, 2016).

Obrázek 5 Podnikatelské subjekty v okrese Rokycany Zdroj: Portál digitální mapy veřejné správy Plzeňského kraje [online]. Dostupné z: http://geoportal.plzensky-kraj.cz

Podíl obyvatelstva okresu Rokycany, které pracuje v průmyslu, je o 10 % vyšší, než je celkový průměr ČR. V oblasti průmyslu je podíl pracujících nad průměrem Plzeňského kraje, pod průměrem republiky i Plzeňského kraje je oproti tomu zaměstnanost v terciálním sektoru. Zaměstnanost v primárním sektoru (tj. lesnictví, chovu ryb či zemědělství) je téměř srovnatelná s průměrem ČR (Český statistický úřad, 2019). Nezaměstnanost správního obvodu Rokycany dosahuje nízké úrovně, a to nejen v rámci Plzeňského kraje, ale dokonce v rámci celé ČR (Hájek, Svobodová, Dienstbier, 2016).

Podle Českého statistického úřadu bylo ke konci roku 2018 na území tohoto okresu 11 438 ekonomických subjektů, 84 % z nich bylo tvořeno fyzickými subjekty. Významnými podniky v tomto okrese jsou HUTCHINSON, výrobce gumových dílů, dále pak například PPG Deco Czech, Geis CZ a také Rokycanská nemocnice. (Charakteristika okresu Rokycany, 2019)

Okres Tachov

V rámci průmyslové výroby je v okrese Tachov soustředěna do čtyř největších měst - mezi významné firmy patří Alutech Benteler Aluminium Systém CZ se sídlem v průmyslové zóně Nová Hospoda v Boru u Tachova. Díky geografickému profilu kraje, který je z velké části zalesněný, nachází se zde dřevozpracující pily a závody (Charakteristika okresu Tachov, 2012). V této oblasti je významným zaměstnavatelem společnost Alfa Plastik se sídlem v Tachově, která má již šedesátiletou tradici a zkušenosti a zaměřuje se především na vývoj, montáž a výrobu plastových výlisků o hmotnosti od 100 g do 5000 g (Alfa Plastik, 2019). Významnou společností v potravinářském průmyslu je německá mlékárenská společnost Ehrmann (Ehrmann, 2019) nebo pivovar Chodovar, který kromě vaření piva tvoří také významný turistický cíl, mimo jiné hlavně díky atraktivní stylové restauraci zasazené do skalního labyrintu pivních sklepů (Chodovar, 2019). V roce 2009 bylo v okrese Tachov obhospodařováno přibližně 66 000 ha zemědělské půdy, což tvoří 48,1 % celkové výměry okresu. Z celé této výměry připadá 44 747 ha na ornou půdu. Rostlinná výroba je založena především na pěstování kukuřice na zeleno a na siláž, řepky, ječmene a pšenice. Z živočišné výroby je zde důležitý chov drůbeže, prasat a skotu. Nutné je také zmínit nejvýznamnější zemědělský podnik zemědělské družstvo Černošín. Lesní půda tvoří 43,3 % z výměry okresu (Charakteristika okresu Tachov, 2012).

Podle Ministerstva pro místní rozvoj ČR tvoří hlavní podíl na tvorbě ekonomického produktu zemědělství a průmysl, přičemž hlavními průmyslovými odvětvími je v této oblasti potravinářský, elektrotechnický a strojírenský průmysl (Okres Tachov, 2001).

Podle Českého statického úřadu bylo v tomto okrese ke konci roku 2018 12 409 ekonomických subjektů, z nichž více než 78 % tvoří fyzické osoby. Významnými zaměstnavateli v tomto okrese jsou IDEAL AUTOMOTIVE Bor, Kermi ve Stříbře, EHERMANN a také pivovar Chodovar. (Charakteristika okresu Tachov, 2019)

Okres Domažlice

Průmyslové podniky jsou koncentrovány zejména v Domažlicích, Horšovském Týně, Klenčí pod Čerchovem či v Kdyni. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele patří KEL – MONTÁŽNÍ TECHNIKA s. r. o. (výroba televizní a satelitní techniky) (Charakteristika okresu Domažlice, 2014), dále KDYNIUM (slévárna s historií již v roce 1954, která se zabývá především výrobou nejrůznějších druhů litých odlitků) (Kdynium, 2019), ELITEX (vyrábí stroje pro kožedělný a textilní průmysl), GALÍ – Optik spol. s.r.o. (výroba brýlových obroučků), firma DOAGRA, a.s. (zaměřuje se na výrobu hotových krmiv), PLASTIK H.T., a. s. (výroba klimatizací a součástky pro televizory PANASONIC) nebo CHODOVIA Klenčí. Podle Českého statistického úřadu k poslednímu prosinci roku 2018 zaujímala zemědělská půda v okrese Domažlice 59 314 ha, což je cca 52 % z rozlohy okresu Domažlice. Orná půda zaujímala 65 % ze zemědělské půdy. (Charakteristika okresu Domažlice, 2019)

V roce 2013 bylo v okrese Domažlice registrováno 13 693 ekonomických subjektů, přičemž největší podíl tvořily fyzické osoby (79, 6 %). Domažlice jsou považovány za průmyslově zemědělský okres (Charakteristika okresu Domažlice, 2014). Mezi nejvýznamnější zemědělské společnosti patří AGRIMA Draženov, a.s., Melovská akciová společnost, Zemědělská akciová společnost, Zemědělské obchodní družstvo Mrákov, ZEAS Puclice, a.s., Zemědělská akciová společnost Koloveč, ZKS AGRO Zahořany, spol. s.r.o. či Druhá Poběžovická akciová společnost. V roce 2010 zaujímala zemědělská půda celkem 53 % rozlohy okresu (Statistická ročenka Plzeňského kraje 2011, 2012)

3.2.3 Infrastruktura

Okres Rokycany

Základní dopravní infrastrukturu okresu Rokycany tvoří železniční a silniční síť. Významným prvkem infrastruktury je dálnice D5, která má u města Rokycany sjezd. Funkci přivaděče automobilové dopravy z dálnice do Rokycan i celého spádového regionu tvoří silnice II. třídy č. 183. (Skočil, Basl, 2004) Celková délka dálnic a silnic v tomto okrese je 480 km. Skládá se z dálnice a silnic I. třídy, II. třídy a III. třídy. Silnice I. třidy tvoří 0,6 km, silnice třídy II. 138,7 km a silnice III. třídy 315,5 km. Dopravní obslužnost zabezpečují čtyři dopravci, přičemž všichni zabezpečují autobusovou dopravu. Jedná se o ČSAD autobusy Plzeň, a.s. (filiálka Rokycany), Miroslav Hrouda, PROBO Trans Beroun, spol. s.r.o. a Jiří Zýka (Hrádek). Tito dopravci zajišťují jak místní, tak okresní i dálkové linky (Skočil, Basl, 2004).

Podstatnou dopravní tepnou je také elektrifikovaná železniční trať Praha-Plzeň, která vede skrz okres z východu na západ. Kromě této železniční trati je zde železniční síť, která má regionální charakter (Chrást u Plzně, Rokycany-Nezvěstice) (Charakteristika okresu Rokycany, 2012). Železniční přepravu zajišťuje rychlíková železniční trať elektrifikovaná dvoukolejná trať č. 170 Praha-Plzeň-Cheb-hranice SRN. Kromě této trati v regionu jezdí vlaky také na železniční trati č. 175 Rokycany-Nezvěstice (Skočil, Basl, 2004).

Obec s rozšířenou působností Rokycany má vytvořenou dostatečnou technickou vybavenost, výjimku však tvoří nedostatečné napojení některých obcí na sítě technické infrastruktury zahrnující vodovod či kanalizaci (Hájek, Svobodová, 2010). Většina obcí v okrese disponuje zásobárnami vody z veřejného vodovodu. Na vodovod není napojeno jen několik obcí: Bezděkov, Chlum, Čilá, Kařízek, Kamenec, Němčovice, Líšná, Nevid, Trokavec, Veselá, Víska, Smědčice a Zvíkovec (Hájek, Svobodová, 2010). V otázce napojení obcí na kanalizační síť zakončenou ČOV se Rokycansko nachází mírně pod průměrem Plzeňského kraje. Podíl obcí s kanalizací dosahuje cca 24 %. Plynofikováno je na Rokycansku 36,7 % obcí. To je v poměru ke krajskému průměru (51 %) podprůměrný stav (Hájek, Svobodová, 2010).

Okres Tachov

V roce 2009 měla dálniční a silniční síť v okresu Tachov síť o délce 829 km, z čehož dálnice tvořilo 45 km, silnice I. třídy 23 km, silnice II. třídy 274 km a silnice III. třídy 487 km. Taktéž železniční spojení má velký význam, okresem prochází trať celostátního charakteru Plzeň- Cheb. Další významné železniční spojení je železnice z Plané vedoucí přes Tachov až do Domažlic (Charakteristika okresu Tachov, 2012). Z dopravní infrastruktury vyplývá, že město Tachov leží mimo koridor, na kterém leží silnice I. třídy, což omezuje rozvojový potenciál kraje. Rozvoj infrastruktury kraje je omezen také ochranou zájmů přírody na Šumavě, jenž brání rozvoji intenzivnějších vztahů s Německém v jižní části Plzeňského kraje. Ačkoliv se jedná o spíše o okres Klatovy, dotýká se tato záležitost okresu Tachov také, jelikož se jedná o sousední kraj (Beneš, Uhlík, 2010). Nejvýznamnější dopravní tepnou, která vede přes území okresu je dálnice D5 (mezi Plzní a Prahou), která má v tomto úseku 26 km a dále pokračuje do Německa. Díky otevření dálnice došlo k odklonění dopravy z okresního města, což mělo pozitivní dopad na zlepšení dopravní situace v Tachově. Na druhou stranu odklonění dopravy mělo negativní dopad na vliv rozvoje služeb. Z celkové situace délky silnic vyplývá, že silnice v okrese sice měří celkově 486 km, avšak dálnice tvoří pouze 0,1 % silnic I. třídy a

28,5 % silnic II. třídy (Charakteristika okresu Rokycany, 2012). V dopravní situaci lze zmínit zajímavý fakt, který přinesl např. server qap.cz, ten v roce 2010 zveřejnil zprávu, která uvádí, že obyvatelé Tachova vyčítají Ministerstvu dopravy skutečnost, že nechalo odstranit z dálnice D5 směrovou ceduli s názvem města. Domnívají se, že toto odstranění cedule může přinést snížení zájmu investorů (Z dálnice D5 zmizel ukazatel, 2010).

Okres Domažlice

Silniční síť k počátku roku 2019 měla celkem 756,7 km a je tvořena silnicemi I., II. a III. třídy. Silnice I. třídy z celkové délky tvoří 69,4 km, silnice II. třídy 191,2 km a silnice III. třídy tvoří 496,1 km. Mezi významné silniční spojnice lze zařadit spojnici Plzeň – Folmava. Naopak železniční dopravní síť v okrese Domažlice oproti ostatním sledovaným okresům je poměrně dost řídká. Jedinou významnější železniční spojnicí je spojnice Plzeň – Německo, která vede přes Domažlice a Českou Kubici. Tato trať je významná z toho důvodu, že dříve sloužila pro nákladní dopravu, ale také dopravu osobní, a to pro mezinárodní rychlík na trati Praha – Plzeň – Regensburg – Mnichov. Dalším významným spojem pro obyvatelstvo Domažlicka je místní osobní spoj Domažlice – Furth im Wald.

