Akce Kulak Na Lounsku a Její Obecné Předpoklady
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA ÚSTAV ČESKÝCH DĚJIN DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. LENKA KALOUŠOVÁ AKCE KULAK NA LOUNSKU A JEJÍ OBECNÉ PŘEDPOKLADY ACTION KULAK IN DISTRICT OF LOUNY AND ITS GENERAL ASSUMPTION VEDOUCÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Doc. PhDr. Jana Čechurová, Ph.D. PRAHA 2013 Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Doc. PhDr. Janě Čechurové, Ph.D. za cenné rady, kritické připomínky a metodické vedení práce. Dále bych chtěla poděkovat PhDr. Janu Randákovi, PhD. za jeho rady k dané problematice. V neposlední řadě patří mé díky nejen za vstřícný přístup a pomoc pracovníkům Státního okresního archivu v Lounech, zejména Mgr. Janě Kuprové. Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Akce Kulak na Lounsku a její obecné předpoklady vypracovala samostatně, že jsem řádně citovala všechny použité prameny a literaturu a že práce nebyla využita v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze dne 20. dubna 2013 podpis Anotace Diplomová práce se soustředí na postižení akce Kulak se zaměřením na lounský region s vysvětlením obecných trendů kolektivizace zemědělství. Cílem práce je pomocí detailního zmapování celého průběhu akce „K“ ve sledovaném regionu ukázat problémy, které ji ještě v roce 1953 provázely. Různorodost nuceného stěhování dokresluje i poslední kapitola s osudy jednotlivých selských rodin zařazených do této akce. Jedná se o mikrosondu do procesu násilného stěhování rodin odsouzených sedláků v letech 1951-1953. V práci nejsou opomenuty ani historické okolnosti, z jejichž podkladu akce Kulak vzešla. Práce čerpá především z archivních materiálů. Klíčová slova akce Kulak – kolektivizace – represe – budování socialismu Anotation The thesis concentrates on a description of the action Kulak, focusing on the region Louny with an explanation of the general trends of the collectivization of agriculture. The goal of this work is to show different problems of the action Kulak by thorough analysis of whole course of events. These problems appeared as far as in final period between 1949-1953. Last chapter sketches the diversity of forced resettlement with describing life stories of the individual farmers. The work is micro-probe in proces of forcible resettlement of farmer’s families from year 1951 to 1953. The thesis covers historical circumstances of the action Kulak and gains primarily from archive files. Key words action Kulak – collectivization – repression – forming of socialism OBSAH ÚVOD - 9 - PRAMENY A LITERATURA - 12 - OBECNÉ PŘEDPOKLADY AKCE KULAK - 17 - Situace československého zemědělství po druhé světové válce - 17 - Změna zemědělské politiky Komunistické strany Československa - 17 - V boji za získání vesnice - 20 - Nástup kolektivizace – vnik jednotných zemědělských družstev - 23 - Zákon o Jednotných zemědělských družstvech - 24 - Struktura a ekonomická situace JZD - 28 - Potlačení třídního nepřítele na vesnici - 30 - Jak poznat vesnického boháče a aplikovat správné zákony - 30 - Metody boje proti velkým sedlákům - 31 - Akce Kulak - 35 - Babický případ - 35 - Směrnice tří ministrů - 36 - Naplňování směrnice a typický průběh vystěhování - 38 - Nejčastější problémy a dočasné zastavení akce Kulak - 40 - Znovuzahájení akce „K“ - 41 - Krizový rok 1953 - 42 - Druhá fáze kolektivizace zemědělství - 45 - Boj proti třídnímu nepříteli ve druhé vlně kolektivizace - 47 - AKCE KULAK NA LOUNSKU - 49 - Situace na Lounsku po druhé světové válce - 49 - Volby 1946 - 50 - Zemědělské zákony - 52 - Začátek kolektivizace na Lounsku v letech 1949 – 1953 - 55 - Výstavba JZD na Lounsku - 55 - V boji za potlačení třídního nepříteli na vesnici - 58 - Průběh akce Kulak na Lounsku - 61 - Shrnující údaje - 61 - Množství postižených obcí akcí „K“ v závislosti na počtu obyvatel - 62 - Majetkové poměry vystěhovaných sedláků - 65 - Nové místo bydliště a motivace Československých státních statků - 66 - Období konečného přesunu rodinného celku - 69 - Mechanismus vystěhování - 70 - Ideální průběh vystěhování – případ sedláka Václava Andráse - 77 - Porušení pravidel akce Kulak - 80 - Sedlák stěhován spolu s rodinou - 80 - Pracovní využitelnost rodinného celku - 83 - Obrana proti vystěhování - 84 - Šance na návrat - 85 - OSUDY NĚKTERÝCH RODIN ZAŘAZENÝCH DO AKCE KULAK V LOUNSKÉM OKRESE - 88 - Tři ženy pohlcené akcí „K“ – osud Růženy Lapkové - 88 - Neočekávaný způsob návratu – osud sedláka Adolfa Žateckého - 95 - Rodina vystěhovaného stachanovce – osud rodiny Josefa Markupa - 105 - Nepředvídatelný osud Václava Husáka - 111 - Konec legionářského hrdiny – osud sedláka Ludvíka Kryla - 113 - Nečekaný zvrat – osud sedláka Antonína Jiráska - 119 - Nejlepší pracovník ČSSS Míreč – Osud rodiny Josefa Sachra - 124 - Jiná forma vystěhování – osud rodina sedláka Josefa