4.2.2. Cyklotrasa Č. 2

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě

Moţnosti cykloturistiky v oblasti Dolního Posázaví a Benešovska

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Vypracoval: Mgr. Sylva Hřebíčková Ph.D. Bc. Jaroslav Prchlík ASEBS

Brno, 2011

Prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v pouţitých zdrojích.

V Brně dne 4. května 2011 Podpis:………………………

Poděkování

Za odborné vedení, cennou teoretickou a praktickou pomoc při vzniku diplomové práce děkuji Mgr. Sylvě Hřebíčkové Ph.D.

OBSAH

Úvod 6

1. TEORETICKÁ ČÁST

1.1 Cykloturistika 7 1.2.1 Desatero cykloturistiky 7 1.2.2 Základní cykloturistické pojmy 8 1.2.3 Systém cyklotras v České republice 9 1.2.4 Druhy cyklistické dopravy 10 1.2.5 Druhy cyklistických tras 11 1.2.6 Technika jízdy na horském kole 12

2. CÍLE A ÚKOLY PRÁCE 15

3. METODIKA PRÁCE 16

4. PRAKTICKÁ ČÁST 17

4.1 Charakteristika oblasti a cyklotras 17 4.2 Cyklotrasy 20 4.2.1 Cyklotrasa č. 1 20 4.2.2 Cyklotrasa č. 2 29 4.2.3 Cyklotrasa č. 3 39 4.2.4 Cyklotrasa č. 4 51 4.2.5 Cyklotrasa č. 5 56 4.2.6 Cyklotrasa č. 6 64 4.2.7 Cyklotrasa č. 7 73 4.2.8 Cyklotrasa č. 8 81 4.2.9 Cyklotrasa č. 9 92 5. ZÁVĚR 100 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY 102 SEZNAM PŘÍLOH 104 RESUMÉ 113

ÚVOD

Prostřednictvím naší diplomové práce bychom vás rádi pozvali na toulky krásnou přírodou do od pradávna obývané části Středočeského kraje, kterou lze objevit na jihovýchod od hlavního města České republiky Prahy. Toto území uţ v historii slouţilo středním Čechám jako hospodářské zázemí, obrana proti nepříteli, ale i jako místo k odpočinku a relaxaci. Krajina je tvořena vysokými kopci a hlubokými údolími jímţ vévodí hora Blaník. Své jméno pak dostal tento region po romantické a trempy oblíbené řece Sázavě, která jím protéká jako modrá nit.

Tato oblast skýtá mnoho moţností jak trávit volný čas, hlavní proudy zájmu aktivní formy turistiky jsou tři: pěší turistika, cykloturistika a vodní turistika. V naší práci jsme se hlavně zaměřily na cykloturistiku a okrajově na vodní turistiku. Protoţe se říká, ţe nejkrásnější pohled na krajinu je ze sedla koně, tak i tato oblast je místem s největší koncentrací jízdáren, statků a chovů koní na území České republiky.

Centrem našeho zájmu je ale cykloturistika, která v posledních létech zaţívá obrovský rozmach. Snad díky lepší dostupnosti a široké škále cyklistického vybavení a druhů kol, neţ tomu bylo dříve. Cykloturistika je jedna z nejrozšířenějších volnočasových aktivit v naší zemi. Pro někoho je to pouze zábava a relaxace na víkend, pro jiné ţivotní filozofie, které obětuje veškerý svůj volný čas. Kaţdopádně všem těmto lidem cykloturistika přináší nevšední záţitky proţité v sedle jejich kola a moţnost poznávat pamětihodnosti, zajímavá místa a málo dostupná zákoutí naší vlasti, ale samozřejmě téţ zahraničí. Nemůţe být nic krásnějšího, neţ po celodenním shonu v práci, vyrazit ven na čerstvý vzduch do přírody na kole.

1. TEORETICKÁ ČÁST

1.1 CYKLOTURISTIKA

Cykloturistika by se dala označit téţ pojmem turistika na kole. Pojem turistika vychází z francouzského slova “touriste”, kdy tímto slovem byli označování lidé, kteří cestovali pouze za účelem zábavy a relaxace. Hlavním aktivním přesunovým prostředkem je jízdní kolo sportovního charakteru, které je určené pro celodenní nebo vícedenní putování bez doprovodného vozidla. Kolo je uzpůsobeno tak, aby mohlo absolvovat trasu s přidanou zátěţí a dále musí splňovat předpisy silničního provozu. [ 11 ]

