Masarykova univerzita Ekonomicko správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa SPÁDOVOST ZA SLUŽBAMI V OKRESU ŽĎÁR NAD SÁZAVOU Travel to services in Žďár nad Sázavou region
Diplomová práce
Vedoucí práce: Autor: RNDr. Jaroslav MARYÁŠ, CSc. Bc. Veronika Jirásková
Brno, 2012
Jméno a příjmení autora: Bc. Veronika Jirásková Název diplomové práce: Spádovost za službami v okresu Žďár nad Sázavou Název práce v angličtině: Travel to services in Žďár nad Sázavou region Katedra: Regionální ekonomie a správy Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc. Rok obhajoby: 2012
Anotace Předmětem této diplomové práce je analyzovat spádovost za službami v okresu Žďár nad Sázavou. Zkoumané území zahrnuje 174 obcí, které spadají do území 4 obcí s rozšířenou působností, a to Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou. Zkoumány byly obslužné procesy ve školství, zdravotnictví, maloobchodě a službách. Na základě zjištěné spádovosti byly vymezeny parciální regiony a byl vymezen komplexní obslužný region. .
Annotation The aim of this thesis is to analyze travel to services in the region Žďár nad Sázavou. The investigation area coveres 174 municipalities, where are divided on the four administative districts: Bystrice nad Pernstejnem, Nove Mesto na Morave, Velke Mezirici a Zdar nad Sazavou. The thesis deals with commuting to school, medical care, retail and services. Based on the findings from the questionnairs where the partial and komplex regions defined.
Klíčová slova Region, spádovost za službami, zdravotnictví, školství, maloobchod, služby, Žďár nad Sázavou, dotazníkové šetření
Keywords Region, travel to services, medical care, education, retail, services, Žďár nad Sázavou, questionnair survey
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Spádovost za službami v okresu Žďár nad Sázavou vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko správní fakulty MU.
V Brně dne 27. dubna 2012 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala RNDr. Jaroslavu Maryášovi, CSc. Za vedení diplomové práce a za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této práce a Mgr Petru Tonevovi za pomoc při tvorbě kartogramů.
Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2010/2011 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro: JIRÁSKOVÁ Veronika Obor: Regionální rozvoj a správa Název tématu: Spádovost za službami v okrese Žďár nad Sázavou Travel to services in district Žďár nad Sázavou Zásady pro vypracování Problémová oblast: region, regionotvorné procesy, hierarchie služeb, vývojové tendence Cíl práce: Cílem práce je analýza procesů obslužné spádovosti ve vybraném regionu, včetně vymezení parciálních mikroregionů. Doporučuji před vlastní analýzou diskuzi s literaturou týkající se pojetí regionu, resp. mikroregionu, regionotvorných procesů a hierarchie služeb. Základem pak bude analýza základních mikroregionálních obslužných procesů (školství, zdravotnictví, maloobchod, služby), současný stav a vývoj. Zde je nezbytné vlastní anketární šetření. Postup práce a použité metody: 1. Vymezení předmětu, cíle práce a metod zkoumání. 2. Sběr informací a anketární šetření. 3. Analýza získaných informací, komparace poznatků. 4. Zhodnocení a závěry vyplývající z analýzy a komparací. Rozsah grafických prací: nespecifikováno
Rozsah práce bez příloh: 65 80 stran Seznam odborné literatury: Hampl, M.: Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK v Praze, Praha 2005. Maryáš, J.: Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. [Výzkumná zpráva.] Geografický ústav ČSAV, Brno 1989. Maryáš, J.: Dojížďka do škol a za službami. In Atlas obyvatelstva. Geografický ústav ČSAV Federální statistický úřad, Brno Praha 1987. Další literatura bude upřesněna v průběhu zpracování diplomové práce. Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc. Datum zadání diplomové práce: 10. 3. 2011 Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. ………………………………………… ………………………………… vedoucí katedry děkan V Brně dne 10. 3. 2011
Obsah OBSAH ...... 7 1. ÚVOD ...... 8 2. TEORETICKÁ ČÁST ...... 10 2. 1. VYMEZENÍ POJMŮ ...... 10 2.1.1. Region ...... 10 2.1.1.1. Homogenní regiony ...... 10 2.1.1.2. Nodální regiony ...... 11 2.1.2. Sociogeografický region ...... 11 2.1.3. Hierarchie regionů ...... 12 2.2. METODY URČENÍ OBSLUŽNÝCH STŘEDISEK ...... 14 2.2.1.Určení obslužných středisek na základě statických ukazatelů ...... 14 2.2.2. Určení obslužných středisek na základě dynamických ukazatelů ...... 15 2.3. TVORBA DOTAZNÍKU PRO ŠETŘENÍ ...... 16 3. PRAKTICKÁ ČÁST ...... 21 POPÍS SLEDOVANÉHO REGIONU ...... 21 3. 1. GEOGRAFICKÁ POLOHA ...... 21 3. 2. POČET OBYVATEL ...... 21 3. 3. ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ ...... 24 4.VYMEZENÍ REGIONŮ NA ZÁKLADĚ VÝSLEDKŮ ŠETŘENÍ ...... 26 4.1. MIKROREGION ZDRAVOTNICKÝ ...... 28 4.1.1. Nadlokální zdravotnický mikroregion ...... 28 4.1.2. Mikroregionální zdravotnický mikroregion ...... 33 4.2. MIKROREGION ŠKOLSKÝ ...... 40 4.2.1. Nadlokální školský mikroregion ...... 40 4.2.2. Mikroregionální školský mikroregion ...... 44 4.3. MIKROREGION OBCHOD A SLUŽBY ...... 48 4.3.1. Nadlokální region obchod a služby ...... 51 4.3.2. Mikroregionální region obchod a služby ...... 55 4.4. KOMPLEXNÍ OBSLUŽNÝ REGION ...... 60 4.4.1. Nadlokální komplexní obslužný region ...... 60 4.4.2. Mikroregionální komplexní obslužný region ...... 65 5. ZÁVĚR ...... 69 SEZNAM LITERATURY ...... 71 ELEKTRONICKÉ ZDROJE ...... 72 SEZNAM TABULEK ...... 73 SEZNAM OBRÁZKŮ ...... 73 PŘÍLOHY ...... I
7
1. ÚVOD Spádovost za službami patři v oblasti regionální geografie k nejdůležitějším procesům. Vlivem rozvoje lidské společnosti dochází k neustálému rozvoji potřeb obyvatelstva v oblasti spotřeby statků a služeb. Statky a služby však nejsou dostupné na celém území, ale koncentrují se do určitých středisek, do kterých musí obyvatelstvo dojíždět. Právě námi zkoumaný proces dojížďky představuje zmírňování nerovnoměrně rozmístěných druhů občanské vybavenosti. Cílem této práce je analyzovat obslužné procesy ve vybraném regionu na základě výsledků anketárního šetření a vymezit nadlokální a mikroregionální střediska a sféry jejich vlivu v oblasti školství, zdravotnictví, maloobchodu a služeb. Následně pak dle těchto středisek stanovit parciální obslužné mikroregiony nadlokální a mikroregionální hierarchické úrovně. Vymezeny budou mikroregiony školský, zdravotnický, maloobchodu a služeb. V poslední části pak z těchto mikroregionů sestavím komplexní nadlokální a mikroregionální střediska a regiony. Sběr dat bude probíhat formou anketárního šetření ve všech obcích zkoumaného území prostřednictvím starostů nebo vedoucích pracovníků obcí. Sledované území zahrnuje oblast okresu Žďár nad Sázavou. Na tomto území se nachází celkem 174 obcí, které spadají do zázemí čtyř obcí s rozšířenou působností. Těmito obcemi jsou Bystřice pod Pernštejnem, Nové Město na Moravě, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou. Celá práce je rozdělena do pěti kapitol, z nichž první a poslední je úvod a závěr. Druhá kapitola je věnovaná popisu a vymezení sledovaného regionu. Následuje teoretická část, ve které jsou vysvětleny základní termíny, které jsou v této práci použity. Dále jsou zde popsány základní metody určování obslužných středisek, vlastní tvorba dotazníku a samotný proces anketárního šetření včetně návratnosti dotazníků. Praktická část diplomové práce je obsažena ve čtvrté kapitole. Ta je rozdělena na podkapitoly odpovídající vymezení jednotlivých parciálních mikroregionů, tedy
8 zdravotnictví, školství, maloobchod a služby a komplexní region. Každá část je pak rozdělena podle hierarchického členění na nadlokální a mikroregionální spádovost.V závěrečné kapitole jsou zhodnoceny výsledky analýzy zkoumaného území.
9
2. TEORETICKÁ ČÁST Tato kapitola je zaměřená na vymezení pojmů, kterých se tato práce dotýká. Především pak pojmu region a několika základních typů regionů. 2. 1. Vymezení pojmů 2.1.1. Region Definovat pojem region nelze jednoznačně. V dostupné literatuře se definice velice různí, pojem region je používán v mnoha vědních disciplínách, mezi něž patří například ekonomie, statistika, geografie, sociologie, etnografie a další. Vždy je důležité, pro jaký účel je pojem region vymezován. Podle Žítka (Žítek 2004, s. 62) „Region lze chápat jako geograficky ohraničené území, které se od ostatních odlišuje souborem přírodních daností, strukturou obyvatelstva, strukturou ekonomiky apod.“ Regiony lze také vymezit podle nejrůznějších kritérií, pro geografické členění je nejdůležitější členění podle formy. V tomto případě se pak regiony vymezují jednak na základě společných znaků, respektive na základě vnitřní podobnosti jevů, které tyto regiony tvoří. Mohou být také založeny na intenzitě vazeb spojujících region s jeho různými částmi. Podle tohoto členění Anděl vymezuje dva základní typy regionů: homogenní a heterogenní. (Anděl 1996, s. 6,21) 2.1.1.1. Homogenní regiony Pro tyto regiony je charakteristická vnitřní homogenita a vnější heterogenita. “Homogenní regiony jsou vymezovány na základě podobných vlastností jevů vlastních danému regionu“. Patří k nim relativně nekomplexní regiony i různé politické či administrativní celky, kulturní regiony, založené například na stejném náboženství nebo národnosti, produkční zemědělské regiony, rekreační regiony a další.(Anděl 1996, s. 6,21), (Toušek et al. 2008, s.375 379)
10
2.1.1.2. Nodální regiony Jsou založeny jako prostorový systém na vazbách a interakcích mezí jádrem regionu a jeho zázemím. Vztahy v území se u tohoto typu regionu uskutečňují typicky ve směru horizontálním. Kritériem pro vymezování těchto regionů je síla, resp. Intenzita vazeb mezi střediskem a prvky v zázemí.“ Jádro regionu slouží jako středisko prostorové organizace regionu a k němu se sbíhají prostorové vazby různého charakteru. Zázemí se rozkládá kolem střediska, a je s ním spojeno těsnými vazbami. „Nodální regiony se častěji objevují v humánní geografii. Příkladem jsou regiony dojížďky do zaměstnání, do škol, regiony obslužnosti nebo migrační regiony. Tento ty bývá často označován jako sociogeografický region .“ (Anděl 1996, s.21 22). (Toušek et.al.2008, s. 379) 2.1.2. Sociogeografický region „Vymezení sociálněgeografckých regionů různých řádů a vyhodnocení jejich hierarchické organizace představuje relativně nejsyntetičtější část studia komplexní organizace sociálněgeografických systémů. V zásadě jde o vymezení relativně autonomních – objektivně existujících – komplexů sociálně geografických prvků a jejich vztahů, tj. organických územních celků. Klíčový význam má právě zdůraznění vztahů mezi příslušnými prvky i dílčími funkčními systémy (bydliště, pracoviště, služby atd.), neboť právě vztahy, respektive odpovídající procesy mají rozhodující integrační úlohu. V sociálněgeografické realitě můžeme ovšem rozlišovat množství různých vztahů, resp. regionálních procesů, přičemž často zjišťujeme jejich vzájemnou nesouhlasnost, stejně jako jejich významovou nerovnocennost. Z toho tedy vyplývá, že vymezování těchto sociogeografických regionů musí být postaveno na takových vztazích, které mají hlavní význam a integrační úkolu, přičemž platí, že tyto vztahy není možné vymezit jednoúrovňově.“ Je přirozené, že v závislosti na zvětšování regionů dochází k postupnému relativnímu uzavírání stále většího počtu vztahů, ke zvyšování soběstačnosti regionů atd. Tyto skutečnosti vyjadřují na jedné straně všeobecnou souvislost mezi velikostí a vztahovou uzavřeností regionů a na straně druhé dominantní význam řádovostní diferenciace pro stanovení hlavních region integrujících vztahů. Východiskem pro celou regionalizaci je tedy v tomto smyslu sociogeografická
11 regionalizace a její řádovostní úrovně.“ (Hampl, Gardavský, Kuhnl 1987, s.129 131), (Brablíková 2009, s. 9 10) 2.1.3. Hierarchie regionů Hierarchií regionů se ve své práci zabývá Hampl. Hodnotí současné změny v geografické organizaci vztahů v systému osídlení. Nejpodstatnější kategorie vztahů podmiňujících integritu jsou podle něj regiony a metropolitní areály. Regiony definuje jako komplexní celky, v jejichž rámci je rozvíjena nejpodstatnější forma územní dělby práce, respektive funkce spojená primárně s polaritou jádra a zázemí s hierarchickým uspořádáním soustav polarit tohoto druhu.“ Za rozhodující aspekt považuje hierarchické uspořádání, neboť integrita regionů je podmíněna nerovnoměrností jejich částí a odpovídajícím formováním vztahů nadřízenosti a podřízenosti. (Hampl 2005, s. 77), (Bartáková 2010, s. 13) „Zpracování sociogeografické regionalizace České republiky je již několikáté v pořadí a vždy bezprostředně navazuje na předchozí práce v této problematice. Zpracování je pokaždé primárně založeno na výsledcích censů z příslušných let, které poskytují informace o dojížďkách za prací a do škol, přičemž tyto informace se vyznačují územně podrobným členěním. Tyto dojížďkové procesy považuje Hampl dle jejich hodnocení za natolik reprezentativní, aby na jejich základě mohla být vymezena sociogeografická hierarchie.“ (Hampl 2005, s.78 79). (Brablíková 2009, s. 10) Hampl zpracování sociogeografickou regionalizaci české republiky na základě dojížďky za prací a do škol. Dále si stanovil tyto zásady: • Pro vymezení mikroregionů 1. stupně je rozhodující směr pracovní vyjížďky z jednotlivých obcí do vybraných středisek • Seskupování základních funkčních regionů do vyšších celků bude na základě převažujícího směru celkové vyjížďky, tedy pracovní i školské • Nutná územní celistvost vymezovaných regionů a vyloučení enkláv a dostatečná velkost celého regionu i samotného zázemí střediska. (Hampl 2005, s. 79 80) Na základě těchto zásad pak Hampl vymezuje čtyři základní hierarchické úrovně, které se liší velikostí a uplatňovanými procesy. Jedná se o mikroregiony 1. stupně , mikroregiony 2. stupně , mezoregiony a makroregion .