3.2.4 Občanská vybavenost

Okres Rokycany

V okrese Rokycany se nachází třicet dva škol, z toho je devatenáct škol základních (v některých z nich fungují i mateřské školy) a deset pouze mateřských škol. Dále v okrese naleznete Gymnázium a Střední odbornou školu v Rokycanech, Střední odborné učiliště lesnické a zemědělské v Rokycanech a Střední školu v Rokycanech (SeznamŠkol.eu, 2019 a).

Sociální infrastrukturu na Rokycansku tvoří zdravotnické a pečovatelské služby. Domy s pečovatelskou službou (kromě domovů důchodců) se nacházejí zejména ve městech Hrádek, Radnice, Mýto, Zbiroh a Rokycany a ve větších obcích, konkrétně v Břasech a Holoubkově (Hájek, Svobodová, 2010). Rokycany mají vlastní Rokycanskou nemocnici, a.s., ale i celkově je počet a zaměření zdravotnických zařízení v obvodu obce Rokycany dostatečně rozvinuto. Více rozvinuté jsou obce Radnice, Zbiroh, Mirošov, Hrádek a Mýto. Tyto obce nabízejí vyšší množství samotných zařízení sociální infrastruktury, případně možnost výběru v rámci poskytovatele zdravotní péče (Hájek, Svobodová, 2010).

Okres Tachov

Kromě základních a mateřských škol se v okrese Tachov nachází také Střední průmyslová škola (Tachov), Střední odborné učiliště, Planá a Střední odborná škola (Stříbro). Vysoká škola není v okrese žádná (SeznamŠkol.eu, 2019 b)

V okrese Tachov se ze zdravotnických zařízení nachází Poliklinika Bor, která nabízí také pečovatelskou a domácí péči (Poliklinika Bor, 2020). Další polikliniku naleznete přímo v Tachově (Poliklinika Tachov, 2020). Naopak okresní nemocnice v Tachově zatím k dispozici není.

Okres Domažlice

Na přelomu roku 2013/2014 sestávala síť předškolních a školních zařízení v okrese Domažlice z 39 mateřských škol, 27 základních škol, dvou gymnázií, šesti středních škol vyučujících obory odborného vzdělání (bez nástavbového studia) a třech s nástavbovým studiem (Charakteristika okresu Domažlice, 2012).

Zdravotní péči zabezpečovala v roce 2013 jedna nemocnice. Celkem v okrese působilo 150 lékařů, přičemž na jednoho lékaře připadlo 406 obyvatel. Taková hodnota je považována za třetí nejvyšší v kraji (Charakteristika okresu Domažlice, 2012).

3.2.5 Krajina a životní prostor

Okres Rokycany

Dle údajů Českého statistického úřadu se okres Rokycany nachází na východní části Plzeňského kraje a sousedí s okresy Plzeň-město, Plzeň-jih a Plzeň-sever. Celkově má tento okres plochu 575 km2. V kraji se nachází celkem 68 obcí, z čehož je šest obcí městy (Rokycany, Zbiroh, Mirošov, Hrádek, Mýto a Radnice) (Charakteristika okresu Rokycany, 2012).

Obrázek 6 Poloha okresu Rokycany Zdroj: vlastní zpracování

Z hlediska geomorfologie je možné okres Rokycany zařadit do Poberounské provincie České vysočiny. Nejvyšším vrcholem okresu je hora Radeč s nadmořskou výškou 721 m.n.m. Oproti tomu nejnižším bodem okresu Rokycany (a zároveň i celého Plzeňského kraje) je část údolí řeky Berounky, které spadá do katastru obce Čilá. Nejvýznamnějším tokem okresu je řeka Berounka, díky které vzniká přirozená hranice okresu na severu a na západě (se Severním Plzeňském a Rakovnickem). S ohledem na velikost okresu je důležitá také říčka Klabava pramenící v Brdech a odvodňující jihozápadní část okresu (protéká městem Rokycany) a také Zbirožský potok protékající východní částí okresu (protéká obcí Zbiroh). Největší vodní plochu tvoří vodní nádrž Klabava s rozlohou 128 ha, která byla vybudována jako ochrana přilehlých, dnes již vytěžených, železnorudských dolů před přívaly velké vody (Charakteristika okresu Rokycany, 2012) V oblasti nerostného bohatství je s jeho těžbou úzce spojena průmyslová historie okresu. Nacházejí se zde již vytěžená ložiska černého uhlí v Radnické pánvi a jiné již nefunkční doly. V menším měřítku se zde dobývá písek a kámen a to např. v lomu Těškova a Třebnuška. Surovina pro výrobu dlaždic se dobývá v okolí Ejpovic, kterou následně zpracovává KERAMIKA Horní Bříza, a.s. (Charakteristika okresu Rokycany, 2012). Struktura pozemků okresu sestává z vysoké lesnatosti, která je nad průměrem České republiky. Oproti tomu podíl orné půdy je pod průměrem ČR (ČSÚ, 2014).

Okres Tachov

Okres Tachov se nachází v západní části Plzeňského kraje a je jedním z příhraničních okresů České republiky (s Německem). Na severu okres Tachov sousedí s Karlovarským krajem a okresem Cheb. Rozloha okresu Tachov je 1379 km2, díky čemuž tvoří 18,2 % z celkové rozlohy kraje (Charakteristika okresu Tachov, 2012). V okrese Tachov dochází ke zmírňování ekonomických rozdílů na základě přeshraniční spolupráce v rámci euroregionu Egrensis (BusinessInfo.cz, 2018).

Obrázek 7 Poloha okresu Tachov Zdroj: vlastní zpracování

Okres Tachov je specifický výraznou členitostí a rozmanitým územím. Průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 550 m. n. m. Nejvýznamnějšími prvky ochrany životního prostředí jsou dvě chráněné krajinné oblasti Slavkovský les a Český les (Charakteristika okresu Tachov, 2012). Díky těmto dvěma chráněným krajinným oblastem je tento okres považován za poměrně dost lesnatý.

Okres Domažlice

Okres Domažlice je pohraničním okresem Plzeňského kraje a hraničí v délce 75 km s Německem, na jihu s okresem Klatovy, na severu s okresem Tachov a na severovýchodě s okresem Plzeň-jih. Okres Domažlice má rozlohu 1123 km2, což tvoří 14,9 % rozlohy Plzeňského kraje. Od roku 1993 náleží okres Domažlice do euroregionu Šumava. Toto

zájmové sdružení vzniklo na základě potřeby spolupráce s městy a obcemi sdružených států a jeho cílem je mezinárodní spolupráce mezi těmito zainteresovanými městy a obcemi. Sdružení se zaměřuje především na rozvoj ekonomiky, zlepšení životních podmínek a výstavbu infrastruktury (Charakteristika okresu Domažlice, 2014).

Počínaje rokem 2003 je kraj pod správou dvou obcí s rozšířenou působností, Domažlic a Horšovským Týnem. Na začátku roku 2007 byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra ČR č.513/2006 Sb. o změně hranic okresů, kdy došlo k přesunu obce Černíkov z okresu Domažlice do okresu Klatovy (Ministerstvo vnitra, 2015). Členěním EU patří okres Domažlice do NUTS II – Jihozápad (Okresy, 2012). Okres Domažlice využívá ke zmírnění sociálně ekonomických rozdílů spolupráce se sousedícím Bavorskem v rámci euroregionů. Okres Domažlice využívá přeshraniční spolupráce v rámci euroregionu Šumava (BusinessInfo.cz, 2017).

Obrázek 8 Poloha okresu Domažlice Zdroj: vlastní zpracování

Životní prostředí je v okrese Domažlice na poměrně dobré úrovni. Domažlice mají dle statistik nejčistší ovzduší z celého Plzeňského kraje. Nejvýznamnější řekou okresu je Radbuza, jenž náleží do povodí řeky Berounky. Její pramen se nachází na české straně hranic v Českém lese (590 m.n.m) a je dlouhá 112 km a rozkládá se na 2179 km2. Nejsilnější přítoky tvoří Zubřina a Černý potok. Nejvýznamnějším prvkem ochrany životního prostředí je

chráněná krajinná rezervace Český les. Nejcennějšími chráněnými přírodními prvky jsou dále také horské smíšené lesy pralesovitého charakteru (Starý Hirštejn, Pleš a Bystřice) nebo přírodní parky Zelenov a Sedmihoří. (Charakteristika okresu Domažlice, 2012).

3.2.6 Cestovní ruch

Okres Rokycany

Okres Rokycany je díky své poloze spojnicí mezi Prahou, Plzní a Německem. To je z hlediska cestovního ruchu velice důležité. Přírodní předpoklad pro cestovní ruch v tomto regionu tvoří UNESCO CHKO Křivoklátsko. V oblasti cestovního ruchu je na vzestupu hlavně agroturistika a venkovský cestovní ruch, dále pak cykloturistika církevní turistika, ale také pěší a poznávací turistika. (Český statistický úřad - Krajská správa ČSÚ v Plzni, 2012)

Z kulturních zajímavostí lze v okrese Rokycany najít například: Vojenské muzeum v Rokycanech, Centrum biodiverzity, Centrum volného času Skupovka, Dům dětí a mládeže Rokycany, Duchovní centrum a galerie v Brance Rokycany, Forum Karlín, Galerie Fouyer, Galerie K21 Stupno, Galerie U Kellerů, Hvězdárna Rokycany, Kino Mýto nebo Kino Zbiroh. Z církevních objektů se v okrese nachází: Augustiánský klášter, Evangelický kostel v Rokycanech, Evangelický sbor Rokycany či Farní sbor ČCE Rokycany. Kulturní akce se v okrese konají například těchto objektech: Aula SPŠ Dopravní Plzeň, Budova radnice v Rokycanech, Divadelní sál v Mýtě, Divadlo Alfa Plzeň, Divadlo Alfa Plzeň a Dům kultury Hrádek. Mezi sportoviště v okrese patří následující: Cvičiště agility klubu Rokycany, Fotbalové hřiště Mirošov, Fotbalový stadion Rokycany, Golf Park Plzeň Dýšina, Házenkářské studio Stupno, Hřiště Borek aHřiště TJ Sokol (Kam zajít Rokycansko, 2019).

V Rokycanech lze nalézt dvě cyklotrasy – mezinárodní panevropskou CT3 a 352/2158, která spojuje Rokycany, zámek Kozel, sever a jih celého okresu. Zámek Kozel je zajímavou turistickou atraktivitou a to nejen pro cyklisty. Ve městě Rokycany se nachází dva hotely a i v okolí lze nalézt mnoho dalších ubytovacích zařízení. Jako velmi zajímavý se jeví například Hotel Corso, který se nachází v historickém centru Rokycan.

Okres Tachov

Okres Tachov je z hlediska cestovního ruchu bohatý na přírodní památky. Nachází se zde CHKO Český les a CHKO Slavkovský les, dále zde nalezneme národní přírodní památku, dvanáct přírodních památek a také osmnáct přírodních rezervací. Pro příznivce geologicky atraktivní lokalit a také památek hornických je zde Národní geopark GeoLoci. Také se zde nachází přehrada Hracholusky, což je také velká atraktivita cestovního ruchu v tomto regionu. (Český statistický úřad - Krajská správa ČSÚ v Plzni, 2012)

Mezi jednu z nejvýznamnějších kulturních památek patří Kladrubský klášter z 12. století. Součást areálu kláštera tvoří barokně gotický chrám Nanebevzetí Panny Marie a zaujímá třetí místo mezi největšími chrámy v Čechách. Pravidelně se zde pořádají varhanní koncerty. Národní kulturní památkou ležící v okrese Tachov je také hrad Přimda, který patří mezi naše nejstarší dochované hrady. Na území okresu se rozkládají mimo jiné i rozsáhlé zříceniny: Švamberk (Krasíkov) nad Bezdružicemi, Volfštejn na Vlčí hoře u Černošína nebo Gutštejn v údolí Úterského potoka (Charakteristika okrasu Tachov, 2012).

