Koncepce Sportu 2018− 2030

AUTORSKÝ KOLEKTIV:

OŠMT MMB Mgr. Martin Jelínek Mgr. Běla Fikesová Ing. Margita Synková

FSpS MUNI Doc. Mgr. Jiří Nykodým, Ph.D. Doc. Ing. Jaroslav Rektořík, CSc. Ing. Jana Nová, Ph.D., MBA Mgr. Milena Strachová, Ph.D. Mgr. Oldřich Racek, Ph.D. PaedDr. Petr Starec, Ph.D. Mgr. Michal Jilka PhDr. MgA. Jiří Stejskal

Konzultanti Mgr. Jaroslav Suchý, člen Rady města Brna Mgr. René Novotný, předseda KTVS RMB Mgr. Tomáš Fiala, STAREZ-SPORT, a.s.

Registrační číslo projektu: CZ.03.4.74/0.0/0.0/16_033/0002913 Název projektu: Strategické dokumenty města Brna s důrazem na oblast kvality života

OBSAH

ÚVOD ...... 6 I. ANALYTICKÁ ČÁST ...... 7 1. PLNĚNÍ CÍLŮ A ZÁMĚRŮ UVEDENÝCH V KONCEPCI MĚSTA BRNA V OBLASTI TĚLOVÝCHOVY A SPORTU NA OBDOBÍ 2011–2016 ...... 7 1.1. Kvantitativní analýza vývoje ...... 7 1.2. Kvalitativní analýza vývoje ...... 8 1.3. Vyhodnocení změny ...... 9 1.4. Klíčové překážky rozvoje sportu ...... 9 1.5. Rizikové aspekty z hlediska udržitelnosti projektů v oblasti sportu ...... 10 1.6. Závěrečné shrnutí ...... 11 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU TĚLOVÝCHOVY A SPORTU VE MĚSTĚ BRNĚ ...... 12 2.1. Organizace sdružující brněnské sportovce a jejich členská základna ...... 12 2.2. Vrcholový a výkonnostní sport v Brně ...... 17 2.3. Stav podmínek územního plánování pro rozvoj sportovišť ...... 28 2.4. Přehled stavu a využití sportovišť základních, středních a vysokých škol..... 29 2.5. Finanční analýza zdrojů pro investice, provoz a údržbu sportovních zařízení a pro činnost sportovních organizací ve městě Brně ...... 34 3. VÝSLEDKY A DOPORUČENÍ Z DOTAZNÍKOVÝCH ŠETŘENÍ ...... 53 3.1. Dotazník sportovním organizacím ...... 53 3.2. Dotazník občanům města Brna ...... 55 3.3. Dotazník městským částem ...... 57 3.4. Dotazník ze sociologického výzkumu Strategie 2030 „Jaké chcete mít Brno“ – sportovní část ...... 58 4. NÁVAZNOST NA VÝZNAMNÉ KONCEPČNÍ DOKUMENTY O SPORTU V RÁMCI EU, ČR, JMK A MĚSTA BRNA ...... 60 4.1. Přehled dokumentů ...... 60 5. PŘEHLED SOUČASNÝCH SYSTÉMŮ VE SPORTU V ČESKÉ REPUBLICE A V ZAHRANIČÍ ...... 64 5.1. Systémy ve struktuře sportovních odvětví ...... 64 5.2. Systémy v organizaci a řízení sportu ...... 66 5.3. Systémy financování sportu ...... 68 6. SWOT ANALÝZA VYCHÁZEJÍCÍ Z ANALÝZY SOUČASNÉHO STAVU SPORTU VE MĚSTĚ BRNĚ ...... 71 6.1. SWOT analýza vrcholového sportu v městě Brně ...... 71 6.2. SWOT analýza výkonnostního sportu v městě Brně ...... 72 6.3. SWOT analýza sportu pro všechny v městě Brně ...... 73 3

II. STRATEGICKÁ ČÁST DO ROKU 2030 ...... 75 7. VIZE ROZVOJE SPORTU VE MĚSTĚ BRNĚ DO ROKU 2030. CÍLOVÝ STAV DOSAŽENÝ REALIZACÍ KONCEPCE ...... 75 7.1. Strategická vize rozvoje sportu ve městě Brně ...... 75 7.2. Strategické cíle pro naplnění vize ...... 76 7.3. Stanovení hlavních sportovních odvětví pro strategickou podporu ze strany města ...... 77 7.4. Podmínky rozvoje členské základny sportovních organizací ...... 77 7.5. Cyklostezky (radiály, zóny 30) ve městě Brně ...... 78 8. PROSTOROVÁ DIMENZE ROZVOJE SPORTU VE MĚSTĚ BRNĚ ...... 85 8.1. Soubor sportovní infrastruktury doporučený k realizaci v období do roku 2030, reprezentující město Brno na národní a mezinárodní úrovni ...... 85 8.2. Vymezování lokalit pro rovnoměrný rozvoj sportu na území města Brna ... 108 8.3. Předpoklady financování aktivit zahrnutých do Koncepce sportu 2018− 2030 ...... 123 III. PROGRAMOVÁ ČÁST KONCEPCE SPORTU MĚSTA BRNA DO ROKU 2026 ...... 126 9. ZÁKLADNÍ TEMATICKÉ OBLASTI SPORTU VČETNĚ VYMEZENÍ PRIORIT A OPATŘENÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ JEJICH UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ...... 126 9.1. Vrcholový sport ...... 126 9.2. Výkonnostní sport ...... 128 9.3. Rekreační sport ...... 130 IV. AKČNÍ PLÁN NA OBDOBÍ 2018−2020 ...... 134 10. PROMÍTNUTÍ TŘÍ TEMATICKÝCH OBLASTÍ (VRCHOLOVÝ SPORT, VÝKONNOSTNÍ SPORT, REKREAČNÍ SPORT) DO JEDNOTLIVÝCH KONKRÉTNÍCH AKTIVIT ...... 134 10.1. Podpora vrcholového sportu ...... 134 10.2. Podpora výkonnostního sportu ...... 136 10.3. Podpora rekreačního sportu ...... 138 10.4. Finanční plán ve strukturované tabulce ...... 142 10.5. Harmonogram plnění pro všechny tři tematické oblasti ...... 145 V. MECHANISMY ŘÍZENÍ A RIZIKA KONCEPCE ...... 148 11. SYSTÉM PLNĚNÍ PLÁNU – VAZBY NA ROZPOČET MĚSTA, SYSTÉM NASTAVENÍ KOMUNIKACE, NASTAVENÍ ORGANIZACE, SYSTÉM ODPOVĚDNOSTI A ZÁVAZNOSTI ...... 148 11.1. Vazby Koncepce sportu na rozpočet města Brna ...... 148 11.2. Systém nastavení komunikace ...... 148 11.3. Nastavení organizace ...... 149 11.4. Systém odpovědnosti a závaznosti ...... 150

12. SYSTÉM MONITOROVÁNÍ A VYHODNOCOVÁNÍ, NÁVRH SYSTÉMU PRAVIDELNÉHO SBĚRU DAT PRO POTŘEBY MONITORINGU A VYHODNOCOVÁNÍ INDIKÁTORŮ A KONCEPCE ...... 152 12.1. Stanovení indikátorů (indikátorové soustavy) pro oblast podpory tělovýchovy a sportu ...... 152 13. RIZIKA KONCEPCE SPORTU MĚSTA BRNA ...... 157 ZÁVĚR ...... 159 SEZNAM TABULEK ...... 160 SEZNAM GRAFŮ ...... 162 SEZNAM OBRÁZKŮ ...... 164 POUŽITÁ LITERATURA ...... 165 SEZNAM ZKRATEK ...... 167 PŘÍLOHY ...... 169

ÚVOD

Statutární město Brno je významným sportovním centrem jihomoravského regionu. Ve sportovní historii je mnoho špičkových sportovců, mistrů Evropy, mistrů světa či olympijských vítězů, kteří proslavili naše město v celosvětovém měřítku. V sídle vysokých škol s velkým počtem mladých lidí přirozeně nastává potřeba a poptávka po možnostech sportovně-rekreačního vyžití obyvatel. Brno je moravským centrem vrcholového sportu, prakticky ve všech kolektivních odvětvích má své zástupce v nejvyšších celostátních soutěžích, téměř ve všech individuálních sportovních odvětvích patří k absolutní české špičce. Z toho vyplývá potřeba koncepčního materiálu, který analyzuje současný stav a ukáže potřeby v této oblasti společenského života města. Koncepce sportu města Brna na léta 2018–2030 navazuje na předchozí koncepční materiál, který byl schválen v roce 2011. Statutární město Brno v současné době pracuje na vytvoření nového zastřešujícího strategického rozvojového dokumentu „Strategie pro Brno 2050“ a oborových strategií, zaměřených na zlepšení kvality života obyvatel − Koncepce sportu, Strategie bydlení, Kulturní strategie a Plánu zdraví města Brna. Město Brno získalo na projekt vytvoření „Strategie pro Brno 2050“, jehož součástí je i Koncepce sportu, dotaci EU z Operačního programu Zaměstnanost, prioritní osa Efektivní veřejná správa. Město Brno se věnuje dlouhodobému strategickému plánování jako jednomu ze základních pilířů prosperity. Svoje místo v tomto procesu má i zdejší sport. Proto bylo nutné společně s partnery z oblasti sportu vytvořit koncepci novou, která zohlední aktuální vývoj a potřeby. Koncepce sportu města Brna na léta 2018–2030 je zpracována v rovině vizí, hodnot a cílů na dlouhodobý časový horizont (do roku 2030), jako program (priority a témata) v časovém horizontu do roku 2026 a jako akční plán (aktivity, akce, projekty) do roku 2020. Pro zpracování tohoto dokumentu byl vytvořen odborný realizační tým složený ze zástupců Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity (dále FSpS), odboru školství, mládeže a tělovýchovy Magistrátu města Brna (dále OŠMT MMB) a Kanceláře náměstka primátora pro Smart City. Součástí přípravy koncepce bylo i vytvoření pracovní skupiny, která byla složena ze zástupců rekreačního, výkonnostního i vrcholového sportu. Při zpracování jednotlivých kapitol byli pravidelně zváni pracovníci odborných útvarů Magistrátu města Brna i zástupci odborné sportovní veřejnosti. Zpracovatel zapojil do procesu projednávání i veřejnost formou anket, besed a výstav. Podnětné připomínky, které z těchto setkání vyplynuly, byly v tomto strategickém dokumentu zohledněny. Realizační tým při zpracování dokumentu vycházel z informací a podkladů, které byly k dispozici k 31. lednu 2018.

I. ANALYTICKÁ ČÁST

1. PLNĚNÍ CÍLŮ A ZÁMĚRŮ UVEDENÝCH V KONCEPCI MĚSTA BRNA V OBLASTI TĚLOVÝCHOVY A SPORTU NA OBDOBÍ 2011–2016

Koncepce je strategickým dokumentem, který obsahuje analýzu výchozího stavu – popisný kontext situace a návrhovou část, zaměřenou na soubor opatření převážně organizačního charakteru. Dále vymezuje aktéry, v jejichž kompetenci je tato opatření realizovat. Koncepci lze považovat za strategický materiál v případě, kdy vymezuje činnost správního orgánu a proces implementace probíhá v návaznosti na organizační řád. Ke změně v tomto případě dochází nepřímo ovlivňováním prostředí a stimulací dotčených aktérů, aby konali. Při zhodnocení naplnění cílů a záměrů uvedených v Koncepci města Brna v oblasti tělovýchovy a sportu na období 2011–2016 (dále jen Koncepce sportu 2011–2016) jsme čerpali z „Evaluace Strategie pro Brno a dalších strategických dokumentů města Brna z oblasti kvality života“, kterou pro město Brno zpracovala společnost RegioPartner, s.r.o. Koncepce sportu 2011–2016 se primárně zaměřuje na distribuci dotací, ale zároveň se zcela zřetelně uvádějí čtyři problémové oblasti: • budování sportovní infrastruktury, • podpora sportovních klubů, • podpora neorganizované tělesné výchovy, • nové plochy pro rozvoj sportu.

Nedostatkem však je, že se k těmto oblastem nedefinují indikátory, jimiž by bylo možné poměřovat pokrok při naplňování stanovených cílů. Z pohledu strategického plánování je možné hodnotit oblast tělovýchovy a sportu s výhradami pozitivně. Výhrady se projeví při hodnocení implementace, a zejména při kvantitativní a kvalitativní analýze realizační fáze Koncepce sportu 2011–2016.

1.1. Kvantitativní analýza vývoje Strategie pro Brno (2007), která byla zastřešujícím dokumentem Koncepce sportu 2011– 2016, měla v indikátorové soustavě definovány dva základní indikátory týkající se oblasti sportu. Kvantitativním vyhodnocením těchto indikátorů, kterými byly poskytnuté finanční prostředky a velikost členské základny, čerpaných z dostupných zdrojů za období realizační fáze Koncepce sportu 2011–2016, lze konstatovat, že není možné porovnat, zda se nárůst vynaložených finančních prostředků odrazil v nárůstu členské základny v oblasti sportu, neboť neexistuje kontrola validity dat o reálné členské základně registrovaných sportovců. Při pokusu o kvantitativní analýzu realizační fáze Koncepce sportu 2011−2016 se jednoznačně projeví důsledky nevhodně postavené, resp. absentující indikátorové soustavy. Nelze tedy přesně stanovit, zda prostředky vložené do brněnského sportu byly alokovány nejefektivnějším způsobem, protože plánovaný efekt nebyl definován. Chybí aparát (monitorované ukazatele a indikátory), který by mohl poskytnout zpětnou vazbu a při evaluaci vyjádřit efektivnost reálné alokace vyčleněných finančních prostředků.

1.2. Kvalitativní analýza vývoje V rámci kvalitativní analýzy Koncepce sportu 2011−2016 byly vyhodnoceny přínosy některých nosných projektů pro sportovce a obyvatele města, což umožnilo potvrdit nebo vyvrátit jednotlivé kauzální řetězce a identifikovat klíčové dopady. V oblasti tělovýchovy a sportu jsou všechny podporované aktivity, explicitně uvedené v Koncepci sportu 2011−2016, pokryty dotačními programy grantových schémat. V oblasti sportu jsou poskytovány finanční prostředky ve formě dotací v rámci vyhlášených dílčích programů (v minulých letech označovány jako dotace typu B) nebo jako individuální dotace. Jsou tedy zahrnuty jmenovitě do rozpočtu města (v minulých letech označovány jako dotace typu A) nebo jde o individuální dotace mimo vyhlášené programy. Dotační programy zahrnují sportovní a tělovýchovné aktivity na rekreační, výkonnostní i vrcholové úrovni, jsou podporovány všechny věkové kategorie s důrazem na děti a mládež.

Tabulka 1 Odraz zacílení Koncepce sportu 2011–2016 ve vztahu k potřebám města a cílových skupin

Identifikované Relevantní zacílení Uvažovaná cílová Reálně dotčená problémy Koncepce sportu 2011−2016 skupina cílová skupina • Omezené zdroje • Budování sportovní • Sportovní kluby • Sportovní kluby sportovních klubů na infrastruktury • Provozovatelé • Provozovatelé provoz a údržbu • Podpora sportovních klubů obecních sportovišť obecních sportovišť sportovních zařízení • Podpora neorganizované • Organizovaní • Organizovaní • Vysoké náklady na tělesné výchovy sportovci sportovci údržbu, provoz a • Příprava nových ploch pro • Organizovaná • Organizovaná opravy starších rozvoj sportu sportující mládež sportující mládež sportovišť • Neorganizovaná • Neorganizovaná • Nedořešené vlastnické sportující mládež sportující mládež vztahy k pozemkům některých sportovišť • Nízký počet sportovišť (basketbal, volejbal, házená) v okrajových částech města

V oblasti sportu je základním identifikovaným problémem nedostatek zdrojů na provoz (fyzický i personální) sportovních zařízení, omezené investice na údržbu a provoz starších sportovišť a nedostatečné investice do nové a moderní sportovní infrastruktury. Koncepce sportu 2011−2016 na tyto problémy reagovala v návrhové části, resp. ve vyhlašovaných dotačních programech. Postupem let se v distribuci finančních prostředků vyvinula adekvátní proporcionalita mezi oblastmi podpory (vrcholový sport, výkonnostní sport, rekreační sport) a s tím související pokrytí cílových skupin. To se projevilo mimo jiné i postupnými úpravami jednotlivých intervencí, resp. rozšířením dotačních programů v jednotlivých letech tak, aby intervence cílily do oblasti identifikovaných potřeb (např. umožnění financovat mzdové náklady na trenéry). Lze proto konstatovat, že reálné naplňování Koncepce sportu 2011−2016 bylo a je v souladu s aktuálními potřebami. Problémem v Koncepci sportu 2011−2016 explicitně nezmíněným, na němž se shoduje laická i odborná sportovní veřejnost, je nízká „pohybová gramotnost“ současné mládeže. Tento trend není brněnským specifikem, ale má obecnou platnost v celé ČR i v ostatních zemích EU. Jak vyplynulo z diskusí s odbornou veřejností, nepanuje obecná shoda v tom, komu primárně přísluší tento problém řešit. Zda je za pohybovou gramotnost dětí zodpovědná škola, sportovní kluby nebo rodiče. Ačkoliv aktuální strategie v oblasti sportu není primárně zaměřená na plošné zvyšování pohybové gramotnosti dětí a mládeže, lze identifikovat pozitivní prvky, které

k tomuto sekundárně přispívají. Na jedné straně jsou to konkrétní programy zaměřené např. na talentovanou mládež, ale také tlak na sportovní kluby, aby rozšiřovaly počet registrovaných členů z řad dětí a mládeže (propojení nárůstu registrovaných mládežnických členů a výše přiznané dotace). Nízkou pohybovou gramotnost lze považovat za významný problém, přinášející další sociální a zdravotní konsekvence. Proto by se mělo hledat řešení ve všech citovaných kategoriích, v přístupu mateřských a základních škol, v nabídce sportovních klubů, v rodinné politice i v celkové osvětě. Je nezbytné najít styčné plochy mezi dílčími strategiemi z oblasti kvality života, resp. specifikovat relevantní opatření nejen v Koncepci sportu města Brna na léta 2018–2030 (dále jen Koncepce sportu 2018–2030), ale také např. v koncepci zdraví, zejména v části týkající se prorodinné politiky.

1.3. Vyhodnocení změny Podstatná část dotací v oblasti sportu jsou neinvestiční dotace, poskytované na provozní náklady. Částka určená na investice v poslední době narůstá. U neinvestičních prostředků poskytovaných na provozní náklady je velmi složité kvantifikovat věcný pokrok, protože celá Koncepce sportu 2011−2016 postrádá indikátory výsledku, jimiž by bylo možné poměřovat pokrok. Jakkoliv je systém rozdělování provozních dotací sofistikovaný a prostředky jsou distribuovány v souladu s cíli strategie, nelze kvantifikovat dopad poskytnutých prostředků. To je způsobeno také tím, že podpora provozních nákladů sportovních klubů je vícezdrojová. Kluby získávají podporu také od příslušné městské části, kraje, státu, ze sponzorských darů, členských příspěvků atd. Exaktní hodnocení dopadu intervencí na činnost sportovních organizací by bylo možné spíše z účetního hlediska, což však nemá dostatečnou vypovídací schopnost o dosažených efektech podpory. V daném okamžiku lze konstatovat, že finanční prostředky poskytované na provoz a činnost sportovních organizací jsou distribuovány transparentně a že klíč k jejich rozdělování vychází z potřeb brněnského sportu. Při absenci indikátorů výsledku lze určitý pozitivní aspekt vidět ve „zpětné vazbě“, kdy příjemci jsou každoročně poměřováni kritérii pro poskytnutí podpory (např. umístění v soutěži), a pokud by podpora nebyla využita efektivně (např. by se výsledky v soutěži zhoršily), v následujícím roce bude nižší nebo nebude poskytnuta vůbec. Přesto by bylo vhodné stanovit určité indikátory výsledku, jimiž by bylo možné poměřovat nejen pokrok na úrovni projektů (sportovních klubů), ale na úrovni celkové politiky města v oblasti sportu. U investičních dotací je situace pro hodnocení jednodušší a za každým dotačním titulem je vidět konkrétní přínos pro příjemce dotace. Investice a opravy sportovních zařízení jsou neméně důležitým nástrojem ke stabilizaci činnosti sportovních klubů, a na rozdíl od provozních dotací jsou jednoduše měřitelné. Stanovení indikátorů výstupů pro každý konkrétní projekt (plánované výstupy ve vztahu k objemu požadované dotace si může příjemce v žádosti definovat sám) je jednoduché a následně snadno kontrolovatelné. Potom je možné zvažovat postupné navyšování podílu investičních dodací pro sportovní kluby a považovat tento trend za pozitivní.

1.4. Klíčové překážky rozvoje sportu Jak již bylo uvedeno, u neinvestičních projektů je hodnocení efektů podpory velmi složitou otázkou. Situaci dále komplikuje fakt, že podporované projekty nemají povinnost stanovit si výstupový indikátor, pomocí nějž by bylo možné hodnotit, zda projekt naplnil své deklarované cíle. Většina projektů v oblasti sportu má charakter neinvestičních dotací a směřuje na pokrytí provozních nákladů nebo pouze na dílčí část nákladů spojených s projektem.

S ohledem na to je pochopitelné, že stanovit výstupový indikátor, který by odpovídal výši dotace MMB ve vztahu k celkovým nákladům na projekt, je velmi složité. Uvedené skutečnosti neumožňují sestavit exaktní typologii podporovaných projektů a hodnotit je mezi sebou. Je však možné vybral projekt považovaný za tzv. dobrou praxi (best praxis) a na tomto konkrétním projektu se pokusit zhodnotit jeho přínosy pro cílovou skupinu a širší společnost. Pro Brno je charakteristická velká rozmanitost sportů, což s sebou nese mnohé problémy, neboť nelze dotačně podporovat úplně všechny. Město se potýká s těmito klíčovými překážkami rozvoje sportu: • nedostatek adekvátních sportovišť a sportovních areálů a jejich nedostatečná atraktivita, • nízká motivace dětí a mládeže ke sportu, • nedostatek kvalitních trenérů, • stabilita pronájmu sportovišť.

Z celospolečenského pohledu se jako primární problém jeví právě nízká motivace dětí a mládeže ke sportu. Proto lze jako nejdůležitější hodnotit ty projekty, které − ať již primárně nebo sekundárně − cílí na děti a mládež. Je nezbytné hledat všechny způsoby, jak zapojit do sportovních aktivit děti, resp. jak je motivovat ke sportu, a podporovat tak pohybovou gramotnost dětí a mládeže. Při zvyšování motivace dětí a mládeže hraje v dnešní době významnou roli atraktivita a vybavenost sportovišť a sportovních areálů a jejich dostatek, což souvisí s další ze zmíněných bariér. Cílem je, aby se sport a pohyb staly přirozenou součástí života a trávení volného času dětí, mládeže i dospělých. V oblasti zvyšování atraktivity sportovišť by proto mělo dojít k dynamické změně. Investiční dotace by primárně měly být zaměřeny na sportoviště, která jsou v majetku města, neboť ta by měla splňovat nejvyšší podmínky kvality, aby nejen motivovala ke sportovním aktivitám, ale aby se na nich mohly konat i mezinárodní soutěže. Brno by mělo určit TOP areály a do nich investovat. V rámci efektivity vynaložených prostředků je třeba sledovat i historii klubů a organizací, které žádají o dotaci. Součástí dotačního procesu je také kontrola čerpání dotací a jejich následné řádné finanční vypořádání, což též přispívá ke kontrole efektivnosti, hospodárnosti a účelnosti využití poskytnutých finančních prostředků. Z uvedených důvodů lze považovat za klíčovou cílovou skupinu děti a mládež. Je možné pozitivně hodnotit, že tato cílová skupina je v rámci Koncepce sportu 2011−2016 akcentována, a tomu odpovídají i každoročně vyhlašované dotační programy.

1.5. Rizikové aspekty z hlediska udržitelnosti projektů v oblasti sportu Hodnotit udržitelnost u projektů neinvestičního charakteru, u kterých se podpora využívá na úhradu provozních nákladů, není relevantní. Daná podpora se týká fiskálního roku a s udržitelností do budoucna toho nemá mnoho společného. Udržitelnost má proto smysl hodnotit u investičních projektů a u těch neinvestičních projektů, které zakládají nový proces. Je však třeba také konstatovat, že bez dotací na provozní náklady a činnost by ve velké většině případů došlo u klubů k existenčním problémům a byla by vážně ohrožena jejich budoucnost. Rizika udržitelnosti je důležité hodnotit u investic a oprav sportovních zařízení. Lze se domnívat, že udržitelnost je v principu zajištěna kontinuitou činnosti sportovního klubu, který dané sportovní zařízení vlastní nebo má v pronájmu, neboť kluby jsou také podporovány pomocí příspěvků na svou činnost a provoz.

1.6. Závěrečné shrnutí Dotace je vždy účelová, přičemž účel poskytnuté dotace, který je vymezen ve smlouvě o poskytnutí dotace, musí být příjemcem dotace dodržen. Dotace je poskytována zásadně na konkrétní projekt smlouvou, která vymezuje podmínky použití dotace. Poskytování dotací upravují „Zásady pro poskytování dotací z rozpočtu města Brna pro vyhlášené programy“ v platném znění, „Pravidla pro poskytování dotací z rozpočtu města Brna pro vyhlášené programy v oblasti tělovýchovných a sportovních aktivit“ v platném znění a „Metodika na podporu vrcholového sportu ve městě Brně“. Dotační programy procházejí všemi výkonnostními kategoriemi, tj. zahrnují sport a tělovýchovné aktivity na rekreační, výkonnostní i vrcholové úrovni. Podporovány jsou všechny věkové kategorie s důrazem na děti a mládež.

Zdroj: RegioPartner, s.r.o.: Evaluace Strategie pro Brno a dalších strategických dokumentů města Brna z oblasti kvality života. Praha, 2017

2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU TĚLOVÝCHOVY A SPORTU VE MĚSTĚ BRNĚ

Při přípravě Koncepce sportu 2018−2030 vycházel zpracovatel z dostupných zdrojů, které průběžně evidovaly členskou základnu v oblasti sportu. Některá dostupná data byla vyhodnocena jako nepřesná a neaktualizovaná, zpracovatel tedy hledal další zdroje dat, které mu poskytli zejména zástupci sportovních svazů. Ne všechny sportovní svazy však disponují aktuálními informacemi o aktivní členské základně. Pro efektivní alokaci finančních zdrojů z veřejných rozpočtů v rámci poskytování dotací bude tedy nezbytné vytvořit pravidelně aktualizovanou databázi členských základen sportovních organizací. S podobným problémem se zpracovatel Koncepce sportu 2018−2030 setkal i u pasportizace sportovišť. Aktuální informace byly získány zejména ze zdrojů OŠMT MMB, městských částí a škol. Nápomocny byly i údaje z nové webové aplikace „Kam za sportem v Brně“, do které sportovní kluby uvedly informace o sportovištích, která využívají.

2.1. Organizace sdružující brněnské sportovce a jejich členská základna V oblasti sportu nepůsobí pouze nestátní neziskové organizace a profesionální organizace, ale také státní organizace. Jejich zřizovateli jsou ministerstva. Státní správu zodpovědnou za oblast sportu od roku 1989 vykonávají na celostátní úrovni Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT ČR), Ministerstvo vnitra (MV ČR) a Ministerstvo obrany (MO ČR) se svými orgány. Na regionální úrovni jsou to kraje, na místní úrovni obce. V jednotlivých krajích působí oblastní sportovní federace (např. Okresní fotbalový svaz, Oblastní tenisový svaz apod.), jejichž úkolem je především působit jako informační centrum pro sportovní kluby ve svých odvětvích, organizovat a zajišťovat pořádání soutěží na svých úrovních a udržovat kontakt mezi sportovními kluby a vrcholnou organizací svazů. Místní sportovní kluby tvoří páteř sportovního prostředí v České republice. Vlastní 90 % sportovních zařízení a na základě informací jednotlivých sportovních federací se účastní svazových akcí nebo je sami organizují a zajišťují podmínky i pro rekreační sport.1 Nejvýznamnějším orgánem v oblasti sportu v České republice je Český olympijský výbor (ČOV). Další významnou organizací je Česká unie sportu (ČUS). Jejich posláním je podporovat sport, sportovní reprezentaci ČR a přípravu na ni, zastupovat a chránit práva a zájmy sdružených subjektů, poskytovat jim požadované služby a vytvářet ke vzájemné spolupráci potřebnou platformu. Věnují se problematice reprezentace, vrcholovému a výkonnostnímu sportu. Hybnými články sportovních odvětví jsou zastřešující sportovní svazy, asociace či federace, které prostřednictvím svých struktur řídí celostátně svoje soutěže. Sportovní prostředí v České republice tvoří 20 tisíc tělovýchovných, sportovních a turistických organizací v rámci celkem 110 federací, asociací či unií (tabulka 47 v příloze) a sportuje 2,5 milionů registrovaných občanů.2 Tělovýchovná a sportovní činnost je provozována zejména v tělovýchovných jednotách a sportovních klubech, které jsou registrovány pod zastřešujícími servisními organizacemi. Další organizace působící v oblasti sportu jsou např. Sokol, Orel, Klub českých turistů, Asociace sportu pro všechny, Asociace školních sportovních klubů, Ústřední automotoklub České republiky apod. Regionálním zástupcem České unie sportu v Brně je Jihomoravská krajská organizace ČUS – servisní centrum sportu, která na městské úrovni sdružuje sportovní kluby v Brněnském tělovýchovném sdružení (BTS).

1 Strachová, M. Sport a Český svaz tělesné výchovy po roce 1989. Masarykova univerzita Brno, 2013 2 Doktor, M. Organizace tělesné výchovy a sportu v ČR. Praha, 2016. In http://www.ftvs.cuni.cz/FTVS-677- version1-3102016_organizace_telesne_vyc.pdf 12

V tabulce 48 v přílohové části je s využitím zdrojů OŠMT MMB a FSpS uveden základní výčet sportovních organizací působících na území města Brna a jejich členská základna k 31. 12. 2017. Celkový počet sportovních organizací působících ve městě Brně včetně jejich členské základny (údaje vychází z tabulky 48 uvedené v přílohové části) a přehled sportovních oddílů podle jednotlivých sportovních odvětví uvádějí následující tabulky:

Tabulka 2 Počet sportovních organizací a registrovaných členů Počet TJ/SK Počet Počet dospělých Celkem mládežnických členů členů 354 38 905 30 480 69 385

Tabulka 3 Sportovní oddíly ve městě Brně dle odvětví (2017) Sportovní odvětví Počet brněnských klubů aerobik 3 atletika 12 americký fotbal 3 badminton 15 baseball 6 basketbal 25 beachvolejbal 4 biatlon 2 box 8 curling 2 cyklistika 15 dračí lodě 5 florbal 9 fotbal 26 futsal 13 házená 4 hokejbal 2 horolezectví (sportovní lezení) 11 in-line bruslení 3 jezdectví 31 judo 9 karate 16 korfbal 1 kuželky 9 krasobruslení 4 lakros 1 lední hokej 7 jachting 8 kanoistika 4

Sportovní odvětví Počet brněnských klubů lukostřelba 3 lyžování alpské 15 lyžování běžecké 5 malá kopaná 88* minigolf 2 moderní gymnastika 11 národní házená 3 orientační běh 8 plavecké sporty 11 ragby 2 softbal 3 sportovní gymnastika 2 střelectví 4 squash 2 stolní tenis 14 šachy 10 šerm 1 taekwondo ITF 1 tenis 26 triatlon 10 veslování 2 vodní pólo 1 volejbal 27 vzpírání 1 zápas 1 Zdroj: jednotlivé sportovní svazy a OŠMT MMB *V případě malé kopané má většina účastníků organizované soutěže pouze charakter sportovní skupiny bez právní subjektivity

Počet sportovních organizací, jejich členskou základnu a zabezpečované sporty nelze porovnávat se stavy uvedenými v Koncepci sportu 2011–2016 z následujících tří důvodů: a) Podle zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, se všechny sportovní organizace neziskového charakteru, občanská sdružení s právní subjektivitou pod Ministerstvem vnitra musely přeregistrovat v rozmezí let 2014−2016 na nový typ organizace − zapsané spolky a přejít do registru příslušných krajských soudů. Ne všechny původní sportovní organizace tento proces absolvovaly, a naopak došlo ke vzniku organizací nových. Proto nelze počty, názvy a zaměření sportovních organizací evidovaných k výchozímu roku Koncepce sportu 2011−2016, tj. k 31. 12. 2010, porovnávat s počty, názvy a zaměřením sportovních organizací evidovaných k výchozímu datu Koncepce sportu 2018−2030, tj. k 31. 12. 2017. b) V České republice, v regionech, ani na lokální úrovni není zavedena důvěryhodná jednotná evidenční databáze sportovních organizací, jejich členské základny a sportovního zaměření.

c) Poskytovatelé dotací na celostátní, regionální, svazové i lokální úrovni zpřísnili v posledním období podmínky pro poskytování dotací, jejichž součástí je i uvedení aktuální aktivní členské základny, v některých případech se vyžaduje i předložení jmenného seznamu členů daného sportovního klubu. Toto opatření znamenalo u většiny organizací (sportovních odvětví) snížení původně uváděného počtu členů.

Ve městě Brně se provozují, s výjimkou specificky zaměřených zimních sportů, všechny olympijské sporty a 90 % sportů, pro které jsou v ČR evidovány svazy, asociace či federace (viz tabulka 47). Z tohoto pohledu jde o významný prvek pro rozvoj sportu a sportovních aktivit občanů města. V následující kapitole jsou uvedeny zpřesňující informace o aktuálním stavu členské základny zmiňovaných významných brněnských sportovních organizací, které nejsou součástí ČUS. Významnou sportovní organizací s početnou členskou základnou je Česká obec sokolská (ČOS), která je na území města Brna rozdělena na dvě župy: Sokolskou župu Jana Máchala a Sokolskou župu Dr. Jindry Vaníčka. Župa Jana Máchala má ve městě Brně 11 tělocvičných jednot s celkovým počtem 3 607 členů, z toho 2 089 mládež. Sokolská župa Dr. Jindry Vaníčka má ve městě Brně 17 tělocvičných jednot s celkovým počtem 3 027 členů, z toho je 1 278 mládež. Členové se dobrovolně věnují sportům na rekreační, výkonnostní i vrcholové úrovni a pohybovým aktivitám v oddílech sokolské všestrannosti. Orel je jedinou celostátní sportovní organizací, která má své sídlo ve městě Brně. Cílem Orla je výchova především mladých lidí a dětí prostřednictvím sportovních a dalších aktivit. V městě Brně působí dvě orelské župy − župa Sedlákova a župa Sušilova. Vlastními realizátory tělovýchovné a sportovní činnosti jsou orelské jednoty. Těchto subjektů působí na území města Brna v současnosti 15 (župa Sedlákova 7 jednot, župa Sušilova 8 jednot), ve kterých je zaregistrováno 1 785 členů, z toho 674 činí mládež. Neméně důležitou organizací je Česká asociace Sport pro všechny (ČASPV), kterou ve městě Brně zastupuje Regionální centrum Sport pro všechny Brno-město. Organizace sdružuje 1 328 členů (z toho mládež 598) v 15 odborech působících na celém území města Brna. Regionální centrum zabezpečuje tělovýchovnou a sportovní činnost široké brněnské veřejnosti s cílem rozvíjet a propagovat sport pro všechny v rámci brněnského regionu. Pravidelné tělovýchovné a sportovní aktivity a soutěže pro žáky, studenty a učně zajišťuje Asociace školních sportovních klubů České republiky (AŠSK ČR). V Brně je tato střešní organizace zastoupena Okresní radou Asociace školních sportovních klubů ČR Brno, která sdružuje 2 235 členů, z toho 2 016 mládež v 73 školních sportovních klubech. Klub českých turistů (KČT), Jihomoravská oblast je organizace se sídlem v Brně, která pečuje o rozvoj všech druhů turistiky, pořádá turistické soutěže a zároveň zabezpečuje značení turistických cest. Ve městě Brně se v KČT sdružuje 1 933 členů, z toho 532 mládež, v celkem 15 odborech. Pokračovatelem činnosti Autoklubu Československé republiky, který byl založen již v roce 1904, je nynější Ústřední automotoklub České republiky (ÚAMK ČR), který je samostatným a dobrovolným spolkem zájemců o motorismus v ČR. Sdružuje nebo sám vytváří federace, svazy, asociace, kluby a členy. V městě Brně působí 6 sportovních organizací ÚAMK, z toho čtyři s členskou základnou (celkem 37 členů, mládež 13) a dvě organizace bez evidovaných členů, které se zabývají organizováním motoristických sportů. Střešní organizací Sportovního klubu policie Kometa Brno je Unie tělovýchovných organizací Policie České republiky, sportovní svaz policistů a hasičů, z. s. (UNITOP ČR). SKP Kometa Brno sdružuje 4 108 členů v 18 oddílech, ve sportech: aikido, box, badminton, cyklistika, florbal, jezdectví, judo, kuželky/bowling, lyžování (sjezd, běžecké), plavecké sporty

vč. synchronizovaného plavání, rekreační sporty, rychlobruslení, sportovní střelba, tenis, turistika, volejbal, vodní pólo, volnočasový rekreační sport. Handicapované sportovce zastřešuje Český paralympijský výbor (ČPV) v šesti sportovních svazech, které jsou jeho řádnými členy. ČPV prostřednictvím sdružených sportovních svazů podporuje rozvoj sportu zdravotně postižených, čímž také přispívá k jejich společenské integraci, a zaštiťuje přípravu handicapovaných sportovců na vrcholné světové soutěže. Na území města Brna provozují svoji činnost handicapovaní sportovci například v klubech Sportovní klub Kociánka Brno, Sportovní klub Moravia Brno, Brněnský plazivec, AVOY MU Brno, SK neslyšících Brno, SK Orbita Brno, Sportovní klub HOBIT Brno a Český tenisový svaz vozíčkářů, ve kterých působí cca 1 400 sportovců. Sportovní svazy a sportovní kluby každoročně pořádají na území města Brna řadu významných sportovních akcí, které propagují město na celorepublikové i mezinárodní úrovni. Jako příklad uvádíme významné sportovní soutěže mezinárodního charakteru, uspořádané v Brně v roce 2017:

• Grand Prix ČR Mistrovství světa silničních motocyklů 2017 • Mistrovství světa ve volejbalu mužů U21 • Mistrovství Evropy v baseballu mužů U23 • Mistrovství Evropy v malém fotbalu mužů − EMF EURO 2017 • Mistrovství Evropy juniorských družstev skupiny A − junioři, juniorky v atletice • Evropský pohár juniorů ve vodním pólu • Final Four Středoevropské ligy (CEWL) 2017 v basketbalu • Grand Prix Favoritu Brno pro kategorie Elite a U23 mužů a žen a pro kategorii juniorů v dráhové cyklistice • FEI World Cup, Světový pohár v drezuře koní, Velká cena Brna CDI- W/CDI3*/CDIJ/CDIP • Grand Prix Brno 2017 v moderní gymnastice • Grand Prix Brno de Gymnastique 2017 smíšených dvojic ve sportovní gymnastice mužů a žen • Mistrovství středoevropského prostoru U18 a U20 v beachvolejbalu − MEVZA Championship U18 a U20 • Olympic Hopes Regatta Brno 2017 − závod olympijských nadějí ve veslování • Mezinárodní turnaj ITF „BTC Cup Brno 2017" v tenisu • Evropský pohár: Pohár federace v baseballu − CEB Cup • Mezinárodní tenisový turnaj mužů série ITF FUTURES − TC BRNO OPEN 2017 • 6. ročník Evropských her handicapované mládeže "Emil Open" • Evropský týden atletiky v Brně − European Kids Athletics Games • MTB KRITERIUM 2017, závod horských kol pro širokou veřejnost všech věkových kategorií a elitní závodníky • Brno Cup Open 2017 v judu za účasti předních evropských i světových závodníků • Brněnská laťka 2017 – mezinárodní závod ve skoku vysokém za účasti světové elity v kategorii mužů a žen • Mezinárodní regata juniorek a juniorů FISA 2017 ve veslování • Velká cena města Brna 2017 – mezinárodní závody v plavání za účasti nejlepších plavců z celého světa • Mezinárodní florbalový turnaj "Brno Open Game 2017" všech věkových kategoriích od přípravky až po seniorskou kategorii

2.2. Vrcholový a výkonnostní sport v Brně Město Brno je významným sportovním centrem regionu. Byla v něm vychována řada špičkových sportovců, kteří proslavili na sportovním poli nejen město Brno, ale i Českou republiku. Je tradičním významným centrem kolektivních i individuálních sportů. Jako krajské město je Brno oblastí s vysokou koncentrací obyvatelstva, a tím i přirozeným centrem regionu pro pořádání vrcholných sportovních událostí. Je zde proto přirozená potřeba a poptávka obyvatel po možnostech sportovně-rekreačního vyžití.

2.2.1. Vrcholový sport Jednou z důležitých podporovaných oblastí je vrcholový sport, který je nedílnou součástí systému a klade si za cíl zúročit práci v mládežnických a juniorských sportovních centrech. V případě podpory talentované mládeže je tato vazba nutností, aby talentovaní sportovci pokračovali automaticky v některém z brněnských sportovních klubů v seniorských kategoriích. Proto je nutné mít tyto sportovní kluby v nejvyšší celostátní soutěži, nejlépe v první polovině tabulky. Bez této návaznosti nejlepší sportovci vychovaní ve sportovních centrech mládeže odcházejí do jiných týmů v České republice, kde je lepší sportovní, materiální i finanční zabezpečení, a tak zde mohou dosáhnout lepších osobních výsledků a zvyšovat svou vlastní sportovní úroveň. Možnost vidět v osobnostech sportu své vzory, kterým by se chtěli někdy rovnat, je významným faktorem v oblasti vrcholového sportu, který přitahuje mládež ke sportování. Čím blíže tyto vzory jsou, tím větší motivaci sportovci mají. Je tedy nepochybné, že úroveň vrcholových mužstev a sportovců ve městě Brně má vliv na úroveň sportování mládeže. Pro podporu činnosti vrcholových sportovních oddílů je nutné vytvořit potřebné sportovní prostředí. Důležitá je zejména pomoc při budování a udržování odpovídajících sportovišť, dále podpora činnosti sportovního klubů dotačním programem, který pomáhá hradit vysoké náklady spojené s účastí ve vrcholné soutěži v rámci republiky. V souvislosti s finanční podporou vrcholového sportu je v rozpočtu města vyčleněn dotační program na podporu vrcholového sportu ve městě Brně. Poskytování dotací se zde řídí schválenou Metodikou na podporu vrcholového sportu ve městě Brně. Základními hledisky pro rozdělení finančních prostředků jsou umístění sportovního klubu v dlouhodobé celostátní soutěži, tradiční vazby na město Brno a marketingový koeficient. Podpora města je pro sportovní kluby důležitá a umožňuje jim účast v nejvyšších soutěžích. Město Brno má pro vrcholový sport další významné předpoklady. Jako univerzitní město může nabídnout svým sportovcům možnost studia na sportovně zaměřené střední nebo vysoké škole. Jako příklady těchto škol lze jmenovat Sportovní gymnázium Ludvíka Daňka a Fakultu sportovních studií Masarykovy univerzity. Jen malé procento vrcholových sportovců se může svými sportovními výkony zabezpečit na celý život, proto po skončení sportovní kariéry ocení získané vzdělání. Pokud se podaří špičkové sportovce udržet ve městě delší dobu, je pravděpodobné, že zde založí rodinu a získají další vazby, které po skončení sportovní kariéry mohou využít ve vlastním zaměstnání i ve sportu. Mohou přejít na pozici trenérů či sportovních manažerů, vychovávat své nástupce a přilákat další zájemce o své sportovní odvětví. Ve vrcholovém sportu má město Brno zastoupení v nejvyšších soutěžích téměř ve všech významných sportovních odvětvích, jak ukazuje následující přehled: Přehled kolektivních a individuálních sportů na vrcholové úrovni (nejvyšší celorepubliková soutěž), které jsou dle Metodiky ve městě Brně podporovány, naleznete v následující tabulce.

Tabulka 4 Přehled kolektivních a individuálních sportů na vrcholové úrovni (nejvyšší celorepubliková soutěž) Kolektivní sporty Individuální sporty • Fotbal • Atletika • Basketbal • Plavecké sporty • Volejbal (šestkový) • Cyklistika (silniční, dráhová, BMX, MTB, • Lední hokej cyklokros, sálová: kolová, krasojízda) • Baseball • Triatlon • Házená • Gymnastika (moderní, sportovní) • Florbal • Krasobruslení (jednotlivci a • Futsal synchronizované bruslení) • Malá kopaná • Sportovní střelba • Ragby • Beachvolejbal • Softbal • Veslování • Curling • Jachting • Vodní pólo • Kanoistika • Orientační sporty • Squash • Badminton • Judo • Tenis • Stolní tenis • Box • Zápas • Jezdectví • Kuželky • Karate • Aerobik (sportovní) • Automotosporty • Šerm (sportovní) • Taekwondo • Rychlobruslení • Vzpírání • Horolezectví (sportovní lezení) • Biatlon Zdroj: Metodika na podporu vrcholového sportu ve městě Brně, září 2017

V Brně je řada dalších sportovních odvětví (americký fotbal, bojová umění, korfbal, atd.) rovněž zastoupených v celorepublikových soutěžích. Ta jsou podporována z dotačního programu na podporu sportu a tělovýchovných aktivit. Součástí vrcholového sportu je i příprava talentované mládeže v jednotlivých sportovních odvětvích. Sportovní centra mládeže zřizují jednotlivé sportovní svazy. Činnost talentované mládeže ve Sportovních centrech mládeže se zpravidla zabezpečuje prostřednictvím tělovýchovných jednot, sportovních klubů nebo sportovních oddílů s právní subjektivitou. Je částečně finančně pokryta neinvestiční dotací ze státního rozpočtu ČR. Dotace se poskytuje sportovnímu svazu podle kritérií stanovených MŠMT na kalendářní rok. Příslušné svazy dále dotaci rozdělují jednotlivým klubům. Zbylou část nákladů spojených s činností mládeže musí kluby hradit z vlastních či jiných zdrojů.

Sportovní svaz rozhoduje o podpoře talentů až do věkové kategorie 23 let. Při sportovní přípravě lze také spolupracovat s řediteli středních škol (sportovní gymnázia) a využívat individuální plán pro sportovce − studenty středních škol, včetně potenciálu těchto školních zařízení. Sportovní svaz s financemi efektivně hospodaří a podle ročního plánu rozděluje obdržené státní dotace: • Vrcholová sportovní centra mládeže (VSCM). Sportovní příprava talentů věkové kategorie 19 až 23 let ve vybraných sportovních svazech, které si samy tato centra vytváří dle vlastních koncepčních plánů, případně ve spolupráci s rezortními sportovními centry. • Sportovní centra mládeže (SCM) a Tréninková sportovní centra (TSC). Sportovní příprava talentů dorostenecké a juniorské kategorie (zpravidla 15−19, s možností rozšíření až do 23 let − VSCM) prostřednictvím vybraných sportovních svazů, které jsou zařazeny do systému přípravy sportovních talentů. • Sportovní střediska (SpS). Sportovní příprava talentů věkové kategorie 6 až 15 let ve vybraných sportovních svazech, které jsou zařazeny do systému přípravy sportovních talentů. Při realizaci sportovní přípravy lze také spolupracovat s řediteli základních škol, včetně využití potenciálu těchto školních zařízení. • Sportovní akademie (SA). Sportovní příprava talentů věkové kategorie 6 až 19 let s možností rozšíření až do 23 let, kde se soustřeďuje sportovní výchova dětí a mládeže včetně výkonnostního růstu a jejich vzdělávání. Sportovní svaz může využít státní podporu i na vybrané spádové akademie.

Přehled speciálních center pro sportovní přípravu mladých sportovců v městě Brně je uveden v příloze v tabulkách 49, 50, 51 a 52.

2.2.2. Výkonnostní sport Výkonnostní sport zahrnuje většinu sportovních organizací na území města Brna v různých sportovních odvětvích, jak je podrobně uvedeno v kapitole 2.1. Jsou organizovány v příslušných sportovních svazech, federacích či asociacích, účastní se pravidelných soutěží na své výkonnostní úrovni a mívají zpravidla mládežnickou základnu. Velmi často jsou provozovateli menších sportovišť místního významu. V těchto klubech jsou hybnou silou sportovní funkcionáři – nadšenci, většinou bývalí aktivní sportovci, kteří ve svém volném čase často, bez nároku na odměnu, zajišťují chod klubů. Největší náklady na provoz sportovišť představují v dnešní době platby za vodu a energie, nejnutnější materiální vybavení oddílu, náklady na opravu a udržování sportovišť. Významnou položkou je plat správce areálu a vedení účetnictví klubu, bez nichž nelze klub provozovat a areály udržovat v provozuschopném stavu. Kluby dle svých možností vyvíjejí i vedlejší hospodářskou činnost (nejčastěji pronájmy jiným subjektům), ze které pak hradí své provozní náklady. U těchto sportovních klubů bývá sponzoring minimální a je založen pouze na osobních vazbách mezi sponzorem a členy klubu. V oblasti výkonnostního sportu se v posledních letech stává největším problémem nedostatek kvalifikovaných mládežnických trenérů. Tradiční postup vybudovat trenérskou základnu z řad dobrovolníků je v dnešní době již překonaný. V souvislosti s obecným vývojem společnosti a vyššími nároky zaměstnavatelů na zaměstnance výrazně ubyl počet dobrovolných mládežnických trenérů i těch, kteří by měli zájem starat se o mládež, ale z důvodů pracovního vytížení nemohou tuto činnost zodpovědně vykonávat. Kluby se tedy zaměřují na mladé trenéry s trenérskou kvalifikací a ti hledají ve svém oboru profesní uplatnění. Ve sportovním prostředí vidíme příklad v aktivnější spolupráci např. studentů z Fakulty sportovních studií MUNI, kteří v klubech vykonávají své praxe. Takového studenta mohou kluby již v zárodku motivovat k budoucí trenérské spolupráci. Kluby by měly pro dostatečné zajištění finančních prostředků

pro trenérskou činnost využívat vícezdrojové financování z dotačních programů jiných poskytovatelů, které tento účel využití umožňují (MŠMT, JmK, MMB, MČ, svazy). V rámci evaluace Koncepce sportu 2011–2016 bylo konstatováno, že významnou překážkou pro rozvoj sportu je též nízké odměňování mládežnických trenérů. Kluby nemají dostatek finančních prostředků, aby byly schopny adekvátně zaplatit trenéry, a proto se mnohdy potýkají s tím, že profesionální trenéři odcházejí. Město na tuto situaci reagovalo, a již delší dobu je možné neinvestiční dotace využít i na odměňování zejména mládežnických trenérů. Přesto stále není možné vytvořit trenérům takové podmínky, které by snížily riziko jejich odchodu (ať již mimo ČR nebo mimo sportovní odvětví).

2.2.3. Podpora sportovních organizací na vrcholové a výkonnostní úrovni Fungování sportovních organizací na vrcholové i výkonnostní úrovni by nebylo možné bez dotačních programů z úrovně města i městských částí. Město Brno má ucelený systém podpory sportu na všech úrovních a téměř pro všechna sportovní odvětví. Podpora sportu z úrovně města Brna je rozložena do několika dotačních programů. Kritéria pro hodnocení žádostí a podmínky poskytnutí dotací jsou uvedeny v jednotlivých výzvách, které jsou každoročně zveřejňovány na webových stránkách města Brna. Všechny dotační programy jsou dlouhodobě kontinuálně využívané. Dotační programy jsou účelově určeny a rozdělují se podle stanovených kritérií. Průběžně se aktualizují na základě komunikace s odbornou sportovní veřejností. Jejich nastavení se sleduje a případně aktualizuje podle aktuální situace v brněnském sportu. Takto zavedený systém je ojedinělý v rámci všech statutárních měst v České republice a je funkční, sportovní svazy i kluby jej respektují. Při evaluaci předcházející Koncepce sportu na léta 2011–2016 byl vyzdvižen fakt, že v průběhu let jsou dotační programy ve sportu stabilní a předvídatelné, a to jak z hlediska obsahu, tak rozsahu finančních prostředků. To klubům a sportovním organizacím přináší jistou míru stability a jistoty při plánování rozpočtů. Dotační programy jsou následující:

 Vrcholový sport • Program: Podpora vrcholového sportu – kolektivní sporty, individuální sporty • Program: Podpora sportovních odvětví

 Program podpora sportu • TV a Sport (provoz, činnost, uspořádání sportovních akcí, účast na sportovních akcích) • Mládežnický sport • Talentovaná mládež (SCM) • Mládežnický hokej • Pronájem ledových ploch mládežnickým hokejovým a krasobruslařským klubům • Pronájem plaveckých drah

 Ostatní • Program: Podpora významných sportovních akcí ve městě Brně • Program: Zkvalitnění sportovního prostředí a zařízení • Program: Podpora handicapovaných sportovců (nově od roku 2018)

Podpora města Brna v oblasti sportu byla v uplynulých letech zaměřena:

 Na podporu prioritních sportovních odvětví: • kolektivní sporty – fotbal (muži), basketbal (muži i ženy), volejbal (muži i ženy), lední hokej (muži), baseball (muži), házená (muži i ženy), • individuální sporty – atletika, plavecké sporty, cyklistika (silniční, dráhová, BMX, MTB), triatlon, gymnastika moderní i sportovní, krasobruslení, sportovní střelba, automotosporty a beachvolejbal.

 Ostatní sportovní odvětví byla podporována v oblasti dotací TV a sport v následující struktuře: • Podpora provozování brněnských sportovišť ve vlastnictví města a sportovních klubů (dotace TV a sport, investiční dotace, účelové provozní dotace). Dotace byly rozdělovány zejména dle velikosti členské základny, procenta mládeže z celkového počtu členů oddílu, náročnosti provozu sportovního zařízení, úrovně soutěže a ekonomické náročnosti sportovního odvětví. Město Brno ve větší míře preferovalo zajištění optimálního fungování a údržby sportovišť i podporu činnosti mládežnických trenérů rozšířením účelu využití dotace o odměny těchto trenérů a správců sportovišť. • Podpora mládežnického sportu (ve věku 5–21 let) na všech úrovních (dotace TV a sport, dotace na mládežnický sport, dotace na plavecké dráhy a ledové plochy). Dotace byly rozdělovány dle počtu družstev zařazených v soutěžích v kolektivních sportech a dle počtu sportovců účastnících se pravidelných soutěží v individuálních sportech. • Podpora talentované mládeže (ve věku 5–21 let) Dotace byly rozdělovány v kolektivních sportech družstvům účastnícím se nejvyšší mládežnické soutěže organizované příslušným svazem, v individuálních sportech dle jmenných seznamů sportovců zařazených ve sportovních centrech mládeže, která jsou zřízena při brněnských sportovních klubech. • Podpora vrcholového sportu – dle schválené Metodiky na podporu vrcholového portu ve městě Brně, dále byla podpořena účast brněnských sportovních klubů ve významných mezinárodních klubových soutěžích, zejména v prioritních odvětvích. • Podpora brněnským sportovcům, kteří splnili kritéria a byli nominováni Českým olympijským výborem na olympijské hry. • Podpora pořádání významných sportovních akcí ve městě Brně – z této položky v rozpočtu města Brna byly finančně podporovány zejména sportovní akce konané na území města, které měly charakter světových či evropských seniorských či mládežnických soutěží, zejména v prioritních sportovních odvětvích. Nejvýznamnější sportovní akcí v rámci celého středoevropského regionu je každoročně konání Grand Prix České republiky Mistrovství světa silničních motocyklů, která se tradičně koná na Masarykově okruhu. Tato akce je každoročně řazena organizátory celého seriálu i závodníky mezi tři nejvydařenější GP z hlediska organizace a návštěvnosti. Vysoká účast tuzemských i zahraničních diváků a přímé televizní přenosy do velkého počtu zemí tvoří významnou propagaci města, kraje i ČR. • Podpora sportovním odvětvím – v oblasti prioritních sportovních odvětví, která se probojovala do nejvyšších sportovních soutěží pořádaných příslušnými sportovními svazy nebo reprezentantům města Brna v evropských soutěžích. 21

Podpora v jednotlivých oblastech bude v období platnosti Koncepce sportu 2018−2030 průběžně vyhodnocována, budou do ní zapracovávány aktualizace a řešeny nové skutečnosti.

2.2.4. Sportovní zařízení ve městě Brně pro vrcholový a výkonnostní sport Sportovní zařízení na území Brna jsou v majetku města, sportovních subjektů, v majetku školských subjektů, jejichž zřizovateli jsou město Brno, Jihomoravský kraj, MŠMT ČR a MO ČR, případně jsou v majetku soukromých fyzických nebo právnických osob. Některá sportovní zařízení jsou určena výhradně pro vrcholový sport, některá pro výkonnostní sport, v poslední době roste i počet sportovně-rekreačních areálů pro rekreační sportovce. V období 2011−2016 se podařilo částečně uspokojit ta sportovní odvětví, která nedostatek svých zařízení pociťovala nejvíce. Výstavba sportovních zařízení, na kterých se podílelo město Brno nebo soukromý sektor, zlepšila stav v oblasti plaveckého sportu a ledových ploch, a to zejména:

• výstavbou plaveckých areálů na Kraví hoře, aquaparku v Kohoutovicích, areálu Družstevní v Řečkovicích, • výstavbou dvou krytých ledových ploch v Hokejových halách mládeže za Lužánkami, výstavbou otevřeného ledového kluziště za Lužánkami, • rekonstrukcí haly Rondo, • výstavbou Tréninkového centra mládeže v Brněnských Ivanovicích (fotbal), • výstavbou sportovní haly při ZŠ Čejkovická, • výstavbou Sokolského volnočasového sportovního centra – Maloměřice, • výstavbou sportovního areálu U Hrocha na komínských loukách.

Přehled sportovišť, která jsou k 31. 12. 2017 v majetku města či městských částí a vytvářejí významnou podporu pro vrcholový a výkonnostní sport, je uveden v příloze v tabulce 53. Pro správu městských sportovišť má město Brno k dispozici svoji společnost STAREZ- SPORT, a.s. Soubor v městě Brně existujících sportovišť pro všechny výkonnostní typy sportů uvádí databáze Brněnského tělovýchovného sdružení (BTS). Databáze má pouze informační charakter, protože není vlastníky sportovních zařízení pravidelně aktualizována. Investice do rozvoje sportovišť přispěly k tomu, že struktura sportovišť města Brna částečně uspokojuje sportovní organizace z výkonnostního spektra sportu. Pokud se týká vrcholového sportu, Brno poněkud zaostává za jinými městy, například Prahou nebo Ostravou, případně za městy či regiony, ve kterých je umístěno některé z olympijských center. To vede v mnoha případech k odchodu mladých talentovaných brněnských sportovců. Tento stav je předmětem řešení zahrnutých do Koncepce sportu 2018−2030. Nic na tom nemění skutečnost, že na území města jsou i významná speciální sportoviště, ke kterým patří:

• Masarykův okruh pro automotosporty, • Městský baseballový stadion, • broková střelnice v Soběšicích, • atletický stadion s tréninkovým stadionem v areálu VUT Pod Palackého vrchem, • krasobruslařská hala na Křídlovické, • plocha Brněnské přehrady pro vodní sporty, • velodrom (s nevyhovujícími parametry pro významné závody pod UCI), • beachvolejbalový areál Sokola Brno I na Brněnské přehradě i beachvolejbalová hala na Kounicově ulici,

• badmintonová halu v Jehnicích, hala Sprint za Lužánkami a badmintonová hala ve Slatině, • golfová hřiště v Jinačovicích aj.

Infrastruktura vrcholového a výkonnostního sportu by do budoucna potřebovala především odpovídající fotbalový stadion, hokejovou víceúčelovou halu, krytou atletickou halu, nový velodrom, plavecký stadion s parametry odpovídajícími normám pro mezinárodní závody, dlouhodobě plánovaný vodácký kanál v Pisárkách s propojením do víceúčelového sportovního areálu za Anthroposem apod. Pro rekreační a volnočasové sportovní aktivity by bylo přínosem vybudování aquaparku v lokalitě Ponava.

2.2.5. Stav sportovišť ve městě Brně podle sportovních odvětví Fotbal Městský fotbalový stadion na Srbské ulici s kapacitou 12 500 míst (z toho 8 050 na sezení) vyhovuje normám FAČR a UEFA. Součástí areálu jsou i dvě tréninková hřiště, takže z hlediska přípravy mužstva pro nejvyšší fotbalovou soutěž je areál dostatečně vybaven. Problémem tohoto sportovního zařízení pro konání významnějších fotbalových utkání je zejména nízká kapacita a problematické možnosti parkování v okolí stadionu. Pro výkonnostní úroveň tohoto sportovního odvětví je na území města Brna k dispozici celkem dalších 26 fotbalových areálů brněnských fotbalových klubů, které mají 31 travnatých hřišť a 5 hřišť s umělou trávou. V majetku nefotbalových subjektů jsou další 4 hřiště s umělou trávou. V tomto sportovním odvětví by se do budoucna mělo počítat s výstavbou nového reprezentativního fotbalového stadionu s kapacitou do 30 000 diváků za Lužánkami (k. ú. Ponava) a s vybudováním Fotbalové akademie FC Zbrojovka Brno. Po vybudování fotbalového stadionu za Lužánkami by byl ideálním místem areál na Srbské, kde je i kapacita pro navýšení počtu hřišť o další dvě.

Lední hokej Pro konání extraligových hokejových utkání byla zrekonstruována hala Rondo s kapacitou 7 700 míst. Nyní odpovídá požadavkům pro toto sportovní odvětví. Pro tréninkové účely slouží Hokejové haly mládeže (kluziště s evropskými a kanadskými rozměry) a hokejová hala Úvoz. Pro trénink lze využít i krasobruslařskou halu, která sousedí s halou Rondo. Celkem je tedy k dispozici 5 krytých ledových ploch. S ohledem na výkonnost HC Kometa Brno (mistr ČR pro sezonu 2016−2017) se plánuje vybudování víceúčelové hokejové haly v prostoru Ponava.

Basketbal, volejbal a házená Tato sportovní odvětví využívají některé sportovní haly společně. Pro volejbal je limitem většinou výška stropu, pro házenou zase rozměry hřiště. U juniorských a mládežnických soutěží i na vrcholové úrovni jsou tyto limity sníženy. Nejvýznamnější haly:

• Městská hala míčových sportů Vodova – obě zdejší haly splňují parametry pro basketbal, volejbal a házenou. Nejvyšší soutěž zde hrají volejbalistky VK KP Brno a volejbalisté Volejbal Brno, basketbalistky KP Brno a házenkáři SKKP Handballu Brno. • Hala Sokola Brno I na Kounicově ulici je způsobilá pro nejvyšší soutěž volejbalistů i basketbalistů, není vhodná pro házenou.

• Hala SK Žabovřesky na Horákově ulici – sídlo basketbalistek Basket Žabiny Brno. Tato hala byla v minulosti přebudována z tělocvičny a je účelově zaměřena na basketbal. • Hala TJ Tatranu Bohunice – zaměřena na házenou, hrají zde druhou nejvyšší soutěž házenkářky Tatranu Bohunice. • Hala Morenda na Vídeňské ulici – specializovaná na basketbal, nejvyšší basketbalovou soutěž zde hrají basketbalistky Technic Brno. • Hala Fakulty sportovních studií MUNI v Kampusu Bohunice – hrají zde nejvyšší soutěž basketbalisté MMCité Brno. • Hala Sokolského volnočasového sportovního centra Maloměřice – parametry pro házenou, futsal a florbal s hledištěm pro diváky. • Další haly: Hala Tesly Brno na Lesné, hala VUT Pod Palackého vrchem, hala Veterinární a farmaceutické univerzity na Palackého třídě, sportovní hala v Tuřanech a sportovní hala při ZŠ Čejkovická jsou využívány pro nižší soutěže, pro mládežnické týmy nebo slouží vysokoškolským studentům.

Rozmístění hal není na území města rovnoměrné, obecně lze říci, že nejvíce jsou soustředěny do dříve obydlených lokalit. V nově vybudovaných lokalitách nebo později připojených obcích k městu Brnu tato sportoviště často chybí, jsou zde většinou pouze zastaralé sokolovny a orlovny, případně tělocvičny ve školách či školských zařízeních, které nemají parametry pro konání svazových soutěží v těchto sportovních odvětvích (malý nebo nevyhovující rozměr, nízký strop, nevyhovující sociální zázemí apod.).

Baseball Toto sportovní odvětví je dosud ve střední Evropě neobvyklé, v Brně však má již několik desetiletí tradici a oblíbenost baseballu je v porovnání s jinými českými regiony veliká. V současnosti má Brno v nejvyšší baseballové soutěži vícenásobné zastoupení. Velký rozvoj byl způsoben zejména výstavbou Městského baseballového stadionu v Komárově, který za dobu své existence hostil mnoho významných evropských i světových akcí, zejména mládežnických. Stadion v Komárově, který je majetkem městské akciové společnosti STAREZ – SPORT, a. s., je v současnosti provozován baseballovým klubem Draci Brno a je nejvýznamnějším stadionem svého druhu v celé České republice. Kromě něho jsou hřiště na Kraví hoře (VSK Technika), areál U Hrocha, který je sídlem klubu Hroši Brno a který byl rekonstruován ze zdrojů Evropské unie (na Veslařské ulici), a v Zamilovaném hájku v Řečkovicích.

Florbal Florbal je nejrychleji se rozvíjející sportovní odvětví s největším nárůstem mládežnické členské základny. Sportovní odvětví je náročné na parametry hřišť, proto se při budování posledních sportovních hal kladl důraz na jejich rozměr tak, aby splňoval nároky tohoto sportu. Centrem je florbalová hala Sportpoint aréna na Ponavě (sídlo Bulldogs Brno) a na Lesné (Hattrick Brno), mládežnická družstva však využívají i další sportovní haly a tělocvičny.

Ostatním kolektivním sportům ještě slouží: • ragbyové areály v Husovicích a v Bystrci, kde hrají svá utkání republikových soutěží brněnské ragbyové týmy Dragon Brno a Spirit Brno, • areál Drakenu na Kraví hoře a areál ZŠ Novoměstská v Řečkovicích, kde má své zázemí národní házená, • futsal – nejvyšší soutěž hrají hráči Hellasu Brno v hale na Vodově,

• malá kopaná – využívá areál VUT pod Palackého vrchem a nově zbudované hřiště na místě bývalého zimního stadionu na Ponavě, • hokejbal – hřiště při ZŠ Kamínky v Novém Lískovci.

Individuální sporty Na území města Brna se nachází několik významných sportovišť. Jedná se zejména o: • Masarykův okruh s kapacitou 150 000 diváků, • Městský plavecký stadion Lužánky s kapacitou 1 200 diváků, • atletický areál VUT Pod Palackého vrchem s kapacitou 1 000 diváků, • brokovou střelnici v Soběšicích, • krasobruslařskou halu na Křídlovické, • golfové hřiště v Jinačovicích, • areál Brněnské přehrady a část toku řeky Svratky, které slouží k přípravě vodáckým a veslařským sportům.

Do této kategorie lze zařadit i velodrom (kapacita 2 050 diváků), jenže ten svými parametry a zastaralým zázemím nevyhovuje evropským standardům pro tento druh sportu.

Atletika Jediným areálem, který splňuje náročné podmínky pro atletické závody většího významu, je Sportovní areál VUT v Brně Pod Palackého vrchem. Umožňuje i konání celorepublikových atletických akcí, má zázemí nutné pro konání atletických závodů. Dalším sportovištěm se 400m oválem i vybudovanými sektory pro některé další disciplíny je již jen areál AC Moravská Slavia na Vojtově ulici. Pro atletickou přípravu lze však využít i tartanové dráhy s menšími ovály, téměř všechny jsou součástí hřišť při základních nebo středních školách. Velikost oválu se pohybuje od 150 do 250 m a většinou jde o čtyřdráhy. Tato zařízení u škol mohou být celodenně využita, dopoledne pro výuky tělesné výchovy, odpoledne mládežnickými atletickými kluby. Pro kvalitní celoroční trénink chybí atletům krytá atletická hala pro zimní přípravu, jejíž vybudování město plánuje v areálu Kampusu Bohunice.

Plavecké sporty Koncepce sportu 2011−2016 zmiňovala akutní nedostatek bazénů ve městě Brně. V daném období se situace výrazně zlepšila, a to zejména výstavbou aquaparku v Kohoutovicích, který je určen spíše pro volnočasovou aktivitu dětí a rodičů, a uvolnil prostor v ostatních bazénech pro závodní plavce. Zároveň se výrazně zlepšily podmínky v Městském plaveckém stadionu Lužánky, kde se plánuje i výstavba 25m bazénu. Sportovnímu odvětví pomohlo i vybudování 25m bazénu v Řečkovicích, který je spíše určen pro sportovní přípravu plavců a který postavil soukromý subjekt za finanční pomoci města. V současné době mohou plavci využívat pro svou přípravu tato sportovní zařízení: • 50m Městský plavecký stadion Lužánky, 8 plaveckých drah, hlediště pro 1 200 diváků, • 25m plavecký bazén v areálu Družstevní v Řečkovicích, 6 plaveckých drah, • 25m plavecký bazén Ponávka, 4 plavecké dráhy, • 25m plavecký bazén TJ Tesla Brno na Lesné, 6 plaveckých drah, • 25m plavecký bazén na Kraví hoře, 6 plaveckých drah, • 25m plavecký bazén v aquaparku Kohoutovice, 6 plaveckých drah,

• 9 bazénů v základních školách o menších rozměrech a 1 bazén je v lázních v Rašínově ulici.

Současný počet bazénů je schopen pokrýt nejnutnější potřeby veřejnosti, zlepšila se i nabídka pro sportovní kluby. V Koncepci sportu 2018−2030 se uvažuje o přístavbě 25m bazénu a aquaparku při Městském plaveckém stadionu Lužánky, výstavbě 50m bazénu v areálu Fakulty sportovních studií MUNI v Kampusu Bohunice nebo 25m bazénu v lokalitě Viniční v městské části Brno-Židenice. Nevýhodou je nerovnoměrné rozložení bazénů, neboť všechny jsou umístěny ve střední nebo severozápadní části Brna. V oblasti jižní a východní (MČ Brno- Vinohrady, Líšeň, Slatina, Brno-jih, Židenice, Tuřany, Chrlice a Černovice) podobné zařízení chybí.

Cyklistika Cyklistika je tradičním brněnským sportem i díky velodromu, který je centrem brněnské silniční i dráhové cyklistiky. V souvislosti se stárnutím velodromu i s trendem menších krytých velodromů většinou s dřevěným povrchem nemá současný velodrom potřebné parametry pro pořádání významných závodů. Dochází ke snížení celkového zájmu mládeže o toto sportovní odvětví. K tradiční dráhové a silniční cyklistice přibyly některé nové cyklistické disciplíny (BMX, MTB), o které je mezi mládeží zájem. Byla vybudována trať pro horská kola v areálu v Brně-Pisárkách s parametry pro konání celostátních závodů. Vybudování nového cyklistického areálu je plánováno v nejbližším čase v lokalitě Hněvkovského v Komárově. Toto odvětví zahrnuje i rekreační cyklistiku. S tou souvisí dobudování cyklistické radiály na území města Brna s propojením na zahraniční sítě cyklostezek. Podrobně je problematika tohoto typu cyklistiky popsána v kap.7.5.

Triatlon Významné sportovní odvětví skládající se ze tří disciplín (plavání, cyklistika, běh), které dlouhodobě dosahuje výborných výsledků na celosvětové úrovni. Zázemím se stal Sportareál Družstevní v Řečkovicích a vhodným tréninkovým prostorem je také Brněnská přehrada se svým členitým okolím.

Sportovní gymnastika Pro přípravu vrcholových sportovců má toto sportovní odvětví dvě specializovaná sportoviště – dolní tělocvičnu v areálu Sokola Brno I na Kounicově ulici a gymnastický sál v hale Morenda na Vídeňské ulici. Pro přípravu nejmenších dětí slouží nově vybudované Dětské centrum při TJ Sokol Brno I na Kounicové ulici. Vhodné podmínky by měla nabídnout i nově vybudovaná hala při Sportovním gymnáziu Ludvíka Daňka v Botanické ulici.

Moderní gymnastika Neklade si velké nároky na specializovaná zařízení, limitujícím faktorem bývá většinou výška stropu sportoviště. Specializovanou halou je hala na Vojtově ulici, ostatní sportovní kluby tohoto sportovního odvětví využívají tělocvičny s potřebnou výškou stropu v základních školách (např. ZŠ Kneslova a ZŠ a MŠ Chalabalova).

Beachvolejbal Beachvolejbal je moderní sportovní odvětví, které se provozuje na vrcholové, výkonnostní i rekreační úrovni. V posledních letech se hřiště pro beachvolejbal budovala nejen v rekreačních zařízeních (koupaliště, oddechové zóny), ale vznikla i specializovaná hřiště pro toto sportovní odvětví. Sportovní zařízení na profesionální úrovni provozuje Sokol Brno I, který

má velký areál beachvolejbalu na Brněnské přehradě a pro zimní přípravu krytá hřiště v Kounicově ulici. V rozmezí let 2018–2020 plánuje město Brno vybudování speciálního beachvolejbalového sportoviště s možností jeho zastřešení v zimním období v areálu koupaliště Riviéra.

Střelectví Centrem střelectví je střelnice v Soběšicích, která poskytuje zázemí pro přípravu střelcům z celé republiky. Střelnice ve Slatině a provizorní střelnice na Hybešově ulici doplňují infrastrukturu potřebnou pro toto sportovní odvětví. Střelci bohužel přišli o sportoviště v areálu automotodromu.

Krasobruslení Centrem je krasobruslařská hala na ulici Křídlovická vedle haly Rondo, krasobruslaři mohou případně využívat i volné prostory v jiných hokejových halách (např. Hokejové haly mládeže).

Automotosporty Centrem automotosportů je jednoznačně areál Masarykova okruhu v Žebětíně. Svými parametry je nejvýznamnějším areálem svého druhu v ČR.