12
Mikroregiony 1. stupně „Jedná se o elementární funkční jednotky celého regionálního systému.“ Tyto regiony jsou silně integrované, typicky nodální a jsou vymezeny jako regiony pracovní dojížďky a v některých případech sekundárně upraveny podle pravděpodobné obslužné spádovosti obcí a dojížďky do škol. Hampl zvolil jako rozhodující kritérium velikost regionu, konkrétně minimální velikost celého regionu 15 tisíc obyvatel, samotné zázemí pak 5 tisíc obyvatel. Ve skutečnosti těmto mikroregionům 1. stupně odpovídá soustava obvodů obcí s rozšířenou působností. (Hampl 2005, s.77 99) Mikroregiony 2. stupně Na této úrovni jsou již významné vztahy mezi středisky samotnými. Pro výběr středisek mikroregionů 2. stupně bylo použito především kritérium populační velikosti, přičemž jako střediska byla primárně označena ta, kterým byl podřízen nějaký mikroregion 1. stupně. Orientační počet obyvatel maximálního regionu Haml stanovil na 40 tisíc. Systém regionů 2. stupně lze připodobnit k dřívější soustavě okresů. (Hampl 2005. s 77 99) Mezoregiony Mezoregiony jsou již územně rozsáhlé jednotky, jejichž integrita je značně omezená. Na této úrovni mají hlavní význam procesy jako je například nedenní dojížďka do zaměstnání, přechodná migrace, dojížďka studentů na střední a vysoké školy, dojížďka do vybraných druhů občanské vybavenosti. Těmto regionům dle současného administrativního uspořádání odpovídá soustava krajů. (Hampl 2005, s.77 99) Makroregion Makroregion na území České republiky představuje nejvyšší úroveň. Hampl s ním ztotožňuje celou Českou republiku. Naprosto jednoznačná je i makroregionální pozice Prahy, coby makroregionálního střediska. (Hampl 2005, s. 82)
13
2.2. Metody určení obslužných středisek K určení obslužných středisek a jejich hierarchické úrovně lze použít metodických přístupů Dickinsona a Smailese., a to „vymezení středisek na základě údajů o funkci, kapacitě a využití zařízení maloobchodu a služeb v sídlech“, což jsou tzv. ukazatele statické, nebo „na základě velikosti obsluhovaného území, tedy na základě obslužných procesů mezi sídly“, jedná se o ukazatele dynamické . V případě statických ukazatelů jsou využívána statistická data nebo data z resortních soupisů. U dynamických ukazatelů jsou využívána data z anketárních šetření spádovosti obyvatelstva za obslužným vybavením sídel. (Maryáš 1983, s.61) Pro výběr obslužných středisek se dle Maryáše jeví nejvýhodnější ukazatele dynamické, případně kombinace metod založených na statických a dynamických ukazatelích. (Maryáš1988, s.8) 2.2.1.Určení obslužných středisek na základě statických ukazatelů Metodické postupy, které jsou založené na statických ukazatelích, tedy statistických charakteristikách, vymezují střediska podle druhů funkcí sídla, podle přebytků významnosti sídla a podle komplexnějších ukazatelů. Podle druhů funkcí sídla jsou střediska určována na základě koncentrace druhů zařízení maloobchodu a služeb v sídlech, nebo zda se zde vyskytují nějaké specializované druhy zařízení.tato metoda je spíše orientační, protože dle tohoto ukazatele nezjistíme, zda sídlo skutečně funguje jako středisko i pro své zázemí. (Maryáš 1983, s.62 68) Metodický postup založený na přebytku významnosti je založen na zkoumání, „zda sídlo dosahuje vyšší ukazatele než by podle průměrných ukazatelů na 1 obyvatele ve zkoumaném území a vzhledem k počtu obyvatel mělo dosahovat.“ Opírá se o ukazatele: počet obslužných zařízení, kapacita obslužných zařízení a využití obslužných zařízení.
14
Hodnocení středisek na základě komplexnějších ukazatelů je prováděno buď pomocí kombinace již uvedených postupů, nebo využitím komplexnějších matematických indexů. Maryáš považuje hodnocení středisek na základě komplexnější ukazatelů za nejvhodnější metodu založenou na statických charakteristikách. (Maryáš 1983, s. 62 68) 2.2.2. Určení obslužných středisek na základě dynamických ukazatelů Dynamické ukazatele, zejména určování středisek podle údajů o spádovosti za občanským vybavením, se používají při vymezování a hierarchickém členění středisek, ale především k určení rozsahu spádových území jednotlivých středisek a zjištění intenzity vztahu středisko sídlo. „Údaje o spádovosti obyvatel za nákupy nejsou běžně statisticky zjišťovány, ale získávají se pomocí anketárních šetření.“ (Maryáš 1983, s.68) Metodicky nejpřijatelnější je podle Maryáše anketární šetření přímo prostřednictvím domácností, a to zasíláním dotazníků poštou, osobním rozhovorem nebo na školách, kde odpovídají rodiče dětí. Pokud se však zpracovává rozsáhlejší území, není tento způsob technicky možný, a v takovém případě se použije náhradní šetření. To lze provést prostřednictvím obecních úřadů nebo učitelů ve školách. Tyto výsledky sice nemusejí být úplně přesné, ale i přesto jsou reálnější, než kdyby byly dosažené prostřednictvím statických charakteristik. (Maryáš 1983, s.68)
15
2.3. Tvorba dotazníku pro šetření Pro tvorbu samotného dotazníku jsem po konzultaci s vedoucím práce RNDr.Jaroslavem Maryášem, CSc., jsem z důvodu srovnání dat za jednotlivé studie použila dotazník, který vytvořili studenti při zpracování diplomových prací na stejné téma, konkrétně jsem vycházela z dotazníku studentky Jany Brablíkové. (Diplomová práce Spádovost za službami ve vybraném regionu, Brno 2009). Samotný dotazník s názvem Dotazník pro vedoucí orgány obcí – spádovost za službami (zjišťování dojížďky za občanskou vybaveností ) je rozdělen na dvě části.První část obsahuje název dotazníku, moje představení, důvod, proč je o vyplnění dotazníku žádám a pak stručný návod jak dotazník vyplnit. Druhou část tvoří samotné otázky, které jsou rozdělené do tří subúrovní: 1. zdravotnictví, 2. školství, 3. nákupy a ostatní služby. V případě zdravotnictví se ptám, kam lidé směřují při návštěvě praktického lékaře, dětského lékaře, stomatologa (dentisty), gynekologa, lékaře – specialisty, nemocnice a pohotovosti. Část zaměřená na oblast školství obsahuje otázky týkající se dojížďky do mateřské školy, základní školy I. a II. stupně, střední školy včetně gymnázia a učiliště, vyšší odborné školy a vysoké školy.Poslední zkoumanou oblastní je dojížďka za nákupy a ostatními službami, kde jsou otázky na obec, kam lidé směřují za: nákupy běžného zboží (potraviny, drogerie), textilu a obuvi, běžného průmyslového zboží (domácí potřeby, elektronika), knih, CD, DVD, nábytku, speciálního výběrového zboží (automobily, šperky), na poštu, do lékárny, za běžnými službami (fotograf, pedikúra,opravna elektroniky), do finančních institucí (banka, pojišťovna), do divadla a kina, muzea, galerie, zařízení pro volný čas (bowling, diskotéka), restaurací, kaváren, cukráren, vináren a sportovních zařízení (bazén, fitness).
16
2.4. Vymezení sfér vlivu obslužných středisek Vymezení sfér vlivu obslužných středisek je v geografii maloobchodu a služeb velice důležitým procesem. Dojížďka za občanským vybavením je jedním z nejdůležitějších regionotvorných procesů. K vymezování zázemí středisek maloobchodu a celé obslužné sféry jsou používány především metodické přístupy založené jednak na využití interakčních modelů, jednak na využití údajů z anketárního šetření. (Maryáš 1983, s.68) 2.4.1 Vymezení sfér vlivu obslužných středisek na základě
interakčních modelů Nejpoužívanějšími modely k vymezení sfér vlivu obslužných středisek jsou tyto: Gravitační modely –východiskem je Newtonův gravitační zákon a jsou to první používané modely. Nejprve byly používány pouze pro demografické výzkumy, ve 30. letech 20. století pak i pro vymezení spádových území obslužných středisek. Podle původního vyjádření „ interakce mezi dvěma středisky koncentrace obyvatel se mění přímo úměrně s velikostí počtu obyvatel těchto středisek a nepřímo úměrně se vzdáleností mezi nimi.“ Později pak byly proměnné zobecněny. Gravitační modely se v závislosti daných či zástupných proměnných dělí na gravitační modely s omezením a bez omezení. Modely intervenujících příležitostí – liší se od gravitačních modelů tím, že neměří rozdělení prostoru v pojmech a času nebo vzdálenosti, ale v pojmech intervenujících (možných) příležitostí. (Maryáš 1983, s.68 75) 2.4.2. Vymezení sfér vlivu středisek na základě anketárních šetření Metodou, která je vhodná pro zjišťování spádovosti za nákupy a za službami je metoda anketárního šetření. Anketární šetření lze provádět ve vybraných zařízeních obslužné sféry střediska nebo ve všech sídlech zkoumané oblasti. V případě anketárního šetření ve
17 vybraných zařízeních bývá problematické stanovení vhodných kritérií pro určení rozsahu spádového území, proto je pro zjištění spádovosti za nákupy a službami považováno za vhodnější provést anketární šetření ve všech sídlech zkoumané oblasti. Pro vymezení sfér vlivu obslužných středisek jsem použila Matyášovu metodu popsanou a využitou v roce 1988 při šetření: Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. Jedná se o metodu anketárního šetření ve všech sídlech zkoumané oblasti provedenou přes vedoucí obecních úřadů každé obce patřící do zkoumané oblasti. Podle této metody byly odpovědi z anketárních šetření hodnoceny a kategorizovány podle intenzity spádu do tří typů: • převážný spád: 10 bodů, • částečný spád: 5 bodů, • výjimečný spád: 1 bod. Pro jednotlivé obce byla každému cíli i, který byl obcí vykazován v daném obslužném procesu j, přiřazena hodnota vij , která určuje relativní význam cíle i pro vykazující obec v tomto obslužném procesu:
T = ij Vij *100 PCij *PTj kde: Tij bodová hodnota typu spádu do cíle i v obslužném procesu j
PC ij počet cílů v tomto typu
PT j součet bodových hodnot všech typů intenzity spádu uváděných obcí v obslužném procesu j.
V každé obci byl součet hodnot vij roven 100 % pro každý obslužný proces j. Každému obslužnému procesu byl dále přiřazen koeficient kj podle významu resp. frekvence využívání.
18
Celkový relativní význam cv i cíle i pro danou obec za všechny hodnocené obslužné procesy je potom roven:
∑ vij *k j cv = j *100 i v *k ∑∑i j ij j = opět platí, že ∑cvi 100% “. (Maryáš 1988, s. 33 34) i Na základě analýzy hlavních cílů (tj. cílů uváděných jako cíle převážných nákupů) Maryáš pro tehdejší Československo rozlišil čtyři podskupiny základních obslužných procesů nadlokální úrovně a pro potřeby dalšího hodnocení těmto podskupinám přiřadil rozdílný koeficient. Tento koeficient byl stanoven na základě poměrů počtů hlavních cílů uvedených v daných obslužných procesech, a počtu hlavních cílů v dojížďce za speciálními službami, která vykazovala nejmenší počet hlavních cílů ze zjišťovaných základních obslužných procesů nadlokální úrovně. Poměry byly následující speciální služby : nákupy nábytku : nákupy knih : nákupy léků : nákupy běžného průmyslového zboží : běžné služby : nákupy běžného textilu a obuvi = 1 : 1,2 : 1,3 : 2,0 : 3,3 : 4,0 : 4,0. (Maryáš 1988, s.34) „Koeficienty byly potom stanoveny následujícím způsobem: koeficient 1 – nákupy knih, nábytku, speciální služby, nákupy speciálního výběrového zboží, koeficient 2 – nákupy léků, koeficient 3 – nákupy běžného průmyslového zboží, koeficient 4 – nákupy běžného textilu a obuvi, běžné služby. K vybraným střediskům byly ostatní obce přiřazovány na základě převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvou třetin hodnoty celkového relativního významu prvého nejsilnějšího střediska. Ostatní
19 obce, které nevykazovaly dostatečně významnou spádovost k určitému středisku, byly považovány za oscilační. Při výpočtu populační velikosti základních obslužných regionů byl počet jejich obyvatel rozdělen mezi příslušná konkurenční střediska.“ (Maryáš 1988, s.35 36)
20
3. PRAKTICKÁ ČÁST POPÍS SLEDOVANÉHO REGIONU 3. 1. Geografická poloha Okres Žďár nad Sázavou se nachází geomorfologicky na území Českomoravské vrchoviny. Nejvyšší horou tohoto území je Devět skal s výškou 836 m.n.m ležící ve Žďárských vrších. Protéká tudy 6 řek, a to Bítýška, Bílý Potok, Loučka, Oslava, Sázava, Svratka. Sledovaný okres ze severu sousedí s okresem Chrudim, na severovýchodě se Svitavami, na východě s Blanskem, na jihovýchodě s okresem Brno venkov, na jihu s Třebíčí, jihozápadě s Jihlavou, a na západě s Havlíčkovým Brodem. Rozloha okresu je 1 578,51 km², hustota osídlení je 75 obyvatele na 1 km². Na území okresu Žďár n. S se nachází jedna Chráněná krajinná oblast – Žďárské vrchy, jedna Národní přírodní památka – Švařec, 3 Národní přírodní rezervace – Dářko, Radostínské rašeliniště a Žákova hora. Dále je zde 45 Přírodních památek a 9 Přírodních rezervací. (AOPK ČR) 3. 2. Počet obyvatel Na území okresu Žďár nad Sázavou žije celkem 118 484 obyvatel, z toho 58 918 mužů a 59 566 žen. Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Bystřice nad Pernštejnem žije trvale celkem 20 331 občanů, z toho 10 178 mužů a 10 153 žen. Území správního obvodu ORP Nové Město na Moravě obývá 19 345 obyvatel, z toho 9 678 mužů a 9 667 žen, ORP Velké Meziříčí celkem 35 539 obyvatel, z toho mužů je 17 688 a žen 17 851. nejvíce obyvatel žije ve správním obvodu ORP Žďár n. Sázavou, a to celkem 43 269, z toho 21 374 mužů a 21 895 žen.