1.2.1 DESATERO CYKLOTURISTIKY

„ 1. Budu se řídit pravidlem pravé ruky vzhledem ke všem ostatním nemotorizo- vaným turistům a cyklistům. Jsem si vědom toho, ţe lidé soudí cyklisty podle mého chování. 2. Zpomalím, pokud se blíţím k jiným cyklistům, a budu předjíţdět velmi opa- trně. 3. Rychlost budu mít neustále pod kontrolou. Do zatáček budu vjíţdět s vědo- mím, ţe by tam mohl někdo být. 4. Zůstanu na určených stezkách a nebudu vjíţdět mimo vymezenou trasu, a ničit tak vegetaci nebo zvyšovat potenciál moţné eroze. 5. Nebudu rušit zvěř nebo dobytek. 6. Nebudu vyhazovat odpadky. 7. Budu respektovat značení stezek a dále budu respektovat veřejná a soukromá prostranství. 8. Přizpůsobím cíl vyjíţďky svým schopnostem, vybavení, terénu a počasí včet- ně předpovědi.

9. Nebudu jezdit sám do odlehlých oblastí. Vţdy někomu zanechám zprávu o cíli mé cesty a o předpokládaném času návratu. 10. Vţdy budu nosit cyklistickou přilbu. “ [ 8 ]

1.2.2 ZÁKLADNÍ CYKLOTURISTICKÉ POJMY

Cyklotrasa – je převáţně vedena po silnicích niţších tříd, dále pak po místních a účelových komunikacích. Značení je obdobné jako u silničního značení pro motorová vozidla. Pouţívají se tři základní cykloznačky - návěst před křiţovatkou, směrová tabule a směrová tabulka. Obsahem kaţdé značky je symbol kola, číslo dané trasy a na směrových tabulích i kilometrové vzdálenosti k dalším cílům na trase. Jejich rozmisťování je podobné jako dopravní značky před kaţdou křiţovatkou nebo odbočkou cyklotrasy. Povinností kaţdého cyklisty při pohybu na cyklotrase je dbát veškerých ustanovení a v ţádném případě nepoţívá ţádných výhod. Značky tohoto druhu mají pouze orientační a informační charakter. [ 25 ]

Cyklostezka – je sloţitější forma organizace řízení pohybu cyklistů. Na cyklostezkách mají cyklisté přesně vymezené prostory jejich jízdy vyznačeny vodorovným a svislým dopravním značením a pro uţivatele to znamená, ţe pro ně tyto speciálně umístěné dopravní značky jsou povinni respektovat a dodrţovat přesně stanovená pravidla. Na cyklostezce je pokaţdé přesně stanoven začátek a konec a je především určena pro cyklistickou dopravu. Pokud je souběţně vedena se silnicí, má cyklista povinnost tuto stezku vyuţívat. Povrch je většinou zpevněný (asfalt, dlaţba) jehoţ stanovená minimální šířka je 2 metry. Pozor, mohou ji vyuţívat nejen uţivatelé kolečkových bruslí a lyţí ale i chodci, především pokud se jedná o společnou trasu pro chodce i cyklisty, proto je nutné aby se její uţivatelé chovali ohleduplně k ostatním. [ 25 ]

Cykloturistická trasa – je umístěna spíše mimo silnice s automobilovým provozem a vede přírodou a terénem. Z důvodu horší kvality polní či lesní cest je určena především pro vyznavače horských kol. Její značení je obdobné jako u pěších turistických tras, a to pásovými značkami, které mají na rozdíl od pěších ţluté krajní pásy a prostřední je buď červený, modrý, zelený nebo bílý. Dále se pak liší navíc i velikostí a delšími intervaly umístění. Pásové značení je doplněno směrovkami, které mají opět ţlutý podklad, dva řádky textu a v záhlaví napsáno „Cyklotrasa KČT č. …“ [ 25 ]

1.2.3 SYSTÉM CYKLOTRAS V ČESKÉ REPUBLICE

Systém cyklotras v České republice má svoji logickou hierarchii. . „Projekt cyklotras I. aţ III. třídy sestavilo v r. 1996 Centrum dopravního výzkumu v Brně na zakázku Ministerstva Dopravy ČR. Systém je stejný jako u silnic; na cyklotrasu I. tř. navazují cyklotrasy II. tř. atd. Od té doby se ho KČT drţí a přiděluje dalším cyklotrasám jen čtyrmístná evid. čísla. Pouze výjimečně lze přidělit nové číslo dvou- nebo třímístné - např. pro Polabskou cyklotrasu (č.24), Posázavskou cyklotrasu (č.19).