I další individuální sporty se mohou pochlubit svými sportovními areály: • vodní sporty (kanoistika, veslování, jachting, vodní lyžování a motorismus) využívají Brněnskou přehradu a tok řeky Svratky, záměrem je vybudování vodáckého kanálu v Pisárkách, • tenis má na území města Brna několik velkých tenisových areálů, největší je v Lužánkách, kde je i tenisový stadion s hledištěm pro diváky, • badminton se provozuje např. v hale v Jehnicích, v hale Sprint na Ponavě, v Univerzitním kampusu a ve Slatině, • stolní tenis má halu na Moravské Slavii ve Vojtově ulici, • squash má několik areálů, mezi nejvýznamnější patří areál TJ Slovan Brno na Vodařské (6 kurtů), Sportovní centrum Ivanovice (6), areál na Polní ulici (6) nebo na Ponavě (5), • jezdectví má pro parkurovou a drezurovou přípravu areál na Panské líše v Soběšicích, v areálu Moravanu na Veveří ulici, v areálu Cola-transport v Holáskách, pro rovinaté dostihy slouží areál ve Dvorskách, • judo a zápas a ostatní bojové sporty mohou využívat tělocvičny i jiné vhodné prostory. Speciální tělocvičny jsou v Městské hale míčových sportů na Vodově ulici, v hale TJ Tesla Brno na Halasově náměstí, v ZŠ Horácké náměstí a v blízké tělocvičně TAK Hellas Brno, v kampusu Masarykovy univerzity na Fakultě sportovních studií, • golf má největší zázemí v areálu v Jinačovicích, tréninkové prostory jsou i na žabovřeských loukách a v Horních Heršpicích. • horolezectví (sportovní lezení) má svoje sportovní areály např. v Sokole Brno I v Kounicově ulici, centrum sportovního lezení na Vídeňské ulici, v lokalitě Hněvkovského nebo venkovní areál u OC Olympia.

Je patrné, že nabídka sportovišť na různé úrovni je velmi pestrá a zahrnuje prakticky všechna tradiční i méně tradiční sportovní odvětví.

Brněnský sport na všech úrovních hraje v dnešní době nezastupitelnou úlohu v rámci naplnění života většiny obyvatel města. Z podkladů jednotlivých zastřešujících organizací a dotazníkového šetření uvedeného v kapitole 3 lze odhadnout, že jejich prostřednictvím je do sportu aktivně zapojeno přibližně 60 000 obyvatel města a další desítky tisíc občanů provozují sportovní činnost neorganizovaně. K tomu je nutno připočítat stovky funkcionářů, většinou bývalých sportovců, kteří často bez nároků na finanční odměnu pomáhají organizovat činnost ve sportovních klubech či pomáhají při organizování sportovních akcí. Ti všichni jsou zvyklí sportem vyplňovat svůj volný čas a udržovat svůj fyzický i psychický stav na dobré úrovni. Zájmem města je i do budoucna podporovat sportovní organizace a provoz brněnských sportovišť v takové výši, aby tato zařízení umožnila sportovní vyžití mládeže i dospělých. Důležitá je podpora veřejných sportovišť zejména tam, kde jsou vyřešeny majetkové vztahy a je možno realizovat projekty z úrovně města a městských částí. Plnění uvedených bodů pomůže udržet brněnský vrcholový, výkonnostní i rekreační sport i provoz sportovišť na dobré úrovni i v budoucím období.

2.3. Stav podmínek územního plánování pro rozvoj sportovišť Jedním ze základních cílů územního plánování je podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky generací budoucích. Tento zákon ke stanovení cílů územního plánování uplatňuje nástroj Územně analytické podklady (ÚAP), které obsahují především zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území. Město Brno aktualizovalo ÚAP v roce 2016. Současný stav a podmínky rozvoje sportu a pohybové rekreace jsou zpracovány v kap. 11 tohoto dokumentu. Podrobnosti týkající se konkrétních ploch vymezených pro tyto aktivity jsou znázorněny v doprovodné výkresové dokumentaci, především na výkrese o současném využití území, výkrese o rozvoji území a v grafické části v „problémovém výkrese“.3 Především z těchto podkladů vycházely odborné útvary Magistrátu města Brna při vymezování území pro případné stavby nových sportovišť zahrnutých do Koncepce sportu 2018−2030. Tímto postupem je zamezeno, aby do tohoto dokumentu byly zahrnuty stavby, pro které není v současné územně plánovací dokumentaci stanoveno konkrétní území. Reálnost výstavby daných sportovních staveb je ještě doložena skutečností, že tato vybraná území jsou v majetku města Brna, případně se o jejich převedení do majetku města jednalo v období zpracování Koncepce sportu 2018−2030. Sportovní stavby s vymezeným územím v daném katastru města a v majetku města, pro které existují územně plánovací dokumentace uvedené v kap. 8.1. Koncepce sportu 2018−2030: a) atletická krytá hala s venkovním sportovištěm v areálu Kampusu Bohunice, b) plavecký krytý 50m stadion financovaný Masarykovou univerzitou v areálu Kampusu Bohunice, c) Městský plavecký stadion Lužánky − výstavba 25m bazénu, wellness a příslušenství, d) velodrom v areálu Hněvkovského, e) vodácký kanál Pisárky, f) sportovně-rekreační areál Pisárky za Anthroposem, g) víceúčelové tělovýchovné zařízení v Brně-Žabovřeskách,

3 Podrobně k dispozici na adrese: http://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-rozvoje- mesta/odbor-uzemniho-planovani-a-rozvoje/dokumenty/upp/uzemne-analyticke-podklady-2016/ 28

h) kluziště se zastřešením a mobilním zastřešením beachvolejbalových kurtů v areálu koupaliště Riviéra.

Pro většinu těchto staveb byly zpracovány podrobnější územně plánovací dokumenty jako prověřovací urbanistická studie, územní studie dané lokality, koncepční rozvojový dokument apod. Jako příklad sportovních staveb, se kterými město Brno reálně počítá, ale u kterých momentálně nejsou zcela vyřízeny majetkoprávní vztahy, lze uvést výstavbu nového fotbalového stadionu a výstavbu víceúčelové haly s primárním využitím pro lední hokej, včetně vybudování dostatečných obslužných ploch, v katastrálním území Ponava. Všechny uvedené sportovní stavby budou sloužit především vrcholovému sportu a ve vymezených časových obdobích sportu výkonnostnímu. Měly by vykrýt deficit, který se u sportovišť s tímto charakterem v městě Brně doposud vyskytuje. Pokud se týká rekreačního sportu (pohybová rekreace), pak jde o větší deficit než u vrcholového a výkonnostní sportu. Snížit počet chybějících sportovišť je možné například: a) výstavbou sportovně rekreačního areálu za Anthroposem v Pisárkách, b) využitím ploch, které budou pro tento účel uvolněny v areálu BVV, c) dokončením sítě cyklostezek v městě Brně s napojením na cyklostezky v Jihomoravském kraji a příhraničních oblastech Dolního Rakouska, d) vymezením ploch pro tyto účely v katastru areálu Brněnské přehrady, e) vybudováním areálu pro in-line bruslení, f) intenzivnějším využitím stávajících venkovních a vnitřních sportovišť městských částí, základních, středních a vysokých škol.

Problematice územního plánování a rozvoji sportovišť věnuje vedení města Brna a odborné útvary Magistrátu města Brna průběžně mimořádnou pozornost. Proto lze předpokládat, že v období platnosti Koncepce sportu 2018−2030 se s využitím dostatečných finančních prostředků z veřejných i soukromých zdrojů podaří odstranit jak nedostatky v obnově současných sportovišť, tak deficit ve výstavbě sportovišť nových.

2.4. Přehled stavu a využití sportovišť základních, středních a vysokých škol Pro zjištění stavu a využití sportovišť základních, středních a vysokých škol působících na území města Brna bylo využito u základních a středních škol dotazníků adresovaných ředitelům základních škol, jejichž zřizovatelem je město Brno (příslušná městská část), a středních škol, jejichž zřizovatelem je Jihomoravský kraj. Rektoři veřejných vysokých škol (Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Mendelova univerzita v Brně, Janáčkova akademie múzických umění v Brně) a státní školy (Univerzita obrany) byli osloveni dopisem primátora města Brna s žádostí o sdělení stavu jimi vlastněných sportovišť, předpokladů jejich modernizace a rozšíření do roku 2030 a o jejich využití pro veřejnost a sportovní organizace. Z dotazovaných vzdělávacích institucí nebyly osloveny soukromé základní, střední a vysoké školy, jejichž sportoviště nemají vzhledem ke svým kapacitám zásadní význam pro sportovní aktivity sportovních klubů a veřejnosti. Jejich údržba a případná modernizace je financována výhradně ze soukromých zdrojů, bez nároků na veřejné finance. Informace získané od respondentů-škol jsou v přílohové časti sestaveny do tabulek, jejichž náplň odpovídá charakteru školy. Mimo adresu sportoviště a příslušné městské části je uveden typ sportoviště, jeho využití pro konkrétní sport, základní technické parametry a podmínky případného využití sportoviště pro veřejnost a sportovní oddíly.

V souboru odpovědí získaných z různých typů škol: • odpovědělo vedení všech 66 základních škol zřizovaných městem Brnem, 100 %, • odpovědělo 23 z celkového počtu 33 středních škol zřizovaných Jihomoravským krajem, což činí 70 %, • odpovědělo vedení všech oslovených vysokých škol. Janáčkova akademie múzických umění oznámila, že v současné době neprovozuje žádné sportoviště a ani v budoucnu s nimi nepočítá. Proto není JAMU zařazena do textu Koncepce sportu 2018−2030.

Ze získaných informací je možné konstatovat, že současná kapacita sportovišť základních, středních a vysokých škol je především z pohledu žáků a studentů dostačující a pokrývá i případné požadavky na své využití sportovními organizacemi a veřejností. Zřizovatelé proto mohou v následujících letech plánovat (až na výjimky uvedené v komentáři) finanční prostředky výhradně na jejich údržbu a modernizaci.

2.4.1. Základní školy Komentář k vybavenosti a využití venkovních sportovišť a tělocvičen ZŠ zřizovaných městem Brnem. Podrobně uvedeno v tabulce 5.

Celkem ZŠ v městě Brně 66 Vyplněné dotazníky odevzdalo 66 Návratnost 100 %

Z toho: 55 ZŠ venkovní sportoviště vlastní, 83,3 % 11 ZŠ venkovní hřiště nevlastní, 16,7 % 65 ZŠ má svoji tělocvičnu, 98,5 %4 9 ZŠ má u tělocvičny bazén, 14,0 %

Z toho: 34 sportovišť je přístupno veřejnosti, tj. 61,8 %5 30 sportovišť je přístupno sportovním klubům, tj. 54,5 % 33 sportovišť je přístupno za poplatek, tj. 60,0 %6 41 sportovišť má správce, školníka apod., tj. 41,0 % 31 sportovišť je vybaveno běžeckým oválem s doprovodnými atletickými sektory, tj. 56,5 % 4 MČ nemají na svém katastrálním území ZŠ (Kníničky, Ivanovice, Ořešín, Útěchov)7

4 Všechny tělocvičny jsou v odpoledních a večerních hodinách přístupny veřejnosti nebo sportovním oddílům na základě smluvního vztahu. 5 Venkovní sportoviště jsou přístupná veřejnosti i sportovním organizacím v různých časových režimech. Například: jen odpoledne po skončení vyučování, jen v sobotu, jen v prázdninách, pouze na objednávku apod. Podrobně viz souhrnná tabulka. 6 Poplatky jsou v různé výši, v případě pronájmu sportoviště jsou stanoveny smluvně, v několika případech jsou od poplatku osvobozeny děti nebo žáci příslušné ZŠ apod. Podrobně viz souhrnná tabulka. 7 Školy využívají: Kníničky – ZŠ Heyrovského MČ Bystrc, Ivanovice – ZŠ Horácké nám. MČ Řečkovice, Ořešín – ZŠ Blanenská MČ Jehnice a ZŠ Horácké nám. MČ Řečkovice a Útěchov – ZŠ Zeiberlichova a ZŠ Blažkova MČ Brno-sever. 30

Tabulka 5 Charakteristika MČ (počet obyvatel, počet ZŠ, počet žáků), vybavenost ZŠ sportovišti Počet Chybí Číslo Počet ZŠ / Městská část obyvatel Hřiště Tělocvičny Bazény hřiště/ MČ žáků9 8 tělocvičny 1 Brno-střed 64 316 11 / 4 922 11 14 1 1/0 2 Brno-Žabovřesky 21 047 3 / 1 675 3 5 1 --- 3 Brno-Královo Pole 28 674 5 / 1 973 4 5 1 1/1 4 Brno-sever 47 643 7 / 3 065 3 13 1 3/0 5 Brno-Židenice 22 000 4 / 1 755 3 5 0 1/0 6 Brno-Černovice 8 024 2 / 628 2 2 0 --- 7 Brno-jih 6 960 2 / 574 2 3 0 --- 8 Brno-Bohunice 14 683 2 / 1 139 2 2 1 --- 9 Brno-Starý Lískovec 12 931 3 / 1 072 3 3 1 10 Brno-Nový Lískovec 11 349 2 / 721 2 4 0 --- 11 Brno-Kohoutovice 12 621 2 / 855 2 3 0 --- 12 Brno-Jundrov 4 132 1 / 344 1 2 1 --- 13 Brno-Bystrc 24 218 3 / 1 791 3 5 0 --- 14 Brno-Kníničky 1 006 Nemá ZŠ ------15 Brno-Komín 7 457 1 / 615 1 2 1 --- 16 Brno-Medlánky 5 898 1 / 466 1 1 0 --- Brno-Řečkovice, 17 15 486 2 / 1 063 2 4 0 --- Mokrá Hora Brno-Maloměřice a 18 5 621 1 / 315 0 2 0 1/0 Obřany 19 Brno-Vinohrady 13 361 1 / 378 1 2 0 --- 20 Brno-Líšeň 26 781 4 / 2 286 4 6 1 --- 21 Brno-Slatina 9 360 2 / 749 0 2 0 2/0 22 Brno-Tuřany 5 674 1 / 455 1 1 0 --- 23 Brno-Chrlice 3 722 1 / 378 0 1 0 1/0 24 Brno-Bosonohy 2 457 1 / 127 0 1 0 1/0 25 Brno-Žebětín 3 577 1 / 297 1 2 0 --- 26 Brno-Ivanovice 1 746 Nemá ZŠ ------27 Brno-Jehnice 1 102 1 / 143 1 1 0 --- 28 Brno-Ořešín 577 Nemá ZŠ ------29 Brno-Útěchov 760 Nemá ZŠ ------Magistrát MB --- 2 / 607 10 (2) (2) 0 --- Celkem 385 913 66 / 28 393 55 93 9 11/1 11 Zdroj: SLDB 2011 a dotazníky ZŠ k 31. 12. 2017 vyhodnocené OŠMT, květen 2017

8 Převzato ze sčítání LDB 2011 9 Převzato z Výroční zprávy za školní rok 2015–2016 (OŠMT) 10 Jedná se o ZŠ Waldorfská MŠ, ZŠ Plovdivská a ZŠ Čejkovická 10 MČ Brno-Vinohrady 11 Z toho pět ZŠ využívá venkovní sportoviště, které provozuje MČ.

Z toho požadavky na rekonstrukci, případně výstavbu nového sportoviště:

ZŠ Řečkovice, M. Hora, Horácké náměstí − požaduje rekonstrukci venkovního hřiště ZŠ Brno-střed, Hroznová 1 − požaduje rekonstrukci venkovního hřiště ZŠ Židenice, Kuldova 38 − požaduje výstavbu školního hřiště ZŠ Maloměřice, Hamry 12 − výstavba sportoviště je v jednání

Veřejnost nebo kluby z těchto městských částí mohou pro své sportovní aktivity využívat školní hřiště nebo tělocvičny u jiných základních škol: Z komentáře a z tabulek v příloze vyplývá, že vybavenost základních škol se v městě Brně jeví jako vyhovující, a to vzhledem k množství školních sportovních zařízení i k jejich kvalitě. Celkem 19 základních škol disponuje víceúčelovými sportovními areály, které mimo výuku žáků slouží také potřebám sportovních organizací, veřejnosti a soutěžním aktivitám žáků organizovaných v rámci AŠSK Brno. Tyto areály a dalších 9 sportovišť s atletickými ovály jsou poměrně pravidelně rozloženy na území města. Jako příklady lze uvést víceúčelová hřiště v městských částech Brno-Jehnice, Brno-Bystrc, Brno-Líšeň, Brno-Židenice, Brno-sever, Brno-jih, Brno-střed, Brno-Vinohrady, Brno- Řečkovice a Mokrá Hora, Brno-Žebětín, Brno-Komín, Brno-Kohoutovice, Brno-Královo Pole, Brno-Nový Lískovec, Brno-Bohunice. Všechna tato venkovní sportoviště a sportoviště u dalších 16 základních škol disponují hřišti pro míčové hry. Výhodou těchto sportovních zařízení je i provozní a finanční zázemí školy, které je daleko silnější než finanční zázemí běžných brněnských sportovních klubů, takže se lépe řeší případná modernizace těchto sportovišť.

2.4.2. Střední školy

Celkem středních škol v městě Brně 33 Vyplněné dotazníky odevzdalo 23 Návratnost 70,0 %

Z toho: 16 SŠ vlastní venkovní sportoviště, tj. 48,0 % z celkového počtu SŠ a 70,0 % z počtu SŠ, které odpověděly

12 SŠ plánuje opravy nebo výstavbu nových sportovišť, tj. 75,0 % z venkovních sportovišť podrobnosti viz tabulka 55

7 SŠ zpřístupňuje venkovní sportoviště veřejnosti nebo sportovním oddílům na smluvním základě, tj. 44,0 % z venkovních sportovišť

18 SŠ má svoji tělocvičnu, tj. 78,3 % z počtu SŠ, které odpověděly Z toho: 16 SŠ zpřístupňuje tělocvičnu veřejnosti nebo sportovním oddílům na smluvním základě, tj. 88,9 % SŠ, které odpověděly

Vybavenost venkovních sportovišť u středních škol je podstatně nižší, než je tomu u škol základních. Jen na pěti venkovních hřištích jsou atletické ovály a pouze jedno z nich má víceúčelový charakter. Pokud se týká možnosti využití venkovních sportovišť pro míčové hry, pak jde celkem o 14 středních škol (ze SŠ, které odpověděly). Čtyři střední školy mají zájem o generální opravu sportoviště, 8 škol o výstavbu sportoviště nového. Podrobně je tato problematika uvedena v tabulkách 55 a 56 v přílohové části.

2.4.3. Vysoké školy (veřejné, státní) Na území města Brna působí celkem 5 veřejných vysokých škol (MUNI, VUT, VFU, MENDELU, JAMU) a 1 státní (Univerzita obrany). Sběr informací o vybavenosti venkovními sportovišti a tělocvičnami byl proveden u čtyř veřejných vysokých škol MUNI, VUT v Brně, VFU Brno, MENDELU (JAMU sportoviště nevlastní) a UO. Výsledky šetření jsou sumarizovány pro každou vysokou školu samostatně v tabulkách 57–61 v přílohové části s podrobnými komentáři. Prokazují uspokojivou úroveň vybavenosti většiny těchto vysokých škol venkovními sportovišti i tělocvičnami. Venkovní sportoviště i tělocvičny tří vysokých škol − MUNI, VUT v Brně a VFU Brno − jsou využívána pro výuku studentů těchto škol, a také jsou přístupná veřejnosti i sportovním oddílům. Na mnoha se konají tradiční veřejně přístupné sportovní akce. Řadu sportovišť těchto vysokých škol využívají také handicapovaní sportovci. Dále jsou uvedena ta sportoviště, která mají pro město Brno význam právě pro své využití veřejností a sportovními organizacemi. Mendelova univerzita v Brně, která je závislá na pronájmu sportovních zařízení pro své studenty, veřejnosti ani sportovním klubům sportoviště nepronajímá. Sportoviště Univerzity obrany také nejsou přístupna veřejnosti z důvodů, které jsou uvedeny níže.

Masarykova univerzita (MUNI) Masarykova univerzita disponuje tělocvičnami vybudovanými v rámci výstavby Univerzitního kampusu v Bohunicích po roce 2007 v areálu Fakulty sportovních studií: tělocvična pro sálové míčové hry (basketbal, volejbal, florbal), tělocvična pro všechny druhy úpolových sportů a tělocvična pro sportovní gymnastiku, aerobik a tance. Součástí areálu jsou dostatečně dimenzované posilovny a sociální zázemí. Veřejnosti je k dispozici i velká a malá tělocvična na ulici Údolní 3, tenisové kurty v hale na ulici Mánesově 3 a venkovní kurty na ulici Heinrichově 24.

V časovém horizontu do roku 2020 se předpokládá, že bude studentům MUNI i veřejnosti a sportovním organizacím k dispozici v areálu Kampusu v Bohunicích: a) krytá hala pro atletiku s venkovním atletickým oválem a sektory, b) krytý plavecký 50m bazén, c) Centrum Crystal na Veslařské ulici s vnitřní i venkovní lezeckou stěnou, sklady lodí a windsurfingů včetně sociálního zařízení, parkoviště apod.

Vysoké učení technické v Brně (VUT) Nejvýznamnějším sportovním areálem VUT je areál Pod Palackého vrchem, který využívají studenti i sportovní veřejnost. V areálu se nachází stadion o velikosti 14 500 m2 s certifikovaným umělým povrchem a atletickým oválem s 8 dráhami a všemi atletickými sektory. Pořádají se na něm sportovní akce jako Letní olympiáda dětí a mládeže, Evropský týden atletiky mládeže, Speciální olympiády – regionální i republikové kolo či republikové soutěže v hasičském sportu apod. V horní části je víceúčelový stadion o velikosti 12 600 m2 pokrytý umělou trávou s hřišti pro malou kopanou, volejbal a basketbal. Součástí sportovního

areálu je i sportovní hala pro florbal, futsal a tenis, pět venkovních tenisových kurtů a boulder aréna s odpovídajícím zázemím.

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno (VFU) Veřejností a sportovními organizacemi je využívána víceúčelová hala pro všechny míčové hry (volejbal, basketbal, futsal, florbal, házená, tenis, stolní tenis, úpolové sporty) na Palackého třídě a venkovní tenisové kurty. Konají se zde sportovní akce jako Amatérská volejbalová liga, soutěže Sportovního klubu neslyšících, oblastní přebory moravských vysokých škol a trénuje zde několik významných sportovních brněnských organizací. Brněnským specifikem je v areálu VFU jezdecká hala pro vozatajské a jezdecké soutěže, voltiž pro výuku studentů a veřejnost a také venkovní jezdecký areál.

Univerzita obrany (UO) Všechna sportoviště UO (viz komentář u tabulky 61) jsou využívána jen pro studijním plánem stanovenou tělesnou přípravu studentů-vojáků z povolání a pro volnočasové aktivity studentů a zaměstnanců UO.

Poznámka ke sportovištím od vedení vysokých škol: Masarykova univerzita a Vysoké učení technické v Brně, jejichž sportoviště jsou veřejností využívána nejvíce, očekávají, že finanční potřeby na opravy a inovaci jejich sportovišť budou v období do roku 2030 částečně kryty z veřejných rozpočtů.

2.5. Finanční analýza zdrojů pro investice, provoz a údržbu sportovních zařízení a pro činnost sportovních organizací ve městě Brně Nezbytným krokem pro vytvoření funkční metodiky tvorby rozvojových dokumentů v oblasti sportu je poznání skutečného stavu finančního plánování. Město Brno mělo pro období 2011−2016 zpracován rozvojový dokument pro oblast sportu, kde byla finanční analýza řešena okrajově. Dokument se více zaměřil na analýzu plánování a využití zdrojů pro sport a na popis možností financování sportu a sportovních zařízení na území města Brna. Pro zhodnocení financování sportu a rozvojových záměrů ve sportu v letech 2012−2016 slouží především údaje o rozpočtu, údaje z výročních zpráv nebo aktuálních rozhodnutí zastupitelstva. Plánování finančních zdrojů se v uvedeném období realizovalo dle požadavků a potřeb sportovních klubů, občanů a města, dle územního plánu, dle aktuálního stavu nebo mimořádných změn, záměrů zastupitelstva na volební období a možností rozpočtu města Brna. Alokace finančních prostředků pro sport se tak realizovala na základě operativního plánování potřeb sportu, schváleného rozpočtu a rozhodnutí volených orgánů města Brna.

2.5.1. Finanční analýza, její cíle a nástroje Finanční nástroje podpory sportu Město Brno každoročně podporuje tělovýchovu a sport formou dotací. Tyto dotace jsou poskytovány především organizacím zabezpečujícím provoz sportovních zařízení, zejména zařízení celoměstského významu. Dotace dále plynou na zabezpečení celoroční tělovýchovné a sportovní činnosti, mládežnického sportu, na významné sportovní akce a také na podporu vrcholového sportu a talentované mládeže. Poskytování dotací upravují „Zásady pro poskytování dotací z rozpočtu města Brna pro vyhlášené programy“ v platném znění, „Pravidla pro poskytování dotací z rozpočtu města Brna pro vyhlášené programy v oblasti tělovýchovných a sportovních aktivit“ v platném znění a „Metodika na podporu vrcholového sportu ve městě Brně“ v platném znění.

V současné době je na území města Brna téměř 600 různých sportovních zařízení. Město věnuje zvýšenou pozornost obnově sportovní infrastruktury i výstavbě nových zařízení. Tyto prostředky mají přispět ke zlepšení podmínek pro brněnský sport a tělovýchovu. V brněnském regionu se zabývá sportovní činností více než 350 klubů. Většinou jsou organizovány jako spolky, v některých případech jako s.r.o. nebo a.s. Tyto kluby svým rozsahem činnosti zasahují prakticky všechna známá sportovní odvětví. Zároveň však provozují svou činnost za rozličných podmínek. Některé vlastní velké sportovní areály, sportovní haly, tělocvičny, sezónní sportoviště, mnoho dalších však sportuje v pronajímaných prostorách, které jsou ve vlastnictví města (městských částí) nebo jeho příspěvkových organizací (např. sportoviště při základních školách), kraje nebo jeho příspěvkových organizací (např. sportoviště při středních školách), jiných veřejných institucí (vysoké školy) nebo soukromých společností. Tato sportoviště mají rozdílné provozní náklady, stejně tak i různá sportovní odvětví mají různé náklady, a navíc některé sportovní kluby provozují více sportovních odvětví. Provozování brněnských sportovišť v majetku sportovních organizací by nebylo možné bez významné finanční podpory z úrovně města a městských částí, kde kluby svoji činnost provozují.

V rámci podpory sportovních klubů jsou hlavními kritérii: • náklady na provoz sportoviště, • velikost členské základy, zejména mládežnické, • úroveň sportovní výkonnosti daného klubu, • finanční náročnost daného sportovního odvětví, • popularita sportovního odvětví s tradiční vazbou na město Brno, • kvalita a přiměřenost finanční rozvahy, • výsledky předběžných veřejnoprávních kontrol, • výsledky veřejnoprávních kontrol při vyúčtování předchozí dotace.

Zdroje z rozpočtu města Podpora sportu z úrovně města Brna je rozložena do několika dotačních programů. Kritéria pro hodnocení žádostí a podmínky poskytnutí dotací jsou uvedeny v jednotlivých výzvách. Všechny dotační programy jsou dlouhodobě kontinuálně využívané.

Jiné zdroje Do jiných zdrojů patří zejména čerpání dotací z evropských fondů v rámci rozhodnutí Úřadu regionální rady NUTS II Jihovýchod v rámci IPRM 2.

Údaje pro finanční analýzu Pro účely finanční analýzy byly stěžejní údaje Příjmy a výdaje v rámci rozpočtu podle závazné rozpočtové skladby za roky 2012−2016 (rozpočtové výkazy), což umožnilo srovnávat jednotlivé rozpočty v prostoru a čase. Klíčovým výstupem je posouzení výše plánovaných, schválených/alokovaných, jakož i skutečně využitých finančních prostředků v oblasti sportu. Takto strukturovaná finanční analýza je důležitá z hlediska posouzení alokace finančních prostředků nejen podle aktuálních potřeb sportu, ale i z hlediska posouzení sanování plánovaných potřeb rozvoje sportu, jakož i hodnocení finanční stability prostředků určených pro sport v období posledních 5 let. Pro analýzu bylo využito funkční (paragrafové a odvětvové) třídění rozpočtu, konkrétně položky oddílu 34, které poskytlo informace podle účelu vynaložených peněz, i když se netýká všech transakcí rozpočtu. Proto byla analýza údajů z rozpočtu doplněna o podrobnou analýzu dotačních programů města Brna. Stěžejní byly informace o přidělených dotacích dle dotačních 35

programů města Brna pro sport v letech 2012−2016. V rámci poskytnutých dotací byl pak proveden součet tak, aby bylo zřejmé, jak se vyvíjela podpora jednotlivých kolektivních a individuálních sportů. I když jsou základním zdrojem financování rozvojových aktivit v oblasti sportu vlastní zdroje města, důležité je i spolufinancování z veřejných rozpočtů a finančních zdrojů partnerů v projektech. Pro analýzu dotací z evropských fondů byly pro léta 2012 až 2016 použity údaje z výročních zpráv města a data poskytnutá odborem implementace evropských projektů.

2.5.2. Rozbor výdajů pro sport – rozpočet města 2012−2016 Základním zdrojem financování běžných a kapitálových (rozvojových) aktivit v oblasti sportu jsou vlastní zdroje města. Pro tuto analýzu byly pro léta 2012 až 2016 použity údaje ze skutečného plnění schváleného rozpočtu města a z upraveného rozpočtu města podle rozpočtových opatření a závěrečného účtu statutárního města Brna.

Přehled provozních a kapitálových výdajů města Brna v letech 2012−2016 Přehled o čerpání rozpočtu běžných/provozních a kapitálových výdajů města Brna (bez městských částí) v letech 2012−2016, kde jsou uvedeny finanční prostředky za příslušné paragrafy oddílu 34, a to podle skutečně čerpaného (Sk) rozpočtu k 31. 12. příslušného kalendářního roku. Srovnání uvedených údajů v rámci jednotlivých let a druhu výdajů pak může sloužit jako podklad pro plánování finančních prostředků do oblasti sportu v dalších letech.

Zdroj údajů: Ze závěrečných účtů statutárního města Brna v letech 2012−2016, Výkaz: čerpání běžných/provozních výdajů města Brna k 31. 12. 2012−2016 (v tis. Kč), rekapitulace dle skupin, oddílů a paragrafů.

Tabulka 6 Běžné výdaje města Brna pro oblast sportu v letech 2012−2016, skutečnost k 31. 12. Běžné výdaje na sport v Kč 2012 203 878 520 2013 179 349 165 2014 225 394 397 2015 239 242 059 2016 240 969 750 Celkem 1 088 833 891

Graf 1 Běžné výdaje na sport v Kč. město Brno, 2012-2016 skutečnost k 31.12.

250 000 000 239 242 059 225 394 397 230 000 000 240 969 750

210 000 000 203 878 520 190 000 000 179 349 165 170 000 000

150 000 000 2012 2013 2014 2015 2016 36

Tabulka 7 Kapitálové výdaje města Brna pro oblast sportu v letech 2012−2016, skutečnost k 31.12. včetně jiných zdrojů (prostředků z fondů EU) Kapitálové výdaje na sport v Kč 2012 24 114 759 2013 67 882 819 2014 43 193 113 2015 116 940 319 2016 80 652 480 Celkem 332 783 490

Graf 2 Kapitálové výdaje na sport v Kč, město Brno, 2012−2016, skutečnost k 31.12.

140 000 000 120 000 000 116 940 319 100 000 000 80 000 000 67 882 819 80 652 480 60 000 000 40 000 000 43 193 113 20 000 000 24 114 759 0 2012 2013 2014 2015 2016

Tabulka 8 Běžné a kapitálové výdaje města Brna pro oblast sportu v letech 2012−2016, skutečnost k 31.12. Běžné a kapitálové výdaje na sport v Kč 2012 24 114 759 2013 67 882 819 2014 43 193 113 2015 116 940 319 2016 80 652 480 Celkem 332 783 490

Graf 3 Běžné a kapitálové výdaje na sport v Kč, město Brno, 2012−2016, skutečnost k 31.12.

400 000 000

356 182 378 350 000 000

300 000 000 321 622 230 247 231 984 268 587 510 250 000 000 227 993 279 200 000 000 2012 2013 2014 2015 2016

Tabulka 9 Procentuální podíl výdajů na sport na celkových výdajích města Brna v letech 2012−2016, skutečnost k 31.12. Výdaje cekem Výdaje sport % podíl výdajů na Rok v tis. Kč město v tis. Kč sport/celk. výdaje 2012 9 933 517 227 993 2,30 2013 9 771 808 247 232 2,53 2014 9 960 072 268 588 2,70 2015 10 105 548 356 182 3,53 2016 10 225 656 321 622 3,15

Graf 4 % podíl výdajů na sport/celkové výdaje v letech 2012-2016; město Brno

4 3,5 3,53 3 3,15 2,5 2,7 2,53 2 2,3 1,5 1 0,5 0 2012 2013 2014 2015 2016

Zhodnocení vývoje plánovaní a skutečného čerpání výdajů na sport v letech 2012−2016 Při hodnocení vývoje výdajů na sport (město Brno, bez MČ) v letech 2012−2016 je možno pozorovat následující trendy: • Nárůst výdajů (běžných i kapitálových) na sport v roce 2016 (321 622 tis. Kč) ve srovnání s rokem 2012 (227 993 tis. Kč). • 1 421 617 381 Kč je suma, která byla vynaložena pro potřeby sportu ze strany města Brna bez MČ za období 2012−2016. • V letech 2012−2016 kontinuálně rostl podíl běžných/provozních a kapitálových výdajů vynaložených na sport na výdajích města Brna. Nejvyšší podíl byl dosažen v roce 2015, a to 3,53 % (v roce 2012 to bylo jenom 2,3 %). • V letech 2012−2016 byl skutečný průměrný podíl běžných/provozních a kapitálových výdajů vynaložených na sport na výdajích města Brna 2,84 %. • Za celé období 2012−2016 bylo průměrně ročně vynaloženo na sport na 1 obyvatele města Brna (včetně městských částí) 1 113 Kč.

2.5.3. Dotace z úrovně města Podpora sportu z úrovně města Brna je rozložena do několika dotačních programů. Kritéria pro hodnocení žádostí a podmínky poskytnutí dotací jsou uvedeny v jednotlivých výzvách. Všechny dotační programy jsou dlouhodobě kontinuálně využívané.

 Vrcholový sport • Program: Podpora vrcholového sportu – kolektivní sporty, individuální sporty • Program: Podpora sportovních odvětví

 Ostatní • Program: Podpora významných sportovních akcí ve městě Brně • Program: Zkvalitnění sportovního prostředí a zařízení

VRCHOLOVÝ SPORT Tabulka 10 Dotace na vrcholový sport 2012-2016 v Kč Rok Kolektivní sporty Individuální sporty Celkem 2012 51 734 800 14 373 200 66 108 000 2013 48 134 800 7 679 200 55 814 000 2014 54 000 000 9 773 900 63 773 900 2015 50 800 000 9 200 000 60 000 000 2016 50 800 000 9 200 000 60 000 000 Celkem 255 469 600 50 226 300 305 695 900

Graf 5 Dotace na vrcholový sport 2012-2016 v Kč

60 000 000 54 000 000 51 734 800 50 800 000 50 000 000 50 800 000 48 134 800 40 000 000

30 000 000

20 000 000 14 373 200 9 200 000 10 000 000 9 773 900 9 200 000 7 679 200 0 2012 2013 2014 2015 2016

Kolektivní sporty Individuální sporty

VÝZNAMNÉ SPORTOVNÍ AKCE Tabulka 11 Dotace na významné sportovní akce pořádané na území města Brna 2012-2016 v Kč Rok Výše dotace 2012 13 266 000 2013 8 460 000 2014 12 766 000 2015 13 166 000 2016 15 766 000 Celkem 63 424 000

Graf 6 Dotace na významné akce v Kč; 2012-2016

18 000 000 15 766 000 16 000 000 14 000 000 13 266 000 13 166 000 12 000 000 12 766 000 10 000 000 8 000 000 8 460 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0 2012 2013 2014 2015 2016

PODPORA TV A SPORTU Tabulka 12 Dotace na TV a sport 2012-2016 v Kč Rok Výše dotace 2012 34 972 000 2013 36 221 950 2014 46 123 000 2015 59 359 000 2016 51 723 000 Celkem 228 398 950

Graf 7 Dotace na TV a sport v Kč; 2012-2016

70 000 000 59 359 999 60 000 000 50 000 000 46 123 000 51 723 000 40 000 000 36 221 950 30 000 000 34 972 000 20 000 000 10 000 000 0 2012 2013 2014 2015 2016

Pronájem ledových ploch mládežnickým hokejovým a krasobruslařským klubům Graf 8 Vývoj dotací na pronájmy ledových ploch v letech 2012-2016 v Kč

3 500 000 3 000 000 3 133 000 3 133 000 3 133 000 3 133 000 3 133 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 2012 2013 2014 2015 2016

Pronájem plaveckých drah Graf 9 Vývoj dotací na pronájem plaveckých drah v letech 2012-2016 v Kč

2 500 000 2 311 000 2 311 000 2 311 000 2 311 000 2 311 000 2 000 000

1 500 000

1 000 000

500 000

0 2012 2013 2014 2015 2016

Mládežnické hokejové kluby Graf 10 Dotace na podporu mládežnického hokeje v letech 2012-2016 v Kč

6 000 000

5 000 000 5 000 000 5 000 000 5 000 000 5 000 000 5 000 000 4 000 000

3 000 000

2 000 000

1 000 000

0 2012 2013 2014 2015 2016

PODPORA TALENTOVANÉ MLÁDEŽE – SCM Tabulka 13 Dotace na talentovanou mládež 2012-2016 v Kč Rok Výše dotace 2012 1 680 000 2013 1 680 000 2014 3 680 000 2015 3 000 000 2016 5 022 700 Celkem 15 062 700

Graf 11 Dotace na talentovanou mládež v Kč; 2012-2016

6 000 000

5 000 000 5 022 700 4 000 000 3 680 000

3 000 000 3 000 000 2 000 000 1 680 000 1 680 000 1 000 000

0 2012 2013 2014 2015 2016

MLÁDEŽNICKÝ SPORT Tabulka 14 Dotace na mládežnický sport 2012-2016 v Kč Rok Výše dotace 2012 12 887 300 2013 15 777 000 2014 43 777 000 2015 49 777 000 2016 48 855 700 Celkem 171 073 300

Graf 12 Dotace na mládežnický sport v Kč; 2012-2016

60 000 000 49 777 000 50 000 000 48 855 000 40 000 000 43 777 000

30 000 000

20 000 000 15 777 000 10 000 000 12 886 300 0 2012 2013 2014 2015 2016

INVESTICE Tabulka 15 Dotace sportovním klubům na investice v oblasti TV a sportu 2012-2016 v Kč Rok Výše investice 2012 6 244 056 2013 2 792 883 2014 23 728 658 2015 12 580 347 2016 33 524 650 Celkem 78 870 594

Graf 13 Dotace na investice v oblasti TV a sportu v Kč; 2012-2016

40 000 000 35 000 000 33 524 650 30 000 000 25 000 000 23 728 658 20 000 000 15 000 000 12 580 347 10 000 000 6 244 056 5 000 000 2 792 883 0 2012 2013 2014 2015 2016

V letech bylo 2012−2016 bylo prostřednictvím dotačních programů rozděleno celkem 914 745 444 Kč. Výše a podíl jednotlivých dotačních programů jsou uvedeny v následující tabulce:

Tabulka 16 Celková výše dotací u vybraných dotačních programů v Kč v letech 2012-2016 Dotační titul Výška dotace v Kč 2012-2016 % podíl Vrcholový sport 305 695 900 33 Tělovýchova a sport 228 398 950 25 Mládežnický sport 171 073 300 19 Investice 78 870 594 9 Významné akce 63 424 000 7 Mládežnické hokejové kluby 25 000 000 3 Talentovaná mládež 15 062 700 2 Pronájem ledových ploch 15 665 000 2 Nájemné za plavecké dráhy 11 555 000 1 Celkem 914 745 444 100

Graf 14 % podíl jednotlivých dotačních programů na celkové výčce dotací v letech 2012-2016

2 1 3 2 7 33 9

Vrcholový sport Tělovýchova a sport Mládežnický sport Investice Významné akce Mládežnické hokejové kluby Talentovaná mládež Pronájem ledových ploch Nájemné za plavecké dráhy

Přehled podpory kolektivních a individuálních sportů dotacemi v letech 2012−2016 v rámci vybraných dotačních programů a sportovních odvětví Výše dotací v uvedených tabulkách a grafech z dotačních programů na kolektivní a individuální sporty v letech 2012−2016 je pouze orientační, a to i z toho důvodu, že některé kluby zabezpečují činnost ve více sportovních odvětvích a oddílech. Finanční částky poskytnuté takovým klubům jsou brány jako celek a nejsou rozděleny podle jednotlivých sportů. Výše dotace závisí na mnoha kritériích jako jsou velikost členské základny (zejména mládežnické), celkové náklady předložených projektů, finanční náročnost daného sportu, úroveň soutěží, kterých se kluby zúčastňují, na popularitě sportovního odvětví, marketingovém přínosu pro město Brno, atd.

Tabulka 17 Výše dotací z dotačních programů na kolektivní sporty v letech 2012-2016 v Kč Výše dotací v jednotlivých letech v Kč Sport 2012 2013 2014 2015 2016 baseball 7 266 000 8 155 000 10 598 000 7 942 000 7 504 000 basketbal 17 037 000 21 194 000 19 875 000 17 361 000 17 013 000 curling 25 000 40 000 70 000 90 000 90 000 florbal 2 567 000 1 000 000 5 037 000 5 376 000 5 071 000 fotbal 20 861 000 28 966 000 35 464 000 39 405 000 38 845 000 futsal + malá kopaná 922 000 1 150 000 1 564 000 1 545 000 1 172 000 házená + nár. házená 5 115 000 4 353 000 3 398 000 7 020 000 6 057 000 lední hokej 23 072 000 32 865 000 37 263 000 40 705 000 42 396 000 hokejbal 50 000 50 000 55 000 65 000 65 000 korfbal 25 000 25 000 40 000 50 000 50 000 ragby 667 000 565 000 1 017 000 1 235 000 1 470 000 volejbal 10 724 000 12 084 000 13 424 000 11 895 000 14 191 000 softbal 84 500 70 000 80 000 80 000 95 000 Celkem 88 415 500 110 517 000 127 885 000 132 769 000 134 019 000

Graf 15 Vývoj dotací u kolektivních sportů v Kč v letech 2012-2016

45 000 000

40 000 000

35 000 000

30 000 000

25 000 000

20 000 000

15 000 000

10 000 000

5 000 000

0 baseball basketbal curling florbal fotbal futsal + malá házená + lední hokej hokejbal korfbal ragby volejbal softbal kopaná nár. házená

2012 2013 2014 2015 2016

Tabulka 18 Výše dotací z dotačních programů pro individuální sporty v letech 2012-2016 v Kč Výše dotací v jednotlivých letech Sport 2012 2013 2014 2015 2016 atletika 6 544 000 4 308 000 5 586 000 7 789 000 6 079 000 badminton 821 000 368 000 405 000 568 000 523 000 beachvolejbal 557 000 447 000 619 000 758 000 602 000 biatlon 10 000 10 000 20 000 79 000 112 000 box 75 000 20 000 25 000 109 000 45 000 crossfit 0 0 0 0 30 000 cyklistika 3 250 000 2 572 000 6 444 000 6 106 000 8 329 000 golf 0 0 0 200 000 0 handicap 320 000 584 000 450 000 525 000 445 000 in-line bruslení 45 000 45 000 60 000 60 000 45 000 jezdectví 623 000 500 000 720 000 1 105 000 1 674 000 judo 858 000 572 000 651 000 789 000 852 000 džiu-džitsu 40 000 10 000 15 000 20 000 20 000 karate 350 000 298 000 342 000 415 000 535 000 krasobruslení 1 193 000 889 000 951 000 2 181 000 3 183 000 kung-fu 10 000 30 000 40 000 40 000 40 000 kuželky 166 000 258 000 1 227 000 512 000 273 000 letecký sport 0 0 10 000 8 000 8 000 lodní sporty 1 500 000 805 000 1 589 000 2 841 000 4 219 000 lyžování 97 000 137 000 235 000 490 000 557 000 mažoretky 0 0 0 100 000 0 minigolf 10 000 15 000 20 000 20 000 20 000 moderní gymnastika 2 135 000 1 636 000 2 345 000 2 627 000 2 720 000 automotosport 10 235 000 10 352 000 10 464 000 10 436 000 10 254 000 nohejbal 0 0 0 0 500 000 plavecké sporty 7 331 000 5 438 000 6 416 000 6 931 000 7 367 000 rychlobruslení 0 20 000 37 000 0 0 sportovní aerobik 309 000 235 000 282 000 416 000 466 000 sportovní gymnastika 3 901 000 2 455 000 3 160 000 3 033 000 1 068 000 multisportovní kluby 9 883 000 8 357 000 9 479 000 16 970 000 15 762 000 squash 370 000 383 000 455 000 828 000 850 000 stolní tenis 247 000 173 000 342 000 1 120 000 393 000 střelba 2 166 000 1 287 000 1 541 000 2 049 000 1 736 000 šach 50 000 50 000 20 000 125 000 105 000 šerm 67 000 51 000 73 000 85 000 120 000 taekwondo 391 000 330 000 387 000 403 000 450 000 tanec 170 000 150 000 229 000 255 000 184 000 tenis 782 000 590 000 720 000 1 058 000 1 400 000 thajský box 55 000 65 000 100 000 100 000 100 000 triatlon 1 414 000 778 000 940 000 1 016 000 1 984 000 turistika 35 000 40 000 68 000 93 000 218 000 záchranářský sport 0 0 40 000 0 0 zápas 385 000 234 000 322 000 275 000 1 462 000 Celkem 56 395 000 44 492 000 56 829 000 72 535 000 74 730 000

Graf 16 Vývoj dotací u individuálních sportů v Kč v letech 2012-2016

18 000 000

16 000 000

14 000 000

12 000 000

10 000 000

8 000 000

6 000 000

4 000 000

2 000 000

2012 2013 2014 2015 2016

Sport je podporován také z rozpočtů městských částí. Průměrné rozpočty MČ na sport v tisících Kč v letech 2014–2017 a procentní výše z rozpočtu MČ jsou uvedeny v následující tabulce. Výdaje na sport z úrovně městských částí se stejně jako z rozpočtu města Brna postupně zvyšují.

Tabulka 19 Průměrné rozpočty MČ na sport Rok Rozpočet v tis. Kč Medián Procenta průměr Medián aritmetický průměr 2014 870 207 1,18 0,50 2015 968 242 1,30 0,67 2016 1 124 300 1,84 1,10 2017 2 136 316 2,89 1,20

2.5.4. Jiné zdroje Do jiných zdrojů patří zejména čerpání dotací z evropských fondů v rámci rozhodnutí Úřadu regionální rady NUTS II Jihovýchod v rámci IPRM 2. Údaje o jiných zdrojích byly poskytnuty odborem implementace evropských projektů.

Čerpání prostředků z fondů EU Projekty schválené a financované Úřadem regionální rady NUTS II Jihovýchod pro město Brno v rámci IPRM 2.

Tabulka 20 Přehled dotovaných projektů pro sport za rok 2012 Skutečné Proplacená Název akce náklady (Kč) dotace (Kč) Víceúčelová tělocvična při EZŠ a MŠ Čejkovická 49 257 433 38 030 540 Celkem 49 257 433 38 030 540

Tabulka 21 Přehled dotovaných projektů pro sport za rok 2013 Skutečné Proplacená Název akce náklady (Kč) dotace (Kč) Stará školka Bosonohy 6 964 833 3 802 343 Centrum pro sport a volný čas Komín 17 375 031 13 718 677 Celkem 24 339 864 17 521 020

Tabulka 22 Přehled dotovaných projektů pro sport za rok 2014 Skutečné Proplacená Název akce náklady (Kč) dotace (Kč) Výstavba tělocvičny při ZŠ a MŠ Brno, Zeiberlichova 34 560 527 20 186 874 49 Areál volného času při ulici Mírová 6 059 301 2 983 280 Zahrada v pohybu Horní Heršpice 3 693 192 2 757 524 Sportovní areál lokalita Hněvkovského 68 817 855 13 900 870 Sportovní areál při Masarykově základní škole a 5 752 756 4 308 069 Mateřské škole Brno, Zemědělská 29 Celkem 118 883 631 44 136 618

Tabulka 23 Přehled dotovaných projektů pro sport za rok 2015 Skutečné Proplacená Název akce náklady (Kč) dotace (Kč) ZŠ Úvoz 55 – sportovní hřiště 21 196 393 16 578 633 In-line dráha ZŠ Brno, Pavlovská 16, Brno-Kohoutovice 9 558 074 7 372 818 Otevřená škola – pohybem k zdravému životnímu stylu 6 601 155 4 191 194 − Žabovřesky Sportovní areál Brno-Útěchov 14 018 620 9 908 855 ZŠ Novolíšeňská – Sportovní centrum pro všechny 13 296 359 9 577 318 Školní víceúčelové hřiště při ZŠ Otevřená 10 543 284 8 424 082 Celkem 75 213 885 56 052 900

Tabulka 24 Přehled dotovaných projektů pro sport za rok 2016 Skutečné Proplacená Název akce náklady (Kč) dotace (Kč) Novostavba tělocvičny v MČ Brno-Tuřany 49 719 677 38 046 439 Rekonstrukce sportoviště při ZŠ Jasanová 2, Jundrov – 13 824 192 9 406 739 2. etapa Relaxační a pohybové prostory ZŠ, Bosonožské náměstí 15 278 250 10 751 907 44, včetně technického a sociálního zázemí Revitalizace sportovních ploch v MČ Brno-Židenice 22 629 778 2 996 196 ZŠ Vranovská − rekonstrukce hřiště 5 749 024 3 134 710 Rekonstrukce sportovišť v MČ Brno-střed 36 702 622 29 300 320 Regenerace sportovišť v lokalitách Vsetínská, Trýbova, 5 356 149 4 215 474 Čechyňská Regenerace veřejných prostranství pro volnočasové 7 353 557 5 338 836 aktivity nekomerčního charakteru, MČ Brno-sever Zvýšení atraktivity Brněnské přehrady 21 336 135 10 138 780 Sportovně-rekreační plocha Kartouzská, Brno 9 226 287 6 720 161 Regenerace veřejných prostranství pro volnočasové aktivity a revitalizace volně přístupných sportovišť 6 756 073 4 981 113 v MČ Brno-Jundrov Rekonstrukce víceúčelového hřiště v areálu ZŠ 6 357 267 4 676 744 Arménská 21 Regenerace sportovišť v lokalitách Rybářská, Botanická 6 945 871 5 596 037 a transformace sportoviště Vysoká na parkur Dobudování sportovně-rekreačního areálu Pod 8 967 569 6 893 583 Plachtami v Brně-Novém Lískovci, 1. etapa Výstavba sportovního areálu při základní škole 5 839 117 3 985 499 Masarova Rokle − centrální park městské části Brno-Líšeň 8 156 766 5 611 928 Dokončení sportovního areálu Medlánky, revitalizace 12 553 187 7 886 405 škvárového hřiště Rekonstrukce a rozšíření sportovně-rekreačních ploch 6 621 222 5 628 034 v areálu ZŠ Brno, Horníkova 1 Celkem 249 372 743 165 308 905

Tabulka 25 Přehled dotovaných projektů pro sport za rok 2012-2016 v Kč Rok Skutečné náklady Proplacená dotace Rozdíl hrazený MMB či MČ 2012 49 257 433 38 030 540 11 226 893 2013 24 339 864 17 521 020 6 818 844 2014 118 883 631 44 136 618 74 747 013 2015 75 213 885 56 052 900 19 160 985 2016 249 372 743 165 308 905 84 063 838 517 067 556 321 049 983 196 017 573

2.5.5. Finanční zdroje sportovních klubů Brněnské sportovní kluby jsou podporovány z různých finančních zdrojů, které se liší podle sportovní úrovně klubu, podle sportovního odvětví, podle finanční náročnosti jednotlivých sportovních odvětví a podle podmínek každého klubu. Podstatným rozdílem je, zda sportovní klub vlastní sportoviště a plynou mu z toho další příjmy, nebo zda si sportoviště pronajímá. Obě tyto formy mají svoje výhody a nevýhody. Pokud je sportovní klub vlastníkem sportoviště, má vlastnictví tyto výhody: • klub rozhoduje o využití sportoviště pro svoji činnost, • sportoviště je zdrojem dalších příjmů (pronájmy sportoviště, pronájmy dalších prostor – kanceláře, sklady, hostinská činnost aj.), • klub má přímý vliv na modernizaci sportoviště.

Provozování sportoviště zároveň přináší tyto nevýhody: • právní zodpovědnost za sportoviště a jeho provoz, • provozní zodpovědnost za fungování sportoviště (náklady na provoz, řešení problematiky zaměstnanců, řešení havarijních případů spojených s provozem sportoviště aj.), • hledání zdrojů pro údržbu a modernizaci.

Pokud sportovní klub není vlastníkem sportoviště, nemá sice problémy s jeho provozem, finančně je však zatěžován platbou pronájmu sportovišť a řeší problém s případným nedostatkem sportovišť pro své sportovce (juniorská a žákovská družstva). Musí přijmout skutečný stav sportoviště a nemůže si je upravovat pro svoje potřeby (např. nedostatek rehabilitace, nedostatečné zázemí nebo skladovací prostory pro tréninkové pomůcky). Pokud bychom chtěli popsat strukturu příjmů běžného brněnského sportovního klubu, který vlastní standardní typ sportoviště a snaží se čerpat finanční prostředky z různých dostupných zdrojů, pak lze použít následující graf 17. Graf zahrnuje dostupné zdroje klubu a jejich poměrové vyjádření v případě, že klub má mládežnickou základnu a je podporován i z úrovně městské části. Ne na všechny zdroje je klub schopný v jednotlivých dotačních programech poskytovatelů dosáhnout. Podíl zdrojů se mění v závislosti na: • povaze sportoviště, výkonnosti klubu, náročnosti sportovního odvětví, mládežnické základně (dotace statutárního města Brna), • mládežnické základně (dotace JmK, MŠMT), • lokální podpoře (dotace městské části), • ekonomické síle sportovních svazů (sportovní svazy), • náročnosti sportovního odvětví (členské příspěvky), • jiné využitelnosti sportoviště (jiné příjmy), • osobních kontaktech vedení klubů (sponzoři).

Graf 17 Finanční zdroje klubu

město Brno 15% JmK 35% MŠMT

17% MČ sport. svazy sponzoři

3% 5% 5% čleské příspěvky 5% 15% jiné příjmy

Z diagramu je však patrné, že pro brněnské sportovní kluby je nejvýznamnější finanční podpora města Brna, a to především v dotačních programech „TV a sport − granty“ a „mládežnický sport“, na které dosáhne většina brněnských sportovních klubů. Ostatní dotační programy pak podporují speciální sportovní skupiny (talentovaná mládež, ledové plochy, plavecké dráhy aj.). Z interní analýzy OŠMT MMB vyplývá: • město Brno přispívá na provoz a činnost sportovních klubů dotacemi ve výši průměrně 30 % ze skutečných nákladů dle daňových přiznaní přiložených k žádostem o dotaci, • dotace města Brna pokryjí průměrně 52 % požadavků sportovních klubů v rámci programu PODPORA SPORTU, • dotace města Brna pokryjí průměrně 53 % požadavků sportovních klubů v rámci dotačního programu VRCHOLOVÝ SPORT, • dotace města Brna pokryjí průměrně 70 % požadavků sportovních klubů v rámci dotačního programu MLÁDEŽNICKÝ SPORT, • dotace města Brna pokryjí průměrně 55 % požadavků sportovních klubů v rámci dotačního programu TALENTOVANÁ MLÁDEŽ, • dotace města Brna pokryjí průměrně 85 % požadavků sportovních klubů v rámci dotačního programu PODPORA MLÁDEŽNICKÉHO HOKEJE.

Finanční podpora z města Brna je tedy rozložena plošně do všech oblastí a věkových kategorií s primárním zaměřením na podporu sportování dětí a mládeže. Z diagramu lze vyčíst, že podpora z dotačních programů MŠMT je sice pro kluby důležitá, nicméně nejsou na ní existenčně závislí na rozdíl od např. mimobrněnských klubů a klubů v jiných lokalitách, kde podpora samosprávy není tak programově zpracována. I z ankety klubů vyplynulo, že většina klubů je se systémem podpory z úrovně statutárního města Brna spokojena.

Ekonomické přínosy plynoucí ze sportu Sport představuje dynamické a rychle rostoucí odvětví s podceňovaným makroekonomickým dosahem, které může přispět k naplňování lisabonských cílů růstu a vytváření pracovních míst. Může sloužit jako nástroj pro místní a regionální rozvoj, obnovu měst a pro rozvoj vesnic. Sport je katalyzátorem rozvoje cestovního ruchu a může být impulzem

k modernizaci infrastruktury a vzniku nových partnerství na financování sportovních a rekreačních zařízení. Ze studie představené během rakouského předsednictví v roce 2006 vyplývá, že sport v širším smyslu vytvořil v roce 2004 přidanou hodnotu ve výši 407 miliard EUR, která odpovídala 3,7 % HDP EU, a pracovní místa pro 15 milionů lidí, tedy 5,4 % pracovní síly. Ačkoli o hospodářském významu sportu neexistuje dostatek spolehlivých a porovnatelných údajů, potvrzují jej studie a analýzy vnitrostátních účtů, zisků z velkých sportovních akcí a nákladů způsobených tělesnou nečinností, včetně stárnutí obyvatelstva. Na druhé straně se navzdory celkovému hospodářskému významu sportu většina sportovních aktivit odehrává v neziskových strukturách, z nichž mnohé jsou závislé na veřejné podpoře, aby mohly sportovní aktivity zpřístupnit všem občanům (Bílá kniha o sportu, 2007). Posledním dokumentem, který se zabýval analýzou financování sportu v České republice, byl dokument, který nechal v roce 2012 vypracovat Český olympijský výbor a Český svaz tělesné výchovy. Tato analyticko-koncepční studie s názvem Koncepce financování sportu v České republice chtěla např. zjistit, jaký objem veřejných financí se ročně vynaloží na podporu sportu a jak se tato podpora mění v čase, srovnat veřejné výdaje na sport v kontextu Evropské unie a odpovědět na otázku, zda je sport ve vztahu ke státnímu rozpočtu čistým příjemcem nebo plátcem. Z kapitoly tohoto dokumentu na str. 22, kapitola č. 3.5 „Ekonomické přínosy plynoucí ze sportu“ vyplývá, že za rok 2011 přineslo 100 Kč výdajů do sportu 42,2 Kč přínosů do veřejných rozpočtů.

3. VÝSLEDKY A DOPORUČENÍ Z DOTAZNÍKOVÝCH ŠETŘENÍ

Město Brno si při zpracování Koncepce sportu 2018−2030 kladlo za cíl zajistit aktivní spolupráci, koordinaci a adekvátní zapojení všech cílových skupin, a to jak odborné, tak i široké veřejnosti a obyvatel města Brna. Z tohoto důvodu byly rozeslány dotazníky, aby se mohly všechny dotčené skupiny k vznikajícímu strategickému a dlouhodobému dokumentu vyjádřit.

Dotazníky byly určeny: a) sportovním organizacím se sídlem ve městě Brně, b) vedení brněnských základních škol, c) vedení brněnských středních škol, d) vedení brněnských vysokých škol, e) veřejnosti města Brna, f) městským částem.

Způsoby distribuce dotazníků: • zasláním prostřednictvím provozovatele poštovní služby, • zasláním datovou schránkou, • zasláním e-mailovou poštou, • zveřejněním v únorovém čísle Metropolitanu, • zveřejněním na webových stránkách www.brno.cz/sport, • zveřejněním informace na sociálních sítích města Brna − Facebook a Twitter, • zveřejněním v Brněnském echu a na www.youtoube.com, • odvysíláním v rádiovém spotu.

Dále byl městem Brnem zadán sociologický průzkum na přelomu let 2016 a 2017. Průzkum se podrobně věnoval důležitosti různých aspektů kvality života ve městě a spokojenosti jeho obyvatel. Také si kladl za cíl zjistit, co by se mělo podle názorů obyvatel v Brně změnit či zkvalitnit. V tomto textu jsou uvedeny výsledky z jednotlivých dotazníkových šetření, které vstupují jako analytický podklad do dalších rozvojových kapitol Koncepce sportu 2018−2030, a také souhrn doporučených opatření k eliminaci problémů zjištěných u sportovních aktivit. Přílohy obsahují grafická vyjádření (obrázky, grafy, tabulky) odpovědí na otázky a doprovodné komentáře.

3.1. Dotazník sportovním organizacím Dotazník byl v souvislosti se zaměřením „Strategie města Brna“ zpracován v rovině vizí, hodnot a cílů na dlouhodobý časový horizont (do roku 2030), jako programová část (priority a témata) v časovém horizontu do roku 2026 a jako akční plán (aktivity, akce, projekty) do roku 2020. Toto členění umožnilo získat představy brněnských sportovních organizací o jejich současném stavu a dlouhodobém rozvoji. Dotazník byl OŠMT MMB rozeslán 301 sportovní organizaci se sídlem na území města Brna. Na dotazník odpovědělo 216 sportovních organizací, tj. 71,76 % z celkového počtu oslovených organizací, které mají různou právnickou formou (např. zapsaný spolek, s.r.o., a.s.).

3.1.1. Hodnocení současného stavu Významným zjištěním z dotazníků bylo, že většina sportovních organizací (62 %) má problém s nedostatkem trenérů a cvičitelů, což je svým způsobem alarmující. Nejvíce klubů

(45 %) uvádí jako důvod nedostatku trenérů a cvičitelů nemožnost je finančně stimulovat a 21 % uvádí nedostatek trenérů na sportovním trhu. Oba dva důvody nemožnosti získat trenéry pak vyslovilo 21 % klubů. Většina oslovených klubů však využívá nabídky dotačních programů města Brna hradit odměny mládežnickým trenérům až do výše 50 % z poskytnuté dotační částky v daném roce. Dalším zjištěním je, že si sportovní organizace k provozování tělovýchovných aktivit pro své členy sportoviště pronajímají, a to nejčastěji od města Brna či městské části (91 %), od jiného sportovního klubu (82 %), od soukromých organizací (74 %). Další pronájmy jsou od Jihomoravského kraje a veřejných subjektů (ZŠ, SŠ, VŠ). Minimální počet organizací má vlastní sportoviště (20 %) s dostačující kapacitou pro své aktivity. V pronájmech sportovišť bude v budoucnu pokračovat 66 % dotazovaných sportovních organizací, z toho 28 % pouze s finančním přispěním z úrovně města či městské části. Jen 6 % plánuje vybudování vlastního sportoviště. Systém dotací pro svoji činnost využívá nadpoloviční většina dotázaných organizací, a to z úrovně města 97 %, z úrovně JMK 64 %, MŠMT 64 %. Menší část organizací hodnotí systémy dotací jako finančně či metodicky nevyhovující (z tohoto pohledu je nejlépe hodnocený systém dotací z úrovně města). 89 % organizací hodnotí (i díky využívání dotací ze všech tří úrovní veřejné správy) svoji finanční situaci jako vyhovující. Pozitivní informací je, že 73 % oslovených subjektů hodnotí vývoj své organizace za posledních 10 let jako příznivý. Zájem města Brna o rozvoj sportu v širším kontextu (vč. výstavby nových sportovišť atd.) však hodnotí 59 % organizací jako malý, a doporučuje jeho zvýšení. Současná situace vyhovuje 41 % organizací.

3.1.2. Představy o rozvoji organizace v obdobích do roku 2020 a 2026 Převážná většina subjektů počítá s rozšířením členské základny v období do roku 2020, a to nejčastěji ve sportovních odvětvích atletika, volejbal, tenis a sportovních aktivitách pro veřejnost. S rozvojem věkové kategorie do 18 let počítá 64 %, kategorie dospělých 14 %, a jen 3 % organizací kategorie aktivních seniorů. 19 % organizací s rozvojem aktivit nepočítá. V polovině případů je rozvoj aktivit spojen s navýšením počtu trenérů a cvičitelů, pokud na jejich odměny získají finanční prostředky z úrovně města, kraje, MŠMT. Sportovní organizace jsou v 80 % přesvědčeny o rozvoji své organizace i v horizontu do roku 2026, a také o tom, že výkonnostní sportovci i veřejnost budou mít zájem o jimi nabízené sportovní aktivity. Finanční prostředky na opravy a investice potřebuje 73 % sportovních organizací. Realizace je však možná pouze s využitím dotací města Brna, JMK, MŠMT, střešní organizace, soukromého subjektu apod. Jen 28 % organizací by bylo schopno zabezpečit rozvoj a provoz svých sportovišť z vlastních zdrojů.

3.1.3. Vize, hodnoty a cíle v rozvoji sportu do roku 2030 Více než polovina organizací (57 %) podporuje myšlenku vybudovat v Brně olympijské centrum, které evidentně nejen městu, ale i regionu chybí. Nedílnou součástí olympijského centra by mělo být též vybudování potřebného sportovního zázemí. Pokud se týká sportovního odvětví, pro které by mělo být olympijské centrum budováno, pak se názory liší. Nejčetněji zmiňované sporty jsou: atletika, fotbal, cyklistika, basketbal a plavání. Více než 3/4 organizací se domnívají, že systém sportovní přípravy talentované mládeže je nedostačující a je třeba jej finančně podpořit. Jen 20 % se domnívá, že systém je nastavený správně. Alokaci finančních prostředků z rozpočtů města Brna, svazů a MŠMT je třeba zaměřit především na podporu odborného personálu a provoz sportovních center mládeže. Rozvoj sportovních center mládeže by dle respondentů měl být směřován především do sportovních

odvětví atletika, florbal, fotbal, lední hokej, basketbal, volejbal, plavání, krasobruslení, gymnastika a karate. V rámci hodnocení dlouhodobé situace věří 55 % organizací, že do roku 2030 budou schopny přizpůsobit se nově vznikajícím podmínkám a požadavkům veřejnosti. Zbývající část organizací situaci nedokáže odhadnout. Důvodem nestability může být například nedostatek finančních prostředků na provoz organizace, na kvalifikované trenéry, odborníky z praxe apod. V oblasti sportu má důležitou roli Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity (FSpS). Nabízí studijní obory jako například učitel tělesné výchovy, trenér, rozhodčí, manažer sportu nebo fyzioterapeut. FSpS může být příslibem pro zapojení budoucích trenérů do sportovních organizací ve městě Brně. 71 % dotázaných sportovních organizací považuje umístění města Brna na sportovní mapě ČR jako neodpovídající jeho sportovní historii a významu jako druhého největšího města v ČR.

Závěry a doporučení 1. Z úrovně města Brna i nadále poskytovat součinnost sportovním organizacím v oblasti dotačního řízení z rozpočtu města s přihlédnutím ke všem legislativním změnám a aktualizacím. 2. Z úrovně města Brna za součinnosti dalších odborů MMB zefektivnit a realizovat PR aktivity týkající se propagace podpory sportu, kterou město realizuje, aby se tato informace dostala do širšího povědomí občanů. 3. Dále rozvíjet dotační programy zaměřené na financování trenérů a cvičitelů. 4. Doporučit sportovním organizacím zintenzivnit svoje hospodářské aktivity a práci s oddílovými příspěvky pro zvýšení finanční samostatnosti a odměňování trenérů a cvičitelů. Tím snižovat existenční závislost organizace na dotacích. 5. Podpořit budování nových sportovišť samotnými organizacemi. 6. Podpořit zájem sportovních organizací o rozvoj aktivit pro veřejnost. 7. Podpořit vybudování multifunkčního, veřejně přístupného sportovního areálu. 8. Podpořit vybudování atletického centra, fotbalového a hokejového stadionu, veslařského kanálu, velodromu a výstavbu dalších plaveckých bazénů. 9. Analyzovat a vyhodnotit sportovní odvětví pro nově budované olympijské centrum na území města Brna. 10. Těmito aktivitami zajistit do roku 2030 důstojnou a odpovídající pozici města Brna na sportovní mapě ČR.

3.2. Dotazník občanům města Brna Dotazník určený nejenom občanům města Brna byl distribuován prostřednictvím měsíčníku Brněnský Metropolitan č. 2/2017, dále na sociálních sítích města Brna a Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity, Facebooku, Twitteru a Instagramu. Občané města Brna měli také možnost vyplnit dotazník v elektronické podobě s využitím webových stránek www.brno.cz/sport, případně odevzdat dotazník v písemné podobě přímo na Odboru školství, mládeže a tělovýchovy MMB i na jiných určených místech do 31. 3. 2017. Bylo odevzdáno celkem 913 vyplněných dotazníků. Dále jsou uvedeny ty výsledky dotazníku, které vstupují jako podklad do Koncepce sportu 2018−2030. Odpovědělo více žen než mužů. Průměrný věk respondentů byl 40,2 let, medián 40 let. Převážná většina odpovědí (67 %) pochází od vysokoškolsky vzdělaných respondentů. Nejvyšší počet respondentů (126) pochází z nejlidnatější části města Brna – MČ Brno-střed. Následuje 116 respondentů, kteří mají bydliště mimo město Brno, což odpovídá skutečnosti,

že se vyjadřovali i respondenti, kteří jsou v Brně zaměstnaní, v Brně studují, anebo z blízkého okolí za sportem do Brna dojíždějí. Další otázky směřovaly do oblasti aktivního sportování respondentů. Většina respondentů (89 %) se věnuje sportu, což je s ohledem na zaměření dotazníku pozitivní efekt, avšak 78 % z nich provozuje sport pouze rekreačně ve formě sportu pro všechny a jen zbývajících 22 % je registrováno ve sportovních klubech se zaměřením na tyto sporty: fotbal 16,6 %, basketbal 6 %, plavání 5,3 %, florbal 4,6 %, atletika, orientační běh, volejbal 4 %, tenis 3,3 % a řada dalších sportů v zanedbatelném procentním skóre (badminton, futsal, kuželky, ragby, stolní tenis, golf, horolezectví, jachting, karate, atd.). Registrovaní i neregistrovaní občané projevili největší zájem o tato sportoviště: plavecké bazény (668 respondentů), kluziště a ledové plochy (369), volně dostupná hřiště (354), posilovny (333), tělocvičny (295), sportovní haly (228). Další otázky byly směřovány ke sportovní infrastruktuře. Z odpovědí vyplývá, že 55 % respondentů je spokojeno se sportovní infrastrukturou města Brna, 12 % se nedovede ke sportovní infrastruktuře vyjádřit (toto koresponduje s 11 % respondentů, kteří se sportu nevěnují), zbývajících 33 % respondentů je nespokojených. Spokojenost se sportovní infrastrukturou v městské části, kde žijí, vyjádřilo 35 % respondentů a 36 % je nespokojeno. Která sportoviště dotazovaným občanům v Brně nejvíce chybí, je uvedeno v následující tabulce.

Tabulka 26 Sportoviště, která občanům v Brně nejvíce chybí Sportoviště Počet odpovědí Více cyklostezek a jejich návaznost a napojení 110× Plavecké bazény pro veřejnost (50 metrů) 58× Fotbalový a hokejový stadion 39× Atletický stadion pro veřejnost 25× Travnaté plochy pro běhání 22× Multifunkční sportoviště 18× Sjezdovka 18× Vodácký kanál 11× Workoutová hřiště 11× Tenisové kurty 10× Posilovny a fitness centra 9× Stezky na zimní sporty (běžky) 6× Velodrom, MTB park 4× Florbalová hala 4× Hala na curling 3×

Na otázku, zda respondenti ví, jakou částkou město Brno sport podporuje, uváděla převážná většina podstatně menší hodnoty, než jaká je skutečnost.

Závěry a doporučení 1. Doporučit sportovním organizacím zvýšení jejich marketingových aktivit pro získání většího počtu členů – zájemců o organizací provozované sporty. 2. Ve strategických kapitolách Koncepce sportu 2018−2030 brát v úvahu názory občanů na chybějící sportoviště s prioritou budování sítě cyklostezek (tabulka 26).

3. Do Koncepce sportu 2018−2030 zahrnout PR opatření města Brna k zásadní propagaci finančních, organizačních a strategických aktivit, které město Brno na podporu sportu vynakládá. Zajistit povinnost sportovních organizací, které čerpají dotace a finanční prostředky z rozpočtu města Brna prokazatelně informovat své členy a veřejnost o výši podpory ze strany města Brna např. na svých webových stránkách, na valných hromadách, pořádaných akcích, schůzkách s rodiči, členy klubu atd. Povinnost příjemců finančních prostředků uvádět na propagačních materiálech (billboardech, plakátech, bulletinech, na internetových stránkách aj.) informaci o poskytnuté finanční podpoře statutárního města Brna a logo nebo znak města Brna. Z úrovně města Brna propagovat výši podpory v oblasti sportu na webových stránkách města (aplikace „Kam za sportem v Brně“), v rámci akcí pořádaných společností STAREZ-SPORT, a.s. (Den sportovišť, Den náborů atd.). Zefektivnit spolupráci mezi jednotlivými odbory města Brna při propagaci podpory sportu s cílem vytvářet propagační kampaně, které by danou problematiku více přiblížily občanům města Brna a jeho okolí.