21
Tabulka č. 1 Počet obyvatel v obcích okresu Žďár nad Sázavou (stav k 31. 12.2011) ORP Velké Meziříčí Muži Ženy Celkem ORP Žďár n.S. Muži Ženy Celkem Baliny 62 61 123 Bohdalec 153 140 293 Blízkov 161 161 322 Bohdalov 602 539 1 141 Bory 387 393 780 Březí nad Oslavou 130 125 255 Březejc 75 68 143 Budeč 90 97 187 Březí 83 101 184 Cikháj 54 51 105 Březské 107 95 202 Hamry nad Sázavou 680 761 1 441 Černá 165 144 309 Herálec 658 626 1 284 Dobrá Voda 164 175 339 Hodíškov 68 78 146 Dolní Heřmanice 250 256 506 Chlumětín 101 81 182 Dolní Libochová 75 77 152 Jámy 284 277 561 Heřmanov 107 110 217 Karlov 42 40 82 Horní Libochová 104 98 202 Kněževes 79 73 152 Horní Radslavice 41 49 90 Kotlasy 51 64 115 Chlumek 88 95 183 Krásněves 124 149 273 Jabloňov 179 171 350 Kyjov 21 23 44 Jívoví 143 148 291 Lhotka 106 91 197 Kadolec 87 77 164 Malá Losenice 137 134 271 Kozlov 105 93 198 Matějov 104 116 220 Křižanov 934 945 1 879 Nížkov 482 482 964 Křoví 274 289 563 Nové Dvory 146 172 318 Kundratice 96 88 184 Nové Veselí 626 634 1 260 Lavičky 253 225 478 Obyčtov 193 193 386 Martinice 212 224 436 Ostrov nad Oslavou 478 464 942 Měřín 994 960 1 954 Pavlov 173 169 342 Meziříčko 82 101 183 Počítky 106 119 225 Milešín 45 42 87 Poděšín 124 123 247 Moravec 285 311 596 Pokojov 90 74 164 Netín 158 163 321 Polnička 388 390 778 Nová Ves 79 83 162 Račín 59 59 118 Nové Sady 101 87 188 Radostín 73 84 157 Ořechov 162 155 317 Radostín nad Oslavou 479 449 928 Oslavice 343 322 665 Rosička 28 25 53 Oslavička 51 56 107 Rudolec 95 109 204 Osová Bítýška 412 444 856 Sázava 313 316 629 Osové 38 28 66 Sazomín 103 102 205 Otín 150 147 297 Sirákov 133 118 251 Pavlínov 128 122 250 Sklené 54 59 113 Petráveč 86 92 178 Světnov 232 233 465 Pikárec 162 156 318 Svratka 709 706 1 415 Radenice 67 81 148 Škrdlovice 296 347 643 Radňoves 56 50 106 Újezd 129 120 249 Rousměrov 71 54 125 Vatín 173 168 341 Rozseč 52 57 109 Velká Losenice 591 594 1 185 Ruda 192 169 361 Vepřová 222 190 412 Sklené nad Oslavou 109 120 229 Vojnův Městec 389 370 759 Skřinářov 71 67 138 Vysoké 71 83 154 Stránecká Zhoř 303 311 614 Znětínek 109 99 208 Sviny 50 56 106 Žďár nad Sázavou 10 826 11 379 22 205 Tasov 315 300 615 Celkem 21 374 21 895 43 269 Uhřínov 157 138 295 Velká Bíteš 2 500 2 501 5 001 Velké Meziříčí 5 722 5 964 11 686 Vídeň 214 190 404 Vidonín 82 87 169 Vlkov 130 130 260 Záblatí 98 90 188 Zadní Zhořec 71 74 145 Celkem 17688 17851 35539 )
22
Obec ORP Bystřice n.P: Muži Ženy Celkem Obec ORP NMNM Muži Ženy Celkem Blažkov 145 138 283 Bobrová 453 446 899 Bohuňov 132 122 254 Bobrůvka 125 109 234 Bukov 84 92 176 Borovnice 85 101 186 Bystřice nad Pernštejnem 4 255 4 297 8 552 Daňkovice 71 75 146 Býšovec 80 72 152 Dlouhé 128 129 257 Dalečín 345 307 652 Fryšava pod Žákovou horou 169 168 337 Dolní Rožínka 319 336 655 Javorek 48 56 104 Horní Rožínka 44 43 87 Jimramov 596 604 1 200 Chlum Korouhvice 21 23 44 Kadov 70 57 127 Koroužné 139 114 253 Krásné 51 53 104 Lísek 188 181 369 Křídla 178 159 337 Milasín 23 23 46 Křižánky 192 193 385 Moravecké Pavlovice 27 26 53 Kuklík 89 92 181 Nyklovice 87 79 166 Líšná 28 27 55 Písečné 104 89 193 Mirošov 67 63 130 Prosetín 207 189 396 Nová Ves u Nového Města na Moravě317 312 629 Radkov 90 80 170 Nové Město na Moravě 5 036 5 097 10 133 Rodkov 49 50 99 Nový Jimramov 29 38 67 Rovečné 322 317 639 Podolí 46 48 94 Rozsochy 351 341 692 Račice 22 27 49 Rožná 396 367 763 Radešín 51 61 112 Sejřek 79 88 167 Radešínská Svratka 318 294 612 Skorotice 70 76 146 Radňovice 164 176 340 Strachujov 73 68 141 Řečice 243 247 490 Strážek 426 478 904 Sněžné 375 365 740 Střítež 48 49 97 Spělkov 26 23 49 Sulkovec 89 100 189 Tři Studně 54 44 98 Štěpánov nad Svratkou 343 343 686 Věcov 370 318 688 Ubušínek 50 51 101 Vlachovice 62 62 124 Ujčov 233 259 492 Zubří 215 223 438 Unčín 102 93 195 Celkem 9 678 9 667 19 345 Věchnov 175 158 333 Velké Janovice 67 57 124 Velké Tresné 55 66 121 Věstín 86 77 163 Věžná 112 108 220 Vír 350 374 724 Zvole 323 315 638 Ždánice 89 107 196 Celkem 10 178 10 153 20 331 Zdroj: Český statistický úřad
23
3. 3. Administrativní členění Zkoumané území zahrnuje dle administrativního členění celý okres Žďár nad Sázavou. Okres Žďár nad Sázavou leží v kraji Vysočina. Žďárský okres je rozdělen na čtyři nižší administrativní celky představované obcemi s rozšířenou působností, a to Žďárem nad Sázavou (patří sem 48 obcí), Novým Městem na Moravě (30 obcí), Bystřicí nad Pernštejnem (39 obcí) a Velkým Meziříčím (57 obcí). Pod okres Žďár nad Sázavou spadá celkem 174 obcí, z toho je 6 měst: Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě, Svratka, Velká Bíteš, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou a 10 městysů: Bobrová, Bohdalov, Jimramov, Křižanov, Měřín, Nové Veselí, Ostrov nad Oslavou, Sněžné, Strážek a Vojnův Městec. Území obce s rozšířenou působností (dále jen ORP) Žďár nad Sázavou představují tyto obce: Bohdalec, Bohdalov, Březí nad Oslavou, Budeč, Cikháj, Hamry nad Sázavou, Herálec, Hodíškov, Chlumětín, Jámy, Karlov, Kněževes, Kotlasy, Krásněves, Kyjov, Lhotka, Malá Losenice, Matějov, Čížkov, Nové Dvory, Obyčtov, Ostrov nad Oslavou, Pavlov, Počítky, Poděšín, Pokojov, Polnička, Račín, Radostín nad Oslavou, Radostín, Rosička, Rudolec, Sázava, Sazomín, Sirákov, Sklené, Světnov, Svratka, Škrdlovice, Újezd, Vatín, Velká Losenice, Vepřová, Vojnův Městec, Vysoké, Znětínek a Žďár nad Sázavou. Do správního obvodu ORP Nového Města na Moravě patří tyto obce: Bobrová, Bobrůvka, Borovnice, Daňkovice, Dlouhé, Fryšava pod Źákovou horou, Javorek, Jimramov, Kadov, Krásné, Křídla, Křižánky, Kuklík, Líšná, Mirošov, Nová Ves u Nového Města na Moravě, Nové Město na Moravě, Nový Jimramov, Podolí, Račice, Radešín, Radešínská Svratka, Radňovice, Řečice, Sněžné, Spělkov, Tři Studně, Věcov, Vlachovice, Zubří. K ORP Bystřice nad Pernštejnem náleží Blažkov, Bohuňov, Bukov, Bystřice nad Pernštejnem, Býšovec, Dalečín, Dolní Rožínka, Horní Rožínka, Chlum Korouhvice, Koroužné, Lísek, Milasín, Moravecké Pavlovice, Nyklovice, Písečné, Prosetín, Radkov,
24
Rodkov, Rovečné, Rozsochy, Rožná, Sejřek, Skorotice, Strachujov, Strážek, Střítež, Sulkovec, Štěpánov nad Svratkou, Ubušínek, Ujčov, Věchnov, Velké Janovice, Velké Tresné, Věstín, Věžná, Vír, Zvole a Ždánice. ORP Velké Meziříčí zahrnuje tyto obce: Baliny, Blízkov, Bory, Březejc, Březí, Březské, černá, Dobrá Voda, Dolní Heřmanice, Dolní Libochová, Heřmanov, Horní Libochová, Horní Radslavice, Chlumek, Jabloňov, Jívoví, Kadolec, Kozlov, Křižanov, Křoví, Kundratice, Lavičky, Martinice, Měřín, Meziříčko, Milešín, Moravec, Netín, Nová Ves, Nové Sady, Ořechov, Oslavice, Oslavička, Osová Bítýška, Osové, Otín, Pavlínov, Petráveč, Pikárec, Radenice, Radňoves, Rousměrov, Rozseč, Ruda, Sklené nad Oslavou, Skřinářov, Stránecká Zhoř, Sviny, Tasov, Uhřínov, Velká Bíteš, Velké Meziříčí, Vídeň, Vidonín, Vlkov, Záblatí a Zadní Zhořec.(www.mesta.obce.cz) Obrázek 2 1 Okres Žďár nad Sázavou
Zdroj: www.mesta.obce.cz
25
4.VYMEZENÍ REGIONŮ NA ZÁKLADĚ VÝSLEDKŮ ŠETŘENÍ Při zjišťování spádovosti lze využít dva základní způsoby sběru dat, První je anketou ve vybraných zařízeních obslužné sféry určitého střediska. V tomto případě je však problematické stanovit kritéria vhodná pro rozsah spádového území a intenzitu vztahu středisko – zázemí. Druhým způsobem je anketa ve všech sídlech zkoumané oblasti. (Maryáš 1988, s.33). Pro zpracování diplomové práce jsem použila druhou metodu, a to anketární šetření ve všech sídlech zkoumané oblasti, v mém případě ve všech 174 obcích nacházejících se na území okresu Žďár nad Sázavou. Dotazníky jsem rozeslala všem vedoucím pracovníkům obcí nacházejících se ve vybraném okrese. Dotazníky jsem rozesílala elektronicky během listopadu a prosince roku 2011. V první fázi se mi vrátilo asi 50 dotazníků. V březnu 2012 jsem rozeslala všem obcím, které dotazník nevrátily, nový email s dotazníkem a vysvětlením důležitosti získání těchto dat. Po této urgenci se mi vrátilo dalších cca 60 dotazníků. V dubnu 2012 mi chyběla data ještě více než z 60 ti obcí. Začala jsme proto jednotlivé obce obvolávat s prosbou o vrácení dotazníků. Následně se mi vrátilo asi 25 dotazníků. Musela jsem přistoupit na další volání a zbytek dotazníků vyplnit přímo se starosty nebo jejich zástupci po telefonu. Přes veškeré urgence se mi nedovedlo získat data ze sedmi obcí. Těmito obcemi jsou borovnice, Chlum – Korouhvice, Javorek, Meziříčko, Rudolec, Sviny a Velké Tresné. Data za tyto obce jsem odhadla na základě znalosti daného regionu a podle dostupných informací z internetu. Odpovědi z dotazníkových šetření jsem hodnotila tak, že jsem nejprve pro každou ze 174 obcí patřících do zkoumaného území, vypočítala relativní významy u všech sledovaných cílů, které daná obec v dotazníku zaznamenala. Hodnota relativního významu se odvíjela od počtu cílů, které obec u sledovaného procesu uvedla. Následně jsem pak obce podle finálních významových hodnot přiřazovala ke střediskům. Pokud byl u dané obce ve sledovaném procesu uveden pouze jeden cíl, pak jsem obec k tomuto cíli přiřadila automaticky. V ostatních případech jsem počítala relativní významy a obce jsem přiřazovala podle převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahovat více než dvou třetin hodnoty celkového relativního
26 významu prvního nejsilnějšího střediska. Obce, které nevykazovali dostatečný spád k některému z cílů, jsem pak vyznačila jako oscilační. V následující části postupně vymezím jednotlivé typy mikroregionů, které odpovídají výše uvedeným typům dotazníkových otázek.
27
4.1. Mikroregion zdravotnický V případě vymezení zdravotnického regionu jsem vymezenou oblast hodnotila podle dojížďky do zdravotnických zařízení, kde jsem rozdělila procesy na nadlokální a mikroregionální. Do nadlokálních procesů jsem zahrnula návštěvu praktického lékaře, dětského lékaře, stomatologa a gynekologa. Na mikroregionální úrovni to pak byla návštěva specializovaných lékařů, poliklinik a nemocnic.Dále jsem vymezila nadlokální a mikroregionální střediska. Za nadlokální střediska jsem určila ta, ve kterých se nacházely alespoň tři typy služeb určujících nadlokální procesy ze čtyř, tedy praktický lékař, dětský lékař, stomatolog a gynekolog. U středisek mikroregionální úrovně jsem za rozhodující kritérium stanovila nutnost přítomnosti buď specializovaných lékařů nebo nemocnice, a zároveň muselo být středisko střediskem na nadlokální úrovni. Odpovědi z dotazníkových šetření jsem hodnotila tak, že jsem počítala u každé obce relativní významy všech uvedených cílů. Hodnota relativního významu závisela na počtu cílů uvedených danou obcí. Pokud byl u sledovaného procesu obcí určen pouze jeden cíl, obec jsem k cíli přiřadila automaticky. V případech, kdy obec označila více cílů, pak jsem ji přiřazovala podle převažujícího spádu, kde celkový relativní význam druhého cíle nedosahovat dvě třetiny celkového relativního významu prvního cíle. Obce, které neměly dostatečný spád k některému s uvedených cílů jsem označila jako oscilační. 4.1.1. Nadlokální zdravotnický mikroregion Na základě výsledků anketárního šetření jsem ve zkoumaném okrese určila 17 středisek nadlokální úrovně. Jedná se o tyto střediska: Bohdalov, Bystřice nad Pernštejnem, Dolní Rožínka, Jimramov, Křižanov, Měřín, Nížkov, Nové Město na Moravě, Nové Veselí, Osová Bítýška, Radostín nad Oslavou, Sněžné, Strážek, Svratka,Velká Bíteš, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou. Další nadlokální střediska ve zdravotnictví představují obce za hranicemi vymezeného okolí.