Jednomístným číslem se označují hlavní páteřní trasy první třídy, které na hranicích navazují na systémy cyklotras našich sousedů. Takových tras je pět, celkem měří 645 kilometrů a krom toho, ţe spojují Prahu s Brnem, obstarávají návaznost na dálkové trasy v Německu, Rakousku a Polsku.

Cyklotrasy druhé třídy se značí dvoucifernou číslicí, měří zhruba tři tisíce kilometrů a spojují české, moravské a slezské regiony.

Dalším pojmem v dálkovém propojení jsou dálkové cykloturistické trasy, které jsou pojaty spíše geograficky nebo tématicky. Tak máme na českém území např. Českomoravskou stezku, Česko-polskou příhraniční, Česko-rakouskou 9 příhraniční, Greenways Praha – Vídeň, Jantarovou stezku, Labskou, Moravskou a Praţskou stezku a dálkové cyklotrasy z Jeseníku do Znojma, z Jihlavy do Českého Těšína a z Hradce Králové do Břeclavi. Zpravidla vedou po cyklotrasách různých čísel a odlišných tříd. “ [ 25 ]

1.2.4 DRUHY CYKLISTICKÉ DOPRAVY

• dopravní - Jízda na kole slouţí pouze jako přeprava k cíli. Je to rutinní kaţdodenní doprava v zastavěném území určená k přepravě do zaměstnání, do školy a za občanskou vybaveností. Jejím typickým znakem je snaha o co nejkratší spojení, které si v případě nevhodného trasování cyklistické komunikace sama hledá. Kaţdodenní cyklisté mají většinou přehled o situaci v provozu na pozemních komunikacích a jezdí zpravidla individuálně. Vyuţití jízdního kola není tolik závislé na počasí. [ 25 ]

• turisticko - rekreační - Cílem je samotná jízda na kole. Tato doprava je především určená k výjezdům mimo zastavěná území. Nevadí jí prodlouţení trasy, pokud je odměnou průjezd v atraktivním prostředí (výhledy, zeleň, apod.). Typickými představiteli jsou víkendoví cyklisté, mnohdy i s malými dětmi. Tomu je třeba uzpůsobit návrh trasy, z hlediska obtíţnosti a dále pak zejména křiţování s jinými druhy dopravy. Je závislá na příznivém počasí. Cyklisté jezdí jednotlivě ale častěji i ve skupinách. [ 25 ]

• sportovní - Jízda na kole je prostředkem zvyšování sportovní výkonnosti. Cyklisté vyuţívají pro sportovní jízdu zpravidla motoristických komunikací, na kterých mohou dosahovat vyšších rychlostí (na rovině aţ 50 km.h-1) nebo speciálních závodních drah (bikros, freestyle apod.). Pro sportovní jízdu nejsou omezujícím předpokladem ani strmější stoupání. [ 25 ]

1.2.5 DRUHY CYKLISTICKÝCH TRAS

„ Podle trasování, geografické polohy a převaţujícího druhu cyklistické dopravy se rozlišují tyto druhy cyklistických tras:

• místní - vyuţívané pro dopravu v obci (intravilánu) zejména pro kaţdodenní cyklistiku a pro napojení na trasy regionální.

• regionální - spojují cíle leţící mimo obec. Pro jejich správné fungování je důleţitá návaznost na síť místních cyklistických tras. Regionální trasy jsou dopravní (pro kaţdodenní cyklistiku) nebo rekreační (pro cyklistiku rekreační) . • dálkové (nadregionální) - spojují vzdálené cíle (např. Praha - Vídeň). Slouţí především pro rekreaci, zejména prázdninovou. Tomu odpovídá vedení tras, výběr turisticky atraktivních cílů a vybavenost na trase (ubytovny, servisy, mapy). Při průchodu obcí by měla vyuţívat místních cyklistických tras.

Místní trasy dělíme na trasy:

• základní - cyklistické trasy ve městě spojující významné cíle pro cyklistickou dopravu. Vytvářejí základní síť cyklistických tras ve městě, která můţe mít rastrový nebo radiální systém. Jsou značené orientačním dopravním značením.

• doplňkové - cyklistické trasy ve městě spojující méně významné cíle buď přímo nebo propojující síť základních cyklistických tras. Jsou obvykle značené orientačním dopravním značením. “ [ 25 ]

1.2.6 TECHNIKA JÍZDY NA HORSKÉM KOLE

Vzhledem k tomu, ţe námi vytvořené cyklotrasy jsou určeny pro jízdu na horských kolech, rádi bychom vás v této části seznámili se správnou technikou jízdy na horském kole.