3.3. Dotazník městským částem Všech 29 městských částí odevzdalo vyplněné dotazníky. Součástí byly doprovodné tabulky s informacemi o sportovištích, která na svém území spravují (včetně těch, která jsou součástí základních, středních a vysokých škol), jejich technickém stavu a jejich využitelnosti pro veřejnost a sportovní oddíly. Dále uvádíme ty výsledky dotazníku, které vstupují jako podklad do Koncepce sportu 2018−2030. Dotační program rozvoje sportu má 76 % městských částí, převážně zaměřených na podporu fotbalu, házené, volejbalu, basketbalu a tenisu. V období 2014–2017 většina městských částí postupně zvyšovala objemy finančních částek ze svých rozpočtů na podporu sportu. 14 % městských částí má zpracovanou Koncepci sportu. 69 % městských částí má ustavenu komisi zabývající se sportem. MČ vlastní cca 260 sportovišť. Z toho plných 89 % může využívat veřejnost a 72 % městských částí na nich také realizuje sportovní akce pro veřejnost. Jen 22 % sportovišť využívají sportovní oddíly. Problematická je skladba sportovišť. Dle vyjádření městských částí i veřejnosti jsou kapacitně nedostatečné především cyklostezky a in-line stezky, plavecké bazény, kluziště a víceúčelová veřejně přístupná sportoviště. 56 % městských částí plánuje v příštích pěti letech výstavbu nových sportovišť u ZŠ a 21 % rekonstrukci sportovišť u ZŠ. Další sportoviště, mimo ta u ZŠ, plánuje v příštích pěti letech nově vybudovat 86 % městských částí v následující struktuře. Z grafu 18 vyplývá, že převážná většina městských částí má v plánu vybudovat hřiště pro volnočasové aktivity a cyklostezky pro občany města.

Graf 18 Struktura sportovišť nově budovaných městskými částmi

Parkourové hřiště 1 Kluziště 1 Dobudování areálu 2 Workoutová hřiště 2 Dětská hřiště 1 Horolezecká stěna 2 In-line dráha 5 Cyklostezka 12 Krytý plavecký bazén 1 Volnočasové venkovní hřiště 18 Tělocvična 3 Sportovní hala 5 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20

Závěry a doporučení 1. Podporovat z úrovně vedení města dosavadní meziroční stoupající trend objemu financí z rozpočtů městských částí ve prospěch rozvoje sportu. 2. V případě, že by městské části zpracovávaly své koncepce sportu, doporučit, aby do těchto dokumentů zahrnuly stavby nových a rekonstrukce jimi spravovaných stávajících sportovišť, včetně těch, která jsou součástí základních škol na jejich území. 3. Vytvořit a zabezpečit systém využití sportovních hřišť zřízených při ZŠ (spolupráce město, MČ, zřizovatel, škola). 4. Více nabízet využití svých sportovišť sportovním oddílům. 5. Spolupracovat s odborem dopravy magistrátu města Brna na rozvoji sítě cyklostezek (v rámci návrhu cyklistických radiál) na svém území.

3.4. Dotazník ze sociologického výzkumu Strategie 2030 „Jaké chcete mít Brno“ – sportovní část Magistrát města Brna uskutečnil na přelomu roku 2016 a 2017 ve městě Brně sociologický průzkum. Ten se podrobně věnoval důležitosti různých aspektů kvality života ve městě a spokojenosti jeho obyvatel. Také si kladl za cíl zjistit, co by se mělo podle názorů obyvatel v Brně změnit či zkvalitnit. Výsledky průzkumu byly použity jako jeden z podkladů při tvorbě nové Strategie pro Brno s časovým horizontem do roku 2050 a dalších dílčích strategií. Výzkumu se účastnilo 1 230 respondentů. Respondenty byly osoby ve věku 15 a více let žijící v Brně (80 % respondentů s trvalým a 20 % s obvyklým pobytem). Sběr byl realizován na základě kvótního výběru. Analýza výsledků zohlednila rozdílné postoje obyvatel podle demografické a socioekonomické struktury a podle místa bydliště. Výsledky výzkumu týkající se sportu ukázaly, že nabídka města k sportovnímu a rekreačnímu vyžití se optikou občanů řadí do oblastí se střední mírou důležitosti – za důležitou ji považuje 72 % dotázaných, pro čtvrtinu (24 %) je tato oblast nedůležitá. Spokojeny s nabídkou města pro sportovní a rekreační vyžití jsou tři čtvrtiny obyvatel (78 %) – spokojenost je tedy o něco větší než vnímaná důležitost. Nespokojeno je 13 %

dotázaných, desetina (9 %) danou oblast nedokáže posoudit. Aktivní vztah ke sportu (sportují rekreačně nebo závodně) deklaruje 65 % obyvatel Brna. Z výsledků dále vyplývá, že obyvatelé pociťují v Brně deficit zejména pro sportovní aktivity seniorů a teenagery. Nejen pro tyto skupiny se má podle výsledků výzkumu zvýšit sportovní infrastruktura, jako jsou venkovní posilovny a workoutová hřiště, plácky a další volně přístupná sportoviště pro rekreační sport. Deficit také respondenti spatřovali ve vybavení města krytými bazény, kluzišti pro bruslení a lední hokej a víceúčelovými sportovními halami pro různé sporty. Podrobné výsledky tohoto průzkumu týkající se sportu jsou obsaženy v příloze 3.4.

Závěry a doporučení 1. Zjištěná zainteresovanost občanů města Brna ve sportu se téměř shoduje s výsledky dotazníkového šetření mezi brněnskou veřejností uvedenými v kapitole 3.2. 2. Rovněž požadavky na rozšíření vybavenosti města dalšími sportovišti, týkající se krytých plaveckých bazénů, ledových ploch pro bruslení a hokej či víceúčelových a workoutových hřišť a hal jsou identické s výsledky dotazníkového šetření mezi veřejností. S výjimkou budování sítě cyklostezek je oblast rekreačního sportu v dotazníkovém šetření mezi veřejností považována za prioritní.

4. NÁVAZNOST NA VÝZNAMNÉ KONCEPČNÍ DOKUMENTY O SPORTU V RÁMCI EU, ČR, JMK A MĚSTA BRNA

Kapitola obsahuje relevantní dokumenty týkající se odvětví sportu, převážně legislativního charakteru, které v období zpracování Koncepce sportu 2018−2030 ovlivňovaly odvětví sportu v České republice, v Jihomoravském kraji a Statutárním městě Brně. Přehled dokumentů je členěn na dokumenty z úrovně Evropské unie, vlády České republiky (jde převážně o legislativní opatření vycházející z MŠMT), Jihomoravského kraje, Statutárního města Brna, s doplněním o výsledky studií nezávislých institucí.

4.1. Přehled dokumentů 4.1.1. Evropská unie Článek 165 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) HLAVA XII Všeobecné a odborné vzdělávání, mládež a sport Článek 165 Unie přispívá k podpoře evropských hodnot sportu s přihlédnutím k jeho zvláštní povaze, jeho strukturám založeným na dobrovolné činnosti a jeho společenské a výchovné funkci.

Činnost Unie je zaměřena: na rozvoj evropského rozměru sportu podporou spravedlivého a otevřeného sportovního soutěžení a spolupráce mezi subjekty odpovědnými za sport, jakož i ochranou fyzické a mravní integrity sportovců, obzvláště mladých.

Unie a členské státy podporují spolupráci v oblasti vzdělávání a sportu se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi, zejména s Radou Evropy.

Zdroj: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/TXT/?uri=CELEX:12012E/TXT, 15. 10. 2017

Bílá kniha o sportu Sport představuje společenský a ekonomický jev narůstajícího významu, jenž význačným způsobem přispívá k naplňování strategických cílů solidarity a prosperity, vytyčených Evropskou unií. Olympijský ideál rozvoje sportu na podporu míru a porozumění mezi jednotlivými národy a kulturami a rovněž výchovy mladých lidí se zrodil v Evropě a záštitu nad ním převzal Mezinárodní olympijský výbor a Evropské olympijské výbory. Důležitou roli sportu v evropské společnosti a jeho specifickou povahu uznalo v prosinci 2000 prohlášení Evropské rady o specifické povaze sportu a jeho společenské funkci v Evropě, které by měly být brány v úvahu při provádění společných politik (Prohlášení z Nice). V prohlášení se zdůrazňuje, že přímou odpovědnost za správu sportovních záležitostí nesou sportovní organizace a členské státy, kde ústřední úlohu hrají sportovní federace. Upřesňuje se zde, že sportovní organizace mají za úkol organizovat a propagovat svoje konkrétní sporty „s náležitým ohledem na vnitrostátní právní předpisy a právní předpisy Společenství“. Současně se zde říká, že „i když Společenství nemá v této oblasti přímé pravomoci, jednajíc na základě různých ustanovení Smlouvy musí zohledňovat společenskou, výchovnou a kulturní funkci sportu, které jsou v něm obsaženy a zakládají jeho zvláštní charakter, s cílem respektovat a posilovat etický kodex a solidaritu, jež jsou podstatné pro zachování jeho společenské úlohy.“ Evropské instituce uznávají specifickou roli, kterou v evropské společnosti hraje sport, založený na strukturách řízených dobrovolníky, a to vzhledem k jeho přínosu v oblasti zdraví, výchovy, sociálního začlenění a kultury.

Sport je oblastí lidské činnosti, která se těší velkému zájmu občanů Evropské unie a která má zároveň obrovský potenciál je sdružovat a oslovovat, a to bez ohledu na věk či společenský původ. Podle průzkumu agentury Eurobarometr z listopadu roku 2004 přibližně 60 % evropských občanů pravidelně provozuje sportovní aktivity v rámci nebo mimo rámec zhruba 700 000 klubů, které jsou samy členy velkého počtu sdružení a federací. Velká část sportovních aktivit se odehrává v rámci amatérských sdružení. Narůstá význam profesionálního sportu a stejnou mírou přispívá ke společenské roli sportu. Sport kromě upevňování zdraví evropských občanů plní i funkci výchovnou a hraje roli společenskou, kulturní a rekreační. Společenská role sportu má rovněž potenciál utužit vnější vztahy Unie.

Zdroj: http://eur-lex.europa.eu/search.html?qid=1492752464042&text=b%C3%ADl%C3%A1%20kniha%20o% 20sportu&scope=EURLEX&type=quick&lang=cs, 15. 10. 2017

Akční plán – Bílá kniha o sportu EU dává pravomoc podporovat, koordinovat a doplňovat politická opatření v oblasti sportu přijatá členskými státy. Stanoví se v něm, že „Unie přispívá k podpoře evropských hledisek sportu s přihlédnutím k jeho zvláštní povaze, jeho strukturám založeným na dobrovolné činnosti a jeho společenské a výchovné funkci“. Cíle politiky v oblasti sportu jsou konkrétněji popsány následovně: (1) podporovat spravedlivé a otevřené sportovní soutěžení a spolupráci mezi subjekty odpovědnými za sport a (2) chránit fyzickou a mravní integritu sportovců, obzvláště těch nejmladších.

Sdělení komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému výboru a Sociálnímu výboru a Výboru regionů

Rozvoj evropského rozměru v oblasti sportu Společenská role sportu Sport vykazuje silný potenciál k tomu, aby přispěl k promyšlenému, udržitelnému a integrujícímu růstu a vytváření nových pracovních míst díky svému pozitivnímu vlivu na sociální začleňování, vzdělávání a odbornou přípravu a veřejné zdraví. Pomáhá omezovat nárůst výdajů v oblasti sociálního zabezpečení a zdravotnictví tím, že zlepšuje zdraví a produktivitu obyvatelstva a zajišťuje vyšší kvalitu života do vysokého věku. Přispívá k sociální soudržnosti, neboť ruší sociální bariéry a zlepšuje zaměstnatelnost obyvatelstva a znamená pozitivní přínos v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Dobrovolnická činnost v oblasti sportu může přispět k růstu zaměstnatelnosti, sociálního začlenění, jakož i k vyššímu zapojení veřejnosti, a to zejména mezi mladými lidmi.

Zdroj: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1492607052195&uri=CELEX:52011DC0012, 15. 10. 2017

Nařízení komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (podpora poskytnutá jednomu podniku za dané časové období, která nepřekročí pevně stanovenou částku) a doplňující ustanovení v tomto nařízení komise citované. Nařízení komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.

Další dokumenty EU týkající se sportu • Evropská charta sportu, • Pokyny pro pohybovou aktivitu, • Kodex sportovní etiky, • Study on the funding of grassroots sports in the EU (Studie o financování sportu na místní úrovni), • Guide to EU sport policy (Průvodce sportovní politikou EU), • Sports Governance in the World. A socio-historic Approach. (Řízení sportu ve světě. Socio-historický přístup).

4.1.2. Vláda ČR, MŠMT ČR Tabulka 27 Přehled dokumentů o sportu v rámci ČR Rok vydání Název dokumentu 1999 Usnesení vlády č. 2/1999 Koncepce státní politiky a sportu v ČR 1999 Usnesení vlády č. 718/1999 k Zásadám komplexního zabezpečení státní sportovní reprezentace včetně systému výchovy sportovních talentů 2000 Usnesení vlády č. 17/2000 − Národní program rozvoje sportu pro všechny 2000 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění 2000 Zákon č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla 2000 Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky 2000 Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění 2001 Zákon č. 115/2001 Sb. ve znění zákona č. 219/2005 Sb., o podpoře sportu, který vymezuje postavení sportu ve společnosti jako veřejně prospěšné činnosti a stanoví úkoly ministerstev, jiných správních úřadů a působnost územních samosprávných celků při podpoře sportu. 2001 Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, zákon o finanční kontrole, v platném znění 2002 Zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách 2003 Usnesení vlády č. 673/2003 ke Směrům státní politiky ve sportu na léta 20042006 2007 Metodická informace MŠMT 2007-50 k zabezpečování provozu a údržby ve sportovních zařízeních, na dětských hřištích a v tělocvičnách, č. j. 24 199/2007-50 2009 Usnesení vlády č. 113 /2009 Koncepce státní podpory sportu v ČR. ČOV ve spolupráci s MŠMT předložili společnou studii – popis stavu a návrh financování sportu v ČR 2010 Zákon č. 183/2010 Sb. o podpoře sportu, kterým se měnil zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů 2010 Usnesení vlády ČR z 1. 2. 2010 č. 92 ve znění č. 479 z 19. 6. 2013 a č. 657 z 6. 8. 2014 Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ČR NNO ústředními orgány státní správy 2011 Usnesení vlády č. 167/2011 o Koncepci státní podpory sportu v České republice Koncepce státní podpory sportu v ČR Příloha A. Analýza financování sportu v ČR. Příloha B. Počty členů, systém talentové mládeže, státní podpora sportu … 2012 Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), v platném znění 2014 Plán rozvoje sportu na volební období 2013–2017 (14. 2. 2014) 2014 Zákon č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník – platnost od 1. 1. 2014 2014 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – platnost od 1. 1. 2014 2016 Usnesení vlády č. 753/2016 Koncepce podpory sportu 2016–2025 – SPORT 2025 2016 Státní podpora sportu na 2017−2019 – neinvestiční dotace, 2017 – investiční dotace 2016 Zákon č. 230/2016 Sb., o podpoře sportu – platnost od 1. 1. 2017 2017 Dotační neinvestiční program na rok 2018 – REPRE, TALENT, MŮJ KLUB, SPORTOVÁNÍ BEZ BARIÉR, VÝZNAMNÉ SPORTOVNÍ AKCE.

4.1.3. Jihomoravský kraj Rozpočtový výhled JMK na období 2018–2020, tabulka číslo 12 Výdaje vyplývající z memorand na 2017–2019, která je dostupná na webových stránkách Jihomoravského kraje: https://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=338576&TypeID=2 1/2018.

4.1.4. Město Brno Tabulka 28 Dokumenty o sportu města Brna Rok vydání Název dokumentu 2008 Integrovaný plán rozvoje města Brna 2008–2015 I., II. 2011 Koncepce města Brna v oblasti tělovýchovy a sportu na léta 2011−2016 2014 Indikátorová soustava Strategie pro Brno – měření 2014 2014 Územně analytické podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území statutárního města Brna – část č. 11 Sport a rekreace 2015 Metodika na podporu vrcholového sportu ve městě Brně 2015 Zásady pro poskytování dotací z rozpočtu města Brna pro vyhlášené programy 2015 Pravidla pro poskytování dotací z rozpočtu města Brna pro vyhlášené programy v oblasti tělovýchovných a sportovních aktivit 2017 Metodika na podporu vrcholového sportu ve městě Brně − aktualizace

5. PŘEHLED SOUČASNÝCH SYSTÉMŮ VE SPORTU V ČESKÉ REPUBLICE A V ZAHRANIČÍ

K využití poznatků z této kapitoly při koncipování záměrů v rozvoji sportu v městě Brně v období do roku 2030 je kapitola členěna na tři zásadní oblasti, které historicky ovlivňovaly a budou ovlivňovat veškeré dění ve sportu i v budoucnosti na všech existujících úrovních, tj. v rámci celosvětovém, kontinentálním (ne každý kontinent má stejnou strukturu sportovních odvětví), národním, regionálním i lokálním. Jde o systémy v těchto oblastech sportu: systémy ve struktuře sportovních odvětví, systémy v organizaci a řízení sportu (úroveň státu a ÚSC) a systémy ve financování sportu. Všechny tři oblasti se v různé míře vzájemně ovlivňují, což je dáno například dynamičtějším rozvojem finančně a organizačně náročných sportů oproti sportům s nižšími nároky na finanční zajištění, ale také způsoby financování sportovních odvětví uplatňovanými v různých státech (vyšší vstup soukromých financí na sportovní trh nebo větší míra centralizace řízení sportu z úrovně státu apod.).

5.1. Systémy ve struktuře sportovních odvětví V současné době, bez ohledu na kontinenty a státní uspořádání, je sport obecně provozován na těchto třech úrovních: • na vrcholové úrovni profesionálně nebo poloprofesionálně (podle významu sportu a kvality sportovce) − sportovec v takovém případě obvykle denně trénuje, často i několik hodin nebo na „plný úvazek“, účastní se soutěží na mezinárodní nebo alespoň národní úrovni; • na výkonnostní úrovni poloprofesionálně nebo amatérsky − obvyklý je pravidelný trénink v rozsahu několika jednotek až desítek hodin týdně, registrace v některém sportovním svazu a pravidelná účast v soutěžích; • na rekreační úrovni ve smyslu sportu pro všechny − příležitostné sportování v rozsahu maximálně několika hodin týdně, bez oficiální registrace nebo s registrací v rekreačních zcela amatérských soutěžích.

Toto uspořádání je základem našeho posuzování systémů ve struktuře sportovních odvětví, a to i proto, že sporty provozované na vrcholové úrovni přímo ovlivňují rozvoj na úrovni výkonnostní a přeneseně ovlivňují i strukturu sportu pro všechny. Jako příklad lze uvést nejpopulárnější sporty, kterými jsou především v zemích Jižní Ameriky a Evropy fotbal a na všech kontinentech populární basketbal, které se hrají jak na vrcholové, tak na výkonnostní úrovni, a také rekreačně všude tam, kde je trochu místa, rovná plocha a branka nebo konstrukce s košem. Naopak např. akrobatické lyžování poslouží jako příklad sportu, který se v posledních letech začal provozovat na vrcholové úrovni, ale s ohledem na náročné podmínky pro své provozování je omezen na výkonnostní úroveň a neprojevuje se na úrovni rekreační.

5.1.1. Systémy v odvětví sportů provozovaných na vrcholové úrovni Převážná většina sportovních odvětví, která jsou provozována na vrcholové úrovni, jsou součástí struktury olympijských sportů (letní, zimní sporty). Pak existuje řada sportů (např. motoristické, letecké, taneční) provozovaných (struktura se odlišuje kontinentálně) na neolympijské úrovni, včetně sportů tzv. netradičních, které se mohou, ale nemusí, v budoucnu stát olympijskými. V současné době Mezinárodní olympijský výbor ve struktuře olympijských sportů uznává 30 sportovních odvětví pro LOH a 9 sportovních odvětví pro ZOH. Většina těchto sportovních odvětví (např. atletika, plavání, cyklistika, rychlobruslení) se člení na další sportovní disciplíny 64

a uskutečňuje se v mužských i ženských kategoriích. Přehled olympijských odvětví je uveden v přílohové části v tabulce 78. Pokud má neolympijský sport zastřešující mezinárodní organizaci, pak většinu z nich Mezinárodní olympijský výbor (dále MOV) uznává a současně jsou členy International World Games Association (dále jen IWGA), která sdružuje mezinárodní federace neolympijských sportů a pořádá světové hry (sama IWGA je členem Mezinárodní asociace sportovních federací SportAccord − dříve GAISF).12 Jde o celkem 37 mezinárodních organizací, z nichž 35 uznává MOV (z nich 32 má v České republice svůj národní svaz). Podmínkou členství sportovní organizace v IWGA je i přijetí Světového antidopingového kódu. Přehled neolympijských sportů uznaných MOV je uveden v přílohové části v tabulce 79. Pro všechna olympijská sportovní odvětví jsou v České republice registrovány národní svazy (asociace, federace), v rámci nichž jsou sportovní organizace, které vychovávají sportovní reprezentanty na vrcholové úrovni. Zastoupení českých sportovců a sportovkyň na olympiádě je podmíněno splněním limitu vyhlášeného MOV pro danou letní či zimní olympiádu. Vlastní limity účasti si stanovuje ČOV a jednotlivé sportovní svazy a federace. Systémy v rozvoji sportovních odvětví provozovaných sportovci na vrcholové úrovni se odvíjí od případných změn ve struktuře především olympijských sportů, ale i pod vlivem změn ve struktuře neolympijských sportů, které pořádají světové hry, respektive vlivem přeřazení odvětví sportu ze skupiny neolympijských do skupiny sportů olympijských. Reprezentanti jsou podporováni rezortními centry (např. Dukla, Olymp aj.), která jim jsou schopna poskytnout kvalitní podmínky pro sportovní přípravu. Talentovaní sportovci jsou zařazeni do sportovních center mládeže, která jsou podporována z různých úrovní. Přehled sportovních center mládeže, která existují v městě Brně, je uveden v přílohové části v tabulce 49. Z uvedeného přehledu a z informací uvedených v kapitole 2.2. vyplývá, že město Brno současný trend v rozvoji sportovních odvětví uskutečňovaných na vrcholové úrovni potvrzuje podporou sportovních center mládeže. Jak vyplývá z části II. tohoto dokumentu, je záměrem města Brna podporovat vytváření zázemí pro některá sportovní odvětví na vrcholové úrovni s přihlédnutím k tradici a nově budované sportovní infrastruktuře. Všeobecné zázemí pro talentované mladé sportovce bude poskytovat i nově budovaný sportovní areál při Sportovním gymnáziu Ludvíka Daňka.

5.1.2. Systémy v odvětví sportů realizovaných na výkonnostní úrovni Sport na výkonnostní úrovni je zpravidla základem pyramidy, který zajišťuje rozvoj sportovních odvětví a z něhož vyrůstají talenty, které se pak uplatňují ve vrcholovém sportu. Jen ve výjimečných případech mohou vyrůst sportovní individuality bez této návaznosti, a pokud k tomu dojde, je to výhradně v oblasti individuálních sportovních disciplín. Tato návaznost zaručuje, že i v případě, že se talent později neuplatní v oblasti vrcholového sportu, může sportovní činnost vykonávat na výkonnostní úrovni a předávat své závodnické či trenérské zkušenosti v této oblasti sportovního spektra. Je to dáno i tím, že sportovní kluby na výkonnostní úrovni, jako nositelé rozvoje výkonnostního sportu, jsou členy stejných svazů, ve kterých působí kluby provozující sport na vrcholové úrovni. Tak dochází ke kontinuálnímu propojení obou oblastí. Jako příklady z města Brna lze uvést z kolektivních sportů fotbal, lední hokej, basketbal, volejbal, házenou či florbal, z individuálních pak atletiku, gymnastiku, plavání, cyklistiku a další sportovní disciplíny. Oblast individuálních sportů je v tomto ohledu specifická vzhledem k tomu, že v případě ukončení vrcholové úrovně sportovní výkonnosti potom tito sportovci přecházejí zejména do trenérských funkcí.

12 https://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A9_hry, 20. 10. 2017 65

5.1.3. Systémy rozvoje sportu na rekreační úrovni V rekreační části sportovního spektra, které lze chápat jako sport pro všechny, jde mimo systémy z vrcholové a výkonnostní části spektra zaznamenat i vliv netradičních, neolympijských sportů, které nemají vysoké nároky na technickou vybavenost sportovišť a hráčů nebo mají mediální podporu ve prospěch zdravého životního stylu. Z neolympijských sportů, které se pěstují na rekreační úrovni, z nichž některé mohou také vstupovat do vzdělávacího systému tělesné výchovy na všech stupních škol, lze jmenovat například florbal, korfbal, tchoukball, případně beachtchoukball, ringo, cheerleading (případně jiné skupinové tance dětí a mládeže), kolečkové sporty, bowling, běh na střední a dlouhé tratě, turistiku, aerobik, street workout, úpolové sporty asijského původu (bojová umění), sportovní lezení, squash nebo surfing. Rozvoj rekreačního sportu ve městě Brně odpovídá tomuto obecně uznávanému trendu (mimo jiné i s využitím aktivit Asociace Sport pro všechny Brno). Vzhledem k aktivitě sportovních oddílů, škol a neorganizovaných skupin se dá předpokládat, že tento trend bude zachován i v horizontu do roku 2030.

5.2. Systémy v organizaci a řízení sportu13 Vymezit existující systémy v organizaci a řízení sportu je podstatně složitější, než tomu bylo u sportovních odvětví. Důvodem jsou historické souvislosti ve vývoji struktury jednotlivých odvětví národního hospodářství, včetně veřejného sektoru (jehož součástí je odvětví sportu) v evropských zemích. Jako příklad tohoto tvrzení jsou pro srovnání systémů organizace a řízení sportu vybrány mimo Českou republiku ještě Francie, Německo, Velká Británie, Finsko, Slovinsko, Rakousko a Švýcarsko. Společným rysem organizačních struktur řízení sportu u všech zemí je, že jsou rozděleny primárně na větev vládních struktur (ministerstva, regionální útvary, obce a jim podřízené odborné či poradní útvary) a větev nevládních struktur (sportovní federace, svazy, sportovní organizace). Systém řízení v České republice je uveden níže, ostatní příklady systémů řízení sportu ve Finsku, Velké Británii, Francii, Německu a Slovinsku jsou uvedeny v přílohové části v obrázcích 8 – 12.

13 Hobza, V., Rektořík, J. a kol.: Základy ekonomiky sportu, 2005. Mitáčková, M.: Veřejná podpora sportu ve vybraných zemích. DP FSpS MU 2015. Herbríková, A.: Financování sportu v České republice a ve Švýcarsku. BP FSpS MU, 2016. 66

Obrázek 1 Struktura organizace řízení sportu v České republice

Rozdíly v organizaci a řízení sportu v uvedených zemích jsou dále členěny na rozdíly v nevládních strukturách a rozdíly ve vládních strukturách.

Nevládní struktury organizace a řízení sportu Ve Francii, Finsku, Slovinsku, Rakousku a Švýcarsku je na vrcholu větve nevládních struktur jeden útvar, zahrnující pod sebou olympijskou problematiku i problematiku sportovních federací a svazů. Komunikuje proto jak s Mezinárodním olympijským výborem, tak s mezinárodními sportovními federacemi. Stává se pro střešní vládní struktury jediným partnerem v řešení koncepce rozvoje a financování sportu v dané zemi. Naproti tomu v Německu a Velké Británii jsou na vrcholu větve nevládních struktur dva samostatné střešní útvary, a to národní olympijský výbor (v ČR ČOV) napojený na MOV a samostatný konfederativní útvar sportovních svazů napojený na mezinárodní sportovní

federace. Poněkud komplikovanější je situace v ČR, kde na vrcholu větve nevládních struktur je Český olympijský výbor, dále pak jednotlivé národní asociace, svazy, federace a ČUS. Pro střešní vládní struktury jsou tak pro řešení veškerých záležitostí sportu v těchto zemích partnery dva (případně více jako v ČR) střešní útvary nevládní větve.

Vládní struktury organizace a řízení sportu Ve vládních strukturách organizace a řízení sportu je patrná zásadní nejednotnost ve sledovaných zemích. V České republice, Slovinsku, Německu, Finsku a Švýcarsku je na vrcholu vládní větve jedno ministerstvo, avšak s různou věcnou náplní, což se projevuje v jejich názvu. Zatím co v ČR jde o Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ve Finsku jde o Ministerstvo školství, v Německu řídí sport Ministerstvo vnitra a ve Švýcarsku Ministerstvo obrany, podpory populace a sportu. Ve Velké Británii a v Rakousku jsou vyčleněna pro problematiku sportu vždy ministerstva dvě, jedno pro řízení sportu obecně a jedno pro řízení tělesné výchovy (a sportu) na školách. V Rakousku jde o Spolkové ministerstvo obrany a sportu a Spolkové ministerstvo školství a žen a ve Velké Británii jde o Ministerstvo národního dědictví a Ministerstvo školství a zaměstnanosti. Ve všech zemích mají střešní organizace vládní větve k dispozici pro řešení problematiky sportu (včetně financování) speciální odborné útvary typu Národní rady pro sport, Federálního úřad pro sport apod. Dalším stupněm v organizaci a řízení sportu ve vládní větvi jsou (podle typu státního útvaru) krajské útvary pro sport, případně sportovní útvary spolkových zemí (Německo, Rakousko), případně hrabství (Velká Británie) či kantony (Švýcarsko). Následují odborné sportovní útvary na úrovni obcí, kde může jít o kumulaci problematiky školství a sportu (ČR: MMB – odbor školství, mládeže a tělovýchovy), případně o jednoznačně zaměřené útvary na řízení sportu (Francie: Ředitelství sportů – uvedeno v přílohové části v obrázku 10).

Vzájemné vztahy uvnitř organizační struktury řízení sportu Ve schématech organizace a řízení sportu všech zemí existují různě koncipované vztahy podřízenosti, odpovědnosti a kompetencí vycházející ze specifik střešních organizací u vládních a nevládních struktur.

Závěr k problematice v organizaci a řízení sportu Z uvedeného přehledu a komentáře k organizaci a řízení sportu v sedmi vybraných evropských zemích vyplývá, že nelze jednoznačně vymezit současné trendy v tomto odvětví národního hospodářství. S ohledem na poměrně složité přístupy k velmi odlišným charakteristikám jednotlivých sportovních odvětví se jeví jako nejúčinnější model organizace a řízení sportu s jedním vrcholovým orgánem ve vládní větvi (ideálně Ministerstvo sportu) a s jedním vrcholovým orgánem v nevládní větvi (společný orgán pro problematiku olympismu i sportovních federací).

5.3. Systémy financování sportu Financování sportu má u většiny sportovně vyspělých zemí dlouhodobě obdobný charakter, co se týká typu jednotlivých finančních zdrojů. Liší se jen míra použitých finančních zdrojů z veřejných rozpočtů (stát, regiony, obce, EU), od soukromých subjektů, včetně loterijního průmyslu, vysílacích práv apod., a z výnosů vlastní hospodářské činnosti sportovních klubů. Ukázka identifikace těchto zdrojů a jejich přínos pro disponibilní fond v České republice jsou uvedeny na obrázcích 2 a 3.

Obrázek 2 Tvorba disponibilního fondu sportu v ČR

Zdroj: Novotný 2000, aktuální úprava 2016

Obrázek 3 Struktura finančních zdrojů pro sport, tělesnou výchovu na školách a sport pro všechny (rekreační sporty)

dotace EU, státní rozpočet (MMR ČR) státní rozpočet (MŠMT ČR, MV ČR, MO ČR)

krajské a místní rozpočty krajské a místní rozpočty

vlastní příjmy subjektů vlastní příjmy sportu

soukromé zdroje soukromé zdroje sport pro vrcholový, firmy a domácnosti všechny výkonnostní firmy a domácnosti sport

sázkové a sázkové a hazardní hry hazardní hry

tělesná výchova

dotace EU, státní krajské a místní domácnosti rozpočet (MŠMT rozpočty MV ČR, MO ČR)

Zdroj: Hobza, Rektořík a kol. 2005, upraveno Hobza 2014, Rektořík 2017

V České republice je momentálně situace ve financování sportu více zaměřena na získávání prostředků z veřejných zdrojů (stát, kraje, obce), což má beze sporu také historický kontext ve vztahu k předcházející padesátileté etapě, kdy byl sport zcela podřízen centrálnímu řízení státu, včetně financování všech sportovních struktur. I v tomto historickém období se našly výjimky, kdy například „bohaté“ JZD (jednotné zemědělské družstvo) se podílelo na výstavbě nebo rekonstrukci sportovního areálu v obci, případně prosperující státní podnik financoval výstavbu či údržbu sportovního areálu a pseudofinancoval i sportovce na vrcholové úrovni svého sportovního klubu (např. Zetor Brno – lední hokej, Zbrojovka Brno – fotbal). Pokud se týká vrcholového sportu, tak i v ČR již existují (především v míčových hrách) kluby, za kterými stojí silní investoři, a nejsou tudíž závislí na dotacích z veřejných rozpočtů. Ani spolupráce mezi soukromým investorem a veřejnou správou se při výstavbě nového sportoviště nebo údržbě stávajícího nevylučuje. Problémem vrcholového sportu v České republice a v dalších státech obdobné velikosti (počet občanů) v současné době a zřejmě i v budoucnu bude návštěvnost sehraných sportovních utkání, a s tím související výnosy z vlastní hospodářské činnosti (vstupné, doprovodné atrakce, prodej klubového reklamního zboží, prodej ploch na reklamu uvnitř areálu apod.) a z výnosů z prodeje vysílacích práv. V této části sportovního spektra existují velké rozdíly mezi kluby ze států někdejšího východního bloku a Německa, Velké Británie, Itálie, Španělska či Francie. Výkonnostní sport realizovaný ve sportovních organizacích na úrovni obcí je z velké části, zejména pokud se týká výstavby nových sportovišť a údržby sportovišť současných, závislý na finančních prostředcích z veřejných rozpočtů, především z rozpočtu obcí. Jak vyplývá z výsledků dotazníkového šetření u sportovních organizací v městě Brně (kap. 3.1.), nelze předpokládat ani v budoucnu ve financování tohoto segmentu sportu výrazné změny ve prospěch financí ze soukromých zdrojů. Nicméně podle dostupných informací (viz zdroje u kapitoly 5.2.) jde o obdobný vývoj, jaký lze předpokládat i v jiných sportovně vyspělých zemích. Do celkového pojetí sportu patří i tělesná výchova a sport jako součást výukového procesu (i mimoškolních soutěžních aktivit) na všech stupních škol (základní, střední, vysoké). Tato část sportu je financována především z veřejných rozpočtů (MŠMT ČR, MO ČR, MV ČR, kraje, obce). Závěrem kapitoly lze konstatovat, že současné trendy ve financování sportu mají významné historické kontexty, které přispívají k tomu, že struktura finančních zdrojů určených pro sport se bude měnit pozvolna (evolučně) v dlouhodobém časovém horizontu.

6. SWOT ANALÝZA VYCHÁZEJÍCÍ Z ANALÝZY SOUČASNÉHO STAVU SPORTU VE MĚSTĚ BRNĚ

Záměrem SWOT analýzy je vyhodnotit procesy týkající se provozování sportu v městě Brně a nalézt problémy, které mohou přispívat k omezení jeho dalšího rozvoje. Cílem je také vyhodnocovat vnitřní prostředí, ve kterém sport v městě Brně existuje, a vnější prostředí, které je může kladně či záporně ovlivňovat. Jednotlivé faktory jsou rozděleny do čtyř základních skupin. Ve vnitřním prostředí je pozornost zaměřena na silné a slabé stránky sportu. Ve vnějším prostředí se hledají další možné příležitosti k rozvoji a případné hrozby, které by mohly tento rozvoj komplikovat. Cílem Koncepce sportu 2018–2030 je omezit slabé stránky a podporovat silné. Využívat příležitostí, které se nabízejí, a předcházet hrozbám. Pro větší srozumitelnost a uplatnitelnost SWOT analýzy pro koncipování rozvojových směrů a priorit pro sport v městě Brně, postupně v etapách do roku 2020, 2026 a do roku 2030, je následná SWOT analýza členěna na vrcholový sport, výkonnostní sport a sport pro všechny. Pokud je některá informace uvedená v kterémkoliv ze čtyř segmentů SWOT analýzy společná pro jednotlivá analyzovaná sportovní spektra (vrcholový, výkonností sport a sport pro všechny), je uvedena v příslušném segmentu jen jednoho spektra a vyznačena tučně.

6.1. SWOT analýza vrcholového sportu v městě Brně Na vrcholové úrovni je provozován sport profesionálně nebo poloprofesionálně (podle významu sportu a kvality sportovce). Sportovec v takovém případě obvykle denně trénuje, často i několik hodin nebo na „plný úvazek“, účastní se soutěží na mezinárodní nebo národní úrovni. Je registrován v profesionálním sportovním oddíle (většinou a.s. nebo s.r.o.).

Tabulka 29 SWOT analýza vrcholového sportu v městě Brně Vnitřní silné stránky Vnitřní slabé stránky • Tradice a úspěchy vybraných sportovních • Chátrající fotbalový stadion za Lužánkami odvětví (fotbal, hokej, cyklistika, volejbal, (katastrální území Ponava) basketbal, gymnastika, střelba, atletika, • Nevyužitá plocha po bývalém Zimním stadionu plavání, krasobruslení) Za Lužánkami (katastrální území Ponava) • Existence extraligových klubů hrajících • Nevyhovující stav Velodromu v areálu BVV nejvyšší republikové soutěže napříč • Absence 50m plaveckého bazénu sportovním spektrem s odpovídajícími olympijskými parametry • Z toho vycházející existence sportovních • Absence víceúčelové sportovní haly pro vzorů pro mládež pořádání akcí národního a nadnárodního • Existence Masarykova okruhu a konání Velké významu ceny ČR • Neexistence olympijského sportovního • Existence Fakulty sportovních studií MUNI centra v městě Brně a JMK pro vzdělávání odborníků ve sportu (trenérů, • Odchod sportovců – nadějí pro vrcholový sport cvičitelů, učitelů TV, manažerů sportovních – mimo Brno za lepšími tréninkovými a organizací a volnočasových aktivit, finančními podmínkami fyzioterapeutů apod.) a přípravu vrcholových • Neexistence stabilní a dlouhodobé koncepce sportovců rozvoje sportovní infrastruktury společné • Vybavenost veřejných vysokých škol pro město, městské části, sportovní sportovišti pro vrcholový a výkonnostní sport organizace s vazbou na potřeby vrcholového, (MUNI, VUT, VFU) výkonnostního a rekreačního sportu • Existence Sportovního gymnázia Ludvíka • Časová náročnost změny územního plánu pro Daňka pro výchovu potenciálních vrcholových výstavbu nových sportovišť pro vrcholový a sportovců výkonnostní sport i sport pro všechny • Městská společnost STAREZ-SPORT, a.s. • Pro informace týkající se oblasti sportu pro vlastnictví a správu sportovišť v majetku (počet organizací, jejich členů, sportovních města – existence městských sportovních odvětví, sportovišť, jejich využití, financování apod.) neexistuje jedna 71

Vnitřní silné stránky Vnitřní slabé stránky zařízení pro vrcholový, výkonnostní a sport věrohodná informační databáze (na úrovni pro všechny státu, případně regionu či města) • Síť sportovních center mládeže při sportovních svazech • Geografická poloha – vhodná pro konání významných sportovních akcí - křižovatka dopravních cest, letiště • Zkušenosti města s čerpáním prostředků z fondů EU pro spolufinancování výstavby nových sportovišť

Vnější příležitosti Vnější hrozby • Finanční podpora výstavby nových sportovních • Absence sportovišť pro vrcholový sport, která zařízení pro vrcholový sport z úrovně města, způsobuje zaostávání města Brna v jeho kraje, státu, ČOV a komerční sféry mezinárodním významu jako významného • Stabilizace systému podpory sportu v ČR sportovního centra přijetím Zákona o podpoře sportu • Neexistence olympijského střediska v některém • S tím související podpora centrálních, z tradičních sportů ve městě Brně regionálních a místních orgánů veřejné správy a • Legislativní bariéry pro soukromé investory při Českého olympijského výboru ve vybudování výstavbě nových sportovišť, včetně výkupu olympijského střediska pro vybraný sport potřebných pozemků zařazený do Koncepce sportu 2018−2030 • Pokles zájmu mládeže o aktivní výkonnostní • Dobudování sportovní infrastruktury a vrcholový sport Fakulty sportovních studií MUNI (atletický • Závadná alternativní zábava pro děti, která krytý stadion, venkovní atletické hřiště, je odvádí od sportu (PC, mobilní telefony, plavecký stadion) herní konzoly, apod.) • Rekonstrukce sportovního areálu Sportovního gymnázia Ludvíka Daňka do formy areálu sportovních nadějí (gymnastika, atletika) • Systém podpory vrcholových sportovců pro jejich působení v městě Brně • Vypracování dlouhodobého plánu pro výkup (výměnu) pozemků v městě Brně potenciálně využitelných pro novou sportovní infrastrukturu • Využití strategické polohy města pro konání významných sportovních akcí na vrcholové úrovni • Posilování pozice města jako centra sportu • Výstavba nových sportovních areálů zařazených do Koncepce sportu 2018−2030 pro eliminaci vnitřních slabých stránek • Podpora a rozvoj nových trendů v chování lidí všech věkových skupin – zdravý životní styl Pozn. Informace společné pro SWOT analýzu vrcholového sportu, výkonnostního sportu a sportu pro všechny jsou zvýrazněny tučně.

6.2. SWOT analýza výkonnostního sportu v městě Brně Na výkonnostní úrovni je provozován sport poloprofesionálně nebo amatérsky − obvyklý je pravidelný trénink v rozsahu několika jednotek až desítek hodin týdně, registrace v některé sportovní organizaci (většinou spolek) a pravidelná účast v soutěžích.

Tabulka 30 SWOT analýza výkonnostního sportu v městě Brně Vnitřní silné stránky Vnitřní slabé stránky • Rozvinutá síť sportovních organizací (spolky, • Mnohočetná vlastnická práva k pozemkům s.r.o., a.s.) včetně vysokoškolských sportovních využitelným pro rozvoj sportovní klubů infrastruktury • Stálá nabídka nových rozvojových ploch • Nedostatečná propagace města v návaznosti na zakotvená v ÚP města Brna výši finančních prostředků směřujících do • Velký potenciál ve využití Brněnské přehrady oblasti sportu pro sportovní a rekreační aktivity • Nedostatečné využití stávajících sportovišť • Pro rozvoj sportu dětí a mládeže velmi dobrá při základních, středních a vysokých školách vybavenost sportovní infrastrukturou • Chybějící kvalifikovaný sportovní personál pro základních, středních a vysokých škol sportovní organizace (trenéři, cvičitelé) • Propracovaný a stabilizovaný systém především z důvodu jejich podfinancování a přidělování finančních prostředků sportovním nedostatku na sportovním trhu organizacím na investice a údržbu jejich • Nedostačující počet plaveckých bazénů pro sportovních zařízení výkonnostní sport a veřejnost • Zkušenosti města s čerpáním prostředků z fondů EU • Počet obyvatel města a jeho okolí – rozsáhlá členská základna • Personální zajištění dobrovolníků při pořádání sportovních akcí na výkonnostní úrovni a sportu pro všechny ve spolupráci s FSpS • Spolupráce mezi sportovními organizacemi a zástupci města při tvorbě koncepčních dokumentů (využití praktických poznatků a zkušeností) Vnější příležitosti Vnější hrozby • Zvýšení počtu studentů na FSpS s aprobací • Absence sportovišť pro výkonnostní sport, která trenéra a jejich cílená podpora v povinných způsobuje zvyšování nákladů sportovních praxích u sportovních klubů organizací za pronájmy sportovišť • Rekonstrukce sportovního areálu Sportovního • Pokles zájmu mládeže o aktivní výkonnostní gymnázia Ludvíka Daňka do formy areálu sport sportovních nadějí (gymnastika, atletika) • Pokles dobrovolnické základny nutné pro • Zpracování Koncepce sportu 2018–2030 činnost sportovních organizací respektované zastupitelstvem • Nízká systémová provázanost všech • Posilování pozice města jako centra sportu poskytovatelů dotací z veřejných zdrojů • Využívání dotačních programů města, MŠMT a (MŠMT, JMK, statutární města, MČ) EU pro finanční zabezpečení trenérů a cvičitelů • Nedostatečná informovanost o sportovních sportovních organizací rozvojových projektech města • Systémová podpora rozvoje sportu a sportovišť plánovaných městskými částmi Pozn. Informace společné pro SWOT analýzu výkonnostního sportu a sportu pro všechny jsou zvýrazněny tučně

6.3. SWOT analýza sportu pro všechny v městě Brně Na úrovni sportu pro všechny je sport provozován příležitostně v rozsahu maximálně několika hodin týdně, většinou bez oficiální registrace nebo s registrací v rekreačních čistě amatérských soutěžích. Pokud se týká dětí a mládeže, pak je do této kategorie (většinou) zahrnována i povinná či nepovinná tělesná výchova a sport na úrovni všech typů škol (základní, střední, vyšší odborné a vysoké).

Tabulka 31 SWOT analýza sportu pro všechny v městě Brně Vnitřní silné stránky Vnitřní slabé stránky • Rozvinutá síť sportovních organizací (spolky) • Nedostatek sportovišť pro veřejnost s nabídkou sportu pro všechny • Zastaralost veřejných sportovišť pro rekreační • Pro rozvoj sportu dětí a mládeže velmi dobrá sport vybavenost sportovní infrastrukturou • Nerovnoměrná lokalizace stávajících základních, středních a vysokých škol sportovních zařízení na území města umožňující sportovní aktivity veřejnosti města • Zaostávající rozvoj organizací, které se věnují Brna seniorům a zdravotně postiženým • V rámci škol pracuje Asociace školních • Nedokončená síť cyklistických radiál (stezek) sportovních klubů AŠSK a na veřejných vysokých školách vysokoškolské (univerzitní) sportovní kluby • Vůle měnit věci k lepšímu – strategické plánování – a zájem představitelů města o rozvoj sportu pro všechny

Vnější příležitosti Vnější hrozby • Vypracování systému dlouhodobě • Zhoršování stavu infrastruktury v oblasti uplatnitelného financování rozvoje sportu volnočasových aktivit z rozpočtu města • Pokles zájmu mládeže o rekreační sport • Systémová spolupráce se všemi stupni škol na • Pokles dobrovolnické základny nutné pro území města v rozvoji a využití jejich sportovní činnost sportovních organizací a aktivit sportu infrastruktury pro veřejnost a sportovní pro všechny organizace • Dobudování cyklistických radiál a jejich propojení do mezinárodních sítí • Růst zájmu obyvatel města o aktivní způsob trávení volného času a rekreační sport • Koordinace rekreačních aktivit z úrovně MČ, města a JMK • Dobudování infrastruktury pro rekreační sport v návaznosti na umožnění kvalitního a dostupného trávení volného času občanů, seniorů a zdravotně postižených

II. STRATEGICKÁ ČÁST DO ROKU 2030

7. VIZE ROZVOJE SPORTU VE MĚSTĚ BRNĚ DO ROKU 2030. CÍLOVÝ STAV DOSAŽENÝ REALIZACÍ KONCEPCE

7.1. Strategická vize rozvoje sportu ve městě Brně „V průběhu období do roku 2030 dobudovat v městě Brně sportovní infrastrukturu pro vrcholový a výkonnostní sport tak, aby se mohla všechna olympijská odvětví v Brně realizovat na nejvyšší mezinárodní úrovni s odpovídajícím zázemím pro nastupující generaci. Smysluplně využít územní možnosti města k zajištění takových podmínek pro rekreační sport, které zásadním způsobem zvýší počty sportujících dětí, mládeže a dospělých občanů města s cílem podpory zdravého života.“

Základní vize rozvoje sportu:

 Město se zajištěnou sportovní infrastrukturou

 Město jako hostitel významných sportovní akcí

 Město, které se nebojí sportovní konkurence

 Město, které si váží sportovních úspěchů a významných sportovců

 Město sportovně aktivních obyvatel

S vizí související opatření, která vychází z Koncepce sportu 2018−2030: 1. Připravit a průběžně využívat racionální model financování sportu ve městě Brně s využitím všech nástrojů, které mají standardní charakter, tj. rozpočet města, rozpočty městských částí, státní rozpočet vč. rozpočtů určených pro rozvoj základních, středních a vysokých škol. Dále využívat finanční nástroje mezinárodních sportovních organizací a finanční zdroje soukromých poskytovatelů sportovních služeb a příznivců sportu, ať z občanské či komerční sféry. 2. Z úrovně vedení města klást důraz na podporu dlouhodobého rozvoje území města s cílem podpořit rozvoj sportovní infrastruktury pro vrcholový, výkonnostní a rekreační sport, pro sportovní aktivity občanů vč. seniorů, s využitím sítě cyklostezek, minisportovišť v bytové zástavbě, koupališť a ledních ploch. 3. Systémově podporovat vzájemnou spolupráci mezi sportovními subjekty a vedením městských částí, veřejností a podnikatelskou sférou. 4. Klást důraz na mezinárodní vazby sportovních organizací, působících na území města, se sportovními federacemi, svazy a Českým olympijským výborem, s cílem pořádat významné sportovní akce na území města Brna. 5. Zefektivnit PR opatření města Brna k zásadní propagaci finančních, organizačních a strategických aktivit, které město Brno na podporu sportu vynakládá.

7.2. Strategické cíle pro naplnění vize 7.2.1. Vymezení cílů a souvisejících tematických oblastí, na které by se měl rozvoj sportu do roku 2030 zaměřit Jde o následující cíle a s nimi související tematické oblasti: • Zajistit dostatečnou výši finančních prostředků z rozpočtu města Brna do oblasti sportu a dbát na jejich účelné, transparentní a efektivní rozdělení, na základě schválených pravidel a zásad, včetně následné kontroly jejich využití. • Prohlubovat spolupráci mezi odbornými útvary MMB, odborníky z praxe a ze sportovní sféry v procesu přípravy a schvalování územního plánu města, včetně řešení souvisejících majetkoprávních vztahů. • Zefektivnit proces řízení pro přípravu, realizaci a vyhodnocení účinnosti staveb sportovního charakteru. • S využitím nástrojů strategického managementu zapojit do oblasti podpory sportu ve městě Brně další instituce (mimo útvary Magistrátu města Brna a městských části), např. Jihomoravský kraj, sportovní svazy, sportovní organizace a sportovní veřejnost. • Podílet se na vytváření kvalitních a komplexních systémů informací, které jsou pro strategicky orientovaný proces rozvoje sportu nezbytné, má-li být takový proces kvalitní a jeho výsledky v praxi využitelné.

7.2.2. Vymezení klíčových cílových skupin pro oblast sportu v rámci města Brna a jednotlivých témat S využitím tematických oblastí z předchozího bodu se jedná o následující cílové skupiny: • Pro realizaci do koncepce zahrnutých nových sportovních areálů jde o cílovou skupinu odborníků z oblasti vrcholového a výkonnostního sportu, architektů a projektantů se zkušenostmi z této oblasti pod vedením určeného projektového manažera, který koordinuje postup realizace se všemi dotčenými subjekty, např. Kanceláří architekta města Brna, Odborem školstvím mládeže a tělovýchovy, Odborem územního plánování a rozvoje, Odborem rozpočtu a financování Magistrátu města Brna a STAREZ-SPORT, a.s. • Při zavádění systémového využití strategického managementu do procesu rozvoje sportu města Brna s využitím dat z komplexních informačních systémů se jedná o následující klíčovou skupinu: pracovníci Kanceláře pro Smart City, Odboru školství, mládeže a tělovýchovy, delegovaní zástupci městských částí, Jihomoravského kraje, škol všech tří stupňů, sportovní veřejnosti a odborníků na IT systémy. • Pro rozvoj mezinárodních vztahů mezi sportovními organizacemi a sportovními svazy s cílem posílení pozice a uznávání města Brna jako místa vhodného a žádaného pro mezinárodní sportovní akce, jsou cílovou skupinou manažeři sportovních klubů s úzkou vazbou na vedení příslušných sportovních svazů a vedení města, které vyhodnotí marketingový přínos pořádané akce pro město Brno. V případě pořádání výjimečných sportovních akcí s celorepublikovým nebo mezinárodním významem je cílovou skupinou i Jihomoravský kraj a MŠMT ČR.

7.3. Stanovení hlavních sportovních odvětví pro strategickou podporu ze strany města S využitím: • analytických podkladů z I. části Koncepce sportu 2018−2030 (výsledky dotazníkového šetření, rozbor stavu členské základny sportovních organizací, vyhodnocení podmínek pro vrcholový a výkonnostní sport, SWOT analýza a doporučený soubor staveb nových sportovních areálů), • znalosti tradiční provázanosti sportovního odvětví na město Brno, • zainteresovanosti daného odvětví ve vyšších soutěžích ČR a na mezinárodní úrovni, • průběžně aktualizovaného systému finanční podpory jednotlivých sportovních odvětví podle jejich momentální úrovně prezentace města Brna na národní, mezinárodní, světové a olympijské úrovni.

Prioritní sportovní odvětví: • V oblasti kolektivních sportů − fotbal, lední hokej, basketbal, volejbal, házená, florbal a baseball. • V oblasti individuálních sportů – atletika, plavecké sporty, cyklistika, triatlon, moderní a sportovní gymnastika, krasobruslení, sportovní střelba, beachvolejbal, veslování, jachting, kanoistika a orientační sporty.

Pro potřeby a rozvoj sportování občanů všech věkových kategorií jde o: • Podporu dokončení plánované cyklistické radiály s napojením na mezinárodní sítě cyklostezek (Rakousko, Slovensko). • Podporu budování víceúčelových hřišť, plaveckých bazénů a ledních ploch přístupných veřejnosti, městských minisportovišť v bytové zástavbě, parcích a na volných plochách v okolí škol. • Uskutečnění plánovaných úprav areálu Brněnské přehrady pro sportovní a rekreační využití občanů města Brna. • Vytvoření a zabezpečení systému využití sportovních hřišť zřízených při ZŠ (spolupráce město, MČ, zřizovatel, škola).

7.4. Podmínky rozvoje členské základny sportovních organizací S využitím poznatků z I. části Koncepce sportu 2018−2030 je možné konstatovat, že rozvoj členské základny sportovních organizací v horizontu do roku 2030 budou ovlivňovat následující tři významné faktory: 1. Zajistit dostatek trenérů, cvičitelů a organizačních pracovníků na odpovídající odborné úrovni, potřebných pro zabezpečení všech aktivit sportovních organizaci se zaměřením na jejich dlouhodobě udržitelný rozvoj. Podmínkou pro naplnění tohoto faktoru bude schopnost získat finanční prostředky sdružené z více veřejných a vlastních zdrojů (oddílové příspěvky, vedlejší hospodářská činnost, sponzoring, reklama apod.), dále pak schopnost motivovat tyto pracovníky pro dlouhodobou činnost v klubech včetně zajištění jejich následného vzdělávání. 2. Doplnit na odpovídající stav sportovní infrastrukturu na území města Brna pro rozvoj jednotlivých sportovních odvětví, čímž se vytvoří podmínky pro pořádání významných sportovních akcí ve městě Brně i podmínky pro rozvoj členské základny na vrcholové, výkonnostní i rekreační úrovni. Zároveň je nutné zajistit funkčnost stávající sportovní infrastruktury. 3. Podpořit zájem dětí a mládeže na základním a středním stupni škol o pohybové aktivity jako nástroj potřebný ke zdravému a smysluplnému životu v dospělosti, s významným 77

odbouráváním všech sociopatologických jevů (závadná alternativní zábava s využíváním PC, návykových látek apod.). Pro tento faktor jsou ve městě Brně vytvořeny dobré podmínky, pokud jde o sportovní infrastrukturu u uvedených stupňů škol, velmi kvalitní podmínky pro vzdělávání učitelů, především na Pedagogické fakultě a Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity, a v neposlední řadě je pozitivem existence poměrně velkého počtu Sportovních center mládeže, Sportovních středisek mládeže a Tréninkových sportovních center v městě Brně. Jako příklad lze uvést projekt města Brna s názvem „Sportovci do škol“, který dětem umožňuje seznámit se ve školních družinách s různými sportovními odvětvími. Tento projekt je poskytován dětem zdarma.

Predikovat rozvoj členské základny co do jejího počtu (organizací, členů, sportů) v jednotlivých etapách Koncepce sportu 2018–2030 nelze z toho důvodu, že neexistuje dlouhodobá časová prognóza vývoje těchto ukazatelů, jak je podrobně uvedeno v kapitole 2.1. Nicméně, s ohledem na výsledky dotazníkového šetření, kde více jak polovina dotázaných organizací věří, že se bude v období do roku 2030 dále rozvíjet, lze předpokládat, že při naplnění uvedených tří podmínek bude mít rozvoj sportovních organizací v městě Brně příznivý trend.

7.5. Cyklostezky (radiály, zóny 30) ve městě Brně Město Brno si při zpracování Koncepce sportu kladlo za cíl zajistit aktivní spolupráci jak odborné, tak i široké veřejnosti a obyvatel města Brna. Z tohoto důvodu byly rozeslány dotazníky, aby se mohly všechny dotčené skupiny k vznikajícímu strategickému a dlouhodobému dokumentu vyjádřit. Z dotazníků mimo jiné vyplynulo, že pro obyvatele města Brna je jednou z priorit vybudování další sítě cyklostezek a podpora cyklodopravy jako takové. Šetřením u městských částí bylo zjištěno, že převážná většina městských částí počítá s vybudováním cyklostezek pro občany své městské části. Také město Brno se snaží o podporu cyklistické dopravy a vyvážení potřeb všech účastníků silničního provozu. Musí však respektovat platnou legislativu, i prostorové možnosti každého území. Všechna cykloopatření jsou vždy projednávána se správcem komunikací – zejména Brněnské komunikace a.s., a také s Policií ČR - KrŘPJmK – Specializované pracoviště dopravního inženýrství. I z těchto důvodů nejsou všechna cykloopatření navržená Odborem dopravy MMB, zejména z hlediska ovlivnění bezpečnosti a plynulosti dopravy a nesouhlasných stanovisek, realizována. Budování cyklostezek je omezeno nejenom problémy legislativními či finančními, ale hlavně majetkovými. Ne vždy se podaří vykoupit pozemky od soukromých majitelů tak, aby mohla být výstavba zahájena. Při návrhu a schvalování cykloopatření je vše vždy konzultováno s dopravními odborníky v rámci probíhajících pravidelných schůzek pracovní skupiny „Cykloopatření“. Město Brno reflektuje na potřeby občanů také vydáváním informačních letáků, brožur atd. Turistické informační centrum města Brna například v roce 2016 vydalo novou cyklomapu okolí Brněnské přehrady, která patří mezi cyklisty nejvyhledávanější oblast. V mapě je vyznačeno devět tras, které cyklisty zavedou například do MČ Brno-Bystrc, MČ Brno- Jundrov a do okolí města. Jako základní materiál pro rozvoj cyklistické dopravy byl zpracován v roce 2010 Generel cyklistické dopravy ve městě Brně. Město Brno podporuje cyklistickou dopravu naplňováním tohoto Generelu, ale také rozpracováním cílů a opatření Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR do koncepčních a rozvojových materiálů města Brna. Město Brno se hlásí k základnímu cíli Cyklostrategie – zpopularizovat jízdní kolo, aby se opět stalo rovnocennou, přirozenou a integrální součástí dopravního systému ve městě – především na kratší

vzdálenosti. Jedním z cílů dopravní politiky města Brna je podpora cyklodopravy, její rozvoj a dosažení zvýšení podílu cyklistické dopravy ve městě. V oblasti cyklistické dopravy v současnosti probíhá postupná příprava a realizace jak liniových, tak plošných opatření pro cyklisty v souladu se zpracovaným a projednaným materiálem „Rekapitulace cykloopatření realizovaných v roce 2015 a návrh cykloopatření pro rok 2016 s výhledem na další roky“. Tato studie metodicky vychází z Generelu a zároveň sleduje i dlouhodobý záměr týkající se postupného zpřístupňování území cyklistům. Jedná se například o vytváření piktogramových koridorů pro cyklisty – integrační opatření cyklodopravy, které naznačuje účastníkům silničního provozu stopu průjezdu cyklistů a má podobu piktogramu cyklisty a směrového znaku – šipky. Dále město Brno na základě provedené akce „Mapování stojanů na kola“ ve spolupráci s Brněnskými komunikacemi a.s. a Brnem na kole, z. s., v roce 2017 připravilo návrh na rozmístění nových stojanů na území města.

7.5.1. Cykloopatření realizovaná v období let 2015 a 2016 • Vyznačení cyklostezky na pravém břehu řeky Svratky, paralelně se stezkou KČT 1. Počátek a rozdvojení trasy 1 je na mostě přes řeku Svratku na ul. Renneská, kde cyklistická trasa 1A přechází na pravý břeh řeky, po kterém je vedena v celé své trase. Postupně kříží ul. Heršpickou, železniční tratě v jižní části města, ul. Kšírova a u nového areálu přírodního koupaliště v MČ Brno – jih se po mostě dostává na levý břeh ke sportovnímu areálu při ul. Hněvkovského. Zde se připojuje zpět na trasu KČT 1, která pokračuje dále jižním směrem po levém břehu řeky k ul. Sokolova, • Historické jádro města Brna - umožnění celodenního vjezdu cyklistů s výjimkou ulice Česká, • Zpřístupnění 6 jednosměrných ulic pro cyklisty v obou směrech. Jedná se o ul. Solniční, Dominikánská, Veselá, Dominikánské náměstí, Sirotkova a Fanderlíkova, • Ulice Olomoucká (místní komunikace, II/430), úsek u křižovatky se silnice II/374, vyhrazený pruh pro cyklisty.

Odborem dopravy MMB bylo vydáno opatření obecné povahy pro níže uvedené akce - stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích dle §77 zákona 361/2000 Sb.: • Ulice Jihlavská (II/602), obousměrný piktogramový koridor, • Novolíšeňská (místní komunikace), obousměrný vyhrazený pruh pro cyklisty, • Ulice Pisárecká (místní komunikace), stoupací vyhrazený pruh pro cyklisty, • Ulice Olomoucká (II/430), obousměrný vyhrazený pruh pro cyklisty v kombinaci s piktokoridorem, • Za Divadlem, Dvořákova, Jezuitská (místní komunikace), obousměrný provoz, • Kolejní, Technická (místní komunikace), protisměrný piktogramový koridor, • Ulice Optátova (místní komunikace), protisměrný piktogramový koridor, • Ulice Pod Nemocnicí (místní komunikace), protisměrný piktogramový koridor, • Ulice Kníničská (místní komunikace), oddělení hlavního a přidruženého dopravního prostoru vodící stěnou.

Dále byla zpracována dokumentace opatření pro cyklisty, které jsou předány na stanovení dopravního značení: ul. Orlí, Resslova, Žižkova, Bubeníčkova a Gajdošova, Kamenná.

7.5.2. Stav zpracování dokumentace pro cyklostezky v roce 2017 Zpracovává se dokumentace: např. ul. Libušina třída, Technická, Dlouhá, Elišky Přemyslovny, Hraničky, Osová, Novolíšeňská, Líšeňská, Křtinská, Odbojářská, Vejrostova, Provazníkova, Těžební, KČT 5260, úsek Stránského - Svratecká. U dalších komunikací byla buď z hlediska šířkového uspořádání, nebo z hlediska nebezpečného ovlivnění bezpečnosti a plynulosti provozu negativním průkazem prokázána nevhodnost navržených opatření.

Ve fázi zpracovávání dokumentace dle Stavebního zákona je následující akce: Novolíšeňská – Mifkova – přemístění přechodu a vyhrazený cyklopruh.

V rámci přijatého plánu rekonstrukcí, oprav a údržby komunikací jsou koncepčně prověřovány všechny připravované stavební akce z pohledu prostupnosti pro cyklisty i v dalších lokalitách na území města (např. ul. Dolnopolní, Křenová, Gorkého, Arne Nováka, Viniční, Gebauerova, Dulánek, Musilova, Francouzská, Kollárova, Štefánikova, Veveří, Benešova, Zábrdovická, Fryčajova, Ondrova, Kalvodova). Rovněž tak při projektování výstavby nových komunikací (např. ul. Plotní).

Jsou zpracovávány investiční záměry na akce: • Cyklistická stezka Hladíkova, úsek 12, aktualizace IZ, • Cyklistická trasa „Údolím Ponávky“ – etapa 5: Červený mlýn – Myslínova, • Cyklistická trasa „Údolím Ponávky“ – etapa 7: Podhájí – Karásek, • Úprava křižovatky Odbojářská-Pod Horkou a chodník Živného, • Ul. Pisárecká, úprava zastávek MHD „Anthropos“ a stezka pro chodce a cyklisty, • Systém sdílení kol – bike sharing systém.

V souvislosti s cykloopatřeními byly realizovány následující zakázky: • Změna organizace dopravy v centrální oblasti - Vjezd cyklistů do centra (městská památková rezervace) vyjma ulice Česká, • Cyklo 30 (oblast Antonínská) – realizace zklidnění dopravy vybrané oblasti (vč. cykloopatření, parkování a zóny 30), • Cyklo 30 (oblast Grohova) – realizace zklidnění dopravy vybrané oblasti (vč. cykloopatření, parkování a zóny 30), • Cykloopatření na ul. Jihlavská - sil. II/602, • Prověření umístění parkovací věže pro jízdní kola – Biketower, • Studie technického prověření lokalit PARK + RIDE (součástí je i systém BIKE + RIDE), • Rekapitulace zpracovaných opatření pro cyklisty v roce 2015, Návrh cykloopatření pro rok 2016 s výhledem na další roky, • Mapování stojanů na kola, • Odborné posouzení umístění stojanů na kola, • Studie cyklistické trasy Lesná – Soběšice, • Technické prověření možnosti zjednosměrnění ulice Veveří a ulice Kounicova, • Cyklostezka, Stránská skála – Líšeň Holzova, vyhledávací studie.

Ve spolupráci s Oddělením implementace projektů MMB jsou přichystány programy: • Projekt „Cykloopatření ve vybraných částech Brna, I. etapa“ (9 cykloopatření na ul. Jihlavská, Novolíšeňská, Pisárecká, Olomoucká, Za Divadlem, Dvořákova, Jezuitská, Kolejní, Technická, Optátova, Pod Nemocnicí, Kníničská), • Projekt „Cykloopatření ve vybraných částech Brna, II. etapa“ (Podjezd Hladíkova a Cyklostezka Kaštanová – Černovická).

Dále se zpracovává významný projekt v oblasti Brněnské přehrady – cyklostezka Svratecká. Investiční záměr „Cyklistická stezka Svratecká (v úseku Hrad Veveří – Rakovec)“ byl zpracován na základě studie z roku 2006 a byl schválen ZMB Z5/009, dne 09. 10. 2007. Příprava investice byla zastavena v roce 2008 z důvodu komplikovaných majetkoprávních poměrů v území. V souvislosti s přípravou investice Jihomoravského kraje, kterou je rekonstrukce komunikace II/384 v úseku Nové dvory – zastávka IDS Rakovecká v Brně-Bystrci se znovuobnovuje projektová příprava cyklostezky s tím, že některé z úseků lze připravovat ve spolupráci Jihomoravského kraje a statutárního města Brna. Cyklostezka povede po pravém břehu Brněnské přehrady v úseku zastávka IDS Rakovec – most pod hradem Veveří zhruba v délce 5,630 km. Majetkově nejprůchodnější se jeví úseky mezi zastávkou IDS Rakovec a pláží Kozí horka v délce cca 670 m (úsek nejblíže městu) a úsek od mostu pod hradem Veveří a zastávkou IDS Rokle v délce cca 3 220 m (nejvzdálenější úsek). Střední úsek v délce cca 1740 m může být realizován až po dořešení majetkoprávních vztahů. Některé části středního úseku, ať už z důvodů majetkoprávních vztahů nebo technických, mohou být vedeny po lávkách nad vodou. V případě dohody statutárního města Brna a Jihomoravského kraje na společné a koordinované přípravě obou investic lze předpokládat dokončení projektové přípravy do konce roku 2019 a následně lze navázat realizací úseků s absencí soukromého vlastnictví.

7.5.3. Výkresová dokumentace14 Obrázek 4: Aktuální stav cyklostezek v městě Brně Obrázek 5: Plánované cyklostezky ve městě Brně Obrázek 6: Aktuální a plánované cyklostezky ve městě Brně

14 zdroj: Odbor dopravy MMB – 2017 81

Obrázek 4 Aktuální stav cyklostezek ve městě Brně

Obrázek 5 Plánované cyklostezky ve městě Brně

Obrázek 6 Aktuální a plánované cyklostezky ve městě Brně

8. PROSTOROVÁ DIMENZE ROZVOJE SPORTU VE MĚSTĚ BRNĚ

8.1. Soubor sportovní infrastruktury doporučený k realizaci v období do roku 2030, reprezentující město Brno na národní a mezinárodní úrovni Kapitola se věnuje připravovaným projektům, které mají nahradit současnou nevyhovující sportovní infrastrukturu nebo ji doplnit o sportovní stavby, po kterých je ve sportovní veřejnosti poptávka a které v současné době v regionu chybí. V prezentovaných projektech se nachází sportoviště pro vrcholový, výkonnostní i rekreační sport i z toho důvodu, že všechny tři segmenty potřebují sportovní infrastrukturu doplnit. Většina plánovaných projektů je finančně náročná, takže k jejich realizaci bude nutné využít i jiné finanční zdroje (MŠMT, JmK), případně mohou být financovány soukromými investory. Prezentované soubory jsou v různé fázi stavebních příprav a jsou doporučeny k realizaci do roku 2030. Vzhledem k způsobu financování jednotlivých staveb v případě sdružených investic podléhá zahájení jejich realizace jednáním se subjekty, které se mohou na realizaci stavby podílet. Stavba musí být plánována s ohledem na rozpočet statutárního města Brna, neboť sportovní stavby nejsou jedinými připravovanými investicemi města. Proto z popisu projektů vyplývá, ve kterém období bude stavba připravena k realizaci. Na rozhodnutí samosprávy i na finanční kondici města závisí, ve kterém roce bude stavba zahájena. Na dalších listech se jednotlivé projekty, které jsou v období do roku 2030 plánovány k realizaci, prezentují stručnými údaji. V průběhu přípravy staveb je možné, že některé projekty doznají určitých změn, zejména s ohledem na svou finanční, investiční či následnou provozní náročnost.

8.1.1. Prioritní plánovaná sportoviště celoměstského významu pro vrcholový a výkonnostní sport, sportoviště pro rekreační sport, s realizací do roku 2030 Prioritní plánovaná sportoviště jsou konkretizována projektovými záměry s následujícími údaji: název projektu, umístění stavby, předpokládané celkové náklady projektu, investor, divácká kapacita (pokud bude sportoviště vybaveno hledištěm), popis projektu, předpokládaný harmonogram prací a vizualizace stavby. Sportoviště nejsou řazena podle časové posloupnosti své realizace.

Název projektu: Zemský stadion Brno

Umístění: Ponava, areál Za Lužánkami

Předpokládané celkové náklady projektu: 2,2 mld. Kč bez DPH

Investor: sdružená investice

Divácká kapacita: 30 000

Popis projektu: Zemský stadion Brno v areálu původního stadionu Za Lužánkami bude největším fotbalovým stadionem v ČR. Pojme až 30 tisíc diváků a bude sloužit nejen fotbalové Zbrojovce, ale také české reprezentaci a rovněž nefotbalové veřejnosti. Splňuje nejpřísnější kritéria (UEFA Elite Stadium) pro pořádání mezistátních zápasů. Zároveň uvolní kapacitu Městského stadionu Srbská pro účely vybudování Fotbalové akademie mládeže, případně k využití pro ostatní sporty. V současné době probíhá dořešení majetkoprávních sporů v areálu Ponava, které zatím blokují výstavbu fotbalového stadionu. V říjnu 2017 byla stavebnímu úřadu v Králově Poli podána Dokumentace pro územní rozhodnutí (DUR) na rozšíření okolních ulic Sportovní a Drobného, které stavba vyžaduje. Po vyřešení majetkových sporů bude následovat podání DUR na samotný stadion, v roce 2018 by měla stavba získat stavební povolení.

Předpokládaný harmonogram prací: Rok 2018 2019 a dále Předpokládaná vyřešení majetkoprávních SP, VŘ na zhotovitele stavby, realizace projektu sporů, podání DUR realizace stavby

Obrazová dokumentace:

Zdroj: Architekti Hrůša a spol., Atelier Brno s.r.o.

Název projektu: Kulturní a sportovní centrum Lužánky – MULTIFUNKČNÍ HALA

Umístění: Brno-Královo Pole − Ponava

Předpokládané celkové náklady projektu: 1 530 mil. Kč bez DPH

Investor: sdružená investice

Divácká kapacita: 12 382 (variabilní)

Popis projektu: Stavba multifunkční arény bude součástí sportovního a kulturně společenského komplexu PONAVA. Multifunkční aréna bude umístěna v ploše původního zimního stadionu a venkovního kluziště s podélnou osou přibližně sever-jih. Hlavní nástup diváků (naproti hotelu) reflektuje přirozenou a historickou nástupní osu k fotbalovému stadionu (kolmou na ulici Sportovní) a vytváří dostatečný rozptylový prostor s pokračováním na uvažovanou „fanzónu“ společnou pro všechny aktivity v dané oblasti. Druhá hlavní nástupní osa bude od křižovatky Sportovní-Drobného navrhovanou lávkou pro pěší z nároží Lužáneckého parku. Toto řešení významně ulehčí dopravní situaci v oblasti. Součástí je rovněž dostatečná rozptylová plocha a vazba na stanici MHD. Architektonická a dispoziční koncepce multifunkční haly umožní velmi rychlý přerod ze sportovní do kulturní funkce a zpět. Svým konstrukčním řešením bude plně v souladu s moderními požadavky na technické vybavení pro sport i kulturu (scény, osvětlení, akustika). Multifunkční hala je koncipována jak pro pořádání vrcholných sportovních akcí, tak pro každodenní využití včetně mládežnického sportu. Zároveň její vybavení umožní v hale pořádat velké množství koncertů, společenských akcí, firemních akcí apod., aniž by to významně narušilo její sportovní funkci.