28
Do spádové oblasti Bohdalova patří Bohdalov, Kyjov, Pokojov, Rudolec, Znětínek. K Bystřici nad Pernštejnem náleží Bohuňov, Bystřice nad Pernštejnem, Býšovec, Dalečín, Chlum Korouhvice, Lísek, Písečné, Prosetín,Rodkov, Rovečné, Rozsochy, Velké Janovice, Velké Tresné, Ubušínek, Unčín, Věchnov, Věstín, Věžná, Ždánice. Středisko Dolní Rožínka představuje zázemí obcí Bukov, Dolní Rožínka, Moravecké Pavlovice, Střítež. Do spádu Jimramova patří Borovnice, Jimramov, Nový Jimramov, Strachujov, Věcov. Ke Křižanovu náleží Dobrá Voda, Dolní Libochová, Horní Libochová, Jívoví, Kadolec, Křižanov, Kozlov, Kundratice, Ořechov, Radenice, Sklené nad Oslavou. Měřín je spádovou obcí pro Blízkov, Černá, Chlumek, Meziříčko, Měřín, Netín, Otín, Pavlínov, Zadní Zhořec. Pod Nížkov patří Poděšín, Sirákov. Do zázemí Nového Města na Moravě spadají Bobrová, Bobrůvka, Dlouhé,Fryšava pod Žákovou horou, Hodíškov, Křídla. Mirošov, Moravec, Nová Ves u Nového Města na Moravě, Nové Veselí, Nové Město na Moravě, Podolí, Račice, Radešín, Radešínská Svratka, Radňovice, Řečice, Tři Studně, Vlachovice, Zubří. K Novému Veselí patří Kotlasy a Matějov. Osová Bítýška je spádová pro Březské, Heřmanov, Nová Ves, Osová Bítýška, Záblatí. K Radostínu nad Oslavou náleží Bory, Krásněves, Pavlov. Pod Sněžné spadají Daňkovice, Javorek, Kadov, Krásné, Kuklík, Sněžné, Spělkov. Ke Strážku patří Strážek a Pikárec. Spádový obvod Svratky tvoří Chlumětín, Křižánky, Herálec, Svratka. Pod Velkou Bíteš spadá Březí, Křoví, Milešín, Nové Sady, Velká Bíteš. K Velkému Meziříčí náleží Baliny, Březejc, Dolní Heřmanice, Horní Radslavice, Jabloňov, Lavičky, Oslavice, Oslavička, Osové Martinice, Petráveč Ruda, Sviny, Uhřínov, Velké Meziříčí, Vídeň. Žďár nad Sázavou je střediskovou obcí pro Bohdalec, Cikháj, Jámy, Hamry nad Sázavou, Karlov, Kněževes, Lhotka, Nížkov, Počítky, Polnička, Račín, Rosička, Sázava, Sazomín, Sklené, Světnov, Škrdlovice, Vatín, Ostrov nad Oslavou, Ruda, Vysoké, Žďár nad Sázavou. Další dvě obce – Velká Losenice a Štěpánov nad Svratkou jsou podle vybraného kritéria také nadlokálním zdravotnickým střediskem, protože se zde dle odpovědí z dotazníků nacházejí tři typy zdravotnického zařízení. Obě obce však byly jednoznačně určeny jen jimi samými. V obci Štěpánov nad Svratkou se nachází praktický lékař, dětský lékař i gynekolog, avšak jako jednoznačný cíl dojížďky jej neurčila žádná obec. I starostka samotného Štěpánova nad Svratkou určila jako převážný směr pouze v případě praktického lékaře. V ostatních případech určila obec jako oscilační mezi Bystřicí nad Pernštejnem a Štěpánovem nad Svratkou.
29
Ve Velké Losenici se nachází praktický lékař, dětský lékař a stomatolog ale i sama obec se kromě praktického a dětského lékaře označila jako oscilační mezi Velkou Losenicí a Žďárem nad Sázavou. Následující obce jsou obcemi oscilačními: Radňoves, Rozseč, Skřinářov a Vlkov oscilují mezi Osovou Bítýškou a Velkou Bíteší, Malá Losenice, Nové Dvory a Velká Losenice mezi Velkou Losenicí a Žďárem nad Sázavou. Březí nad Oslavou a Újezd oscilují mezi Novým Veselím a Žďárem nad Sázavou, Líšná mezi Jimramovem a Novým Městem na Moravě, Blažkov a Zvole mezi Novým Městem na Moravě a Dolní Rožínkou. Milasín, Horní Rožínka, Rožná mezi Bystřicí nad Pernštejnem a Dolní Rožínkou, Tasov mezi Velkou Bíteší a Velkým Meziříčím, Stránecká Zhoř mezi Měřínem a Velkým Meziříčím, Vidonín mezi Křižanovem a Osovou Bítýškou, Radkov mezi Křižanovem a Strážkem. Koroužné, Štěpánov nad Svratkou a Vír oscilují mezi Bystřicí nad Pernštejnem a Štěpánovem nad Svratkou, Ujčov mezi Bystřicí nad Pernštejnem a Nedvědicí, Budeč mezi Novým Veselím a Žďárem nad Sázavou, Obyčtov a Radostín nad Oslavou mezi Radostínem nad Oslavou a Žďárem nad Sázavou, Rousměrov mezi Radostínem nad Oslavou a Křižanovem, Nyklovice a Sulkovec mezi Bystřicí nad Pernštejnem a Bystrým u Poličky. Sejřek a Skoronice pak uvedly jako převážný spád Nedvědici, která se nachází mimo zkoumané území. Vepřová uvedla spádové středisko Přibyslav, Vojnův Městec a Radostín pak Žďírec nad Doubravou.
30
Obrázek 4 1 Nadlokální zdravotnické regiony
¨ Spádová území středisek: Oscilující obce: Bohdalov mezi Bystřicí n.P. a Štěpánovem n.S. Bystřice n.P. mezi Bystřicí n.P. a D.Rožínkou Dolní Rožínka mezi Bystřicí n.P. a Nedvědicí Jimramov mezi Bystřicí n.P. a Bystrým u P. Křižanov mezi D.Rožínkou a Novým M.n.M.
31
Měřín mezi Jimramovem a Novým M.n.M. Nedvědice mezi Měřínem a Velkým Meziříčím Nížkov mezi Novým Veselím a Žďárem n.S. Nové Město na Moravě mezi Osovou Bítýškou a V. Bíteší Nové Veselí mezi Radostínem n.O. a Křižanovem Osová Bítýška mezi Radostínem n.O. a Žďárem n.S. Přibyslav mezi Velkou Bíteší a V.Meziříčím Radostín nad Oslavou mezi Velkou Losenicí a Žďárem n.S. Sněžné mezi Křižanovem a Strážkem Strážek mezi Křižanovem a Osovou Bítýškou Svratka Velká Bíteš Velké Meziříčí Žďár nad Sázavou Ždírec nad Doubravou Zdroj: Vytvořila autorka na základě analýzy zkoumaného území
32
4.1.2. Mikroregionální zdravotnický mikroregion V případě mikroregionálních středisek jsem zvolila kritérium přítomnosti buď specializovaných lékařů, nebo pohotovosti. Dalším kritériem byla nutnost, aby středisko bylo zároveň střediskem na nadlokální úrovni. Spádovost obcí do daných mikroregionálních regionů jsem rozdělila na spádovost podle dojížďky za specialistou a pohotovost a zvlášť jsem vymezila spádovost obcí do nemocnic. K tomuto vymezení jsem se rozhodla na základně skutečnosti, že Žďár nad Sázavou je sice okresním městem, a většina obslužných procesů, tedy i návštěva lékařů – specialistů je směřována právě k tomuto mikroregionálnímu sídlu, ale nenachází se zde žádná nemocnice. Spádová nemocnice po Žďársko je v Novém Městě na Moravě, proto je vymezený spádový region jiný, než v případě vymezení na základě lékařů – specialistů, kteří se ve Žďáře nad Sázavou nacházejí. Celkově se na území Žďárského okresu nacházejí dvě nemocnice, jedna v Novém Městě na Moravě a druhá je privátní nemocnice ve Velkém Meziříčí – Mostišti. Novoměstská nemocnice pokrývá spádové území těchto obci: Baliny, Blažkov, Bobrová, Bobrůvka, Bohdalec, Bohuňov, Borovnice, Bory, Březí nad Oslavou, Budeč,Bukov, Bystřice nad Pernštejnem, Býšovec, Cikháj, Dalečín, Daňkovice, Dlouhé, Dolní Rožínka,Fryšava pod Žákovou Horou, Hamry nad Sázavou, Herálec, Hodíškov, Horní Rožínka, Chlum Korouhvice, Chlumětín, Javorek, Jimramov, Kadov, Karlov, Kněževes, Krásné, Křídla, Křižánky, Koroužné, Kotlasy, Kuklík, Lhotka, Lísek,Líšná, Malá Losenice, Matějov, Milasín, Mirošov, Moravec, Moravecké Pavlovice, Nížkov, Nová Ves u Nového Města na Moravě, Nové Dvory, Nové Město na Moravě, Nový Jimramov, Nyklovice, Obyčtov, Ořechov, Osová Bítýška, Ostrov nad Oslavou, Pikárec, Písečné, Počítky, Poděšín, Pokojov, Polnička, Prosetín, Račín, Radenice, Radešín, Radešínská Svratka, Radostín, Radňovice, Rodkov, Rosička, Rousměrov, Rovečné, Rozsochy, Rožná, Rudolec, Řečice, Sázava, Sazomín, Sirákov, Sklené, Sklené nad Oslavou, Skorotice, Skřinářov, Spělkov, Strachujov, Strážek, Střítež, Sulkovec, Světnov, Svratka, Škrdlovice, Štěpánov nad Svratkou, Tři Studně, Újezd,Ubušínek, Ujčov, Unčín, Vatín, Velká Losenice, Velké Janovice, Velké Tresné, Věchnov, Věstín, Věžná, Vír, Vlachovice, Vysoké, Znětínek, Zubří, Zvole, Ždánice a Žďár nad Sázavou.
33
Nemocnici ve Velkém Meziříčí uvedly jako hlavní směr dojížďky tyto obce: Baliny, Blízkov, Březejc, Březí, Březské, Černá, Dobrá Voda, Dolní Libochová, Dolní Heřmanice, Heřmanov, Horní Libochová, Horní Radslavice, Jívoví, Kadolec, Kozlov,Kundratice, Křoví, Kyjov, Lavičky, Martinice, Meziříčko, Milešín, Netín, Nová Ves, Nové Sady, Oslavice,Oslavička, Osové, Otín, Pavlínov, Pavlov, Radňoves, Radostín nad Oslavou, Radkov, Ruda, Sviny, Velké Meziříčí, Vídeň, Vidonín, Vlkov, Záblatí, Zadní Zhořec. Několik obcí uvedlo jako jednoznačný směr dojížďky střediska mimo zkoumané území. Obce Bohdalov, Stránecká Zhoř a Uhřínov uvedly Jihlavu, Sejřek a Velká Bíteš uvedly Brno.Vepřová uvedla Havlíčkův Brod. Jámy oscilují mezi Brnem a Havlíčkovým Brodem a Vojnův Městec mezi Havlíčkovým Brodem a Novým Městem na Moravě. Je zde i několik oscilačních obcí. Jabloňov, Krásněves, Křižanov, Rozseč a Věcov oscilují mezi dvěma nemocnicemi, nacházejícími se ve zkoumaném území, a to Novým Městem na Moravě a Velkým Meziříčím. Další obce nacházející se na pomezí regionu pak oscilují k nemocnicím mimo zkoumanou oblast. Jedná se o Nové Veselí, Petráveč, Podolí, Račice a Sněžné oscilující mezi Novým Městem na Moravě a Jihlavou, Chlumek a Měřín oscilující mezi Velkým Meziříčím a Jihlavou a Tasov – osciluje mezi Velkým Meziříčím a Třebíčí.
34
Obrázek 4 2 Spádovost obcí do nemocnic
Spádová území středisek: Oscilující obce: Brno mezi Havlíčkovým Brodem a Brnem Jihlava mezi Jihlavou a V.Meziříčím Nové Město na Moravě mezi Havl.Brodem a N.Městem n.M. Velké Meziříčí mezi N.Městem n.M.a Jihlavou
35
Havlíčkův Brod mezi N.Městem n.M.a V.Meziříčím. mezi V.Meziříčím a Třebíčí Zdroj: Vytvořila autorka na základě analýzy zkoumaného území Pro určení mikroregionálních středisek jsem zvolila kritérium přítomnosti specializovaného lékaře v obci nebo pohotovosti a aby byla alespoň jednou další obcí označena jako hlavní cíl dojížďky. Sředisek tohoto typu se na zkoumaném území nachází celkem pět, a to Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě, Velká Bíteš, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou. Mimo zkoumané území to pak byla ještě Jihlava, která byla označena převažujícím cílem pro obec Uhřínov. Sféry vlivu mikroregionálních středisek jsem určila tak, že jsem obce k střediskům přiřazovala na základě převažujícího spádu. Obce, které nevykazovaly dostatečně významnou a jednoznačnou spádovost jsem pak považovala za oscilační. Středisko mikroregionální úrovně Bystřice nad Pernštejnem je spádové pro tyto obce: Bystřice nad Pernštejnem, Býšovec, Horní Rožínka, Chlum Korouhvice, Moravecké Pavlovice, Nyklovice, Radkov, Rovečné, Rozsochy, Sejřek, Skorotice, Strážek, Střítež, Velké Tresné, Věchnov, Vír. Do spádového území se střediskem v Novém Městě na Moravě patří tyto obce: Blažkov, Bobrová, Bobrůvka, Borovnice, Budeč, Bukov, Dalečín, Daňkovice, Dlouhé, Dolní Rožínka, Fryšava pod Žákovou Horou, Hodíškov, Chlumětín, Javorek, Jimramov, Kadov, Koroužné, Krásné, Křídla, Křižánky, Kuklík, Líšná, Mirošov, Moravec, Nová Ves u Nového Města na Moravě, Nové Město na Moravě, Nové Veselí, Nový Jimramov, Pikárec, Písečné, Podolí, Prosetín, Račice,Radešín, Radešínská Svratka, Radňovice, Rodkov, Rousměrov, Řečice, Sazomín, Sklené, Spělkov, Strachujov, Sulkovec, Svratka, Tři Studně, Velké Janovice, Vlachovice, Zubří, Zvole, Ždánice. Spádový obvod Velké Bíteše zahrnuje obce:Březské, Heřmanov, Křoví, Nová Ves, Radňoves, Skřinářov, Vidonín. K Velkému Meziříčí patří: Baliny, Blízkov, Bory, Březejc, Březí, Černá, Dobrá Voda, Dolní Heřmanice, Dolní Libochová, Horní Libochová, Horní Radslavice, Jabloňov, Jívoví, Kadolec, Kozlov, Křižanov, Kundratice, Lavičky, Martinice, Meziříčko, Milešín, Netín, Nové Sady, Ořechov, Oslavice, Oslavička, Osová Bítýška, Osové,Otín, Pavlínov, Pavlov, Radostín nad Oslavou, Rozseč, Ruda, Rudolec, Stránecká Zhoř, Sviny, Velké Meziříčí, Vídeň, Vlkov,
36
Záblatí, Zadní Zhořec. Mikreregion se střediskem ve Žďáře nad Sázavou zahrnuje tyto obce: Bohdalec, Bohdalov, Březí nad Oslavou, Cikháj, Hamry nad Sázavou, Herálec, Karlov, Kněževes, Kyjov, Lhotka Matějov, Nové Dvory, Ostrov nad Oslavou, Pokojov, Polnička, Radenice, Radostín, Račín, Rosička, Sázava, Sklené nad Oslavou, Újezd, Vatín, Velká Losenice, Vojnův Městec, Žďár nad Sázavou. Oscilačními obcemi mezi Bystřicí nad Pernštejnem a Novým Městem na Moravě jsou Štěpánov nad Svratkou, Ubušínek, Ujčov, Unčín, Věcov, Věstín, Věžná. Mezi Novým Městem na Moravě a Žďárem nad Sázavou to jsou Kotlasy, Malá Losenice, Nížkov, Obyčtov, Počítky, Poděšín, Sirákov, Sněžné, Světnov, Škrdlovice, Vysoké, Znětínek, mezi Novým Městem n.M. a Velkým Meziříčím pak Bohuňov, Krásněves, Petráveč a mezi Novým Městem n.M. a Bystřicí n.P. je to Bohuňov, Lísek, Milasín, Rožná. Tasov je oscilační mezi Velkou Bíteší a Velkým Meziříčím. Na pomezí okresu je pak Chlumek s Měřínem oscilační mezi Velkým Meziříčím a Jihlavou, Velká Bíteš mezi Velkou Bíteší a Brnem. Jámy oscilují mezi Brnem a Havlíčkovým Brodem.Vepřová uvedla jako hlavní cíl Havlíčkův Brod a Uhřínov Jihlavu.