Na Tachovsku najdeme cyklostezku KČT 2200. Na trase můžeme vidět poutní kostel s nástěnnou malbou z roku 1730 od plánského V. Schmidta.

Okres Domažlice

Výhodnou polohou se může pyšnit okres Domažlice, který je příhraničním regionem. Díky přírodním atraktivitě je vyhledávaným cílem turistů, v okrese Domažlice lze nalézt CHKO Český les, za zmínku také stojí národní přírodní rezervace Čerchovské hvozdy a také jedna z dvanácti přírodních rezervací Drahotínský les. Dále je možné navštívit například přírodní památku – Louku u Šnabejského rybníka. (Český statistický úřad - Krajská správa ČSÚ v Plzni, 2019)

Snad nejvýznamnější kulturní památku v okrese Domažlice představuje ranně gotický biskupský hrad z 16. století Horšovský Týn. Dominantu okresu tvoří také hrad Kašperk, který je typickým dílem z doby Karla IV. Hrad se skládá z věží, hradeb a méně rozsáhlých obytných prostor. V historii se jednalo o nedobytnou pevnost, a to zejména díky své výhodné poloze na úzkém, strmém a vysokém kopci. Dalšími významnými památkami je zámek Trhanov či chodský hrad v Domažlicích (České hrady a zámky, 2019).

Na Domažlicku se nachází také mezinárodní cyklotrasa CT3 Mnichov – Praha. Na trase je možné potkat zajímavosti jako například Muzeum Chodska, Akvadukt u Havlovic nebo hrad a zámek Horšovský Týn.

3.3 Mikroregiony a spolupráce měst a obcí

Mikroregiony vznikají jako svazky obcí, aby tyto obce mohly lépe prosazovat zájmy a dosahovat změn. Mikroregiony mají vypracovanou rozvojovou strategii a jsou tedy prostředkem k rozvoji jednotlivých menších obcí. Mikroregiony vznikají jako prostředek ke spolupráci, ať již celorepublikové či přeshraniční. Mikroregiony mohou mít podobu Dobrovolných svazků obcí a také Místních akčních skupin.

Okres Rokycany

Na území okresu Rokycany se nachází mikroregion Zbirožsko a Radnicko.

Mikroregion Zbirožsko sestává z dobrovolného svazku jedenácti obcí a založen byl v roce 2000. Cílem tohoto mikroregionu je koordinace místních samosprávních orgánů, a to hlavně v rámci územního rozvoje samotného mikroregionu. Do mikroregionu Zbirožsko náleží Zbiroh, Cekov, Týček, Drahoňův Újezd, Sirá, Kařez, Plískov, Kařízek, Ostrovec – Lhotka, Lhota pod Radčem a Líšná. (Město Zbiroh, 2020)

Mikroregion Radnicko vznikl v roce 1999 a sestává z 24 obcí. Tento mikroregion má sídlo v Radnicích a jeho hlavním úkolem je řešit problémy svých sdružených obcí. Jde o problémy jako pracovní místa, dopravní obslužnost v obcích, zlepšení infrastruktury ale i občanské vybavenosti, dále má za úkol řešení využívání přírodních zdrojů a ekonomický rozvoj všech svých obcí. Příkladem kooperace obcí je Program obnovy venkova. Mikroregion Radnicko sdružuje obce Břasy, Bezděkov, Bujesily, Čilá, Březina, Hradiště, Chlum, Hlohovice, Chomle, Kladruby, Kamenec, Libín, Lhotka u Radnic, Přívětice, Podmokly, Mlečice, Němčovice, Všenice, Zvíkovec, Újezd u Svatého Kříže, Vejvanov, Sebečice, Radnice a Skomelno. (Mikroregion Radnicko, 2020)

Okres Tachov

Na území okresu Tachov se nachází Dobrovolný svazek obcí Sedmihoří, Lučina – sdružení obcí, MAS Zlatá cesta, o.p.s. a Mikroregion Hracholusky.

Dobrovolný svazek obcí Sedmihoří sestává z pěti obcí a byl založen roku 1999. Sdružuje obce dvou okresů – Domažlic a Tachova. Sídlo tohoto mikroregionu je Staré Sedlo. Cílem toho mikroregionu je, vzhledem k výhodné poloze u hranic, spolupráce s Bavorskem, ale také rozvoj sdružených obcí a spolupráce při získávání podpůrných prostředků pro sdružené obce. Do toho mikroregionu náleží obec Staré Sedlo, Mezholezy, Prostiboř, Mířkov a Vidice. (Dobrovolný svazek obcí Sedmihoří, 2020)

Lučina – sdružení obcí je mikroregion sestávající z devíti obcí a jeho sídlo je obec Halže. Mikroregion vznikl v roce 1998 a cílem je rozvoj obcí tohoto příhraničního mikroregionu. Zaměřuje se na dopravu, vzdělávání, turistiku a cestovní ruch, ale také na zaměstnanost, školství a zdravotnictví. Tento mikroregion sestává z obcí Halže, Zadní Chodov, Brod nad Tichou, Tisová, Broumov, Studánka, Ctiboř, Obora a Chodský Újezd. (Lucina-sdruzeni-obci, 2015)

MAS Zlatá cesta, o.p.s. je mikroregion, který vznikl v roce 2006 a to primárně za účelem zhodnocení přírodního a kulturního dědictví, sekundárně také kvůli snaze zvýšit kvalitu života na venkově a k posílení ekonomického prostředí sdružených obcí. Tento mikroregion je zajímavý tím, že sdružuje nejen obce, ale i neziskový sektor a soukromý sektor. Na rovině veřejného sektoru do tohoto mikroregionu patří Tachov, Částkov, Milíře a Lesná. Dále se na rozvoji regionu podílí neziskové a nestátní organizace TERRA TACHOVIA, Regionální vzdělávací a informační středisko, Dům dětí a mládeže Tachov a Kotec. Na rozvoji obce se také podílí zástupci soukromého sektoru MUDr. Tomáš Sluka, BLOND BREEDING Žebráky, Lesní společnost Přimda, AGROČAS pozemky, Ing. Martin Turner, Lučina – Studánka, RNDr. Pavel Popov a RAZKA. (MAS Zlatá cesta, 2020)

Mikroregion Hracholusky vznikl v roce 2003 a sdružuje obce okresu Tachov a okresu Plzeň- sever. Do tohoto mikroregionu náleží 28 obcí, přičemž sídlo mikroregionu je obec Stříbro. Mikroregion si dal za hlavní úkol prosazování záměrů obcí k jejich různorodému rozvoji. Do mikroregionu náleží obce Stříbro a k němu náležející obce Butov, Jezerce, Lhota u Stříbra, Milíkov, Otročín a Těchlovice, dále do něj náleží obec Líšťany a k ní náležející Košetice, Lipno, Luhov, Náklov, Písek. Do mikroregionu náleží také Křelovice a k nim náležející části

obce Pakoslav, Mydlovary a Rozněvice a obec Pernarec a k němu náležející části obce – Březí, Skupeč, Krukanice, Něšov a Málkovice. Do mikroregionu dále patří obce Hněvice, Únehle, Křelovice, Úlice, Plešnice a Újezd nad Mží. (Mikroregion HRACHOLUSKY, 2007)

Okres Domažlice

Na území okresu Domažlice se nachází mikroregion Běleč, Dobrovolný svazek obcí CHODSKÁ LIGA, Mikroregion Dobrohost, Svazek Domažlicko, Místní akční skupina Pošumaví, Sdružení obcí Kdyňska, Sdružení obcí Úhlava, mikroregion Šance pro jihozápad, Dobrovolný svazek obcí Sedmihoří a Místní akční skupina Český les.

Mikroregion Běleč byl založen v roce 1999 jako zájmové sdružení právnických osob a sdružuje obce v okresech Domažlice a Klatovy. Tento mikroregion se stal také členem MAS Pošumaví. Sídlem mikroregionu je obec Švihov. Tento mikroregion sdružuje šestnáct obcí a byl založen za účelem rozvoje venkova a regionálního rozvoje jednotlivých obcí, taktéž kvůli přeshraniční spolupráci. Do tohoto mikroregionu náleží obce Švihov, Biřkov, Vřeskovice, Dolany, Všepadly, Chocomyšl, Únějovice, Chudenice, Úboč, Ježovy, Poleň, Kaničky, Němčice, Mezihoří a Křenice. (Zájmové sdružení právnických osob Běleč, 2020)

Dobrovolný svazek obcí CHODSKÁ LIGA byl založen v roce 1998 a čítá čtrnáct obcí. Sídlo tohoto mikroregionu je obec Klenčí pod Čerchovem. Vzhledem k poloze mikroregionu je jeho cílem přeshraniční spolupráce s Bavorskem, ale také rozvoj jednotlivých obcí a kooperace těchto obcí s cílem využití různých podpůrných prostředků. Do mikroregionu náleží obce Klenčí pod Čerchovem, Žďánov, Chodov, Česká Kubice, Víkanov, Díly, Újezd, Trhanov, Luženičky, Nemanice, Pec, Nový Kramolín, Pařezov a Otov. (Mikroregion Chodská liga, 2016)

Mikroregion Dobrohost vznikl v roce 2005 a patří do něj sedm obcí, přičemž jeho sídlem je obec Poběžovice. Tento mikroregion byl založen s cílem zlepšit podmínky cestovního ruchu, opravit infrastrukturu a budovat cyklostezky, zároveň také měl sloužit pro spolupráci s MAS na německé straně, konkrétně jde o začlenění mikroregionu Brückenland Bayern-Böhmen / Südlicher Oberpfälzer Wald. Do tohoto mikroregionu náleží obce Poběžovice, Hora Svatého Václava, Mutěnín, Mnichov, Hvožďany, Drahotín a Rybník. (Mikroregion Dobrohost, 2020)

Svazek Domažlicko vznikl v roce 1992 podle ustanovení §49 a následujícího zákona č. 128/2001 Sb, o obcích a sestává z 41 obcí, přičemž jeho sídlem je obec Babylon. Tento

mikroregion chce hospodářský rozvoj, jeho cílem je vylepšení trhu práce, dopravy, cestovního ruchu, ale také sleduje ochranu přírody a životního prostředí. Zároveň má též zájem na řešení sociálních problémů a rozvoji v oblasti kultury, sportu a mládeže, stejně tak i v oblastech jako je ochrana před požáry a dalšími katastrofami. Do tohoto mikroregionu náleží Babylon, Kanice, Blížejov, Chrastavice, Bělá nad Radbuzou, Chodov, Čemrná, Hostouň, Česká Kubice, Horšovský Týn, Domažlice, Holýšov, Draženov, Hlohovčice, Křenovy, Velký Mahalov, Luženičky, Újezd, Meclov, Trhanov, Milavče, Tlumačov, Mířkov, Stráž, Močerady, Staňkov, Mutěnín, Srby, Nemanice, Semněvice, Srbice, Nevolice, Rybník, Osvračín, Pulice, Pasečnice, Postřekov, Pech, Pelechy a Poběžovice. (Domažlicko, 2020)