Předpokládaný harmonogram prací: Rok 2018 2019 a dále Předpokládaná vyřešení pozemkové agendy, DUR, ÚR, DSP, SP, DVD, výběr realizace projektu EIA, zač. DSP dodavatele, RD

Obrazová dokumentace:

Zdroj: A PLUS a.s., Česká 12, 602 00 Brno 87

Název projektu: Městský plavecký stadion Lužánky − Aquapark

Umístění: Areál Městského plaveckého stadionu Lužánky, Sportovní 486/4, 602 00 Brno- město

Předpokládané celkové náklady projektu: 1 mld. Kč bez DPH

Investor: sdružená investice

Kapacita: Krytá plocha má výměru 4 800 m2, otevřené koupaliště 3 200 m2 a parkové části 10 200 m2, což odpovídá celkové kapacitě cca 2 300 osob (800 vnitřní a 1 500 venkovní část).

Popis projektu: Vybudování venkovního terasovitého areálu bylo již v původních plánech ze šedesátých let minulého století. Výstavba aquaparku (dle současných požadavků) navazujícího na stávající bazén za Lužánkami bude pouze dokončením původního projektu a navázáním na nedávnou historii. Aquapark je v projektu rozdělen na krytou a vnější plochu bazénů a rekreačních ploch a na plochy pro ostatní – diváky a zákazníky služeb. Krytá plocha poskytuje iluzi tropického ostrova s atrakcemi gradujícími v prostoru dle míry dobrodružnosti. Interiér je navrhnut tak, aby poskytoval romantickou iluzi tropické laguny a současně umožnil zónování s rozdílnou intenzitou zážitků i typem atrakcí. V zásadě lze rozlišit 3 vnitřní zóny, které jsou funkčně separovány zeleným ostrovem – v blízkosti vstupu je koupaliště pro nejmenší, dále jsou atrakce klidnějšího typu pro rodinnou rekreaci, a ještě dál v návaznosti na umělý útes jsou umístěny atrakce skluzavkového typu a hlavní laguna s vlnobitím. Venkovní plochy by měly být provozovatelné v rozšířené letní sezoně díky ohřevu vody v laguně s přírodním charakterem koupání a pobytu u řeky či jezírka.

Předpokládaný harmonogram prací: Rok 2018 2019 a dále Předpokládaná majetkoprávní dořešení VŘ na zhotovitele stavby, realizace realizace projektu areálu, zadání zpracování PD stavby

Obrazová dokumentace:

Zdroj: Hexaplan International spol. s r.o., Šámalova 720/72, 615 00 Brno

Název projektu: Městský plavecký stadion Lužánky − výstavba 25metrového bazénu

Umístění: Areál Městského plaveckého stadionu Lužánky, Sportovní 486/4, 602 00 Brno- město

Předpokládané celkové náklady projektu: 150 mil. Kč bez DPH

Investor: sdružená investice

Divácká kapacita: 100

Popis projektu: Výstavba nového bazénu je velmi žádoucí z několika důvodů. Mimo zavedení povinného školního plavání jde o částečné vyřešení poptávky po organizovaném plavání a po plavání veřejnosti. V současnosti je nutné trvale odmítat zájemce o plavání školní mládeže, kteří mají zájem o výuku neplavců a začátečníků. Další vodní plocha v objektu bude sloužit jako tzv. rozplavbový bazén, který je podmínkou pro pořádání mezinárodních plaveckých soutěží. K realizaci bude využit prostor, kde byl v minulosti umístěn školní 16metrový bazének, veslařský trenažér a prostor pod nevyužívaným parčíkem při hlavním vstupu do objektu. Při výstavbě bazénu by bylo možné využít stávající bazénové technologie, především akumulační nádrže, pískové filtry a oběhová čerpadla. Důležitým faktorem je vybudování dostatečně širokých drah (2,5 m), jako je tomu u stávajícího 50metrového bazénu, který se v areálu Městského plaveckého stadionu Lužánky také nachází. Před samotnou stavbou bude nutné změnit územní plán pro zastavěný pozemek.

Předpokládaný harmonogram prací: Rok 2018−2019 2020 a dále Předpokládaná PD, ÚR, stavební povolení, výběrové řízení realizace stavby realizace projektu na zhotovitele stavby

Obrazová dokumentace:

Zdroj: Atelier 99 s.r.o., Purkyňova 71/99, 612 00 Brno

Název projektu: Městský plavecký stadion Lužánky − Wellness

Umístění: Areál Městského plaveckého stadionu Lužánky, Sportovní 486/4, 602 00 Brno- město

Předpokládané celkové náklady projektu: 19 mil. Kč bez DPH

Investor: Statutární město Brno

Kapacita: 70 osob

Popis projektu: Většina sportovních zařízení disponuje mimo část pro vlastní trénink i částí pro odpočinek a regeneraci. Moderní wellness centrum bude situováno v dnes nevyužívané části bývalých dámských šaten v 1. NP. Centrum bude užíváno jak návštěvníky bazénu (parní sauna se sprchami), tak samostatně jako doplatková zóna. Součástí již hotové projektové dokumentace jsou 2× parní kabina, biosauna, finská sauna, zážitkové sprchy, ochlazovací vědro a whirlpool. Na stávající západní terase bude umístěn ochlazovací bazének s odpočívárnou. Investiční náklady zahrnují i opravu přilehlé zatékající terasy, vzduchotechniky a elektrorozvodů.

Předpokládaný harmonogram prací: Rok 2018 Předpokládaná realizace projektu VŘ na zhotovitele stavby, realizace stavby

Obrazová dokumentace:

Zdroj: STAREZ-SPORT, a.s., Křídlovická 911/32, 603 00 Brno

Název projektu: Velodrom

Umístění: Brno-jih, areál Hněvkovského

Předpokládané celkové náklady projektu: 400 mil. Kč bez DPH

Investor: sdružená investice

Divácká kapacita: 2 000

Popis projektu: Výstavba nahradí současný velodrom v Pisárkách, který již nesplňuje kvalitativní požadavky pro toto sportovní odvětví. Nový velodrom v areálu Hněvkovského v městské části Brno-jih je součástí „Územní studie lokalita Hněvkovského“, která byla zpracována v roce 2007. Velodrom byl ve studii navržen v parametrech dle mezinárodní federace UCI pro pořádání mezinárodních soutěží s dráhou 250 m včetně možnosti svého dalšího vnitřního využití i pro jiné sportovní, případně společenské akce se zázemím a parkovištěm. Předpokládaný počet návštěvníků byl cca 2000. Velodrom bude svým charakterem nejmodernějším sportovištěm svého druhu v České republice. Má potenciál stát se tréninkovým střediskem pro přípravu mládežnické i seniorské reprezentace s využitím pro celý středoevropský region. Území je majetkově vyřešeno a připraveno pro realizaci projektu.

Předpokládaný harmonogram prací: Rok 2018 2019 a dále Předpokládaná zpracování PD, ÚR realizace stavby realizace projektu výběrové řízení na zhotovitele stavby

Obrazová dokumentace:

Zdroj: Arch. Design, s.r.o., Sochorova 3178/23, 616 00 Brno

Název projektu: Sportovně-rekreační areál za Anthroposem

Umístění: Bývalý vojenský prostor při Pisárecké ulici (Na Střelnici)

Předpokládané celkové náklady projektu: 240 mil. Kč bez DPH

Investor: sdružená investice

Kapacita sportovců: 1 000

Popis projektu: Řešené území se nachází na území městské části Brno-střed v k.ú. Pisárky, má výměru cca 13,5 ha. Území má velký potenciál pro sportovně-rekreační využití pro občany města Brna. Sportoviště provozovala složka MO ČR na pozemcích města Brna a MO ČR. Město Brno ukončuje jednání o převedení pozemků do majetku města s podmínkou následného vybudování sportovně-rekreačního areálu s omezeným komerčním využitím. Na využití areálu byly vypracovány dvě studie a nyní je zadáno vypracování třetí studie s jiným funkčním řešením. V areálu se plánuje umístění těchto sportovišť: • sportovní část − 4 hřiště pro malou kopanou, 2 víceúčelová hřiště (hřiště pro volejbal, basketbal, házenou, korfbal, český lakros apod.), in-line ovál a dráha, kterou je možno v zimních měsících využívat jako běžeckou dráhu pro lyžaře, hřiště pro beachvolejbal. • rekreační část − hřiště pro plážový fotbal, 9jamkový discgolf, MTB školka, prostor pro lukostřelbu, bouldering, outdoorové hřiště pro handicapované, dětská hřiště, odpočinkové zóny apod.

Předpokládaný harmonogram prací: Rok 2018-2019 2020-2021 Předpokládaná majetkoprávní dořešení areálu, zpracování PD, realizace stavby realizace projektu ÚR, SP, VŘ na zhotovitele stavby

Obrazová dokumentace:

Zdroj: A PLUS a.s., Česká 12, 602 00 Brno

Název projektu: Vodácký kanál Pisárky

Umístění: Pravý břeh řeky Svratky u jezu Kamenný mlýn v katastrálním území Brno-Pisárky

Předpokládané celkové náklady projektu: 250 mil. Kč bez DPH

Investor: sdružená investice

Divácká kapacita: 800

Popis projektu: Lokalita v těsné blízkosti řeky Svratky, částečně v bývalé úpravně vody, je pro výstavbu vodáckého areálu v Brně nejvhodnější. Oproti jiným lokalitám je velkou výhodou spád jezu Kamenný mlýn, díky čemuž lze ušetřit velké náklady na realizaci díla i samotný provoz. Areál je navržen jako víceúčelový s hlavním využitím pro trénink a soutěže ve vodním slalomu (parametry odpovídají možnosti pořádání mezinárodních soutěží a jsou srovnatelné s kanálem v Praze-Troji). Dále se předpokládá využití kanálu pro trénink i závody vodního rodea a raftové disciplíny, pro výcvik vodních záchranářů a výcvik HZS pro zásahy při povodních. Součástí areálu je v navržené studii také atraktivní 900 m dlouhá asfaltová stezka pro jízdu na in-line bruslích, rekreační běhání a vycházky. Možností je i vybudování vodáckého muzea v historickém objektu bývalé loděnice, kterou spravuje Masarykova univerzita.

Předpokládaný harmonogram prací: Rok 2017 2018-2019 2020 a dále PD, ÚR, VŘ na Předpokládaná studie vodní a realizace stavební zhotovitele realizace projektu energetické bilance stavby povolení stavby

Obrazová dokumentace:

Zdroj: STAREZ-SPORT, a.s., Křídlovická 911/32, 603 00 Brno

Název projektu: Atletická hala Kampus

Umístění: Univerzitní kampus. Vstup do haly je orientován k ulici Kamenice s vazbou na zastávky MHD v ulici Kamenice a na dopravní terminál před FN.

Předpokládané celkové náklady projektu: 480 mil. Kč bez DPH

Investor: sdružená investice

Divácká kapacita: 2 200

Popis projektu: Potřeba stavby atletické haly vychází i z Koncepce sportu 2011−2016. V roce 2015 bylo podepsáno Memorandum o vzájemné spolupráci a podpoře při přípravě, výstavbě a provozu atletického centra – atletické haly v Brně, kde se ke spolupráci zavázal Český atletický svaz, statutární město Brno a Masarykova univerzita. Výstavba nové atletické haly je výsledkem mnohaletého hledání východiska z neutěšené situace brněnské atletiky, jejímž klubům chybí zázemí především pro přípravu v zimních měsících. Konsensus svazu, města a univerzity zaručuje jak splnění technických kritérií při výstavbě, tak budoucí optimální využití haly. V objektu bude umístěn běžecký ovál dlouhý 200 m se šesti drahami, s osmi drahami sprinterské rovinky a se sektory pro technické disciplíny – skok do dálky a trojskok, skok do výšky, skok o tyči, vrh koulí. Prostory haly jsou doplněny o plochy pro rozcvičení a regeneraci atletů. Rozcvičovací tunel se šesti dráhami o délce 90 m je rozšířen i o sektor pro skok daleký a trojskok. Povrch atletické dráhy a sektorů včetně rozcvičovací rovinky musí splňovat pravidla IAAF a mít platný certifikát IAAF. Dle návrhu a platné legislativy budou v hale umístěny dostatečné prostory jak pro sportovce, rozhodčí a diváky, tak pro přenosovou techniku a pro potřebné provozní a technické zázemí haly.

Předpokládaný harmonogram prací: Rok 2017 2018 2019 a dále Předpokládaná stavební povolení, PD, ÚR realizace stavby realizace projektu VŘ na zhotovitele stavby

Obrazová dokumentace:

Zdroj: AiD team a.s., Netroufalky 797/7, 625 00 Brno 94

Název projektu: Atletické centrum v areálu Univerzitního kampusu MUNI

Umístění: Univerzitní kampus, Kamenice 5, Brno

Předpokládané celkové náklady projektu: 20 mil. Kč bez DPH

Investor: sdružená investice

Divácká kapacita: 600

Popis projektu: V rámci rozvoje Fakulty sportovních studií MUNI je uvažováno využití uvedeného území pro výukové zázemí. Areál bude sousedit s plánovanou Atletickou halou Kampus, jejíž výstavbu připravuje Statutární město Brno, a výhledově s plánovanou lanovkou. Rozdělení Atletického centra podle využití: Plocha pro atletiku a hřiště bude obsahovat 200m ovál, 3 dráhy šířky 1,2 m, běžeckou rovinku − délka min. 115 m, sektor pro skok do dálky a trojskok, sektor pro skok do výšky uvnitř atletického oválu, sektor pro vrh koulí, víceúčelové hřiště pro míčové sporty. Plocha pro posilovací zónu a volnočasové sporty: posilovací zóna a netradiční sportovní aktivity (crossfit, workout, parkour, venkovní lezení).

Předpokládaný harmonogram prací: Rok 2018 2019 a dále Předpokládaná realizace PD, ÚR, stavební povolení, realizace stavby projektu VŘ na zhotovitele stavby

Obrazová dokumentace:

Zdroj: AiD team a.s., Netroufalky 797/7, 625 00 Brno

Název projektu: Plavecký bazén Bohunice

Umístění: Univerzitní kampus, Kamenice 5, Brno

Předpokládané celkové náklady projektu: 120 mil. Kč bez DPH

Investor: sdružená investice

Divácká kapacita: 600

Popis projektu: Výstavba nového 50metrového bazénu pro výkonnostní i vrcholový sport by zásadně pomohla v tréninkovém procesu sportovních oddílů, výuce studentů MUNI a plavání veřejnosti. Plavecký bazén o délce 50 metrů s osmi drahami a menšími tribunami po obou stranách s diváckou kapacitou 600 sedících diváků umožní i pořádání sportovních soutěží. Hloubka bazénu se předpokládá 1,8 m. V objektu bude použita bezchlorová technologie. Patřičné zázemí se šatnami, sprchami, plavčíkem a ošetřovnou je doplněno bufetem. Technické zázemí je umístěno v suterénu pod bazénem. Vchody pro sportovce a veřejnost jsou přístupné jednak od zastávky MHD při ulici Netroufalky, druhý vstup je z parkoviště při Studentské ulici. Ze vstupní haly se přes pokladnu návštěvník dostane do společných šaten a následně do oddělených sprch a sociálního zázemí pro muže a ženy přímo napojených na bazénovou halu. Hala je po obou stranách lemována stupňovitými bloky sloužícími jako odpočinkové plochy v běžném provozu, při sportovních akcích jako tribuny.

Předpokládaný harmonogram prací: Rok 2018 2019 a dále předpokládaná PD, ÚR, stavební povolení, realizace stavby realizace projektu VŘ na zhotovitele stavby

Obrazová dokumentace:

Zdroj: AiD team a.s., Netroufalky 797/7, 625 00 Brno

Název projektu: Rozvoj sportovních areálů Vodova a Srbská

Umístění: Vodova 108, městská část Brno-Královo Pole

Předpokládané celkové náklady projektu: zatím nekalkulováno

Investor: sdružená investice

Divácká kapacita: viz text

Popis projektu: Současný sportovní areál Vodova zahrnuje Městské haly míčových sportů (nová a stará hala), kluziště, asfaltové hřiště a hotelové zařízení. Divácká kapacita sportovních hal: nová hala 2 900 míst, stará hala 900 míst. Sportovní areál Srbská zahrnuje Městský fotbalový stadion s kapacitou 10 200 diváků a dvě tréninková travnatá fotbalová hřiště. V areálu a jeho nejbližším okolí se nacházejí velké rozvojové sportovní plochy. V areálu Vodova se dlouhodobě uvažuje o zastřešení asfaltového hřiště, čímž by se vybudovala tréninková hala pro házenou a florbal. Po vybudování fotbalového stadionu za Lužánkami by areál na Srbské mohl sloužit pro potřeby mládežnické fotbalové akademie. K současným třem travnatým hřištím by se nad halou Vodova směrem k Purkyňově ulici mohla vybudovat nejméně dvě další fotbalová hřiště, z nichž jedno by mělo být pokryto umělou trávou pro celoroční přípravu talentovaných fotbalistů. V objektu stadionu by se mohlo vybudovat zázemí pro fotbalovou akademii včetně ubytovacích kapacit.

Předpokládaný harmonogram prací: projekt dosud nebyl projednán v orgánech města.

Obrazová dokumentace:

Zdroj: Statutární město Brno, foto: Zdeněk Kolařík

Název projektu: Zimní sportovní centrum pro veřejnost

Umístění: Areál Brněnských veletrhů a výstav, a.s., pavilon Z, výstaviště, městská část Brno- střed

Předpokládané celkové náklady projektu: 20 mil. Kč bez DPH

Investor: Statutární město Brno

Kapacita: 500

Popis projektu: V roce 2018 v souvislosti s konáním Olympijského festivalu Brno 2018 v pavilonu Z Brněnských veletrhů a výstav budou pořízeny do majetku statutárního města Brna mobilní ledové plochy – ledová plocha pro hokej, dvě curlingové dráhy standardního vybavení pro toto sportovní odvětví a kruhová ledová plocha pro trénink rychlobruslení a pro veřejnost. Po konání Olympijského festivalu zůstanou tyto ledové plochy k dispozici veřejnosti, případně brněnským sportovním klubům pro zimní období i v dalších letech. Rozšíří se tak nabídka zejména pro veřejné bruslení během zimních měsíců v zastřešeném prostoru pavilonu. Využití se plánuje v období listopad–březen, kdy není tento pavilon pro potřeby výstavnictví využit.

Předpokládaný harmonogram prací: Rok 2017 2018 Předpokládaná pořízení mobilních ledových ploch realizace projektu realizace projektu

Obrazová dokumentace:

Zdroj: Olympijský festival s.r.o., Benešovská 6, Praha

Název projektu: Kluziště a zastřešení volejbalových hřišť Riviéra

Umístění: Koupaliště Riviéra, Bauerova 322/7, 603 00 Brno-Pisárky

Předpokládané celkové náklady projektu: Zpracovává se studie a projektová dokumentace

Investor: sdružená investice

Kapacita: 200

Popis projektu: Sportovně-rekreační zařízení – zastřešená volejbalová hřiště a zastřešené kluziště pro veřejnost − jsou umístěna ve sportovním areálu říčních lázní Riviéra v Brně na Bauerově ulici. Kryté zimní kluziště včetně veškerého nutného zázemí bude situováno v severní, dosud nezastavěné části areálu, za takzvaným zámečkem, v těsné blízkosti výjezdu z pisáreckého tunelu. V navrhovaném místě nová stavba ukončí celý areál a vytvoří pohledový a funkční uzávěr prostoru celé Riviéry a pohledovou i hlukovou bariéru ve vztahu k sousedním dopravním stavbám. Volejbalová hřiště je přirozené spojovat s provozem říčních lázní, a to i mimo letní sezónu. Infrastruktura pro hraní volejbalu bude ve srovnání s ledovou plochou technicky méně náročná. 3 krytá volejbalová hřiště budou umístěna v severozápadní části areálu koupaliště, v blízkosti vstupní brány a brány do celého areálu. Výhodou je blízkost volejbalové haly a zastávek MHD a parkoviště, zastavění méně exponovaného a méně atraktivního prostoru, přičemž by nebylo nutné mimo sezónu chodit přes koupaliště, dále dostupnost inženýrských sítí a krátké připojovací trasy.

Předpokládaný harmonogram prací: Rok 2018–2019 2020 a dále Předpokládaná studie, PD, ÚR, stavební VŘ na zhotovitele realizace stavby realizace projektu povolení stavby

Obrazová dokumentace:

Zdroj: A PLUS a.s., Česká 154/12, 602 00 Brno 99

Název projektu: Víceúčelové sportovní zařízení pro mládež při ZŠ Brno, Sirotkova 36

Umístění: areál ZŠ Brno, Sirotkova 36, Brno- Žabovřesky

Předpokládané celkové náklady projektu: 50 mil. Kč bez DPH

Investor: sdružená investice

Popis projektu: Výstavbou nového sportovního zařízení na místě malé nevyhovující tělocvičny se rozšíří možnost sportování pro danou lokalitu. Objekt se skládá ze dvou tělocvičen, posilovny, vše se sociálním zázemím. Hala bude mít basketbalové rozměry s možností využití k tréninkům i dalších sportovních odvětví. Objekt bude využíván v dopoledních hodinách pro výuku tělesné výchovy základní školy, v odpoledních hodinách bude k dispozici brněnským sportovním klubům a veřejnosti pro trénink a pořádání sportovních soutěží. V lokalitě tak vznikne moderní sportovní zařízení, kterých je zde nedostatek.

Předpokládaný harmonogram prací: Rok 2017 2018 Předpokládaná zahájení výstavby červen 2018 − dokončení výstavby realizace projektu

Obrazová dokumentace:

Zdroj: Architektonická kancelář Gerö, Žilkova 83, 621 00 Brno

100

Název projektu: Sportovní a rekreační areál Kraví hora

Umístění: Areál Kraví hora - Městská část Brno- střed

Předpokládané celkové náklady projektu: 50 mil. Kč bez DPH

Investor: sdružená investice

Denní max. kapacita: 300

Popis projektu: Pokračování rekonstrukce a dostavby Sportovního a rekreačního areálu Kraví hora, p.o., jeho původní části postavené v 70. letech minulého století za pomoci občanů města Brna, a to především přilehlých městských částí Brno-střed a Žabovřesky. V roce 2004 byla nově postavena plavecká hala se zázemím a rekonstruovaly se venkovní terasy a bazény. Navržené řešení využívá pro plánované wellness centrum část prostoru letních šaten a kanceláří vedení, a část zázemí plaveckého areálu za stávajícími šatnami. Doplňuje sociální zázemí pro venkovní prostory a stínicí prvek v blízkosti bazénu pro nejmenší. Zkvalitněním této části areálu se dokončí koncept, který z velké části doplní nabídku služeb v oblasti sportu, regenerace a relaxace v centru Brna. Investice zlepší hospodaření areálu jako celku a sníží na minimum provozní dotace. Území je majetkově vyřešeno a připraveno pro realizaci tohoto projektu.

Předpokládaný harmonogram prací: Rok 2018 2019 a dále Předpokládaná výběrové řízení na zadání zpracování PD realizace stavby realizace projektu zhotovitele stavby

Obrazová dokumentace:

Zdroj: Architekti DRNH, s.r.o., Průchodní 2, 602 00 Brno

101

Název projektu: Plavecký bazén Brno-východ

Umístění: Viniční, rozvojové plochy při poliklinice

Předpokládané celkové náklady projektu: 200 mil. Kč bez DPH

Investor: soukromý investor

Kapacita zařízení: denní kapacita 1 000–2 000 osob

Popis projektu: Projekt odpovídá na poptávku po plavání, komplexních wellness a SPA službách, které v sektoru Brna-východ zcela chybí. Zachovává jak poměr aktivního sportovního vyžití pro děti, mládež i dospělé, tak poměr odpočinkových a zážitkových zón a prvků. Plavecký bazén bude v dopoledních hodinách k dispozici pro účely plavání místních mateřských, základních a středních škol i veřejnosti. V průběhu celého dne pak bude sloužit jako tréninkový bazén pro plavecké oddíly či vrcholové sportovce i pro plaveckou veřejnost. Provozovatel dále nabídne plaveckou školu pro kojence, batolata a předškolní děti. Vstupní část areálu bude zahrnovat recepci s barem, společné šatny, ze kterých bude možné pokračovat do posilovny a do dalších dvou cvičebních sálů nebo do kryté bazénové části, která bude umístěna v 1. NP. Bazénová část bude obsahovat plavecký bazén se třemi až čtyřmi drahami o délce 25 m, zážitkový bazén s vodními atrakcemi jako jsou např. masážní trysky, divoká řeka a vodopády. Dále zde bude umístěn vnitřní termální bazén, vířivka, dětské brouzdaliště, výukový bazén pro kojence a malé děti a parní sauna. Z bazénové části bude možný vstup do 2. NP, kde se bude nacházet vnitřní saunová část (6 saun), odpočinkové zóny, masérny a krytá relaxační terasa. Venkovní část bude rozdělena na tři sekce. První dvě sekce budou zahrnovat termální svět se zážitkovými a relaxačními bazény a vířivkou, třetí sekce sauny s ochlazovacím jezírkem.

Předpokládaný harmonogram prací: Rok 2018 2019−2020 Předpokládaná PD, ÚR, stavební povolení, realizace stavby realizace projektu VŘ na zhotovitele stavby

Obrazová dokumentace:

Zdroj: Aviroinvest, a.s., Sochorova 23, Brno 102

Název projektu: Obnova a modernizace Stadionu − Tělocvičná jednota Sokol Brno I

Umístění: Kounicova 686/22, Brno

Předpokládané náklady projektu: 150 mil. Kč bez DPH

Investor: sdružená investice

Divácká kapacita: 1 000

Popis projektu: Obnova a modernizace Stadionu tělocvičné jednoty Sokol Brno I − 3. část je pokračováním koncepční obnovy a modernizace souboru staveb Stadionu na Kounicově ulici, která započala v roce 2012 stavební úpravou venkovního sportoviště (program ROP Jihovýchod). V letech 2014–2017 projekt pokračoval vybudováním Dětského centra, obnovou šaten horní tělocvičny a vstupní dvorany Stadionu (vícezdrojová podpora města Brna, JmK, MŠMT, MČ Brno-střed). Třetí část obnovy a modernizace se týká hlavních prostor vrcholového sportu: • Modernizace haly míčových sportů − v rámci modernizace dojde k navýšení stávající kapacity z 800 na cca 1000 diváků. • Obnova a modernizace tréninkové tělocvičny pro sportovní gymnastiku. • Modernizace tréninkové tělocvičny šermu. • Vybudování nového regeneračního zázemí (posilovna, sauna, ledové vany, kryokomora, fitness apod.) obnovou a dostavbou stávajících prostor Stadionu. • Doplnění zcela chybějícího návštěvnického zázemí – včetně odpočinkových míst a občerstvení, vstupních a komunikačních prostor.

Stavba je připravena k realizaci. Vlastníkem je TJ Sokol Brno I. Projekty jsou realizované v souladu se strategickou koncepcí obnovy a rozvoje sokolského Stadionu z roku 2014.

Předpokládaný harmonogram prací: Rok 2019 2020 2021 a dále Předpokládaná zpracování PD, VŘ na zhotovitele stavby realizace stavby realizace projektu ÚR a STP a realizace stavby

Obrazová dokumentace:

Zdroj: Tělocvičná jednota Sokol Brno I, Kounicova 686/22, 602 00 Brno

103

Název projektu: Outdoor areál Sokolská pláž

Umístění: Sokolská pláž, Hrázní, Brno

Předpokládané celkové náklady projektu: 70 mil. Kč bez DPH

Investor: soukromý investor

Plocha areálu: celkem 28 700 m2

Popis projektu: Areál se nachází přímo nad Sokolskou pláží, která patří mezi nejnavštěvovanější pláže na Brněnské přehradě. Do areálu je závlekem stažena cesta pro pěší i cyklisty navazující přímo na oblíbenou trasu mezi Sokolským koupalištěm a restaurací U Šuláka. Cílem projektu je zbudovat zde multifunkční areál pro veřejnost. V návrhu je řada hřišť a atrakcí pro návštěvníky Brněnské přehrady. Jsou zde multifunkční kurty a hřiště, paintball, adventure golf, lanové a dětské centrum, lukostřelba, zážitková lanovka i lávka v korunách stromů s toboganem. V zeleni bude dostatek místa pro odpočinek i zábavu – kuželky, velké šachy, pétanque, půjčovna kol. Pro občerstvení bude v těsné blízkosti atrakcí zbudována restaurace s velkou terasou a jezírkem, kde bude možné užít si zážitkového rybaření. Součástí objektu bude i recepce pro ubytování v chatkách a veřejné WC. Atrakcí by měla být i stacionární vzducholoď, odkud mohou návštěvníci u dobrého oběda shlížet na přehradu. Vzducholoď by měla být v nízké výšce nad korunami stromů. V areálu budou zbudována nezbytná parkoviště pro 205 aut. Pro možnost rekreace i realizaci týmových víkendů je zde navrženo 60 chatek s kapacitou 240-420 lůžek se samostatným parkovacím místem u každé chatky.

Předpokládaný harmonogram prací: Rok 2018−2020 2020−2022 předpokládaná PD, ÚR, stavební povolení, realizace stavby realizace projektu VŘ na zhotovitele stavby

Obrazová dokumentace:

Zdroj: Maximus Resort, a.s., Hrázní 4a, 635 00 Brno 104

Název projektu: Areál sportovních nadějí

Umístění: areál Sportovního gymnázia Ludvíka Daňka, Brno, Botanická 70

Předpokládané celkové náklady projektu: 80 mil. Kč bez DPH

Investor: sdružená investice

Popis projektu: Nový areál skládající se z víceúčelové haly a gymnastické haly (zaměřených především na gymnastiku, tělesnou výchovu a všestrannou sportovní přípravu) by měl nahradit stávající zastaralou halu v objektu sportovního gymnázia. Současná hala funguje v omezeném rozsahu pro trénink studentů SGLD i žáků ZŠ Botanická, a to ve spolupráci s partnerskými kluby gymnázia, a také pro kondiční přípravu studentů gymnázia jiného sportovního zaměření. Současný stav již kapacitně nestačí, a právě z důvodu vysoké vytíženosti, náročné údržby (chybí zateplení, zatéká ze střechy, nutnost celodenního svícení atd.) a omezeného prostoru je nezbytné ho zmodernizovat a zvětšit. Gymnastická hala v areálu školy úplně chybí. V současné době sportovní gymnasté docházejí na tréninky do gymnastické haly Stadionu na Kounicově ulici, která je jediná v Brně i v JMK. Ostatní studenti gymnázia nemají možnost provozovat sportovní trénink tohoto druhu, i když je sportovní gymnastika nejdůležitější součástí všeobecné přípravy ve všech sportech. Nový sportovní areál zajistí, že mladí úspěšní sportovci (nejen studenti SG), často reprezentanti ČR v různých sportech v mládežnických kategoriích, budou mít ideální podmínky pro svůj trénink a díky návaznosti ZŠ–SGLD–VŠ nebude docházet k odlivu mladých talentů do jiných regionů.

Předpokládaný harmonogram prací: Rok 2017 2018 2019 a dále Předpokládaná výběr projektanta stavební povolení, realizace stavby realizace projektu PD VŘ na zhotovitele stavby

Obrazová dokumentace:

Zdroj: Architekti Tihelka-Starycha s.r.o., Gargulákova 1624/32, 614 00 Brno

105

Název projektu: Bruslařsko-hokejová hala mládeže v Brně-Bohunicích, Neužilova ulice

Umístění: Sportovní areál TJ Tatran Bohunice, Neužilova 35, Brno-Bohunice

Předpokládané celkové náklady projektu: 90 mil. Kč bez DPH

Investor: soukromý subjekt

Divácká kapacita: 250

Popis projektu: Hokejové centrum mládeže Bohunice, z. s., připravuje stavbu bruslařsko-hokejové haly v Brně-Bohunicích s celoročním provozem (11 měsíců provoz, 1 měsíc technologická přestávka na údržbu zařízení). Realizací tohoto sportovního zařízení se rozšíří chybějící nabídka celoročních ledových ploch ve městě Brně. Hala je navržena jako víceúčelová, umožňující využití pro hokej, bruslení, krasobruslení a sledge hokej. Připravovaná hala využívá výškové dispozice okolního terénu tím, že větší část hmoty haly je ze tří stran pod úrovní terénu, což se pozitivně projeví ve snížení energetické náročnosti budovy a v jejím ideálním začlenění do okolní zástavby. Hala obsahuje jednu ledovou plochu standardních rozměrů 58×27 metrů s dostatečným zázemím – 9 šaten včetně sociálních zařízení, prostor pro uskladnění hokejové výzbroje, posilovna, rozcvičovna, rehabilitace, klubovna, kanceláře, prodejna potřeb pro bruslaře aj. − s bezbariérovým přístupem a s možností uložení tréninkového vybavení ve specializovaných místnostech.

Předpokládaný harmonogram prací: Rok 2018 2019 a dále předpokládaná SP, VŘ, zahájení výstavby zahájení zkušebního provozu realizace projektu

Obrazová dokumentace:

Zdroj: BERNarch, s.r.o., Severní 1021, 664 42 Modřice 106

Název projektu: Hokejové centrum Vinohrady

Umístění: Brno-východ, při Jedovnické ulici

Předpokládané celkové náklady projektu: 250–330 mil. Kč bez DPH

Investor: soukromý subjekt

Divácká kapacita: 1 000−1 500

Popis projektu: Výstavba sportovního centra se zaměřením na lední hokej. Součástí centra jsou dvě ledové plochy a jedna miniplocha pro hru na malém prostoru. Dále veškeré zázemí pro přípravu hokejistů jako je nácvik střelby a práce s holí, rozcvičovna, posilovna, použitelné i pro jiné sporty. Součástí komplexu je hotel s ubytovací kapacitou 100 lůžek a vlastní parkoviště. V projektu jsou vytvořeny technické podmínky pro možný vznik další specializované haly pro krasobruslení a případně curling. V případě realizace těchto navazujících sportovišť je kalkulována vyšší cena. Území je majetkově vyřešeno a připraveno pro realizaci projektu.

Předpokládaný harmonogram prací: Rok 2018 2019 2020 a dále předpokládaná zadání zpracování SP a realizace stavby zahájení provozu realizace projektu PD, ÚR

Obrazová dokumentace:

Zdroj: FUERTES DEVELOPMENT, s.r.o., Tleskačova 1660/2, 664 34 Kuřim

107

8.1.2. Další plánovaná sportoviště, u kterých bude postupně probíhat vyjasňování vztahu k územnímu plánu a určení vlastníka majetku (pozemku), a méně významná sportoviště. Kromě již prezentovaných plánovaných sportovišť jsou ve stupni záměrů i některá další sportoviště, která mají zvýšit nabídku sportovního vyžití na všech sportovních úrovních. Sportoviště pro vrcholový nebo výkonnostní sport: • rychlobruslařský ovál (předpokládá se sdružená investice), • florbalová hala Aréna Lesná (soukromý investor), • tréninková bruslařská hala na Ponavě pro lední hokej a krasobruslení (soukromý investor), • bowlingový areál v Brně-Židenicích (soukromá investice).

Sportoviště pro rekreační sport • sportovní hala Barvičova v areálu Biskupského gymnázia (investorem gymnázium), • sportovní areál v lokalitě Kohoutovice –Voříškova, • rozvoj lokality Brněnské přehrady.

8.2. Vymezování lokalit pro rovnoměrný rozvoj sportu na území města Brna 8.2.1. Faktory působící na proces vymezování lokalit sportovišť Pro možnost vymezit lokality pro rovnoměrný rozvoj sportu na území města Brna obecně i v období trvání Koncepce sportu 2018−2030 je nezbytná identifikace jednotlivých sportovišť s využitím následujících faktorů: • vlastník sportoviště, • umístění sportoviště na území města • charakter sportoviště podle jeho využití: lokální, celoměstské.

Uvedené faktory byly operativně použity při zpracování kapitol 2.1., 2.2. a 2.4. v I. analytické části textu Koncepce sportu 2018−2030. Při vymezování lokalit je nezbytné s těmito faktory pracovat systémově, a proto budou podrobněji popsány a vymezeny.

Vlastník sportoviště Vlastníkem sportoviště ve městě Brně jsou následující subjekty: • město, • městská část, • základní školy spravované MČ, • střední školy spravované JmK, • veřejná nebo státní vysoká škola, • sportovní organizace – zapsaný spolek, s.r.o., a.s., OSVČ aj.

Umístění sportoviště na území města Město Brno je rozděleno celkem na 50 katastrálních území sdružených pod 29 městských částí, jak je uvedeno v následující tabulce. Některá katastrální území se svými částmi nachází na území dvou MČ (např. Trnitá nebo Pisárky).

108

Tabulka 32 Městské části a jejich katastrální území (některá jsou sdílená dvěma MČ)

Čís. Počet Název MČ Katastrální území Počet ZŠ MČ obyvatel Brno-město, Štýřice, Pisárky, Stránice, Veveří, 1 Brno-střed 64.316 11 Černá Pole, Zábrdovice, Trnitá, Staré Brno 2 Brno-Žabovřesky Žabovřesky 21 047 4 3 Brno-Královo Pole Královo Pole, Ponava, Sadová 28 674 5 4 Brno-sever Černá Pole, Husovice, Lesná, Soběšice 47 643 7 5 Brno-Židenice Židenice, Zábrdovice 22 000 4 6 Brno-Černovice Černovice 8 024 2 Trnitá, Komárov, Horní Heršpice, Dolní 7 Brno-jih 9 690 2 Heršpice, Přízřenice 8 Brno-Bohunice Bohunice 14 683 2 9 Brno-Starý Lískovec Starý Lískovec 12 931 3 10 Brno-Nový Lískovec Nový Lískovec 11 349 2 11 Brno-Kohoutovice Kohoutovice, Pisárky 12 621 2 12 Brno-Jundrov Jundrov 4 132 1 13 Brno-Bystrc Bystrc 24 218 3 14 Brno-Kníničky Kníničky 1 006 0 15 Brno-Komín Komín 7457 1 16 Brno-Medlánky Medlánky 5 898 1 17 Brno-Řečkovice, Mokrá Hora Řečkovice, Mokrá Hora 15 486 2 18 Brno-Maloměřice a Obřany Maloměřice, Obřany 5 621 1 19 Brno-Vinohrady Židenice, Maloměřice 13 361 2 20 Brno-Líšeň Líšeň 26 781 4 21 Brno-Slatina Slatina 9 360 2 22 Brno-Tuřany Tuřany, Brněnské Ivanovice, Holásky, Dvorska 5 674 1 23 Brno-Chrlice Chrlice 3 722 1 24 Brno-Bosonohy Bosonohy 2 457 1 25 Brno-Žebětín Žebětín 3 577 1 26 Brno-Ivanovice Ivanovice 1 746 0 27 Brno-Jehnice Jehnice 1 102 1 28 Brno-Ořešín Ořešín 577 0 29 Brno-Útěchov Útěchov 760 0 Celkem 385 167 66

Pro potřeby této kapitoly se za dosah působnosti daného sportoviště použije území městské části, ve kterém se sportoviště nachází. Za účelem získání nástroje, kterým bude možné vyjadřovat rovnoměrnost rozvoje sportu v městě Brně, jsou dále městské části sloučeny do pěti skupin (segmentů) s využitím jejich polohy v území podle světových stran (podrobně viz obrázek 7). Pokud katastrální území svými částmi zasahují do více MČ, jsou dále přiřazena do té MČ, ve které se nachází jejich převažující část.

109

Tabulka 33 Městské části členěné do skupin dle světových stran

Skupina Městská část (číslo/název) STŘED 1/ Brno-střed 3/ Brno-Královo Pole, 4/ Brno-sever, 15/ Brno-Komín, 16/ Brno-Medlánky, 17/ Brno- SEVER Řečkovice, Mokrá Hora, 18/ Brno-Maloměřice a Obřany, 26/ Brno-Ivanovice, 27/ Brno- Jehnice, 28/ Brno-Ořešín, 29/ Brno-Útěchov

JIH 7/ Brno-jih, 8/ Brno-Bohunice, 9/ Brno-Starý Lískovec, 22/ Brno-Tuřany, 23/ Brno-Chrlice

2/ Brno-Žabovřesky, 10/ Brno-Nový Lískovec, 11/ Brno-Kohoutovice, 12/ Brno-Jundrov, ZÁPAD 13/ Brno-Bystrc, 14/ Brno-Kníničky, 24/ Brno-Bosonohy, 25/ Brno-Žebětín

5/ Brno-Židenice, 6/ Brno-Černovice, 19/ Brno-Vinohrady, 20/ Brno-Líšeň, 21/ Brno- VÝCHOD Slatina

Charakter sportoviště podle jeho využití: lokální, celoměstské. Do systému vymezení lokalit pro rovnoměrný rozvoj sportu na území města Brna jsou zahrnuta jen ta sportoviště, které mají lokální charakter, a ta sportoviště celoměstského charakteru sloužící pro masově pěstovaná sportovní odvětví (např. plavání, atletika, fotbal, hokej, florbal apod.). Z databáze sportovišť jsou vyjmuta sportoviště s celoměstským charakterem, sloužící pro specificky zaměřená sportovní odvětví, kterými jsou: jezdectví, střelectví, motosporty, golf, vodní sporty (jachting, veslování, vodní lyžování), triatlon, letectví, orientační sporty, zimní sporty mimo bruslení a hokej, windsurfing.

Obrázek 7 Seskupení městských částí do pěti skupin (segmentů)

110

8.2.2. Kumulace sportovišť do vybraných pěti skupin městských částí – stav k 31. 12. 2017 Sportoviště jednotlivých typů, tj. venkovní, tělocvičny (sportovní haly), bazény (koupaliště) a lední plochy (kryté, nekryté), jsou uvedena v následujících tabulkách. Data byla poskytnuta z úrovně městských částí v rámci dotazníkových šetření prováděných zpracovatelem Koncepce sportu 2018−2030.

Tabulka 34 Přehled sportovišť dle vlastníků a typů na území MČ - souhrn Č. Městská část / počet obyvatel15/ Hřiště / Tělocvična Bazén / Kluziště / Celkem MČ vlastník sportoviště minihřiště / aréna koupaliště stadiony sportovišť 1 Brno-střed 64 316 Městská část 16 0 2 2 20 Město Brno 0 1 3 1 5 Sportovní organizace16 21 18 1 1 41 Základní školy 11 14 1 0 26 Střední školy 17 23 0 0 40 Vysoké školy 7 10 0 0 17 Celkem 72 66 7 4 149 2 Brno-Žabovřesky 21 047 Městská část 9 0 0 0 9 Sportovní organizace 12 6 0 0 18 Základní školy 4 6 1 0 11 Střední školy 1 1 0 0 2 Vysoké školy 2 4 0 0 6 Celkem 28 17 1 0 46 3 Brno-Královo Pole 28 674 Městská část 4 0 2 0 6 Město Brno 5 2 1 2 10 Sportovní organizace 10 6 0 2 18 Základní školy 4 5 1 0 10 Střední školy 5 6 0 0 11 Vysoké školy 15 9 1 0 25 Celkem 43 28 5 4 80 4 Brno-sever 47 643 Městská část 17/19 0 0 0 36 Sportovní organizace 20 11 1 0 32 Základní školy 7 13 1 0 21 Střední školy 4 2 0 0 6 Celkem 67 26 2 0 95 5 Brno-Židenice 22 000 Městská část 5 0 1 0 6 Město Brno 0 0 1 0 1 Sportovní organizace 11 6 0 0 17 Základní školy 4 5 0 0 9 Celkem 20 11 2 0 33 6 Brno-Černovice 8 024 Městská část 4 0 0 1 5 Sportovní organizace 2 2 0 0 4 Základní školy 2 2 0 0 4 Střední školy 3 3 0 0 6 Celkem 11 7 0 1 19

15 Dle sčítání LDB 2010 16 Významného charakteru podle jejich využití pro sportovní oddíly a veřejnost 111

Č. Městská část / počet obyvatel15/ Hřiště / Tělocvična Bazén / Kluziště / Celkem MČ vlastník sportoviště minihřiště / aréna koupaliště stadiony sportovišť 7 Brno-jih 9 690 Městská část 7 0 1 0 8 Město Brno 1 0 0 0 1 Sportovní organizace 15 1 0 0 16 Základní školy 2 3 0 0 5 Střední školy 1 2 0 0 3 Celkem 26 6 1 0 33 8 Brno-Bohunice 14 683 Městská část 3/9 0 0 0 12 Sportovní organizace 6 3 0 0 9 Základní školy 2 2 1 0 5 Vysoké školy 0 3 0 0 3 Celkem 20 8 1 0 29 9 Brno-Starý Lískovec 12 391 Městská část 4 0 0 0 4 Sportovní organizace 4 2 1 0 7 Základní školy 4 3 1 0 8 Celkem 12 5 2 0 19 10 Brno-Nový Lískovec 11 349 Městská část 3/7 0 0 0 10 Sportovní organizace 1 0 0 0 1 Základní školy 3 4 0 0 7 Celkem 14 4 0 0 18 11 Brno-Kohoutovice 12 621 Městská část 7/12 0 1 0 20 Město Brno 0 0 1 0 1 Sportovní organizace 2 0 0 0 2 Základní školy 2 3 0 0 5 Celkem 23 3 2 0 28 12 Brno-Jundrov 4 132 Městská část 2 0 0 0 2 Sportovní organizace 4 1 0 0 5 Základní škola 1 2 1 0 4 Celkem 7 3 1 0 11 13 Brno-Bystrc 24 218 Městská část 8/16 1 0 0 25 Sportovní organizace 17 4 0 0 21 Základní školy 3 5 0 0 8 Celkem 44 10 0 0 54 14 Brno-Kníničky 1 006 Městská část 1 1 0 0 2 Sportovní organizace 1 0 0 0 1 Celkem 2 1 0 0 3 15 Brno-Komín 7 457 Městská část 4 0 0 0 4 Sportovní organizace 8 2 0 0 10 Základní školy 1 2 1 0 4 Střední školy 1 1 0 0 2 Celkem 14 5 1 0 20 16 Brno-Medlánky 5 898 Městská část 9 0 0 0 9 Sportovní organizace 4 1 0 0 5 Základní školy 1 1 0 0 2 Celkem 14 2 0 0 16

112

Č. Městská část / počet obyvatel15/ Hřiště / Tělocvična Bazén / Kluziště / Celkem MČ vlastník sportoviště minihřiště / aréna koupaliště stadiony sportovišť Brno-Řečkovice 17 a Mokrá Hora 15 486 Městská část 5 0 0 0 5 Sportovní organizace 9 8 1 0 18 Základní školy 4 4 0 0 8 Celkem 18 12 1 0 31 Brno-Maloměřice 18 a Obřany 5 621 Městská část 1 1 0 0 2 Město Brno 0 1 0 0 1 Sportovní organizace 4 1 0 0 5 Základní školy 0 2 0 0 2 Celkem 5 5 0 0 10 19 Brno-Vinohrady 3 361 Městská část 2 0 0 0 2 Sportovní organizace 2 0 0 0 2 Základní školy 2 3 0 0 5 Celkem 6 3 0 0 9 20 Brno-Líšeň 26 781 Městská část 2 1 0 1 4 Sportovní organizace 6 3 0 0 9 Základní školy 6 6 1 0 13 Celkem 14 10 1 1 26 21 Brno-Slatina 9 360 Městská část 3 0 0 0 3 Sportovní organizace 1 1 0 0 2 Základní školy 0 2 0 0 2 Střední školy 0 1 0 0 1 Celkem 4 4 0 0 8 22 Brno-Tuřany 5 674 Městská část 1 1 0 0 2 Sportovní organizace 10 6 0 0 16 Základní školy 1 1 0 0 2 Celkem 12 8 0 0 20 23 Brno-Chrlice 3 722 Městská část 4 0 0 0 4 Sportovní organizace 3 0 0 0 3 Základní školy 0 1 0 0 1 Celkem 7 1 0 0 8 24 Brno-Bosonohy 2 457 Městská část 1 0 0 0 1 Sportovní organizace 2 0 0 0 2 Základní školy 0 1 0 0 1 Střední školy 0 1 0 0 1 Celkem 3 2 0 0 5 25 Brno-Žebětín 3 577 Městská část 3 1 0 0 4 Sportovní organizace 1 0 0 0 1 Základní školy 1 2 0 0 3 Celkem 5 3 0 0 8 26 Brno-Ivanovice 1 746 Městská část 3 0 0 0 3 Sportovní organizace 0 1 0 0 1 Celkem 3 1 0 0 4

113

Č. Městská část / počet obyvatel15/ Hřiště / Tělocvična Bazén / Kluziště / Celkem MČ vlastník sportoviště minihřiště / aréna koupaliště stadiony sportovišť 27 Brno-Jehnice 1 102 Městská část 1 0 0 0 1 Sportovní organizace 1 1 0 0 2 Základní školy 1 1 0 0 2 Celkem 3 2 0 0 5 28 Brno-Ořešín 577 Městská část 2 0 0 0 2 Sportovní organizace 1 1 0 0 2 Celkem 3 1 0 0 4 29 Brno-Útěchov 760 Městská část 3 1 0 0 4 Sportovní organizace 1 0 0 0 1 Celkem 4 1 0 0 5 CELKEM 385 167 504 255 27 10 796

S cílem využít získaná data k procesu vymezení lokalit pro rovnoměrný rozvoj sportu v městě Brně je tabulka 34 převedena do souboru pěti skupin městských částí, orientovaných dle světových stran na tabulce 35.

Tabulka 35 Součty sportovišť MČ v pěti skupinách dle světových stran Hřiště / Tělocvična / Bazén / Kluziště / Celkem Skupina/MČ/Počet obyvatel minihřiště aréna koupaliště stadiony sportovišť Střed 64 316 Celkem Brno-střed 72 66 7 4 149 Sever 114 964 Celkem Brno-Královo Pole 43 28 5 4 80 Celkem Brno-sever 67 26 2 0 95 Celkem Brno-Komín 14 5 1 0 20 Celkem Brno-Medlánky 14 2 0 0 16 Celkem Brno-Řečkovice, Mokrá Hora 18 12 1 0 31 Celkem Brno-Maloměřice a Obřany 5 5 0 0 10 Celkem Brno-Ivanovice 3 1 0 0 4 Celkem Brno-Jehnice 3 2 0 0 5 Celkem Brno-Ořešín 3 1 0 0 4 Celkem Brno-Útěchov 4 1 0 0 5 Celkem 174 83 9 4 270 Jih 46 960 Celkem Brno-jih 26 6 1 0 33 Celkem Brno-Bohunice 20 8 1 0 29 Celkem Brno-Starý Lískovec 12 5 2 0 19 Celkem Brno-Tuřany 12 8 0 0 20 Celkem Brno-Chrlice 7 1 0 0 8 Celkem 77 28 4 0 109 Západ 79 401 Celkem Brno-Žabovřesky 28 17 1 0 46 Celkem Brno-Nový Lískovec 14 4 0 0 18 Celkem Brno-Kohoutovice 23 3 2 0 28 Celkem Brno-Jundrov 7 3 1 0 11 Celkem Brno-Bystrc 44 10 0 0 54 Celkem Brno-Kníničky 2 1 0 0 3 Celkem Brno-Bosonohy 3 2 0 0 5 Celkem Brno-Žebětín 5 3 0 0 8 Celkem 126 43 4 0 173

114

Hřiště / Tělocvična / Bazén / Kluziště / Celkem Skupina/MČ/Počet obyvatel minihřiště aréna koupaliště stadiony sportovišť Východ 79 526 Celkem Brno-Židenice 20 11 2 0 33 Celkem Brno-Černovice 11 7 0 1 19 Celkem Brno-Vinohrady 6 3 0 0 9 Celkem Brno-Líšeň 14 10 1 1 26 Celkem Brno-Slatina 4 4 0 0 8 Celkem 55 35 3 2 95 CELKEM 385 167 504 255 27 10 796

Souhrn uvedených údajů je v následující části textu sloučen do vymezených pěti skupin (segmentů) v tabulce 36.

Tabulka 36 Součet sportovišť podle pěti skupin Hřiště / Tělocvična / Bazén / Kluziště / Celkem Skupina / Počet obyvatel minihřiště aréna koupaliště stadion sportovišť Střed 64 316 72 66 7 4 149 Sever 114 964 174 83 9 4 270 Jih 46 960 77 28 4 0 109 Západ 79 401 126 43 4 0 173 Východ 79 526 55 35 3 2 95 CELKEM 385 167 504 255 27 10 796

Z přehledu vyplývá, že nejméně jsou sportovišti saturovány městské části ze skupiny „východ“, tj. Brno-Židenice, Brno-Černovice, Brno-Líšeň a Brno-Slatina, na jejichž území se nenachází žádný bazén či koupaliště a pouze jedna ledová plocha. Ledové plochy zcela chybí městským částem ze skupin „jih“ a „západ“. Podle počtu jednotlivých typů sportovišť jsou na tom nejlépe městské části ze skupin „sever“ a „střed“. V následující kapitole jsou s využitím údajů z dotazníku pro městské části zmapovány jejich návrhy na doplnění jednotlivých typů sportovišť.

8.2.3. Návrhy městských částí na rozvoj sportovišť na jejich území v následujících letech V připojených tabulkách jsou uvedena sportovní zařízení, která chtějí v následujících deseti letech vybudovat městské části jako svá sportoviště nebo sportoviště u jimi zřizovaných základních škol a požadavky středních škol na vybudování nových sportovišť v jejich lokalitách. Data byla čerpána z odpovědí získaných dotazníkovým šetřením zpracovatele Koncepce sportu 2018−2030. Podle informací vysokých škol uvedených v I.2.4.3. uvažuje pouze Masarykova univerzita o vybudování nového krytého 50m plaveckého bazénu v areálu Fakulty sportovních studií v Bohunicích. Tato stavba je součástí souboru sportovních staveb celoměstského charakteru v kapitole 8.1. Přehled požadavků na vybudování nových sportovišť, rozdělený podle městských částí, je uveden v tabulce 37. Do tabulky jsou zahrnuty i cyklostezky, které plánují vybudovat městské části a město Brno.

Tabulka 37 Nově budovaná sportoviště dle městských částí - souhrn Specifikace Číslo Městská část / vlastník Hřiště / Tělocvična / Bazén / Kluziště Celkem projektů/ostatní MČ sportoviště minihřiště aréna koupaliště /stadiony sportovišť projekty 1 Brno-střed Anthropos, Město Brno 1 0 0 2 3 Riviéra, BVV

115

Specifikace Číslo Městská část / vlastník Hřiště / Tělocvična / Bazén / Kluziště Celkem projektů/ostatní MČ sportoviště minihřiště aréna koupaliště /stadiony sportovišť projekty Městská část 9 0 0 0 9 Cyklostezka Střední školy 2 1 0 1 3 GML Celkem 12 1 0 3 16 2 Brno-Žabovřesky Městská část 4 0 0 0 4 Základní školy 1 1 0 0 2 Celkem 5 1 0 0 6 3 Brno-Královo Pole Aquapark, Město Brno 1 0 1 0 2 Stadion-fotbal Základní školy 1 0 0 0 1 Střední školy 1 0 0 0 1 hala SGLD Sportovní organizace 0 0 0 1 1 Multifunkční hala Celkem 3 0 1 1 5 4 Brno-sever Městská část 3 0 0 0 3 Cyklostezka Sportovní organizace 0 1 0 0 1 Florbalová hala Celkem 3 1 0 0 4 5 Brno-Židenice Městská část 1 1 0 0 2 Cyklostezka Základní školy 1 0 0 0 1 Sportovní organizace 0 0 1 0 1 Bazén Celkem 2 1 1 0 4 6 Brno-Černovice Městská část 1 0 0 0 1 Cyklostezka Celkem 1 0 0 0 1 7 Brno-jih Město Brno 1 0 0 0 1 Velodrom Městská část 1 0 0 0 1 Základní školy 0 1 0 0 1 Střední školy 1 0 0 0 1 Celkem 3 1 0 0 4 Cyklostezka 8 Brno-Bohunice Město Brno 1 0 0 0 1 Atletická hala Městská část 1 0 0 0 1 Cyklostezka Základní školy 1 0 0 0 1 Vysoké školy 0 0 1 0 1 50m bazén Sportovní organizace 0 1 0 0 1 Sportovní hala Celkem 3 1 1 0 5 9 Brno-Starý Lískovec Základní školy 1 0 0 0 1 Celkem 1 0 0 0 1 10 Brno-Nový Lískovec Městská část 2 0 0 0 2 Základní školy 0 0 1 0 1 Celkem 2 0 1 0 3 11 Brno-Kohoutovice 12 Brno-Jundrov 13 Brno-Bystrc Městská část 1 1 0 0 2 Základní školy 2 0 0 0 2 Celkem 3 1 0 0 4 14 Brno-Kníničky

116

Specifikace Číslo Městská část / vlastník Hřiště / Tělocvična / Bazén / Kluziště Celkem projektů/ostatní MČ sportoviště minihřiště aréna koupaliště /stadiony sportovišť projekty Městská část 3 1 0 0 4 Cyklostezka Sportovní organizace 1 0 0 0 1 Outdoor areál Celkem 4 1 0 0 5 15 Brno-Komín Městská část 2 0 0 0 2 Cyklostezka Střední školy 0 0 1 0 1 Celkem 2 0 1 0 3 16 Brno-Medlánky Městská část 1 0 0 0 1 Cyklostezka Základní školy 0 0 1 0 1 Celkem 1 0 1 0 2 Brno-Řečkovice, 17 Mokrá Hora Městská část 1 0 0 0 1 Celkem 1 0 0 0 1 Brno-Maloměřice a 18 Obřany Městská část 0 1 0 0 1 Základní školy 1 0 0 0 1 Střední školy 0 1 0 0 1 Celkem 1 2 0 0 3 19 Brno-Vinohrady Městská část 1 0 0 0 1 Základní školy 1 0 1 0 2 Sportovní organizace 0 0 0 2 2 2x ledová plocha Celkem 2 0 1 2 5 20 Brno-Líšeň Městská část 1 1 0 0 2 Cyklostezka Základní školy 1 0 1 0 2 Celkem 2 1 1 0 4 21 Brno-Slatina Městská část 0 1 0 0 1 Cyklostezka Střední školy 1 0 0 0 1 Celkem 1 1 0 0 2 22 Brno-Tuřany Městská část 3 1 0 0 4 Cyklostezka Základní školy 0 1 0 0 1 Celkem 3 2 0 0 5 23 Brno-Chrlice Městská část 1 0 0 1 2 Cyklostezka Základní školy 0 1 0 0 1 Celkem 1 1 0 1 3 24 Brno-Bosonohy Městská část 1 0 0 0 1 Cyklostezka Střední školy 1 0 0 0 1 Celkem 2 0 0 0 2 25 Brno-Žebětín 26 Brno-Ivanovice 27 Brno-Jehnice 28 Brno-Ořešín 29 Brno-Útěchov Zdroj: Sportoviště v majetku města, kap. 8.1; dotazník pro MČ, sportoviště MČ; dotazníky ZŠ, SŠ a rektorům VŠ – sportoviště ZŠ, SŠ a VŠ

117

S cílem využít získaná data k vymezení lokalit pro rovnoměrný rozvoj sportu ve městě Brně je tabulka 37 převedena do pěti skupin městských částí, orientovaných dle světových stran v tabulce 38.

Tabulka 38 Součty sportovišť nově budovaných na území MČ v pěti skupinách dle světových stran Tělocvična Bazén/ Kluziště/ Celkem Skupina/MČ Hřiště Poznámka /aréna koupaliště stadion sportovišť Střed Celkem 12 1 0 3 16 Cyklostezka Sever Celkem Brno-Královo Pole 3 0 1 1 5 Celkem Brno-sever 3 1 0 0 4 Cyklostezka Celkem Brno-Komín 2 0 1 0 3 Cyklostezka Celkem Brno-Medlánky 1 0 1 0 2 Cyklostezka Celkem Brno-Řečkovice, Mokrá Hora 1 0 0 0 1 Celkem Brno-Maloměřice a Obřany 1 2 0 0 3 Celkem Brno-Ivanovice Celkem Brno-Jehnice Celkem Brno-Ořešín Celkem Brno-Útěchov Celkem 11 3 3 1 18 Cyklostezky Jih Celkem Brno-jih 3 1 0 0 4 Cyklostezka Celkem Brno-Bohunice 3 1 1 0 5 Cyklostezka Celkem Brno-Starý Lískovec 1 0 0 0 1 Celkem Brno-Tuřany 3 2 0 0 5 Cyklostezka Celkem Brno-Chrlice 1 1 0 1 3 Cyklostezka Celkem 11 4 1 2 17 Západ Celkem Brno-Žabovřesky 5 1 0 0 6 Celkem Brno-Nový Lískovec 2 0 1 0 3 Celkem Brno-Kohoutovice Celkem Brno-Jundrov Celkem Brno-Bystrc 3 1 0 0 4 Celkem Brno-Kníničky 4 1 0 0 5 Cyklostezka Celkem Brno-Bosonohy 2 0 0 0 2 Cyklostezka Celkem Brno-Žebětín Celkem 16 3 1 0 20 Východ Celkem Brno-Židenice 2 1 1 0 4 Cyklostezka Celkem Brno-Černovice 1 0 0 0 1 Cyklostezka Celkem Brno-Vinohrady 2 0 1 2 5 Celkem Brno-Líšeň 2 1 1 0 4 Cyklostezka Celkem Brno-Slatina 1 1 0 0 2 Cyklostezka Celkem 8 3 3 2 16 CELKEM 58 14 7 8 87

Souhrn uvedených údajů je s ohledem na jejich využití v následujícím textu sloučen do pěti vymezených skupin (segmentů) v tabulce 39.

118

Tabulka 39 Součet nově budovaných sportovišť dle pěti skupin městských částí Tělocvična/ Bazén/ Kluziště/ Celkem Skupina Hřiště Poznámka aréna koupaliště stadion sportovišť Střed 12 1 0 3 16 Cyklostezky Sever 11 3 3 1 18 Cyklostezky Jih 11 4 1 1 17 Cyklostezky Západ 16 3 1 0 20 Cyklostezky Východ 8 3 3 2 16 Cyklostezky CELKEM 58 14 7 8 87 Cyklostezky

8.2.4. Výsledky analýzy procesu vymezování lokalit pro rovnoměrný rozvoj sportu v městě Brně Z analýzy umístění sportovišť na území města Brna v předcházejících částech kapitoly 8.2. vyplývá, že proces budování sportovišť na území města Brna nebyl v minulosti koordinován, ani řízen. Budování sportovišť pro některé sporty (fotbal, atletika, gymnastika, volejbal, tenis apod.) odpovídalo potřebám jednotlivých městských částí, a to již v dobách, kdy některé z nich nebyly součástí města Brna. Velký vliv na tento proces měl bezesporu Sokol, Orel a sportovní kluby převážně zaměřené na fotbal. Do tohoto procesu postupně vstupovalo vedení města budováním sportovišť městského charakteru, převážně koupališť, plaveckých a víceúčelových areálů. Významně se na doplňování sportovní infrastruktury podíleli zřizovatelé jednotlivých stupňů škol, tj. město u základních škol, kraj u středních škol a MŠMT ČR u veřejných vysokých škol. Potvrzením tohoto neřízeného budování sportovišť jsou údaje v následující tabulce, do které se promítá současný stav sportovišť z tabulky 34 a plánované budování nových sportovišť městem, městskými částmi a školami z tabulky 35, kde jsou shrnuty do pěti vytvořených skupin (segmentů) městských částí: střed, sever, jih, západ, východ. Za povšimnutí stojí, že takřka všechny městské části respektují požadavky svých občanů na budování cyklostezek.

Tabulka 40 Stav sportovišť v horizontu následujících deseti let Tělocvična/ Bazén/ Kluziště/ Celkem Skupina Hřiště Poznámka aréna koupaliště stadion sportovišť Střed současnost 72 66 7 4 149 výhled 12 1 0 3 16 celkem 84 67 7 7 165 Cyklostezky Sever současnost 174 83 9 4 270 výhled 11 3 3 1 18 celkem 185 86 14 5 288 Cyklostezky Jih současnost 77 28 4 0 109 výhled 11 4 1 1 17 celkem 88 34 5 1 126 Cyklostezky Západ současnost 126 43 4 0 173 výhled 16 3 1 0 20 celkem 142 46 5 0 193 Cyklostezky Východ současnost 55 35 3 2 95

119

výhled 8 3 3 2 16 celkem 63 38 6 4 111 Cyklostezky CELKEM současnost 504 255 27 10 796 výhled 58 14 7 8 87 celkem 562 269 34 18 883 Cyklostezky

Z tabulky vyplývá, že ani zahrnutím plánovaných vstupů do budování sportovní infrastruktury nejsou odstraněny disproporce v počtu a typů sportovišť v jednotlivých skupinách městských částí. Především jde o výrazný nedostatek bazénů a ledových ploch ve skupině „východ“ (Židenice, Černovice, Vinohrady, Líšeň, Slatina) a nedostatek ledových ploch u skupin „jih“ (Brno-jih, Bohunice, Starý Lískovec, Tuřany, Chrlice) a „západ“ (Žabovřesky, Nový Lískovec, Kohoutovice, Jundrov, Bystrc, Kníničky, Bosonohy, Žebětín). Přehledně je situace v celkovém počtu sportovišť a v přepočtu na jednoho obyvatele MČ znázorněna v následující tabulce 41 a v grafech 19 a 20, dále v rozdělení na venkovní sportoviště, haly, bazény a ledové plochy v grafech 21 až 24. S ohledem na prognózu (viz graf 25), že se v průběhu let 2018–2050 nezmění významně počet obyvatel města Brna (s nepodstatnými rozdíly v počtu obyvatel MČ), je dále v textu a grafech uvažován pro výhled stejný počet obyvatel, jako je v současnosti.

Tabulka 41 Počet sportovišť v jednotlivých skupinách MČ – současnost, výhled, celkem a podíl na 1 obyvatele (počty obyvatel MČ převzaty z tabulky 32) Skupina MČ Počet obyvatel Počet sportovišť Sportoviště/obyvatelé STŘED 64 000 současnost 149 0,0023 výhled 16 Celkem 165 0,0025 SEVER 115 000 současnost 270 0,0023 výhled 18 Celkem 288 0,0025 JIH 48 000 současnost 109 0,0022 výhled 17 Celkem 126 0,0026 ZÁPAD 79 000 současnost 173 0,0021 výhled 20 Celkem 193 0,0024 VÝCHOD 80 000 současnost 95 0,0011 výhled 16 Celkem 111 0,0013 Město Brno 385 000 současnost 796 0,0020 výhled 87 Celkem 883 0,0023

120

Graf 19 Počet sportovišť celkem v jednotlivých skupinách MČ – současnost, výhled

350 288 300 270 250 193 200 165 173 149 150 126 109 111 95 100

50 16 18 17 20 16 0

Graf 20 Počet sportovišť na 1 obyvatele

0,0030 0,0026 0,0025 0,0025 0,0024 0,0025 0,0023 0,0023 0,0023 0,0022 0,0020 0,0021 0,0020

0,0015 0,0013 0,0011 0,0010

0,0005

0,0000

Graf 21 Počet venkovních hřišť

200 174 180 160 140 126 120 100 72 77 80 55 60 40 12 16 20 11 11 8 0

121

Graf 22 Počet tělocvičen/arén

90 83 80 70 66 60 50 43 35 40 28 30 20 10 1 3 4 3 3 0

Graf 23 Počet bazénů/koupališť

10 9 9 8 7 7 6 5 4 4 4 3 3 3 3 2 1 1 1 0 0

Graf 24 Počet ledových ploch

4,5 4 4 4 3,5 3 3 2,5 2 2 2 1,5 1 1 1 0,5 0 0 0 0

122

8.2.5. Doporučení pro budování sportovní infrastruktury do roku 2030 Při metodice použité v této kapitole k vymezování lokalit pro rovnoměrný rozvoj sportu na území Brna je nezbytné, aby vedení města koordinovalo další budování sportovní infrastruktury v úzké spolupráci s městskými částmi, s cílem do roku 2030 postupně odstraňovat zjištěné územní disproporce. Do tohoto procesu není nutné zapojovat vysoké školy se sídlem na území města Brna, které mají vybudován dostatek sportovišť pro svoje studenty a do roku 2030 budou (s výjimkou již zmíněné stavby Masarykovy univerzity) provádět jen jejich modernizaci. S využitím demograficky podložené predikce z materiálu MMB Koncepce obecního školství do roku 2020 (uvedené v grafu 25), která uvádí, že se v průběhu let 2016–2051 nebude výrazně zvyšovat počet obyvatel města Brna, ani počty žáků, je obdobná situace jako u vysokých škol také u základních a středních škol, kde by mělo plánované budování nových a rekonstrukce stávajících sportovišť (jak je uvedeno podrobně v kap. 2.4.) financované jejich zřizovateli (město Brno, JmK) uspokojit potřeby jejich žáků.

Graf 25 Vývoj počtu obyvatel Brna do roku 2056 podle nízké, střední a vysoké varianty prognózy

Zdroj: Příloha č. 1 Koncepce obecního školství do roku 2020, str. č. 6–22 s využitím Prognózy populačního vývoje obyvatelstva města Brna a jeho okolí, zpracované Centrem pro regionální rozvoj MU, Brno 2013

8.3. Předpoklady financování aktivit zahrnutých do Koncepce sportu 2018− 2030 8.3.1. Strategie financování sportu v letech 2018−2030 Struktura financování sportu v období od roku 2018 bude každoročně vycházet z oblastí podpory sportu. Stanovení výše finanční podpory se bude odvíjet od stanovených cílů pro rozvoj sportu ve městě a k tomu přijatých dotačních programů. Současné dotační programy zůstanou zachovány, dojde k jejich rozšíření například pro oblast handicapovaných sportovců. V rámci Koncepce sportu 2018−2030 a jeho financování je navržen systém alokace podílu výdajů na sport z celkového rozpočtu města, a to v procentech z běžných výdajů, který: • bude garantovat udržení stavu financování sportu ve městě, • zabezpečí naplňování stanovených indikátorů / indikátorové soustavy pro oblast sportu, • umožní provozovat vlastní sportovní infrastrukturu, která je ve vlastnictví města, včetně její údržby a rozvoje,

123

• nahradí výpadek finančních zdrojů, které byly čerpány z Fondů EU v letech 2012−2016, • bude naplňovat ustanovení Zákona o podpoře sportu (Zákon 115/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů), a to konkrétně § 6a Plány v oblasti sportu, který ukládá v odst. 2 povinnost pro obce, a to konkrétně:

Plán rozvoje sportu v obci nebo kraji obsahuje zejména vymezení oblastí podpory sportu, stanovení priorit v jednotlivých oblastech podpory sportu a opatření k zajištění dostupnosti sportovních zařízení pro občany obce nebo kraje. Součástí plánu je také určení prostředků z rozpočtu obce nebo kraje, které jsou nezbytné k naplnění plánu.

8.3.2. Kvantifikace finančních prostředků Stabilního financování sportu se dosáhne ve stanoveném dlouhodobém horizontu do roku 2030 postupným nárůstem procenta výdajů alokovaných na sport z celkových běžných výdajů města tak, jak je uvedeno v následující tabulce:

Tabulka 42 Procento výdajů alokovaných na sport z celkových běžných výdajů města Rok 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2030 % pro 3,6 3,8 4 4,1 4,2 4,4 4,6 4,8 5 6 sport

Na základě kvantifikace finančních prostředků je záměrem financovat z rozpočtu města zejména následující strategické oblasti sportu: • mládežnický sport, • vrcholový sport, • tělesnou výchovu a sport (provoz a činnost sportovních organizací), • investice do sportovních zařízení a jejich opravy.

V těchto oblastech bude požadováno navýšení rozpočtu pro příští období. Navýšené finanční prostředky pak budou alokovány jak do jednotlivých programů, tak i do ostatních položek, jako je například financování provozu a oprav sportovních zařízení ve vlastnictví města a STAREZ-SPORT, a.s.

Kvantifikace požadovaných výdajů na sport v návaznosti na rozpočtový výhled města do roku 2022

Tabulka 43 Kvantifikace výdajů na sport v návaznosti na rozpočtový výhled města do roku 2022 Rok 2018 2019 2020 2021 2022 Běžné výdaje v mil. Kč 9 276 9 221 9 129 9 037 8 947 % pro sport z běžných výdajů 3,6 3,8 4 4,1 4,2 Alokace výdajů na sport v mil. Kč 334 350 365 371 376

124

Graf 26 Navrhovaný rovnoměrný vývoj výdajů pro sport v letech 2018-2022 v mil. Kč ve vztahu k celkovým běžným výdajům z rozpočtového výhledu

Graf 27 Navrhované % výdajů pro sport z celkových běžných výdajů z rozpočtového výhledu v letech 2018-2022

125

III. PROGRAMOVÁ ČÁST KONCEPCE SPORTU MĚSTA BRNA DO ROKU 2026

9. ZÁKLADNÍ TEMATICKÉ OBLASTI SPORTU VČETNĚ VYMEZENÍ PRIORIT A OPATŘENÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ JEJICH UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

V následující kapitole jsou rozpracovány základní tematické oblasti sportu včetně vymezení jejich priorit. Dále jsou stanovena opatření pro zajištění jejich udržitelného rozvoje a určení subjektů, které se na nich podílejí, jejich odpovědnost a kompetence. Nedílnou součástí je i nalezení vazeb na související sektorové strategie.

9.1. Vrcholový sport 9.1.1. Vymezení priorit a opatření pro zajištění udržitelného rozvoje vrcholového sportu v městě Brně Priority Situace ve vrcholovém sportu ve městě Brně k 31. 12. 2017 je podrobně analyzována v kapitole 2.2., se zaměřením na sportovní odvětví, která působí ve vrcholovém sportu v kolektivních i individuálních sportech.

Podporovaná sportovní odvětví ve vrcholových kolektivních sportech: 1. skupina − fotbal, lední hokej, basketbal, volejbal, házená, baseball, florbal. 2. skupina – curling, fotbal (ženy), futsal, malá kopaná, ragby, softball (ženy), vodní pólo.

Podporovaná sportovní odvětví v individuálních vrcholových sportech: 1. skupina − atletika, beachvolejbal, cyklistika, gymnastika, jachting, kanoistika, triatlon, střelectví, krasobruslení, veslování, orientační sporty. 2. skupina – aerobik, automotosporty, badminton, biatlon, box, horolezectví vč. sportovního lezení, jezdectví, judo, karate, kuželky, rychlobruslení, squash, stolní tenis, šerm, taekwondo, tenis, vzpírání, zápas.