37
Obrázek 4 3 Mikroregionální zdravotnické regiony
Spádová území středisek: Oscilující obce: Bystřice n.P. mezi Brnem a Havlíčkovým Brodem Havlíčkův Brod mezi Bystřicí n.P. a N.Městem.n.M. Jihlava mezi N. Městem n.M. a V.Meziříčím
38
Nové Město n.M. mezi N. Městem n.M. a Žďárem n.S. Velká Bíteš mezi Velkou Bíteší a Brnem Velké Meziříčí mezi Velkým Meziříčím a Jihlavou Žďár nad Sázavou mezi V.Bíteší na V.Meziříčím Zdroj: Vytvořila autorka na základě analýzy zkoumaného území
39
4.2. Mikroregion školský Školský region jsem vymezila na základě dojížďky do škol, která byla ve zkoumaném území zjišťována pomocí anketárního šetření. Za proces nadlokální úrovně jsem považovala dojížďku do základních škol. Na mikroregionální rovni to je pak dojížďka do středních škol a učilišť.Pro vymezení středisek nadlokální úrovně jsem zvolila za parametr přítomnost základní školy, která má nižší i vyšší stupeň (1. – 9. ročník). Pokud se v obci nacházela jen mateřská škola nebo pouze 1. stupeň základní školy, pak jsem středisko považovala za lokální, a proces dojížďky do tohoto zařízení procesem lokální úrovně. Za mikroregionální středisko jsem označila obce, ve kterých se nacházela střední škola. Pro určení cílů dojížďky jsem postupovala stejně jako v případě zdravotnického regionu. Z dotazníků obcí jsem vymezila sféry vlinu obslužných středisek tím, že jsem počítala relativní významy uvedených cílů pro příslušné procesy, významy jsem sečetla a podle výsledků pak obce přiřazovala k jednotlivým střediskům. Pokud byl obcí uveden pouze jeden cíl, přiřadila jsem obec ke středisku automaticky. V případě, že se obec nevyznačovala dostatečným spádem k některému z uvedených cílů, jsem ji označila jako oscilační. 4.2.1. Nadlokální školský mikroregion Na zkoumaném území se nachází na základě výsledků anketárního šetření 24 středisek nadlokální úrovně. Jsou to tyto obce:Bobrová, Bohdalov, Bory, Bystřice nad Pernštejnem, Dolní Rožínka, Jimramov, Křižanov, Měřín, Nížkov, Nové Město na Moravě, Nové Veselí, Osová Bítýška, Polnička, Radostín nad Oslavou, Rovečné, Sněžné, Strážek, Svratka, Štěpánov nad Svratkou, Tasov, Velká Bíteš, Velká Losenice, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou. Mimo zkoumané území to pak byly ještě tyto střediska, která byla určena obcemi nacházejícími se na zkoumaném území, jako převažující směr dojížďky: Kameničky (uvedla jako hlavně směr dojížďky obce Chlumětín), Bystré u Poličky
40
(Nyklovice, Sulkovec), Nedvědice (Sejřek, Skoronice, Věžná), Olešnice (Věstín) a Žďárec (Radňoves, Rozseč). Nyní bude následovat vymezení území, které spadá pod jednotlivé nadlokální střediska. Za střediskem jsou v závorce uvedené obce, které k tomuto středisku spadají: Bobrová (obce Bobrová, Bobrůvka, Bohdalec, Dlouhé, Mirošov, Podolí, Račice, Radešín), Bohdalov (Bohdalov, Kyjov, Rudolec), Bory (Bory, Radenice, Rousměrov, Sklené nad Oslavou, Vídeň), Bystřice nad Pernštejnem (Bohuňov, Bystřice nad Pernštejnem, Býšovec, Dalečín, Chlum Korouhvice, Lísek, Písečné, Rodkov, Rozsochy, Věchnov, Velké Janovice, Vír, Ždánice), Dolní Rožínka (Blažkov, Bukov, Dolní Rožínka, Horní Rožínka, Moravecké Pavlovice, Střítež, Zvole), Jimramov (Borovnice, Jimramov, Nový Jimramov, Strachujov, Ubušínek, Unčín, Věchnov), Křižanov (Dobrá Voda, Jívoví, Kadolec, Kozlov, Křižanov, Kundratice, Moravec, Nová Ves, Pikárec), Měřín (Blízkov, Černá, Horní Radslavice, Chlumek, Měřín, Meziříčko, Netín, Otín, Pavlínov, Stránecká Zhoř), Nížkov (Nížkov Poděšín, Sirákov), Nové Město na Moravě (Fryšava pod Žákovou Horou, Hodíškov, Křídla, Nová Ves u Nového Města na Moravě, Nové Město na Moravě, Radešínská Svratka, Radňovice, Řečice, Tři Studně, Vlachovice, Zubří), Nové Veselí (Březí nad Oslavou, Budeč, Kotlasy, Matějov, Nové Veselí, Rosička, Újezd), Osová Bítýška (Březské, Heřmanov, Ořechov, Osová Bítýška, Skřinářov, Vidonín, Vlkov), Polnička (Karlov, Polnička, Račín, Světnov, Škrdlovice), Radostín nad Oslavou (Kněževes, Krásněves, Ostrov nad Oslavou, Pavlov, Pokojov, Radostín nad Oslavou), Rovečné (Rovečné, Velké Tresné), Sněžné (Daňkovice, Javorek, Kadov, Krásné, Kuklínek, Líšná, Sněžné, Spělkov), Strážek (Dolní Libochová, Radkov, Strážek), Svratka (Herálec, Křižánky, Svratka), Štěpánov nad Svratkou (Koroužné, Prosetín, Štěpánov nad Svratkou), Tasov (Dolní Heřmanice a Tasov), Velká Bíteš (Křoví, Milešín, Nové Sady, Velká Bíteš), Velká Losenice (Malá Losenice, Velká Losenice, Vepřová), Velké Meziříčí (Baliny, Březejc, Březí, Jabloňov, Lavičky, Martinice, Oslavice, Oslavička, Osové, Petráveč, Ruda, Sviny, Uhřínov, Velké Meziříčí, Záblatí, Zadní Zhořec) a Žďár nad Sázavou (Cikháj, Hamry nad Sázavou, Jámy, Lhotka, Obyčtov, Počítky, Sázava, Sazomín, Sklené, Vatín, Vysoké, Znětínek, Žďár nad Sázavou). Kromě obcí, u kterých byl jednoznačný směr dojížďky jsou zde i oscilační obce, kde nelze směr jednoznačně určit. Jedná se o Horní Libochovou oscilující mezi Křižanovem a Strážkem, Nové Dvory mezi Velkou Losenicí a Přibyslaví, Ujčov mezi Nedvědicí a Štěpánovem nad Svratkou a Milasín a Rožná oscilující mezi Bystřicí n.P. a Dolní Rožínkou. Mimo uvedená střediska náležící k žďárskému regionu je zde ještě
41
Krucemburk, který uvedly jako hlavní spád dojížďky na druhý stupeň základní školy Vojnův Městec a Radostín. Obrázek 4 4 Nadlokální školské regiony
Spádové obvody: Oscilační obce: Bobrová mezi Bystřicí n.P. a Dolní Rožínkou Bohdalov mezi Křižanovem a Strážkem
42
Bory mezi V.Losenicí a Přibyslaví
Bystré u Poličky mezi Nedvědicí a Štěpánovem n.S. Bystřice nad Pernštejnem Dolní Rožínka Jimramov Kameničky Krucemburk Rovečné Křižanov Sněžné Měřín Strážek Nedvědice Svratka Nížkov Štěpánov nad Svratkou Nové Město na Moravě Tasov Nové Veselí Velká Bíteš Olešnice Velká Losenice Osová Bítýška Velké Meziříčí Polnička Žďár nad Sázavou Radostín nad Oslavou Žďárec Zdroj: Vytvořila autorka na základě analýzy zkoumaného území
43
4.2.2. Mikroregionální školský mikroregion Na mikroregionální úrovni byla hodnotícím procesem dojížďka do středních škol. Pojem střední školství zahrnuje veškeré typy středních škol od učilišť po gymnázia Středisky mikroregionální úrovně jsem označila obce, ve kterých se nacházejí alespoň dva druhy středních škol. Ve sledovaném území se nachází 4 střediska mikroregionální úrovně, a to Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou. Další obce, ve které se nachází alespoň jedno učiliště je Velká Bíteš. Tato obec však nesplňuje mnou stanovené kritérium dvou typů středních škol a byla uvedena pouze obcí Milešín jako jednoznačný směr dojížďky. Celé sledované území tedy můžeme rozdělit na čtyři spádové obvody. Do spádového obvodu střediskové obce Bystřice nad Pernštejnem spadají Bohuňov, Bystřice nad Pernštejnem, Býšovec, Dalečín, Horní Rožínka, Chlum Korouhvice, Koroužné, Lísek, Moravecké Pavlovice, Nyklovice, Písečné, Prosetín, Radkov, Rodkov, Rovečné, Rozsochy, Rožná, Strachujov, Strážek, Střítež, Sulkovec, Ubušínek, Unčín, Věchnov, Velké Janovice, Velké Tresné, Věstín, Věžná, Vír, Ždánice. Do zázemí Velkého Meziříčí spadají Baliny, Blízkov, Bory, Černá, Dobrá Voda, Dolní Heřmanice, Heřmanov, Horní Radslavice, Jabloňov, Jívoví, Kadolec, Lavičky, Martinice, Meziříčko, Netín, Nová Ves, Nové Sady, Ořechov, Oslavice, Oslavička, Osová Bítýška, Osové, Otín, Pavlínov, Petráveč, Pikárec, Ruda, Rozseč, Skřinářov, Stránecká Zhoř, Sviny, Tasov, Uhřínov,Velké Meziříčí, Vidonín, Vídeň, Vlkov, Záblatí, Zadní Zhořec. Pod Nové Město na Moravě patří Borovnice, Daňkovice, Dlouhé, Fryšava pod Žákovou Horou, Javorek, Krásné, Křídla, Kuklínek, Líšná, Nová Ves u Nového Města na Moravě, Nové Město na Moravě, Řečice, Sněžné, Spělkov, Svratka, Tři Studně, Věcov, Vlachovice. Do zázemí Žďáru nad Sázavou spadá Bobrová, Bobrůvka, Bohdalec, Březí nad Oslavou, Budeč, Cikháj, Hamry nad Sázavou, Jámy, Karlov, Kyjov, Lhotka, Malá Losenice, Matějov, Nížkov, Nové Dvory, Obyčtov, Počítky, Pokojov, Polnička, Račín, Radenice, Radešín, Radostín, Rosička, Sázava,Sazomín, Sklené, Světnov, Škrdlovice, Újezd, Vatín, Velká Losenice, Vepřová, Vojnův Městec, Vysoké a Znětínek, Žďár nad Sázavou. Dále jsou zde obce Blažkov, Dolní Libochová, Jimramov, Zubří, Zvole oscilující mezi Bystřicí nad Pernštejnem a Novým Městem na Moravě. Bukov, Dolní Rožínka, Milasín, Ujčov a Štěpánov nad Svratkou oscilují mezi Bystřicí nad Pernštejnem a Žďárem nad Sázavou.
44
Kadov, Křižánky, Mirošov, Nový Jimramov, Ostrov nad Oslavou, Podolí, Račice, Radešínská Svratka, Radňovice a Hodíškov oscilují mezi Novým Městem na Moravě a Žďárem nad Sázavou. Březejc, Horní Libochová, Kněževes, Krásněves, Křižanov, Kozlov, Kundratice, Pavlov, Rousměrov, Radostín nad Oslavou, Sklené nad Oslavou oscilují mezi Velkým Meziříčím a Žďárem nad Sázavou. Mezi Novým Městem na Moravě a Velkým Meziříčím osciluje Moravec. Další obce oscilují mezi středisky, která leží vně zkoumaného obvodu. Jsou to Chlumek a Měřín oscilující mezi Velkým Meziříčím a Jihlavou, Radňoves oscilující mezi Velkým Meziříčím a Tišnovem. Dále pak Bohdalov, Březí nad Oslavou, Kotlasy, Nové Veselí, Poděšín, Rudolec, Sirákov oscilují mezi Žďárem nad Sázavou a Jihlavou a Herálec mezi Žďárem nad Sázavou a Hlinskem. Na zkoumaném území se nachází šest obcí, které označili jako hlavní směr dojížďky středisko mimo sledované území. Jsou to Březské, Křoví, Velká Bíteš, Sejřek a Skoronice, které uvedly Brno a Chlumětín, který uvedl převažující směr Hlinsko.
45
Obrázek 4 5 Mikroregionální školské regiony
Spádová území obcí: Oscilující obce: Brno mezi Bystřicí n.P. a Novým Městem n.M. Bystřice nad Pernštejnem mezi Bystřicí n.P. a Žďárem n.S.