Místní akční skupina Pošumaví byla založena v roce 2004 jako zájmové sdružení právnických osob. Tento mikroregion byl založen za účelem podpory venkova, a to skrze programy LEADER ČR a poté také LEADER+. Tyto programy umožňují obcím získat dotace pro rozvoj venkova. Sídlo tohoto mikroregionu je obec Klatovy. Tento mikroregion sdružuje mikroregiony Běleč, Střední Pošumaví, DSO Kdyňsko, DSO Měčínsko, Mikroregion Plánicko, Prácheňsko a Pošumaví. Členská města jsou Klatovy, Kasejovice a Sušice. Mikroregion čítá i řadu dalších členů, jako například Haas Fertigbau Chanovice, s.r.o., O.T.I.S.K. občanské sdružení, Střední škola zemědělská a potravinářská Klatovy nebo Sdružení pro pomoc mentálně postiženým. (Místní akční skupina Pošumaví, 2020)

Sdružení obcí Kdyňska bylo založeno roku 2000 jako zájmové sdružení právnických osob a jeho sídlo je obec Kdyně. Mikroregion čítá devatenáct obcí. Mikroregion byl založen za účelem zachování jednotné státní správy. Sdružení chce sladit zájmy všech obcí tak, aby byla zajištěna co nejefektivnější dopravní obslužnost, a také si klade za cíl společné získání finančních zdrojů, a to jak tuzemských, tak zahraničních. Jejich priorita je podpora cestovního ruchu, společenských a kulturních akcí, ale také ochrana životního prostředí. Obce, které patří do tohoto regionu jsou Kdyně, Hradiště, Brnířov, Běhařov, Chodská Lhota, Dlažov, Černíkov, Zahořany, Kout na Šumavě, Mrákov, Libkov, Koloveč, Loučim, Všeruby, Mezholezy, Úsilov, Nová Ves, Spáňov a Pocinovice. (Kdyňsko DSO, 2020)

Sdružení obcí Úhlava je mikroregion založený v roce 1999 sedmi obcemi a jeho sídlo je obec Nýrsko. Jeho cílem je, aby usnadnil kooperaci při řešení technické a dopravní infrastruktury a také aby byl nápomocen při řešení nedostatku pracovních míst v obcích. Dále se zaměřuje na rozvoj cestovního ruchu a úroveň využívání zdrojů k regionálnímu rozvoji. Do mikroregionu

náleží Dešenice, Nýrsko, Všeruby, Hamry, Janovice, Chudenín a Strážov. (Ekoregion Úhlava, 2010)

Mikroregion Šance pro jihozápad byl založen roku 1999 jako zájmové sdružení právnických osob a sdružuje 116 obcí jako například Klečí pod Černochovem, což je i sídlo tohoto mikroregionu a dále například Rozvadov, Olšany nebo Chlum. Tento mikroregion byl založen za účelem regionálního rozvoje a také získávání dotací pro obce. (Šance Jihozápad, 2008)

Další místní akční skupina Český les je mikroregion, který vznikl v roce 2004 jako občanské sdružení sdružující 73 obcí, jako například Bor, který je sídlem tohoto mikroregionu a dále kupříkladu Nový Kramolín, Tisová, Vidice nebo Babylon. Tento mikroregion má za cíl zapojení do programu LEADER. (MAS Český les, 2012)

V této podkapitole budou identifikovány faktory investiční atraktivnosti, potenciálu a bariér rozvoje okresu Rokycany v porovnání s vybranými referenčními okresy (Tachov a Domažlice).

3.4 Souhrn komparace okresů

Tabulka 1 Komparace okresů

Rokycany Tachov Domažlice Nezaměstnanost 2,77 % 3,13 % 2,1 % Školství 22 mateřských škol, 29 mateřských škol 39 mateřských škol 20 základních škol 27 základních škol 27 základních škol 1 gymnázium 2 gymnázia 2 gymnázia 3 střední školy s 5 středních škol 6 středních škol obory odborného vyučujících obory vyučujících obory vzdělávání bez odborného vzdělávání odborného vzdělávání nástavbového studia a bez nástavbového (bez nástavbového 1 s nástavbovým studia a 3 s studia) a 3 s studiem nástavbovým studiem nástavbovým studiem

Podnikatelské subjekty Počet 11 388 12 435 13 693 podnikatelských subjektů Z toho fyzických 84,30 % 78,60 % 79,60 % osob Nejvýznamnější HUTCHINSON s.r.o. Alutech Benteler KEL – MONTÁŽNÍ z podnik. (výroba gumových dílů v Aluminium Systém TECHNIKA s. r. O subjekty automobilovém CZ, (výroba televizní a průmyslu), PPG Deco dřevozpracující satelitní techniky), Czech a.s. Břasy (výroba pily a závody, Alfa KDYNIUM (slévárna), a dodávka), EuWe Eugen Plastik, Ehrmann, KEL – MONTÁŽNÍ Wexler ČR, s.r.o. (výroba Chodovar TECHNIKA s.r.o. plastových výlisků pro (výroba součástek automobilový průmysl), satelitní a televizní Geis techniky), lesní, Domažlická nemocnice a.s., společnost LST a.s. Trhanov, Silniční síť Dálnice D5, 26 km D5, 45 km 0 km Celková délka 484,7 km 829 km 755,1 km Silnice I. třídy 0,6 km 23 km 66,9 km Silnice II. třídy 138,7 km 274 km 203, 8 km Silnice III.třídy 319,6 km 487 km 484,3 km Počet obyvatel 47 922 53 281 60 923 Hustota 83,3 obyvatel na km2 38,7 obyvatel na 54,2 obyvatel na km2 zalidnění km2 Rozloha 575 km2 1 379 km2 1 123 km2 Počet obcí 68 27 85

Kultura Velké množství Velké množství Kulturní objekty kulturních zařízení kulturních objektů, Horšovský Týn, hrad včetně galerií, kulturní památky Kašperk, zámek Trhanov, několika kulturních a hlavně: Kladrubský chodský hrad v divadelních sálů, klášter, hrad Přimda, Domažlicích sportovišť, církevních zříceniny hradů např. objektů Švamberk, Gutštejn aj. Cestovní ruch Zámek Kozel, CHKO Přírodní památky, Příhraniční region, CHKO Křivoklátsko, CHKO Český les a Český les, národní cyklotrasy CT3 a Slavkovský les, přírodní rezervace 352/2158, která geologicky atraktivní Čerchovské hvozdy, spojuje Rokycany lokalita, cyklostezka Drahotínský les, sever a jih celého KČT 2200 mezinárodní cyklotrasa okresu CT3 Mnichov – Praha Odvětví Železářská tradice, dřevozpracující pily a výroba televizní a satelitní gumárenský průmysl, závody, mlékárenství, techniky, slévárenství, výroba vlnitého výroba a montáž výroba strojů pro papíru, rozvinuté plastových výlisků, kožedělný a textilní zemědělství potravinářský průmysl průmysl, výroba (živočišné i rostlinné) brýlových obroučků, výroba hotových krmiv, výroba klimatizace, rozsáhlé zemědělství Zdravotnictví Rokycanská Není nemocnice, Nemocnice v nemocnice. Dobře zdravotnické zařízení Domažlicích, velká rozvinuté Poliklinika Bor a hustota lékařů zdravotnictví: v poliklinika v Tachově obcích Hrádek, Radnice, Mýto, Zbiroh, Rokycany, Břasy, Holoubkov Zdroj: vlastní zpracování

Celkově by bylo možné zhodnotit okres Rokycany jako průmyslově-zemědělský. K zemědělské výrobě je využíváno přibližně 26 800 ha půdy, přičemž přibližně 19 900 ha je půdy orné, kterou obhospodařují tito zemědělci: Osecká zemědělská a obchodní společnost, Zbirožská a Příkosická zemědělská a.s., Kladrubská a.s. a soukromě hospodařící rolníci. 55

Významné trvalé kultury tvoří ovocné sady, ve kterých se pěstují zejména zimní odrůdy jablek. Největší podíl na živočišné výrobě tvoří chov skotu, nezanedbatelný je však i chov slepic a jiné drůbeže a prasat (Charakteristika okresu Rokycany, 2012). V oblasti primárního sektoru je také významným zaměstnavatelem Ing. Jerome Colloredo-Mannfeld – Lesní a rybniční správa Zbiroh a Zbirožská a.s. (původně JZD Zbiroh).

Na základě údajů získaných během socioekonomické analýzy lze říct, že mezi faktory investiční atraktivnosti patří okres Rokycany v porovnání s okresem Tachov a Domažlice mezi nejatraktivnější a z toho důvodu, že je zde vybudována lepší dopravní infrastruktura, zejména existence dálnice D5 v délce 26 km, která tvoří hlavní tah na SRN. Naopak by se dalo namítnout, že větší délku dálnice D5 má okres Tachov (45 km), ten však disponuje mnohem menší hustotou zalidnění, což je velkou nevýhodou, a to zejména v příhraničních oblastech. Stejným způsobem je investiční atraktivita snížena také v okrese Domažlice, který je též příhraničním okresem.

Investiční atraktivitu Domažlic a Tachova mohou snižovat také zájmy ochrany přírody, přičemž největšími dominantami je Český les a Šumava. V okrese Rokycany se žádné takto rozsáhlé chráněné území nevyskytuje, což zvyšuje atraktivitu tohoto regionu po investiční stránce. V oblasti nezaměstnanosti je ve všech okresech její míra poměrně podobná, v roce 2019 se pohybuje v rozmezí mezi 2,1 % - 3,13 %. Míru atraktivnosti je možné posuzovat také podle hustoty počtu podnikatelských subjektů., což laicky řečeno vyjadřuje, jak se v dané oblasti podnikání daří. Podle vlastního výpočtu bylo dospěno k zjištění, že v okrese Rokycany v průměru připadá 19,8 podniků na km2, v okrese Tachov 9 podniků na km2, a v okrese Domažlice 12,2 podniku na km2. Již z těchto průměrných počtů podniků na km2 je očividné, že okres Rokycany je nejvhodnějším okresem na podnikání. Toto tvrzení potvrzuje i zjištění počtu ekonomických subjektů, který je nejnižší právě v okresu Rokycany, což znamená vyšší investiční příležitost pro podnikající subjekty. Dokazuje to i procento nezaměstnaných, pro okres Rokycany příznivých 2,48 %, nabízí tedy potenciální pracovní sílu pro podnikatele v oblasti.

4 Dotazníkové šetření

4.1 Cíle a hypotézy

Cílem dotazníkového šetření je identifikace potenciálů a bariér z pohledu ekonomických subjektů a z pohledů starostů okresních měst. Dalšími cíli je prozkoumat potenciál a rozvojové bariéry regionu Rokycany a porovnat tento region s regiony Tachov a Domažlice. Byla proto vytvořena hypotéza: Region Rokycany je pro investory přitažlivější, něž vybrané referenční regiony.

4.2 Použitá metoda

Nejprve byl sestaven dotazník celkem o dvanácti otázkách. Sestával se z uzavřených odpovědí, kde respondenti měli možnost zvolit některou z nabízených možností. U některých otázek byla možnost připojit doplňující informaci volnou odpovědí. Rozesílaný dotazník měl podobu textového dokumentu a byl rozesílán pomocí emailu a následně byl dotazován telefonicky, a to v náhodně vybraných obchodních společnostech v okresech Rokycany, Tachov a Domažlice. I vzhledem k faktu, že v dotazníku byly pouze uzavřené otázky, lze konstatovat, že se jednalo o výzkum kvalitativní. Pokládané otázky tazatel vytvářel tak, aby směřovaly k dosažení cíle práce, tedy aby z jejich odpovědí bylo možné identifikovat faktory investiční atraktivnosti, potenciálu a rozvojových bariér okresu Rokycany v porovnání s vybranými referenčními okresy (Tachov, Domažlice). V kombinaci s kvalitativním výzkumem byly dotazníky dále rozeslány e-mailem starostům obcí v daných krajích, kteří poté byli telefonicky kontaktováni a měli možnost odpovídat pomocí volných odpovědí.