Horské kolo Kolo přizpůsobené terénu se objevuje jiţ roku 1896 v Americe. Je silnější konstrukce se širokými plášti, aby dobře překonávalo nerovnosti v terénu. Největší rozdíly mezi silničním a horským kolem jsou dány účelem jejich jízdy. Silniční kolo je konstruováno na rychlost, kdeţto horské má nízké převody, aby mohlo úspěšně čelit nerovnostem a překáţkám v terénu. Horské kolo má silnější rám, osa středu je výše, poskytuje lepší světlou výšku pro průjezd rozličným terénem. Pláště mají hrubý vzorek, aby zuţitkovali taţnou sílu v mokrých a kluzkých podmínkách. Horské kolo má dobře vymyšlené převody, které umoţňují vyjet i velice strmá stoupání. Málokdy bývá vybavenou blatníky, jelikoţ nánosy bahna by brzo znemoţnily otáčení kol. [ 14 ]

Technika jízdy Samozřejmě, ţe základní technika jízdy na horském kole na veřejných zpevněných komunikacích se v podstatě neliší od techniky jízdy na silničních kolech. V terénu je ale situace diametrálně rozdílná a horské kolo v tomto směru díky svým specifikám klade poněkud odlišné nároky na techniku jízdy. [ 14 ]

Jízda do kopce – při jízdě do kopce je ideální pokud je to moţné stále sedět, přičemţ váha spočívá za všech okolností převáţně na zadním kole. To ţe zůstaneme sedět nám umoţní vyuţití lehkých převodů. Je moţné i vstát, ale neustále musíme myslet na to, aby váha spočívala na zadním kole. Při narůstající příkrosti stoupání musíme přizpůsobit polohu těla, ohnout lokty a sehnout hlavu, čímţ zlepšíme rovnováhu. Důleţité je udrţet za všech okolností plynulé frekvenční a rovnoměrné šlapání. [ 14 ] 12

Jízda z kopce – uţivatel horského kola si můţe dovolit sjíţdět mnohem strmější svahy, neţ jezdec na silničním kole. Hlavním podmínkou úspěšného sjezdu je udrţení rovnováhy. Dále je třeba si před prudkým klesáním sníţit sedlo a při sjezdu vystrčit hýţdě dozadu. Tato poloha nám zajistí posun těţiště a zamezíme tím pádu přes řidítka. Vyuţívejte pouze zadní brzdu a to opatrně, aby jste nezablokovali zadní kolo. Na velmi prudkých svazích seďte na zadní polovině sedla, aby jste se ujistili, ţe zadní kolo zůstává kontaktu se zemí. Sjíţdějte pomalu a nenaklánějte se dopředu. [ 14 ]

Zatáčení – na horských kolech má téţ svá specifika. Je nutné dobře zvládnout citlivé zacházení s odstředivou silou, abyste zbytečně neztráceli rychlost. Pravidlem je, ţe před zatáčkou by jsme měli zpomalit na odhadnutou rychlost, abychom nemuseli brzdit v zatáčce, přenést váhu dozadu a naklonit kolo adekvátně k odstředivé síle. Je zapotřebí, abychom stejně jako u silničního kola projíţděli zatáčkou s vnitřní šlapkou v horní pozici. Není ideální pokoušet se šlapat v ostré zatáčce, přesto, ţe jsme říkali, ţe horské kolo má střed pedálu přece jen o trochu výše neţ silniční kolo. Dále je důleţité před vjezdem do zatáčky přehodit na takový rychlostní stupeň , kterým se chystáme po projetí zatáčky ostře vyrazit vpřed. V případě ztráty rovnováhy, se snaţte došlápnout na zem vnitřní nohou. Trup se v zatáčce vyklání ven a tělo dovnitř. [ 14 ]