Pro období do roku 2026 jsou pro vrcholový sport stanoveny následující priority, důležité pro zajištění udržitelného rozvoje sportu v městě Brně: • Cíleně rozšiřovat sportovní infrastrukturu pro vrcholový sport. • Udržet a rozvíjet stávající strukturu sportovních odvětví vrcholového sportu a vybraná sportovní odvětví posunout trvale na evropskou, světovou a olympijskou úroveň. • Profilovat město Brno jako město sportovní, včetně podpory významných mezinárodních sportovních akcí konaných na území města Brna. • Zvyšovat povědomí managementu sportovních organizací o podmínkách k dosažení většího podílu samofinancování jejich organizací.

Pro splnění těchto priorit existují lokálně dané faktory a jsou vymezena následující opatření: Faktory • Uvedená sportovní odvětví mají v Brně dlouhodobou tradici a jsou úspěšná na národní i mezinárodní úrovni.

126

• Existence Sportovních center mládeže, případně Sportovních středisek mládeže či Sportovních akademií (podrobně viz tabulky 49–51 v příloze ke kapitole 2.2.) • Kvalita managementu a trenérů příslušných sportovních organizací. • Stávající a plánovaná sportovní infrastruktura (podrobně uvedeno v kap. 2.2.4. a 8.1.). • Pro vybraná sportovní odvětví posuzovaná v rámci Brna jako prioritní, např. fotbal, lední hokej, dráhová cyklistika, atletika, plavání, kanoistika a krasobruslení, je plánováno vybudovat nová a moderní sportoviště s olympijskými parametry (viz kapitola 8.1.).

Opatření • Nově budovat infrastrukturu potřebnou pro oblast vrcholového sportu a udržovat stávající. • Ke zvýšení úrovně vybraných sportovních odvětví s cílem, aby mohla trvale reprezentovat město v evropských, světových a olympijských soutěžích, je v kapitole kap. 8.1. uveden a detailně popsán návrh souboru nově budovaných sportovišť pro zajištění tohoto předpokladu u sportovních odvětví: např. atletika, fotbal, lední hokej, cyklistika, plavání, krasobruslení a kanoistika. Pro město Brno jsou tato sportovní odvětví zařazena do skupiny prioritní i z toho důvodu, aby v Brně vychovaní špičkoví sportovci neodcházeli do jiných oddílů v ČR za lepšími tréninkovými podmínkami. • Rozvíjet následující již existující nástroje pro podporu talentované mládeže k výkonu vrcholového sportu: o Využití programů MMB pro podporu talentované mládeže. o Finanční, personální a mediální podpora Brněnského centra sportovních nadějí. o Zintenzivnění a zkvalitňování rozvoje speciálně zaměřené výuky tělesné výchovy a sportu na základních školách, které k tomu mají technické a personální předpoklady. • Zvyšovat objem finančních prostředků z veřejných zdrojů. Průběžně aktualizovat systém finanční podpory jednotlivých sportovních odvětví podle jejich momentální úrovně prezentace města Brna na národní, mezinárodní, světové a olympijské úrovni. • Programově spolupracovat s Fakultou sportovních studií Masarykovy univerzity při výchově vysokoškolsky vzdělaných učitelů, trenérů, manažerů a fyzioterapeutů s cílem jejich uplatnění v aktivitách vrcholového sportu ve městě Brně. • Spolupracovat s ostatními vysokými školami se sídlem na území města Brna, které poskytují svoje sportovní areály pro přípravu a realizaci sportovních aktivit na vrcholové úrovni. • Ve městě Brně podpořit zřízení alespoň dvou olympijských center, např. pro dráhovou cyklistiku a plavání. • Zintenzivnit komunikaci a spolupráci brněnských manažerů sportovních klubů se zástupci sportovních svazů za účelem získání významných mezinárodních juniorských i seniorských sportovních akcí na území města Brna. • Pokračovat systémově ve spolupráci subjektů: manažeři sportovních klubů, sportovní svazy, statutární město Brno, Jihomoravský kraj a MŠMT ČR (např. při pořádání Velké ceny Brna - Grand Prix Brno a ostatních významných sportovních akcí). • Zachovat nejméně současný stav a úroveň finanční podpory z veřejných zdrojů na podporu konání významných mezinárodních sportovních akcí na území města Brna.

127

9.1.2. Určení subjektů, které se podílejí na uplatňování priorit a opatření ve vrcholovém sportu, stanovení jejich odpovědnosti a kompetence Do procesu uplatňování uvedených priorit a opatření pro udržitelný rozvoj vrcholového sportu v městě Brně mohou vstupovat v období do roku 2026 následující subjekty s kompetencemi danými jejich postavením při provozování sportu a výkonem práv a povinností ve státní správě a samosprávě: • Sportovní organizace, které sportovní odvětví zařazená do skupiny vrcholového sportu provozují a budou rozvíjet s využitím historické tradice, trenérského a manažerského potenciálu a finančních prostředků čerpaných ze zdrojů, jejichž struktura se oproti současnému stavu do roku 2026 výrazně nezmění. • Město Brno především systémově nastavenými programy pro podporu rozvoje na vrcholové úrovni působících sportovních organizací, využitím poznatků a závěrů z Koncepce sportu 2018−2030 a politické vůle k prosazování města Brna jako evropského a světového sportovního fenoménu. • Jihomoravský kraj formou vzájemné spolupráce s městem Brnem při realizaci významných sportovních evropských a světových akcí a podporou rozvoje sportovní infrastruktury nadregionálního charakteru. • Orgány státní správy odpovídající za rozvoj sportu v rámci ČR (v současnosti MŠMT, MV a MO) nastavením takových systémových opatření, která budou mít průkazný charakter pro trvalý rozvoj sportu v České republice, regionech a lokalitách. Jako nejvhodnější nástroj pro takto funkční systém podpory rozvoje sportu v ČR se jeví zřízení samostatného Ministerstva sportu. • Český olympijský výbor podporou přípravy špičkových českých sportovců na nejvyšší úrovni v rámci programu Top Team a zřízením národních olympijských center. • Sportovní svazy a asociace podporou zřízení a provozování olympijských středisek a Sportovních center mládeže.

9.2. Výkonnostní sport 9.2.1. Vymezení priorit a opatření pro zajištění udržitelného rozvoje výkonnostního sportu v městě Brně Priority S využitím analýzy činnosti sportovních organizací v městě Brně, uvedené v kapitole 2.1., a výsledků dotazníkového šetření pro sportovní organizace lze konstatovat, že převážná většina organizací počítá v období do roku 2026 s rozvojem své organizace a se zájmem potenciálních výkonnostních sportovců a veřejnosti o jimi nabízené sporty. Podmínkou pro takto definovaný udržitelný rozvoj je podle názoru organizací z dotazníku zvýšení počtu trenérů a cvičitelů s využitím navyšování jejich odměny především z prostředků města, JmK, MŠMT. Pro období do roku 2026 jsou pro výkonnostní sport stanoveny následující priority, důležité pro zajištění udržitelného rozvoje této části sportovního spektra v městě Brně: • Podporovat zvyšování počtu trenérů a cvičitelů formou specificky zaměřených dotačních programů na dosažení a udržení úrovně odměn odpovídajících jejich odbornosti, z prostředků města, JmK, MŠMT. • Cíleně rozšiřovat sportovní infrastrukturu pro výkonnostní sport rovnoměrně ve všech městských částech s využitím dat z kapitoly 8.2. • Zvyšovat kvalifikaci organizačních pracovníků působících ve sportovních organizacích v oblasti výkonnostního sportu. • Zvyšovat podíl sportovišť vlastněných sportovními organizacemi, a tím snižovat zátěž organizací způsobovanou náklady na nájem sportovišť.

128

• Podporovat činnost sportovních klubů, které sdružují handicapované sportovce.

Faktory Pro splnění těchto priorit existují lokálně dané faktory a jsou vymezena následující opatření: • Široká škála sportovních organizací, které také vlastní sportoviště. Na území města Brna působilo k 1. 1. 2018 celkem cca 360 sportovních organizací (převážně se statutem zapsaný spolek), které zajišťují pravidelnou celoroční sportovní činnost. Provozují cca 90 sportovních odvětví, což představuje 90 % sportů, pro které jsou v ČR evidovány svazy, asociace a federace. • Dostatek kvalitních sportovišť pro výkonnostní sport. Možnost využití kvalitních sportovišť při vysokých školách ve městě Brně. Také většina základních škol má vyhovující venkovní i vnitřní sportoviště, na kterých jednak vychovávají budoucí zájemce o činnost ve sportovních organizacích, některé také svá sportoviště těmto organizacím pronajímají. • Dostatek kvalifikovaných trenérů. Pro výchovu sportovních trenérů, manažerů a budoucích pedagogů působících ve sféře sportu vytváří komplexní podmínky Fakulta sportovních studií MUNI. Pravidelné vzdělávání trenérů zajišťují sportovní svazy. • Existence dotačních programů pro oblast tělovýchovy a sportu. Město Brno i městské části mají mezi svými dotačními programy položky pro podporu výkonnostního sportu.

Opatření • Využitím závěrů SWOT analýzy, dotazníkového šetření a kapitoly 8.2. podporovat z úrovně města a městských částí budování potřebné infrastruktury pro sportovní organizace. • Prohloubení spolupráce vedení města s vedením Fakulty sportovních studií MUNI s cílem zajistit potřebný počet trenérů, cvičitelů a manažerů, kterých je momentálně na trhu práce nedostatek. • Zachování nejméně současného stavu a úrovně finanční podpory z veřejných zdrojů v oblasti výkonnostního sportu se zaměřením na trenérskou činnost, zejména mládežnickou. • Zvyšování finančních prostředků z úrovně města (JmK, MŠMT ČR) na dotační programy zaměřené na zkvalitnění sportovního prostředí. • Podpora sportovních klubů při řešení majetkových vztahů, které omezují efektivní provozování sportovišť. • Ve spolupráci s FSpS MUNI, JmK, MŠMT ČR připravovat a realizovat vzdělávací programy pro management sportovních klubů se zaměřením na zvyšování jejich schopnosti samofinancovat činnost organizací a schopnosti podávat žádosti a využívat grantové systémy všech stupňů státní správy. • Zvyšování objemu finančních prostředků z úrovně města (JmK, MŠMT ČR) na dotační programy zaměřené na sport handicapovaných.

9.2.2. Určení subjektů, které se podílejí na uplatňování priorit a opatření ve výkonnostním sportu, stanovení jejich odpovědnosti a kompetence Do procesu uplatňování uvedených priorit a opatření pro udržitelný rozvoj výkonnostního sportu v městě Brně mohou vstupovat v období do roku 2026 následující subjekty s kompetencemi danými jejich postavením v procesu realizace sportu a výkonem práv a povinností ve státní správě a samosprávě:

129

• Sportovní organizace, které sportovní odvětví zařazená do skupiny výkonnostního sportu provozují a budou rozvíjet s využitím zmíněných faktorů, u velké většiny z nich s využitím poznatků pramenících z jejich dlouholeté tradice. • Město Brno především systémově nastavenými programy pro podporu rozvoje sportovních organizací zaměřených na výkonnostní sport, s využitím poznatků a závěrů z Koncepce sportu 2018−2030. • Jihomoravský kraj formou vzájemné spolupráce s městem Brnem při dobudování sítě sportovní infrastruktury regionálního charakteru a formou podpory zainteresovanosti trenérů, cvičitelů a manažerů sportovních organizací. • Orgány státní správy odpovídající za rozvoj sportu v ČR (MŠMT) nastavením takových systémových opatření, která budou mít průkazný vliv na trvalý rozvoj sportu v České republice, regionech a lokalitách. Jako nejvhodnější nástroj pro takovýto funkční systém podpory rozvoje sportu v ČR se jeví zřízení samostatného Ministerstva sportu. • Městské části systémovými opatřeními pro stabilizaci sportovní infrastruktury pro výkonnostní sporty a podporou tělovýchovných aktivit. • Vedení škol všech tří stupňů (ZŠ, SŠ, VŠ) rozvojem výuky tělesné výchovy a sportu s maximálním využitím provozovaných sportovišť. • Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity vzděláváním kvalitních trenérů, manažerů, učitelů a fyzioterapeutů.

9.3. Rekreační sport 9.3.1. Vymezení priorit a opatření pro zajištění udržitelného rozvoje rekreačního sportu v městě Brně Priority S využitím výsledků dotazníkové šetření pro veřejnost, městské části a sociologického výzkumu lze v brněnské aglomeraci považovat za oblíbené následující rekreační sporty, převážně provozované na víceúčelových hřištích, ve volně přístupných tělocvičnách (zejména základních škol), volných plochách v parcích, na meziblokových hřištích, v bazénech, na kluzištích, cyklostezkách, ve volné přírodě a na vodních tocích (seřazeno abecedně): Aerobik, badminton, basketbal, bruslení, cyklistika, florbal, fotbal, házená, in-line bruslení, jízda na koni, jogging, lezení na stěně, minigolf, nohejbal, pétanque, plavání, plážový volejbal, sportovní rybolov, stolní tenis, street board, street workout, tanec, tenis, turistika, volejbal. Pro období do roku 2026 jsou pro rekreační sport stanoveny následující priority, důležité pro zajištění udržitelného rozvoje rekreačního sportu v městě Brně: • Rozšiřovat sportovní infrastrukturu pro rekreační sporty rovnoměrně ve všech městských částech. • Podporovat základní školy při zpřístupnění jejich sportovišť veřejnosti, a to zejména tělocvičen, bazénů a venkovních hřišť. • Realizovat investiční záměry vybudování sportovišť uvedených v kapitole 8.1., které mají významný vliv na rozvoj rekreačních sportů ve městě Brně: Sportovně-rekreační areál za Anthroposem, Městský plavecký stadion za Lužánkami – aquapark a wellness, kluziště a zastřešení volejbalových hřišť Riviéra, zimní sportovní centrum pro veřejnost v areálu BVV, rozvoj sportovních areálů Vodova a Srbská, bazén v MČ Brno-Židenice, multifunkční sportoviště Sokola Brno I, sportoviště pro veřejnost v areálu Kraví hora aj. • Dobudovat území Brněnské přehrady jako významné rekreační zóny pro občany města Brna všech věkových skupin.

130

• V rámci aktivit rekreačního sportu posilovat motivaci dětí a mládeže ke sportu, a tím podporovat zvyšování jejich pohybové gramotnosti. • Podporovat sportovní aktivitu handicapovaných občanů. • Podporovat sportovní aktivity seniorů.

Faktory Pro splnění těchto priorit existují lokálně dané faktory a jsou vymezena následující opatření: • Trvalý zájem o rekreační sport. • Vybudování rekreačních sportovišť. Některé městské části již reagovaly na zájem občanů (především mládeže) o zřizování volně přístupných ploch se zařízeními na streetwork, lezecké stěny, venkovní stoly pro stolní tenis, mobilní kluziště apod. • Existence tradičních sportovních organizací podporující rekreační sport. • Existence dotačních programů na podporu rekreačního sportu. Město Brno i městské části mají také dotační programy na podporu volnočasových aktivit pro děti, mládež i dospělé, včetně rekreačních sportů. • Budování sítě cyklostezek. Odborné útvary MMB společně s odbornou veřejností spolupracují na dobudování sítě cyklostezek a cyklistických radiál s napojením na regionální a národní sítě. • Nabídka sportovních zařízení při základních, středních a vysokých školách ve městě Brně.

Opatření • Využít závěry SWOT analýzy, dotazníkového šetření a kapitoly kap. 8.1. k budování potřebné infrastruktury pro rekreační sporty. • Postupně dobudovat plánovanou síť cyklostezek a cyklistických radiál na území města Brna uvedenou v kapitole 7.5. • Dobudovat areál Brněnské přehrady do podoby jedinečného centra rekreačních sportů (individuální rekreace) přístupného všem občanům města Brna bez rozdílu věku s využitím výsledků Územní studie rekreační oblasti Přehrada, Územní studie Přístavní a Koncepce rozvoje cyklistických radiál a stezek na území města Brna. • Pokračovat v realizaci projektu města Brna Sportovci do škol na podporu zvyšování pohybové gramotnosti dětí, ve spolupráci s Fakultou sportovních studií MUNI a zapojením jejích studentů do tohoto projektu. Zefektivnit spolupráci na tomto projektu se zástupci brněnských vrcholových klubů. • Zefektivnit spolupráci a komunikaci s řediteli škol a jejich zřizovateli s cílem zajistit větší využití hřišť při školských zařízeních. • Budovat vhodnou sportovní infrastrukturu pro handicapované občany. • Budovat vhodnou sportovní infrastrukturu pro seniory (např. outdoorová a workoutová hřiště). • Podporovat projekty typu Olympijský festival 2018, kdy byla v době konání ZOH v pavilonu Z v areálu BVV, a.s., nainstalována mobilní ledová plocha pro prezentaci zimních olympijských sportů s využitím ledových ploch pro veřejnost. Tato mobilní ledová plocha bude i v dalších letech sloužit pro zimní sportovní aktivity.

131

9.3.2. Určení subjektů, které se podílejí na uplatňování priorit a opatření v rekreačním sportu, stanovení jejich odpovědnosti a kompetence Uplatňovat uvedené priority a opatření pro udržitelný rozvoj rekreačního sportu v městě Brně mohou v období do roku 2026 následující subjekty s kompetencemi danými jejich postavením v procesu realizace sportu a s výkonem práv a povinností ve státní správě a samosprávě: • Sportovní organizace, které sportovní odvětví zařazená do skupiny rekreačního sportu provozují a budou rozvíjet s využitím historické tradice a finančních prostředků čerpaných ze zdrojů, jejichž struktura se oproti současnému stavu do roku 2026 výrazně nezmění. • Město Brno především systémově nastavenými programy pro podporu rozvoje sportovních organizací zaměřených na rekreační sporty, volnočasové aktivity a práci s dětmi a mládeží. • Jihomoravský kraj formou vzájemné spolupráce s městem Brnem při dokončení sítě cyklistických radiál s napojením na obdobné sítě sousedních krajů a zemí. • Orgány státní správy odpovídající za rozvoj sportu v ČR nastavením takových systémových opatření, která budou mít průkazný vliv na trvalý rozvoj sportu v České republice, regionech a lokalitách. Jako nejvhodnější nástroj pro takovýto funkční systém podpory rozvoje sportu v ČR se jeví zřízení samostatného Ministerstva sportu nebo vládní agentury pro sport. • Městské části systémovými opatřeními pro stabilizaci sportovní infrastruktury pro rekreační sporty a podporou rozvoje tělesné výchovy a sportů, včetně rekreačních, na jimi zřizovaných základních školách. • Vedení základních, středních a vysokých škol zpřístupňováním svých sportovišť pro veřejnost všech věkových kategorií a posilováním motivace svých žáků a studentů pěstovat sport pro zvýšení pohybové gramotnosti. • Zastřešující seniorské organizace (např. Klub důchodců aj.)

9.3.3. Vazby sportu na sektorové strategie „zdravotnictví“ a „vzdělávání“ Vazby sportu na zdravotnictví a školství lze vyjádřit v obecné rovině formou přínosů sportu (vrcholového, výkonnostního a rekreačního) pro zdraví, a naopak přínosů vzdělávání pro sport (KPMG: Koncepce financování sportu v ČR, 2012). S takto pojatými vazbami se v koncepčních materiálech odvětví zdravotnictví a vzdělávání běžně pracuje.

Přínosy sportu pro zdraví • Zabezpečení zdravého vývoje občanů všech věkových skupin. Správné pohybové návyky a stravovací návyky jsou důležitým sociálním a ekonomickým faktorem pro zdravý rozvoj, formování osobnosti a vývoj celé společnosti. • Sport jako prevence proti civilizačním chorobám (ateroskleróza, infarkt myokardu, hypertenze, obezita, diabetes mellitus, Alzheimerova choroba, chronický únavový syndrom, aj.). Sport je nástrojem, který nabízí aktivní prevenci obezity, kardiovaskulárních chorob apod. • Využití volnočasových aktivit ve prospěch sportu preventivně snižuje ohrožení občanů hazardem, alkoholismem, drogami, kouřením a jinou nezdravou a kriminální činností.

Přínosy vzdělávání pro sport • Využití sportu má pozitivní efekty v oblastech vzdělávání a může zabránit předčasnému ukončení školní docházky, především u sociálně slabších skupin.

132

• Pro talentované sportovce existují grantové programy, prostřednictvím kterých se mohou studenti zapojit do studia v zahraničí, případně do sportovního výzkumu a vývoje. • Fyzická aktivita ve sportovních organizacích podporuje potřebu a zájem o vzdělávání. • Tělesná výchova a sport ve školách všech stupňů připravuje žáky a studenty k aktivitám ve sportovních klubech a reprezentaci. • Vzdělávání učitelů tělesné výchovy, trenérů, manažerů, fyzioterapeutů pro práci s mládeží, pro všechny stupně škol a zdravotnictví (lékaři a zdravotníci pracující v oblasti sportu, regenerace a rehabilitace). • Formování osobností lidí, kteří sportují, přináší určitou zkušenost, sportovci se učí vlastnostem, které při studiu využijí (vytrvalost, píle, týmová spolupráce atd.).

133

IV. AKČNÍ PLÁN NA OBDOBÍ 2018−2020

10. PROMÍTNUTÍ TŘÍ TEMATICKÝCH OBLASTÍ (VRCHOLOVÝ SPORT, VÝKONNOSTNÍ SPORT, REKREAČNÍ SPORT) DO JEDNOTLIVÝCH KONKRÉTNÍCH AKTIVIT

Akční plán na období 2018–2020 je aktivním výstupem z Koncepce sportu 2018–2030. Akční plány jsou určeny pro nejbližší období. Mají za cíl navázat na záměry dokumentu a postupně převádět jeho závěry do sportovního prostředí. Akční plány jsou krátkodobými dokumenty, které mohou pružně reagovat na vývoj a potřeby v této oblasti a stanovovat nové cíle a opatření, případně rušit metody a formy, které se během sledovaného období neosvědčily. Tyto krátkodobé dokumenty se zabývají vytyčenými cíli v Koncepci sportu 2018−2030 a stanovují podpůrné formy, jak se k vytyčeným cílům přiblížit. V průběhu sledovaného období budou i průběžně evaluovány. Akční plán je pružný dokument, který je možno doplňovat o další návrhy a metody, nové projekty, které umožní efektivně dosáhnout cestu ke stanoveným cílům. V této kapitole se zaměříme na popis aktivit a nástrojů podporujících danou sportovní oblast v investiční i neinvestiční oblasti. Vzhledem k tomu, že Koncepce sportu 2018−2030 navazuje na Koncepci sportu 2011−2016, je logické, že některé podpůrné projekty se osvědčily a přechází i do nového programového období.

10.1. Podpora vrcholového sportu Jak již bylo popsáno v předchozích kapitolách, město Brno má zájem nejen na rozvoji výkonnostního a rekreačního sportu, ale vidí jako velmi důležitou i oblast vrcholového sportu. Dobře fungující kluby v oblasti vrcholového sportu jsou vzorem pro sportující mládež. Jsou na ně navázány sportovní akademie, mládežnická centra a střediska vrcholového sportu. V neposlední řadě má kvalitní manažerské zázemí klubů vliv na konání významných sportovních akcí ve městě Brně. Pro rozvoj v oblasti vrcholového sportu je potřeba mít zejména odpovídající sportovní infrastrukturu. O činnost klubů musí mít zájem veřejnost, což na sebe váže zájem privátního sektoru o podporu klubů.

10.1.1. Stanovení cílů vrcholového sportu ve městě Brně v investiční oblasti • Vyřešení majetkoprávních vztahů k pozemkům, které jsou dotčeny výstavbou nových sportovišť pro vrcholový sport (fotbalový stadion, víceúčelová hokejová hala aj.). o Zajištění cíle: vyčlenění finančních prostředků na výkup pozemků v rozpočtu města. o Zodpovědnost za realizaci: OŠMT MMB, městské části, sportovní kluby, MO MMB.

• Zajištění projektové přípravy plánovaných sportovních staveb pro vrcholový sport s parametry pro pořádání významných sportovních akcí na republikové i evropské úrovni (fotbalový stadion, víceúčelová hokejová hala, velodrom, dále viz kap. 8.1.) o Zajištění cíle: vyčlenění finančních prostředků v rozpočtu města Brna, vyřešení majetkoprávních problémů. o Zodpovědnost za realizaci: IO MMB, MO MMB, OŠMT MMB.

134

• Zahájení výstavby alespoň tří sportovišť pro potřeby vrcholových sportovců (viz kap. 8.1.), která umožní zkvalitnit jejich přípravu v závodním i nezávodním přípravném období. o Zajištění cíle: předprojektová příprava, projektová příprava, vyčlenění finančních prostředků v rozpočtu města Brna na realizaci. o Zodpovědnost za realizaci: IO MMB, OŠMT MMB.

• Dobudování již fungujících sportovišť o další vybavení napomáhající zlepšení tréninkových podmínek sportovců (modernizace sportovišť). o Zajištění cíle: projektová příprava modernizací, zajištění finančních prostředků, zajištění realizace. o Zodpovědnost za realizaci: městská sportoviště – STAREZ-SPORT, a.s., OŠMT MMB; ostatní sportoviště: provozovatelé sportovišť.

• Údržba a modernizace sportovišť pro vrcholový sport v majetku statutárního města Brna. o Zajištění cíle: vyčleněné finanční prostředky v rozpočtu města. o Zodpovědnost za realizaci: OŠMT MMB, STAREZ-SPORT, a.s.

V období stanoveném akčním plánem je hlavním cílem zajistit projektovou přípravu staveb a u některých staveb zahájit jejich realizaci. V několika případech se řeší i některé majetkové problémy, proto je cílem vyřešit prodeje a směny pozemků s jejich vlastníky pod plánovanými sportovišti. Investiční prostředky do sportovišť pro vrcholový sport zajistí: • sportoviště s parametry pro pořádání významných sportovních akcí na mezinárodní i republikové úrovni, • lepší podmínky pro přípravu vrcholových sportovců, • podmínky pro vytvoření center vrcholového sportu pro sportovní odvětví, která budou mít kvalitní sportovní infrastrukturu, • lepší podmínky pro návštěvníky sportovních akcí.

10.1.2. Stanovení cílů vrcholového sportu ve městě Brně v neinvestiční oblasti • Zachování nejméně současného stavu a úrovně finanční podpory v neinvestiční oblasti vrcholového sportu. o Zajištění cíle: vyčleněné finanční prostředky v rozpočtu města. o Zodpovědnost za realizaci: OŠMT MMB.

• Zachování podpory konání významných sportovních událostí ve městě Brně v prioritních sportovních odvětvích v seniorských nebo juniorských kategoriích, akce celoevropského nebo celosvětového významu podporovat individuálními dotacemi. o Zajištění cíle: vyčleněné finanční prostředky v rozpočtu města. o Zodpovědnost za realizaci: manažeři sportovních klubů, zástupci sportovních svazů s vazbou na město Brno.

• Zachování současné finanční podpory pro každoročně nejvýznamnější sportovní akci v České republice − Grand Prix ČR motocyklů na Masarykově okruhu. o Zajištění cíle: vyčleněné finanční prostředky v rozpočtu města, zajištění organizace sportovní akce.

135

o Zodpovědnost za realizaci: Spolek pro GP ČR Brno, se sídlem Radnická 366/4, Brno-město, 602 00 Brno, IČ: 04500750.

• Zajištění dohledu nad fungováním projektu Brněnské centrum sportovních nadějí, který má podporovat talentované sportovce v individuálních sportovních odvětvích s potenciálem účasti na mistrovstvích Evropy, mistrovstvích světa nebo olympijských hrách a rozšířit počet zapojených sportovců. Brněnské centrum sportovních nadějí, z.s. (BCSN, z.s.) je spolek složený ze zástupců statutárního města Brna, České unie sportu a Masarykovy univerzity. V rámci projektu podporuje sportovní přípravu vybraných sportovců, kteří byli podle stanovených kritérií zařazeni do tří výkonnostních skupin s výhledem na účast na olympijských hrách či mistrovství světa. Ambicí projektu je finanční zapojení dalších subjektů jako je Jihomoravský kraj, ale i subjektů z komerční sféry. o Zajištění cíle: vyčleněné finanční prostředky v rozpočtu města. o Zodpovědnost za realizaci: BCSN, z. s., OŠMT MMB.

• Zachování výše podpory brněnským sportovním klubům v případě jejich účasti v mezinárodních pohárových soutěžích. o Zajištění cíle: vyčleněné finanční prostředky v rozpočtu města. o Zodpovědnost za realizaci: OŠMT MMB.

• Podpora projektu Regionální fotbalová Akademie Jihomoravského kraje talentovaných fotbalistů z jihomoravského regionu, z 80 % talentů z brněnských fotbalových klubů. Na projektu se podílejí Fotbalová asociace České republiky, Jihomoravský kraj a statutární město Brno, kteří prostřednictvím Nadačního fondu regionální fotbalové Akademie Jihomoravského kraje zajišťují financování celého projektu. o Zajištění cíle: vyčleněné finanční prostředky v rozpočtu města, průběžná kontrola fungování projektu. o Zodpovědnost za realizaci: FAČR, Nadační fond regionální fotbalové Akademie Jihomoravského kraje, OŠMT MMB.

• Pomoc vrcholovým sportovním klubům v medializaci jejich utkání v celorepublikových soutěžích prostřednictvím nově zřízeného městského informačního portálu Kam za sportem v Brně. Na portálu budou zveřejněny i ostatní vrcholové a masové výkonnostní či rekreační akce celoměstského významu. o Zajištění cíle: předávání aktuálních informací od sportovních klubů. o Zodpovědnost za realizaci: sportovní kluby, OŠMT MMB, STAREZ-SPORT, a.s.

10.2. Podpora výkonnostního sportu Oblast výkonnostního sportu je neméně důležitou složkou ve struktuře sportu, protože právě z tohoto okruhu se získávají talentovaní sportovci i pro oblast vrcholového sportu. Tato skupina sportovců má zájem pravidelně absolvovat sportovní přípravu, a zvyšovat tak svoji sportovní výkonnost. Jejich činnost je vedena trenéry, účastní se pravidelných sportovních akcí v regionálních soutěžích.

136

10.2.1. Stanovení cílů ve výkonnostním sportu ve městě Brně v investiční oblasti • Podpora projektů investičního charakteru, které povedou k vybudování sportovišť ve vlastnictví spolků nebo k jejich modernizaci. o Zajištění cíle: připravenost projektů, předložení projektů ze strany sportovních klubů, vyčlenění finančních prostředků v rozpočtu města. o Zodpovědnost za realizaci: sportovní kluby, OŠMT MMB.

• Podpora investičních projektů sportovních klubů vlastnících sportoviště celoměstského významu, které mají za cíl zvýšit kvalitativní úroveň sportovišť. o Zajištění cíle: návrhy provozovatelů na modernizaci sportoviště, zpracování projektu, zajištění sdružené investice, vyčlenění finančních prostředků v rozpočtu města. o Zodpovědnost za realizaci: provozovatelé sportovišť, OŠMT MMB.

• Každoroční alokování minimálně 40 mil. Kč v rozpočtu města Brna na investice a modernizaci sportovišť v majetku sportovních klubů. o Zajištění cíle: vyčleněné finanční prostředky v rozpočtu města. o Zodpovědnost za realizaci: OŠMT MMB.

• Finančně podporovat investice sportovních klubů, které získaly významné finanční prostředky na svůj projekt z jiných zdrojů (MŠMT, JmK, komerční zdroje) za předpokladu, že typ sportoviště je v souladu s potřebami města. o Zajištění cíle: vyčleněné finanční prostředky v rozpočtu města. o Zodpovědnost za realizaci: sportovní kluby, OŠMT MMB.

• Pomáhat sportovním klubům v řešení majetkoprávních problémů s jejich sportovišti. o Zajištění cíle: jednání s vlastníky pozemků, podpora výkupu z úrovně městské části, finanční spoluúčast městské části, vyčleněné finanční prostředky v rozpočtu města. o Zodpovědnost za realizaci: sportovní kluby, MČ, OŠMT MMB.

Investice do sportovišť pro výkonnostní sport zajistí: • modernizaci a obnovu současných sportovních zařízení pro výkonnostní sport, • zlepšení podmínek pro sportování pro největší skupinu sportovců absolvujících pravidelnou sportovní přípravu, • doplnění sportovní infrastruktury pro výkonnostní sport v odvětvích, pro která je sportovní infrastruktura dosud nedostatečná.

10.2.2. Stanovení cílů výkonnostního sportu ve městě Brně v neinvestiční oblasti • Zachovat stávající dotační programy a jejich strukturu, každoročně navyšovat jejich alokaci v souladu s kap. 8.3. o Zajištění cíle: zachování struktury podpory sportu v PROGRAMU PODPORA SPORTU. o Zodpovědnost za realizaci: OŠMT MMB.

• Vytvořit podmínky pro zvýšení počtu trenérů, zejména mládežnických. o Zajištění cíle: zachovat v dotačních programech možnost využití dotace na platy či odměny trenérů, prohloubit a zefektivnit spolupráci mezi sportovními kluby a trenérskými obory Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity. 137

o Zodpovědnost za realizaci: MŠMT, JmK, OŠMT MMB, MČ, FSpS, sportovní svazy, sportovní kluby.

• Zajistit fungování sportovních klubů vlastnících sportovní zařízení v prioritních sportovních odvětvích. o Zajištění cíle: zodpovědný finanční plán sportovních organizací, vyčleněné finanční prostředky v rozpočtu města. o Zodpovědnost za realizaci: sportovní kluby provozující daná sportoviště.

• Podporovat sportovní kluby s vysokým počtem mládežnických členů. o Zajištění cíle: vyčleněné finanční prostředky v rozpočtu města. o Zodpovědnost za realizaci: OŠMT MMB.

• Informovat sportovní kluby o možnostech čerpání finančních prostředků z jiných dotačních programů (MŠMT, JmK a jiné). o Zajištění cíle: upozornit na možnosti vícezdrojového financování. o Zodpovědnost za realizaci: OŠMT MMB.

• Průběžně zjednodušovat administrativu v dotačních programech. o Zajištění cíle: průběžné vyhodnocování postupu podávání žádostí v dotačním programu. o Zodpovědnost za realizaci: OŠMT MMB.

• Prezentovat veřejnosti městský portál Kam za sportem v Brně, kde jsou zveřejněny základní informace o brněnských sportovních klubech. o Zajištění cíle: aktualizace informací o klubech z úrovně sportovních klubů. o Zodpovědnost za realizaci: sportovní kluby, OŠMT MMB, STAREZ-SPORT, a.s., OMI.

• Podporovat handicapované sportovce samostatným dotačním programem. o Zajištění cíle: uplatnění požadavku na samostatný dotační program a jeho zařazení do rozpočtu. o Zodpovědnost za realizaci: OŠMT MMB.

• Aktualizovat pasportizaci sportovišť na území města Brna. o Zajištění cíle: získat aktuální data o počtu a stavu brněnských sportovišť jako podklad pro poskytování dotací, pro pořádání sportovních akcí, pro rozhodování o podpoře výstavby nových sportovišť aj. o Zodpovědnost za realizaci: OŠMT MMB.

10.3. Podpora rekreačního sportu V posledních letech výrazně vzrostla potřeba sportovního vyžití našich spoluobčanů ve volném čase ve všech věkových kategoriích. Se zvyšováním nároků na pracovní výkonnost většina obyvatel města Brna upřednostňovala pracovní povinnosti před aktivním odpočinkem. V současnosti si však mnoho občanů začíná uvědomovat, že aktivním odpočinkem a rekreačním sportováním jsou schopni připravit svůj organismus k lepší kondici, což se pak pozitivně odráží i v rychlejší regeneraci organismu při plnění náročných pracovních úkolů. Velký vliv mají trendy, které k nám přichází ze zahraničí a které motivují naše spoluobčany

138

k pohybu. V neposlední řadě k tomu přispívá zvýšená nabídka kvalitního sportovního vybavení, včetně oblečení. Je chvályhodné, že existuje mnoho subjektů, které se zaměřují na rekreační sportování a nabízejí rekreačním sportovcům účast na zajímavých sportovních či sportovně-společenských akcích, rozvíjejících jak pohybové aktivity, tak sociální komunikaci. V souvislosti s tímto trendem však roste i poptávka po kvalitních sportovištích, která jsou dostupná zejména v odpoledních hodinách a o víkendech. Statutární město Brno připravuje několik rekreačních sportovišť, menší veřejná sportoviště pak budují městské části na svých územích pro všechny věkové kategorie. Jedná se tedy nejen o hřiště pro děti a mládež, ale v posledních letech vzniklo mnoho jiných outdoorových hřišť, která slouží široké veřejnosti od dětí po seniory. Přesto z dotazníkového šetření vyplynulo, že některých sportovišť je stále nedostatek. Jedná se především o cyklostezky, které se v rámci města Brna rozšiřují velmi pomalu, a to zejména proto, že pozemky pod nimi jsou většinou v majetku fyzických osob a vyjednávání o jejich využití jsou neúměrně dlouhá. Z velkých veřejných sportovišť, která vznikla v posledních letech, je třeba zmínit sportovní areál U Hrocha na komínských loukách nebo rozsáhlé sportoviště v lokalitě Brno-jih na ulici Hněvkovského. Další velký sportovně-rekreační areál má v nejbližší době vzniknout Za Anthroposem v lokalitě navazující na areál Riviéry.

10.3.1. Stanovení cílů rekreačního sportování ve městě Brně v investiční oblasti • Do roku 2021 vybudovat sportovně-rekreační areál v lokalitě Za Anthroposem. o Zajištění cíle: smlouva o převodů pozemků z MO ČR, zpracování projektové dokumentace, vyčlenění finančních prostředky v rozpočtu města na realizaci. o Zodpovědnost za realizaci: IO MMB, OŠMT MMB.

• Nabídnout pozemky, případně projekty města, které jsou určeny pro sportovně- rekreační využití, investorům pro zřízení plánovaných rekreačních sportovišť. o Zajištění cíle: prezentace plánovaných projektů (média, veletrhy, jiná prezentace). o Zodpovědnost za realizaci: KNPSC MMB − oddělení strategického plánování, oddělení spolupráce a rozvoje, OŠMT MMB.

• Při úpravách územního plánu zachovat plochy již určené pro sport a vyčleňovat v upravovaných lokalitách nové plochy pro sportovně-rekreační využití. o Zajištění cíle: při zpracování změn územního plánu vyzvat k vyjádření OŠMT. o Zodpovědnost za realizaci: OÚPR MMB.

• Podpořit investory se zájmem o budování rekreačních sportovišť, kterých je v infrastruktuře rekreačního sportu nedostatek nebo je po nich zvýšená poptávka. o Zajištění cíle: vyčleněné finanční prostředky v rozpočtu města na podporu těchto projektů. o Zodpovědnost za realizaci: OŠMT MMB, MČ.

• Pokračovat v budování sítě cyklostezek v rámci města Brna v návaznosti na síť cyklostezek v regionu. o Zajištění cíle: plánování nových tras, zajišťovat výkupy pozemků, o Zodpovědnost za realizaci: OD MMB, MO MMB.

139

• Podporovat investiční projekty v majetku sportovních klubů, které jsou určeny pro oblast rekreačního sportu. o Zajištění cíle: připravenost projektů sportovními kluby, vyčleněné finanční prostředky v rozpočtu města. o Zodpovědnost za realizaci: sportovní kluby, OŠMT MMB.

• Podporovat budování lokálních outdoorových sportovišť na území města ve správě městských částí, a to především v místech s hustou zástavbou a v nových rozvojových lokalitách vč. hřišť pro seniory. Zajistit jejich údržbu (lezecké stěny, workout posilovny, malá hřiště, kluziště, in-line stezky, běžecké tratě, parkurová hřiště apod.). o Zajištění cíle: vyhodnocení využití volných lokalit z úrovně městských částí, zpracování projektu, vyčlenění finančních prostředků na realizaci z úrovně města Brna a MČ. o Zodpovědnost za realizaci: MČ.

• Podporovat budování lokálních outdoorových sportovišť pro handicapované spoluobčany a zajistit údržbu těchto sportovišť. o Zajištění cíle: vyhodnocení využití volných lokalit z úrovně městských částí, zpracování projektu a vyčlenění finančních prostředků na realizaci z úrovně města Brna a MČ. o Zodpovědnost za realizaci: organizace zabývající se sportovními aktivitami handicapovaných, MČ, OŠMT MMB, OZ MMB.

Investiční prostředky do oblasti rekreačního sportu zajistí: • vybudování nových sportovišť pro rekreační sport, • rozšíření nabídky o moderní trendy rekreačních sportovišť – např. workoutová hřiště, posilovací zařízení pro seniory, in-line stezky apod., • podporu sportovně-rekreačních akcí pro širokou neorganizovanou sportovní veřejnost.

10.3.2. Stanovení cílů rekreačního sportu ve městě Brně v neinvestiční oblasti • Zajistit provoz a údržbu vybudovaných rekreačních areálů z úrovně správce, postupně modernizovat tato sportoviště. o Zajištění cíle: vyčleněné finanční prostředky v rozpočtu města a městských části na údržbu rekreačních sportovišť. o Zodpovědnost za realizaci: OŠMT MMB, STAREZ-SPORT, a.s., MČ.

• Umožnit veřejnosti využití sportoviště u základních škol v odpoledních hodinách a o víkendech v takovém režimu, který umožní sportoviště využívat, a zároveň nebude docházet k jeho poškozování. o Zajištění cíle: komunikace s řediteli škol a podpora záměru ze strany zřizovatelů. o Zodpovědnost za realizaci: ředitelé škol, MČ, OŠMT MMB.

• Zajistit pokračování a rozšiřování projektu Sportovci do škol. Tento projekt byl zahájen v roce 2015 a dal si za cíl motivovat žáky ke sportování. Je do něho zapojeno asi 30 základních škol (počet se meziročně mění). Statutární město Brno podporuje projekt finančně. V jeho rámci docházejí jednou týdně do družiny sportovní trenéři a seznamuji děti teoreticky i prakticky s různými sporty. Na školách se sporty mění podle zájmu o sportovní odvětví a podmínek jednotlivých škol. Tato sportovní aktivita je dětem 140

nabízena bezplatně, jde jak o kolektivní sporty (fotbal, basketbal, volejbal, florbal, baseball aj.), tak o individuální (atletika, gymnastika, plavání, zápas aj.). Do projektu jsou zapojeni i studenti Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity a zástupci brněnských vrcholových sportovních klubů. o Zajištění cíle: komunikovat se školami a zajišťovat projekt tak, aby byl pro děti atraktivní. o Zodpovědnost za realizaci: Městský sportovní klub Brno, z.s., OŠMT MMB.

• Realizovat projekty se sportovní tématikou pro občany města s možností jejich aktivního zapojení (např. Olympijský festival Brno 2018). o Zajištění cíle: komunikace se sportovními kluby, možnost spolufinancování akce. o Zodpovědnost za realizaci: pořadatel, OŠMT MMB, STAREZ-SPORT, a.s.

• Podporovat projekt Den náborů, ve kterém mají děti s rodiči možnost se na jednom místě seznámit se sportovními disciplínami i se sportovními kluby, které ve městě Brně sportovní činnost provozuji. o Zajištění cíle: zajištění atraktivnosti akce vč. její plošné propagace. o Zodpovědnost za realizaci: STAREZ-SPORT, a.s., Unie sportovních klubů města Brna, z.s.

• Podporovat projekt Den sportovišť, při kterém mají občané možnost navštívit většinu významných brněnských sportovišť, včetně jejich zázemí, a dle možností aktivně využít dané sportoviště. o Zajištění cíle: komunikace s provozovateli, prezentace sportoviště, možnost bezplatného využití sportoviště. o Zodpovědnost za realizaci: STAREZ-SPORT, a.s., Unie sportovních klubů města Brna, z.s.

• Podporovat pořádání masových akcí celoměstského a nadregionálního významu (např. Vokolo prýglu, Brněnský půlmaraton, seriál terénních běhů apod.) a vytvořit k jejich pořádání pozitivní součinnost. o Zajištění cíle: vyčleněné finanční prostředky v rozpočtu města, aktivní pořadatelé, zájem veřejnosti. o Zodpovědnost za realizaci: pořadatelé akcí.

• Implementovat do internetové aplikace Kam za sportem v Brně informace o veřejných sportovištích a jejich vybavenosti, informace o pořádaných masových sportovních akcích pro širokou veřejnost všech věkových kategorií a o utkáních významných brněnských družstev v celorepublikových soutěžích. o Zajištění cíle: aktivní přístup pořadatelů a provozovatelů sportovišť. o Zodpovědnost za realizaci: pořadatelé akcí, provozovatelé sportovišť, OŠMT MMB, STAREZ-SPORT, a.s., OMI.

Shrnutí kapitoly 10.3.: Realizace většiny projektů v oblasti investiční a neinvestiční ve všech výkonnostních kategoriích je přímo závislá na schválení finančních prostředků v rozpočtu města Brna. Bez těchto finančních prostředků by se většina projektů nemohla uskutečnit nebo by byla realizována v omezené míře. V případě navýšení finančních prostředků v rozpočtu může dojít

141

ke zvýšení podpory sportu a předkládaných projektů. Sportovní kluby budou mít např. lepší podmínky pro přípravu mládeže, zajištění účasti v soutěžích i k provozu sportovišť, která mají v majetku. V rámci rekreačních projektů pak umožní neregistrovaným sportovcům zapojení se do masových sportovních akcí pro širokou veřejnost, rozšíří se nabídka pro neorganizované aktivit v oblasti sportu. Pořádané sportovní akce pak seznámí děti a mládež se sportovními aktivitami a podpoří jejich zájem o sport. Z projektů je patrné, že ne všechny jsou v působnosti samosprávy (města Brna). U některých projektů je nutná součinnost více subjektů, a z tohoto důvodu není možné zajistit plnění pouze ze strany města Brna, ani následně projekt kontrolovat. V akčním plánu jsou i projekty, které nemusí nutně spoléhat na podporu z úrovně města, nicméně město má zájem, aby tyto projekty byly realizovány. Záměry často zahrnují více oblastí, nejčastěji oblast vrcholového sportu s výkonnostním a oblast výkonnostního sportu s rekreačním sportem. Akční plán bude pravidelně vyhodnocován dle potřeby a může být postupně doplňován o nové projekty, ať už v oblasti investiční či neinvestiční.

10.4. Finanční plán ve strukturované tabulce Podklady k této kapitole vycházejí z kapitoly 8.3., kde je uvedeno plánování finančních prostředků do oblasti sportu pro následující období v závislosti na rozpočtu města. Stabilního financování sportu se dosáhne ve stanoveném dlouhodobém horizontu do roku 2030 postupným nárůstem procenta výdajů alokovaných na sport z celkových běžných výdajů města tak, jak je uvedeno v tabulce.

Kvantifikace požadovaných výdajů na sport na období 2018-2020 (v návaznosti na rozpočtový výhled města do roku 2022). Tabulka 44 Kvantifikace požadovaných výdajů na sport do roku 2020 Rok 2018 2019 2020 Běžné výdaje v mil. Kč 9276 9221 9129 % pro sport z běžných výdajů 3,6 3,8 4 Alokace výdajů na sport v mil. Kč 334 350 365

Podpora sportu z úrovně města Brna je rozložena do několika dotačních programů. Kritéria pro hodnocení žádostí a podmínky poskytnutí dotací jsou uvedeny v jednotlivých výzvách. Všechny dotační programy jsou již dlouhodobě kontinuálně využívané. Toto rozložení je plánováno i do budoucna s tím, že je možné některé programy doplnit či vyměnit. Jednotlivé výzvy reagují na legislativní změny, potřeby sportovních organizací a vyhlášené dotační programy z jiných zdrojů. Dotační programy pro oblast sportu:  Vrcholový sport • Program: Podpora vrcholového sportu – kolektivní sporty, individuální sporty • Program: Podpora sportovních odvětví

142

• Pronájem ledových ploch mládežnickým hokejovým a krasobruslařským klubům • Pronájem plaveckých drah • Podpora handicapovaných sportovců

 Ostatní • Program: Podpora významných sportovních akcí ve městě Brně • Program: Zkvalitnění sportovního prostředí a zařízení

Následující tabulka 45 uvádí přehled jednotlivých sportovních odvětví a jejich možnost žádat o dotaci ve výše uvedených dotačních programech. Z tabulky vyplývá, že všechna sportovní odvětví na všech výkonnostních úrovních mohou žádat o podporu z rozpočtu města Brna v PROGRAMU TV a sport. Při splnění kritérií, která jsou vypsána ve výzvách u dalších dotačních programů, lze poskytnout dotace i z několika programů

Tabulka 45 Přehled možností čerpat dotaci v rámci jednotlivých dotačních programů Dotační pronájem pronájem PROGRAMY/ vrcholový TV a mládež. talent. mládež. ledových plaveckých sportovní sport sport sport mládež* hokej ploch drah odvětví Aerobik X X X Akrobatický RaR X Americký fotbal X Atletika X X X Automotosporty X X X Badminton X X X Baseball X X X Basketbal X X X Beachvolejbal X X X Biatlon X X X Bojová umění X Box X X X Curling X X X Cyklistika X X X Florbal X X X Fotbal X X X Futsal X X X Golf X Házená X X X Hokejbal X Horolezectví X X X In-line X Jachting X X X Jezdectví X X X Judo X X X Kanoistika X X X Karate X X X Korfbal X Krasobruslení X X X X Kulturistika X Kuželky X X X Lední hokej X X X X X Lukostřelba X 143

Dotační pronájem pronájem PROGRAMY/ vrcholový TV a mládež. talent. mládež. ledových plaveckých sportovní sport sport sport mládež* hokej ploch drah odvětví Lyžování X X Malá kopaná X X Minigolf X Mod. gymnastika X X X Národní házená X X Nohejbal X Orientační sporty X X X Plavecké sporty X X X X Pozemní hokej X Ragby X X X Rychlobruslení X X X Softbal X X X Sport. X X X gymnastika Squash X X X Stolní tenis X X X Sportovní lezení X X X Sportovní střelba X X X Šachy X Šerm (sportovní) X X X Taekwondo X X X Taneční sport X Tenis X X X Triatlon X X X X Turistika X Veslování X X X Vodní lyžování X Vodní pólo X X X Volejbal X X X Všestrannost – X rekreační sporty Vzpírání X X X Zápas X X X * Dotace vyčleněná pro talentovanou mládež: a) u kolektivních sportů je podmínkou účast v nejvyšších mládežnických republikových soutěžích družstev, vypisovaných příslušnými sportovními svazy. Podpora se týká sportovních odvětví zařazených v aktuální Metodice na podporu vrcholového sportu ve městě Brně v I. skupině kolektivních sportů, dále je dotace směřována u kolektivních sportů na podporu brněnské talentované mládeže zařazené do Sportovních center mládeže (SCM) zřízených při jednotlivých svazech ve spolupráci s MŠMT. b) u individuálních sportů je podmínkou zařazení brněnských sportovců do Sportovních center mládeže (SCM) zřízených při jednotlivých svazech ve spolupráci s MŠMT.

Pozn. U sportovních odvětví označených x je možné žádat o dotace.

Plánované navýšení objemu finančních prostředků do oblasti sportu se rozloží na všechny vypisované programy i další aktivity, které jsou prezentovány v této kapitole. Zmíněné navýšení finančních prostředků do sportu tak nelze chápat pouze jako jednostrannou podporu dotačních programů. S realizací investičních projektů do sportovní infrastruktury se budou vázat také zvýšené náklady na provoz plánovaných sportovišť, protože ne všechna lze provozovat s vyrovnanými rozpočty, přihlédneme-li k požadovanému způsobu využití se zaměřením na mládež nebo talentovanou mládež. Navýšení rozpočtu tedy zohledňuje i zvýšené nároky na provoz nových a modernizovaných sportovišť.

144

10.5. Harmonogram plnění pro všechny tři tematické oblasti 10.5.1. Členění harmonogramů a) Harmonogram pro neinvestiční projekty Harmonogram pro neinvestiční projekty zahrnuté do PROGRAMU PODPORA SPORTU je nastaven na základě dlouholetých zkušeností a má návaznost na rozpočet města Brna. Jednotlivé dotační programy jsou zpracovávány průběžně v I.–III. čtvrtletí každého roku. V prvním čtvrtletí roku jsou předloženy k projednání v orgánech města Brna programy s nejvyšším počtem žadatelů tak, aby všechny kluby obdržely finanční prostředky na svou činnost co nejdříve, vzhledem k tomu, že dotace z jiných zdrojů (MČ, JmK, MŠMT, sponzoři) jsou většinou rozdělovány nejdříve ve II. čtvrtletí příslušného roku. Harmonogram přidělování finančních prostředků sportovním klubům na předložené projekty je zpravidla následující:

Září Schválení Prosinec Leden zveřejnění Říjen jednotlivých schválení finanční Programu příjem dotací rozpočtu vypořádání Podpora žádostí v průběhu města žádostí sportu roku

Modrá = uveřejnění programu, oranžová = povinnost, zelená = projednávání programu

Harmonogram projednávání jednotlivých PROGRAMŮ na podporu sportu je zpravidla následující:

Duben Květen Leden Březen Dotace Dotace ledové Dotace Dotace významné plochy, vrcholový TV a sport - sportovní plavecké sport granty akce dráhy

Červen Září Říjen Leden Dotace Dotace Dotace finanční mlád. sport, mládežnický podpora sport. vypořádání talentovaná hokej odvětví žádostí mládež

Oranžová = povinnost, zelená = projednávání programu

V průběhu roku jsou přijímány a zařazovány do procesu schvalování i individuální dotace na projekty, které žadatelům v době termínu podání programových žádosti nebyly známy (pořádání sportovních akcí, účast na sportovních akcích, změna podmínek činnosti aj.).

145

b) Harmonogram pro investiční projekty Opravy a menší investice do sportovišť v majetku sportovních klubů mají také svůj způsob projednávání v orgánech města Brna. Harmonogram projednávání těchto projektů je zpravidla následující:

Prosinec Leden zveřejnění Leden Duben finanční Programu na příjem projednání vypořádání investice a žádostí dotací žádostí opravy

Modrá = uveřejnění programu, oranžová = povinnost, zelená = projednávání programu

c) Harmonogram pro velké investiční projekty Harmonogram pro velké investiční projekty města vychází z přípravy jednotlivých projektů a zařazení finančních prostředků na jejich realizaci do rozpočtu města na příslušný kalendářní rok.

10.5.2. Proces projednávání žádostí Projednávání podpory projektů v bodech a) a b) prochází schvalovacím procesem, při kterém projekt žadatele posoudí příslušní pracovníci Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Magistrátu města Brna. Posoudí, zda je projekt v souladu s vypsaným programem, posoudí jeho věcnou správnost a podklady, které jsou přílohou projektu. Při hodnocení projektů se postupuje v souladu s platnou legislativou, se schválenými zásadami a pravidly a vyhlášenými programy. Základní kritéria pro posouzení žádostí: • Dodržení formálních náležitostí (hodnotí se, zda je žádost řádně vyplněná a doložená, zda žadatel splňuje definici příjemce − způsobilého žadatele pro danou oblast podpory, zda je projekt v souladu s podmínkami dané výzvy pro předkládání žádostí, zda je žádost včetně požadovaných příloh předložená ve stanoveném termínu, územní působnost žadatele). • Potřebnost a důležitost projektu (individuální hodnocení projektu a jeho významu). • Kvalita a přiměřenost finanční rozvahy a efektivita projektu (kritérium hodnotí přehlednost rozpočtu, dále přiměřenost výše rozpočtu s ohledem na členskou základnu, počet účastníků či rozsah činnosti, posuzuje se věrohodnost a kvalita finanční rozvahy, hodnotí se procentuální podíl požadované dotace k celkovým nákladům). • Členská základna (kritérium hodnotí velikost členské základny, při zabezpečení celoroční činnosti zejména počet členů do 18 let nebo počet soutěžících při pořádání sportovních akcí). • Výše spoluúčasti žadatele z jiných zdrojů (hodnotí se podíl prostředků z vlastních nebo jiných zdrojů a možnost realizace projektu v případě krácení požadované částky). • Finanční vypořádání (vyúčtování) a předběžná veřejnosprávní kontrola (kritérium hodnotí dodržení termínu finančního vypořádání dotace dle Smlouvy za předcházející období a dodržení zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů při předběžné veřejnosprávní kontrole). • Sportovní odvětví (kritérium hodnotí sportovní odvětví, zejména zda se jedná o olympijské sporty s tradiční vazbou na město Brno, anebo popularitu sportovního odvětví dle Koncepce včetně činnosti handicapovaných sportovců).

146

• Sportovní akce (kritérium hodnotí sportovní akce podle významu akce, zda se jedná o akci krajského, celorepublikového či mezinárodního významu, o reprezentaci města Brna v zahraničí či v ČR nebo o projekty v rámci spolupráce partnerských měst, zda se jedná o akci pro širokou veřejnost s ohledem na věkové kategorie – mezigenerační aspekt).

Následně je navrhnuta výše podpory tomuto projektu, která je předložena k projednání v orgánech města Brna, nejdříve v komisi pro tělesnou výchovu a sport při Radě města Brna (poradní orgán Rady města Brna, složený ze zástupců politických stran a odborníků pro oblast sportu). Poté je návrh předložen k projednání v Radě města Brna a následně v Zastupitelstvu města Brna. Po tomto schválení jsou žadatelé vyzváni OŠMT MMB k podpisu smluv, kde je uveden účel smlouvy, v kterém období mohou náklady vzniknout, termín finančního vypořádání dotace, případně další povinnosti žadatele dle požadavků jednotlivých vypsaných programů. Poskytnuté dotace jsou poté v termínu stanoveném smlouvou o poskytnutí dotace finančně vypořádány pověřeným pracovníkem OŠMT MMB. Žadatelům, kteří dotaci neobdrží, je zasláno sdělení o zamítnutí. Přehled schválených dotací je zveřejněn na webových stránkách města Brna, v sekci OŠMT MMB. Odbor školství, mládeže a tělovýchovy Magistrátu města Brna průběžně vyhodnocuje efektivní využití finančních prostředků na podpořené projekty, zabývá se podněty ze strany žadatelů na případnou úpravu vypsaných programů. Pokud by některý z podnětů byl vyhodnocen jako případ zvláštního významu s vlivem na úpravu některého z programů, byl by tento návrh předložen k projednání v komisi pro tělesnou výchovu a sport při RMB. Naplnění akčního plánu ve všech třech tematických oblastech povede k podpoře sportování všech věkových skupin na všech výkonnostních úrovních. Podpora se promítá do následujících společenských oblastí: a) marketingová • Podporou vrcholového sportu dojde k přímé vazbě se sportovními vzory, úspěšnými reprezentanty, což má vždy motivující vliv pro výkonnostní sportovce i začínající sportovní mládež. • Pořádání významných sportovních akcí v brněnském regionu vede k propagaci města na celoevropské či světové úrovni, zvyšuje zájem o sportování veřejnosti na výkonnostní a rekreační úrovni. b) zdravotní • Podpora výkonnostního a rekreačního sportu vede k aktivnímu využití volného času, což má významný vliv na zdraví občanů, • Podpora rekreačního sportu vede k prevenci civilizačních chorob, • Podpora sportovních akcí celoměstského významu vede k aktivnímu zapojení občanů do života města. c) sociální • Zajišťuje sociální integraci bez ohledu na věk, pohlaví, národnost či rasu. • Zajišťuje komunikaci v kolektivu a týmovou spolupráci. • Podpora sportu vede k respektu vůči ostatním v kolektivu sportovců – učí zásadám fair-play, solidarity, dodržování pravidel, respektu vůči rozhodčím, trenérům apod. d) vzdělávací • Sportovní činnost učí základním poznatkům v oblasti anatomie, motoriky, zdravého životního stylu, zdravé výživy a životosprávy. • Sportovec se seznamuje s historií sportovních disciplín a se základy sportovní vědy. 147

V. MECHANISMY ŘÍZENÍ A RIZIKA KONCEPCE

11. SYSTÉM PLNĚNÍ PLÁNU – VAZBY NA ROZPOČET MĚSTA, SYSTÉM NASTAVENÍ KOMUNIKACE, NASTAVENÍ ORGANIZACE, SYSTÉM ODPOVĚDNOSTI A ZÁVAZNOSTI

Mechanismy řízení jsou nastavené pro oblast sportu v uvedené formě. Obecně je takto vnímána i zodpovědnost s tím, že schválené dokumenty Magistrátu města Brna celkem logicky přenáší zodpovědnost na útvary, jejich vedoucí a další pracovníky, kteří mají danou problematiku ve svých kompetencích. V této kapitole však uvádíme i další vazby a nástroje komunikace, které se do oblasti sportu promítají.

11.1. Vazby Koncepce sportu na rozpočet města Brna Vazba Koncepce sportu 2018−2030 na rozpočet města Brna je zásadním vztahem mezi stanovenými cíli a jejich následnou realizací v investiční i neinvestiční oblasti. Rozpočet města Brna je základním dokumentem, od kterého se odvíjí možnosti naplňování cílů Koncepce sportu 2018−2030. Jeho výše je odrazem ekonomiky města Brna, celého jihomoravského regionu i České republiky. Vnější vlivy, které na jeho tvorbu působí, mají v meziročních obdobích většinou předvídatelný vývoj, tudíž je možné jeho výši dopředu predikovat a potřeby města podle vývoje upravovat. Každoročně tvoří cca ¾ provozní výdaje města a ¼ investiční výdaje města. Pokud se má město dále rozvíjet, je potřebné udržovat jeho běžné výdaje na standardní úrovni a zvyšovat finanční prostředky do investic, a to zejména takových, které následně minimálně zatíží provozní (běžné) výdaje města. Do současné doby byly finanční prostředky určené z rozpočtu města Brna do oblasti sportu nastaveny tak, že k jejich navyšování docházelo zejména začleňováním nových položek do rozpočtu (mládežnický sport, talentovaná mládež aj.), případně navyšováním položek zavedených. V Koncepci sportu 2018–2030 je v návaznosti na zkušenosti z minulých let navržen nový model financování sportu. Měl by vést ke zvýšení podpory oblasti sportu, a zároveň by byl schopen flexibilně reagovat na stav ekonomiky města Brna, jihomoravského regionu i celé České republiky. Výdaje do sportu by představovaly stanovené procento z běžných výdajů rozpočtu města. V případě zvýšené finanční kondice města by se tato skutečnost odrazila i ve výdajích na sport, v opačném případě by se musela i oblast sportu vyrovnat s případným meziročním poklesem. Finanční prostředky určené pro oblast sportu by poté byly rozděleny do jednotlivých dotačních programů s ohledem na aktuální stav a potřeby dané oblasti. Další výhodou nového systému financování sportu je možnost pružně reagovat na potřeby sportovní veřejnosti v různých oblastech.

11.2. Systém nastavení komunikace V oblasti podpory sportu jsou nastaveny standardní mechanismy komunikace. V rámci PROGRAMU PODPORA SPORTU dochází k průběžné komunikaci mezi sportovními subjekty a Odborem školství, mládeže a tělovýchovy (OŠMT MMB) i komunikaci mezi komisí Rady města Brna pro tělesnou výchovu a sport a OŠMT MMB. Podněty ze všech úrovní jsou průběžně komunikovány se sportovní veřejností a provádějí se úpravy v dokumentech určených pro oblast sportu (zásady a pravidla pro poskytování dotací) i v samotných programech (úpravy účelu dotací, termíny vyúčtování apod.).

148

Komunikace s veřejností je založena na následujících principech: • OŠMT MMB komunikuje s žadateli při podávání žádostí tak, aby byly správně vyplněny a poskytovaly u všech žadatelů srovnatelné údaje. • Neúplné žádosti nejsou vyřazeny, ale žadatelé jsou vyzváni k doložení chybějících náležitostí v přiměřeném termínu. • V průběhu roku jsou předkládány k projednání i žádosti mimo vyhlášené programy – individuální dotace. • Všechny přijaté žádosti na podporu projektů jsou projednány v orgánech města Brna. • V období finančního vypořádání projektů mají žadatelé přiměřený časový prostor pro doplnění potřebných podkladů. • Schůzky s žadateli se konají na základě dohody i mimo úřední dny. • Sportovní projekty žadatelů jsou na základě písemné žádosti podporovány i nefinančními prostředky (poháry, diplomy, plakety, reklamní předměty města).

Systém komunikace s žadateli (sportovními kluby) není založen pouze na elektronické korespondenci, ale i na dlouholeté osobní oboustranně respektované spolupráci.

11.3. Nastavení organizace V procesu podpory sportu je organizace nastavena ve dvou rovinách – úřednické a politické.

11.3.1. Úřednické začlenění sportu v systému Magistrátu města Brna Začlenění sportu v systému Magistrátu města Brna je stabilně určeno Organizačním řádem Magistrátu města Brna.

Tajemník úřadu

Úsek školství a prorodinné politiky

Odbor školství, mládeže a tělovýchovy

Oddělení sportu a volnočasových aktivit

149

11.3.2. Začlenění sportu v systému statutárního města Brna v politické odpovědnosti Začlenění sportu v politickém systému samosprávy města může být v průběhu volebního období upraveno podle dohody politického vedení města.

Primátor města Brna

Náměstek primátora zodpovědný za oblast sportu

Člen Rady města Brna zodpovědný za oblast sportu

Úsek školství a prorodinné politiky - vedoucí

Odbor školství, mládeže a tělovýchovy

11.4. Systém odpovědnosti a závaznosti Systém odpovědnosti kopíruje nastavení organizace s tím, že každý pracovník na svém stupni řízení má Organizačním řádem Magistrátu města Brna a popisem pracovní funkce nastavenu míru zodpovědnosti k plnění zadaných úkolů. Na úrovni Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Magistrátu města Brna jsou pracovníci oddělení sportu a volnočasových aktivit, kteří přijímají žádosti o poskytnutí dotací v oblasti sportu, kontrolují předané podklady žadatelů a v případě chybějících podkladů žádají o doplnění žádostí. Následně připravují materiály k projednání v orgánech města Brna dle schválených zásad a pravidel a vykonávají předběžnou veřejnosprávní kontrolu před návrhem na poskytnutí dotace. Za správnost a zákonnost předložených materiálů odpovídají zpracovatelé materiálu, právník odboru a vedoucí odboru.

150

Schvalovací proces předkládaných materiálů v orgánech města Brna: • Komise pro tělesnou výchovu a sport (KTVS) - KTVS je poradní orgán Rady města Brna a má za úkol z odborného hlediska posuzovat a schvalovat materiály předkládané OŠMT MMB, případně navrhnout a schválit úpravy těchto materiálů. Složení členů komise je schváleno Radou města Brna. Komise je zpravidla tvořena zástupci všech politických stran, které jsou zastoupeny v Zastupitelstvu města Brna, a nepolitickými odborníky pro sportovní oblast. V případě potřeby mohou být na jednání KTVS přizváni další hosté s ohledem na charakter projednávaných materiálů. Komise zaujímá k předkládaným materiálům stanovisko a doporučuje materiály dále k projednání v Radě města Brna. • Rada města Brna (RMB) - Rada města Brna projednává předkládané materiály i s ohledem na stanovisko KTVS. V její kompetenci je navrhovat a schvalovat případné změny. Schválené materiály pak RMB předkládá k projednání v Zastupitelstvu města Brna. Rada města Brna je tvořena zástupci politických stran a má v kompetenci přizvat si k projednání zpracovatele materiálu či jiné hosty dle svého uvážení. • Zastupitelstvo města Brna (ZMB) - Zastupitelstvo města Brna je konečným orgánem, který rozhoduje o schválení předkládaných materiálů. Kterýkoliv člen Zastupitelstva města Brna může předložit pozměňovací návrh a celé zastupitelstvo hlasováním schvaluje případnou změnu. Schválení materiálu tímto orgánem je zavazující pro zpracovatele materiálu, který musí následně postupovat v souladu se schváleným rozhodnutím. Jakákoliv případná následná změna musí být opět schválena tímto orgánem.

Pro zpracovatele materiálu, v tomto případě Odbor školství, mládeže a tělovýchovy Magistrátu města Brna, jsou rozhodnutí zastupitelstva závazná. Zodpovídá za to, že další postup bude v souladu s rozhodnutím zastupitelstva, tj. že finanční podporu obdrží žadatel ve výši, na účel a dle podmínek, které zastupitelstvo schválilo. Odbor následně přijímá finanční vypořádání dotací jednotlivými subjekty a dohlíží na efektivitu a účelnost využití poskytnuté dotace. V případě podezření ze zneužití dotace je odbor povinen vykonat následnou veřejnosprávní kontrolu poskytnuté dotace a případně postupovat tak, jak mu ukládají příslušné zákony České republiky. Všechny orgány zapojené do procesu poskytování dotací jsou povinny postupovat dle platné legislativy. Za využití a finanční vypořádání dotace dle uzavřené smlouvy je zodpovědný příjemce dotace.

151

12. SYSTÉM MONITOROVÁNÍ A VYHODNOCOVÁNÍ, NÁVRH SYSTÉMU PRAVIDELNÉHO SBĚRU DAT PRO POTŘEBY MONITORINGU A VYHODNOCOVÁNÍ INDIKÁTORŮ A KONCEPCE

Nezbytným krokem pro vytvoření funkční metodiky tvorby rozvojových dokumentů v oblasti sportu je mimo jiné stanovení indikátorů. V rámci Koncepce sportu 2018–2030 byly stanoveny indikátory jako ukazatele vývoje určitého jevu, které budou získané průběžným sledováním, zaznamenáváním a vyhodnocováním souboru přesně stanovených relevantních údajů. Indikátory jsou jedním z nejvhodnějších informačních nástrojů pro zjišťování účinnosti přijatých opatření. Pomocí indikátorů lze jednoduše a srozumitelně prezentovat složité komplexní jevy bez užití náročných statistických metod či popisů vazeb a vzájemných souvislostí. V návaznosti na Koncepci sportu 2018−2030 bylo třeba vytvořit indikátory pro oblast sportu tak, aby se postupně vytvořila pevná základna pro rozhodovací procesy na všech úrovních a aby se tak přispělo k dosažení udržitelnosti rozvoje sportu ve městě Brně. Indikátorová soustava slouží k průběžnému i následnému vyhodnocování naplňování stanovených cílů na jednotlivých úrovních implementace Koncepce sportu 2018−2030. Stanovený cíl je nezbytné kvantifikovat, a tím zaručit měřitelnost jeho dosahování, což je stanoveno v uvedené indikátorové soustavě. OŠMT MMB jako garant strategie navrhuje v rámci indikátorové soustavy konkrétní způsob ověření plnění stanovených cílů. Indikátory jsou stanoveny na úrovni specifických cílů (opatření) a prokazují účinky daného projektu, respektive jeho přínosy či změny, které byly projektem způsobeny. Indikátory měří výsledek pomoci (intervencí) a jsou důležitým podkladem pro řízení strategie po celou dobu její implementace.

12.1. Stanovení indikátorů (indikátorové soustavy) pro oblast podpory tělovýchovy a sportu Oblast Talentovaná mládež – individuální sporty Záměr: Poskytnout vhodné podmínky talentovaným mládežnickým sportovcům v individuálních sportech, podpořit jejich výkonnostní růst, zamezit jejich odchodu mimo město Brno, úspěšně reprezentovat město Brno na republikových a mezinárodních soutěžích.

Cíl (opatření) Měřitelný ukazatel/rok Cílová hodnota podpora výkonnostního počet podpořených talentovaných 310 růstu talentovaných mládežnických sportovců v individuálních mládežnických sportovců sportech v individuálních sportech ve městě Brně

Monitoring a vyhodnocování naplnění indikátoru pro oblast Talentovaná mládež – individuální sporty:

Zdroj dat statistika Odboru školství, mládeže a tělovýchovy a informační systém sportovní organizace Brněnské centrum sportovních nadějí, z.s. Popis indikátoru počet sportovců podpořených v rámci Brněnského centra sportovních nadějí, z.s., a dotačního programu PODPORA SPORTU − TALENTOVANÁ MLÁDEŽ − SCM

152

Výchozí stav k 1. 1. 2017 297 Monitoring v průběhu kalendářního roku Vyhodnocování na počátku roku následujícího Gestor Odbor školství mládeže a tělovýchovy, BCSN

Oblast Talentovaná mládež – kolektivní sporty Záměr: Poskytnout vhodné podmínky talentovaným mládežnickým sportovcům v kolektivních sportech, podpořit jejich výkonnostní růst, zamezit jejich odchodu mimo město Brno, úspěšně reprezentovat město Brno na republikových a mezinárodních soutěžích.

Cíl (opatření) Měřitelný ukazatel/rok Cílová hodnota podpora výkonnostního počet podpořených talentovaných 400 růstu talentovaných mládežnických sportovců v kolektivních mládežnických sportech – účast v nejvyšších sportovců v kolektivních republikových soutěžích sportech ve městě Brně

Monitoring a vyhodnocování naplnění indikátoru pro oblast Talentovaná mládež – kolektivní sporty

Zdroj dat statistika Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Popis indikátoru počet sportovců podpořených v rámci dotačního programu PODPORA SPORTU − TALENTOVANÁ MLÁDEŽ − SCM Výchozí stav k 1. 1. 2017 380 Monitoring v průběhu kalendářního roku Vyhodnocování na počátku roku následujícího Gestor Odbor školství mládeže a tělovýchovy

Oblast Podpora významných sportovních akcí Záměr: Podpora sportovních akcí organizovaných pro obyvatele a návštěvníky města Brna v průběhu celého roku. Zabezpečit širokou škálu sportovních akcí regionálního, republikového a mezinárodního významu, propagujících město.

Cíl (opatření) Měřitelný ukazatel/rok Cílová hodnota podpora sportovních akcí počet podpořených sportovních akcí 25 konaných na území konaných na území města Brna města Brna

Monitoring a vyhodnocování naplnění indikátoru pro oblast Podpora významných sportovních akcí.