4.3 Realizace dotazníkového šetření

Sbírání vyplněných dotazníků trvalo přibližně dva měsíce a vzhledem k velmi nízké návratnosti byly některé podnikatelské subjekty žádány o vyplnění opakovaně. V rámci kvalitativního výzkumu byly odpovědi anonymizovány. Dotazovaní probíhalo pomocí emailu a řízeného rozhovoru. Odpovědi vyplňovali nejen starostové, ale také místostarostové oslovených obcí. Byli celkem tři – za každý region jeden zástupce.

4.4 Výsledky dotazníkového šetření mezi podnikatelskými subjekty

Data sebraná pomocí dotazníkového šetření byla získána před tzv. koronavirovou krizí Díky tomu se podařilo získat vyplněné dotazníky od jedenácti podnikatelských subjektů v okrese Tachov, od deseti z okresu Rokycany a od deseti i z okresu Domažlice. V některých případech respondenti na některé dotazy odmítli odpovědět.

Obrázek č. 9 ukazuje složení respondentů, a to z hlediska velikosti podnikatelských subjektů v jednotlivých okresech. Zajímavým aspektem tohoto srovnání je velikost podnikatelských subjektů na Rokycansku, kdy žádná z dotazovaných firem nezaměstnává 11-20 zaměstnanců, zato jsou v rovnoměrném počtu zastoupeny firmy s 1-10 zaměstnanci a 20 a více zaměstnanci. Na Tachovsku bylo zastoupení různě velkých dotazovaných firem podobné, naopak v okrese Domažlice respondentům vévodily firmy o velikosti 11-20 zaměstnanců.

6 5 5 5 5 4 4 4 3 3 2 2 2

1 0 0 1-10 zamětnanců 11-20 zamětnanců 20 a více zaměstnanců

Rokycanko Tachovko Domažlicko

Obrázek 9 Velikosti firem v jednotlivých okresech Zdroj: vlastní zpracování

Většina z dotazovaných subjektů provozovala své závody v největších městech okresu, tedy v městě Rokycany, Tachov nebo Domažlice.

Otázka 1: Zaměstnáváte místní obyvatele z obce a blízkého okolí?

Obrázek č. 10 ukazuje trend firem, které dávají přednost v zaměstnávání obyvatelům z dotčeného okresu. Nejmenší počet zaměstnanců z daného okresu vévodí Rokycansku, i když se nejedná o nijak výraznou odchylku od ostatních pozorovaných okresů. Okres Domažlice je v této otázce význačný největším počtem podniků, které zaměstnávají obyvatele z vlastního okresu.

7 6 6

5 4 4 3 3 3 3 3 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 ne ano, do 10 ano, 11-25 ano, 26-50 ano, 51-75 ano, 76-99 ano, 100 % % % % % %

Rokycanko Tachovko Domažlicko

Obrázek 10 Počet zaměstnaných obyvatel v blízkém okolí Zdroj: vlastní zpracování

Otázka 2: Domníváte se, že ve vašem okrese je snadné sehnat zaměstnance?

Pomocí odpovědí bylo vyhodnoceno, že v žádném z okresu není snadné sehnat zaměstnance. Ve všech zkoumaných okresech bylo velmi častou odpovědí „ne, pracovní síly je zde nedostatek“. I když s malou odchylkou, ale přeci, si v nejmenší obtížnosti shánění pracovní síly nejlépe stálo Tachovsko. Tuto skutečnost ukazuje obrázek č. 11.

7 6 6 6 5 5 5 4 4 4

2 1 1 0 0 0 ano, je zde velká někdy sehnat zaměstnance ne, pracovní síly je zde nezaměstnanost chvilku trvá nedostatek

Rokycanko Tachovko Domažlicko

Obrázek 11 Obtížnost hledání zaměstnanců

Zdroj: vlastní zpracování

Otázka 3: Kolik procent vstupů (tj. dodavatelů), využíváte z vašeho okresu?

Jednotlivé odpovědi na otázku č. 3 se značně lišily. Jak lze vyčíst z obrázku č. 12, největší četnost měla možnost do 10 %, z čehož nejčastěji tuto odpověď volili respondenti z okresu Rokycany (n=4), a možnost do 75 %, která našla největší četnost na Tachovsku (n=4). V dalších případech je variabilita odpovědí velmi velká, a proto nelze upozornit na jakoukoliv jednoznačnou vzájemnou korelaci proměnných.

4 4 4

3 3 3 3

2 2 2 2 2 2

1 1 1 1 1

0 0 0 0 0 žádné do 10 % do 25 % do 50 % do 75 % do 100 %

Rokycanko Tachovko Domažlicko

Obrázek 12 Poměr vstupů využitých z daného okresu

Zdroj: vlastní zpracování

Otázka 4: Kolik procent odbytu vaší produkce je spotřebováno přímo ve vašem okrese?

Z obrázku č. 14 je možné vypozorovat, že jednotliví respondenti rozložili možnosti mezi jednotlivé odpovědi poměrně rovnoměrně. Jak je dle grafu vidět, nejméně produkce je spotřebováváno v okrese Rokycany. Naopak nejvíce místní produkce se potřebovává na Tachovsku.

4.5 4 4 4 3.5 3 3 3 3 3 2.5 2 2 2 2 1.5 1 1 1 1 1 1 0.5 0 0 žádné do 10 % do 25 % do 75 % do 100 %

Rokycanko Tachovko Domažlicko

Obrázek 13 Velikost odbytu produkce v jednotlivých okresech

Zdroj: vlastní zpracování

Otázka 5: Má podnikání ve vašem okresu politickou podporu obce?

Z odpovědí je zřejmé, že podnikatelé necítí u žádného ze zkoumaných okresů příliš velkou podporu. Pouze v případě okresu Tachov jeden respondent odpověděl „ano, velkou“. Z obrázku č. 14 lze také vyčíst, že po dvou respondentech z Rokycanska a po jednom z Tachovska volilo možnost „ano, ale ne příliš intenzivní“. Všichni respondenti z okresu Domažlice zvolili možnost „vůbec ne“. Jeden z respondentů z okresu Rokycany připsal další odpověď, která zněla „odpověď neznáme“.

12 10 10 9

8 7

4 2 2 1 1 0 0 0 0 vůbec ne ano, ale ne příliš intenzivní ano, velkou

Rokycanko Tachovko Domažlicko

Obrázek 14 Podpora podnikání politickou podporou obce Zdroj: vlastní zpracování

Otázka 6: Má podnikání ve vašem okrese politickou podporu kraje?

Stejně jako při předchozí otázce i zde převládala odpověď „vůbec ne“ a to u všech dotazovaných. Pouze v případě okresu Tachova tři respondenti odpověděli „ano, ale ne příliš intenzivní“. Tuto možnost zvolil také jeden podnik z okresu Rokycany.

12 10 10 9 8 8

4 3

2 1 0 0 0 0 0 vůbec ne ano, ale ne příliš intenzivní ano, velkou

Rokycanko Tachovko Domažlicko

Obrázek 15 Politická podpora podnikání krajem

Zdroj: vlastní zpracování

Otázka 7: Využili jste nebo využíváte pobídek?

Graf na obrázku č. 16 ukazuje, že nejvíce pobídek (n=3) bylo využito v okrese Tachov. Povahu pobídky zde specifikoval pouze jeden respondent, který uvedl „dotační tituly“. Shodný počet (n=1) uvedli dotazovaní z okresu Domažlice a Rokycany. Tento jeden dotazovaný z okresu Domažlice uvedl, že se pobídka týkala „programu rozvoje venkova“.

10 9 9 8 8 8 7 6 5 4 3 3 2 1 1 1 0 Rokycanko Tachovko Domažlicko

ne ano

Obrázek 16 Využití pobídek Zdroj: vlastní zpracování

Otázka 8: Jaká je z vašeho pohledu kupní síla obyvatelstva ve vašem okrese (ve srovnání s průměrem ČR)?

Obecněji vzato lze shrnout, že podnikatelé vnímají sílu kupní síly obyvatelstva jako vyšší v porovnání s ostatními zkoumanými okresy v okrese Rokycany. O něco méně velká je kupní síla obyvatelstva z pohledu podnikatelů v okrese Tachov a nejnižší v okrese Domažlice. Viz obrázek č. 17.

7 6 6 5 5 4 4 4 3 3 3 2 2 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 velmi nízká spíše nízká středně vysoká spíše vysoká velmi vysoká

Rokycanko Tachovko Domažlicko

Obrázek 17 Subjektivní vnímání kupní síly obyvatelstvem

Zdroj: vlastní zpracování

Otázka 9: Jaké faktory byly rozhodující pro lokalizaci vašeho podniku právě do tohoto konkrétního okresu?

Na obrázku č. 18 lze vidět pouze možnosti, které byly některými z respondentů zvoleny. Z následujících grafů byly vyňaty možnosti, které nikdo z respondentů v dotazníku nezvolil. Jednalo se o možnosti: tržní potenciál, politická a makroekonomická stabilita, dopravní spojení, dostupnost komplementárních služeb, možnost získání výhradního postavení na konkrétním trhu a přítomnost klastrů.

Jednoznačně nejčastější volenou možností byl osobní vztah manažerů k lokalitě (Rokycany a Domažlice=7, Tachov n=8). Častou odpovědí byla také geografická blízkost odbytového trhu (Rokycany n=5, Tachov n=1, Domažlice n=1), průmyslová tradice (Rokycany n=2, Tachov n=2 a Domažlice n=1), dopravní spojení (Rokycany n=1) a geografická blízkost dodavatelů (Rokycany n=3, Tachov n=1, Domažlice n=1). Po jedné odpovědi byly také zvoleny možnosti následující: cenová hladina (Rokycansko n=1), dostatek pracovních sil s odpovídající kvalifikací (Rokycansko n=1, Tachovsko n=1), kvalita infrastruktury (Rokycansko n=1), dopravní spojení (Rokycansko n=1), možnost spolupráce s konkurencí a získání informací od konkurence (Rokycansko n=1), hospodářský růst regionu (Rokycansko a Tachovsko n=1), geografický blízkost od konkurence (Rokycansko, Tachovsko n=1), možnost získání výhradního postavení na konkrétním trhu (Rokycansko, n=1), jiné (všichni n=1)

Domažlicko Rokycansko 32% 32%

Tachovsko 36%

Obrázek 18 Osobní vztah manažerů k lokalitě jako lokalizační faktor Zdroj: vlastní zpracování

6 5 5

4 3 3

2 1 1 1 1 1 1 1 0 0 Geografická blízkost Geografická blízkost od Geografická blízkost dodavatelů konkurence odbytového trhu

Rokycansko Tachovsko Domažlicko

Obrázek 19 Geografická blízkost jako lokalizační faktor

Zdroj: vlastní zpracování

Lze se domnívat, že respondenti z okresu Rokycany cítí geografickou blízkost, také kvůli dálnici D5, která je napojuje na Prahu a Plzeň, což jsou dva velké odbytové trhy.

Domažlicko 20%

Rokycansko 40%

Tachovsko 40%

Obrázek 20 Průmyslová tradice v regionu jako lokalizační faktor Zdroj: vlastní zpracování

2 2

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Rokycansko Tachovsko Domažlicko

Obrázek 21 Další lokalizační faktory Zdroj: vlastní zpracování

Jako jiné a doplňující informace uvedli respondenti jako lokalizační důvody následující: „koupě nemovitosti“ (koupě, „odpověď neznáme“, „historické-naše a.s. byla založena před 43 lety rozhodnutím tehdejší vlády. V roce 1992 se transformovala na akciovou společnost. K možnosti „průmyslová tradice“ doplnil jeden respondent, že „podnik existuje 75 let pod různými majiteli“ (okres Domažlice).