Kernera - 131 - ZÁVĚR - 140 - PRAMENY A LITERATURA - 144 - PŘÍLOHY - 151 - Seznam zkratek ABS – Archiv bezpečnostních složek ar. j. – archivní jednotka CIC - Counterintelligence Corps (Kontrašpionážní sbor) ČSSS – Československý státní statek ČSR – Československá republika eds. - editoři f. - fond FF UK – Filozofická fakulta Univerzity Karlovy i. č. – inventární číslo JSČZ – Jednotný svaz československých zemědělců JZD – Jednotné zemědělské družstvo kart. – karton číslo KNV – krajský národní výbor KSČ – Komunistická strana Československa KV KSČ – krajský výbor Komunistické strany Československa MNB – Ministerstvo národní bezpečnosti MNV – místní národní výbor MV KSČ – místní výbor Komunistické strany Československa NA - Národní archiv NDR – Německá demokratická republika NS RČS - Národní shromáždění republiky Československé NZM – Národní zemědělské muzeum o. - okres ONV – okresní národní výbor OP – okresní prokuratura OV KSČ – okresní výbor Komunistické strany Československa PTP – Pomocné technické prapory Sb. - sbírka SKNV – Severočeský krajský národní výbor SOA – Státní oblastní archiv SOkA – Státní okresní archiv StB – Státní bezpečnost STS – Státní traktorová stanice SSSR – Svaz sovětských socialistických republik TNP – Tábor nucených prací TRMNB – tajná směrnice Ministerstva národní bezpečnosti ÚSD AV ČR – Ústav soudobých dějin Akademie věd České republiky ÚV KSČ – ústřední výbor Komunistické strany Československa VB – Veřejná bezpečnost Úvod Padesátá léta jsou v československé historii vnímána jako jedno z nejtemnějších období. Dají se srovnávat jen s obdobím druhé světové války. Obě tyto éry jsou dnes označovány jako doba totality, kdy lidská práva neznamenala nic a i běžný život byl naplněn strachem a obavami o vlastní existenci. Padesátá léta jsou však přeci jen odlišná od období Protektorátu Čechy a Morava. V prvním případě existoval válečný stav. Československo bylo rozdělené a česká část byla obsazena nacistickou Třetí říší. V padesátých letech válka v Evropě, tedy ani na území Československé republiky nezuřila, přesto režim vykazoval obdobné represivní znaky. Obyvatelé republiky si politické směřování zvolili v parlamentních volbách v roce 1946, když v Českých zemích přesvědčivě zvítězili komunisté. Tuto volbu pak jen potvrdili při generální stávce nebo demonstracích v Únoru 1948. Není jednoduché dnes rekonstruovat tuto dobu, během níž se událo tolik změn. Pro řadu pamětníků, se však podle jejich vyjádření, nejednalo o nijak špatné období. Velmi totiž záleželo na tom, z jaké sociální skupiny člověk pocházel. Komunistická ideologie rozdělila obyvatelstvo do jednotlivých „tříd“. V padesátých letech se rozdělení do „tříd“ stalo stěžejním určovacím prvkem, který byl více zdůrazňován a vyzdvihován než dříve. Některé třídy byly již ze své podstaty neslučitelné s komunistickou vládou. Ta proti nim, v duchu tehdejší rétoriky, vyhlásila tzv. třídní boj. Sociální skupiny existovaly samozřejmě i za první republiky, společnost byla také rozdělena. Struktura se však v padesátých letech změnila, dříve méně uznávané skupiny byly novým komunistickým režimem protěžovány. Nepohodlných skupin nebylo v té době málo. Od roku 1949 se mezi ně zařadili i velcí sedláci. Situace pro ně nebyla příznivá již v roce 1948, ale až vydáním zákona o vzniku jednotných zemědělských družstev začala kolektivizace. Ta až do svého ukončení v roce 1960 nesmazatelně změnila tvář československé vesnice. Většina sedláků, po desítky let usedlých ve svých rodných vesnicích, se samozřejmě vstupu do JZD i odevzdání majetku bránila. Byla proti nim uplatňována řada represivních opatření tak, aby byl potlačen jejich vzdor. Mnoho z nich strávilo několik měsíců ale i let v komunistických věznicích nebo v táborech nucených prací. Tato opatření nebyla ze začátku tolik úspěšná. V počátečních letech kolektivizace nepostupovala očekávanou rychlostí. I z těchto důvodů vznikla tajná směrnice ministra národní bezpečnosti, ministra vnitra a ministra spravedlnosti, dnes známá jako Směrnice tří ministrů. Ta na podzim 1951 zahájila tzv. akci Kulak. Během následujících tří let, kdy probíhala, byly celé rodiny sedláků - 9 - stěhovány do jiných krajů napříč celým Československem. Právě tomuto fenoménu se zaměřením na lounský okres se bude věnovat předkládaná práce. Lounsko bylo vybráno pro účely této sondy pro svůj značný zemědělský význam. Jednalo se totiž o region s velmi kvalitní půdou, řadící ho do řepařské oblasti, ve které se významně pěstoval i chmel. Cílem práce bude pomocí detailního zmapování celého průběhu akce „K“ ve sledovaném regionu ukázat problémy, které ji ještě v roce 1953 provázely. Mělo by tak dojít k rozrušení ideálního modelu vystěhovávání, který je prezentován ve směrnicích. Situace se na první pohled jeví složitou, je tedy třeba ji pro lepší porozumění vnímat v různých vrstvách. Na vládní úrovni vznikaly