Skoky – jsou svým způsobem vyvrcholením jezdeckého umění, jestliţe jednou získáte schopnost přenášet váhu, naučíte se téţ přeskakovat překáţky úměrné vaším schopnostem a moţnostem. Velice důleţité je správné načasování pohybu, respektive koordinační skloubení pohybů, tak jak následují po sobě. Zvolte si nízký převod a najíţdějte pomalu. Jedna noha je v horní pozici připravena pro našlápnutí. Je třeba se těsně před skokem posunout v sedle vzad a přenést váhu na zadní kolo. V okamţiku, kdy se přední kolo dotkne překáţky, vytáhněte řidítka vzhůru při odlehčeném předním kole. Zároveň je nutné trhnou nohou vepředu upevněnou ve šlapce za účelem dalšího nadlehčení. Pokud je přední kolo jiţ za překáţkou, přeneste váhu dopředu na přední kolo a odlehčete kolo zadní.V době, 13 kdy se zadní kolo dotkne překáţky, zvedněte se ze sedla a nalehněte na řidítka. Dále pak došlápněte na pedál, který jste měli před skokem připraven a v podstatě plynule pokračujte v jízdě. [ 14 ]

Přenášení kola – tato technika je pro vás téţ velice důleţitá, protoţe se i v našich trasách setkáte s úseky, kdy budete muset sedlo vašeho kola opustit o kolo přes nesjízdnou část trasy přenést. Pomocníkem při přenášení kola můţe být trojúhelníková taštička umístěná mezi horní a dolní sedlovou trubku. Na tuto taštičku si poloţíme horní trubku a kolo přidrţujeme rukou. Druhá ruka jistí řidítka. [ 14 ]

Bezpečné padání – ji jisté, ţe pád na kole se nevyhne ani těm nejlepším jezdcům a proto je dobré vědět jak správně pád z kola zvládnout. Při pádu si velice rychle uvědomíme jak dobré by bylo mít na sobě ochranné prostředky jako jsou kolení a loketní chrániče. Při pádu nenatahujeme paţe před sebe, je tu velké riziko, ţe dojde k fraktuře končetiny. Je třeba pokusit se převést pád do kotoulu, snaţit se ochránit hlavu a pokusit se vyhnout pádu na kolo. [ 14 ]

2. CÍLE A ÚKOLY PRÁCE

Cíle práce

Cílem této práce je zjistit moţnosti cykloturistiky v oblasti Dolního Posázaví a Benešovska a navrhnout soubor cyklotras s akcentem na kulturně – poznávací činnost.

Úkoly práce

Pro splnění cíle práce jsme stanovili následující úkoly: prostudovat dostupnou literaturu a shromáţdit veškeré informace o moţnostech cykloturistiky v oblasti Dolního Posázaví a Benešova předem vybrat vhodné cykloturistické trasy v oblasti s ohledem na kulturně poznávací činnost a z hlediska náročnosti za pomoci GPS při práci v terénu zjistit podrobné informace k navrţeným cyklotrasám projet a zdokumentovat devět naplánovaných tras obsahově a metodicky zpracovat vybrané trasy získat co nejvíce vlastní fotodokumentace pro zpracování diplomové práce

3. METODIKA PRÁCE

Při zpracování této diplomové práce jsme získávali informace z několika zdrojů: z mapy – stanovení cyklotras z turistických a cykloturistických průvodců z internetu pomocí přístroje GPS GARMIN COLORADO 300 pomocí digitálního fotoaparátu NIKON COOLPIX L6 z praktických zkušeností s provozováním cykloturistiky v dané oblasti.

K zaznamenání délky, nadmořské výšky a zeměpisných souřadnic jsme pouţili přístroj GPS Garmin Colorado 300. Trasy a grafy znázorňující nadmořskou výšku byly zpracovány v programu Garmin MapSource a posléze pak na internetovém portálu Every trail. Dále jsme trasy a grafy upravili v programu MS Malování. Fotografie jsem pořídili prostřednictvím fotoaparátu Nikon Coolpix L6 a přeformátovali v programu IrfanView Thumbnails. Vzhledem k náročnosti a přírodnímu charakteru terénu jsou námi zvolené cyklotrasy vhodné pro horská kola. Součástí diplomové práce je DVD, které obsahuje fotodokumentaci a gdb. soubory pro zpracování tras v GPS přístroji.