46
Hlinsko mezi Novým Městem a V.Meziříčím Nové Město n.Moravě mezi Novým Městem n.M. a Žďárem n.S. Velká Bíteš mezi Velkým Meziříčím a Jihlavou Velké Meziříčí mezi Velkým Meziříčím a Žďárem n.S. Žďár nad Sázavou mezi Žďárem n.S. a Jihlavou Mezi V.Meziříčím a Tišnovem mezi Žďárem n.S. a Hlinskem Zdroj: Vytvořila autorka na základě analýzy zkoumaného území
47
4.3. Mikroregion obchod a služby Rozdělení procesů v oblasti maloobchodu a služeb na nadlokální a mikroregionální hierarchickou úroveň jsem provedla podle metodiky popsané v teoretické části diplomové práce. Po konzultaci s vedoucím práce jsem na nadlokální úrovni brala v úvahu procesy: nákupy textilu a obuvi, návštěvu lékárny a běžné služby, jako jsou kadeřnictví, čistírna, oprava obuvi. Na mikroregionální úroveň jsem zařadila nákupy běžného průmyslového zboží (domácí potřeby, elektronika), nákupy knih, CD a DVD, nákupy nábytku, nákup speciálního výběrového zboží (automobily, šperky) a speciální služby (fotograf, pedikúra, opravna elektroniky). Nákup běžného zboží, tj.potraviny a drogerie, jsem vzhledem k přítomnosti obchodu téměř ve všech sledovaných obcích, považovala za lokální proces. Pro zjištění na jaké hierarchické úrovni jsou jednotlivé zkoumané obslužné procesy relativně uzavřeny jsem změřila vzdušnou vzdálenost cest do všech hlavních cílů uváděných jednotlivými obcemi. Dále jsem změřila vzdušné vzdálenosti jednotlivých procesů do všech uváděných cílů. Uzavřenost procesů byla stanovena podle vzdálenosti, do které se uskutečňuje 90 % všech cest. Abych uzavřenost všech sledovaných procesů zjistila, zjišťovala jsem vzdušné vzdálenosti mezi obcí a jejími veškerými cílovými místy. Takto jsem postupovala u všech obcí ve zkoumané oblasti.Následně jsem vyloučila 10 % nejvíce se odchylujících vzdáleností a spočítala jsem u každého obslužného procesu průměrnou vzdálenost do hlavního cíle a poté průměrnou největší vzdálenost, kterou obec určila za hlavní, částečný nebo výjimečný cíl. Hodnotím li hlavní cíle jednotlivých procesů, pak jsou na nejkratší vzdálenost uskutečňovány cesty za běžnými službami, a to do průměrné vzdálenosti 4,7 km z dané obce do hlavního cíle a návštěva lékárny, kde je vzdálenost do hlavního cíle taktéž 4,7 km. V těchto dnou obslužných procesech také není velký rozdíl mezi hlavním cílem a veškerými uvedenými cíli. V případě návštěvy lékárny jsou všechny cíle vzdálené do 7,1 km, respektive 7,7 km v případě cesty za běžnými službami. Nejdelší vzdálenost do hlavního cíle je pak v případě nákupu speciálního, výběrového zboží, a to 8,5 km, do veškerých cílů pak 18,6 km. Největší rozdíl ve vzdálenosti cest mezi hlavním cílem a veškerými cíli (10,1 km) představuje nákup speciálního, výběrového zboží. Nejmenší
48 rozdíl je pak v případě cest do lékárny, kde je rozdíl mezi hlavním a veškerými cíli 2,4 km. Tabulka č. 2 Vzdálenost obcí k cílům obslužných procesů Typ obslužného procesu Hlavní Veškeré cíl cíle nákupy textilu a obuvi 6,3 km 10,9 km návštěva lékárny 4,7 km 7,1 km běžné služby (kadeřnictví, čistírna, opravna obuvi) 4,4 km 7,7 km náku py běžného průmyslového zboží (domácí potřeby, 6,1 km 11,1 km elektronika) nákupy knih, CD, DVD 6,9 km 10,8 km nákupy nábytku 7,4 km 16,3 km Nákup speciálního, výběrového zboží (automobily, šperky) 8,5 km 18,6 km Speciální služby (fotograf, pedikúra, opravna elektroniky) 6,5 km 9,1 km Zdroj: Vytvořila autorka na základě zpracovaných dat. Po zjištění vzdušné vzdálenosti jednotlivých cílů jsem pokračovala vymezením středisek nadlokální a mikroregionální úrovně. Střediska jsem vymezovala podle hlavních cílů, které jednotlivé obce v dotaznících uváděly. Aby byla nějaká obec střediskem nadlokálního nebo mikroregionálního významu, musela být označena jako hlavní cíl dojížďky nějakou další obcí mimo sama sebe. Za další kritérium jsem zvolila nutnost označení tohoto hlavního cíle alespoň ve dvou ze třech sledovaných procesů v případě nadlokální hierarchické úrovně, tj. nákup textilu a obuvi, návštěva lékárny a běžných služeb. Na mikroregionální hierarchické úrovni pak označení střediska za hlavní cíl v alespoň čtyřech z pěti procesů: nákup běžného průmyslového zboží, nákup knih a CD, nákup nábytku, nákup speciálního výběrového zboží a speciální služby. Toto středisko muselo být zároveň střediskem na nadlokální úrovni. Na základě tohoto vymezení jsem určila tato střediska nadlokální hierarchické úrovně: Bobrová, Bystřice nad Pernštejnem, Dolní Rožínka, Jimramov, Křižanov, Měřín, Nové Město na Moravě, Svratka, Štěpánov nad Svratkou, Velká Bíteš, Velké Meziříčí, Žďár
49 nad Sázavou. Mimo sledované území pak byla označena obcemi tato nadlokální střediska: Bystré u Poličky, Nedvědice, Polička, Polná, Přibyslav, Ždírec nad Doubravou. Středisky na mikroregionální hierarchické úrovni ve sledovaném okrese jsou Bystřice nad Pernštejnem, Dolní Rožínka, Nové Město na Moravě, Velká Bíteš, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou. Za hranicemi žďárského okresu je to pak Brno, Jihlava, Polička. V další fázi zpracování jsem určila koeficienty významnosti jednotlivých zkoumaných procesů. Váhu koeficientů jsem určila na základě četnosti středisek u těchto procesů. Tento postup jsem zvolila dle metodiky, kterou používal Maryáš ve svém šetření z roku 1988. Vycházela jsem z jeho předpokladu, že nejvíce cílových středisek se objevuje u nejčastěji zmiňovaných, tím pádem i nejvýznamnějších obslužných procesů. Za základ pro stanovení koeficientů jsem vzala proces s nejmenší četností výskytu hlavního cíle, tedy nákup nábytku. Podle něj jsem pak dopočítala koeficienty pro zbývající obslužné procesy. Poměry počtů hlavních cílů jsou následující: nákup nábytku : nákupy textilu a obuvi : nákup knih, CD, DVD : nákup speciálního, výběrového zboží (automobily, šperky) : nákupy běžného průmyslového zboží (domácí potřeby, elektronika) : speciální služby (fotograf, pedikúra, opravna elektroniky) : návštěva lékárny : běžné služby (kadeřnictví, čistírna, opravna obuvi). Hodnoty jednotlivých koeficientů s počty středisek podle hlavních cílů všech sledovaných obslužných procesů jsou uvedeny v následující tabulce:
50
Tabulka č. 3 Koeficienty pro výpočet sfér vlivů Typ obslužného procesu koeficient Počet hlavních cílů nákupy textilu a obuvi 1,1 12 návštěva lékárny 1,6 8 běžné služby (kadeřnictví, čistírna, opravna obuvi) 1,7 19 nákupy běžného průmyslového zboží (domácí potřeby, 1,2 13 elektronika) nákupy knih, CD, DVD 1,1 12 nákupy nábytku 1 9 Nákup speciálního, výběrového zboží (automobily, šperky) 1,1 12 Speciální služby (fotograf, pedikúra, opravna elektroniky) 1,2 13 Zdroj: Vytvořila autorka na základě zpracovaných dat. Další fází byl výpočet sfér vlivů obslužných procesů pro všechny dotazované obce a následné přiřazování obcí k vymezeným střediskům na základě vypočítaného převažujícího spádu. Výpočet jsem prováděla podle metodiky popsané v teoretické části diplomové práce. Obce nevykazující dostatečně významnou spádovost ke konkrétnímu středisku jsem pak označila opět jako oscilační. 4.3.1. Nadlokální region obchod a služby Na nadlokální hierarchické úrovni jsem hodnotila dojížďku za nákupy textilu a obuvi, dojížďku do lékárny a dojížďku za běžnými službami, jako je kadeřnictví, čistírna, opravna obuvi. Středisky jsem pak určila obce, ve kterých se vyskytují nejméně dva ze třech vyjmenovaných procesů. V rámci šetřeného území jsem vymezila celkem 12 středisek. Jsou jimi Bobrová, Bystřice nad Pernštejnem, Dolní Rožínka, Jimramov, Křižanov, Měřín, Nové Město na Moravě, Svratka, Štěpánov nad Svratkou, Velká Bíteš, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou. Další střediska jsou pak města v okolí sledovaného okresu.
51
Dotazníky jsem hodnotila tak, že jsem pro každou dotazovanou obec nacházející se v daném území, vypočítala relativní významy všech cílů, které obec označila u jednotlivých procesů. Pokud byl uveden jen jeden cíl, který byl u všech nadlokálních procesů stejný, pak jsem obec k danému středisku přiřadila automaticky. V případě, že nebyl cíl u procesů jednoznačný, obec jsem přiřadila na základě převažujícího spádu. Tento spád musel být opět jednoznačný, tedy takový, že celkový relativní význam druhého nejsilnějšího spádového střediska nedosáhl hodnoty dvou třetin hodnoty relativního významu nejsilnějšího střediska. Obce, kde nebyl rozdíl mezi nejsilnějším a druhým nejsilnějším střediskem alespoň hodnoty dvou třetin nejsilnějšího jsem označila za oscilační, tj. bez dostatečného převažujícího spádu. Nadlokální střediska maloobchodu a služeb se sféry vlivu jsou znázorněna v mapě na obrázku 4.6. Do spádového obvodu Bystřice nad Pernštejnem patří Blažkov, Bohuňov, Bystřice nad Pernštejnem, Býšovec, Dalečín, Dolní Rožínka, Horní Rožínka, Chlum Korouhvice, Koroužné, Lísek, Milasín, Moravecké Pavlovice, Písečné, Rodkov, Rovečné, Rozsochy, Rožná, Strážek, Ubušínek, Ujčov, Unčín, Věchnov, Velké Janovice, Věstín, Věžná, Vír, Ždánice. K Dolní Rožínce spadá Bukov a Střítež. Do zázemí Jimramova patří Borovnice, Javorek, Nový Jimramov. Ke Křižanovu spadá Dobrá Voda, Dolní Libochová, Horní Libochová, Kadolec, Křižanov, Kundratice, Moravec, Nová Ves, Ořechov, Pikárec, Radenice, Radkov, Rousměrov, Vidonín. Do spádového obvodu Měřína patří Blízkov, Černá, Měřín, Meziříčko, Otín, Pavlov. Pod Nové Město na Moravě spadá Bobrůvka, Daňkovice, Dlouhé, Fryšava pod Žákovou horou, Hodíškov, Jimramov, Krásné, Křídla Kuklík, Líšná, Mirošov, Nové Město na Moravě, Podolí, Račice, Radešín, Řečice, Spělkov, Tři Studně, Věcov, Vlachovice, Zubří. Ke Svratce náleží Herálec, Chlumětín, Svratka. Do zázemí Štěpánova nad Svratkou patří Prosetín a Štěpánov nad Svratkou. Do zázemí Velké Bíteše náleží Březské, Heřmanov, Křoví, Milešín, Nové Sady, Radňoves, Rozseč, Skřinářov, Velká Bíteš, Vlkov, Záblatí. K Velké Losenici patří Pod Velké Meziříčí spadají Baliny, Bory, Březejc, Březí, Dolní Heřmanice, Horní Radslavice, Jabloňov, Jívoví, Kozlov, Lavičky, Martinice, Netín, Oslavice, Oslavička, Osové, Pavlínov, Petráveč, Stránecká Zhoř, Sviny, Uhřínov, Velké Meziříčí, Vídeň, Zadní Zhořec. Do zázemí Žďáru nad Sázavou spadá Bohdalec, Bohdalov, Březí nad Oslavou, Budeč, Cikháj, Hamry nad Sázavou, Jámy, Kadov, Karlov, Kněževes, Kotlasy, Kyjov, Lhotka, Malá Losenice, Matějov, Nížkov, Nové Veselí,
52
Obyčtov, Ostrov nad Oslavou, Počítky, Pokojov, Polnička, Račín, Radešínská Svratka, Radostín nad Oslavou, Radostín, Rosička, Sázava, Sazomín, Sklené, Sklené nad Oslavou, Světnov, Škrdlovice, Újezd, Vatín, Velká Losenice, Vysoké, Znětínek, Žďár nad Sázavou. Další obce podle výpočtu sfér vlivů spadají ke středisku, které je mimo sledované území. Jsou to Nyklovice a Sulkovec spadající pod Bystré u Poličky. K Nedvědici patří Skorotice. Do zázemí Poličky spadá Strachujov. Pod Polnou patří Rudolec. Obec Vepřová spadá pod Přibyslav a Vojnův městec pod Ždírec nad Doubravou. Obce, u kterých nebyla jasná spádovost jsou pak označeny jako oscilační. Mezi Bystřicí nad Pernštejnem a Novým Městem na Moravě osciluje Zvole. Chlumek osciluje mezi Měřínem a Velkým Meziříčím. Mezi Novým Městem na Moravě a Žďárem nad Sázavou oscilují Bobrová, Nová Ves u Nového Města na Moravě, Radňovice, Sněžné. Osová Bítýška a Tasov oscilují Mezi Velkou Bíteší a Velkým Meziříčím. Krásněves osciluje mezi Velkým Meziříčím a Žďárem nad Sázavou. V případě Křižánek je spádovost oscilační mezi Novým Městem na Moravě, Svratkou a Žďárem nad Sázavou. Poděšín a Sirákov oscilují mezi Polnou a Žďárem nad Sázavou, Nové Dvory pak mezi Přibyslaví a Žďárem nad Sázavou. Mimo území žďárského okresu pak Sejřek osciluje mezi Tišnovem a Nedvědicí. Velké Tresné je oscilační mezi Bystrým u Poličky a Olešnicí.
53
Obrázek 4 6 Nadlokální mikroregiony maloobchod a služby
Spádové obvody obcí: Oscilační obce: Bystré mezi Bystrým u Poličky a Olešnicí Bystřice nad Pernštejnem mezi Bystřicí n.P. a N. Městem n.M. Dolní Rožínka mezi Nedvědicí a Tišnovem
54
Jimramov mezi N. Městem n.M.a Žďárem n.S. Křižanov mezi Měřínem a V.Meziříčím Měřín mezi Polnou a Žďárem n.S. Nedvědice mezi Svratkou,N. M.n.M.a Žďárem Nové Město na Moravě mezi Velkou Bíteší a V.Meziříčím Polička mezi V.Meziříčím a Žďárem n.S. Polná mezi Žďárem n.S. a Přibyslaví Přibyslav Svratka Štěpánov nad Svratkou Velká Bíteš Velké Meziříčí Žďár nad Sázavou Ždírec nad Doubravou Zdroj: Vytvořila autorka na základě analýzy zkoumaného území. 4.3.2. Mikroregionální region obchod a služby Rozdělení zkoumaného území na mikroregionální hierarchické úrovni jsem provedla na základě výpočtu sfér vlivů obslužných procesů. Mezi tyto obslužné procesy jsem zařadila nákupy běžného průmyslového zboží (domácí potřeby, elektronika), nákupy knih, CD a DVD, nákupy nábytku, nákupy speciálního, výběrového zboží (automobily, šperky) a speciální služby (fotograf, pedikúra, opravna elektroniky). Na základě odpovědí z dotazníků jsem stanovila mikroregionální střediska. Střediskem jsem zvolila obce, které poskytovaly alespoň čtyři z pěti vyjmenovaných obslužných procesů. Tyto obce musely být zároveň nadlokálními středisky a jako cíl hlavní dojížďky musely být označeny nejméně jednou další obcí mimo sebe samých.