4.5 Výsledky dotazníkového šetření mezi starosty

Jako první byl pomocí emailu dotazován starosta jedné obce z okresu Rokycany. Z jeho odpovědí lze vyčíst, že se jeho obci a obcím okolním v otázce zvýšení místní atraktivity daří: přilákat firmy, zrekonstruovat veřejný bazén, vést úspěšnou spolupráci s krajem a vybudování jižního obchvatu pod Čilinou. Slabinou této dotazované obce je fakt, že se jí ani okolním obcím nedaří efektivně čerpat dotace. Problém vidí respondent hlavně ve vypisovaných dotačních programech, ve kterých jsou vypisovány dotační tituly na takové uznatelné výdaje, které nejsou v souladu s potřebami obce. Dalším negativem je neschopnost obce provést rekonstrukci bytových domů, provést některé revitalizace městských veřejných prostor či odstranit problém s kriminalitou cizinců. Dotazovaný starosta vidí jako největší bariéru pro další rozvoj obce a okolí zejména nízkou porodnost, vysokou byrokratickou zátěž ze strany státu, nedostatečné množství pracovní síly a nízkou podporu metodického řízení a konzultace. Oproti tomu velký potenciál vidí v přírodních krásách (CHKO) Brdy, v dobré dopravní

dostupnosti, rozvinutém školství či možnostech spojených s relaxací, což může zvýšit cestovní ruch.

Co se daří Co se nedaří • přilákat firmy • čerpání dotací • rekonstrukce veřejného bazénu • rekonstrukce bytových domů • úspěšná spolupráce s krajem • revitalizace městských veřejných prostor • jižní obchvat pod Čilinou • odstranit problém s kriminalitou cizinců

Potenciál Bariéry • přírodní krásy CHKO Brzy • uznatelné výdaje nejsou v souladu • dobrá dopravní dostupnost s potřebami obce • rozvinuté školství • nízká porodnost • potenciál cestovního ruchu • byrokratická zátěž ze strany státu • nedostatek pracovní síly • nízká podpora metodického řízení a konzultace

Obrázek 22 Mini SWOT okresu Rokycany Další respondent - starosta jedné obce z Tachovského okresu - uvedl, že se jeho obcí a okolí daří zejména realizovat započaté projekty a komunikovat s občany a firmami. Negativem stejně jako u respondenta na Rokycansku, je neschopnost čerpat dotace a jiné formy finanční pomoci, dále pak se obci nedaří revitalizovat náměstí a provádět monetizaci. Jako nejzásadnějšími překážkami pro rozvoj své obce tentýž starosta jmenuje: nedostatek financí, přemíra byrokracie ze strany státu a nedostatečnou kapacitu místních stavebních firem. Na stranu potenciálu obce staví dobrou komunikaci s městem, vůli vedení města ke změnám a potenciál vyplývající z polohy lokality.

Co se daří Co se nedaří • realizovat započaté projekty • čerpat dotace a jiné formy finanční pomoci • komunikovat s občany a firmami • revitalizovat náměstí • provádět monetizace

Potenciál Bariéry • dobrá komunikace s městem • nedostatek financí • vůle vedení města ke změnám • přemíra byrokracie ze strany státu • poloha lokality • nedostatečná kapacita místních stavebních firem

Obrázek 23 Mini SWOT okresu Tachov Poslední respondent, starosta obce z Domažlického okresu, uvedl, že jeho obci daří. Hlavním pozitivem obce je modernizace služeb (modernizace knihovny, veřejného bazénu, rehabilitačních služeb nebo modernizace pivovaru). Hlavními slabinami obce jsou neschopnost realizovat výstavbu obchvatu, zajistit dostatečné personální obsazení nemocnice a taktéž neúspěšný boj s kůrovcem. Starosta obce z Domažlického kraje vyjmenoval mezi bariérami rozvoje obce a okolí nedostatečné množství pracovní síly, opět přemíru byrokracie, která přetěžuje místní úřady, nárůst extremistických aktivit a problematiku výkonu přenesené působnosti. Potenciál vidí v diverzifikaci výrobních kapacit, blízkosti příhraničního Bavorska, blízkost přírody (vnímané jako klidné a bezpečné místo) – Šumava a Český les, nízkou kriminalitu, elektrifikaci železnice a dodržování chodských tradic a slavností, které zvyšují turistický ruch.

Co se daří Co se nedaří • modernizace knihovny • výstavba obchvatu • modernizace veřejného bazénu • zajistit dostatečné množství personálu • modernizace pivovaru nemocnice • rehabilitační služby • nedaří se v boji proti kůrovci

Potenciál Bariéry • diverzifikace výrobních kapacit • nedostatek pracovní síly • blízkost Bavorska • přemíra byrokracie • blízkost přírody • nárůst extremistických skupin • nízká kriminalita • výkon přenesené působnosti • chodské slavnosti a tradice • elektrifikace železnice

Obrázek 24 Mini SWOT okresu Domažlice Všichni tři dotazovaní starostové, z nichž každý zastupoval jeden okres, jmenovali jako bariéry rozvoje zejména vysokou byrokratickou zátěž, nedostatek pracovních sil a vysoké administrativní požadavky na úřední záležitosti ze strany státu. Dále pak všichni tři respondenti za bariéru v rozvoji považují nízkou efektivitu čerpání dotací, což je spojené jednak s nedostatečnou metodickou podporou, a zároveň s vypsáním nevyhovujících typů dotačních titulů.

4.6 Návrhy a doporučení

V této kapitole budou vysloveny návrhy a doporučení pro rozhodující autority v oblasti podpory investic. Vycházeno je zejména z dotazníkového šetření v kombinaci s údaji prezentovanými v průběhu této práce. Z kapitoly 2.6 vyplývá, že těmito autoritami jsou státní a veřejné instituce, podniky a domácnosti.

Jak bylo uvedeno v podkapitole s názvem Regionální rozvoj, je možné chápat regionální rozvoj jako komplexní a složitý proces a je možné pod ním rozumět cestu, jak najít správnou míru a druh regionálních intervencí. Ve stejné podkapitole byly také popsány možnosti a způsoby přístupu k regionálnímu rozvoji. Je podporována kvalita kooperace, konkurence a kvality lokálních a regionálních institucí (Sucháček 2005).

Jak lze vyčíst z dodaných dat největší koncentrace podnikatelských subjektů se nachází v největších městech okresu, tedy v Rokycanech, Domažlicích a Tachově. Z tohoto zjištění lze 72

vyvodit doporučení, že by se autority měly zaměřit na podporu malého a středního podnikání mimo tato města.

V otázce zaměstnávání obyvatel z daného kraje na tom nejhůře bylo Rokycansko. Ačkoliv zde není problém s nezaměstnaností, je lepší, pokud je daná pracovní síla právě z místa výkonu práce. Absence dojíždění do zaměstnání zlepšuje kvalitu životní úrovně obyvatel a také pomáhá chránit zájmy životního prostředí.

Během výzkumu bylo také zjištěno, že v žádném ze zkoumaných okresů není snadné najít zaměstnance. Otázkou je, co je příčinou. Na vině bude určitě poměrně velmi nízká nezaměstnanost ve všech okresech. Intervence by se tedy měly zaměřovat na zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních firem v otázce lidských zdrojů. Firmy mohou zlepšit své šance v otázce recruitmentu například pomocí zavádění a využívání diverzity managementu, podpory zaměstnanců při skloubení rodinného a pracovního života, např. ve formě zakládání firemních mateřských škol, podpory práce z domova, nabídky variabilních pracovních dob (stlačený pracovní týden, zkrácený úvazek, pružná pracovní doba apod.). Vzhledem k momentální situaci zapříčiněné nemocí COVID-19 by mohly firmy uvažovat o zavedení práce na dálku, tzv. home office, za zmínku také stojí robotizace a automatizace.

Z otázek týkajících se procent počtu vstupů využívaných z daného okresu a procent odbytu produkce přímo v daném okrese nemají příliš vypovídající váhu, protože je velkou otázkou, co je předmětem těchto vstupů a odbytu. V době dnešního globalizovaného světa je to složitěji posouditelná otázka. Nicméně z výzkumu vyplynulo, že nejmenší procentu vstupů i odbytu z vlastního okresu využívá právě okres Rokycany, který lze v oblasti podnikání považovat za nejúspěšnější. Proto lze jako doporučení autoritám vyslovit, že v okrese Tachov a Domažlice by měl být podpořen odbyt a dodávání vstupů z jiných okresů (či jinak geograficky vymezených oblastí.

Dotazníkové šetření jednoznačně potvrdilo, že podnikání ve zkoumaných okresech nemá dostatečnou podporu ze strany kraje a obcí, což již samo o sobě je doporučením. Konkrétněji by mohlo být doporučeno větší propojení krajů a obcí s podnikatelskými subjekty, například pomocí pravidelných workshopů. Na to navazovala další otázka, která potvrdila, že firmy případných pobídek využívají, a proto má jednoznačně smysl, aby byla poskytována větší podpora prostředí.

Z faktorů lokalizační atraktivity by měl být podporován rozvoj infrastruktury, zároveň bylo taktéž upozorňováno na průmyslovou tradici, která by též měla být podporována. Dále by mělo být podporováno využívání místních zdrojů, spolupráce mezi konkurenčními subjekty a synergie dodavatelů. Jak již bylo zmíněno jednou z bariér, kterou zmínili všichni starostové je nízká efektivita čerpání dotací a byrokratická zátěž.

5 Výsledky

Na základě výsledků dotazníkového šetření je obecně možné o okrese Rokycany v porovnání s okresem Domažlice a Tachov říct, že je vhodnějším místem pro podnikání. A to z toho důvodu, že zde ekonomické subjekty vnímají vyšší kupní sílu obyvatelstva, geografickou blízkost dodavatelů a vyšší geografickou blízkost odbytového trhu. Toto potvrzuje naši hypotézu.

Z dotazníkového šetření v rámci informací o okrese Rokycany v porovnání k ostatním okresům vyplývá následující. V tomto okrese zde bylo z dotazovaných nejvíce podnikatelských subjektů s dvaceti a více zaměstnanci. Ačkoliv se nejednalo o marginální rozdíl, je možné tvrdit, že v průměru bylo v okrese Rokycany zaměstnáváno nejméně obyvatel z blízkého okolí. O marginální rozdíl se nejedná ani v následujícím případě, kdy je možné tvrdit, že pracovní sílu je zde snazší sehnat než v ostatních okresech. Výrazněji je možné pozorovat rozdíl v procentech vstupů (tj. dodavatelů), kteří jsou využíváni z daného okresu, kdy je u okresu Rokycany v průměru nejnižší poměr takových firem. Stejně tak je to s odbytem, kdy je v okrese Rokycany možné pozorovat nejnižší procento odbytu dotazovaných firem spotřebovávaného přímo v okrese Rokycany.

Co se týče podpory podnikání ze strany obce a ze strany kraje, ačkoliv zde byly pozorovány drobné odchylky, obecně je možné tvrdit, že podnikatelské subjekty nepociťují politickou podporu v žádném z pozorovaných okresů. S poskytováním podpory souvisí i využívání pobídek. Zde je možné říct, že v okrese Rokycany bylo využito stejného množství pobídek a v obou okresech bylo využito výrazně méně pobídek než v okrese Tachov.