Zdroj dat statistika Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Popis indikátoru Počet sportovních akcí podpořených v rámci dotačního PROGRAMU: Podpora významných sportovních akcí ve městě

153

Brně a podpora akcí nadregionálního významu z PROGRAMU PODPORA SPORTU − TV A SPORT. Výchozí stav k 1. 1. 2017 21 Monitoring v průběhu kalendářního roku Vyhodnocování na počátku roku následujícího Gestor Odbor školství mládeže a tělovýchovy

Oblast Aktivity sportovní a široké veřejnosti − občanů města Brna v oblasti sportu s důrazem na podporu mládeže Záměr: Podpora sportu ve městě Brně se záměrem podpořit projekty oprávněných žadatelů podle interních vykonávacích předpisů, projekty zaměřené na sportovní aktivity celoměstského, regionálního a mezinárodního významu a účast sportovců města na reprezentaci města v ČR a zahraničí.

Cíl (opatření) Měřitelný ukazatel/rok Cílová hodnota podpořit sport a počet podpořených projektů 600 sportovní aktivity s důrazem na děti a mládež

Monitoring a vyhodnocování naplnění indikátoru pro oblast Aktivity sportovní a široké veřejnosti − občanů města Brna v oblasti sportu s důrazem na podporu mládeže.

Zdroj dat statistika Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Popis indikátoru Počet podpořených projektů v rámci dotačního PROGRAMU PODPORA SPORTU − TV A SPORT, Mládežnický sport, Talentovaná mládež, Mládežnický hokej, Ledové plochy, Plavecké dráhy, Vrcholový sport. Výchozí stav k 1. 1. 2017 588 Monitoring v průběhu kalendářního roku Vyhodnocování na počátku roku následujícího Gestor Odbor školství mládeže a tělovýchovy

Oblast Aktivity handicapovaných a zdravotně znevýhodněných Záměr: Podpora sportovních aktivit obyvatel města Brna se zdravotním znevýhodněním.

Cíl (opatření) Měřitelný ukazatel/rok Cílová hodnota Podpořit aktivity počet podpořených projektů 20 sportovců a obyvatel města se zdravotním znevýhodněním

Monitoring a vyhodnocování naplnění indikátoru pro oblast Aktivity handicapovaných a zdravotně znevýhodněných.

154

Zdroj dat statistika Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Popis indikátoru Počet podpořených projektů v rámci dotačního PROGRAMU PODPORA SPORTU − TV A SPORT, Mládežnický sport, Talentovaná mládež, Mládežnický hokej, Ledové plochy, Plavecké dráhy, Vrcholový sport – organizace zaměřené na znevýhodněné a postižené sportovce a občany města. Výchozí stav k 1. 1. 2017 14 Monitoring v průběhu kalendářního roku Vyhodnocování na počátku roku následujícího Gestor Odbor školství mládeže a tělovýchovy

Oblast: Správa sportovních zařízení Záměr: Zkvalitnění sportovního prostředí a zařízení

Cíl (opatření) Měřitelný ukazatel/rok Zabezpečit zkvalitnění Individuální výběr projektů – zhodnocení příkladu dobré praxe sportovního prostředí (nárůst členské základny, využití sportovišť z řad veřejnosti, a zařízení na území města splnění parametrů pro pořádání významných akcí) Brna, rekonstrukce a modernizace sportovišť, budov a zařízení pro sport

Monitoring a vyhodnocování naplnění indikátoru pro oblast – Správa sportovních zařízení.

Zdroj dat statistika Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Popis indikátoru Vybraný projekt v rámci dotačního PROGRAMU Zkvalitnění sportovního prostředí a zařízení na území města Monitoring v průběhu kalendářního roku Vyhodnocování na počátku roku následujícího Gestor Odbor školství mládeže a tělovýchovy

Oblast: Městské plavecké bazény Záměr: Dostupný a otevřený prostor pro občany města všech věkových kategorií a sportovce všech výkonnostních kategorií.

Cíl (opatření) Měřitelný ukazatel/rok Cílová hodnota Vytvoření podmínek pro celkový počet všech návštěvníků − ve 640 000 využití městských všech městských krytých bazénech krytých bazénů s cílem zvýšit jejich návštěvnost Z toho: celkový počet návštěvníků - veřejnost* 470 000 ve všech městských krytých bazénech

155

celkový počet sportovců – členů 170 000 sportovních klubů a plavání ZŠ ve všech městských krytých bazénech *veřejnost podrobně: celkový počet návštěvníků – seniorů od 65 32 000 let ve všech městských krytých bazénech celkový počet návštěvníků – dětí a mládeže 27 000 do 15 let z rodinného vstupného (bez sportovních klubů a ZŠ) ve všech městských krytých bazénech celkový počet návštěvníků zdravotně 2 100 znevýhodněných (ZTP) ve všech městských krytých bazénech délka provozu v průběhu roku 11 měsíců

Monitoring a vyhodnocování naplnění indikátoru pro oblast Městské plavecké bazény.

Zdroj dat informační systém městské společnosti STAREZ-SPORT, a.s. Popis indikátoru data z informačního systému městské společnosti STAREZ-SPORT, a.s. Výchozí stav k 1. 1. 2017 celkový počet všech návštěvníků − ve všech městských krytých bazénech 637 006 celkový počet návštěvníků − veřejnost ve všech městských krytých bazénech 469 028 celkový počet sportovců – členů sportovních klubů a plavání ZŠ ve všech městských krytých bazénech 167 978 celkový počet návštěvníků − seniorů od 65 let ve všech městských krytých bazénech – nově sledováno od roku 2017 celkový počet návštěvníků − dětí a mládeže do 15 let z rodinného vstupného (bez sportovních klubů a ZŠ) ve všech městských krytých bazénech – nově sledováno od 2017 celkový počet návštěvníků zdravotně znevýhodněných (ZTP) ve všech městských krytých bazénech – nově sledováno od roku 2017 délka provozu v průběhu roku 11 měsíců Monitoring v průběhu kalendářního roku Vyhodnocování počátek roku následujícího Gestor Odbor školství mládeže a tělovýchovy

156

13. RIZIKA KONCEPCE SPORTU MĚSTA BRNA

Přehled možných rizik při realizaci Koncepce sportu 2018−2030 je uveden v tabulce 46. K identifikovaným rizikům je přiřazen konkrétní popis způsobu jejich eliminace a nástroje, které je možné k eliminaci využít. Pracuje se zde s nástroji, které jsou zařazeny do tohoto dokumentu, například dotačními programy, kontrolními mechanismy, způsoby evaluace, marketingovými a manažerskými nástroji apod. Pokud se jedná o rizika vázaná na investiční akce, je nezbytné, aby jejich eliminace byla součástí projektové dokumentace, která poslouží jako podklad pro zpracování harmonogramu všech prací souvisejících s investicí, který je součástí koncepčního materiálu. Tabulka s identifikací rizik a způsobů jejich eliminace umožňuje všem útvarům MMB včetně městské firmy STAREZ-SPORT, a.s., zainteresovaných do průběhu (plnění) Koncepce sportu 2018− 2030, připravit se v předstihu na jejich řešení.

Tabulka 46 Identifikovaná rizika Koncepce sportu 2018–2030 a způsob jejich eliminace Způsob eliminace Identifikované riziko Nástroje Poznámka rizika Nesoulad Průběžná kontrola Model Potřeba finančních disponibilních využití finančních financování prostředků na finančních prostředků prostředků a jejich sportu na období investice je řešena s plánovanými predikce v rozpočtu 2018−2030 samostatně aktivitami zařazenými města na tříleté období zařazený do do koncepce koncepce Rozdíl v požadavcích Rozdíly řešit v té části Pravidelná Investice velkého na rozvojové aktivity koncepce, která se koordinace rozsahu do sportovní sportu mezi týká prostorové požadavků města infrastruktury jsou magistrátem a MČ dimenze rozvoje a MČ útvarem řešeny individuálně sportu v městě Brně OŠMT Nedořešené vlastnické Do aktivit zaměřených Cílená spolupráce Pokud možno do vztahy k pozemkům na rozvoj sportovní OÚPR, MO, období trvání určeným pro rozvoj infrastruktury OŠMT a dalších koncepce (2018– sportovní zařazovat výhradně ty dotčených odborů 2030) zařazovat jen infrastruktury stavby, u kterých je MMB ty stavby, které jsou otázka vlastnictví součástí kap. 8.1. zcela vyřešena koncepce Zpoždění některé Harmonogramy Nástroje kontroly přípravné a realizační přípravných a zařazené do V. části plánované realizačních částí části koncepce sportovní stavby sportovních staveb zařazené do koncepce zařazených do ve vazbě na určené koncepce kontrolovat finanční prostředky pravidelně minimálně s půl ročním předstihem Všechny etapy Kontrola Nástroje kontroly Obdobně musí být přípravy investice jsou harmonogramu zařazené do V. řešeno případné splněny, k dispozici s plánovaným části koncepce překročení potřeby nejsou plánované procesem na získání plánovaných finanční prostředky finančních prostředků 157

Způsob eliminace Identifikované riziko Nástroje Poznámka rizika finančních prostředků Snižující se potenciál Průběžná analýza Inovace grantové V koncepci je již výkonu sportovních tohoto segmentu podpory činnosti uvažováno o zvýšení organizací ve městě sportu v městě Brně sportovních podpory Brně z úrovně MMB organizací zainteresovanosti trenérů a cvičitelů Nedostatečná Zřízení Rejstříku Databáze zřízená databáze aktuální sportovních organizací MŠMT ČR členské základny obsahujícího aktuální počet členů Nedostatečná Zřízení Rejstříku Databáze zřízená databáze sportovišť sportovních zařízení MŠMT ČR nebo pasportizace sportovišť z úrovně MMB Nízká motivace dětí a Podporovat veškeré PR a finanční Nástroj musí být mládeže ke sportu aktivity všech stupňů podpora prosazován společně škol a sportovních sportovních akcí a státní správou, organizací vedoucí ke rozvoje samosprávou, snižování dopadů sportovišť, neziskovými a tohoto rizika zaměřené na podnikatelskými zvyšování subjekty motivace dětí a mládeže ke sportu Změna cílů a vizí o Pravidelné Plánované Nástroj průběžně principech rozvoje seznamování brněnské marketingové projednávat se sportu v městě Brně veřejnosti s principy aktivity zaměřené střešními při střídání politických rozvoje sportu na rozvoj sportu sportovními uskupení ve vedení zařazenými do v městě Brně organizacemi města a MČ projednané a z úrovně MMB schválené koncepce

158

ZÁVĚR

Brněnský sport na všech úrovních má v dnešní době nezastupitelnou úlohu v rámci naplnění života většiny obyvatel našeho města. V posledním desetiletí stoupá zájem veřejnosti o rekreační sport, proto bude v dalším období důležité budovat jak odpovídající sportovní infrastrukturu pro vrcholový sport, tak nová otevřená sportoviště určená pro rekreační sportování našich občanů všech věkových kategorií. V posledních deseti letech, v souvislosti se zvyšujícími se nároky na pracovní povinnosti, se část sportující populace přesunula z organizované do neorganizované tělovýchovy. Proto se velmi zvýšila poptávka po sportovištích nejen pro organizovanou, ale i pro neorganizovanou sportovní veřejnost. Ze zahraničí bylo převzato mnoho nových trendů rekreačního sportování pro všechny věkové kategorie, a přestože na to město ve spolupráci s městskými částmi i sportovními kluby průběžně reagovalo, bude nutné i v dalším období dobudovat sportovní infrastrukturu, která potřeby sportujících spoluobčanů uspokojí jak kvantitativně, tak svou kvalitou. Negativním trendem ohrožujícím budoucnost sportu je fakt, že ubývá počet obětavých sportovních funkcionářů a mládežnických trenérů, většinou bývalých sportovců, kteří často bez nároků na finanční odměnu pomáhají organizovat činnost ve sportovních klubech či pomáhají při organizování sportovních akcí. Dalším problémem je i snižování pohybové gramotnosti dětí a mládeže, úbytek jejich zájmu o pravidelné pohybové aktivity a sportovní přípravu ve sportovních klubech. I z tohoto důvodu je v rámci Koncepce sportu 2018–2030 kladen důraz na podporu mládežnického sportu na všech výkonnostních úrovních. Zájmem města je rozšířit do budoucna nabídku sportovišť pro vrcholový sport, zároveň však podporovat i sportovní organizace a provoz brněnských sportovišť v takové výši, aby tato zařízení zajistila kvalitní podmínky pro sportovní vyžití mládeže i dospělých. Samozřejmostí je také další podpora budování veřejných sportovišť připravovaných z úrovně města a městských částí. Naplňování cílů této koncepce pomůže motivovat všechny věkové kategorie k organizovanému i neorganizovanému sportování, a udržet tak brněnský vrcholový, výkonnostní i rekreační sport i provoz sportovišť na dobré úrovni i pro další období.

Doložka ve smyslu § 41 zák. č. 128/2000 Sb. o obcích /obecní zřízení/, ve znění pozdějších předpisů. Tato Koncepce sportu města Brna na léta 2018 - 2030 byla schválena Zastupitelstvem města Brna na zasedání Z7/38 konaném dne 10. 4. 2018 bod č. 8.

159

SEZNAM TABULEK

Tabulka 1 Odraz zacílení Koncepce sportu 2011–2016 ve vztahu k potřebám města a cílových skupin ...... 8 Tabulka 2 Počet sportovních organizací a registrovaných členů ...... 13 Tabulka 3 Sportovní oddíly ve městě Brně dle odvětví (2017) ...... 13 Tabulka 4 Přehled kolektivních a individuálních sportů na vrcholové úrovni (nejvyšší celorepubliková soutěž) ...... 18 Tabulka 5 Charakteristika MČ (počet obyvatel, počet ZŠ, počet žáků), vybavenost ZŠ sportovišti ...... 31 Tabulka 6 Běžné výdaje města Brna pro oblast sportu v letech 2012−2016, skutečnost k 31. 12...... 36 Tabulka 7 Kapitálové výdaje města Brna pro oblast sportu v letech 2012−2016, skutečnost k 31. 12. včetně jiných zdrojů (prostředků z fondů EU) ...... 37 Tabulka 8 Běžné a kapitálové výdaje města Brna pro oblast sportu v letech 2012−2016, skutečnost k 31.12...... 37 Tabulka 9 Procentuální podíl výdajů na sport na celkových výdajích města Brna v letech 2012−2016, skutečnost k 31.12...... 38 Tabulka 10 Dotace na vrcholový sport 2012-2016 v Kč ...... 39 Tabulka 11 Dotace na významné sportovní akce pořádané na území města Brna 2012-2016 v Kč ...... 40 Tabulka 12 Dotace na TV a sport 2012-2016 v Kč ...... 40 Tabulka 13 Dotace na talentovanou mládež 2012-2016 v Kč ...... 42 Tabulka 14 Dotace na mládežnický sport 2012-2016 v Kč ...... 42 Tabulka 15 Dotace sportovním klubům na investice v oblasti TV a sportu 2012-2016 v Kč . 43 Tabulka 16 Celková výše dotací u vybraných dotačních programů v Kč v letech 2012-2016 43 Tabulka 17 Výše dotací z dotačních programů na kolektivní sporty v letech 2012-2016 v Kč ...... 44 Tabulka 18 Výše dotací z dotačních programů pro individuální sporty v letech 2012-2016 v Kč ...... 46 Tabulka 19 Průměrné rozpočty MČ na sport ...... 48 Tabulka 20 Přehled dotovaných projektů pro sport za rok 2012 ...... 48 Tabulka 21 Přehled dotovaných projektů pro sport za rok 2013 ...... 48 Tabulka 22 Přehled dotovaných projektů pro sport za rok 2014 ...... 48 Tabulka 23 Přehled dotovaných projektů pro sport za rok 2015 ...... 49 Tabulka 24 Přehled dotovaných projektů pro sport za rok 2016 ...... 49 Tabulka 25 Přehled dotovaných projektů pro sport za rok 2012-2016 v Kč ...... 50 Tabulka 26 Sportoviště, která občanům v Brně nejvíce chybí ...... 56 Tabulka 27 Přehled dokumentů o sportu v rámci ČR ...... 62 Tabulka 28 Dokumenty o sportu města Brna ...... 63 Tabulka 29 SWOT analýza vrcholového sportu v městě Brně ...... 71 Tabulka 30 SWOT analýza výkonnostního sportu v městě Brně ...... 73 Tabulka 31 SWOT analýza sportu pro všechny v městě Brně ...... 74 Tabulka 32 Městské části a jejich katastrální území (některá jsou sdílená dvěma MČ) ...... 109 Tabulka 33 Městské části členěné do skupin dle světových stran ...... 110 Tabulka 34 Přehled sportovišť dle vlastníků a typů na území MČ - souhrn ...... 111 Tabulka 35 Součty sportovišť MČ v pěti skupinách dle světových stran ...... 114 Tabulka 36 Součet sportovišť podle pěti skupin ...... 115 Tabulka 37 Nově budovaná sportoviště dle městských částí - souhrn ...... 115

160

Tabulka 38 Součty sportovišť nově budovaných na území MČ v pěti skupinách dle světových stran ...... 118 Tabulka 39 Součet nově budovaných sportovišť dle pěti skupin městských částí ...... 119 Tabulka 40 Stav sportovišť v horizontu následujících deseti let...... 119 Tabulka 41 Počet sportovišť v jednotlivých skupinách MČ – současnost, výhled, celkem a podíl na 1 obyvatele (počty obyvatel MČ převzaty z tabulky 32) ...... 120 Tabulka 42 Procento výdajů alokovaných na sport z celkových běžných výdajů města ...... 124 Tabulka 43 Kvantifikace výdajů na sport v návaznosti na rozpočtový výhled města do roku 2022 ...... 124 Tabulka 44 Kvantifikace požadovaných výdajů na sport do roku 2020 ...... 142 Tabulka 45 Přehled možností čerpat dotaci v rámci jednotlivých dotačních programů ...... 143 Tabulka 46 Identifikovaná rizika Koncepce sportu 2018–2030 a způsob jejich eliminace ... 157 Tabulka 47 Svazy, unie, asociace, federace sportu ČR ...... 170 Tabulka 48 Základní přehled sportovních organizací, jejich členské základny a sportovních odvětví se sídlem nebo působností na území města Brna k 1. 1. 2018 ...... 172 Tabulka 49 Sportovní centra mládeže (SCM) se sídlem nebo působností na území města Brna ...... 187 Tabulka 50 Sportovní střediska mládeže (SpS) se sídlem nebo působností na území města Brna ...... 188 Tabulka 51 Sportovní akadamie (SA) se sídlem nebo působností na území města Brno ...... 189 Tabulka 52 Tréninková sportovní centra (TSC) aj. se sídlem nebo působností na území města Brna ...... 190 Tabulka 53 Přehled městských sportovišť, včetně vlastníka a provozovatele k 31. 12. 2017 190 Tabulka 54 Vybavenost základních škol v městě Brně venkovními sportovišti, tělocvičnami a plaveckými bazény ...... 192 Tabulka 55 Vybavenost středních škol (zřizovatel JMK) v městě Brně venkovními sportovišti a tělocvičnami (seřazeno dle MČ) ...... 201 Tabulka 56 Střední školy, které plánují v příštích pěti letech vybudování dalšího sportoviště nebo rekonstrukci stávajícího (seřazeno podle MČ) ...... 206 Tabulka 57 Vybavenost Masarykovy univerzity sportovišti a tělocvičnami ...... 207 Tabulka 58 Vybavenost VUT v Brně sportovišti a tělocvičnami ...... 209 Tabulka 59 Vybavenost Veterinární a farmaceutické univerzity Brno sportovišti a tělocvičnami ...... 210 Tabulka 60 Vybavenost Mendelovy univerzity v Brně sportovišti a tělocvičnami ...... 211 Tabulka 61 Vybavenost Univerzity obrany sportovišti a tělocvičnami ...... 213 Tabulka 62 Doporučení výstavby nových sportovišť ...... 222 Tabulka 63 Systém sportovní přípravy mládeže ...... 223 Tabulka 64 Jaké sportoviště vám ve městě Brně chybí? ...... 229 Tabulka 65 Pokud dotační program máte, které tři sporty jsou ve vaší MČ nejvíce podporovány? ...... 232 Tabulka 66 Objemy dotačních programů v Kč v letech 2014–2017 a jejich % z rozpočtu MČ ...... 232 Tabulka 67 Průměrné rozpočty MČ na sport ...... 233 Tabulka 68 Současný stav, typ a využití (veřejnost, sportovní oddíly) sportovišť na území jednotlivých městských částí (bez sportovišť, která jsou součástí základních, středních, vysokých škol anebo jsou v majetku města) ...... 235 Tabulka 69 Přehled odvětví, ve kterých MČ nabízí dostatek využití pro rekreační sportování (nejméně 3× uvedené) ...... 236

161

Tabulka 70 Přehled odvětví, ve kterých MČ nenabízí dostatek sportovního využití pro rekreační sportování (uvedeno alespoň 2×) ...... 236 Tabulka 71 Nejčastěji pořádané akce pro veřejnost ...... 237 Tabulka 72 Požadavky MČ na výstavbu nových sportovišť u jimi zřizovaných ZŠ ...... 238 Tabulka 73 Požadavky MČ na rekonstrukci stávajících sportovišť při jejich ZŠ ...... 239 Tabulka 74 Seznam MČ, které chtějí v následujících pěti letech zahájit na svém území výstavbu nových sportovišť, včetně jejich typu ...... 240 Tabulka 75 Vztah brněnské populace ke sportu ...... 249 Tabulka 76 Hodnocení nabídky sportovních zařízení v Brně ...... 249 Tabulka 77 Navrhovaná zlepšení či změny v oblasti volnočasových aktivit v Brně ...... 251 Tabulka 78 Současná olympijská sportovní odvětví ...... 252 Tabulka 79 Neolympijská sportovní odvětví uznaná MOV ...... 253

SEZNAM GRAFŮ

Graf 1 Běžné výdaje na sport v Kč. město Brno, 2012-2016 skutečnost k 31.12...... 36 Graf 2 Kapitálové výdaje na sport v Kč, město Brno, 2012−2016, skutečnost k 31.12...... 37 Graf 3 Běžné a kapitálové výdaje na sport v Kč, město Brno, 2012−2016, skutečnost k 31.12...... 37 Graf 4 % podíl výdajů na sport/celkové výdaje v letech 2012-2016; město Brno ...... 38 Graf 5 Dotace na vrcholový sport 2012-2016 v Kč ...... 39 Graf 6 Dotace na významné akce v Kč; 2012-2016 ...... 40 Graf 7 Dotace na TV a sport v Kč; 2012-2016 ...... 40 Graf 8 Vývoj dotací na pronájmy ledových ploch v letech 2012-2016 v Kč ...... 41 Graf 9 Vývoj dotací na pronájem plaveckých drah v letech 2012-2016 v Kč ...... 41 Graf 10 Dotace na podporu mládežnického hokeje v letech 2012-2016 v Kč ...... 41 Graf 11 Dotace na talentovanou mládež v Kč; 2012-2016 ...... 42 Graf 12 Dotace na mládežnický sport v Kč; 2012-2016 ...... 42 Graf 13 Dotace na investice v oblasti TV a sportu v Kč; 2012-2016 ...... 43 Graf 14 % podíl jednotlivých dotačních programů na celkové výčce dotací v letech 2012-2016 ...... 44 Graf 15 Vývoj dotací u kolektivních sportů v Kč v letech 2012-2016 ...... 45 Graf 16 Vývoj dotací u individuálních sportů v Kč v letech 2012-2016 ...... 47 Graf 17 Finanční zdroje klubu ...... 51 Graf 18 Struktura sportovišť nově budovaných městskými částmi ...... 58 Graf 19 Počet sportovišť celkem v jednotlivých skupinách MČ – současnost, výhled ...... 121 Graf 20 Počet sportovišť na 1 obyvatele ...... 121 Graf 21 Počet venkovních hřišť ...... 121 Graf 22 Počet tělocvičen/arén ...... 122 Graf 23 Počet bazénů/koupališť ...... 122 Graf 24 Počet ledových ploch ...... 122 Graf 25 Vývoj počtu obyvatel Brna do roku 2056 podle nízké, střední a vysoké varianty prognózy ...... 123 Graf 26 Navrhovaný rovnoměrný vývoj výdajů pro sport v letech 2018-2022 v mil. Kč ve vztahu k celkovým běžným výdajům z rozpočtového výhledu ...... 125 Graf 27 Navrhované % výdajů pro sport z celkových běžných výdajů z rozpočtového výhledu v letech 2018-2022 ...... 125 Graf 28 Počet členů sportovních organizací v Brně ...... 214

162

Graf 29 Celková spokojenost klubů se stavem trenérů a cvičitelů ...... 215 Graf 30 Zjištění důvodu nedostatku trenérů a cvičitelů ...... 215 Graf 31 Hodnocení spokojenosti klubů se sportovišti ...... 216 Graf 32 Zjištění spokojenosti klubů s pronájmy a kapacitou sportovišť ...... 216 Graf 33 Aktuální finanční situace sportovních organizací ...... 217 Graf 34 Využití systému dotací z úrovně města Brna ...... 217 Graf 35 Využití systému dotací z úrovně Jihomoravského kraje ...... 218 Graf 36 Využití systému dotací z úrovně Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ...... 218 Graf 37 Hodnocení celkového vývoje organizací za posledních 10 let ...... 219 Graf 38 Zájem o navyšování členské, trenérské základny a rozšiřování sportů ...... 219 Graf 39 Zájem o vybudování nových sportovišť ...... 220 Graf 40 Investice a opravy stávajících sportovišť ...... 220 Graf 41 Plán rozvoje aktivit pro veřejnost ...... 221 Graf 42 Předpoklad rozvoje organizace a zájem veřejnosti ...... 221 Graf 43 Informovanost veřejnosti o Fakultě sportovních studií MUNI ...... 224 Graf 44 Pokrytí poptávky veřejnosti sportovními organizacemi a jejich službami v roce 2030 ...... 224 Graf 45 Umístění města Brna na sportovní mapě ...... 225 Graf 46 Struktura respondentů ...... 225 Graf 47 Vzdělání respondentů ...... 226 Graf 48 Místo bydliště respondentů ...... 226 Graf 49 Výsledek dotazu, zda se občan věnuje aktivně nějakému sportu ...... 227 Graf 50 Jak sportují děti respondentů ...... 227 Graf 51 Je respondent registrován v nějakém sportovním klubu ...... 228 Graf 52 Jaká sportoviště v Brně navštěvujete ...... 228 Graf 53 Považujete sportovní infrastrukturu v Brně za dostatečnou ...... 229 Graf 54 Nabízí vaše MČ dostatek sportovního vyžití ...... 229 Graf 55 Jsou respondenti ochotni za sportem v rámci Brna dojíždět? ...... 230 Graf 56 Odpovědi na otázku, zda respondenti navštěvují některé sporty v Brně jako diváci 231 Graf 57 Otázka, zda respondenti vědí, jakou finanční částkou město Brno ročně podporuje sport ...... 231 Graf 58 Máte dotační program na podporu sportu? ...... 232 Graf 59 Mají MČ zpracovanou koncepci sportu na následující období? ...... 234 Graf 60 Výskyt cyklotras či in-line stezek na území MČ ...... 234 Graf 61 Potřeba dobudování cyklostezek v MČ ...... 234 Graf 62 Informace, zda má MČ ustavenu komisi zabývající se problematikou sportu ...... 235 Graf 63 Odpověď na otázku, zda MČ pořádají pravidelně sportovní akce pro veřejnost ...... 237 Graf 64 Vyjádření MČ, zda v příštích pěti letech plánují/neplánují výstavbu nových sportovišť při jimi spravovaných ZŠ ...... 238 Graf 65 MČ plánují na svém katastrálním území v následujících pěti letech vybudovat nová sportoviště mimo ta, která plánují vybudovat u svých ZŠ ...... 239 Graf 66 Struktura sportovišť, která MČ hodlají vybudovat v příštích pěti letech...... 240 Graf 67 Důležitost možností pro sportovní a rekreační vyžití v Brně ...... 242 Graf 68 Celková spokojenost s vybaveností města Brna pro sportovní a rekreační vyžití .... 242 Graf 69 Spokojenost s vybaveností města Brna pro sportovní a rekreační vyžití a její důležitost dle vybraných sociodemografických charakteristik obyvatel ...... 243 Graf 70 Spokojenost s vybaveností města Brna pro sportovní a rekreační vyžití a její důležitost dle místa bydliště ...... 243

163

Graf 71 Hodnocení dostatku příležitostí pro trávení volného času pro vybrané sociální skupiny ve městě Brně ...... 244 Graf 72 Domníváte se, že Brno nabízí dostatek příležitostí pro trávení volného času? ...... 244 Graf 73 Hodnocení dostatku příležitostí pro trávení volného času pro vybrané sociální skupiny ve městě Brně – hodnocení celku a vybraných skupin ...... 245 Graf 74 Hodnocení nabídky volnočasových aktivit v Brně ...... 246 Graf 75 Hodnocení nabídky volnočasových aktivit v Brně optikou vybraných cílových skupin ...... 246 Graf 76 Nedostatečnost nabídky volnočasových aktivit optikou vybraných skupin ...... 247 Graf 77 Vztah brněnské populace 15+ ke sportu ...... 248 Graf 78 Vztah ke sportu dětí dotázaných ...... 248 Graf 79 Nedostatečnost nabídky sportovních zařízení optikou vybraných skupin ...... 250

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek 1 Struktura organizace řízení sportu v České republice ...... 67 Obrázek 2 Tvorba disponibilního fondu sportu v ČR ...... 69 Obrázek 3 Struktura finančních zdrojů pro sport, tělesnou výchovu na školách a sport pro všechny (rekreační sporty) ...... 69 Obrázek 4 Aktuální stav cyklostezek ve městě Brně ...... 82 Obrázek 5 Plánované cyklostezky ve městě Brně ...... 83 Obrázek 6 Aktuální a plánované cyklostezky ve městě Brně ...... 84 Obrázek 7 Seskupení městských částí do pěti skupin (segmentů) ...... 110 Obrázek 8 Struktura organizace řízení sportu ve Finsku ...... 255 Obrázek 9 Struktura organizace a řízení sportu ve Velké Británii ...... 256 Obrázek 10 Schéma organizace a řízení sportu na úrovni obce ve Francii ...... 257 Obrázek 11 Schéma organizace a řízení sportu na úrovni obce v Německu ...... 258 Obrázek 12 Schéma organizace a řízení sportu na úrovni obce ve Slovinsku ...... 259

164

POUŽITÁ LITERATURA

1. PLNĚNÍ CÍLŮ A ZÁMĚRŮ UVEDENÝCH V KONCEPCI MĚSTA BRNA V OBLASTI TĚLOVÝCHOVY A SPORTU NA OBDOBÍ 2011–2016 RegioPartner, s.r.o.: Evaluace Strategie pro Brno a dalších strategických dokumentů města Brna z oblasti kvality života. Praha, 2017

2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU OBLASTI TĚLOVÝCHOVY A SPORTU VE MĚSTĚ BRNĚ Strachová, M. Sport a Český svaz tělesné výchovy po roce 1989. MU Brno, 2013 Doktor, M. Organizace tělesné výchovy a sportu v ČR. Praha, 2016. In http://www.ftvs.cuni.cz/FTVS-677- version1-3102016_organizace_telesne_vyc.pdf Jednotlivé sportovní svazy a OŠMT MMB Rektořík J., Pirožek, P., Nová, J. a kol.: Projektový management ve sportu. MU, Brno, 2015 z podkladu studentů FTVS UK v Praze, oboru Management TV a sportu, 2015 http://www.sportjm.cz/clenska-zakladna MMB-OŠMT-žádosti o dotace na rok 2017 http://www.orel.cz/?ukaz=zupa&id=12 http://www.sokolmachal.cz/index.php?option=com_contact&view=category&catid=38&Itemid=65, http://www.vanickovazupa.cz, http://www.kct-jmo.cz; www.cskb-inline.cz; e-mailové informace od sportovních svazů/federací ČR, květen, červen 2017 OŠMT MMB, červen 2017 http://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-rozvoje-mesta/odbor-uzemniho-planovani-a- rozvoje/dokumenty/upp/uzemne-analyticke-podklady-2016/ Metodika na podporu vrcholového sportu ve městě Brně 2017 SLDB 2011 a dotazníky ZŠ k 31. 12. 2017 vyhodnocené OŠMT, květen 2017 Dotazníky ZŠ vyhodnocené OŠMT, květen 2017 Dotazníky SŠ vyhodnocené OŠMT, květen 2017 Tabulka od FSpS 4/2017 Dopis rektora VUT 30. 3. 2017 Dopis rektorátu VFU Brno ze dne 13. 3. Dopis rektorátu Mendelovy univerzity v Brně ze 3/2017 Dopis kvestora UO 3/2017 Závěrečné účty statutárního města Brna v letech 2012−2016, Výkaz: čerpání běžných/provozních výdajů města Brna k 31. 12. 2012−2016 (v tis. Kč), rekapitulace dle skupin, oddílů a paragrafů. Červen 2017 KPMG Česká republika s.r.o.: Koncepce financování sportu v České republice. Praha 2012

3. VÝSLEDKY A DOPORUČENÍ Z DOTAZNÍKOVÝCH ŠETŘENÍ Dotazníkové šetření u sportovních organizací v městě Brna, březen 2017 Dotazníkové šetření u brněnské veřejnosti, březen 2017 Dotazníkové šetření u městských částí města Brna, březen 2017 Focus, Marketing & Social Research: Sociologický průzkum Jaké chcete Brno – sportovní část. Brno, březen 2017

4. NÁVAZNOST NA VÝZNAMNÉ KONCEPČNÍ DOKUMENTY V OBLASTI SPORTU NA VYŠŠÍ ÚROVNI – EU, ČR, JMK, MĚSTO BRNO http://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/TXT/?uri=CELEX:12012E/TXT, 15. 10. 2017 http://eur- lex.europa.eu/search.html?qid=1492752464042&text=b%C3%ADl%C3%A1%20kniha%20o%20sportu&scope =EURLEX&type=quick&lang=cs, 15. 10. 2017 http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1492607052195&uri=CELEX:52011DC0012, 15. 10. 2017 https://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=338576&TypeID=2 1/2018

5. PŘEHLED SOUČASNÝCH SYSTÉMŮ V OBLASTI SPORTU V ČESKÉ REPUBLICE A ZAHRANIČÍ https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_olympijsk%C3%BDch_sport%C5%AF, září 2017 https://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A9_hry, 20. 10. 2017 https://cs.wikipedia.org/wiki/Asociace_MOV_uznan%C3%BDch_mezin%C3%A1rodn%C3%ADch_sportovn%C 3%ADch_federac%C3%AD, září 2017 https://www.olympic.cz/text/93--vsechny-sporty-oh, únor 2018

165

https://www.olympic.cz/sport/seznam?olympic=0, únor 2018 Hobza, Rektořík a kol., Brno 2005, upraveno Hobza 2014, Rektořík 2017 Mitáčková, M.: Veřejná podpora sportu ve vybraných zemích. DP FSpS MU, 2015 Herbríková, A.: Financování sportu v České republice a ve Švýcarsku. BP FSpS MU, 2016 Novotný, J: Ekonomika sportu. Praha ISV, 2000, aktuální úprava Novotný 2016

6. PROSTOROVÁ DIMENZE ROZVOJE SPORTU VE MĚSTĚ BRNĚ Materiály MMB říjen 2017, sčítání LDB 2011 Sportoviště v majetku města, kap. 8.1; dotazník pro MČ, sportoviště MČ; dotazníky ZŠ, SŠ a rektorům VŠ – sportoviště ZŠ, SŠ a VŠ Příloha č. 1. Koncepce obecního školství do roku 2020, str. č. 6–22 s využitím Prognózy populačního vývoje obyvatelstva města Brna a jeho okolí, zpracované Centrem pro regionální rozvoj MU, Brno 2013

7. ZÁKLADNÍ TEMATICKÉ OBLASTI VČETNĚ JEJICH VZÁJEMNÉHO PROPOJENIÍ, DOPLŇOVÁNÍ A OVLIVNĚNÍ KPMG Česká republika s.r.o.: Koncepce financování sportu v České republice. Praha 2012

8. SYSTÉM PLNĚNÍ PLÁNU – NASTAVENÍ ORGANIZACE, ODPOVĚDNOSTI, ZÁVAZNOSTI, VAZBY NA ROZPOČET MĚSTA, KOMUNIKACE Organizační řád města Brna: https://www.brno.cz/sprava-mesta/dokumenty-mesta/organizacni-rad-mmb/, listopad 2017

166

SEZNAM ZKRATEK a.s. Akciová společnost AŠSK ČR Asociace školních sportovních klubů České republiky BCSN Brněnské centrum sportovních nadějí BMX Bicycle Motocross BTS Brněnské tělovýchovné sdružení ČASPV Česká asociace sportu pro všechny ČOS Česká obec sokolská ČOV Český olympijský výbor ČPV Český paralympijský výbor ČUS Česká unie sportu ČR Česká republika DPH Daň z přidané hodnoty DUR Dokumentace pro územní rozhodnutí EU Evropská unie FAČR Fotbalová asociace České republiky FSpS Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity Brno FTVS Fakulta tělesné výchovy a sportu Karlovy univerzity Praha IO MMB Investiční odbor Magistrátu města Brna IPRM Integrovaný plán rozvoje města IWGA International World Games Association JAMU Janáčkova akademie múzických umění v Brně JmK Jihomoravský kraj KČT Klub českých turistů KNPSC Kancelář náměstka pro Smart City KTVS Komise pro tělesnou výchovu a sport KÚ Katastrální území MČ Městská část MHD Městská hromadná doprava MENDELU Mendelova univerzita v Brně MMB Magistrát města Brna MMR ČR Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky MO ČR Ministerstvo obrany České republiky MO MMB Majetkový odbor Magistrátu města Brna MOV Mezinárodní olympijský výbor MŠ Mateřská škola MŠMT ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky MTB Mountain bike MUNI Masarykova univerzita MV ČR Ministerstvo vnitra České republiky NUTS Nomenclature des Unites Territoriales Statistiques – Nomenklatura územních statistických jednotek OSVČ Osoba samostatné výdělečně činná OŠMT MMB Odbor školství, mládeže a tělovýchovy Magistrátu města Brna OÚPR MMB Odbor územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna OZ MMB Odbor zdraví Magistrátu města Brna PD Projektová dokumentace RMB Rada města Brna SA Sportovní akademie SCM Sportovní centra mládeže SEFU Smlouva o fungování Evropské unie SGLD Sportovní gymnázium Ludvíka Daňka SK Sportovní klub SLDB Sčítání lidu, domu, bytů SportAccord Mezinárodní asociace sportovních federací SpS Sportovní střediska s.r.o. Společnost s ručením omezeným SŠ Střední škola

167

TV Tělesná výchova STP Stavební povolení ÚAP Územně analytické podklady UCI Union Cycliste Internationale UEFA Union of European Football Associations UNITOP ČR Unie tělovýchovných organizací Policie České republiky, sportovní svaz policistů a hasičů UO Univerzita obrany ÚR Územní rozhodnutí ÚSC Územně samosprávný celek VFU Veterinární a farmaceutická univerzita Brno ÚPD Územně plánovací dokumentace VŘ Výběrové řízení VCM Vrcholová centra mládeže VŠ Vysoká škola VUT Vysoké učení technické Brno ZMB Zastupitelstvo města Brna z. s. Zapsaný spolek ZŠ Základní škola

Registrační číslo projektu: CZ.03.4.74/0.0/0.0/16_033/0002913 Název projektu: Strategické dokumenty města Brna s důrazem na oblast kvality života

168

KONCEPCE SPORTU MĚSTA BRNA NA LÉTA 2018–2030

PŘÍLOHY

Registrační číslo projektu: CZ.03.4.74/0.0/0.0/16_033/0002913 Název projektu: Strategické dokumenty města Brna s důrazem na oblast kvality života

169

2.1. Organizace sdružující brněnské sportovce a jejich členská základna

Tabulka 47 Svazy, unie, asociace, federace sportu ČR Sport Název 1 Aerobik Český svaz aerobiku a fitness FISAF.cz 2 Aeroklub Aeroklub České republiky 3 Aikido Česká asociace Aikido 4 Akrobatický rock and roll Český svaz akrobatického rock and rollu 5 Americký fotbal Česká asociace amerického fotbalu 6 Atletika Český atletický svaz 7 Automobilový sport Autoklub České republiky 8 Badminton Český badmintonový svaz 9 Baseball Česká baseballová asociace 10 Basketbal Česká basketbalová asociace 11 Biatlon Český svaz biatlonu 12 Biliár Českomoravský billiardový svaz 13 Boby a skeleton Český svaz bobistů a skeletonistů 14 Bojová umění Česká unie bojových umění 15 Bowling Česká bowlingová asociace 16 Box Česká boxerská asociace 17 Branně-technické sporty Svaz branně-technických sportů 18 Curling Český svaz curlingu 19 Cyklistika Český svaz cyklistiky 20 Extrémní sporty Česká asociace extrémních sportů 21 Futsal CfA Czech futsal 22 Florbal Český florbal 23 Fotbal Fotbalová asociace ČR 24 Frisbee Česká asociace létajícího disku 25 Full-contact Český svaz full-contactu 26 Goju ryu Český svaz karate Goju ryu 27 Golf Česká golfová federace 28 Gymnastika Česká gymnastická federace 29 Házená Český svaz házené 30 Horolezectví Český horolezecký svaz 31 Hokejbal Český svaz hokejbalu 32 Cheerleaders Česká asociace cheerleaders 33 In-line hokej Česká asociace in-line hokeje 34 Jachting Český svaz jachtingu 35 Jezdectví Česká jezdecká federace 36 Džiu-džitsu Český svaz jiu jitsu 37 Jóga Český svaz jógy 38 Judo Český svaz juda 39 Kanoepolo/Kajakpolo Český svaz kanoistů 40 Kanoistika Český svaz kanoistů 41 Karate Český svaz karate 42 Kickbox Česká svaz kickboxu 43 Kite Česká kitová federace 44 Kolečkové brusle Česká unie kolečkových bruslí 45 Koloběh Český svaz koloběhu 46 Korfbal Český korfbalový svaz 47 Krasobruslení Český krasobruslařský svaz 48 Kriket Českomoravský kriketový svaz 49 Kulturistika a fitness Svaz kulturistiky a fitness České republiky 50 Kuše Český svaz kuší 51 Kuželky a bowling Česká kuželkářská a bowlingová federace 52 Lakros Česká lakrosová unie 170

Sport Název 53 Lední hokej Český svaz ledního hokeje 54 Lukostřelba Český lukostřelecký svaz 55 Lyžování Svaz lyžařů České republiky 56 Malý fotbal Asociace malého fotbalu České republiky 57 Metaná Český svaz metané 58 Minigolf Český minigolfový svaz 59 Moderní gymnastika Český svaz moderní gymnastiky 60 Moderní pětiboj Český svaz moderního pětiboje 61 Motosport Česká motocyklová federace 62 Muay-thai Česká Muay-thai asociace 63 Národní házená Svaz národní házené 64 Nohejbal Česká nohejbalový svaz 65 Orientační sport Český svaz orientačních sportů 66 Pétanque Česká asociace pétanque klubů 67 Plavání Český svaz plaveckých sportů 68 Potápění Svaz potápěčů České republiky 69 Pozemní hokej Český svaz pozemního hokeje 70 Přetahování lanem Česká unie sportu v přetahování lanem 71 Psí spřežení Česká asociace sleddog sportů 72 Racketlon Česká asociace racketlonu 73 Rádiový orientační běh Asociace rádiového orientačního běhu ČR 74 Raquetball/Ricochet Česká ricochetová asociace 75 Rekreační sport Český svaz rekreačního sportu 76 Ragby Česká ragbyová unie 77 Rychlobruslení Český svaz rychlobruslení 78 Sálový fotbal Česká federace sálového fotbalu 79 Sambo Český svaz Sambo 80 Sáně Českomoravská sáňkařská asociace 81 Silový trojboj Český svaz silového trojboje 82 Skateboarding Česká asociace skateboardingu 83 Skiboby Český svaz skibobistů 84 Softbal Česká softbalová asociace 85 Sokol Česká obec sokolská 86 Sportovní rybolov Český rybářský svaz 87 Squash Česká asociace squashe 88 Stolní fotbal Foosballová unie České republiky 89 Stolní hokej Unie hráčů stolního hokeje 90 Stolní tenis Česká asociace stolního tenisu 91 Střelectví Český střelecký svaz 92 Sumó Český svaz Sumó 93 Šachy Šachový svaz České republiky 94 Šerm Český šermířský svaz 95 Šipky Unie šipkových organizací České republiky 96 Taekwondo IFT Český svaz Taekwon-Do ITF 97 Taekwondo WTF Český svaz taekwon-do WTF 98 Taneční sport Český svaz tanečního sportu 99 Tenis Český tenisový svaz 100 Triatlon Česká triatlonová asociace 101 Turistika Klub českých turistů 102 Veslování Český veslařský svaz 103 Vodáci Svaz vodáků České republiky 104 Vodní lyžování Český svaz vodního lyžování 105 Vodní motorismus Český svaz vodního motorismu 106 Vodní pólo Český svaz vodního póla 107 Volejbal Český volejbalový svaz 108 Vzpírání Český svaz vzpírání 171

Sport Název 109 Windsurfing Česká windsurfingová asociace 110 Zápas Svaz zápasu ČR Zdroj: Rektořík J., Pirožek, P., Nová, J. a kol.: Projektový management ve sportu. MU, Brno, 2015 z podkladu studentů FTVS UK v Praze, oboru Management TV a sportu, 2015

Tabulka 48 Základní přehled sportovních organizací, jejich členské základny a sportovních odvětví se sídlem nebo působností na území města Brna k 1. 1. 2018 Celkem Z toho P. č. Název TJ/SK Adresa Sportovní odvětví členů mládež AC Moravská Slavia Vojtova 1020/12c 01 782 476 atletika Brno 639 00 Brno AC Track & Field Lidická 1875/40 02 210 170 atletika Brno 602 00 Brno Merhautova AEROBIK 03 1070/224 219 217 aerobik CENTRUM BRNO 613 00 Brno Rerychova 1077/10 04 AK Olymp Brno 438 347 atletika 635 00 Brno Akademický atletický Drobného 45, 05 20 0 atletika club Brno 60200 Brno basketbal, extrémní sporty, Akademický sportovní Rybkova 1016/31 06 135 20 pozemní hokej, taekwondo, spolek Brno 602 00 Brno malá kopaná Cejl 109, 60200 07 Aréna kickbox Brno 64 0 kickbox Brno Dvořákova 588/13 jen 08 Asporty 0 atletika, akce 602 00 Brno účastníci Merhautova 450/46 09 ASPV Brno 89 69 moderní gymnastika 613 00 Brno Athletic runners club Fibichova 45 10 62 32 atletika Brno 612 00 Brno Atletický klub Panter K Babě 593/23 11 65 65 atletika Brno 621 00 Brno Atletický oddíl Bystrc Laštůvkova 920/77 12 Young Athletic Club 635 00 Brno 150 146 atletika Brno Vranov 16 ATLETIKA UNI CZ jen atletika, lyžování, cyklistika, 13 664 32 Vranov u 0 s.r.o. účastníci atd., akce Brna Sladkovského Automotoklub Královo 14 2834/7 1 0 motocyklový sport Pole v AČR 612 00 Brno AVE-KONTAKT, Štrossova 239, jen 15 0 šachy, akce s.r.o. 530 03 Pardubice účastníci BADMINTON FSpS Kamenice 753/5 16 113 87 badminton MUNI 625 00 Brno Badmintonový klub Dědická 33/1025, 17 39 10 badminton RSC Brno 62700 Brno Olomoucká Badminton Sharks 18 1290/79 81 79 badminton Brno 627 00 Brno BASKET BRNO, a.s. Příkop 843/4 19 18 2 basketbal 602 00 Brno Svážná 486/21 20 BC PREMIERA Brno 69 15 badminton 634 00 Brno

172

Celkem Z toho P. č. Název TJ/SK Adresa Sportovní odvětví členů mládež Beach Academy Vodařská 232/2 21 186 76 volejbal, beachvolejbal Viktoria BRNO 619 00 Brno Gruzínská 516/11 22 Beach Club Brno 64 64 beachvolejbal 625 00 Brno Veveří 490/62 23 BK Skokani Brno 142 142 basketbal 602 00 Brno Kaštanová 24 Black Ice 515/125a 8 5 in-line 620 00 Brno Komenského náměstí 1414/2, 25 BMX & 4X TEAM 55 52 cyklistika − BMX 250 01 Brandýs nad Labem Cejl 42/109 26 BOX CLUB BRNO 46 26 box 602 00 Brno Brněnská asociace Rybnická 75 27 2500 100 futsal futsalu 634 00 Brno Brněnské tělovýchovné Vídeňská 470/9 jen volejbal, beachvolejbal, 28 0 sdružení 639 00 Brno účastníci plavání, fotbal, atletika Brněnský hokejbalový Oblá 360/29 29 220 80 hokejbal svaz 634 00 Brno Brněnský klub Havlíčkova 186/87 jen 30 běžeckých a 602 00 Brno 0 atletika, akce účastníci sportovních aktivit Brněnský lužánecký Lužánecká 2016/7 31 85 70 tenis tenisový klub 602 00 Brno Foltýnova 1005/15, Brněnský rekreační 32 63500 Brno - 307 1 stolní tenis stolní tenis, spolek Bystrc Brněnský svaz malé Hlinky 487/35 33 2934 703 malá kopaná kopané 603 00 Brno Brno Ravens Lacrosse Nárožní 1284/25 34 35 5 lakros Club 616 00 Brno Střední 595/26 35 Bulldogs Brno 350 261 florbal 602 00 Brno Bystrc Young Athletic Laštůvkova 77/920, 36 134 124 atletika Club Brno 63500 Brno Cyklistický klub Kuršova 5/980, 37 100 0 cyklistika Komín 63500 Brno Pastrnkova 865/2 38 ČAFC Židenice 2011 185 151 fotbal 615 00 Brno Dlouhá 729/37 39 Česká unie neslyšících 19 0 plavání, bowling 110 00 Praha Český svaz karate Goju Rygle 492/23 jen 40 0 bojová umění, akce ryu 644 00 Brno účastníci Český tenisový svaz Sv. Čecha 1607/40 41 40 0 tenis vozíčkářů 612 00 Brno Český veslařský klub Veslařská 507/179 42 82 42 lodní sporty − veslování Brno 637 00 Brno ČSS − sportovně Sadová 755 43 střelecký klub − 19 4 sportovní střelba 612 00 Brno Shooting Hrdlička ČSS − sportovně Foltýnova 1000/5 44 střelecký klub ACTIV 28 7 sportovní střelba 635 00 Brno – SPORT

173

Celkem Z toho P. č. Název TJ/SK Adresa Sportovní odvětví členů mládež ČSS, klub SLATINA Vavřinecká 652/3 45 54 35 sportovní střelba Brno 624 00 Brno ČSS, Jihomoravské Nádražní 698 46 62 56 sportovní střelba krajské sdružení 691 44 Lednice Studentská 797/3 lodní sporty – rychlostní 47 Delfín Brno 12 1 625 00 Brno motorové čluny taneční sport Dělnická tělocvičná Klobásova 37/34 48 10 0 street dance, badminton, jednota 625 00 Brno aerobik, nohejbal Stamicova 288/3 49 Dragonclub Brno 29 0 lodní sporty – dračí lodě 623 00 Brno U Lípy Svobody 50 DSP KOMETA BRNO 440/1 243 153 taneční sport 620 00 Brno U Lípy Svobody DSP KOMETA 51 440/1 120 115 taneční sport JUNIOR BRNO 620 00 Brno Tyršova 258 52 EBK Basketball s.r.o. 25 0 basketbal 664 42 Modřice Družstevní 2223/21 53 KONRAD TEAM 46 15 triatlon 621 00 Brno Bratislavská 206/21 54 EPONA 34 30 jezdectví 602 00 Brno Kaprova 42/14 jen 55 Event media s.r.o. 110 00 Praha - 0 atletika, akce účastníci Staré Město Tábor 885/15 56 Fakultní klub Brno 94 93 plavání 616 00 Brno Fakultní klub Heleny Malířové 57 sportovního plavání 161/8 57 23 plavání BRNO 638 00 Brno Loosova 800/1b 58 FBŠ Hattrick Brno 575 575 florbal 638 00 Brno FC Dosta Bystrc- Obvodová 1211/4 59 131 115 fotbal Kníničky 635 00 Brno Hudcova 642/33 60 FC Medlánky 259 165 fotbal 621 00 Brno Palackého třída 61 FC NORDIC Brno 879/84, 612 00 87 77 fotbal Brno Bělohorská 4350/48 62 FC Slovan Brno 147 82 fotbal 636 00 Brno Borová 510/30 fotbal, rekreační sporty − 63 FC Soběšice 202 136 644 00 Brno nohejbal, volejbal Mariánské nám. 64 FC SPARTA BRNO 307 239 fotbal 618/3, 617 00 Brno Svratecká 198/11 65 FC Svratka Brno 389 276 fotbal 624 00 Brno-Komín FC ZBROJOVKA Srbská 2838/47a 66 235 0 fotbal BRNO, a.s. 612 00 Brno FC ZBROJOVKA Srbská 2838/47A 67 431 281 fotbal BRNO, z.s. 612 00 Brno Dornych 129/57 68 FIDES Brno 95 3 plavání 617 00 Brno Ostrá 2823/28 jen 69 FIT Monster Team 0 všestrannost, akce 616 00 Brno účastníci

174

Celkem Z toho P. č. Název TJ/SK Adresa Sportovní odvětví členů mládež Kampelíkova 70 Flamingos Brno 130/14 150 0 florbal 602 00 Brno Rokytova 2619/4 71 Florbal Židenice 295 233 florbal 615 00 Brno Sevastopolská Fotbalová Akademie 72 348/7 20 15 fotbal More 625 00 Brno Fotbalový klub SK Hoštická 417/2 73 171 87 fotbal Bosonohy 642 00 Brno Jírovcova 545/13 lyžování − alpské, travní, 74 FreeSki Academy Brno 67 46 623 00 Brno akrobatické a základní FSpS MUNI, Kamenice 5 75 15 0 biatlon BIATLON Brno 625 00 Futsal pro nevidomé − Klímova 11 76 30 0 futsal Avoy MU Brno 616 00 Brno GALANT BRNO, Družstevní 2223/21 jen atletika, plavání, triatlon, 77 0 s.r.o. 621 00 Brno účastníci volejbal aj., akce Vondrákova 666/68 78 Gioia Brno 45 0 futsal 635 00 Brno Uzbecká 554/2 jen 79 GO klub Brno 0 deskové hry, akce 625 00 Brno účastníci Štefánikova 110/41 80 GOLF CLUB BRNO 1250 250 golf 602 00 Brno Špirkova 128/11 81 GT Czech Team 32 2 cyklistika 620 00 Brno Štefánikova 107/38 jen 82 HaPe CYKLO SPORT 0 cyklistika, akce 612 00 Brno účastníci Svahová 661/10 83 HB Kraso Brno 13 13 krasobruslení 623 00 Brno HBK BULLDOGS Oblá 360/29 84 85 45 hokejbal BRNO 634 00 Brno Úvoz 423/55 85 HC Kometa Úvoz 274 240 lední hokej 602 00 Brno Ríšova 251/2 86 HC Technika Brno a.s. 54 4 lední hokej 641 00 Brno Úvoz 494/31 87 HELAS BRNO 87 46 futsal 602 00 Brno Bzenecká 4156/17 88 HLC BULLDOGS 95 32 lední hokej 628 00 Brno Velkopavlovická 89 Hombres Brno 4070/21, 628 00 49 0 futsal Brno Horní 742/16 90 Hornets Brno ZŠ Horní 181 132 florbal 639 00 Brno Horolezecký oddíl Horákova 3080/7 91 154 16 horolezectví Lokomotiva Brno 616 00 Brno Horská 2995/31 92 Hroch 95 76 baseball, softbal, futsal 616 00 Brno Zámezí 301/14 93 HROŠI BRNO 177 125 baseball 621 00 Brno Vysoká 2, 63900 94 HSK Staré Brno 29 0 lední hokej Brno Dolní Dubňany č. jen 95 CHESS TEAM BRNO p. 62, 671 73 Dolní 0 šachy, akce účastníci Dubňany

175

Celkem Z toho P. č. Název TJ/SK Adresa Sportovní odvětví členů mládež Labská 255/25 gymnastika inBalance, 96 In Balance 310 302 625 00 Brno parkour Zvěřinova 160/3 97 In-line akademie 31 26 in-line a rychlobruslení 618 00 Brno Přístavní 568/14 98 Jacht klub Brno 120 31 lodní sporty, jachting 635 00, Brno Rakovecká 1253/17 99 Jacht sport Brno 2 0 lodní sporty, jachting 635 00 Brno Jan Vonka Husova 544 jen 100 0 motosporty, akce 664 42 Modřice účastníci Gruzínská 513/5 bojové umění 101 JETSAAM GYM 24 5 625 00 Brno thajský box Staré náměstí 102 Jezdci Jundrov 225/27, 619 00 42 17 šachy Brno Újezd u Černé Hory 103 Jezdecký klub IDEAS 26 0 jezdectví 25, 67922 Jezdecký klub Panská Obřanská 959/180A 104 65 35 jezdectví lícha 614 00 Brno Jihomoravské Vídeňská 470/9 105 69 69 basketbal basketbalové centrum 639 00 Brno Jihomoravský Bohunická 210/29 jen 106 0 badminton, akce badmintonový svaz 619 00 Brno účastníci Jihomoravský svaz Dědická 1015/22 107 500 430 bojové umění karate 627 00 Brno Košinova 39 108 JM-Servis Plus s.r.o. 1 1 motoristický sport 612 00 Brno Burešova 618/14 109 JUDO BUDO Brno 65 35 judo 602 00 Brno Palackého třída 110 JUDO KATA Brno 2659/166, 612 00 45 40 judo Brno Judo SK Královo Pole Vodova 336/108 111 370 274 judo Brno 612 00 Brno Kovalovice 206 JUMP ATHLETIC 112 664 06 Viničné 272 258 atletika CLUB BRNO Šumice Renčova 1338/14 113 JUNIOR JUDO BRNO 65 60 judo a sebeobrana 621 00 Brno Františka Křížka Juniorský maratonský jen 114 461/11, 170 00 0 atletika, akce klub účastníci Praha Kanoe Klub Spoj 115 Kanoe Klub Spoj Brno 51 18 lodní sporty − kanoistika Brno KIBOKO BOARDS Podskalská 130/12 jen paddleboard, 116 0 s.r.o. 624 00 Brno účastníci akce Klub biatlonu Kneslova 28 117 44 25 biatlon STŘELKA 618 00 Brno Klub národní házené Voříškova 555/19 118 65 35 národní házená Moravská Slavia Brno 623 00 Brno Klub orientačního běhu Lidická 50, 65812 119 103 42 orientační běh Moira Brno Brno Klub plavecké školy Hradilova 107/11 120 514 462 plavání a terénní triatlon Krokodýl Brno 615 00 Brno

176

Celkem Z toho P. č. Název TJ/SK Adresa Sportovní odvětví členů mládež Klub plaveckých Sportovní 486/4 plavání, synchronizované 121 sportů policie Kometa 378 206 602 00 Brno plavání, vodní pólo Brno Klub sportovní Vídeňská 470/9 sportovní gymnastika a 122 gymnastiky Moravská 107 102 639 00 Brno TeamGym Slavia Brno Klub turistů a lyžařů Svratecká 449/449 lodní sporty, 123 553 171 Brno 624 00 Brno vodáctví, turistika, lyžování Spálená 480/3 124 KODOKAI BRNO 59 54 bojová umění 602 00 Brno KOMETA GROUP, Křídlovická 911/34 125 35 6 lední hokej a.s. 603 00 Brno KOMETA GROUP, Křídlovická 911/34 126 540 410 lední hokej spolek 603 00 Brno Břenkova 186/15 127 Korfbal klub Brno 177 141 korfbal 613 00 Brno Vojtova 541/12 128 KST OLTEC Brno 27 0 stolní tenis 639 00 Brno Kuželkářský klub Brno Pechova 4373/6A 129 32 0 kuželky - Židenice 615 00 Brno Kuželkářský klub Vojtova 541/12 130 74 6 kuželky Moravská Slávia Brno 639 00 Brno Rajhradická 90, 131 L. F. CLUB KARATE 129 87 karate, bojové umění 66461 Rebešovice Lokomotiva Brno Sokolova 615/2 132 2645 224 fotbal Horní Heršpice 619 00 Brno golf, horolezci, kuželky, Lokomotiva-Ingstav Horákova 3080/7, orientační běh, plavání, 133 922 744 Brno 61600 Brno ragby, tenis, turistika a volejbal Lužánky − středisko Lidická 1880/50 jen 134 0 florbal, všestrannost volného času Brno, p.o. 658 12 Brno účastníci Křižíkova 2697/70, 135 Lyžák 36 20 lyžování 61200 Brno tř. kpt. Jaroše všestrannost, stolní tenis, 136 MACCABI BRNO 1922/3 42 4 tenis, badminton 602 00 Brno Gorazdova 91/2 jen 137 MARATON BRNO 0 atletika, akce 602 00 Brno účastníci Městský fotbalový svaz Vídeňská 470/9 jen 138 0 fotbal Brno 639 00 Brno účastníci Úvoz 441/108 139 Brno Alligators, z.s. 70 20 americký fotbal 602 00 Brno MINIGOLF CLUB 90 Branka 470/22a 140 20 1 minigolf BRNO 624 00 Brno Vojtěcha Marka Moravský spolek 141 538 215 215 basketbal TYGŘI Brno 664 43 Želešice atletika, plavání, stolní tenis, Malinovského jen boccia, golf a ukázkové 142 Emilova sportovní, z.s. náměstí 603/4, 0 účastníci sporty, basketbal, ragby, 602 00 Brno florbal, akce Nadační fond Neužilova 201/35, 143 regionální fotbalové 45 45 fotbal 625 00 Brno Akademie JMK

177

Celkem Z toho P. č. Název TJ/SK Adresa Sportovní odvětví členů mládež Nadační fond Plotní 22 jen 144 zakladatelů brněnského plavání 602 00 Brno účastníci plavání Dunajská 160/41 145 NIDOSHINKAN Dojo 68 45 bojové umění 625 00 Brno Občanský spolek pro Chudčická 1311/7 146 podporu rozvoje 145 116 bojové umění 635 00 Brno tradičního karate Novoměstská 21a 147 1. NH Brno 89 64 národní házená 621 00 Brno atletika, basketbal, fotbal, Okresní rada AŠSK Bosonožská 381/9, 148 2 742 2 452 volejbal, aj. (16 sportů), ČR, Brno - město 625 00 Brno akce Orel jednota Brno- Krajní 109/5 malá kopaná, florbal, 149 Bystrc, Župa 72 37 Brno 635 00 volejbal Sedlákova Orel jednota Brno- Porhajmova 947/2 150 9 0 všestrannost Černovice Brno 618 00 volejbal, basketbal, Orel jednota Brno- Vranovská 1033/93 151 158 56 pétanque, florbal, Husovice 614 00 Brno všestrannost aj. Pospíšilova Orel jednota Brno- 152 1818/129 16 6 stolní tenis, volejbal aj. Lesná Brno 613 00 Karolíny Světlé Orel jednota Brno- 153 962/18 21 3 všestrannost, gymnastika aj. Líšeň Brno 628 00 Starobrněnská Orel jednota florbal, futsal, stolní tenis, 154 285/15 40 3 Masarykova čtvrť aj. Brno 602 00 stolní tenis, florbal, futsal, Orel jednota Brno- Hlaváčova 404/20 155 145 66 atletika, všestrannost, malá Obřany 614 00 Brno kopaná (6 odd.) Mikšíčkova Orel jednota Brno- florbal, futsal, stolní tenis, 156 1443/41 270 130 Židenice volejbal 615 00 Brno Orel jednota Brno- Hraničky 301/5 florbal, nohejbal stolní tenis, 157 Bohunice, Župa 335 163 625 00 Brno šachy, volejbal aj. Sušilova lodní sporty - Orel jednota Brno- Hlavní 153/96 158 89 20 vodácké sporty, volejbal, Komín 624 00 Brno turistika Orel jednota Brno- Vránova 1622/122 volejbal, futsal, florbal, 159 303 155 Řečkovice 621 00 Brno tenis, pétanque aj. (9 odd.) Malostranská malá kopaná, florbal, Orel jednota Brno- 160 473/48 86 29 volejbal, bowling, Starý Lískovec 625 00 Brno všestrannost stolní tenis, florbal, futsal, Orel jednota Brno- Poděbradova 156/5 161 120 2 atletika, všestrannost, malá Královo Pole Brno 612 00 kopaná, aj. Orel jednota Brno- Foltýnova 11 162 18 0 všestrannost Staré Brno Brno 635 00 Orel jednota Brno- Mezníkova 309/27 163 6 0 všestrannost Žabovřesky Brno 616 00 Vinohrady 107/15 164 Otokodate dojo 45 20 bojové umění 639 00 Brno

178

Celkem Z toho P. č. Název TJ/SK Adresa Sportovní odvětví členů mládež Vodařská 232/2 165 Paragliding klub Brno 69 0 letectví 619 00 Brno Veslařská 3098/2 166 Patriot Brno 41 8 lukostřelba 637 00 Brno Údolní 410/60 jen 167 PAVLOF s.r.o. 0 beachvolejbal, akce 602 00 Brno účastníci Zborovská 2049/27 168 PIPAS Brno 57 55 baseball 616 00 Brno Velkopavlovická Plavecký veteránský 169 4068/17, 628 00 51 0 plavání klub Brno Brno Jemelkova 722/31 170 PM BRNO 25 15 jezdectví 625 00 Brno Letovická 1428/5 171 Powerlifting Brno 19 5 zápas, vzpírání 621 00 Brno Horákova 715/8 172 Pro Draci s.r.o. 572 310 baseball 616 00 Brno Svážná 486/21, 634 173 PREMIERA BC 174 14 badminton 00 Brno První curlingový klub Zahradní 448/47 174 22 0 curling Brno 628 00 Brno Loučná 672/18 175 PŠR 322 310 plavání 644 00 Brno Regionální centrum Merhautova 450/46 všestrannost, 176 Sport pro všechny 1395 647 613 00 Brno rekreační sporty, ČASPV Brno-město Ragby Club Dragon Cacovice 973/9 177 173 90 ragby Brno 614 00 Brno kondiční kulturistika, tenis, Kociánka 3069/1c, 178 RS Sport klub 11 0 golf, sportovní střelba, 61200 Brno lyžování, jachting RUGBY SPIRIT Jakuba Obrovského 179 146 120 ragby BRNO 2/2, 635 00 Brno Rychlopalná košťata Tučkova 916/24 180 21 0 curling Brno 602 00 Brno-Veveří stolní tenis, fotbal, florbal, Salesiánské středisko Kotlanova 2660/13 volejbal, basketbal, 181 mládeže − dům dětí a 398 390 628 00 Brno badminton, lukostřelba a mládeže Brno-Líšeň horolezectví SC Hattrick Brno Krasová 927/1 182 82 43 florbal Florbalová škola 614 00 Brno Petrov 272/5 183 Sdružení Petrov 860 300 všestrannost 602 00 Brno Sdružení tradičního Kuklenská 516/8 184 160 75 bojové umění Kung Fu Brno 615 00 Brno Stamicova 1968 jen 185 Senior fitnes 0 všestrannost, akce 162 00 Praha účastníci Měřičkova 1626/51 186 SHL Řečkovice 26 6 badminton 621 00 Brno SINGLETRAIL č. p. 151 187 140 90 terénní cyklistika Moravský kras 679 05 Habrůvka SK Žebětín Prokopův kopec 7 188 83 53 fotbal 641 00 Brno U Svitavy 1077/2 189 SK Brno Slatina 58 17 badminton 618 00 Brno

179

Celkem Z toho P. č. Název TJ/SK Adresa Sportovní odvětví členů mládež Srbská 2741/53 190 SK KONTAKT BRNO 96 40 plavání 612 00 Brno Kučerova 1776/4 191 SK Líšeň 505 318 fotbal, futsal 628 00 Brno SK Malá baseballová Horská 2995/31, 192 88 72 baseball liga 61600 Brno Zlatníky 656/1A 193 SK Obřany 168 104 fotbal 614 00 Brno Novoměstská 194 SK Řečkovice 1941/4 257 153 fotbal 621 00 Brno Vojtova 517/21 195 SK SPEED Brno 275 260 atletika 639 00 Brno SK TART Moravská Vojtova 785/14 196 62 57 moderní gymnastika Slavia Brno 639 00 Brno Kounicova 686/22 197 SK Volejbal Brno 350 330 volejbal 602 00 Brno SK VOLEJBAL Gajdošova 1282/5, 198 57 19 volejbal ŽIDENICE 61500 Brno Kuršova 976/1 199 Skating Club Brno 47 39 krasobruslení 635 00 Brno Vranovská 456/36 200 SKB KO Brno 24 5 box 614 00 Brno Palackého třída SKI KLUB JUNIOR 201 2203/186, 612 00 33 26 lyžování − alpské BRNO Brno Skřivanova 344/14 202 Ski klub Victoria Brno 88 70 lyžování − alpské 602 00 Brno Údolní 556/73 203 SKI SKOL BRNO 63 52 lyžování − alpské 602 00 Brno Srbská 116/4 204 SKKP Handball Brno 106 76 házená 612 00 Brno Srbská 116/4 205 SKP MG BRNO 64 56 moderní gymnastika 612 00 Brno Oblá 499/52 206 SKST Nový Lískovec 49 26 stolní tenis 634 00 Brno Střední 22/46, 207 TJ Pegas Brno 66448 Moravany u 17 0 jezdectví Brna TJ Sokol Brno- Polívkova 351/6 208 Heršpice, Župa Jana 16 7 krasojízda 621 00 Brno Máchala TJ Sokol Brno- Bohunická 293/2 všestrannost − míčové 209 15 4 Horní Heršpice Brno 619 00 sporty, gymnastika všestrannost − míčové TJ Sokol Brno- Stromovka 6 210 304 125 sporty, gymnastika, plavání, Jundrov 637 00 Brno vodní pólo TJ Sokol Brno- Svratecká 198/11 211 446 527 florbal Komín Brno 624 00 TJ Sokol Brno- Rybnická 75 všestrannost - míčové 212 8 0 Nový Lískovec Brno 634 00 sporty, gymnastika TJ Sokol Brno- Máchalova 4 volejbal, 213 122 17 Starý Lískovec Brno 625 00 nohejbal, stolní tenis Kounicova 686/22 všestrannost, stolní tenis, 214 TJ Sokol Ořechov 121 37 602 00 Brno SG, míčové hry

180

Celkem Z toho P. č. Název TJ/SK Adresa Sportovní odvětví členů mládež TJ Sokol Brno- Jana Nečase 966/1 všestrannost, tenis, atletika, 215 545 123 Žabovřesky Brno 616 00 lyžování sportovní gymnastika, Kounicova 22 beachvolejbal, šerm, florbal, 216 TJ Sokol Brno I. 1964 1509 Brno 602 00 všestrannost, horolezectví, stolní tenis Výstavní 118/26 217 TJ Sokol Brno III. 29 0 všestrannost, florbal Brno 603 00 TJ Sokol Brno II. Francouzská 521/87 basketbal, kulturistika, 218 Zábrdovice, Župa Dr. 90 0 612 00 Brno. všestrannost Jindry Vaníčka Štolcova 8−12 219 TJ Sokol Brno IV 350 73 kuželky, všestrannost Brno 618 00 TJ Sokol Brno V. Lužova 17, 220 119 47 všestrannost Brno 613 00 Pompova 22 221 TJ Sokol Brno-Jih 104 69 všestrannost, volejbal Brno 617 00 házená, volejbal, basketbal, TJ Sokol Brno- V Pískách 10 222 34 0 všestrannost Holásky Brno 620 00 všestrannost - míčové TJ Sokol Brno- Dukelská třída 49/9 223 202 49 sporty, gymnastika, plavání, Husovice 614 00 Brno vodní pólo TJ Sokol Brno- Prokešova 24 všestrannost - míčové 224 34 0 Chrlice 643 00 Brno sporty, gymnastika TJ Sokol Brno- Zatloukalova 29 všestrannost - míčové 225 17 0 Ivanovice Brno 621 00 sporty, gymnastika TJ Sokol Brno- Slatinská 46 házená, volejbal, basketbal, 226 213 56 Juliánov Brno 636 00 všestrannost TJ Sokol Brno-Královo Srbská 4 všestrannost sokolská, 227 290 147 Pole Brno 612 00 akrobatický rokenrol stolní tenis, všestrannost, TJ Sokol Brno- Belcrediho 1317/27 228 249 87 basketbal, volejbal, malá Líšeň Brno 628 00 kopaná, florbal TJ Sokol Brno- Meruňková 10 všestrannost, moderní 229 91 61 Medlánky Brno 621 00 gymnastika, basketbal TJ Sokol Brno- Obřanská 643/13 230 100 43 házená Obřany-Maloměřice Brno 614 00 krasojízda, stolní tenis, TJ Sokol Brno- Vážného 19/7 231 249 243 karate, volejbal, aerobik, Řečkovice 612 00 Brno florbal, všestrannost TJ Sokol Brno Zeiberlichova 44/46 všestrannost, cyklistika, 232 25 3 Soběšice Brno 613 00 šerm TJ Sokol Brno Hanácká 38, moderní gymnastika, šerm, 233 70 23 Tuřany Brno 620 00 stolní tenis, všestrannosti TJ Sokol Brno Gajdošova 18 234 621 377 fotbal, akce Židenice Brno 615 00 SKI-KLUB JUNIOR Palackého třída 235 44 31 lyžování BRNO 186, 62100 Brno Úpatní 324/19, 236 SK Global Karate Club 32 0 karate (kumite) 63400 Brno Společenství Romů na Bratislavská Moravě Romano jen 237 244/65A fotbal, akce jekhetaniben pre účastníci 602 00 Brno Morava