55
Následně jsem u všech dotazovaných obcí na základě jejich odpovědí z dotazníků vypočítala relativní významy pro všechny jimi uvedené cíle. Potom jsem pro všechny uvedené cíle spočítala na základě koeficientů významnosti jejich celkové relativní významy. Koeficienty významnosti byly opět ve stejném poměru jako v případě vymezování sfér vlivů nadlokální hierarchické úrovně, tedy v poměrech 1 : 1,1 : 1,1 : 1,1 : 1,2 : 1,2 : 1,6 : 1,7 v pořadí nákup nábytku : nákupy textilu a obuvi : nákup knih, CD, DVD : nákup speciálního, výběrového zboží (automobily, šperky) : nákupy běžného průmyslového zboží (domácí potřeby, elektronika) : speciální služby (fotograf, pedikúra, opravna elektroniky) : návštěva lékárny : běžné služby (kadeřnictví, čistírna, opravna obuvi), přičemž pro účely vymezení mikroregionálních regionů jsem použila nákup nábytku (koeficient 1), nákup knih, CD,DVD (koeficient 1,1), nákup speciálního, výběrového zboží (koeficient 1,1), nákupy běžného průmyslového zboží (koeficient 1,2) a speciální služby (koeficient 1,2). Po vypočtení celkových relativních významů jsem obce přiřazovala k určeným střediskům podle převažujícího spádu. Postup byl stejný jako v předchozích vymezeních regionů, tedy pokud byl cíl jednoznačný, přiřadila jsem obec ke středisku automaticky. V případě, že celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahovat více než dvoutřetinového hodnoty celkového relativního významu prvního nejsilnějšího střediska, jsem obec přiřadila k tomuto nejsilnějšímu středisku. V opačném případě, kdy nešlo určit jednoznačný spád k žádnému z těchto nejsilnějších středisek, jsem obec považovala za oscilační mezi těmito dvě středisky. Takto jsem vymezila pět středisek mikroregionální úrovně.Těmito středisky jsou Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě, Velká Bíteš, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou. Mimo určené území pak zle vymezit další nesporná střediska, jako je Polička, Jihlava, Hlinsko nebo Brno. Zázemí střediska Bystřice nad Pernštejnem tvoří Blažkov, Bohuňov, Bukov, Bystřice nad Pernštejnem, Býšovec, Dalečín, Dolní Rožínka, Horní Rožínka, Chlum Korouhvice, Koroužné,Lísek, Moravec, Moravecké Pavlovice, Nyklovice, Písečné, Prosetín, Rodkov, Rovečné, Rozsochy, Rožná, Skorotice, Strážek, Střítež, Štěpánov nad Svratkou, Ubušínek, Ujčov, Unčín, Věchnov, Velké Janovice, Velké Tresné, Věžná, Vír, Ždánice. Pod Dolní Rožínku patří Střítež. Do spádového obvodu Nového Města na Moravě náleží Daňkovice,
56
Dlouhé, Fryšava pod Žákovou horou, Jimramov, Krásné, Křídla, Křižánky, Kuklík, Líšná, Mirošov, Nová Ves u Nového Města na Moravě, Nové Město na Moravě, Nový Jimramov, Radešínská Svratka, Řečice, Spělkov, Tři Studně, Věcov, Vlachovice, Zubří. K Velké Bíteši patří Březské, Křoví, Milešín, Osová Bítýška, Radňoves, Rozseč, Skřinářov, Velká Bíteš, Vlkov, Záblatí. Pod Velké Meziříčí spadají Baliny, Blízkov, bory, Březejc, Březí, Dobrá Voda, Dolní Heřmanice, Dolní Libochová, Heřmanov, Horní Libochová, Horní Radslavice, Chlumek, Jabloňov, Jívoví, Kadolec, Kozlov, Křižanov, Kundratice, Lavičky, Martinice, Měřín, Meziříčko, Netín, Nová Ves, Nové Sady, Ořechov, Oslavice, Oslavička, Osové, Otín, Pavlínov, Pavlov, Petráveč, Radenice, Radkov, Ruda, Stránecká Zhoř, Sviny, Uhřínov, Velké Meziříčí, Vídeň, Vidonín, Zadní Zhořec. Ke Žďáru nad Sázavou patří Bohdalec, Bohdalov, Březí nad Oslavou, Budeč, Cikháj, Hamry nad Sázavou, Herálec, Hodíškov, Jámy, Karlov, Kněževes, Kotlasy, Kyjov, Lhotka, Malá Losenice, Matějov, Nížkov, Nové Dvory, Nové Veselí, Obyčtov, Ostrov nad Oslavou, Počítky, Pokojov, Polnička, Račín, Radostín nad Oslavou, Radostín, Rosička, Rousměrov, Sázava, Sazomín, Sirákov, Sklené, Sklené nad Oslavou, Světnov, Škrdlovice, Újezd, Vatín, Velká Losenice, Vepřová, Vysoké, Znětínek, Žďár nad Sázavou. Šest obcí patří podle vypočtené celkové relativní spádovosti pod střediska mimo vymezené území. Jsou to Borovnice, Javorek, Strachujov, Sulkovec patřící pod Poličku, Rudolec patřící pod Jihlavu a Sejřek, který podle výpočtů spadá pod Brno. Za oscilační jsem zvolila celkem 29 obcí. Věstín osciluje mezi Bystřicí nad Pernštejnem a Brnem, Zvole mezi Bystřicí nad Pernštejnem a Novým Městem na Moravě, Milasín mezi Bystřicí nad Pernštejnem a Žďárem nad Sázavou, Svratka a Vojnův mezi Hlinskem a Žďárem nad Sázavou. Mezi Novým Městem na Moravě a Žďárem nad Sázavou oscilují Bobrová, Bobrůvka, Kadov, Podolí, Račice, Radešín, Radňovice, Sněžné. Tasov osciluje mezi Velkou Bíteší a Velkým Meziříčím, Krásněves mezi Velkým Meziříčím a Žďárem nad Sázavou, Černá mezi Velkým Meziříčím a Jihlavou, Křižanov mezi Bystřicí nad Pernštejnem a Velkým Meziříčím, Poděšín mezi Jihlavou a Žďárem nad Sázavou a Chlumětín mezi Svratkou a Hlinskem.
57
Obrázek 4 7 Mikroregionální regiony – maloobchod a služby
Spádová území středisek: Oscilující obce: Brno mezi Bystřicí n.P. a Brnem Bystřice nad Pernštejnem mezi Bystřicí n.P. a N. Městem n.M. Jihlava mezi Bystřicí n.P. a V.Meziříčím Nové Město na Moravě mezi Bystřicí n.P. a Žďárem n.S.
58
Polička mezi Hlinskem a Žďárem n.S. Velká Bíteš mezi N. Městem n.M. a Žďárem n.S. Velké Meziříčí mezi Přibyslaví a Brnem Žďár nad Sázavou mezi Svratkou a Hlinskem mezi V.Bíteší a V.Meziříčím mezi V.Meziříčím a Jihlavou mezi Žďárem n.S. a Jihlavou Zdroj: Vytvořila autorka na základě analýzy zkoumaného území
59
4.4. Komplexní obslužný region Komplexní obslužné regiony jsem také hodnotila z nadlokální a mikroregionální hierarchické úrovně. Vycházela jsem z předchozích parciálních vymezení regionů. Těmito regiony jsou mikroregion zdravotnický, školský, obchodu a služeb, které jsou již detailně popsané v předchozích subkapitolách. K určení spádových území jsem vycházela ze spádovosti ke střediskovým obcím v jednotlivých regionech. Komplexními středisky jsem pak určila ty obce, které byly obcí určeny alespoň dvakrát ze tří možných typů. Pokud byl hlavní cíl ve dvou typech uveden jako oscilační a v třetím případě byl jednoznačně hlavním cílem, pak jsem považovala za převažující tento cíl za hlavní a obec jsem k tomuto cíli přiřadila. V ostatních případech, kde nebylo možné určit jednoznačný hlavní cíl s dostatečně silnou spádovostí, jsem obec považovala za oscilační mezi dvěma cíli. 4.4.1. Nadlokální komplexní obslužný region Komplexní obslužný region nadlokální hierarchické úrovně jsem opět vymezovala podle středisek a k nim spadajícím obcím. Střediskem jsem určila tu obec, která byla označena nadlokálním střediskem alespoň ve dvou z předchozích parciálních regionů. Pokud však obec v parciálních regionech spadala pod více středisek, počítala jsem středisko s převažující spádovostí. Všechny tři zkoumané oblasti, zdravotnictví, školství a služby jsem posuzovala stejně, a každému hlavnímu cíli jsem přikládala stejnou váhu. Cíle jsem přiřazovala na základě podmínky, že celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahuje hodnoty dvou třetin relativního celkového významu nejsilnějšího střediska. Obce, které nesplňovaly tuto podmínku dostatečně silného spádu jsem považovala za oscilační. Tímto způsobem jsem vyznačila za nadlokální komplexní střediska Bohdalov, Bystřici nad Pernštejnem, Dolní Rožínku, Jimramov, Křižanov, Měřín, Nížkov, Nové Město na Moravě, Nové Veselí, Osovou Bítýšku, Radostín nad Oslavou, Sněžné,Svratku, Štěpánov nad Svratkou, Velkou Bíteš, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou.
60
Mimo zkoumané území lze dle převažující spádovosti za středisko považovat ještě Bystré u Poličky, Nedvědici,Přibyslav a Ždírec nad Doubravou. Největším nadlokálním komplexním regionem je zázemí se střediskem Žďár nad Sázavou, k němuž patří celkem 23 obcí, kterými jsou Bohdalec, Cikháj, Hamry nad Sázavou, Jámy, Karlov, Lhotka, Nížkov, Obyčtov, Ostrov nad Oslavou, Počítky, Račín, Radostín, Rosička, Sázava, Sazomín, Sklené, Světnov, Škrdlovice, Vatín, Vysoké, Znětínek. Dalším větším spádovým regionem jsou obce Baliny, Březejc, Březí, Dolní Heřmanice, Horní Radslavice, Jabloňov, Lavičky, Martinice, Oslavice, Oslavička, Osové, Petráveč, Ruda, Sviny, Uhřínov, Vídeň a Zadní Zhořec spadající pod Velké Meziříčí. Pod středisko Bystřice nad Pernštejnem spadají Bohuňov, Býšovec, Dalečín, Horní Rožínka, Chlum – Korouhvice, Lísek, Milasín, Písečné, Rodkov, Rovečné, rozsochy, Rožná, Ubušínek, Ujčov, Unčín, Věchnov, Velké Janovice, Věstín, Věžná, Vír, Ždánice. K Bohdalovu patří spádově Kyjov a Rudolec. K Dolní Rožínce náleží Blažkov Bukov, Moravecké Pavlovice, Střítež. Do Jimramovského regionu Borovnice, Nový Jimramov, Strachujov. Křižanov je spádovou obcí pro Dobrou Vodu, Dolní Libochovou, Horní Libochovou, Jívoví, Kadolec, Kozlov, Křižanov, Kundratice, Moravec, Novou Ves, Ořechov, Pikárec, Radenice, Rousměrov. K Měřínu spadá Blízkov, Černá, Chlumek, Meziříčko, Netín, Otín, Pavlínov. Poděšín a Sirákov spadají pod Nížkov. Součástí regionu se střediskem v Novém Městě na Moravě jsou Bobrová, Bobrůvka, Dlouhé, Fryšava pod Žákovou horou, Hodíškov, Křídla, Líšná, Mirošov, Nová Ves u Nového Města na Moravě, Podolí, Račice, Radešín, Radešínská Svratka, Radňovice, Řečice, Tři Studně, Vlachovice, Zubří. Pod Nové Veselí spadají Kotlasy a Matějov. K Osové Bítýšce náleží Březské a Heřmanov. Mezi Radostín nad Oslavou spadá Krásněves a Pavlov. Ke Sněžnému patří Daňkovice, Javorek, Kadov, Krásné, Kuklík, Spělkov. Ke Svratce náleží Herálec, Chlumětín a Křižánky. Prosetín spadá pod Štěpánov nad Svratkou. Do Velké Bíteše patří Křoví, Milešín, Nové Sady, Radňoves, Rozseč. Za hranicemi sledovaného území pak spadají Nyklovice a Sulkovec k Bystrému u Poličky. Sejřek a Skoronice vykazují spádovost k Nedvědici. Vepřová spadá pod Přibyslav a Vojnův Městec pod Ždírec nad Doubravou. Dalších 23 obcí jsem zařadila pod obce oscilační, protože nevykazovaly žádnou převažující spádovost k nějakému z cílů. Koroužné osciluje mezi Bystřicí pod Pernštejnem a Štěpánovem nad Svratkou. Radkov mezi Křižanovem a Strážkem.Velké Tresné osciluje mezi Bystřicí nad Pernštejnem a Olešnicí. Zvole osciluje mezi Bystřicí nad Pernštejnem a Novým Městem na Moravě. Věcov osciluje mezi Jimramovem a
61
Novým Městem na Moravě. Mezi Novým Veselím a Žďárem nad Sázavou oscilují březí nad Oslavou, Budeč, Nové Veselí a Újezd. Malá Losenice, Nové Dvory a Velká Losenice oscilují mezi Velkou Losenicí a Žďárem nad Sázavou. Pokojov a Radostín nad Oslavou oscilují mezi Radostínem nad oslavou a Žďárem nad Sázavou. Bory oscilují mezi Radostínem nad Oslavou a Velkým Meziříčím, Sklené nad Oslavou mezi Křižanovem a Žďárem nad Sázavou, Skřinářov a Vlkov mezi Osovou Bítýškou a Velkou Bíteší. Stránecká Zhoř, Tasov a Záblatí mezi Velkou Bíteší a Velkým Meziříčím. Vidonín mezi Osovou Bítýškou a Křižanovem.
62
Obrázek 4 8 Nadlokální komplexní mikroregiony
Spádové obvody středisek: Oscilační obce: Bohdalov mezi Bystřicí n.P. a N. Městem n.M. Bystré u Poličky mezi Bystřicí n.P.a Štěpánovem n.S. Bystřice nad Pernštejnem mezi Bystřicí n.P.a Olešnicí Dolní Rožínka mezi Jimramovem a N. Městem n.M.