Jak u okresu Rokycany, tak u referenčních okresů bylo zjištěno, že nejvýznamnějším lokalizačním faktorem je osobní vztah manažerů k lokalitě. U okresu Rokycany byla výraznějším faktorem geografická blízkost odbytového trhu. To může mít souvislost i s faktem, že podle tohoto výzkumu má obyvatelstvo právě v okrese Rokycany největší kupní sílu. V tomto okresu je podle výzkumu vyšší geografická blízkost dodavatelů. Jak vyplývá z dotazníků starostů i ze socioekonomické analýzy, významným lokalizačním faktorem je také blízkost pohraničí a atraktivita z hlediska okolní krajiny, přírody.

Závěr

Cílem práce bylo identifikovat faktory investiční atraktivnosti, potenciálu a rozvojových bariér okresu Rokycany v porovnání s vybranými referenčními okresy (Tachov, Domažlice). Tohoto cíle bylo dosahováno v průběhu celé práce. Na základě vypracování literární rešerše byly koncipovány otázky použité v dotazníkovém šetření. Například na základě literární rešerše byl vytvořen seznam možností lokalizačních faktorů, které mohli respondenti označit.

Dalším krokem k dosažení cíle byla samotná realizace socioekonomické analýzy a dotazníkového šetření. Ačkoliv bylo dotazováno prostřednictvím emailu velké množství respondentů, podařilo se získat pouze 31 vyplněných dotazníku. Bohužel ne ve všech byly vyplněny všechny odpovědi. Pro dosažení zcela objektivního výsledku by bylo potřeba mít mnohem více kompletních dotazníků.

Jako výsledek komparace všech třech okresů je možné tvrdit, že okresem s největší lokalizační atraktivitou je okres Rokycany. To bylo dokázáno již ze zcela očividného faktu, že v okrese Rokycany je mnohem větší průměrný počet podnikatelských subjektů na kilometr čtvereční než v ostatních okresech. Také je zde velmi dobrá dopravní dostupnost.

Pro shrnutí je možné tvrdit, že všechny tři okresy mají společnou jednu charakteristickou vlastnost, kterou je nízká nezaměstnanost. S okresem Tachov má Rokycansko společný ten rys, že zde vede dálnice D5, která je hlavním tahem na Německo. Mezi výhody Rokycanska patří lepší hospodářský růst regionu (větší hustota podnikatelských subjektů), s čímž souvisí např. geografická blízkost dodavatelů, dobrá dopravní dostupnost, blízkost větších měst jako je Praha a Plzeň. Díky větší hustotě podniků zde existují obchodní faktory, jakými je např. faktor podpůrných služeb aj.

V případě této práce je vhodné se zaměřit na přístup moderního vytvoření rámcových podmínek pro endogenní iniciativu. Tento druh politiky by měl podporovat prostředí, ve kterém se daří středním a malým firmám, dochází k učení, inovacím či networkingu. Největší koncentraci podnikatelských subjektů najdeme v největších městech daných okresů, proto by bylo namístě zaměřit se i na podporu malého a středního podnikání mimo tato velká města. Průzkum provedený dotazníkovým šetřením odhalil potřebu větší podporu ze strany obcí a krajů, proto je potřeba, aby k tomu obce a kraje zaujaly postoj a aby tito aktéři začali aktivně podporovat malé a střední podnikání. Je potřeba se více zaměřit na pobídky a poskytování

dotací, zjišťování potřeb ekonomických subjektů, což by se mohlo dít na pravidelných setkáváních a workshopech jak online, tak těch s fyzickou účastí. Je třeba hledat klíče k úspěchu, a to na obou stranách. Dále, co se týče lokalizačních faktorů, bylo by třeba se také zaměřit na rozvoj infrastruktury, dále na podporu spolupráce mezi konkurenčními subjekty a synergii dodavatelů. A dále by měla být podporována průmyslová tradice a také využívání místních zdrojů.

Seznam použité literatury

ALEXANDER, Jeffrey C., Gary T. MARX a Christine L. WILLIAMS, c2004. Self, social structure, and beliefs: explorations in sociology. Berkeley: University of California Press. ISBN 978-0-520-24137-4.

ANTROP, M., 2004. Landscape change and urbanization process in Europe. Landscape and Urban Planning. 67(1-4), 9–26.

ASCANI, Andrea; CRESCENZI, Riccardo; IAMMARINO, Simona. Regional economic development: A review. Interregionally Cohesive Neighborhoods (SEARCH) within the 7th European Community Framework Programme FP7-SSH-2010.2, 2012, 2-1.

WOKOUN, René. Regionální rozvoj: (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde, 2008. ISBN 978-80-7201-699-0.

BLAŽEK, Jiří a David UHLÍŘ, 2011. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, implikace. Vyd. 2., přeprac. a rozš. Praha: Karolinum. ISBN 8024619741.

BLOTEVOGEL, H. H., 2000. Zur Konjunktur der Regiondiskurse. Informazionen zur Raumentwicklung. 9(10), 491-506. ISSN 0303-2493.

BOSCHMA, Ron, 2005. Proximity and innovation: a critical assessment. Regional studies. 39(1), 61-74.

BOUDEVILLE, Jacques Raoul, 1960. Problems of regional economic planning. Edinburgh: Edinburgh UP.

CIHELKOVÁ, Eva. Nový regionalismus: teorie a případová studie (Evropská unie). V Praze: C.H. Beck, 2007. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7179-808-8.

CUMBERLAND, John H., 1966. A regional interindustry model for analysis of development objectives. Papers of the Regional Science Association [online]. 17(1), 65-94 [cit. 2020-03- 11]. DOI: 10.1007/BF01982510. ISSN 1056-8190. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/BF01982510

ČADIL, Jan, 2010. Regionální ekonomie: teorie a aplikace. V Praze: C.H. Beck. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-191-8.

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2007. Charakteristika územního uspořádání České republiky. Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji České

republiky [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20536380/1379-07ch.pdf/81bd32e8-e118-4ae0-a5bc- cd51a038bbb4?version=1.0

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2016. Okres dle statistické klasifikace NUTS, LAU: Okres dle statistické klasifikace NUTS, LAU [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/rso/okres-dle-statis-ticke-klasifikace-nuts-lau

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD - KRAJSKÁ SPRÁVA ČSÚ V PLZNI, 2012. Charakteristika okresu Tachov [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xp/charakteristika_okresu_tachov

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD - KRAJSKÁ SPRÁVA ČSÚ V PLZNI, 2012. Charakteristika okresu Rokycany [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xp/charakteristika_okresu_rokycany

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD - KRAJSKÁ SPRÁVA ČSÚ V PLZNI, 2019. Charakteristika okresu Domažlice [online]. [cit. 2020-04-23]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/11252/17841404/charakteristika_domazlice.pdf/7ef7b3f9- b1fb-41d4-aaa8-5c1cf3ab784f?version=1.11

DAMBORSKÝ, M, 2010. Lokalizace podnikatelských aktivit. Praha. Disertační práce. Vedoucí práce René Wokoun.

DAMBORSKÝ, Milan; WOKOUN, René. Lokalizační faktory malého a středního podnikání v podmínkách ekonomiky ČR. 2010.

DAMBORSKÝ, M, 2010. Lokalizace podnikatelských aktivit. Praha. Disertační práce. Vedoucí práce René Wokoun.

Dobrovolný svazek obcí Sedmihoří [online], 2020. [cit. 2020-04-23]. Dostupné z: http://www.jz.cz/valcha-sedmihori/

DOČKAL, V., 2004. Ústřední pojmy regionální politiky EU, Příspěvek, ke studiu Euro- regionalismu [online]. [cit. 2020-03-11]. Dostupné z: http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=192

Domažlicko: Svazek českých měst a obcí v česko-bavorském pohraničním prostoru [online], 2020. [cit. 2020-04-08]. Dostupné z: https://www.svazekdomazlicko.cz/

DVOŘÁČEK, Jiří a Peter SLUNČÍK, 2012. Podnik a jeho okolí: jak přežít v konkurenčním prostředí. V Praze: C. H. Beck. Beckova edice ekonomie. ISBN 8074002241.

Ekoregion Úhlava [online], 2010. [cit. 2020-04-08]. Dostupné z: http://www.ekoregion- uhlava.cz/

EUROSTAT, 2015. Regions in the European Union, Nomenclature of territorial units for statistics NUTS 2013/EU-28 [online]. In: Luxembourg: Publications Office of the European Union [cit. 2020-03-11]. ISBN 978-92-79-38657-2.

FRIEDMANN, John, 1966. Regional development policy. MIT Press.

FRITSCH, Michael, 2013. New Business Formation and Regional Development: A Survey and Assessment of the Evidence. Foundations and Trends® in Entrepreneurship [online]. 9(3), 249-364 [cit. 2020-03-11]. DOI: 10.1561/0300000043. ISSN 1551-3114. Dostupné z: http://www.nowpublishers.com/article/Details/ENT-043

HAMPL, M., 1971. Teorie komplexity a diferenciace světa. Praha. Univerzita Karlova.

HAMPL, M., 1996. Geografická organizace společnosti a transformační procesy České republice. Praha: Přírodovědecká fakulta UK.

HIRSCHMAN, Albert O, 1958. The Strategy of Economic: Development. Connecticut: Yale University Press.

CHALUPA, Petr, 1992. Socioekonomická geografie II: geografie výrobní sféry v přehledu a cvičeních. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 80-210-0469-X.

IAMMARINO, 2004. An evolutionary integrated view of Regional Systems of Innovation: Concepts, measures and historical perspectives. European planning studies IMF.

JENÍČEK, Vladimír, 2010. Vyvážený rozvoj: na globální a regionální úrovni. V Praze: C.H. Beck. Beckova edice ekonomie. ISBN 9788074001956.

JEŽEK, Jiří, 2014. Regionální rozvoj. Časopis Elektro [online]. [cit. 2020-03-18]. Dostupné z: https://zcu.cz/export/sites/zcu/pracoviste/vyd/online/Regionalni_rozvoj.pdf

Kdyňsko DSO [online], 2020. [cit. 2020-04-08]. Dostupné z: http://www.kdynsko.cz/

KRAFTOVÁ, Ivana, Martin MAŠTÁLKA, Zdeněk MATĚJA, Ondřej SVOBODA a Pavel ZDRAŽIL, 2016. Bezpečný rozvoj regionu: základní koncept. Praha: Wolters Kluwer. ISBN 978-80-7552-261-0.

KREJČOVÁ, Nikola, 2014. Komerční suburbanizace Prahy. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. ISBN 978-80-7380-478-7.

KRUGMAN, Paul, 1993. First nature, second nature, and metropolitan location. Journal of regional science. 33(2), 129-144.

Lucina-sdruzeni-obci: Chodský Újezd [online], 2015. [cit. 2020-04-08]. Dostupné z: https://www.lucinaso.cz/

MAJEROVÁ, Věra, Tomáš KOSTELECKÝ a Luděk SÝKORA, 2011. Sociální kapitál a rozvoj regionu: příklad Kraje Vysočina. Praha: Grada. Sociologie (Grada). ISBN 978-80-247- 4093-5.

MALMBERG, A, 1997. Industrial Geography: agglomeration and learning. Progress in Human Geography. 21(4), 573-582.

MANDER, Ü, C. A. BREBBIA a Enzo TIEZZI, c2006. The sustainable city IV: urban regeneration and sustainability. Boston: WIT Press. ISBN 1-84564-040-3.