181

Celkem Z toho P. č. Název TJ/SK Adresa Sportovní odvětví členů mládež Spolek MC atletika Kounicova 685/20 238 220 115 atletika Brno 602 00 Brno Spolek Phoenix Údolní 409/54 239 20 0 všestrannost Academy Brno 602 00 Brno Vojtěcha Marka Spolek TYGŘI JBC 240 538 39 39 basketbal Brno 664 43 Želešice SPORT CENTRUM Horníkova 2170/1 241 při ZŠ Horníkova 1, 64 60 sportovní gymnastika 628 00 Brno Brno Marie Steyskalové 242 Sport pro Brno 1017/64, 616 00 26 12 cyklistika Brno Sportovně střelecký Kociánka 91/25d 243 klub policie Kometa 59 14 sportovní střelba 612 00 Brno Brno Sportovní akademie Merhautova 836/64 244 188 174 basketbal mládeže Brno 613 00 Brno Sportovní areál AMK Kleštínek 321/8 245 30 11 motosporty Zbrojovky Brno v AČR 621 00 Brno Sportovní klub Oderská 206/5 246 60 0 všestrannost, turistika Brněnský plazivec 625 00 Brno Antonína Sportovní klub Brno- 247 Procházky 6/4C, 8 5 lyžování alpské Kohoutovice 623 00 Brno Sportovní klub Brno- Horákova 3080/7 basketbal, kuželky, 248 399 173 Žabovřesky 616 00 Brno orientační běh Sportovní klub Draci Horákova 8 249 230 170 baseball Brno 616 00 Brno Sportovní klub Oblá 408/39 250 150 120 sportovní aerobik FIT4ALL Brno 634 00 Brno Blümlova 764/41 251 Sportovní klub Chrlice 195 103 fotbal 643 00 Brno Veslařská 546/124 252 Sportovní klub Jundrov 184 49 fotbal, tenis 637 00 Brno Sportovní klub Kociánka 2 atletika, boccia, cyklistika, 253 200 70 Kociánka Brno 612 00 Brno lukostřelba, plavání volejbal, basketbal, karate, Sportovní klub Královo Vodova 336/108 254 720 504 lyžování házená, Pole 612 00 Brno všestrannost aj. lyžování − Sportovní klub Meteor Alešova 6/5a 255 182 3 travní a sjezdové, pétanque, Brno 613 00 Brno volejbal, všestrannost Sportovní klub mod. Jírovcova 549/2 256 88 71 moderní gymnastika gym. Mantila Brno 623 00 Brno R. Gajdoše 199, 257 Sportovní klub Mars 69201 Mikulov- 33 0 vodní motorismus Pavlov Sportovní klub Mikulovská 4222/9 258 37 0 stolní tenis, atletika Moravia Brno 628 00 Brno Sportovní klub Vojtova 541/12 259 Moravská Slavia − 207 139 fotbal 639 00 Brno fotbal Sportovní klub Vodova 1391/35 všestrannost − 260 95 15 neslyšících Brno 612 00 Brno beachvolejbal, stolní tenis,

182

Celkem Z toho P. č. Název TJ/SK Adresa Sportovní odvětví členů mládež fotbal, bowling, futsal, tenis, kuželky, volejbal, aj. plavecké sporty, vodní pólo, Sportovní Klub policie Bauerova 321/5 badminton, florbal, kuželky, 261 4002 1803 KOMETA BRNO 603 00 Brno volejbal, tenis, box (15 sportů) SK Orbita Brno − oddíl Kamenomlýnská 1 atletika, plavání, lyžování 262 146 3 zrakově postižených 60300 Brno cyklistika Sportovní klub SEVER Bieblova 164/22 softball, lední hokej, triatlon 263 206 126 BRNO 613 00 Brno a rekreační sporty Polanka 646 264 Sportovní klub Sígrs 664 01 Bílovice nad 137 18 americký fotbal Svitavou Nálepkova 13/133 Sportovní klub SKOL 265 637 00 Brno 100 72 lyžování − běžecké Brno

Tuřanka 1260/1 fotbal, tenis, stolní tenis, 266 Sportovní klub Slatina 479 216 627 00 Brno kulturistika, ČASPV Sportovní klub soft Cacovická 1589/66 267 39 12 softball Královo Pole 614 00 Brno Hanácká 933/42 268 Sportovní klub Tuřany 130 75 fotbal 620 00 Brno Sportovní klub Mutěnická 4182/21 basketbal, streetball, 269 105 89 Vinohrady 628 00 Brno pétanque Sportovní oddíl Vodova 336/108 270 Basketbal SK Královo 250 200 basketbal 612 00 Brno Pole Sportovní škola Horákova 3080/7 271 138 135 basketbal míčových her 616 00 Brno Sv. Čecha 17 jen 272 Sportuj s námi 0 atletika, akce 680 01 Boskovice účastníci Squash Klub Slovan K Sídlišti 14, 60300 273 176 29 squash Brno Brno třída Generála Píky Squash Moravská 274 2026/11, 613 00 180 80 squash Slavia Brno Brno K Sídlišti 769/14 275 Squash Viktoria 129 58 squash 643 00 Brno Svaz důchodců ČR, Běhounská 131/17 jen 276 Městská organizace všestrannost, akce 602 00 Brno účastníci Brno Svaz tělesně Mečová 368/5 všestrannost, plavání, 277 postižených v ČR, 505 7 602 00 Brno zdravotní cvičení měst. org. Brno Pražská 64/55 stolní tenis, florbal, 278 Svornost Bosonohy 50 10 642 00 Brno všestrannost Šachový klub Duras Vodova 108 279 55 19 šachy BVK − Královo Pole 612 00 Brno Šachový klub Merhautova 429/4 280 108 54 šachy Lokomotiva Brno 613 00 Brno Bohuslava Martinů Škola Taekwon-do 281 806/26, 602 00 284 169 bojové umění Club Brno ITF Brno Svratecká 1301/11b 282 TJ Komín 171 34 tenis, volejbal 624 00 Brno

183

Celkem Z toho P. č. Název TJ/SK Adresa Sportovní odvětví členů mládež Horácké nám. 283 TAK Hellas Brno 1959/15, 621 00 172 67 zápas, vzpírání Brno Chaloupkova 587/7 stolní tenis (showdown), 284 Tandem Brno 14 0 612 00 Brno turistika, cyklistika, střelba Taneční klub taneční Lipská 2446/3 285 133 55 taneční sporty školy Starlet 616 00 Brno Bellova 374/17 286 Taneční studio B-Fresh 351 305 taneční sporty 623 00 Brno Rygle 492/23 287 TARO KAN 175 140 bojové umění 644 00 Brno Voříškova 864/59 fotbal, tenis, basketbal, 288 TATRAN Kohoutovice 422 244 623 00 Brno cyklistika Balbínova 1786/30 289 TC Brno 146 119 tenis 615 00 Brno Tělovýchovná jednota tř. Generála Píky 290 143 3 cyklistika Dukla Brno 827/2, 613 00 Brno Tělovýchovná jednota Lidická 1880/50 volejbal, kanoistika, 291 Dům dětí a mládeže 354 220 658 12 Brno vysokohorská turistika Brno Křížkovského cyklistika dráhová, silniční, Tělovýchovná jednota 292 416/22 657 184 BMX, kolová, krasojízda a Favorit Brno 603 00 Brno cykloturistika Tělovýchovná jednota Rolencova 690/93 stolní tenis, kulturistika, 293 174 35 Holásky 620 00 Brno všestrannost Tělovýchovná jednota Horákova 3080/7 294 860 185 ragby, tenis, volejbal Lokomotiva-Ingstav 616 00 Brno Tělovýchovná jednota Veveří 499/109 295 31 5 jezdectví Moravan Brno 616 00 Brno Tělovýchovná jednota Dunajská 182/15 296 54 8 lodní sporty, jachting Rapid Brno 625 00 Brno Tělovýchovná jednota Zemědělská 286/42 297 295 140 všestrannost SLOVAN Černá Pole 613 00 Brno fotbal, lukostřelba, tenis, Tělovýchovná jednota Loosova 800/1B 298 625 164 dráhový golf, turistika, START Brno 638 00 Brno lyžování, nohejbal Blatouchová Tělovýchovná jednota sporty, cykloturistika, 299 997/5C 78 28 T. O. PEPER lyžování 618 00 Brno Tenisový klub Brno- ul. Hoštická 2b 300 90 35 tenis Bosonohy 642 00 Brno Elplova 2070/12 301 Tenisový klub Líšeň 33 19 tenis 628 00 Brno TENISOVÝ KLUB Kratochvilka 146 jen 302 0 tenis, akce MALY´S OPEN 664 91 Ivančice účastníci Tenisový klub Tesla Údolní 1020/18a 303 79 35 tenis Brno 602 00 Brno TENISOVÝ KLUB Skácelova 1645/30 304 126 115 tenis TILIA 612 00 Brno Karkulínova 801/17 305 Tenisový klub Tuřany 131 61 tenis 620 00 Brno Tenisový oddíl Zetor Bubeníčkova 52 306 131 108 tenis Brno 615 00 Brno TENNIS CLUB Brno, Balbínova 1786/30 jen 307 0 tenis, akce s.r.o. 615 00 Brno účastníci

184

Celkem Z toho P. č. Název TJ/SK Adresa Sportovní odvětví členů mládež Vlčkova 95/2a 308 TJ Brno, Dvorska 168 49 jezdectví 620 00 Brno U Sokolovny 396/3 všestrannost, tenis, volejbal, 309 TJ Bystrc 608 285 635 00 Brno lyžování, SPV Slatinská 3901/29 310 TJ JUNIOR Brno 112 80 volejbal 636 00 Brno Bellova 353/24 311 TJ Kraví hora Brno 265 176 tenis, nohejbal 623 00 Brno TJ LODNÍ SPORTY Rakovecká 1236/30 lodní sporty − jachting, 312 392 179 BRNO 635 00 Brno kanoistika, veslování TJ Sokol BC RSC Hanácká 448/38 313 37 14 badminton Brno-Tuřany 620 00 Brno Jehnice 361 314 TJ Sokol Jehnice 175 91 badminton, volejbal, futsal 621 00 Brno Pod zahradami 13, 315 TJ Mokrá Hora 30 1 tenis 62100 Brno Valchařská 14b, 316 TJ Mosilana Brno 65 20 tenis, akce 61400 Brno Drozdí 6, 62100 stolní tenis, aerobik, pilates, 317 TJ SOKOL OŘEŠÍN 117 11 Brno-Ořešín rodiče s dětmi, akce Křídlovická 32 318 TJ STADION BRNO 85 74 krasobruslení 603 00 Brno TJ Školní tělovýchova Lavičky 676/5, 641 319 61 48 turistika, atletika, akce a turistika Spoj Brno 00 Brno-Žebětín Slámova 63, 61800 sportování s vnitřním 320 TJ ŠTJ Zdar Brno 20 13 Brno postižením Foustkova 542/3 321 TJ Tábor Brno 175 71 národní házená 616 00 Brno Barvičova 3, 60200 322 TJ Tatran Brno 49 0 judo Brno Neužilova 201/35 323 TJ Tatran Bohunice 302 201 fotbal, házená 625 00 Brno Voříškova 864/59, 324 TJ Tatran Kohoutovice 436 251 fotbal 62300 Brno TJ Tatran Starý Klobásova 600/79 325 280 163 fotbal, tenis Lískovec 625 00 Brno Plavání, synchron. plavání, Halasovo nám. basketbal, horolezectví, 326 TJ TESLA BRNO 826/7 821 368 kanoistika, MG, karate, OB, 638 00 Brno cyklistika Adamovská 15/6 nohejbal, volejbal, rekreační 327 TJ Útěchov 44 1 644 00 Brno sporty TJ Maloměřická Selská 32/66 328 cementárna a vápenice 95 35 fotbal, nohejbal, volejbal 614 00 Brno Brno TTC Moravská Slavia Vojtova 541/12 329 63 29 stolní tenis Brno 639 00 Brno ÚAMK − AMK Šámalova 89 330 9 0 motosporty Revena Brno 615 00 Brno ÚAMK − AMK Staré Francouzská 380/46 331 40 9 cyklistika Brno 602 00 Brno Palackého tř. florbal, plavání, bowling, 332 Unie neslyšících Brno 19/114 90 5 volejbal 612 00 Brno Unie sportovních klubů Křídlovická 911/34 jen cca lední hokej, fotbal, 333 města Brna 603 00 Brno účastníci 4.000 basketbal, volejbal, házená,

185

Celkem Z toho P. č. Název TJ/SK Adresa Sportovní odvětví členů mládež plavání, baseball, zápas, ragby, (cca 14 sportů), akce Za mostem 12, 334 Valící se šutráky 8 0 curling 61700 Brno Srbská 116/4 335 VK Brno 20 12 volejbal 612 00 Brno VK Moravská Slavia Údolní 1024/72a 336 90 0 volejbal Brno 602 00 Brno Vodní záchranná Pisárecká 480/11 jen 337 0 všestrannost, akce služba Brno-město 603 00 Brno účastníci Lahovská 25, všestrannost - vodní Vodní záchranná jen 338 Lahovice 0 záchranný sport služba ČČK účastníci 159 00 Praha akce Kounicova 682/22 339 Volejbal Brno, a. s 100 50 volejbal 602 00 Brno Volejbalové centrum Bořetická 4090/16 340 120 105 volejbal mládeže Brno 628 00 Brno Volejbalový klub Vodova 336/108 341 375 331 volejbal Královo Pole 612 00 Brno Havránkova 30/11 jen 342 Vonka Racing s.r.o. 0 motosporty 619 00 Brno účastníci VSK Technika Brno, Rybkova 1016/31 343 115 91 krasobruslení krasobruslení, p. s. 602 00 Brno VSK Technika Brno, Rybkova 1016/31 344 282 257 lední hokej hokej, p. s. 602 00 Brno Vysoké učení Antonínská 548/1 jen atletika 345 0 technické v Brně 601 90 Brno účastníci provoz atletického stadionu Vysokohorské sporty Škroupova 2400/14 horolezectví, vysokohorské 346 227 20 Brno 636 00 Brno sporty Vysokoškolský J. Babáka 1861/5 atletika - OB, lyžování, 347 sportovní klub 364 0 612 00 Brno softbal, kriket, kulturistika MENDELU v Brně Vysokoškolský Rybkova 1016/31 baseball, softball, lyžování, 348 sportovní klub 189 109 602 00 Brno stolní tenis Technika Brno atletika, plavání, basketbal, Vysokoškolský Heinrichova 894/24 MG, volejbal, lyžování, 349 sportovní klub 1462 904 602 00 Brno cheerleaders, volejbal, Univerzita Brno softbal aj. Vysokoškolský aerobik, americký fotbal, Technická 2896/2 350 sportovní klub VUT v 729 25 badminton, basketbal, 616 69 Brno Brně karate, florbal aj. Women basketbal Horákova 3080/7 351 25 8 basketbal Brno, s.r.o. 616 00 Brno Šmahova 491/31 352 Xside DANCERS 165 135 taneční sporty 627 00 Brno Foltýnova 1024/10 353 Yacht club Bystrc Brno 16 0 lodní sporty − jachting 635 00 Brno 2 W SPORT KLUB Cejl 34/91 354 5 1 motosporty BRNO v AČR 602 00 Brno Pozn. Pokud není uvedeno jinak, jedná se vždy o zapsaný spolek.

186

Tabulka 49 Sportovní centra mládeže (SCM) se sídlem nebo působností na území města Brna

Sportovní svaz/federace Sportovní organizace AK Olymp Brno, spolek, Rerychova 1077/10, 635 00 Brno Český atletický svaz IČ: 44994532 Pro Draci s.r.o., Horákova 715/8, 616 00 Brno Česká baseballová asociace IČ: 26225611 BASEBALL ACADEMY BRNO o.p.s., č.p. 567, 664 57 Měnín, IČ: 29368499 Jihomoravský badmintonový svaz, Bohunická 209/29, Český badmintonový svaz 619 00 Brno, IČ: 01297619 Sportovní škola míčových her, z.s. Horákova 3080/7, Česká basketbalová federace 616 00 Brno, IČ: 64326659 Sportovní oddíl Basketbal SK Královo Pole, z.s.,

Vodova 336/108, 612 00 Brno, IČ: 64327086 Sportovní akademie mládeže Brno, z.s., Merhautova 836/64,

613 00 Brno, IČ: 27045978 NIDOSHINKAN Dojo, z.s. Dunajská 160/41, 625 00 Brno, Český svaz karate IČ: 27031993 Akademie karate Brno, z.s., Kovařovicova 3146/58, Česká asociace tradičního karate 616 00 Brno, IČ: 05200512 Karate klub Brno, Milady Horákové 323/12, 602 00 Brno, Český svaz karate JKA IČ: 27034411 Tělovýchovná jednota Favorit Brno, spolek Křížkovského Český svaz cyklistiky 416/22, 603 00 Brno, IČ: 13694171 FC ZBROJOVKA BRNO, z.s., Srbská 2838/47A, Fotbalová asociace ČR 612 00 Brno, IČ: 70850551 SK Líšeň, Kučerova 1776/4, Kučerova 1776/4, 628 00 Brno,

IČ: 13691732 GOLF CLUB BRNO, z.s., Štefánikova 110/41, Česká golfová federace 602 00 Brno, IČ: 48513954 Tělocvičná jednota Sokol Brno I, Kounicova 686/22, Česká gymnastická federace 602 00 Brno, IČ: 00557650 Vysokoškolský sportovní klub Vysokého učení technického

v Brně, z.s., Technická 2896/2, 616 69 Brno, IČ: 41605217 Judo SK Královo Pole Brno, z.s.,Vodova 336/108, Český svaz juda 612 00 Brno, IČ: 22670271 Kanoe Klub Spoj Brno z.s., Veslařská 824/175, Český svaz kanoistů 637 00 Brno, IČ: 44994656 TJ STADION BRNO z.s., Křídlovická 32, 603 00 Brno, Český krasobruslařský svaz IČ: 00531839 KOMETA GROUP, spolek, Křídlovická 911/34, Český svaz ledního hokeje 603 00 Brno, IČ: 44990014 HC Kometa Úvoz, z.s., Úvoz 423/55,602 00 Brno,

IČ: 26664208 VSK TECHNIKA HOKEJ BRNO, pobočný spolek,

Rybkova 1016/31, 602 00 Brno, IČ: 03594416 SK TART MORAVSKÁ SLAVIA BRNO, z.s., Český svaz moderní gymnastiky Vojtova 785/14, 639 00 Brno, IČ: 48512117 Sportovní klub Brno - Žabovřesky z.s., Horákova 3080/7 Český svaz orientačních sportů 616 00 Brno, IČ: 00214272 TJ TESLA BRNO z.s., Halasovo nám. 826/7,638 00 Brno

IČ: 00214086 Krajský svaz ČSPS - Jihomoravský kraj, č.p. 23, Český svaz plaveckých sportů 664 57 Otmarov, IČ: 05561701 KONRAD TEAM, z.s., Družstevní 2223/21, 621 00 Brno Česká triatlonová asociace IČ: 44994192

187

Sportovní svaz/federace Sportovní organizace Český veslařský klub Brno z.s., Veslařská 507/179 Český veslařský svaz 637 00 Brno, IČ: 18827101 TJ LODNÍ SPORTY BRNO, Rakovecká 1236/30

635 00 Brno, IČ: 44990171 Volejbalový klub Královo Pole, z.s., Vodova 336/108 Český volejbalový svaz 612 00 Brno, IČ: 65348028 SK Volejbal Brno, z.s., Kounicova 686/22, 602 00 Brno

IČ: 68726163 Sportovní klub Kociánka Brno, z.s., Kociánka 2, Česká federace Spastic Handicap 612 00 Brno, IČ: 48510807 Klub mládeže v AČR, Jakubská 121/1, 602 00 Brno, Autoklub České republiky IČ: 05716403 ČSS, z.s. Jihomoravské krajské sdružení, Nádražní 698, Český střelecký svaz 691 44 Lednice, IČ: 70921571 DSP KOMETA BRNO, z.s.,U Lípy Svobody 440/1, Český svaz tanečního sportu 620 00 Brno, IČ: 26552485 Squash Viktoria, z.s., K sídlišti 769/14, Chrlice, Česká asociace squashe 643 00 Brno, IČ: 22864890 Škola TAE KWON-DO CLUB BRNO ITF, z. s., Bohuslava Český svaz taekwon-do ITF Martinů 806/26, 602 00 Brno, IČ: 70846201 Klub biatlonu STŘELKA p.s. ,Kneslova 28, 618 00 Brno Český svaz biatlonu IČ: 62161687 Zdroj: e-mailové informace od sportovních svazů/federací ČR, květen, červen 2017

Tabulka 50 Sportovní střediska mládeže (SpS) se sídlem nebo působností na území města Brna

Sportovní svaz/federace Sportovní organizace AC Moravská Slavia Brno, spolek, Vojtova 1020/12c, Český atletický svaz 639 00 Brno,IČ: 48510009 Atletický oddíl Bystrc Young Athletic Club Brno, z.s.,

Laštůvkova 920/77, 635 00 Brno, IČ: 68730012 Vysokoškolský sportovní klub Univerzita Brno,

Heinrichova 894/24, 602 00 Brno, IČ: 41605608 JUMP ATHLETIC CLUB BRNO z.s., Kovalovice 206

664 06 Kovalovice, IČ: 44995199 Sportovní škola míčových her, z.s., Horákova 3080/7, Česká basketbalová federace 616 00 Brno, IČ: 64326659 Sportovní oddíl Basketbal SK Královo Pole, z.s.,

Vodova 336/108, 612 00 Brno, IČ: 64327086 Sportovní akademie mládeže Brno, z.s., Merhautova

836/64, 613 00 Brno, IČ: 27045978 Tělovýchovná jednota Favorit Brno, spolek Křížkovského Český svaz cyklistiky 416/22, 603 00 Brno, IČ: 13694171 FC ZBROJOVKA BRNO, z.s., Srbská 2838/47A, Fotbalová asociace ČR 612 00 Brno, IČ: 70850551 SK Líšeň, Kučerova 1776/4,628 00 Brno

IČ: 13691732 FC SPARTA BRNO, Mariánské nám. 618/3, 617 00 Brno,

IČ: 44014244 GOLF CLUB BRNO, z.s., Štefánikova 110/41, Česká golfová federace 602 00 Brno, IČ: 48513954 Tělocvičná jednota Sokol Brno I, Kounicova 686/22, Česká gymnastická federace 602 00 Brno, IČ: 00557650 Vysokoškolský sportovní klub Vysokého učení technického

v Brně, z.s., Technická 2896/2, 616 69 Brno, IČ: 41605217

188

Sportovní svaz/federace Sportovní organizace TJ Tatran Bohunice z.s., Neužilova 201/35, 625 00 Brno, Český svaz házené IČ: 00544914 Judo SK Královo Pole Brno, z.s.,Vodova 336/108, Český svaz juda 612 00 Brno, IČ: 22670271 Kanoe Klub Spoj Brno z.s., Veslařská 824/175, Český svaz kanoistů 637 00 Brno, IČ: 44994656 KOMETA GROUP, spolek, Křídlovická 911/34, Český svaz ledního hokeje 603 00 Brno, IČ: 44990014 HC Kometa Úvoz, z.s., Úvoz 423/55,602 00 Brno,

IČ: 26664208 VSK TECHNIKA HOKEJ BRNO, pobočný spolek,

Rybkova 1016/31, 602 00 Brno, IČ: 03594416 Tělovýchovná jednota START Brno, z.s., Loosova 800/1B Český lukostřelecký svaz 638 00 Brno, IČ: 00544884 Sportovní klub SKOL Brno, z. s., Nálepkova 13/133, Svaz lyžařů ČR 637 00 Brno, IČ: 65351550 Ski klub Victoria Brno z.s., Skřivanova 344/14,

602 00 Brno, IČ: 00209619 SK TART MORAVSKÁ SLAVIA BRNO, z.s., Český svaz moderní gymnastiky Vojtova 785/14, 639 00 Brno, IČ: 48512117 SKP MG BRNO, z. s., Srbská 116/4, 612 00 Brno

IČ: 26563550 Klub plaveckých sportů policie Kometa Brno z. s., Český svaz plaveckých sportů Sportovní 486/4, 602 00 Brno, IČ: 44992432 TJ TESLA BRNO z.s., Halasovo nám. 826/7, 638 00 Brno

IČ: 00214086 Vysokoškolský sportovní klub Univerzita Brno,

Heinrichova 894/24, 602 00 Brno, IČ: 41605608 TTC Moravská Slavia Brno, z.s., Vojtova 541/12, Česká asociace stolního tenisu 639 00 Brno, IČ: 48513288 Jihomoravský tenisový svaz, Vídeňská 470/9, 639 00 Brno, Český tenisový svaz IČ: 05249562 KONRAD TEAM, z.s., Družstevní 2223/21, 621 00 Brno Česká triatlonová asociace IČ: 44994192 Volejbalový klub Královo Pole, z.s., Vodova 336/108, Český volejbalový svaz 612 00 Brno, IČ: 65348028 SK Volejbal Brno, z.s. Kounicova 686/22, 602 00 Brno,

IČ: 68726163 TJ JUNIOR Brno, z.s., Slatinská 3901/29, 636 00 Brno,

IČ: 44993820 TAK Hellas Brno z.s., Horácké nám. 1959/15, 621 00 Brno, Svaz zápasu České republiky IČ: 18826598 Klub biatlonu STŘELKA p.s., Kneslova 28, 618 00 Brno, Český svaz biatlonu IČ: 62161687 Zdroj: e-mailové informace od sportovních svazů/federací ČR, květen, červen 2017

Tabulka 51 Sportovní akadamie (SA) se sídlem nebo působností na území města Brno

Sportovní svaz/federace Sportovní organizace Nadační fond regionální fotbalové Akademie Fotbalová asociace České republiky Jihomoravského kraje, Neužilova 201/35, 625 00 Brno IČ: 0511908 Zdroj: e-mailové informace od sportovních svazů/federací ČR, květen, červen 2017

189

Tabulka 52 Tréninková sportovní centra (TSC) aj. se sídlem nebo působností na území města Brna

Sportovní svaz/federace Sportovní organizace GOLF CLUB BRNO, z.s., Štefánikova 110/41, Česká golfová federace 602 00 Brno, IČ: 48513954 Sportovní klub Brno - Žabovřesky z.s., Horákova 3080/7, Český svaz orientačních sportů 616 00 Brno, IČ: 00214272 Jihomoravský šachový svaz, Hybešova 119, Šachový svaz ČR 664 17 Tetčice, IČ: 22894420 Zdroj: e-mailové informace od sportovních svazů/federací ČR, květen, červen 2017

Tabulka 53 Přehled městských sportovišť, včetně vlastníka a provozovatele k 31. 12. 2017 Poř. Sportovní zařízení Vlastník/umístění v MČ Provozovatel číslo Městský fotbalový stadion, Srbská město Brno (ve správě OŠMT) / 1 FC Zbrojovka Brno, a. s. Srbská 47a, 612 00 Brno Královo Pole Haly míčových sportů, Vodova (vč. město Brno (ve správě OŠMT) / 2 kluziště) SK Královo Pole, z. s. Královo Pole Vodova 108, 612 00 Brno Tenisové kurty, k.ú. Černá Pole, město Brno (ve správě Brněnský lužánecký 3 Lidická 1880/50, 602 00 Brno OŠMT)/Brno-střed tenisový klub, z. s. SK Královo Pole, z. s. Volejbalové kurty Lužánky město Brno (ve správě 4 (Volejbalový klub Drobného 27, 602 00 Brno OŠMT)/Královo Pole Královo Pole, z.s.) Hala Rondo (DRFG Aréna) 5 STAREZ-SPORT, a. s./ Brno-střed KOMETA GROUP, z. s. Křídlovická 34, 603 00 Brno Městský baseballový stadion 6 STAREZ-SPORT, a. s./Brno-jih Pro Draci, s. r. o. Sokolova 2h, 619 00 Brno Jihomoravské Hala Morenda město Brno (ve správě 7 basketbalové centrum, Vídeňská 470/9, 639 00 Brno OŠMT)/Brno-střed z. s. Koupaliště Zábrdovice město Brno (ve správě 8 STAREZ-SPORT, a. s. Zábrdovická 158/13, 615 00 Brno OŠMT)/Brno-sever Krytý plavecký bazén Ponávka město Brno (ve správě 9 STAREZ-SPORT, a. s. Ponávka 808/3a, 602 00 Brno OŠMT)/Brno-střed Lázeňské a relaxační centrum město Brno (ve správě 10 Rašínova STAREZ-SPORT, a. s. OŠMT)/Brno-střed Rašínova 643/12, 602 00 Brno Městský plavecký stadion Lužánky město Brno (ve správě 11 + budova Fitness STAREZ-SPORT, a. s. OŠMT)/Brno-střed Sportovní 486/4, 602 00 Brno Aquapark Kohoutovice město Brno (ve správě 12 STAREZ-SPORT, a. s. Chalabalova 946/2a, 623 00 Brno OŠMT)/Kohoutovice Rekreační areál Kraví hora město Brno (ve správě MČ Brno - 13 p. o. městské části Údolní 76, 602 00 Brno střed)/Brno-střed Areál dopravní výchovy STAREZ-SPORT, a. s. 14 STAREZ-SPORT, a. s./Brno-střed Bauerova 355/7, 603 00 Brno a Městská policie Brno Ledové kluziště za Lužánkami město Brno (ve správě 15 STAREZ-SPORT, a. s. Sportovní 347/2, 602 00 Brno OŠMT)/Brno-střed

190

Poř. Sportovní zařízení Vlastník/umístění v MČ Provozovatel číslo Sokolské volnočasové centrum, město Brno (ve správě OŠMT) / Tělocvičná jednota Sokol 16 Maloměřice-Obřany Maloměřice Brno-Obřany-Maloměřice Obřanská 646/13, 614 00 Brno Areál Riviéra 17 STAREZ-SPORT, a. s./ Brno-střed STAREZ-SPORT, a. s. Bauerova 322/7, 603 00 Brno Sportovní a rekreační Zimní stadion Úvoz město Brno (ve správě MČ Brno- areál Kraví hora, 18 Úvoz 55a, 602 00 Brno střed)/Brno-střed příspěvková organizace, MČ Brno-střed Zdroj: OŠMT MMB, listopad 2017

191

2.4. Přehled stavu a využití sportovišť základních, středních a vysokých škol

Tabulka 54 Vybavenost základních škol v městě Brně venkovními sportovišti, tělocvičnami a plaveckými bazény Hřiště pro veřejnost? Hřiště Je zabezpečen č. MČ, Název, Hřiště/ Hřiště pro Zřizovatel − (Tělocvičny odpoledne, Hřiště přístupné dozor pořad. počet v Ulice Tělocvična/ Jaké hřiště; jaký povrch sportovní MČ jsou smluvně večer za poplatek? odpoledne, číslo MČ bazén přístupné klub? odpoledne a přístupné? večer? večer)

1 (11) Brno-střed 11/14/1 5/10/0 4/0/0

1 ZŠ Antonínská 3 ano/ano 1 malá kopaná; umělý ano ne ano ne ne ano, vč. víkendů a zaměstnanec 2 ZŠ Bakalovo nám. 3 ano/ano 1 malá kopaná; umělý ano ojediněle ano prázdnin ZŠ vstup na ano/ano1/ ovál, hřiště pro míčové hry; venkovní 3 ZŠ Horní 16 ne ano ano smluvně bazén umělý hřiště zaměst. ZŠ parametry tenisového kurtu; 4 ZŠ Hroznová 1 ano/ano 1 ne ne ne ne ne umělý, nutná rekonstrukce 5 ZŠ, MŠ Husova 17 ano/ano 2 malé hřiště, jen pro školní ne ne ne ne školník ZŠ druž ve vnitrobloku 1× malá ne, smluvně ano, ano, 6 ZŠ, MŠ Kotlářská 4 ano/ano 2 kopaná, házená, volejbal, 1× ne ano, pronájem pronajímatel, pronájem pronájem basket, tenis; umělý dozor vrátný malá kopaná, házená, 7 ZŠ, MŠ Křenová 21 ano/ano 1 basketbal; koše, lajny na ne ne ne ne školník ZŠ tenis a volejbal; umělý volejbal, tenis, basketbal; 8 ZŠ, MŠ Křídlovická 30b ano/ano 2 ne ne ne ne ne umělý, kopaná; písek 9 ZŠ, MŠ Nám. 28 října 22 ne/ano 1 ne ne ne ne ne ne 10 ZŠ Nám. Míru 3 ano/ano 1 volejbalové opravuje se ne po opravě ano školník ZŠ

192

Nám. Svornosti ano/ano 1/ ovál, skok daleký, oplocené dle provozu; 13 ZŠ plánováno ne plánováno 7 bazén 25×15, volejbal, dohoda s MČ plánováno streetbasket; umělý volejbal, minikopaná 21×13; 14 ZŠ Sirotkova 36 ano/ano 2 ne ne ne ne ne umělý; vnitroblok Brno - 3 (5) 4/5/1 1/3/1 3/0/0 Královo Pole smluvně využívá sportovní zaměstnanec 15 ZŠ Botanická 70 ne/ne 0 ne ano ne smluvně areál SGLD SGLD malá kopaná, tenis, volejbal, ano/ano 1/ házená; umělý, hod míčkem; ano, tenisový zaměstnanec 16 ZŠ Herčíkova 19 ne ne smluvně bazén tráva, dráha 100 m, skok klub školy daleký; asfalt 17 ZŠ Košinova 22 ano/ano 1 malé oplocené hřiště; umělý ne ne ne ne ne 18 ZŠ Slovanské nám. ano/ano 2 volejbal, basket; umělý ne ne ne ne ne víceúčelové hřiště (volejbal, 19 ZŠ, MŠ Staňkova 14 ano/ano 1 basket, fotbal, tenis, ovál, ano ano ne ne ne doskočiště; umělý 1 480 m2 4 (7) Brno-sever 3/13/2 3/3/1 1/0/0

193

Hřiště pro veřejnost? Hřiště Je zabezpečen č. MČ, Název, Hřiště/ Hřiště pro Zřizovatel − (Tělocvičny odpoledne, Hřiště přístupné dozor pořad. počet v Ulice Tělocvična/ Jaké hřiště; jaký povrch sportovní MČ jsou smluvně večer za poplatek? odpoledne, číslo MČ bazén přístupné klub? odpoledne a přístupné? večer? večer) hřiště je MČ; basketbal, 20 ZŠ, MŠ Blažkova 9 ne/ano 1 ano ZŠ neví ZŠ neví doskočiště; umělý ZŠ J. ano- Nám. Republiky ano, smluvně 21 A. ano/ano 1 volejbal, basket; umělý vedlejší ne ne ne 10 gymnázium Kom., gymnáziu 22 ZŠ, MŠ Zeiberlichova 49 ne/ano 1 ne ne ne ne ne ne ano/ano 1 fotbal; umělá tráva, házená; 23 ZŠ Janouškova 2 ano ano ano ano, pronájmy správce ZŠ haly 2 umělý Masary ovál; tartan, uvnitř 2 basket, jednorázově ano zdarma, ano 24 kova Zemědělská 29 ano/ano 2 3 volejbal, 1 malá kopaná; pro turnaj odpoledne, správce ZŠ odpoledne ZŠ a umělý Slovan večer pronájem MŠ Černá Pole objednat malá kopaná, házená, ovál, ano, správce ZŠ; skok daleký, vrhačský kruh; ano − víkendy a 25 ZŠ, MŠ Merhautova 37 ano/ano 4 víkendy ne 1,5 hodiny chybí soc. hřiště: volejbal, basket; prázdniny smluvně zařízení umělý; skok ne/ano 1 hřiště 20x45 MČ vedle ano – dle 26 ZŠ, MŠ Milénova 14 ---- ano ne MČ /bazén školy; asfalt dohody Brno- 5 (4) 3/5/0 1/2/0 1/0/0 1/0/0 Židenice upravený dvůr školy, 27 ZŠ Gajdošova 3 ano/ano 2 ne ne ne ne ne házená; umělé 32×22 m nový areál − kolaudace Masary 2017; malá kopaná, tenis, 28 kova Kamenačky 4 ano/ano 1 ano ano ano ano, pronájmy správce ZŠ volejbal, basket, dvojdráha, ZŠ skok daleký; umělý ZŠ využívá hřiště MČ; výstavba 29 Tyršov Kuldova 38 ne/ano 1 ne ne ne ne ne školního hřiště NUTNÁ a ZŠ

194

ano/ano 1/ ovál, malá kopaná, tenis, večer jen pro 35 ZŠ Arménská 21 ne ne ano ne bazén košíková, volejbal; umělý žáky

3 hřiště: malá kopaná, dospělí poplatek, 36 ZŠ, MŠ Vedlejší 10 ano/ano 1 ano ne ano školník ZŠ volejbal, tenis; umělý žáci ZŠ zdarma Brno-Starý 9 (3) 3/3/1 1/1/1 1/0/0 Lískovec tenis; antuka, kopaná; tráva, 37 ZŠ Bosonožská 9 ano/ano 1 ne ne ne ne ne doskočiště, dráha; asfalt

195

Brno- 11 (2) 2/3/0 1/1/0 1/1/0 Kohoutovice běžecká dráha 100 m, zaměstnanec 42 ZŠ, MŠ Chalabalova 2 ano/ano 1 doskočiště, malá kopaná, ne ano ne ne MČ volejbal; umělý in-line dráha, uvnitř ano 15−20 43 ZŠ Pavlovská 16 ano/ano 2 víceúčelové hřiště; umělý, ano dle zájmu ne školník ZŠ hod. ovál s doskočištěm; umělý

Brno- 12 (1) 1/2/1 1/1/1 1/0/0 Jundrov

196

13 (3) Brno-Bystrc 3/5/0 3/2/0 0/0/0 víceúčelové, basketbal, správce ano, děti do 16 let 45 ZŠ Heyrovského 32 ano/ano 1 volejbal; umělý, atletická ano výjimečně ano financovaný zdarma dráha, 1 koš; umělý MČ 70×40; tráva, víceúčelové ano, jen ano, jen pro 46 ZŠ Laštůvkova 77 ano/ano 2 hřiště, atletický ovál 4 dráhy; ne ne správce ZŠ pro děti děti a mládež umělý fotbalové hřiště; tráva s oválem, centrální správce ZŠ volejbalové hřiště, tenis, 47 ZŠ Vejrostova 1 ano/ano 2 ano ano ano zpoplatněno placený od víceúčelové hřiště malá zřizovatele kopaná, basket, volejbal; umělý Nemají Brno- 14 0/0/0 0/0/0 0/0/0 ZŠ Kníničky 15 (1) Brno-Komín 1/2/1 2/2/1 1/0/0 areál s několika hřišti; tráva, ano/ano 2/ hřiště s umělým 48 ZŠ, MŠ Pastviny 70 atletický sektor, 2× ano ano ano správce ZŠ bazén povrchem víceúčelové hřiště; umělý Brno- 16 (1) 1/1/0 1/1/0 0/0/0 Medlánky malá kopaná, basket, pro žáky ano, 49 ZŠ Hudcova 35 ano/ano 1 ano ne ano ne volejbal; umělý jinak ne

197

52 ZŠ Hamry 12 0/ano 2 jednání o zřízení ne ne ne ne ne

Brno- 19 (1+1) 1/2+1/0 1/1/0 0/0/0 Vinohrady 3× volejbalové hřiště, basket, ano, dle zájmu, nájemní ano, dle nájemní 53 ZŠ Mutěnická 23 ano/ano 2 správce ZŠ ovál, skok daleký; umělý pronájem pronájem smlouva smlouvy 20 (4) Brno-Líšeň 4/6/0 3/3/0 3/0/0 ano/ano 2 malá kopaná; umělý 20×10 54 ZŠ Holzova 1 ne ne ne ne ne /bazén m

malá kopaná, ovál, ano, posilovací stroje, streetball; 55 ZŠ, MŠ Horníkova 1 ano/ano 2 ano ano ano ano zaměstnanec umělý; basketbal; tartan, ZŠ dětské hřiště; umělý malá kopaná, basket, 2× ano, 56 ZŠ Masarova 11 ano/ano 1 ano ano ano, 20 Kč/osobu správce ZŠ volejbal, ovál; tartan odpoledne

198

21 (2) Brno-Slatina 0/2/0 0/1/0 0/0/0 používá sportovní zařízení Jihomoravské 58 ZŠ, MŠ ne/ano 1 MČ vedle školy, fotbal, ovál; ano − MČ ano − MČ ano − MČ ne správce MČ nám. 2 umělý vedle ZŠ areál Přemyslovo docházka na TV na hřiště 59 ZŠ ne/ano 1 ne ne ne ne SK Slatina; nám. 1 MČ - Jihomoravské náměstí nepronajímá 22 (1) Brno-Tuřany 1/1/0 0/1/0 0/0/0 60 ZŠ Měšťanská 21 ano/ano 1 pro míčové hry 30×18; ne ne ne ne ne 23 (1) Brno-Chrlice 0/1/0 0/0/0 0/0/0 61 ZŠ, MŠ Jana Broskvy 3 ne/ano 1 - ne ne ne ne ne Brno- 24 (1) 0/1/0 0/0/0 0/0/0 Bosonohy 62 ZŠ, MŠ Bosonožské ne/ano 1 ne ne ne ne ne ne 25 (1) Brno-Žebětín 1/2/0 1/1/0 1/1/0 míčové sporty, ovál, SK Žebětín, doskočiště; umělý, ano 16−21 ano 16−21 63 ZŠ Otevřená 20a ano/ano 2 FC Dosta, ano, smluvně správce ZŠ oddechová část, ohniště, pronájem pronájem VSK MU altán, herní prvky; umělý Nemají Brno- 26 0/0/0 0/0/0 0/0/0 ZŠ Ivanovice 27 (1) Brno-Jehnice 1/1/0 1/1/0 1/1/0

199

Celkem (66) 56/93/9 32/43/8 24/2/0

Zdroj: dotazníky ZŠ vyhodnocené OŠMT – autorský kolektiv, květen 2017

200

Tabulka 55 Vybavenost středních škol (zřizovatel JMK) v městě Brně venkovními sportovišti a tělocvičnami (seřazeno dle MČ)

Pro Odpoledne, Je zabezpečen MČ, Hřiště/ Pro Název, počet Ulice MČ Jaké, povrch sportovní večer Za poplatek? dozor odpoledne, pořad. č. tělocvična veřejnost? klub? přístupné? večer

1 (7) Brno-střed 5/7 1/5 0/0

Sportovní ano, atletickým 1 gymnázium L. Botanická 70 ano/ano ovál; umělý ne/ne atletickým ne ano, škola klubům smluvně Daňka klubům OA, SOŠ, 2 Kotlářská 9 ne/ano ne ne/ano ne ne ne ne VOŠ Brno

Gymnázium Křenová na dvoře školy, 3 ano/ano ne/ano ne ne ne ne Brno, Křenová 304/36 nestandardní, basketbal SŠ Jaselská dvě hřiště s písečným a 4 zdravotnická ano/ano ne/ne ne ne ne ne 190/7 travnatým povrchem Jaselská Kudelova 5 SPŠ stavební ano/ano volejbal; umělý ne/ano ne ne ne ne 1855/8 Gymnázium Třída kpt. hřiště 20×40 m; tartan ve ano, zaměstnanec 6 Brno, třída Jaroše ano/ano ano/ano ne ne zpoplatněno vnitrobloku SŠ kpt. Jaroše 1829/14 VOŠ zdravotní Kounicova 7 ne/ano ne ne/ano ne ne ne ne Kounicova 684/16 Brno- 2 (1) 1/1 1/1 1/0 Žabovřesky Gymnázium Žižkova travnaté 50×25, ovál, 8 ano/ano ano/ano ano ne smluvně ne M. Lercha 980/55 umělý 40×20

Brno- 3 (3) Královo 3/1 2/1 0/1 Pole

201

Integrovaná Křižíkova malá kopaná; přírodní 9 SŠ ano/ano ne/ano ne ne ne ne 106/15 tráva, ovál neudržovaný automobilní SŠ F. D. ano Roosevelta Křižíkova specifické jen pro osoby se (zejména 10 ano/ne ne ne ne pracovník školy pro tělesně 1694/11 zdav. postižením děti, MŠ) postižené /ne Gymnázium ano − Slovanské ano − 11 Slovanské ano/ano malá kopaná; umělý pronájem/ ne/ano smluvně ne − nájemce nám.1804/7 pronájem náměstí ano

4 (3) Brno-sever 2/2 1/1 0/0 Gymnázium Elgartova 12 ne/ano jen tělocvična ne/ano ne ne ne vrátný SŠ Elgartova 449/3 Taneční Nejedlého nestandardní rozměry; zaměstnanec 13 ano/ano ano/ne ne ano zdarma konzervatoř 375/3 umělý školy SŠ pro zdravotně Vaculíkova 14 ano/ne velmi malé hřiště; umělý ne/ne ne ne ne školník postižené 259/14 Gemini Brno- 5 Nemají SŠ Židenice Brno- 6 (1) 1/1 0/1 0/0 Černovice SŠ Brno Charbulova hřiště 110×50; tráva, ovál, 15 ano/ano ne/ano ne ne ne ne Charbulova 1072/106 doskočiště, 2 basket; umělý

7 (2) Brno-jih 2/2 0/1 0/0

202

SŠ ovál, uvnitř hřiště 50×24; ne, jsou ve Jílová 16 polytechnická ano/ano asfalt, multifunkční 35×17, špatném ne ne ne ne 164/36g Brno, Jílová tenis, beachvolej; antuka stavu/ano malá kopaná; hlína-písek, Gymnázium Vídeňská 17 ano/ano 2× volejbal; antuka, tenis − ne/ano ne ne sne ne Brno Vídeňská 55/47 závadný Brno- 8 Nemají SŠ Bohunice Beno-Starý 9 Nemají SŠ Lískovec Brno-Nový 10 Nemají SŠ Lískovec Brno- 11 Nemají SŠ Kohoutovice Brno- 12 Nemají SŠ Jundrov 13 Nemají SŠ Brno-Bystrc Brno- 14 Nemají SŠ Kníničky Brno- 15 (1) 1/1 1/1 1/1 Komín SŠ informatiky, Čichnova ano − ano − vrátný SŠ vydá 18 ano/ano velké a malé hřiště; umělý ne pronájem pojišťovnictví, 982/23 pronájem pronájem klíče finančnictví Brno- 16 Nemají SŠ Medlánky

203

Brno- 17 Nemají SŠ Řečkovice a M. Hora Brno- 18 (1) Maloměřice 0/1 0/1 0/0 a Obřany Vranovská 19 SPŠ chemická ne/ano ne ne/ano ne ne ne ne 1364/65 Brno- 19 Nemají SŠ Vinohrady 20 (1) Brno-Líšeň 1/0 1/0 1/0 − SŠ stroj. a Trnkova víceúčelové házená, pracovník recepce 20 ano/ne ano/ne ano ano zpoplatněno elektro Brno 2482/113 minikopaná, minigolf, SŠ tenis; umělý Brno- 21 (2) 0/1 0/1 0/0 Slatina SŠ technická a Olomoucká1 21 ne/ano ne ne/ano ne ne ne ne ekonom. Brno 40/61 SŠ grafická Šmahova 22 ne/ne ne ne/ne ne ne ne Brno 364/110 Brno- 22 Nemají SŠ Tuřany Brno- 23 Nemají SŠ Chrlice Brno- 24 (1) 0/1 0/1 0/0 Bosonohy SŠ stavebních Pražská 23 ne/ano jednání o zřízení ne/ano ne soutěže škol ne ne řemesel 633/38

204

Brno- 25 Nemají SŠ Žebětín Brno- 26 Nemají SŠ Ivanovice Brno- 27 Nemaní SŠ Jehnice 28 Nemají SŠ Brno-Ořešín Brno- 29 Nemají SŠ Útěchov

Celkem 23 16/18 7/14 3/2 Zdroj: dotazníky SŠ vyhodnocené OŠMT

205

Tabulka 56 Střední školy, které plánují v příštích pěti letech vybudování dalšího sportoviště nebo rekonstrukci stávajícího (seřazeno podle MČ) MČ, pořad. Název Ulice MČ Jaké číslo 1 Brno-střed Sportovní gymnázium L. Výstavba nového sportovního komplexu – víceúčelová hala. Ve fázi 1 Botanická 70 Daňka zpracování projektu. 2 OA, SOŠ, VOŠ Brno Kotlářská 9 Výstavba hřišť u obou budov. 3 Gymnázium Brno Křenová Křenová 304/36 Renovace povrchu hřiště. 4 VOŠ zdrav. Kounicova Kounicova 684/16 Vybudování nového sportoviště pro atletiku a míčové hry. 2 Brno-Žabovřesky 5 Gymnázium M. Lercha Žižkova 980/55 Oprava ploch současných sportovišť. 6 Brno-Černovice 6 SŠ Brno Charbulova Charbulova 1072/106 V současné době je zpracován projekt na rekonstrukci stávajícího sportoviště. 7 Brno-jih SŠ polytechnická Brno Jílová 7 Jílová 164/36g Vybudování nového sportoviště. -Jílová 8 Gymnázium Brno Vídeňská Vídeňská 55/47 Rekonstrukce venkovního sportoviště ve výši cca 8,5 mil. Kč. 15 Brno-Komín SŠ informatiky, poštovnictví, Výstavba krytého 50m plaveckého bazénu. Ve fázi zpracování studie 9 Čichnova 982/23 finančnictví proveditelnosti. Brno-Maloměřice a 18 Obřany 10 SPŠ chemická Vranovská 1364/65 Přístavba nové tělocvičny. 21 Brno-Slatina SŠ technická a ekonomická Vybudování nového venkovního hřiště s atletickým oválem a plochou pro 11 Olomoucká 140/64 Brno fotbal, volejbal, basketbal, tenis, skok daleký, vysoký, vrh koulí. 24 Brno-Bosonohy 12 SŠ stavebních řemesel Pražská 633/38 b Revitalizace venkovního sportoviště. Zdroj: dotazníky SŠ vyhodnocené OŠMT

206

Tabulka 57 Vybavenost Masarykovy univerzity sportovišti a tělocvičnami Předpoklad výše Přístupné Opravy a nákladů v Kč na Adresa Charakter (sporty, Hlediště, sportovním Č. MČ Sportoviště Vybavenost údržba/investice do opravy, údržbu a areálu rozměry, povrch atd.) diváků oddílům, roku 2030 rekonstrukci do veřejnosti roku 2030 Brno-

Bohunice ozvučení, Výměna světel nové Kamenice 5, hala míčových míčové sporty; 36,5×21; audiotechnika, 1 388 ano technologie, 2 500 000 budova A 34 sportů 834 m2 světelná tabule, pult rekonstrukce podlahy rozhodčích univerzální míčové hry; 24,7×16,9; ozvučení, Výměna světel, - ano 1 000 000 tělocvična 428 m2 audiotechnika rekonstrukce podlahy pohybová gymnastika, aerobik, tanec; Výměna světel, dtto - ano 1 000 000 tělocvična 19,6×16,4; 318 m2 rekonstrukce podlahy Výměna světel nové úpolové sporty; 24,7×16,9; hala úpol. sportů dtto, tatami - ano technologie, obměna 1 500 000 424 m2 vybavení dtto, posilovací stroje, Obměna strojů a posilovna; 12,7×9,1; 115 posilovna veslařské trenažéry - ano trenažérů, podlaha, 2 000 000 m2 apod. osvětlení Brno-střed Rekonstrukce šaten, míčové sporty; 30,9×15,3; ozvučení, 2 Údolní 3 velká tělocvična - ano výměna osvětlení, 2 500 000 488 m2 audiotechnika podlahy malá tělocvična gymnastika, aerobik, tanec dtto - ano Osvětlení, běžná údržba 500 000 posilovna; 22,5×5,6; 145 Obměna strojů a posilovna dtto, posilovací stroje - ano 700 000 m2 trenažérů, osvětlení míčové sporty; 29,2×15,1; ozvučení, Výměna světel, 3 Vinařská 5d velká tělocvična - ano 1 500 000 478 m2 audiotechnika rekonstrukce podlahy gymnastika, tanec, Výměna světel, obměna malá tělocvična dtto - ne 1 000 000 spinning; 19×9; 189 m2 strojů boulderingová 4 Vinařská 181 lezení; 12×9; 107 m2 bouldering - ne Běžná údržba stěna

207

Předpoklad výše Přístupné Opravy a nákladů v Kč na Adresa Charakter (sporty, Hlediště, sportovním Č. MČ Sportoviště Vybavenost údržba/investice do opravy, údržbu a areálu rozměry, povrch atd.) diváků oddílům, roku 2030 rekonstrukci do veřejnosti roku 2030 Rekonstrukce haly Mánesova 5 tenisová hala tenis; 36×36; 1315 m2 2 kurty - ano (zateplení, výměna 14 000 000 12c oken) Heinrichova Rekonstrukce zázemí 6 tenisové kurty Inovace strojů 3 kurty - ano 3 000 000 24 tenisových kurtů gymnastika, aerobik, tanec; 7 Poříčí 7 tělocvična základní vybavení - ne Běžná údržba 10×20; 207 m2 Pohybové sporty, hry; 8 Poříčí 31 tělocvična dtto - ne Běžná údržba 11×19; 211 m2 4× dráha 100 m, 3× ovál, házená, malá kopaná; atletické a herní dráha ovál 300 m, 91×31 a 28,55×6,78; 2975 - ano Běžná údržba hřiště doskočiště, posilovací m2; umělý stroje posilovna posilovna; 11×6; 67 m2 základní vybavení - ano Inovace strojů 500 000 úpolová úpolové stroje; 19,5×14,6; ozvučení, Rekonstrukce 9 Sladkého - ano 1 000 000 tělocvična 296 m2 audiotechnika, tatami tělocvičny 32 700 00 Celkem průběžně náklady do rozloženo na roku 2030 2020−2030 Zdroj: tabulka od FSpS 4/2017

Komentář: - Sportoviště jsou využívána pro výuku studentů MUNI a ve volné kapacitě pro volnočasovou nebo závodní činnost škol, sportovních klubů a veřejnosti za předem stanovených podmínek. Uvedeny na adrese http://www.fsps.muni.cz/pronajmy/. - Nabídka pronájmu sportovišť včetně podmínek pronájmu je uvedena na adrese http://www.fsps.muni.cz/pronajmy/. - Mimo běžnou údržbu a modernizaci jednotlivých sportovišť je plánována výstavba Plaveckého krytého stadionu ve Sportovním areálu Kampusu Bohunice řádově v roce 2019, jehož investorem bude Masarykova univerzita. Předpokládané náklady: 79 mil. Kč. - Od roku 2019 budou mít studenti MUNI, sportovní veřejnost a sportovní organizace možnost využívat nově postavenou Atletickou krytou halu s venkovním sportovištěm ve Sportovním areálu Kampusu Bohunice. Investorem stavby je město Brno. - Centrum outdoorových sportů Veslařská 181: Objekt Crystal s vnitřní a venkovní lezeckou stěnou, výukové prostory, sociální a technické zázemí, sklady lodí a windsurfingů, venkovní objekty, opěrné zdi, sadové úpravy, parking). Předpokládané náklady: 34 mil Kč. Rok realizace 2020.

208

Tabulka 58 Vybavenost VUT v Brně sportovišti a tělocvičnami

Kapacita Opravy, Předpoklad Hřiště/ Charakter (sporty, Opravy, Opravy, údržby Č. Adresa areálu MČ hlediště údržba do výše nákladů v tělocvična rozměry, povrch atd.) údržba do 2025 do 2030 sedadla 2020 Kč

Brno-Královo

Pole

odborná bezbariérový 1 Technická 2896/2 317 m2 - - - 250 000 pracoviště přístup Technická atletický 8 drah a technické 2 738 000 certifikace výměna světel, nové certifikace 2 3031/14 − Pod stadion − sektory; 14 500 m2; 1 600 5 000 000 MONDO technologie MONDO Palackého vrchem dolní umělý povrch 2 738 000 víceúčelový 2× malá kopaná, 2× 11 635 000 certifikace certifikace stadion − volej, basketbal; 12 600 440 dtto + nový trávník 4 500 000 MONDO MONDO horní m2; umělá tráva 11 635 000 250 2 100 000 sportovní 2× florbal, futsal, tenis; nový výměna světel, nové mobilních nový Graboflex 2 000 000 hala 2 769 m2; umělý povrch Graboflex technologie sedadel 2 100 000 zázemí pro stadion a šatnový rekonstrukce halu, rekondiční centrum; - - dtto 1 000 000 objekt střech 1061 m2 5 kurtů; 2× antuka, 3× výměna výměna světel a 2 500 000 tenisové umělý povrch; 2 035 + 150 antuky za povrchu za umělou - 800 000 kurty 1 045 m2 umělou trávu trávu 2 500 000 tělocvična pohybová cvičení; umělý - - výměna povrchu - 450 000 F1 povrch; 757 m2 výměna boulder oprava lezeckých 3 lezecké balvany s chyty - lezeckých - 500 000 aréna bloků chytů plochy, asfaltové 1 100 m2, vybudování 100 000 - - oprava dilatací chodníky 3 000 m2; travnaté workout 1 500 000

209

výměna lez. boulder špatný stav lezeckých výměna lezeckých 3 Kolejní 2 - desek, celková - 500 000 centrum desek a zázemí; 220 m2 desek oprava cvičební stroje, opravy podlahy, 2 000 000 fit centrum posilovna, trenažéry, - - soc. zař, výměna - 1 500 000 Machina TRX aj.; 12 372 m2 strojů a trenažérů 5 000 000

výuka a spolková à 50 na stání výměna povrchu 1 300 000 4 Purkyňova 93 2 tělocvičny výměna světel - činnost; 2 185 m2 na galerii v soc. části 2 000 000

loděnice průběžná 100 000 nájem 5 Veslařská Brno-Jundrov Loděnice; 132 m2 - průběžná údržba průběžná údržba VUT údržba za pozemek

Celkem náklady - 67 946 000 do roku 2030 Zdroj: dopis rektora VUT 30. 3. 2017

Komentář: - Sportoviště jsou využívána pro výuku studentů VUT a ve volné kapacitě pro volnočasovou nebo závodní činnost ZŠ, SŠ, VŠ, sportovních klubů a veřejnosti za předem stanovených podmínek zveřejněných na www.cesa.vutbr.cz/pronajmy-sportovist.cz. - Nabídka volných kapacit sportovišť je zveřejněna na www.cesa.vutbr.cz/pronajmy-sportovist. - Některá sportoviště (viz tabulka) splňují mezinárodní normy pro sportoviště užívaná k mezinárodním sportovním soutěžím. - Například: Letní olympiáda dětí a mládeže, Evropský týden atletiky mládeže – EKAG, Finále družstev juniorů v atletice – ECCCCJ, Speciální olympiáda – regionální i republikové kolo, Republikové a regionální finále OVOV, Podzimní handicap open v atletice, soutěže regionálního i republikového rozsahu v hasičském sportu apod. - VUT pro tyto příležitosti uvolňuje kapacity pro stravování v kolejních menzách a ubytování v kolejích VUT. - Na základě smluvního vztahu jsou sportovní zařízení využívána klienty Technologického parku Brno, ve kterém má město Brno významný vlastnický podíl. - Jak je patrno z tabulky, tak VUT v předcházejících letech modernizovalo a dostavělo sportoviště potřebná ke kvalitnímu výukovému procesu a do roku 2030 nepočítá s další výstavbou. Pouze v areálu Pod Palackého vrchem a u FIT centra Machina je plánováno vybudovat 2 workoutparky. - V tabulce uvedená celková finanční částka 67 946 000 Kč je plánována na postupnou rekonstrukci, opravy a modernizaci sportovišť a jejich technického vybavení. - Vedení VUT předpokládá, že do dokumentu Koncepce sportu 2018−2030 budou zahrnuty nejenom částky za vybudování nových, pro město Brno potřebných sportovišť, ale také částky na jejich udržování a obnovu. Tabulka 59 Vybavenost Veterinární a farmaceutické univerzity Brno sportovišti a tělocvičnami

210

Pro Odpoledne, Hřiště/ Charakter (sporty, Pro Č. Adresa areálu MČ sportovní večer Poznámka/investice tělocvična rozměry, povrch atd.) veřejnost? klub? přístupné? Brno-

Královo Pole

víceúčelová hala: házená, Studenti a zaměstnanci VFU Brno, členové futsal, florbal volejbal, Vysokoškolského sportovního klubu, nohejbal, basketbal, tělocvična veřejnost – smluvně. 1 Palackého třída 1 badminton, tenis; galerie: ano ano ano (hala) Kapacita 80 diváků. stolní tenis, aerobik, 2018 − rekonstrukce podlahy Sportovní úpolové sporty; posilovna; haly v objemu cca 4,8 mil. Kč sauna; 46,6×29,6; parkety Studenti a zaměstnanci VFU 5× venkovní tenisové hřiště ne ne ano 2018 – vybudování streetworkoutového kurty; antuka hřiště v objemu cca 0,3 mil. Kč tělocvična 3× tenisové kurty; antuka ne ne ano dtto (hala) Studenti a zaměstnanci VFU, veřejnost. vozatajské a jezdecké Kapacita 300 diváků. jezdecká hala soutěže, voltiž, výuka ano ne ano 2019 − dobudování zázemí haly i studentů venkovního jezdeckého areálu venkovní dtto ano ne ano v objemu cca 0,2 mil. Kč jezdecký areál Zdroj: dopis rektorátu VFU Brno ze dne 13. 3. 2017

Komentář: Sportovní hala je využívána pro členy ČUS a brněnskou veřejnost například na tyto soutěžní sportovní akce: - Amatérská volejbalová liga (celostátní) - Sportovní klub neslyšících Brno – soutěže - Tréninky – Alligators Brno, 1. liga, Sígrs – americký fotbal, Dosta Bystrc – kopaná, FN u sv. Anny – basketbal, FC Řícmanice – kopaná - Asociace středních sportovních klubů ČR – pravidelné soutěže - SC Hattrick – Hummel Open Game, florbal - Oblastní přebory vysokých škol severní a jižní Moravy – volejbal, florbal, futsal - České akademické hry – házená, badminton Tabulka 60 Vybavenost Mendelovy univerzity v Brně sportovišti a tělocvičnami

211

Hřiště/ Charakter (sporty, Pro Pro sportovní Odpoledne, Č. Adresa areálu MČ Poznámka/investice tělocvična rozměry, povrch atd.) veřejnost? klub? večer přístupné?

Brno-

Žabovřesky míčové hry: volejbal, Jana Babáka 5, futsal, basketbal, korfbal, areál v Budova A VSK Mendelu Studenti a zaměstnanci Mendelovy 1 kin ball, florbal; raketové ne ano Tauferových tělocvična A1 a jeho oddíly univerzity sporty: badminton, tenis a kolejích bodyform, 700 m2 Posilovna a kondiční Budova A cvičení, 100 m2; indoor ne dtto ano dtto tělocvična A2 cycling, 30 m2; aerobní cvičení, 80 m2 Kruhový trénink, power Budova B jóga, pilates, fitbox, tanec, ne dtto ano dtto zrcadlový sál 1 bosu, aerobik, zumba, balet, 215 m2

Budova B Úpolové sporty: krav ne dtto ano dtto Sál 2 maga, kick box, box, TRX

plavecký Externí bazén, zimní Plavání, bruslení, střelba, Pronájem sportovišť, která univerzita 2 - - - - sportoviště stadion, golf nevlastní střelnice, golf Zdroj: dopis rektorátu Mendelovy univerzity v Brně ze 3/2017

Komentář: Mendelova univerzita v Brně má v plánu rekonstrukci ve vnitrobloku sportovního areálu budovy A zahrnující stavební úpravy, rekonstrukci vzduchotechniky a ústředního vytápění v investičních nákladech 748 000 Kč bez DPH + zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení, provádění stavby a výběr zhotovitele, vyřízení stavebního povolení a autorský dozor ve výši 65 000 Kč bez DPH.

212

Tabulka 61 Vybavenost Univerzity obrany sportovišti a tělocvičnami

Hřiště/ Charakter (sporty, Pro Pro sportovní Odpoledne, Č. Adresa areálu MČ Poznámka tělocvična rozměry, povrch atd.) veřejnost? klub? večer přístupné? Brno-Královo Pole Určeno pro volnočasové aktivity studentů 1 Dobrovského 27 tělocvična 30×15 m2 ne ne ne UO a vojáků z povolání víceúčelové: malá kopaná, tenis, volejbal, hřiště (1) streetball; 1 100 m2; ne ne ne dtto umělý povrch

nohejbal, volejbal, hřiště (2) ne ne ne dtto 375 m2; umělý povrch 2 Staňkova 20 tělocvična 50×22 m ne ne ne dtto Brno-Žabovřesky ovál 4 dráhy, malá dtto 3 Jana Babáka 2 hřiště kopaná, boj z blízka; ne ne ne plánováno rozšíření: posilovna, plážový 1 417 m2; umělý povrch volejbal 3 tenisové kurty; hřiště 2 135 m2; umělý povrch, ne ne ne dtto v zimě zastřešeno venkovní vyhřívaný; dtto bazén 25×12,5 m; + hřiště na ne ne ne plánována modernizace technologie plážový volejbal bazénu Brno-sever špatný technický stav; do roku 2022 plánovaná výstavba víceúčelového hřiště 4 Tř. Gen. Píky 2 hřiště nevyužívané s umělým povrchem pro: tenis, malou kopanou, volejbal, nohejbal, basketbal Zdroj: dopis kvestora UO 3/2017

Všechna sportoviště UO (viz tabulka) jsou využívána jen pro studijním plánem stanovenou tělesnou přípravu studentů UO-vojáků z povolání a pro jejich volnočasové aktivity.

213

VÝSLEDKY A ZÁVĚRY Z DOTAZNÍKOVÝCH ŠETŘENÍ

3.1. Dotazník sportovním organizacím Dotazník byl v souvislosti se zaměřením Strategie města Brna zpracován v rovině vizí, hodnot a cílů na dlouhodobý časový horizont (do roku 2030), jako programová část (priority a témata) v časovém horizontu do roku 2026 a jako akční plán (aktivity, akce, projekty) do roku 2020. Toto členění umožnilo získat představy brněnských sportovních organizací o jejich současném stavu a dlouhodobém rozvoji. Dotazník rozeslal OŠMT MMB 301 sportovním organizacím se sídlem na území města Brna. Na dotazník odpovědělo 216 sportovních organizací, tj. 71,76 % z celkového počtu oslovených organizací s právnickou formou zapsaný spolek, s.r.o. a a.s.

3.1.1. Sportovní organizace – současný stav Odpovědi byly získány od celkem 216 organizací, z nichž 54 % pořádá akce pro veřejnost pravidelně, 30 % pořádá akce pro veřejnost nepravidelně a zbylých 16 % akce pro veřejnost nepořádá. Znamená to poměrně vysokou zainteresovanost sportovních organizací na zajištění pohybových aktivit pro neorganizovanou veřejnost. Znění otázek: Jaké sporty v organizaci provozujete a v jakých věkových kategoriích? Uveďte počet členů v jednotlivých věkových kategoriích (do 18 let, dospělí, aktivní senioři) a celkový počet členů ve vaší organizaci. Organizujete mimo aktivity pro vlastní členy i akce pro veřejnost?

Graf 28 Počet členů sportovních organizací v Brně

nad 3000 členů 5 2001 - 3000 členů 4 1501 - 2000 členů 2 1001 - 1500 členů 2 501 - 1000 členů 16 201 - 500 členů 50 151 - 200 členů 13 101 - 150 členů 29 81 - 100 členů 14 61 - 80 členů 19 41 - 60 členů 23 21 - 40 členů 20 10 - 20 členů 11 Méně než 10 členů 9 0 10 20 30 40 50 60

Většinu sportovních organizací trápí nedostatek trenérů. Stav je nepříznivý pro 62 % organizací. Důvody tohoto stavu (nedostatek trenérů, cvičitelů) byly předmětem následující otázky. Znění otázky: Vyhovuje/nevyhovuje počet trenérů, cvičitelů, dalších odborníků stávajícím potřebám?

214

Graf 29 Celková spokojenost klubů se stavem trenérů a cvičitelů

38% Nevyhovuje stávajícím potřebám Vyhovuje stávajícím 62% potřebám

Nejvíce klubů – 45 % − uvádí jako důvod nedostatku trenérů a cvičitelů nemožnost je finančně stimulovat a 21 % uvádí nedostatek trenérů na sportovním trhu. Oba dva důvody pro nemožnost získat trenéry pak vyslovilo 21 % klubů. Jen 5 % dotazovaných uvedlo, že za nevyhovujícím stavem trenérů je nedostatek jejich času a nevyhovující trenérská kvalifikace. Z pohledu budoucnosti kvalitního odborného zázemí sportovních organizací jde o situaci, která si (pravděpodobně nejen v Brně) vyžaduje systémové řešení s využitím následně uvedených možností. Znění otázky: Jaké jsou důvody nedostatku trenérů, cvičitelů a dalších odborníků?

Graf 30 Zjištění důvodu nedostatku trenérů a cvičitelů

Finanční důvody 3% 5% 5% Nedostatek na sportovním trhu 45% 21% Finanční důvody + nedostatek na sportovním trhu Nedostatek času

21% Nedostatek kvalifikace

Většina oslovených klubů již nyní využívá nabídky města Brna a finančně vypořádává dotace z rozpočtu města až do výše 50 % z poskytnuté částky na mládežnické trenéry. Také finanční prostředky do sportu se v posledních letech v rozpočtu města Brna navyšují. Z odpovědí vyplynulo, že většina sportovních organizací si k provozování sportovních aktivit pro své členy sportoviště pronajímá, a to nejčastěji od města Brna, městské části nebo od jiného sportovního klubu či tělovýchovné jednoty, případně od základní školy. Často si kluby sportoviště pronajímají i od soukromých subjektů. Nejméně pak od Jihomoravského kraje a ostatních veřejných subjektů. 215

Znění otázky: Máte k dispozici vlastní sportovní zařízení, nebo si je pronajímáte? Pokud si sportovní zařízení pronajímáte, pak od koho je pronajímáno?

Graf 31 Hodnocení spokojenosti klubů se sportovišti

Pronájem od jiného sportovního klubu 82 nebo tělovýchovné jednoty

Pronájem od JMK, veřejného subjektu 27

Pronájem od města, městské části 91

Pronájem od soukromého subjektu 74

0 20 40 60 80 100

Většina sportovních klubů si sportoviště pronajímá, a i v budoucnu budou v pronájmech pokračovat. Nepatrný počet organizací, které provozují sportoviště, je mohou nabízet dále k pronájmu. Znění otázky: Pokud si sportoviště pronajímáte, budete v pronájmu pokračovat?

Graf 32 Zjištění spokojenosti klubů s pronájmy a kapacitou sportovišť

Sportoviště si pronajímáme 174

Vlastní sportovní zařízení má kapacitu, 20 která umožňuje částečný pronájem Vlastní sportovní zařízení s nedostačující 36 kapacitou Vlastní sportovní zařízení s dostačující 25 kapacitou 0 50 100 150 200

Co se týče finanční situace ve sportovních klubech a tělovýchovných jednotách, graf 33 ukazuje, že 89 % organizaci je se svou finanční situací spokojeno zejména proto, že se jim daří získávat finance z dotačních programů od města Brna, Jihomoravského kraje nebo MŠMT. Dokonce 2 % dotazovaných zvládá situaci z vlastních zdrojů. Jen 9 % hodnotí situaci jako nevyhovující a nemají ani žádné řešení. Je tedy zřejmé, že pokud organizace umí čerpat finance z dotačních programů od města Brna, Jihomoravského kraje nebo MŠMT, nemají s financemi problém. Prostor zde vidíme také v posílení motivace klubů vytvořit si rezervy v podobě tzv. vlastních zdrojů (členské příspěvky, oddílové příspěvky s možností jejich směrování na trenéry a cvičitele, příjmy z hlavní činnosti, příjmy z doplňkové činnosti, příjmy z podnikání pro rozvoj organizace). Z těchto rezerv pak kluby mohou dle vlastního uvážení v budoucnu čerpat na konkrétní činnost nebo pro finanční jistotu klubu. Znění otázek: Je vaše finanční situace vyhovující × nevyhovující? Z jakých zdrojů finance čerpáte?

216

Graf 33 Aktuální finanční situace sportovních organizací

2% Vyhovující s využitím dotací od města Brna, 9% Jihomoravského kraje, MŠMT

Nevyhovující a nemáme řešení ke zlepšení

Vyhovující s využitím 89% vlastní zdrojů

Dotační systém z úrovně města Brna využívá 97 % dotazovaných organizací, a vyhovuje jim i po stránce finanční a metodické. Znění otázek: Využíváte systém dotací z úrovně města Brna? Jak vám systém dotací z úrovně města Brna vyhovuje × nevyhovuje po stránce finanční a metodické? Zdá se vám systém dotací neprůhledný? Jak hodnotíte zájem města Brna o rozvoj sportu?

Graf 34 Využití systému dotací z úrovně města Brna

Ostatní 21 Systém přidělování dotací je neprůhledný 13 Nevyhovuje po stránce metodické 21 Nevyhovuje po stránce finanční 46 Vyhovuje po stránce finanční i metodické 20 Vyhovuje po stránce metodické 90 Vyhovuje po stránce finanční 112 0 20 40 60 80 100 120

Dotační systém z úrovně Jihomoravského kraje využívá 64 % dotazovaných. Nadpoloviční většině systém po stránce metodické i finanční vyhovuje, ale také výrazná část je nespokojena a systém jim připadá komplikovaný a neprůhledný. Znění otázky: Využíváte systém dotací z úrovně Jihomoravského kraje? Jak vám systém dotací z úrovně Jihomoravského kraje vyhovuje × nevyhovuje po stránce finanční a metodické? Zdá se vám systém dotací neprůhledný?

217

Graf 35 Využití systému dotací z úrovně Jihomoravského kraje

Ostatní 50

Systém přidělování dotací je neprůhledný 33

Nevyhovuje po stránce metodické 32

Nevyhovuje po stránce finanční 48

Vyhovuje po stránce metodické 53

Vyhovuje po stránce finanční 65

0 10 20 30 40 50 60 70

Dotační systém z úrovně MŠMT využívá 64 % sportovních organizací. Nadpoloviční většině se systém zdá být neprůhledný a komplikovaný, a to jak po stránce metodické, tak po stránce finanční. Znění otázek: Využíváte systém dotací z úrovně Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT)? Jak vám systém dotací z úrovně MŠMT vyhovuje × nevyhovuje po stránce finanční a metodické? Zdá se vám systém dotací neprůhledný?