63
Jimramov mezi Křižanovem a Osovou Bítýškou Křižanov mezi Křižanovem a Strážkem Měřín mezi Křižanovem a Žďárem n.S. Nedvědice mezi Novým Veselím a Žďárem n.S. Nížkov mezi Os.Bítýškou a Velkou Bíteší Nové Město na Moravě mezi Radostínem n.O. a V.Meziříčím Nové Veselí mezi Radostínem n.O. a Žďárem n.S. Osová Bítýška mezi V.Bíteší a V.Meziříčím Přibyslav mezi V.Losenicí a Žďárem n.S. Radostín n.Oslavou Sněžné Strážek Svratka Štěpánov nad Svratkou Velká Bíteš Velké Meziříčí Žďár nad Sázavou Ždírec nad Doubravou Zdroj: Vytvořila autorka na základě analýzy zkoumaného území
64
4.4.2. Mikroregionální komplexní obslužný region Za obslužné středisko mikroregionální úrovně jsem považovala střediska, která byla v předchozích parciálních regionech označena alespoň ve dvou ze třech možných typů obslužných procesů. Postup byl stejný jako u vymezení nadlokálních komplexních mikroregionů. Obce s jasně převažujícím spádem minimálně u dvou regionů jsem přiřadila ke komplexnímu středisku automaticky. Obdobně jako v předchozích případech jsem pak přiřazovala obce ke střediskům podle převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahovat více než dvou třetin hodnoty celkového relativního významu prvního nejsilnějšího střediska. Obce nevykazující dostatečně silný spád k nějakému středisku jsem pak označila obcemi oscilačními. Ve zkoumaném regionu se nachází celkem pět mikroregionálních komplexních středisek, Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě, Velká Bíteš, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou. Největší komplexní region tvoří zázemí střediska Velké Meziříčí s 48 obcemi. Jsou to Baliny, Blízkov, Bory, Březejc, Březí, Černá, Dobrá Voda, Dolní Heřmanice, Dolní Libochová, Heřmanov, Horní Libochová, Jabloňov. Jívoví, Kadolec, Kozlov, Křižanov, Kundratice, Lavičky, Martinice, Měřín, Meziříčko, Netín, Nová Ves, Nové Sady, Ořechov, Oslavice, Oslavička, Osová Bítýška, Osové, Otín, Pavlínov, Pavlov, Petráveč, Pikárec, Radostín nad Oslavou, Rozseč, Ruda, Stránecká Zhoř, Sviny, Tasov, Uhřínov, Velké Meziříčí. Druhým největším komplexním mikroregionem je mikroregion tvořící 42 obcí spadajících pod středisko Žďár nad Sázavou. Těmito obcemi jsou Bohdalec, Bohdalov, Březí nad Oslavou, Budeč, Cikháj, Hamry nad Sázavou, Herálec, Jámy, Karlov, Kotlasy, Krásněves, Kyjov, Lhotka, Malá Losenice, Matějov, Nížkov, Nové Dvory, Nové Veselí, Obyčtov, Ostrov nad Oslavou, Počítky, Pokojov, Polnička, Račín, Radenice, Radostín, Rosička, Sázava, Sazomín, Sirákov, Sklené, Sklené nad Oslavou, Světnov, Škrdlovice, Újezd, Vatín, Velká Losenice, Vepřová, Vojnův Městec, Vysoké, Znětínek, Žďár nad Sázavou. Následuje Bystřice nad Pernštejnem se zázemím obcí Bohuňov, Bystřice nad Pernštejnem, Býšovec, Dalečín, Horní Rožínka, Chlum – Korouhvice, Koroužné, Moravecké Pavlovice, Nyklovice, Písečné, Prosetín, Radkov, Rodkov, Rovečné, Rozsochy, Rožná, Skorotice, Strážek, Střítež, Štěpánov nad
65
Svratkou, Ubušínek, Ujčov, Unčín, Věchnov, Velké Janovice, Velké Tresné, Věstín, Věžná, Vír, Ždánice. Pod Nové Město na Moravě spadají Borovnice, Daňkovice, Dlouhé, Fryšava pod Žákovou horou, Javorek, Jimramov, Kadov, Krásné, Křídla, Křižánky, Kuklík, Líšná, Mirošov, Nová Ves u Nového Města na Moravě, Nové Město na Moravě, Nový Jimramov, Radešínská Svratka, Řečice, Sněžné, Spělkov, Svratka, tři Studně, Věcov, Vlachovice, Zubří. K Velké Bíteši spadá Březské, Křoví, Milešín, Radňoves, Skřinářov. Dvě další obce, které se nacházejí ve žďárském okrese spadá pod střediska náležící k okolním okresům. Těmito obcemi jsou Chlumětín spadající pod Hlinsko a Sejřek relativně spadající pod Brno. Další obce jsou pak oscilační mezi dvěma cílovými spádovými středisky. Blažkov, Lísek, Moravec, Strachujov, Sulkovec a Zvole oscilují mezi Bystřicí nad Pernštejnem a Novým Městem na Moravě, Dolní Rožínka a Milasín mezi Bystřicí nad Pernštejnem a Žďárem nad Sázavou, Chlumek mezi Velkým Meziříčím a Jihlavou, Rousměrov a Rudolec mezi Velkým Meziříčím a Žďárem nad Sázavou, Poděšín mezi Žďárem nad Sázavou a Jihlavou. Oscilační spádový region mezi Novým Městem na Moravě a Žďárem nad Sázavou představují obce Bobrová, Bobrůvka, Hodíškov, Kněževes, Podolí, Račice, Radešín a Radňovice.
66
Obrázek 4 9 Mikroregionální komplexní regiony
Spádová území středisek: Oscilující obce: Brno mezi Bystřicí n.P. a N. Městem n.M. Bystřice n.P. mezi Bystřicí n.P. a Žďárem n.S. Hlinsko mezi Velkým Meziříčím a Jihlavou
67
Nové Město n.M. mezí V. Meziříčím a Žďárem n.S. Velká Bíteš mezi Žďárem n.S. a Jihlavou Velké Meziříčí mezi N. Městem n.M. a Žďárem n.S. Žďár nad Sázavou Zdroj: Vytvořila autorka na základě analýzy zkoumaného území
68
5. ZÁVĚR Cílem diplomové práce byla analýza obslužné spádovosti v oblasti školství, zdravotnictví a maloobchodu a služeb na nadlokální a mikroregionální úrovni a vymezení parciálních mikroregionů. Data zpracovaná v této práci pocházejí z výsledků anketárního šetření ve všech obcích zkoumaného regionů prostřednictvím starostů. Zkoumaným územím je okres Žďár nad Sázavou. Ten je rozdělen na čtyři administrativní spádové oblasti pokrývající zázemí obcí s rozšířenou působností Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou. Celkově tato oblast představuje 174 obcí. Vyhodnocením dat z dotazníků byly určeny střediska nadlokální a mikroregionální úrovně v obslužných procesech dojížďky do školských a zdravotnických zařízení a dojížďka za maloobchodem a službami. K těmto střediskům pak byly na základě výsledků výpočtu převažujícího spádu přiřazeny jednotlivé obce. Na základě vymezení těchto parciálních regionů pak byl sestrojen výsledný komplexní nadlokální a mikroregionální region. V oblasti dojížďky do zdravotnických zařízení se nachází na sledovaném území 17 středisek nadlokální úrovně. Těmito středisky jsou Bohdalov, Bystřice nad Pernštejnem, Dolní Rožínka, Jimramov, Křižanov, Měřín, Nížkov, Nové Město na Moravě, Nové Veselí, Osová Bítýška, Radostín nad Oslavou, Sněžné, Strážek, Svratka,Velká Bíteš, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou. Na mikroregionální úrovni to střediskové obce Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě, Velká Bíteš, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou. Z důvodu nepřítomnosti nemocnice v hlavním střediskovém sídle sledovaného okresu je ještě zvlášť vymezena spádovost obcí do nemocnic, které se nacházejí v Novém Městě na Moravě a Velkém Meziříčí – Mostišti. Spádové území dojížďky do školských zařízení na nadlokální úrovni představuje 24 středisek, a to Bobrová, Bohdalov, Bory, Bystřice nad Pernštejnem, Dolní Rožínka, Jimramov, Křižanov, Měřín, Nížkov, Nové Město na Moravě, Nové Veselí, Osová Bítýška, Polnička, Radostín nad Oslavou, Rovečné, Sněžné, Strážek, Svratka, Štěpánov nad Svratkou, Tasov, Velká Bíteš, Velká Losenice, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou.
69
Mikroregionálními středisky jsou Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou. Dojížďka za maloobchodem a službami je na nadlokální úrovni uskutečňována do středisek Bobrová, Bystřice nad Pernštejnem, Dolní Rožínka, Jimramov, Křižanov, Měřín, Nové Město na Moravě, Svratka, Štěpánov nad Svratkou, Velká Bíteš, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou. V rámci šetřeného území se nachází 12 mikroregionálních středisek. Jsou jimi Bobrová, Bystřice nad Pernštejnem, Dolní Rožínka, Jimramov, Křižanov, Měřín, Nové Město na Moravě, Svratka, Štěpánov nad Svratkou, Velká Bíteš, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou. Další střediska jsou pak města v okolí sledovaného okresu. Komplexní obslužné regiony byly stanoveny na základě vymezení výše uvedených parciálních regionů a jejich střediskových obcí. Nadlokálními komplexními středisky na území okresu Žďár nad Sázavou je celkem 17 obcí, kterými jsou Bohdalov, Bystřice nad Pernštejnem, Dolní Rožínka, Jimramov, Křižanov, Měřín, Nížkov, Nové Město na Moravě, Nové Veselí, Osová Bítýška, Radostín nad Oslavou, Sněžné,Svratka, Štěpánov nad Svratkou, Velká Bíteš, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou. Na mikroregionální úrovni představuje sledované území zázemí pěti středisek. Komplexními mikroregionálními středisky ve zkoumané oblasti jsou Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě, Velká Bíteš, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou. Stanovení parciálních regionů a následně pak regionu komplexního bylo předmětem této práce. Analýza dat z dotazníkového šetření a následné zpracování této studie je dle mého názoru splněním stanoveného cíle.
70
SEZNAM LITERATURY 1. AND ĚL, J. Sociogeografická regionalizace. 1. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyn ě v Ústí nad Labem, 1996. 85 s. ISBN 80 7044 112 7. 2. BRABLÍKOVÁ, J. Spádovost za službami ve vybraném regio nu (diplomová práce) Brno: Masarykova Univerzita, 2009. 92 s. 3. HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1987. 255 s. ISBN 60 047 87. 4. HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. 1. vyd. Praha: DemoArt, 2005. 147 s. ISBN 80 86746 02 X 5. MARYÁŠ, J., VYSTOUPIL, J. Ekonomická geografie . 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 153 s. 6. MARYÁŠ, J. Dojíž ďka do škol a za službami. In Atlas obyvatelstva . Geografický ústav ČSAV – Federální statistický ú řad, Brno Praha 1987. 7. MARYÁŠ, J. Nadmístní st řediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. (Výzkumná zpráva) Brno: Geografický ústav ČSAV, 1988. 96 s. 8. TOUŠEK, V., et al. Ekonomická a sociální geografie. 1. vyd. Plze ň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čen ěk, s.r.o., 2008. 411 s. ISBN 978 80 7380 114 4.
71
ELEKTRONICKÉ ZDROJE 1. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [online] c2012 [cit. 2012 03 20] Dostupné z WWW: < www.ochranaprirody.cz >. 2. Český statistický úřad [online] c2012 [cit. 2012 02 25] Dostupné z WWW: < http://www.czso.cz >. 3. Portál Obec.ČR [online] c2012 [cit. 2012 02 25]. Dostupné z WWW: http://www.obec.cr/okres/zdar nad sazavou/ 4. Mapy české republiky [online] c2005 10 [cit. 2012 02 25]. Dostupné z WWW:
72
SEZNAM TABULEK Tabulka č.1: Počet obyvatel v obcích okresu Žďár nad Sázavou 22 Tabulka č. 2: Vzdálenost obcí k cílům obslužných procesů 49 Tabulka č. 3: Koeficienty pro výpočet sfér vlivů 51 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 2 1 Okres Žďár nad Sázavou 25 Obrázek 4 1 Nadlokální zdravotnické regiony 31 Obrázek 4 2 Spádovost obcí do nemocnic 35 Obrázek 4 3 Mikroregionální zdravotnické regiony 38 Obrázek 4 4 Nadlokální školské regiony 42 Obrázek 4 5 Mikroregionální školské regiony 46 Obrázek 4 6 Nadlokální mikroregiony maloobchod a služby 54 Obrázek 4 7 Mikroregionální regiony – maloobchod a služby 58 Obrázek 4 8 Nadlokální komplexní mikroregiony 63 Obrázek 4 9 Mikroregionální komplexní regiony 67
73
PŘÍLOHY Příloha č. 1 – Vzor dotazníků DOTAZNÍK PRO VEDOUCÍ ORGÁNY OBCÍ SPÁDOVOST ZA SLUŽBAMI (zjišťování dojížďky za občanskou vybaveností) Vážený pane starosto, vážená paní starostko, Jmenuji se Veronika Jirásková, studuji obor Regionální rozvoj a správa na Masarykově Universitě. Zpracovávám diplomovou práci na téma „Spádovost za službami v okrese Žďár nad Sázavou“. Protože vaše obec spadá do tohoto zkoumaného okresu, obracím se na Vás s žádostí o spolupráci v podobě vyplnění přiloženého dotazníku. Děkuji za Váši ochotu a spolupráci. Veronika Jirásková Mail: [email protected] , [email protected] Telefon: 733 188 275 Pokyny pro vyplnění: Vyplňte prosím názvy obcí, kam lidé směřují za danými typy služeb (potřeb)! Sloupce „převážně“ vyplňujte jen tehdy, jestliže občané Vaší obce uspokojují své potřeby právě v jedné obci. Naopak, jsou li cesty za vybaveností tak rozdílné, že nelze určit jeden převažující směr, vyplňte jen sloupce „částečně“ a „výjimečně“ (do kterých pak můžete napsat dvě nebo více center).
i
Název obce: Dotazník vyplnil: I. Zdravotnictví Obec, kam lidé směřují za danou službou Druh zdravotnického zařízení Převážně Částečně Výjimečně Praktický lékař
Dětský lékař
Stomatolog (dentista)
Gynekolog
Lékař – specialista
Nemocnice
Pohotovost II. Školství Druh vzdělávacího Obec, kam lidé směřují za danou službou zařízení Převážně Částečně Výjimečně Mateřská škola Základní škola (I.stupeň) Základní škola (II.stupeň) Střední škola, gymnázium, učiliště Vyšší odborná škola Vysoká škola III. Nákupy a ostatní služby Druh zařízení, Obec, kam lidé směřují za danou službou služby Převážně Částečně Výjimečně Nákupy běžného zboží (potraviny, drogerie) Nákupy textilu a obuvi Nákupy běžného průmyslového zboží (domácí potřeby, elektronika) Nákupy knih, CD, DVD Nákupy nábytku Nákup speciálního, výběrového zboží (automobily, šperky)
ii
Pošta Lékárna Běžné služby (kadeřnictví, čistírna, opravna obuvi) Speciální služby (fotograf, pedikúra, opravna elektroniky) Finanční instituce (banka, pojišťovna, pobočky fin. ústavů) Návštěva divadla Návštěva kina Návštěva dalšího kulturního zařízení (muzeum,galerie, koncert) Návštěva zařízení pro volný čas (bowling, diskotéka) Návštěva restaurací, kaváren, cukráren, vináren Návštěva sportovních zařízení (bazén, fitness)
iii