MAS Český les [online], 2012. [cit. 2020-04-08]. Dostupné z: http://www.masceskyles.jz.cz/index.php

MAS Zlatá cesta [online], 2020. [cit. 2020-04-08]. Dostupné z: https://www.zlatacesta.cz/

Město Zbiroh [online], 2020. [cit. 2020-04-08]. Dostupné z: https://www.zbiroh.cz/

Metodická podpora regionálního rozvoje, 2018. Regionální rozvoj [online]. [cit. 2020-03-11]. Dostupné z: http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/regionalni-rozvoj.html

Mikroregion Dobrohost: Dobrohost je dobrý hostitel. Svazek obcí v Českém Lese [online], 2020. [cit. 2020-04-08]. Dostupné z: http://www.dobrohost.cz/

Mikroregion HRACHOLUSKY [online], 2007. [cit. 2020-04-08]. Dostupné z: https://www.mikroregionhracholusky.cz/obec_main.php

Mikroregion Chodská liga [online], 2016. [cit. 2020-04-08]. Dostupné z: https://www.klenci.cz/old/www.chodskaliga.cz/titulni-strana/o-nas/default.htm

Mikroregion Radnicko [online], 2020. [cit. 2020-04-08]. Dostupné z: http://www.radnicko.cz/

MINAŘÍK, Bohumil; BORŮVKOVÁ, Jana; VYSTRČIL, Miloš. Analýzy v regionálním rozvoji. Professional Publishing, 2013.

Místní akční skupina Pošumaví [online], 2020. [cit. 2020-04-08]. Dostupné z: http://www.masposumavi.cz/

MYRDAL, Gunnar, 1957. Economic theory and under-development regions. Gerarld Duckworth.

NELSON, Richard R, 1993. National innovation systems: a comparative analysis. Oxford University Press on Demand.

NORTH, Douglass C, 1955. Location theory and regional economic growth. Journal of political economy. 63(3), 243-258.

PAVLÍK, Marek, 2016. Podpora lokální ekonomiky: využití skrytých potenciálů v regionech. Praha: Wolters Kluwer. ISBN 978-80-7552-390-7.

PAVLÍNEK, Petr, 2008. A Successful Transformation? [online]. Heidelberg: Physica-Verlag HD [cit. 2020-04-21]. Contributions to Economics. DOI: 10.1007/978-3-7908-2040-9. ISBN 978-3-7908-2039-3.

POSTRANECKÝ, J., 2010. Regionální politika a regionální rozvoj v České republice. Urbanismus a územní rozvoj. 13(5), 10-16. ISSN 1212-0855.

RODRÍGUEZ-POSE, A, 1999. Innovation prone and innovation averse societies: Economic performance in Europe. Growth and Change. (30), 75-105.

SAYER, Andrew, 1989. Postfordism in question. International Journal of Urban and Regional Research [online]. 13(4), 666-695 [cit. 2020-03-21]. DOI: 10.1111/j.1468- 2427.1989.tb00141.x. ISSN 03091317. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/j.1468- 2427.1989.tb00141.x

Správní regionalizace České republiky, 2018. Regionální rozvoj [online]. [cit. 2020-03-11]. Dostupné z: http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/sub2.html

SUCHÁČEK, J., 2005. Regionální vývoj v České republice po roce 1990: reformace či deformace? Ekonomická revue. 8(4), 37-51. ISSN 1212-3951.

SVATOŠ, Miroslav, 2009. Zahraniční obchod: teorie a praxe. Praha: Grada. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2708-0.

Šance Jihozápad [online], 2008. [cit. 2020-04-08]. Dostupné z: http://www.jz.cz/

TOUŠEK, Václav, Josef KUNC a Jiří VYSTOUPIL, 2008. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. ISBN 978-80-7380-114-4.

TRIGILIA, C., 2001. Social capital and local development. European Journal of Social Theory. (4), 427-442.

TVRDÝ, Lubor, 2004. Socioekonomické analýzy měst a regionů. Sborník příspěvků Marketingové a socioekonomické analýzy měst a regionů v MSK. 3-10.

VITURKA, Milan, 2010. Kvalita podnikatelského prostředí, regionální konkurenceschopnost a strategie regionálního rozvoje České republiky. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3638-9.

VOZÁB, J., 1998. Regional Development Agencies in the Czech Republic: A Future Solution to Current Problems, HALKIER, H., DANSON, M. and DAMBORG, Ch. (eds), Regional Development Agencies in Europe, London: Jessica Kingsley Publishers. HALKER, H., M. DANSON a Ch. DAMBORG. Regional Development Agencies in Europe. London: Jessica Kingsley Publishers.

WOKOUN, René, 2008. Regionální rozvoj: (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde. ISBN 978-80-7201-699-0.

WOKOUN, René, Milan DAMBORSKÝ, Jana KOUŘILOVÁ a Nikola KREJČOVÁ, 2011. The Competitiveness of Regions in the EU [online]. [cit. 2020-03-23]. Dostupné z: http://www-sre.wu.ac.at/ersa/ersaconfs/ersa12/e120821aFinal00790.pdf

ZACK, P. a S. KNACK, 2001. Trust and growth. The Economic Journal 111. 295-321.

Zájmové sdružení právnických osob Běleč [online], 2020. [cit. 2020-04-08]. Dostupné z: http://www.belec.jz.cz/

Gap.cz: Z dálnice D5 zmizel ukazatel na Tachov [online]. Poslední změna 17. 3. 2010. [Cit. 14.6.2020]. Dostupné z: https://www.qap.cz/object/z-dalnice-d5-zmizel-ukazatel-na-tachov- 2084#:~:text=Ministerstvo%20dopravy%20nechalo%20odstranit%20ceduli,te%C4%8F%20h romad%C3%AD%20na%20tachovsk%C3%A9%20radnici.

Seznam obrázků

Obrázek 1 Weberův lokalizační trojúhelník ...... 15 Obrázek 2 Teorie prostorového uspořádání...... 22 Obrázek 3 Aktéři regionálního rozvoje ...... 31 Obrázek 4 Vývoj počtu obyvatel v okrese Rokycany ...... 35 Obrázek 5 Podnikatelské subjekty v okrese Rokycany ...... 38 Obrázek 6 Poloha okresu Rokycany ...... 44 Obrázek 7 Poloha okresu Tachov ...... 45 Obrázek 8 Poloha okresu Domažlice...... 46 Obrázek 9 Velikosti firem v jednotlivých okresech ...... 58 Obrázek 10 Počet zaměstnaných obyvatel v blízkém okolí ...... 59 Obrázek 11 Obtížnost hledání zaměstnanců ...... 60 Obrázek 12 Poměr vstupů využitých z daného okresu ...... 61 Obrázek 13 Velikost odbytu produkce v jednotlivých okresech ...... 62 Obrázek 14 Podpora podnikání politickou podporou obce ...... 63 Obrázek 15 Politická podpora podnikání krajem ...... 64 Obrázek 16 Využití pobídek ...... 65 Obrázek 17 Subjektivní vnímání kupní síly obyvatelstvem ...... 66 Obrázek 18 Osobní vztah manažerů k lokalitě jako lokalizační faktor ...... 67 Obrázek 19 Geografická blízkost jako lokalizační faktor ...... 68 Obrázek 20 Průmyslová tradice v regionu jako lokalizační faktor ...... 68 Obrázek 21 Další lokalizační faktory ...... 69 Obrázek 22 Mini SWOT okresu Rokycany ...... 70 Obrázek 23 Mini SWOT okresu Tachov ...... 71 Obrázek 24 Mini SWOT okresu Domažlice ...... 72

Seznam tabulek

Tabulka 1 Komparace okresů ...... 53

Seznam zkratek

ČSÚ Český statistický úřad

ÚP Úřad práce

SRN Spolková republika Německo

ČOV Čistírna odpadních vod

Seznam příloh

Příloha A Dotazování starostů ...... 88 Příloha B Znění dotazníků ...... 89

Příloha A Dotazování starostů

Prosím vypište 3-5 příkladů

1. Co se ve Vaší obci a okolí: a. Daří: př. spolupracovat s občany, zajištění služeb seniorům (jaké), pořádat společenské akce(jaké) b. Nedaří: př. spolupráce s okresním městem, přitáhnout nové mladé občany, zvýšit občanskou vybavenost

2. Co vnímáte důležité pro rozvoj vaší obce a okolí jako: a. Bariéru: př. špatná silniční síť, komunikace s občany, státem, geografická poloha, odlehlost, ekonomické zaměření b. Potenciál: př. přírodní krásy, tradice a tradiční ekonomika, dobrá dostupnost, podpora novousedlíků, seniorů

Příloha B Znění dotazníků podnikatelských subjektů

Socioekonomická analýza okresu Rokycany a jeho porovnání s jinými okresy kraje

Jméno zpracovatele ......

Pracovní pozice ......

1) Podnikám/e jako: a) 1-10 zaměstnanců b) 11-20 zaměstnanců c) 20 a více zaměstnanců

2) Podnikám v okrese: a) Rokycany b) Tachov c) Domažlice

3) Podnikám místě:

…………………………………………………. (volná odpověď)

4) Zaměstnáváte místní obyvatele z obce a blízkého okolí? a) Ne e) ano, 51-75 % b) ano, do 10 % f) ano, 76-99 % c) ano, 11-25 % g) ano, 100 % d) ano, 26-50 %

5) Domníváte se, že ve vašem okrese je snadné sehnat zaměstnance? a) ano, je zde velká nezaměstnanost b) někdy sehnat zaměstnance chvilku trvá c) ne, pracovní síly je zde nedostatek

6) Kolik procent vstupů (tj. dodavatelů), využíváte z vašeho okresu? a) Žádné d) do 50 % b) do 10 % e) do 75 % c) do 25 % f) 100 %

7) Kolik procent odbytu vaší produkce je spotřebováno přímo ve vašem okrese? a) Žádné d) do 50 % b) do 10 % e) do 75 % c) do 25 % f) 100 %

8) Má podnikání ve vašem okresu politickou podporu obce? a) vůbec ne b) ano, ale ne příliš intenzivní (případně jakou podporu jste využili) c) ano, velkou (případně jakou podporu jste využili)

9) Má podnikání ve vašem okrese politickou podporu kraje? a) vůbec ne b) ano, ale ne příliš intenzivní (případně jakou podporu jste využili) c) ano, velkou (případně jakou podporu jste využili)

10) Využili jste nebo využíváte pobídek? a) Ne b) ano (uveďte jaké...)

11) Jaká je z vašeho pohledu kupní síla obyvatelstva ve vašem okrese (ve srovnání s průměrem ČR)? a) velmi nízká d) spíše vysoká b) spíše nízká e) velmi vysoká c) středně vysoká

12) Jaké faktory byly rozhodující pro lokalizaci vašeho podniku právě do tohoto konkrétního okresu?

a) cenová hladina b) tržní potenciál c) politická a makroekonomická stabilita d) regionální úrovni dostatek pracovních sil s odpovídající kvalifikací e) dostatek pozemků s výhodnou cenou f) kvalita infrastruktury g) blízkost vědecko-výzkumné základny h) průmyslová tradice i) dopravní spojení j) kvalita životního prostředí k) možnost spolupráce s konkurencí a získáním informací od konkurence l) hospodářský růst regionu m) geografická blízkost odbytového trhu n) geografická blízkost, resp. vzdálenost od konkurence o) synergie dodavatelů (v místě jsou dodavatelé i pro konkurenci) p) dostupnost komplementárních služeb q) možnost získání výhradního postavení na konkrétním trhu r) geografická blízkost dodavatelů s) přítomnost klastrů t) osobní vztah manažerů k lokalitě (např. rodinné zázemí apod.) u) jiné (uveďte jaké) ......