Graf 36 Využití systému dotací z úrovně Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy

Ostatní 32

Systém přidělování dotací je neprůhledný 27

Nevyhovuje po stránce metodické 43

Nevyhovuje po stránce finanční 45

Vyhovuje po stránce metodické 48

Vyhovuje po stránce finanční 54

0 10 20 30 40 50 60

Sportovní organizace zároveň byly dotázány, zda využívají nějakou metodická pomoc při zpracování žádostí o dotace. Znění otázky: Uveďte, který/é subjekt/y vám poskytuje/jí metodickou pomoc při administraci žádostí o dotace z veřejných zdrojů. Nejčastější odpovědi: OŠMT MMB (22), FAČR (1), Český veslařský svaz (1), Česká florbalová unie (1), Česká obec sokolská (4), Brněnské tělovýchovné sdružení (BTS, 4), Ústřední spolek OREL (2), externí účetní, ČUS (7), metodickou pomoc jim nikdo neposkytuje a administrativu spojenou s žádostmi o dotace zajišťují svými členy (89), což je velmi dobrý výsledek.

Pozitivně a příznivě vývoj organizace za posledních 10 let hodnotilo 73 % subjektů. Jen 7 % hodnotí vývoj jako nepříznivý a podle 20 % ve vývoji stagnuje. K samotné propagaci kluby využívají zejména vlastní kapacity (95 %), výjimečně pak externí odborné pracovníky (4 %). Jen 1 % využívá k propagaci externí firmy. Zde opět vidíme prostor k motivaci organizací, jednorázově, ale pravidelně využívat pomoc externího pracovníka na organizaci svého klubu (profesionála, přizvaného konzultanta – např. studenty studijních oboru management sportu FSpS).

218

Znění otázek: Jak se jeví celkový vývoj vaší organizace za posledních 10 let? Jakým způsobem zajišťujete propagaci klubu?

Graf 37 Hodnocení celkového vývoje organizací za posledních 10 let

7% Příznivý

Situace se zlepšuje 20% 35%

Stagnující

Situace se zhoršuje

38% Nepříznivý

3.1.2. Představy o rozvoji organizace v krátkodobém horizontu do roku 2020 Převážná většina subjektů – 89 % počítá s navýšením členské základny. Z toho 21 % by chtělo zajistit navýšení o 5 %, 25 % organizací o 10 %, o více jak 10 % by rádo navýšilo členskou základnu 45 % subjektů. Jen 11 % z dotazovaných o navyšování základny neuvažuje. Navýšení členské základny se u většiny organizací týká zejména kategorie do 18 let. K tomuto trendu se přiklonilo 86 % organizací. V polovině případů by organizace také rády navýšily počet trenérů a cvičitelů, ale jen tehdy, když získají finanční prostředky od města Brna, JMK a MŠMT. Také přemýšlejí o rozšíření nabídky sportů, a to ve čtvrtině případů. Nejčastěji uvádějí volejbal, atletiku, tenis a kroužky pro veřejnost. Znění otázek: Máte × nemáte zájem ve svém klubu navýšit členskou základnu, počet trenérů, cvičitelů nebo jednotlivých sportů?

Graf 38 Zájem o navyšování členské, trenérské základny a rozšiřování sportů

11% 21% Ano, až o 5 %

Ano, až o 10 %

Ano, o více než 10 % 43% 25%

219

Nová sportoviště plánuje vybudovat 69 % sportovních organizací, většinou však s využitím dotací města Brna, JMK, MŠMT, střešní organizace, soukromého subjektu apod. Jen nepatrná část počítá s tím, že by zvládly výstavbu z vlastních zdrojů. Předpokládané průměrné náklady na výstavbu činí 7,75 mil. Kč. Roční náklady na provoz jednoho nově vzniklého sportoviště pak 350 tisíc Kč. S penězi pouze z vlastních zdrojů počítá jen 28 % respondentů. Znění otázek: Máte × nemáte zájem o vybudování dalšího sportoviště a jak velké náklady s jeho vybudováním předpokládáte? Jaké předpokládáte roční náklady na jeho provoz? Budete čerpat prostředky z vlastních zdrojů?

Graf 39 Zájem o vybudování nových sportovišť

7% Ano, z vlastních zdrojů

19% Ano, s využitím dotací od MB 31% Ano, s využitím dotací od JMK

Ano, s využitím dotací z MŠMT

Ano, s využitím dotací od 6% zastřešující organizace 15% Ano, s využitím dotací od 7% soukromého subjektu 15% Ne

Z výsledků vyplývá, že finanční prostředky na opravy a investice potřebuje 73 % sportovních organizací. Na tento účel nejčastěji využívají prostředky z dotačních programů města Brna, JMK a MŠMT. Pozitivem je, že podstatnou roli hrají také vlastní zdroje subjektů. Zdá se, že sportovní organizace se v dotační politice z převážné části dobře orientují a dotace umějí cíleně využívat. Znění otázek: Potřebuje vaše stávající sportovní infrastruktura finanční prostředky na investice a opravy? Z jakých zdrojů hodláte finanční prostředky získat?

Graf 40 Investice a opravy stávajících sportovišť

s využitím financí od soukromého subjektu 41 s využitím dotací od zastřešující organizace 40 s využitím dotací z MŠMT 82 s využitím dotací od JMK 84 s využitím dotací od MB 106 z vlastních zdrojů 70

0 20 40 60 80 100 120

Převážná většina organizací plánuje rozvoj aktivit pro veřejnost a liší se jen ve věkových kategoriích, na kterou by se rády zaměřily. S rozvojem aktivit pro veřejnost s důrazem na rozvoj věkové kategorie do 18 let počítá 64 % organizací, 14 % by se rádo zaměřilo na kategorii

220

dospělých a 3 % na kategorii aktivních seniorů. Bohužel 19 % organizací s rozvojem aktivit nepočítá. V budoucnosti lze však předpokládat nutnost většího rozvoje sportu pro seniory. Znění otázky: Jaký máte plán rozvoje aktivit pro veřejnost a na jaké kategorie se budete zaměřovat?

Graf 41 Plán rozvoje aktivit pro veřejnost

19% Ano, zaměřené na kategorii do 18 let 3% Ano, zaměřené na kategorii dospělých

14% Ano, zaměřené na kategorii aktivních seniorů 64% Ne

3.1.3. Priority a témata v časovém horizontu do roku 2026 Sportovní organizace jsou z větší části přesvědčeny o rozvoji své organizace i v horizontu do roku 2026, a také o tom, že veřejnost bude mít stále zájem o jimi nabízené sporty. Přes 80 % sportovních organizací uvažuje o rozvoji členské základny i nabízených sportů. Dokonce 44 % organizací je o tom jednoznačně přesvědčeno. Jen 4 % organizací s rozvojem nepočítají, a to proto, že se obávají poklesu zájmu o daný sport a vzrůstu finanční náročnosti sportu na obyvatele. O zdravém pozitivním sebevědomí sportovních organizací vypovídá fakt, že 94 % organizací předpokládá stálý zájem o nabízené sportovní aktivity pro výkonnostní sportovce, přičemž počítají i se zájmem veřejnosti. Znění otázek: Předpokládáte v období do roku 2026 zásadní rozvoj organizace ve zvyšování počtu členů, sportů apod.? Předpokládáte, že o vámi organizovaný/é sport/y bude mít veřejnost v daném časovém horizontu 2026 stejný zájem jako doposud?

Graf 42 Předpoklad rozvoje organizace a zájem veřejnosti

15% Rozhodně ano 44% Možná ano Pravděpodobně ne Ne 37%

221

3.1.4. Vize, hodnoty a cíle v rozvoji sportu do roku 2030 Postoje k vybudování olympijského centra v Brně Znění otázek: Podporujete vybudování olympijského centra v Brně? Který sport byste preferovali? Více než polovina organizací – 57 % podporuje myšlenku vybudovat v Brně olympijské centrum, které městu i regionu chybí. Ve výběru sportu se však značně liší a neberou v úvahu, že některé z jimi doporučených sportů již svoje olympijská střediska v ČR mají. Dále je třeba brát v úvahu systém zřizování a udělování olympijských center z úrovně jednotlivých sportovních svazů. Uvádíme nejčetněji zmiňované sporty: atletika (16×), fotbal (8×), cyklistika (8×), basketbal (7×), plavání (6×), cyklistika apod.

Další otázky směřovaly k výstavbě nových sportovišť na území města Brna. Respondenti mohli zvolit až pět preferovaných sportů, z nich vyšly výsledky uvedené v tabulce 62. Znění otázky: Napište 5 sportů (dle důležitosti), pro které doporučujete výstavbu nových sportovišť (stadionů).

Tabulka 62 Doporučení výstavby nových sportovišť Sport Počet bodů Sport Počet bodů Hokej 200 Beachvolejbal 9 Fotbal 186 Malá kopaná 6 Atletika 146 Ragby 6 Cyklistika 73 Cyklotrial 5 Multifunkční hala 47 In-line bruslení 5 Volejbal 47 Lyžování 5 Florbal 44 Pétanque 5 Gymnastika 37 Vzpírání 5 Tenis 32 Curling 4 Rychlobruslení 27 Lukostřelba 4 Vodní slalom 23 Parkour 4 Krasobruslení 20 Pozemní hokej 4 Basketbal 19 Běžecké lyžování 3 Sportovní střelba 19 Sportoviště pro veřejnost 3 Házená 17 Bruslení 2 Plavání 15 Workout 2 Badminton 11 Baseball 1 Futsal 11 Squash 1 Úpolové sporty 10 Veslování 1

Více než 3/4 organizací se domnívají, že systém sportovní přípravy talentované mládeže v městě Brně je nedostačující a je třeba jej finančně podpořit. Jen 20 % se domnívá, že systém je nastavený správně. Finanční podporu je dle názoru respondentů nutno zaměřit především na podporu odborného personálu a provoz centra s využitím dotací města Brna, svazů a MŠMT. Je třeba však brát v úvahu, že stěžejní financování sportovních center mládeže probíhá prostřednictvím jednotlivých svazů, které na tato centra čerpají dotace z MŠMT. Centra by organizace zřídila nejraději pro atletiku (9×), florbal (5×), fotbal (4×), lední hokej a basketbal (4×), volejbal, krasobruslení, gymnastiku a karate (3×).

222

Znění otázek: Jaký je dle vašeho názoru systém sportovní přípravy brněnské talentované mládeže (sportovní střediska, sportovní centra mládeže, vrcholová sportovní centra mládeže)? Pro které sporty je nutné zřídit tato centra?

Tabulka 63 Systém sportovní přípravy mládeže Pro které sporty je nutno zřídit sportovní centra mládeže Alpské lyžování 1 Americký fotbal 1 Atletika 9 Badminton 2 Baseball 1 Basketbal 4 Beachvolejbal 2 Biatlon 1 Bikros 1 Curling 2 Cyklistika 1 Florbal 5 Fotbal 4 Futsal 2 Házená 1 Hokej 4 Karate 3 Gymnastika 3 In-line bruslení 2 Korfbal 1 Lakros 1 Ragby 1 Softball 1 Šerm 1 Šachy 1 Tenis 1 Volejbal 3 Krasojízda 2 Windsurfing 1 Jachting 1 Krasobruslení 3

Z odpovědí je zřejmé, že Fakulta sportovních studií MUNI se po 15 letech své existence dostala do povědomí brněnské sportovní veřejnosti. Většina organizací a jejich funkcionáři vědí o studijních oborech, které fakulta nabízí (učitel tělesné výchovy, trenér, rozhodčí, manažer sportu nebo fyzioterapeut). Respondenti se prostřednictvím akademiků či studentů formou přednášek, praxí a dobrovolnických aktivit setkávají s předáváním poznatků z uvedených studijních oborů. Vědí také o rozsáhlé vědecko-výzkumné činnosti fakulty v uvedených oborech.

223

Znění otázky: V Brně působí Fakulta sportovních studií, součást Masarykovy univerzity. Na jakých činnostech se dle vašeho názoru podílí?

Graf 43 Informovanost veřejnosti o Fakultě sportovních studií MUNI

úprava stávajícího fungování počítačových sítí ve městě Brně 2

vývoj nových počítačových systémů 5

vědecko-výzkumná činnost 81

předávání nejnovějších poznatků z oblasti regenerace a výživy ve sportu i v běžném životě 84

výstavba nových sportovišť 17

organizování sportovních akcí s využitím dobrovolníků 33

organizování sportovních akcí s využitím svých studentů 62 výchova vrcholových sportovců a sportovních odborníků (př. učitelé tělesné výchovy, trenéři, 146 manažeři, fyzioterapeuti) 0 50 100 150 200

55 % organizací věří, že v roce 2030 bude schopno na požadavky veřejnosti reagovat. Třetina organizací situaci nedokáže odhadnout a zároveň uvádí, že na situaci spíše nezareagují. Důvody jsou podobné těm, které organizace uvádějí jako hlavní příčinu nespokojenosti s vývojem sportovního prostředí v dnešní době: Nedostatek finančních prostředků na provoz organizace, na kvalifikované trenéry, odborníky z praxe apod. Respondenti považují počet sportovišť, která slouží ke sportování veřejnosti, za nedostatečný, dále se jako problém jeví ubývající počet cvičitelů, trenérů a funkcionářů v roli dobrovolníků. Znění otázek: Předpokládáte, že vaše organizace bude schopna v roce 2030 reagovat na zvyšující se poptávku veřejnosti na vaše služby? Pokud ne, z jakého důvodu to bude?

Graf 44 Pokrytí poptávky veřejnosti sportovními organizacemi a jejich službami v roce 2030

22% Určitě ano 32% Spíše ano

Spíše ne

Určitě ne 1% 33% 12% Nedovedeme odhadnout

224

71 % dotázaných sportovních organizací považuje umístění města Brna na sportovní mapě ČR za neodpovídající jeho sportovní historii a významu druhého největšího města v ČR. Znění otázky: Jak vnímáte současné umístění Brna na sportovní mapě ČR (v porovnání s jinými krajskými městy)?

Graf 45 Umístění města Brna na sportovní mapě

Odpovídající 29%

Neodpovídající a do roku 2030 nutno pracovat na 71 % zlepšení s využitím Nové koncepce sportu města Brna

3.2. Dotazník občanům města Brna Dotazník byl distribuován prostřednictvím Metropolitanu 2/2017, na sociálních sítích města Brna a Masarykovy univerzity, Facebooku, Twitteru, Instagramu v první polovině měsíce února 2017. Dotazník šlo v elektronické podobě odeslat s využitím webových stránek www.brno.cz/sport, případně jej vyplnit v papírové podobě a odevzdat na OŠMT MMB do 31. 3. 2017. Bylo odevzdáno celkem 913 vyplněných dotazníků, které byly následně vyhodnoceny členy realizačního týmu Fakulty sportovních studií MUNI pro Koncepci sportu 2018−2030. Odpovědi na jednotlivé otázky jsou dále v textu prezentovány obrázky a doprovodným komentářem. Odpovědělo podstatně více žen než mužů. Průměrný věk respondentů byl 40,2 let, medián 40 let.

Graf 46 Struktura respondentů

39%

Muž Žena 61%

225

Převážná většina odpovědí pochází od vysokoškolsky vzdělaných respondentů.

Graf 47 Vzdělání respondentů

1% 3%

Základní 29% Střední bez maturity/vyučen Střední s maturitou

67% Vysokoškolské

Nejvyšší počet respondentů (126) je z nejlidnatější části města Brna – MČ Brno-střed. Následuje 116 respondentů, kteří mají bydliště mimo město Brno, což odpovídá skutečnosti, že se vyjadřovali i respondenti, kteří jsou v Brně zaměstnaní anebo z blízkého okolí za sportem do Brna dojíždějí.

Graf 48 Místo bydliště respondentů

Nebydlím v Brně 116 Židenice 44 Žebětín 9 Žabovřesky 44 Vinohrady 27 Útěchov 0 Tuřany 5 Střed 126 Starý Lískovec 39 Slatina 16 Sever 70 Řečkovice a Mokrá Hora 22 Ořešín 0 Nový Lískovec 24 Medlánky 6 Maloměřice a Obřany 10 Líšeň 63 Královo Pole 64 Komín 14 Kohoutovice 48 Kníničky 0 Jundrov 12 Jih 19 Jehnice 1 Ivanovice 2 Chrlice 5 Černovice 8 Bystrc 76 Bosonohy 4 Bohunice 28 0 20 40 60 80 100 120 140

226

Jak je patrné z grafu 49, tak se většina respondentů (89 %) věnuje sportu, což je s ohledem na zaměření dotazníku pozitivní efekt.

Graf 49 Výsledek dotazu, zda se občan věnuje aktivně nějakému sportu

11%

Ano, pravidelně Ano, nepravidelně 34% 55% Ne

Dotaz byl ještě směrován na intenzitu sportovních aktivit a vynaložené finanční prostředky na sport. Respondenti se vyjádřili následovně: Průměrně se věnují sportu 5,9 hodin týdně, jejich průměrné roční výdaje za sportovní aktivity činí 10 700 Kč, na sportovní aktivity dětí věnují ročně 12 500 Kč, z toho činí 2 800 Kč příspěvky oddílům. Tyto hodnoty odpovídají výsledkům i jiných obdobně zaměřených průzkumů.

Graf 50 Jak sportují děti respondentů

Ostatní 99

Navštěvují komerční sportoviště/aktivity 174

Individuálně s kamarády 202

Individuálně s rodiči 258

Zájmově ve školním kroužku 130

Ve sportovním klubu 222

0 100 200 300

Porovnáme-li uvedené odpovědi s vyjádřením na grafu 49, kde je uvedeno, že 89 % respondentů se věnuje sportovním aktivitám, pak to znamená, že většina respondentů provozuje sport rekreačně ve formě sportu pro všechny. Do budoucna by bylo velmi vhodné, aby sportovní kluby své aktivity (nabídky) intenzivněji propagovaly.

227

Graf 51 Je respondent registrován v nějakém sportovním klubu

22%

Ano Ne

78%

Další otázka žádala ty respondenty, kteří sportují v některém sportovním klubu, aby sdělili, který sport provozují. Odpovědi jsou následující: fotbal 16,6 %, basketbal 6 %, plavání 5,3 %, florbal 4,6 %, atletika 4,5 %, orientační běh 4,3 %, volejbal 4 %, tenis 3,3 % a řada dalších sportů v zanedbatelném procentním skóre (badminton, futsal, kuželky, ragby, stolní tenis, golf, horolezectví, jachting, karate, atd.). Na otázku, jaká sportoviště v Brně respondenti navštěvují, odpovídali všichni, tedy nejen ti, kteří jsou registrování ve sportovních organizacích. Proto jsou uvedeny například ledové plochy, volně přístupná sportoviště, posilovny/fitness a tělocvičny.

Graf 52 Jaká sportoviště v Brně navštěvujete

Ostatní 181 Kluziště/ledové plochy 369 Horolezecká stěna 81 Volně přístupná hřiště pro rekreační sport 354 Volejbalové kurty 87 Tenisové kurty 130 Sportovní hala 228 Posilovna/fitness 333 Tělocvična 295 Plavecký bazén 668

0 200 400 600 800

55 % respondentů je spokojeno se sportovní infrastrukturou města Brna. V grafu 49 je uvedeno, že 11 % respondentů se sportu nevěnuje, což by odpovídalo 12 %, kteří se nedovedou ke sportovní infrastruktuře vyjádřit. Zbývajících 33 % nespokojených respondentů by mělo být bráno v úvahu při tvorbě Koncepce sportu 2018−2030 v tom smyslu, aby se přijala taková reálná opatření, jež by situaci ve sportovní infrastruktuře města Brna zlepšila.

228

Graf 53 Považujete sportovní infrastrukturu v Brně za dostatečnou

5% 12%

9% Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne

50% Rozhodně ne 24% Nevím, nedokážu posoudit

Vyjádření respondentů k otázce, zda jejich MČ nabízí dostatek sportovního vyžití: Odpovědi 35 % ano, 36 % ne a 29 % nedovede posoudit. Výsledek této anketní otázky bude porovnáván s výsledky dotazníků pro městské části.

Graf 54 Nabízí vaše MČ dostatek sportovního vyžití

29% 35% Ano Ne Nevím, nedokážu posoudit

36%

Následující odpovědi na otázku, jaké sportoviště respondentům nejvíce chybí, jsou velmi důležité, proto budou brány v úvahu při tvorbě souboru nových sportovních staveb v rámci Koncepce sportu 2018−2030, pokud bude jejich výstavba odpovídat záměrům územního plánu a majetkoprávním vztahům k potřebným pozemkům.

Tabulka 64 Jaké sportoviště vám ve městě Brně chybí? Sportoviště Počet odpovědí Více cyklostezek a jejich návaznost a napojení 110 × Plavecké bazény pro veřejnost (50metrové) 58 × Fotbalový a hokejový stadion 39 × Atletický stadion pro veřejnost 25 ×

229

Sportoviště Počet odpovědí Travnaté plochy pro běhání 22 × Multifunkční sportoviště 18 × Sjezdovka 18 × Vodácký kanál 11 × Workoutová hřiště 11 × Tenisové kurty 10 × Posilovny a fitness centra 9 × Stezky na zimní sporty (běžky) 6 × Velodrom, MTB park 4 × Florbalová hala 4 × Hala na curling 3 ×

Jak vyplývá z grafu 55, 73 % respondentů se vyjádřilo, že je ochotno za sportem v městě Brně dojíždět. Vychází to pravděpodobně ze situace, že MHD a IDS jsou v Brně na vysoké úrovni. Podstatně menší procento respondentů (23 %) sděluje, že není ochotno za sportem v Brně dojíždět a 4 % se nedovedou k této otázce vyjádřit.

Graf 55 Jsou respondenti ochotni za sportem v rámci Brna dojíždět?

3% 4%

26% Rozhodně ano 20% Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Nevím

47%

Následující otázka se týkala představ respondentů, zda by si chtěli vyzkoušet jiné sporty než ty, kterým se věnují. Podstatná část jich jmenovala tenis, horolezecké sporty, badminton, golf, lyžování, střelbu, curling apod. S výjimkou lyžování mají zájemci o uvedené sporty možnost si je v městě Brně vyzkoušet na již existujících sportovištích.

37 % respondentů navštěvuje sporty jako diváci, z toho je 158 odpovědí ve prospěch hokeje, 64 ve prospěch fotbalu, 51 basketbal, 46 volejbal, 24 florbal; následuje výčet dalších atd. 63 % sporty jako diváci nenavštěvují. Dá se předpokládat, že jde o pasivní diváky sledující televizní přenosy, což odpovídá výsledkům obdobně zaměřených průzkumů. Zde je výčet převážně sledovaných sportů následující: hokej 331, biatlon 208, fotbal 146, tenis 130, atletika 114 atd.

230

Graf 56 Odpovědi na otázku, zda respondenti navštěvují některé sporty v Brně jako diváci

37% Ano Ne 63%

Jedna z posledních otázek se ptala, zda respondenti vědí, jakou finanční částkou město Brno ročně podporuje sport. Odpovědi nejsou pro zadavatele dotazníkové šetření (MMB) příznivé v tom smyslu, že občané nejsou pravidelně, průkazně a smysluplně o této záležitost informováni, přestože město Brno v porovnání s jinými městy ČR vynakládá na sport ročně vysoké částky, řádově stovky milionů Kč. Souhrn odpovědí respondentů: 12 % uvádí 3 mil. Kč, 31 % 30 mil. Kč, 36 % 130 mil. Kč a jen 11 % respondentů se svou odpovědí blíží reálné částce, kterou město vynakládá ročně na sport − více než 300 mil. Kč.

Graf 57 Otázka, zda respondenti vědí, jakou finanční částkou město Brno ročně podporuje sport

11% 12%

cca 3 mil. Kč cca 30 mil. Kč cca 130 mil. Kč 36% 41% cca 300 mil. Kč

231

3.3. Dotazník městským částem Vyplněné dotazníky a doprovodné tabulky vrátilo zpět všech 29 městských částí města Brna. Z pohledu vypovídací schopnosti pro potřeby Koncepce sportu 2018−2030 jde o velmi důležitý podkladový materiál, což dokládá rozbor odpovědí. Většina MČ má v rozpočtu dotační program na podporu sportu na svém území. 21 % MČ dotační program nemají. I když tyto městské části dotační program v rozpočtu vyčleněný nemají, sport na svém území mohou podporovat z jiných rozpočtových kapitol.

Graf 58 Máte dotační program na podporu sportu?

21%

Ano

79%

Jak je patrné z tabulky 65, tak v dotačních programech převažuje fotbal, s velkými odstupy následuje tenis, házená, karate a všestrannost.

Tabulka 65 Pokud dotační program máte, které tři sporty jsou ve vaší MČ nejvíce podporovány? Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 Fotbal 13x Tenis 3x Stolní tenis 2x Volejbal 3x Házená 3x Basketbal 3x Basketbal 3x Karate 2x Fotbal 1x Hokejbal 1x Atletika 2x Florbal 1x Sokol 1x Cyklistika 2x Futsal 2x Moderní gymnastika 1x Sokol 2x Lyžování 1x Biatlon 1x Všestrannost 2x Plavání 2x Atletika 1x Fotbal 2x Ragby 1x Futsal 1x Korfbal 2x Nohejbal 1x Tenis 2x Zápas volný styl 1x Všestrannost 4x

Tabulka 66 Objemy dotačních programů v Kč v letech 2014–2017 a jejich % z rozpočtu MČ č. MČ Městská část 2014 % 2015 % 2016 % 2017 % 1 Brno-střed 12,000 4,00 12,000 4,00 12,000 4,00 12,000 4,00 2 Brno-Žabovřesky 1,160 1,00 1,160 1,00 1,235 1,00 23,235 14,00 3 Brno-Královo Pole 0,373 0,07 0,369 0,08 0,370, 0,10 0,370 0,10 4 Brno-sever 1,048 0,20 3,008 0,50 1,357 0,20 5,050 1,00 5 Brno-Židenice 0,740 0,42 0,685 0,41 0,630 0,38 0,765 0,42

232

č. MČ Městská část 2014 % 2015 % 2016 % 2017 % 6 Brno-Černovice 0,268 0,30 0,250 0,33 0,300 0,34 0,300 0,34 7 Brno-jih 0,526 0,25 4,002 2,83 5,410 3,97 4,735 5,52 8 Brno-Bohunice 0,215 0,36 0,234 0,37 0,244 0,38 0,278 0,37 9 Brno-Starý Lískovec 0,020 0,03 0,042 0,05 0,050 0,05 0,000 0,00 10 Brno-Nový Lískovec 0,299 0,50 0,495 0,60 0,500 1,00 0,500 0,50 11 Brno-Kohoutovice 3,520 4,55 0,699 0,68 0,999 0,65 1,858 1,79 12 Brno-Jundrov 0,066 0,18 0,380 1,18 0,275 0,80 0,190 0,50 13 Brno-Bystrc 0,238 0,20 0,262 0,20 0,292 0,18 0,316 0,08 14 Brno-Kníničky 0,185 1,93 0,137 1,39 0,215 2,02 0,436 3,84 15 Brno-Komín 0,100 0,30 0,160 0,60 2,800 7,10 0,320 0,70 16 Brno-Medlánky 0,076 0,20 0,109 0,30 0,160 0,50 0,170 0,50 17 Brno-Řečkovice a M. Hora 0,135 0,13 0,135 0,14 0,135 0,11 0,225 0,23 18 Brno-Maloměřice a Obřany 1,275 5,00 1,275 5,00 0,300 1,25 1,300 5,00 19 Brno-Vinohrady 0,119 0,16 0,147 0,27 1,700 2,17 2,209 4,45 20 Brno-Líšeň 0,189 0,67 0,187 0,67 0,217 0,44 0,307 0,28 21 Brno-Slatina 0,200 0,30 0,200 0,30 0,200 0,30 0,200 0,30 22 Brno-Tuřany 0,200 0,50 0,200 0,50 0,230 0,55 0,230 0,55 23 Brno-Chrlice 0,100 0,50 0,100 0,50 0,440 2,00 1,400 5,50 24 Brno-Bosonohy 0,250 1,20 0,255 1,60 0,255 1,20 0,255 1,20 25 Brno-Žebětín 0,174 1,00 0,218 1,20 0,338 1,70 0,275 1,00 26 Brno-Ivanovice 0,016 0,20 0,276 3,00 0,110 1,30 0,370 5,00 27 Brno-Jehnice 0,100 1,50 0,100 1,50 0,100 1,50 0,120 1,50 28 Brno-Ořešín 0,130 3,20 0,087 2,30 0,074 1,80 0,074 1,60 29 Brno-Útěchov 0,060 3,00 0,100 4,00 0,300 12,0 0,300 12,00 Zdroj: informace MČ

Průměrné rozpočty MČ na sport se v průběhu období 2014−2017 postupně zvyšují a představují následující hodnoty:

Tabulka 67 Průměrné rozpočty MČ na sport rozpočet v tis. Kč rozpočet v tis. rok procenta průměr procenta medián aritmetický průměr Kč medián 2014 870 207 1,18 0,50 2015 968 242 1,30 0,67 2016 1124 300 1,84 1,10 2017 2136 316 2,89 1,20

233

Graf 59 Mají MČ zpracovanou koncepci sportu na následující období?

14% 27%

Ano Ne Ještě není rozhodnuto

59%

Jak vyplývá z grafu 60, tak téměř polovina MČ postrádá na svém území cyklostezky a je nutné jejich systém cíleně budovat.

Graf 60 Výskyt cyklotras či in-line stezek na území MČ

45% Ano Ne 55%

Graf 61 Potřeba dobudování cyklostezek v MČ

10%

Ano Ne

90%

234

Graf 62 Informace, zda má MČ ustavenu komisi zabývající se problematikou sportu

31%

Ano Ne

69%

Pokud se týká využívání sportovišť ve vlastnictví jednotlivých MČ veřejností, případně sportovními oddíly, pak je možné konstatovat, že až na drobné výjimky je veřejnosti i sportovním oddílům umožněno tato sportoviště plně využívat. Do přehledu sportovišť MČ nejsou zařazena sportoviště základních, středních a vysokých škol a sportoviště ve vlastnictví města Brna, případně firmy Starez-sport, a.s., z toho důvodu, že tato sportoviště jsou uvedena v samostatných kapitolách I. části Koncepce sportu 2018−2030.

Tabulka 68 Současný stav, typ a využití (veřejnost, sportovní oddíly) sportovišť na území jednotlivých městských částí (bez sportovišť, která jsou součástí základních, středních, vysokých škol anebo jsou v majetku města) Č. Hřiště/ Celkem Využívá Využívají Městská část Tělocvična Bazén Kluziště MČ mini sportoviště veřejnost kluby 1 Brno-střed 16/0 1 4 1 22 21 5 2 Brno-Žabovřesky 2/7 0 0 0 9 9 0 3 Brno-Královo Pole 9 3 3 2 17 12 8 4 Brno-sever 17/19 0 0 0 36 35 2 5 Brno-Židenice 5/0 3 0 0 5 1 2 6 Brno-Černovice 4/0 0 0 0 0 4 2 7 Brno-jih 14/2 0 1 0 17 13 14 8 Brno-Bohunice 3/9 2 0 0 14 14 4 9 Brno-Starý Lískovec 3/0 0 0 0 3 3 2 10 Brno-Nový Lískovec 3/7 0 0 0 10 10 3 11 Brno-Kohoutovice 7/12 0 1 0 19 20 0 12 Brno-Jundrov 3/1 0 0 0 4 3 2 13 Brno-Bystrc 8/16 0 0 0 24 24 2 14 Brno-Kníničky 1 1 0 0 2 2 2 15 Brno-Komín 7/2 0 0 0 9 6 5 16 Brno-Medlánky 5/4 0 0 0 9 8 3 Brno-Řečkovice a Mokrá 17 4/3 1 0 0 7 7 8 Hora Brno-Maloměřice a 18 3/0 2 0 0 5 5 5 Obřany

235

Č. Hřiště/ Celkem Využívá Využívají Městská část Tělocvična Bazén Kluziště MČ mini sportoviště veřejnost kluby 19 Brno-Vinohrady 3/0 0 0 0 3 3 3 20 Brno-Líšeň 2/0 1 0 1 4 4 1 21 Brno-Slatina 3/1 1 0 0 4 5 5 22 Brno-Tuřany 7/0 2 0 0 9 7 9 23 Brno-Chrlice 2/3 0 0 0 5 5 5 24 Brno-Bosonohy 2/1 1 0 0 4 4 4 25 Brno-Žebětín 2/1 0 0 0 3 3 2 26 Brno-Ivanovice 2 1 0 0 3 3 3 27 Brno-Jehnice 1/1 1 0 0 4 3 3 28 Brno-Ořešín 3/0 1 0 1 5 5 0 29 Brno-Útěchov 3/0 1 0 1 4 3 3 Celkem 142/91 22 9 5 257 242/94 % 59/22 %

Tabulka 69 Přehled odvětví, ve kterých MČ nabízí dostatek využití pro rekreační sportování (nejméně 3× uvedené) Tenis 11× Fotbal 9× Míčové hry 8× Cyklistika 8× Volejbal 7× Stolní tenis 6× Plavání 6× Běh 5× Turistika 4× Nohejbal 4× Atletika 4× In-line bruslení 3× Badminton 3×

Tabulka 70 Přehled odvětví, ve kterých MČ nenabízí dostatek sportovního využití pro rekreační sportování (uvedeno alespoň 2×) In-line bruslení 6× Plavání 5× Cyklistika 5× Hokej 5× Fotbal 3× Tenis 3× Skate park 2× Workoutová hřiště 2× Atletika 2× Lyžování 2× Umělé stěny 2×

236

28 % městských částí nepořádá sportovní akce pro veřejnost ze své úrovně. To však neznamená, že se zde sportovní akce nekonají, pořadatelství je organizováno jinými subjekty (sportovní kluby, sportovní agentury aj.).

Graf 63 Odpověď na otázku, zda MČ pořádají pravidelně sportovní akce pro veřejnost

28%

Ano Ne

72%

U akcí, které MČ pořádají pro veřejnost, převažují sportovní dny nebo olympiády pro děti.

Tabulka 71 Nejčastěji pořádané akce pro veřejnost Typ akce Počet zmínek Pravidelnost Sportovní den 6× 1× ročně Dětský den/olympiáda 5× 1× ročně Turnaj ve stolním tenisu 1× 2× ročně Turnaj v tenisu 1× 1× ročně Den radnice (závody in-line nebo běh) 1× 1× ročně Brněnské běhy 1× 1× za 14 dní Dětské cyklistické závody 2× 1× ročně Turnaj v nohejbalu 1× Kulturně-pohybové odpoledne 1× ročně Jarní běh severem 1× ročně Seniorská štafeta 1× ročně Sportovně-zábavné odpoledne 1× ročně

237

Graf 64 Vyjádření MČ, zda v příštích pěti letech plánují/neplánují výstavbu nových sportovišť při jimi spravovaných ZŠ

31%

Ano Ne

69%

Pokud se k uvažovaným 31 % MČ, které plánují výstavbu nových sportovišť při svých ZŠ, připočte soubor požadavků uvedených městskými částmi v dotazníku s názvem „volné odpovědí a komentáře“, pak se zvýší % MČ, které plánují u svých ZŠ výstavbu nových sportovišť na velmi významných 56 %. Seznam MČ, které plánují výstavbu nových sportovišť, včetně typu sportoviště a ZŠ, u které by sportoviště mělo být postaveno, je uveden v tabulce 72.

Tabulka 72 Požadavky MČ na výstavbu nových sportovišť u jimi zřizovaných ZŠ Brno-Bohunice ZŠ Arménská, dokončení II. etapy rekonstrukce hřiště Brno-Žabovřesky ZŠ Sirotkova, víceúčelové tělovýchovné zařízení, dokončení v roce 2018 Brno-Bosonohy Pouze v případě stavby nové školy ZŠ Požární (Měšťanská), tělocvična hotová PD, nejsou prostředky Brno-Tuřany na realizaci Brno-Černovice ZŠ Kneslova, rekonstrukce hřiště s umělým povrchem vč. dráhy Brno-Starý Lískovec ZŠ Bosonožská, atletický ovál, víceúčelové hřiště ZŠ Vejrostova 1, hřiště pro plážový volejbal s využitím i pro jiné sporty, Brno-Bystrc budoucí ZŠ Kamechy, školní multifunkční hřiště pro školní mládež a volnočasové aktivity dětí a mládeže Brno-Chrlice ZŠ Jana Broskvy, tělocvična nebo sportovní hala Brno-Královo Pole ZŠ Botanická, vybudovat venkovní atletické prostory Brno-Židenice ZŠ Kuldova, výstavba školního hřiště Brno-jih ZŠ Tuháčkova, vybudování víceúčelové haly Brno-Nový Lískovec ZŠ Kamínky, vybudování bazénu Brno-Medlánky ZŠ Hudcova, vybudování bazénu Brno-Maloměřice a Obřany ZŠ Hamry, výstavba nového sportoviště Brno-Vinohrady ZŠ Mutěnická, vybudování hřiště na fotbal a haly na hokej Brno-Líšeň ZŠ Holzova, výstavba sportovního areálu

238

Do následující tabulky 73 jsou zařazeny požadavky MČ na rekonstrukci stávajících sportovišť, uvedené v dotazníku jako „volné odpovědi a komentáře“.

Tabulka 73 Požadavky MČ na rekonstrukci stávajících sportovišť při jejich ZŠ ZŠ Hroznová, rekonstrukce venkovního hřiště a tělocvičny ZŠ Křenová, rekonstrukce tělocvičny ZŠ Náměstí Míru, rekonstrukce tělocvičny Brno-střed ZŠ Křídlovická, rekonstrukce hřiště ZŠ Antonínská, rekonstrukce hřiště ZŠ Horní, rekonstrukce bazénu ZŠ Úvoz, generální rekonstrukce hokejové haly Brno-Žabovřesky ZŠ Jana Babáka, rekonstrukce venkovního hřiště a tělocvičny Brno-Židenice ZŠ Gajdošova, rekonstrukce hřiště Brno-Řečkovice a Mokrá Hora ZŠ Horácké náměstí, rekonstrukce hřiště Brno-Slatina ZŠ Přemyslovo nám., rekonstrukce multifunkční haly MČ, které nemají ZŠ Kníničky, Ivanovice, Ořešín, Útěchov

Na následujícím grafu 65 je znázorněna odpověď na otázku, zda MČ plánují/neplánují na svém katastrálním území výstavbu nových sportovišť mimo ta, která již přiřadily ke svým ZŠ. Z obrázku vyplývá, že převážná většina MČ (25 z celkového počtu 29) plánuje na svém území v následujících 5 letech zahájit výstavbu nových sportovišť. To je velmi pozitivní s ohledem na rozvoj sportu ve městě Brně. V následující tabulce 8 je výčet městských částí se záměrem stavět, včetně typu sportoviště, které chtějí na svém území nově vybudovat.

Graf 65 MČ plánují na svém katastrálním území v následujících pěti letech vybudovat nová sportoviště mimo ta, která plánují vybudovat u svých ZŠ

14%

Ano Ne

86%

Z tabulky 74 vyplývá, že převážná většina MČ plánuje vybudování hřiště pro volnočasové aktivity a cyklostezek. Jde o významný pozitivní prvek v Koncepci sportu 2018−2030. V následujícím grafu 66 je uveden přehled struktury nově budovaných sportovišť.

239

Tabulka 74 Seznam MČ, které chtějí v následujících pěti letech zahájit na svém území výstavbu nových sportovišť, včetně jejich typu Brno-Bohunice Volnočasové venkovní hřiště Brno-Ivanovice Volnočasové venkovní hřiště, cyklostezka Brno-Vinohrady Volnočasové venkovní hřiště Brno-Žabovřesky Dětská hřiště Brno-Bosonohy Cyklostezka, workoutové hřiště Brno-Královo Pole Volnočasové venkovní hřiště Brno-Ořešín Volnočasové venkovní hřiště Brno-jih Volnočasové venkovní hřiště Volnočasové venkovní hřiště, cyklostezka, in-line dráha, dobudování Brno-Tuřany sportovního areálu Karkulínova, workoutové hřiště Sportovní hala, volnočasové venkovní hřiště, krytý plavecký bazén, Brno-Židenice cyklostezka Brno Černovice Volnočasové venkovní hřiště Brno-Medlánky Cyklostezka, workoutové hřiště Brno-Slatina − oprava Sportovní hala, cyklostezka Brno-Bystrc Tělocvična, volnočasové venkovní hřiště Brno-Řečkovice a Mokrá Hora Volnočasové venkovní hřiště Brno-Útěchov Volnočasové venkovní hřiště Brno-Chrlice Volnočasové venkovní hřiště, cyklostezka, kluziště Brno-Žebětín Cyklostezka, mobilní ledová plocha Brno-střed Volnočasové venkovní hřiště, horolezecká stěna Sportovní hala, tělocvična, volnočasové venkovní hřiště, cyklostezka, in-line Brno-Kníničky dráha Brno-Maloměřice a Obřany Tělocvična Brno-Komín Volnočasové venkovní hřiště, cyklostezka, in-line dráha Brno-sever Volnočasové venkovní hřiště, in-line dráha, horolezecká stěna Brno-Líšeň Sportovní hala, volnočasové venkovní hřiště, cyklostezka Přestavba výměníkové stanice na tenisovou halu, vybudování parkurového Brno-Nový Lískovec hřiště

Graf 66 Struktura sportovišť, která MČ hodlají vybudovat v příštích pěti letech

240

3.4. Sociologický výzkum: Jaké chcete Brno – sportovní část 3.4.1. Cíle výzkumu Magistrát města Brna zadal na přelomu roku 2016 a 2017 sociologický průzkum, jehož zpracovatelem byla společnost FOCUS – centrum pro sociální a marketingovou analýzu. Průzkum se podrobně věnoval důležitosti různých aspektů kvality života ve městě Brně a spokojenosti jeho obyvatel. Také si kladl za cíl zjistit, co by se mělo podle názoru obyvatel v Brně změnit či zkvalitnit. Výsledky průzkumu byly použity jako jeden z podkladů při tvorbě nové Strategie pro Brno s časovým horizontem do roku 2050 a dalších dílčích strategií, jako je např. Strategie sportu. Hlavním cílem průzkumu bylo zjistit a popsat význam jednotlivých aspektů kvality života pro spokojený život obyvatel Brna a jejich preference v budoucím směřování města Brna a celé brněnské metropolitní oblasti (BMO). Analýza výsledků zohlednila rozdílné postoje obyvatel podle demografické a socioekonomické struktury a podle místa bydliště.

Hlavní výzkumné otázky: 1. Jaký význam a důležitost přisuzují obyvatelé Brna jednotlivým aspektům kvality života? 2. Jaké jsou preference obyvatel při budoucím rozvoji města? 3. Které oblasti kvality života se mají měnit a jakým způsobem?

3.4.2. Design výzkumu Výzkum byl realizován pomocí dvou komplementárních metod. V první etapě šlo o kvalitativní výzkum, který mapoval potřeby různých cílových skupin – obyvatel města v jednotlivých oblastech ve městě Brně s různou kvalitou života − a jejich očekávání dalšího rozvoje města. Výsledky kvalitativní části výzkumu dále posloužily jako podnětový materiál při tvorbě dotazníku pro druhou část výzkumu – kvantitativní dotazníkové šetření brněnské populace ve věku 15 a více let.

Kvantitativní výzkum Jednalo se o terénní dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku brněnské populace ve věku 15 a více let. Velikost výběrového vzorku byla 1 230 respondentů. Respondenty byly osoby ve věku 15 a více let žijící v Brně (80 % respondentů s trvalým a 20 % s obvyklým pobytem). Sběr byl realizován na základě kvótního výběru. • Populace: osoby ve věku 15 a více let žijící v Brně • Výběr respondenta: kvótní výběr (věk, pohlaví, nejvyšší dosažené vzdělání, typ pobytu a městská část) • Metoda: standardizované face-to-face rozhovory tazatelů s respondenty • Nástroj sběru dat: dotazník obsahující uzavřené i otevřené otázky, rozhovory probíhaly v domácnostech respondentů • Termín sběru dat: 8. prosince 2016–24. ledna 2017 • Počet tazatelů, kteří na výzkumu pracovali: 162 tazatelů • Počet sebraných dotazníků: 1 230 úplných dotazníků

241

3.4.3. Výsledky výzkumu v části Sport a volný čas Nabídka možností města pro sportovní a rekreační vyžití se optikou občanů řadí do oblastí se střední mírou důležitosti – za důležitou ji považuje 72 % dotázaných, pro čtvrtinu (24 %) je tato oblast nedůležitá. Znění otázky: Zamyslíte-li se nyní nad možnostmi pro sportovní a rekreační vyžití ve městě Brně, jak moc jsou pro Vás tyto možnosti důležité?

Graf 67 Důležitost možností pro sportovní a rekreační vyžití v Brně

3% 8%

34% 16% velmi důležité spíše důležité spíše nedůležité zcela nedůležité nevím, neumím posoudit

38%

(q38), N = 1 230, obyvatelé Brna

Tři čtvrtiny obyvatel (78 %) jsou s nabídkou města pro sportovní a rekreační vyžití spokojeny – spokojenost je tedy větší než vnímaná důležitost. Nespokojeno je 13 % dotázaných, desetina (9 %) danou oblast nedokáže posoudit. Znění otázky: Do jaké míry jste s vybaveností města Brna pro sportovní a rekreační vyžití celkově spokojen/a?

Graf 68 Celková spokojenost s vybaveností města Brna pro sportovní a rekreační vyžití

9% 12%

13% Velmi spokojen/a Spíše spokojen/a Spíše nespokojen/a Velmi nespokojen/a Nevím, neumím posoudit

66%

(q44), N = 1 230, obyvatelé Brna

242

Komparativní graf důležitosti a spokojenosti pak ukazuje, že jak na úrovni celku obyvatel Brna, tak v rámci většiny vybraných skupin obyvatel jsou v obecné úrovni jejich potřeby v oblasti sportovního a rekreačního využití naplňovány. Rozdíly v procentech těch, pro které jsou nabídka a možnosti sportovního a rekreačního vyžití v Brně důležité, jsou kryty podíly těch, kdo jsou s možnostmi uspokojování těchto potřeb v Brně spokojeni. Výraznější deficit spokojenosti s možnostmi pro sportovní a rekreační vyžití v Brně ve vztahu k připisované důležitosti lze pozorovat u cílové skupiny „střední generace“ (ekonomicky aktivní ve věku 36– 54 let) a u obyvatel Bohunic, kteří vykazují velmi nízkou míru spokojenosti s možnostmi pro sportovní a rekreační vyžití v Brně (46 %), přičemž dvě třetiny z nich (65 %) tuto oblast považují za důležitou. Z grafu dále vyplývá, že nabídka možností pro sportovní a rekreační vyžití ve městě má vyšší důležitost zejména u osob ve věku 15–39 let, studentů, mladých pracujících, rodičů malých dětí, respondentů z domácností s nezaopatřenými dětmi, ale i příslušníků cílové skupiny střední generace.

Graf 69 Spokojenost s vybaveností města Brna pro sportovní a rekreační vyžití a její důležitost dle vybraných sociodemografických charakteristik obyvatel Důležitost (rozhodně, spíše důležité) Spokojenost (rozhodně, spíše spokojen/a)

100% 92% 86% 90% 87% 78% 87% 89% 79% 88% 82% 91% 71% 76% 75% 76% 80% 85% 86% 65% 85% 69% 68% 85% 80% 87% 72% 76% 60% 73% 75% 70% 72% 62% 56% 40% 49% 43% 20% 0% muž žena Senioři Studenti Pre-senioři 15 až 24 let 15 až 39 let 25 až 54 let 40 až 64 let 55 až 65 a více let Mladí pracující Mladí celek celek Brno 15+ Střední Střední generace Domácnosti s trvalé bydliště jinde bydliště trvalé trvalé bydliště v Brně bydliště trvalé nezaopatřenými dětmi nezaopatřenými Rodiče s dětmi do letsdětmiRodiče 5 N = 1 230, obyvatelé Brna

Graf 70 Spokojenost s vybaveností města Brna pro sportovní a rekreační vyžití a její důležitost dle místa bydliště Důležitost (rozhodně, spíše důležité) Spokojenost (rozhodně, spíše spokojen/a) 100% 89% 87% 82% 81% 85% 78% 79% 75% 77% 75% 76% 81% 80% 76% 78% 73% 65% 75% 81% 75% 60% 77% 71% 71% 73% 71% 72% 68% 67% 71% 71% 62% 64% 40% 46% 20% 0% Líšeň Brno-jih Bohunice Brno-střed Vinohrady Brno-sever Žebětín Kohoutovice Bosonohy Královo Pole Komín Starý Lískovec Obřany celek celek Brno 15+ Nový Lískovec, Nový Slatina, Slatina, Tuřany, Bystrc, Bystrc, Kníničky, Řečkovice a Řečkovice okolí a Chrlice, Chrlice, Černovice Žabovřesky, Jundrov, Žabovřesky, Židenice, Maloměřice, Židenice, N = 1 230, obyvatelé Brna

243

Z hlediska možností volnočasových aktivit pro vybrané sociální a věkové skupiny obyvatel se tři pětiny (78–80 %) občanů domnívají, že Brno nabízí dostatek příležitostí pro trávení volného času pro děti, rodiče dětí, mládež i dospělé. V případě seniorů má stejné mínění jen polovina dotázaných (51 %) a více než čtvrtina všech dotázaných se domnívá, že možností pro volnočasové aktivity této skupiny je v Brně nedostatek, což je zřetelně více než v případě ostatních skupin. Toto mínění potvrzuje i průměrná míra hodnocení dostatečnosti nabídky volnočasových aktivit, očištěná o odpověď nevím, která dosahuje v případě seniorů podprůměrných hodnot a za průměry ostatních skupina zaostává. Znění otázky: Domníváte se, že Brno nabízí dostatek příležitostí pro trávení volného času?

Graf 71 Hodnocení dostatku příležitostí pro trávení volného času pro vybrané sociální skupiny ve městě Brně

Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Nevím

dětí 27 54 9 1 9

dospělých 26 55 11 1 7

rodičů s dětmi 24 54 9 2 11

mládeže 29 49 13 2 7

seniorů 8 43 23 3 24

(q39), v %, N = 1 230, obyvatelé Brna

Znění otázky: Domníváte se, že Brno nabízí dostatek příležitostí pro trávení volného času?

Graf 72 Domníváte se, že Brno nabízí dostatek příležitostí pro trávení volného času? 1 2 3 4

dětí 3,16

dospělých 3,14

rodičů s dětmi 3,13

mládeže 3,14

seniorů 2,72

celkový průměr za všechny skupiny 3,06

Graf vynáší aritmetické průměry na škále 1 = rozhodně ne, 2 = spíše ne, 3 = spíše ano, 4 rozhodně ano. Z výpočtu byly vyřazeny odpovědi „nevím“.

244

Pokud se zaměříme na hodnocení obyvatel, kteří spadají do vymezených skupin, pak lze konstatovat, že jejich mínění se nijak výrazně neliší od mínění celku. Příslušníci daných skupin jsou více schopni možnosti posoudit (menší podíl odpovědí nevím) a jejich hodnocení je stejné či mírně pozitivnější než hodnocení celku. V případě příležitostí pro volnočasové aktivity pro seniory, které jsou celkem populace hodnoceny nejméně příznivě, se i čtvrtina samotných seniorů domnívá, že je těchto možností nedostatek (25 %). V oblasti možností volnočasových aktivit pro seniory tak lze spatřovat prostor, na který by město mělo zaměřit pozornost. Znění otázky: Domníváte se, že Brno nabízí dostatek příležitostí pro trávení volného času?

Graf 73 Hodnocení dostatku příležitostí pro trávení volného času pro vybrané sociální skupiny ve městě Brně – hodnocení celku a vybraných skupin

Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Nevím

seniorů_celek 8 43 23 3 24 respondenti 65 a více let (N=235) 9 50 20 5 16

dětí_celek 27 54 9 1 9 děti do 15 let v domácnosti (N=263) 32 57 7 2 3

rodičů s dětmi_celek 24 54 9 2 11 děti do 15 let v domácnosti (N=263) 31 55 10 2 2

mládeže_celek 29 49 13 2 7 respondenti 15-24 let 38 46 13 12

dospělých_celek 26 55 11 1 7 respondenti 18-64 let (N=968) 27 55 11 1 6

(q39), v %, N = 1 230, obyvatelé Brna, počet odpovědí pro dílčí skupiny je vypsán v závorce

Co se týče konkrétní nabídky zájmových aktivit, respondenti většinově hodnotí nabídku jako přiměřenou. Výjimkou je nabídka kurzů a kroužků pro seniory, kterou za dostatečnou (přiměřená či větší než potřeba) považuje 43 % všech dotázaných. Nižší hodnota je sice do značné míry dána vysokým podílem těch, kdo dostatečnost či nedostatečnost nabídky kroužků či kurzů pro seniory nedokážou posoudit (31 %), daná oblast však současně vykazuje i největší podíl těch, kdo se domnívají, že nabídka města v této oblasti je nižší, než je potřeba (26 %). Prostor pro širší nabídku se nachází také v oblasti kroužků a kurzů pro dospělé, jejichž nabídku považuje za menší, než by bylo potřeba, 18 % všech dotázaných a pětina dospělých (19 %). Současně data nenaznačují, že by dle mínění obyvatel Brna byla některá z oblastí podporována více, než je potřeba. Odpovědi tohoto typu v rámci jednotlivých aktivit dosahují jednotek procent.

245

Graf 74 Hodnocení nabídky volnočasových aktivit v Brně

Větší než je potřeba Přiměřená Menší než je potřeba Nevím

Nabídku sportovních oddílů zaměřených na děti 4 71 9 16 a mládež Nabídku různých zájmových kroužků jiného, než 6 69 10 15 sportovního charakteru (hudební, umělecké aj.… Nabídku různých kroužků pro děti a mládež 4 69 11 15 zaměřených na rekreační sport

Kurzy a kroužky pro dospělé 3 61 18 18

Podporu profesionálního sportu a sportovců ze 6 51 15 28 strany města Brna

Kurzy a kroužky pro seniory 1 42 26 31

(q40), v %, N = 1 230, obyvatelé Brna

Pokud srovnáme hodnocení celku brněnské populace s optikou jednotlivých cílových skupin, pro které jsou zájmové aktivity primárně určeny, lze konstatovat, že jejich hodnocení dostatečnosti nabídky daných aktivit je stejné či mírně pozitivnější než hodnocení celku. I necelá pětina dospělých (19 %) a čtvrtina seniorů (26 %) považuje nabídku kurzů a kroužků určených pro ně za menší, než by bylo potřeba. Detailní výsledky prezentuje graf 75.

Graf 75 Hodnocení nabídky volnočasových aktivit v Brně optikou vybraných cílových skupin

Větší než je potřeba Přiměřená Menší než je potřeba Nevím

Sportovní oddíly zaměřené na děti a 4 71 9 16 mládež_celek respondenti z domácností s nezaopatřenými 7 78 8 7 dětmi (N=367)

Kroužky pro děti a mládež zaměřené na rekreační 4 69 11 15 sport_celek respondenti z domácností s nezaopatřenými 7 79 10 4 dětmi (N=367)

Kurzy a kroužky pro dospělé_celek 3 61 18 18

respondenti ve věku 18-64 let (N=968) 3 61 19 16

Kurzy a kroužky pro seniory_celek 1 42 26 31

respondenti ve věku 65 a více let (N=235) 3 50 26 21

(q40), v %, N = 1 230, obyvatelé Brna, počet odpovědí pro dílčí skupiny je vypsán v závorce.

246

Graf 76 pak srovnává vnímání nedostatečnosti nabídky zájmových kroužků a aktivit v Brně optikou osob, pro které je tato oblast důležitá, a optikou osob, které jsou celkově s vybaveností města pro sportovní a rekreační vyžití nespokojeny. Nespokojené osoby jsou kritičtější v hodnocení dostatečnosti nabídky všech zkoumaných oblastí, výrazně častěji, než celek pak považují za menší než by bylo potřeba, nabídku kurzů a kroužků pro seniory (40 %) a nabídku sportovních oddílů zaměřených na děti a mládež (28 %). U respondentů, pro které je oblast sportovního a rekreačního vyžití důležitá, nabývá hodnocení míry nedostatečnosti stejných hodnot jako u celku dotázaných.

Graf 76 Nedostatečnost nabídky volnočasových aktivit optikou vybraných skupin

100 90 celek Brno 15+ (N=1230) 80 obyvatelé, pro které je oblast volnočasových aktivit důležitá (N=891) 70 obyvatelé nespokojení s možnostmi pro sportovní a rekreační vyžití ve městě (N=163) 60 50 40 40 28 27 27 29 27 30 20 16 18 20 9 10 11 26 10 18 15 0 9 10 11 % odpovědí "menší byloodpovědínež"menší by% potřeba" Brna děti a mládež děti sportovního charakteru Kroužky pro děti a mládežpro aKroužky děti zaměřené na rekreační sport rekreační nazaměřené Kurzy a kroužky pro seniory Kurzy a kroužky pro kroužkya dospělé Kurzy Zájmové kroužky jiného než jiného kroužky Zájmové a sportovců ze strany ze sportovcůměsta astrany Sportovní oddíly zaměřené na oddílyzaměřenéSportovní Podpora profesionálníhoPodpora sportu (q40), graf vynáší percentuální podíly odpovědí „menší než by bylo potřeba“ (v %) u respondentů, kteří jsou celkově s nabídkou sportovních a volnočasových aktivit nespokojeni, a v rámci skupiny těch, pro které je daná oblast důležitá.

3.4.3. Vztah ke sportu Pro posouzení míry spokojenosti obyvatel Brna v této oblasti je vhodné nejprve vymezit skupiny, pro které je nabídka města v oblasti sportu relevantní (vymezit primární cílovou skupinu – tedy ty, kdo mají aktivní vztah ke sportu). 60 % dotázaných deklaruje, že se věnuje sportu rekreačně, 6 % závodně, další 1 % respondentů se sportu věnuje profesionálně či profesně. Čtvrtina obyvatel ve vztahu ke sportu figuruje ve fanouškovské poloze (23 %), čtvrtina se sportu nevěnuje vůbec. Aktivní vztah ke sportu (provozují rekreačně, závodně, profesionálně či profesně) deklaruje 65 % dotázaných.17 Znění otázky: Jak se věnujete sportu? Vyberte všechny možnosti, které charakterizují to, na jaké úrovni se věnujete sportu Vy osobně.

17 Hodnota vyjadřuje podíl těch, kdo se sportu věnují rekreačně, závodně nebo profesionálně/profesně. Vzhledem k možnosti uvedení více odpovědí dosahuje podíl osob s aktivním vztahem ke sportu nižší hodnoty než prostý součet daných variant odpovědí. 247

Graf 77 Vztah brněnské populace 15+ ke sportu

Rekreačně 60

Sportuji závodně 6

Mám sport jako zaměstnání – např. 1 učitel tělocviku, trenér

Jsem sportovní funkcionář 0,3

Jako fanoušek 23

Sportu se vůbec nevěnuji 25

(q41), v %, N = 1 230, obyvatelé Brna, možnost více odpovědí

Co se týče sportovních aktivit dětí, graf ukazuje, že téměř polovina dotázaných má děti, které se závodně či rekreačně věnují sportu (47 %). Pokud se zaměříme pouze na dotázané, kteří děti mají, vidíme, že desetina těchto dětí sportuje závodně a dvě třetiny rekreačně (66 %). Desetina dětí se sportu nevěnuje. Znění otázky: Jak se sportu věnují Vaše děti? Pokud již máte dospělé děti, zajímají nás i ony.

Graf 78 Vztah ke sportu dětí dotázaných

Závodně 6 10

Rekreačně 41 66

Vůbec 10 17

Nemám děti 38

Neumím posoudit, nevím 4 7

celý soubor (N=1230) respondenti s dětmi (N=763)

(q42), v %, N = 1 230, obyvatelé Brna, možnost jedné odpovědi

Kombinováním otázek na vztah ke sportu dotázaných a jejich dětí lze vymezit cílovou skupinu pro sportovní aktivity – skupinu, která buď přímo sportuje nebo je nějak zainteresována na nabídce města pro sportovní vyžití. 84 % obyvatel je buď v pozici aktivních sportovců nebo sportují jejich děti – tuto skupinu lze vymezit jako cílovou pro nabídku sportovních zařízení a aktivit ve městě.

248

Tabulka 75 Vztah brněnské populace ke sportu Aktivní vztah ke sportu respondenta/ky Ano Ne Celkem Ano 28,0 % 19,3 % 47,4 % Aktivní vztah ke sportu dětí Ne 36,7 % 15,9 % 52,6 % dotázané/ho Celkem 64,7 % 35,3 % 100,0 % Celková %, N = 1 230, obyvatelé Brna

3.4.5. Hodnocení nabídky sportovních zařízení v Brně Co se týče možností a zařízení města pro výkon různých sportovních aktivit, obyvatelé by v Brně nejvíce uvítali další aquapark, více možností pro fitness venku či v přírodě (přístroje pro cvičení v parku, na veřejných plochách), volně přístupná hřiště či plácky pro rekreační sport, hokejovou halu s možností veřejného bruslení či hraní hokeje a kryté plavecké stadiony. V oblasti fitness a posiloven panuje silnější přesvědčení o tom, že nabídka je dostatečná až vyšší, než je potřeba. Znění otázky: Jaká je dle Vašeho názoru v Brně nabídka sportovních zařízení v Brně?

Tabulka 76 Hodnocení nabídky sportovních zařízení v Brně

Větší než je potřeba Přiměřená Menší než je potřeba Nevím

Aquaparky 4 49 37 10 Fitness v přírodě (přístroje na cvičení v parku, na 2 43 36 19 veřejných plochách apod.) Plácky a volně přístupná hřiště pro rekreační sport 3 53 35 9 Haly, kde by se dalo bruslit, hrát hokej, trénovat 2 51 35 13 apod. Kryté plavecké bazény 2 60 32 6

Koupaliště 4 63 28 5

Atletické stadiony 1 52 27 21 Víceúčelové sportovních haly, kde se dají hrát různé 2 56 25 17 sporty Víceučelová hřiště, kde se dá provozovat více sportů 1 62 24 12

Tenisové kurty 4 65 14 17

Tělocvičny 3 69 13 15

Fitness, posilovny apod. 24 63 3 10

(q43), v %, N = 1 230, obyvatelé Brna

249

Následující graf pak srovnává vnímání nedostatečnosti nabídky sportovních zařízení v Brně optikou respondentů, kteří mají ke sportu vztah (sami aktivně sportují, případně jejich děti), a obyvatel, kteří jsou s vybaveností města pro sportovní a rekreační vyžití nespokojeni. Pokud se blíže zaměříme na skupinu respondentů, kteří mají ke sportu vztah (sportu se aktivně věnují sami nebo jejich děti), lze konstatovat, že jejich vnímání nedostatečnosti jednotlivých druhů sportovišť se neliší od optiky celé brněnské populace. Respondenti, kteří jsou s vybaveností města pro sportovní a rekreační vyžití nespokojeni, jako nedostatečnou hodnotí zejména nabídku plácků či volně přístupných hřišť pro rekreační sport, hokejovou halu, kde by dalo bruslit či hrát hokej, víceúčelové sportovní haly pro různé sporty a kryté plavecké bazény. Obecně však lze u skupiny nespokojených konstatovat, že s výjimkou posiloven a fitness center, tělocvičen a tenisových kurtů, považují většinově nabídku všech ostatních sportovních zařízení za menší než by bylo třeba.

Graf 79 Nedostatečnost nabídky sportovních zařízení optikou vybraných skupin

celek Brno 15+ (N=1230)

obyvatelé se vztahem ke sportu (aktivně sportují, případně jejich děti) (N=1034)

100 obyvatelé nespokojení s možnostmi pro sportovní a rekreační vyžití ve městě 90 (N=163) 77 78 80 72 67 69 66 70 63 60 60 60 50 40 38 37 38 39 40 32 33 26 27 29 28 30 35 35 36 37 32 20 15 15 28 24 25 27 % odpovědi "menší než by bylo potřeba" potřeba" bylo by než "menší odpovědi % 7 10 3 13 14 0 3 Koupaliště Aquaparky Tělocvičny Tenisové kurty Atletickéstadiony přírodě (přístrojena parku, na veřejných…

Kryté plavecké bazényplavecké Kryté Fitness, posilovny apod. pro pro rekreační sport provozovat více sportů hráthokej, trénovat apod. Haly, kde bydalose bruslit, kde se kde různédají sporty hrát Víceúčelové sportovní Víceúčelové haly, cvičení v Fitness v Víceúčelová hřiště, Víceúčelováse kde dá Plácky a volně přístupná hřiště (q43), graf vynáší percentuální podíly odpovědí „menší než by bylo potřeba“ v rámci jednotlivých sportovních zařízení ve skupinách obyvatel se vztahem ke sportu a respondentů nespokojených s nabídkou města pro sportovní a rekreační vyžití, v %.

Pokud se mají občané vyjádřit, co by se dle jejich mínění v oblasti vybavenosti pro sportování a rekreaci ve městě Brně mělo zlepšit, nejčastěji uvádí vybudování aquaparku, koupališť či krytých bazénů (9 %), větší množství sportovních či víceúčelových hřišť (7 %), 250

více zařízení pro venkovní cvičení a workout hřišť (5 %) a zvýšení počtu sportovních/víceúčelových hal (5 %). Polovina dotázaných žádné konkrétní připomínky nemá, případně je se stávající situací spokojena. Znění otázky: Kdybyste měl/a uvést, co by se v oblasti vybavenosti pro sportování a rekreaci ve městě Brně mělo zlepšit, udělat jinak či vybudovat, co by to bylo?

Tabulka 77 Navrhovaná zlepšení či změny v oblasti volnočasových aktivit v Brně Počet % odpovědí vybudovat více aquaparků, koupališť, krytých bazénů 115 9,3 % více sportovních/víceúčelových hřišť 84 6,8 % více přírodních cvičišť, posiloven, workout ploch 64 5,2 % zvýšit počet sportovních/víceúčelových hal 58 4,7 % více dětských hřišť, zlepšení kvality dětských hřišť 52 4,2 % více parků, zelených ploch pro rekreaci 49 4,0 % zrekonstruovat stadiony, hřiště, kryté bazény (např. u Boby centra) 39 3,2 % snížení cen kroužků, vstupů, vstupy zdarma, slevy 37 3,0 % více volně (zdarma) přístupných sportovišť 34 2,8 % více cyklostezek, propojení cyklostezek, in-line stezek 30 2,4 % vybudovat fotbalový stadion 27 2,2 % vybudovat hokejový/zimní stadion 26 2,1 % více kluzišť, hal na bruslení 20 1,6 % více kroužků, kurzů, akcí 13 1,1 % více turistických tras, tras pro běhání 12 1,0 % jiné (s četností < 1 %) 67 5,4 neví, bez odpovědi, nic nechybí 610 49,6 % (q45), otevřená otázka, kategorizace spontánních odpovědí, možnost více odpovědí, v %, N = 1 230, obyvatelé Brna

251

5. PŘEHLED SOUČASNÝCH SYSTÉMŮ VE SPORTU V ČESKÉ REPUBLICE A V ZAHRANIČÍ

Tabulka 78 Současná olympijská sportovní odvětví Poř. číslo Sporty LOH 2020 Muži-Ženy 1 Atletika ano 2 Badminton ano 3 Baseball muži 4 Basketbal ano 5 Box ano 6 Cyklistika ano 7 Fotbal ano 8 Golf ano 9 Gymnastika ano 10 Házená ano 11 Jachting ano 12 Jezdectví ano 13 Judo ano 14 Kanoistika ano 15 Karate ano 16 Lukostřelba ano 17 Kolečkové sporty ano 18 Moderní pětiboj ano 19 Plavecké sporty ano 20 Pozemní hokej ano 21 Rugby 7 muži 22 Softball ženy 23 Sportovní lezení ano 24 Stolní tenis ano 25 Sportovní střelba ano 26 Surfing ano 27 Šerm ano 28 Taekwondo ano 29 Tenis ano 30 Triatlon ano 31 Veslování ano 32 Volejbal ano 33 Vzpírání ano 34 Zápas ano Poř. číslo Sport ZOH 2018 Muži-Ženy 1 Akrobatické lyžování ano 2 Alpské lyžování ano 3 Biatlon ano 4 Boby ano 5 Curling ano 6 Běh na lyžích ano 7 Krasobruslení ano 8 Lední hokej ano 9 Rychlobruslení ano 10 Saně ano 11 Severská kombinace muži 12 Short track ano 13 Skeleton ano 14 Skoky na lyžích ano 15 Snowboarding ano Zdroj: https://www.olympic.cz/text/93--vsechny-sporty-oh, únor 2018

252

Tabulka 79 Neolympijská sportovní odvětví uznaná MOV Poř. Sportovní odvětví Federace Federace anglicky/francouzsky číslo Mezinárodní letecká 1 Aerosport Fédération Aéronautique Internationale (FAI) federace Mezinárodní federace International Federation of American Football 2 Americký fotbal amerického fotbalu (IFAF) Mezinárodní automobilová 3 Automobilový sport Fédération Internationale de l'Automobile (FIA) federace Mezinárodní federace 4 Bandy hokej Federation of International Bandy (FIB) bandy Světová konfederace World Confederation of Billiard Sports 5 Billiard billiárdu (WCBS) Světová konfederace Confederation mondiale des sports de Boules 6 Boulové sporty boulových sportů (CMSB) Světová bowlingová 7 Bowling a kuželky World Bowling (WB) asociace

8 Bridž Světová federace bridže World Bridge Federation (WBF) Mezinárodní florbalová 9 Florbal International Floorball Federation (IFF) federace Horolezectví (vyjma Mezinárodní horolezecká Union Internationale des Associations 10 sportovního lezení) federace d'Alpinisme (UIAA) Mezinárodní unie 11 Cheerleading International Cheer Union (ICU) cheerleadingu Kolečkové sporty Mezinárodní federace 12 International Roller Sports Federation (FIRS) (vyjma skateboard kolečkových sportů Mezinárodní korfbalová 13 Korfbal International Korfball Federation (IKF) federace Světová konfederace Confédération Mondiale des Sports de Boules 14 Koulové sporty koulových sportů (CMSB) Mezinárodní kriketová 15 Kriket International Cricket Council (ICC) rada Mezinárodní amatérská 16 Muay-thai International federation of Muaythai Amateur Muaythai federace Mezinárodní federace Fédération Internationale de Motocyclisme 17 Motocyklový sport motocyklistů (FIM) Mezinárodní netbalová International Federation of Netball Associations 18 Netball federace (IFNA) Mezinárodní federace 19 Orientační sporty International Orienteering Federation (IOF) orientačního běhu Mezinárodní federace Fédération Internationale de Pelota Vasca 20 Pelota peloty (FIPV) Světová potápěčská Confédération Mondiale des Activités 21 Potápění konfederace Subaquatiques (CMAS)

22 Pólo Mezinárodní federace pólo Federation of International Polo (FIP) Mezinárodní federace 23 Přetahování lanem Tug-of-War International Federation (TWIF) přetahování lanem Mezinárodní raketbalová 24 Raketbal International Racquetball Federation (IRF) federace Mezinárodní International Ski Mountaineering Federation 25 Skialpinismus skialpinistická federace (ISMF) Světová squashová 26 Squash World Squash Federation (WSF) federace Mezinárodní federace 27 Sumó International Sumo Federation (ISF) sumó Mezinárodní šachová 28 Šachy Fédération Internationale des Échecs (FIDE) federace

253

Poř. Sportovní odvětví Federace Federace anglicky/francouzsky číslo Světová federace 29 Taneční sport World DanceSport Federation (WDSF) tanečního sportu Mezinárodní federace 30 Ultimate Frisbee World Flying Disc Federation (WFDF) létajícího disku Mezinárodní federace International Waterski & Wakeboard Federation 31 Vodní lyžování vodního lyžování a (IWWF) wakeboardingu Mezinárodní federace 32 Vodní motorismus Union Internationale Motonautique (UIM) vodního motorismu Mezinárodní federace Wu- 33 Wushu International WUSHU Federation (IWUF) šu Mezinárodní záchranářská 34 Záchranářský sport International Life Saving Federation (ILSF) federace Zdroj: https://www.olympic.cz/sport/seznam?olympic=0, únor 2018

Poznámka: Sportovní odvětví, pro které neexistuje v České republice příslušná federace (asociace, svaz): netbal, pelota, raketbal

Světové hry neolympijských sportů mají podobný průběh jako hry olympijské. Začínají slavnostním zahajovacím ceremoniálem a končí slavnostním zakončením, trvají ale jen 11 dní ve srovnání s 16 dny olympijských her. Na rozdíl od zahájení olympijských her se na Světových hrách nezapaluje oheň, shodný je naopak například slib sportovců či vztyčení vlajky Světových her doprovázené olympijskou vlajkou.

254

Obrázek 8 Struktura organizace řízení sportu ve Finsku

Zdroj: Hobza, Rektořík a kol. 2005, upraveno Hobza 2014, Rektořík 2017

255

Obrázek 9 Struktura organizace a řízení sportu ve Velké Británii

Zdroj: Hobza, Rektořík a kol. 2005, upraveno Hobza 2014, Rektořík 2017

256

Obrázek 10 Schéma organizace a řízení sportu na úrovni obce ve Francii

Zdroj: Hobza, Rektořík a kol. 2005, upraveno Hobza 2014, Rektořík 2017

257

Obrázek 11 Schéma organizace a řízení sportu na úrovni obce v Německu

Zdroj: Hobza, Rektořík a kol. 2005, upraveno Hobza 2014, Rektořík 2017

258

Obrázek 12 Schéma organizace a řízení sportu na úrovni obce ve Slovinsku

Zdroj: Hobza, Rektořík a kol. 2005, upraveno Hobza 2014, Rektořík 2017

Registrační číslo projektu: CZ.03.4.74/0.0/0.0/16_033/0002913 Název projektu: Strategické dokumenty města Brna s důrazem na oblast kvality života

259