4. PRAKTICKÁ ČÁST

4.1 CHARAKTERISTIKA OBLASTI A CYKLOTRAS Pro naši diplomovou práci jsme si zvolili oblast Dolního Posázaví a Benešovska. Území je poměrně rozsáhlé a je situováno jiţně od Prahy. Místní krásy různorodé a členité krajiny umístěné tak blízko hlavnímu městu přímo vybízí k všem druhům turistiky. Uţ ve 30. létech našeho století se romantická řeka Sázava podílela na vzniku trampského hnutí. Pro movitější Praţany poskytla lákavé lokality na stavbu letních sídel a těm méně movitým pak prostor k jednodenním výletům známou lokálkou zvanou „Posázavský pacifik“. Chalupářský rozkvět v 60. a 70. letech 20. století se nevyhnul ani Benešovsku a Posázaví. Na druhé straně oţivil kraj a mnohdy zachránil vzácné objekty lidové architektury. Co se týče obţivy místního obyvatelstva bylo v minulosti Benešovsko krajem chudým. Půda byla kamenitá a málo úrodná, nerostné zdroje slabé a málo rozvinutý průmysl navazoval na zemědělskou prvovýrobu. Ovšem hospodaření našich předků vytvořilo relativní rovnováhu mezi jejich ţivotními potřebami a okolní krajinou. Výsledkem tohoto úsilí je dosud zachovalá a malebná příroda lákavá pro turisty i rekreanty. Milovníkům řek a vodákům jsou k dispozici splavné úseky řeky Vltavy, ale především je tu historkami opředená trampská řeka Sázava. Slapská vodní nádrţ láká turisty k projíţďkám výletními parníky různých velikostí. Ani na pěší turisty tu nebylo opomenuto, jelikoţ Klub českých turistů pro ně přichystal 800 km značených turistických tras. Pro cyklisty je připraveno několik cykloturistických stezek a nadále se pracuje na tvorbě dalších především v blízkosti řek. Proto i my bychom chtěli naší tvorbou vlastních cyklotras k tomuto úsilí přispět. Terén sice znepříjemňuje četné klesání a stoupání, ale absolutní výškové rozdíly nejsou zas tak velké. Ve východní části se nachází charakteristická kupa Velkého Blaníka (638 m n. m.), který zaujímá díky svatováclavské pověsti významné místo v naší historii. Zároveň je centrem krásné přírody zahrnuté do Chráněné krajinné oblasti Blaník o rozloze přibliţně 40 km2. Právě zde je dokladován vyváţený vztah přírody a člověka od minulosti do 17 současnosti. Krásy blízkého, ale i vzdáleného okolí je moţné zhlédnout ze zajímavé rozhledny na vrcholu památného kopce Velký Blaník. Vedle přírodních krás má Benešovsko a Posázaví mnoho zachovalých historických památek. Blízkost sídelního města a důleţité obchodní cesty předurčovaly oblast jiţ ve středověku ke vzniku hradů, tvrzí, klášterů a bezpočetného mnoţství kostelů. Z nejznámějších tvrzí a zřícenin si připomeňme Dubou, Odranec, Koţlí, Zbořený Kostelec a z hradů pak velice známý Český Šternberk a co se týče klášterů je nejznámější ten Sázavský. Mnoho původních hradů bylo postupem času často přestavěno na pohodlnější zámky. Veřejnosti přístupné jsou objekty ve Vrcholových Janovicích u Votic, Jemniště u Benešova a zámek Vlašim. Nejvýznamnější je zámek Konopiště, který doznal evropské proslulosti svými sbírkami, interiéry, ale i nádherným parkem o rozloze 225 ha. Benešovsko a Posázaví upoutává téţ menšími církevními stavbami – románské rotundy v Týnci nad Sázavou, románský kostel v centru Poříčí nad Sázavou, gotické kostely na Chvojínku. K románským, později upravovaným, patří kostely v Kondraci u Vlašimi, Vranově u Čerčan a Nesvačilec u Benešova. Jsou to pravé skvosty venkovské sakrální architektury. Muzea seznamující s přírodou a dějinami se nacházejí ve Vlašimi, Týnci nad Sázavou, Benešově, Netvořících, Pyšelích. [ 3 ]

Navrţením a popsáním těchto devíti cyklotras se snaţíme přispět k současné snaze o navýšení počtu cyklotras v oblasti Dolního Posázaví a Benešovska. Celková délka námi vybraných cyklotras je 503,3 kilometrů. Cyklotrasy jsou převáţně vedeny po pěších turistických značkách v kombinaci s cykloturistickými značkami. Vzhledem k tomu, ţe naše trasy vedou z velké části po lesních a polních cestách různé kvality, dále jsou plné náročných stoupání, rychlých a technicky obtíţných sjezdů, jsou určeny pro horská kola. Pro silniční kola jsou naše trasy naprosto nevhodné. Obtíţnost některých tras je na vyšší úrovni, a proto jsou určeny pro cykloturisty s dobrou fyzickou kondicí a technikou jízdy, jako celodenní výlety.

Výjezdní místa jsou dvě, jedno je určené pro trasu, která je kombinací výletu na kolech a lodích a druhé je společné pro zbývající trasy. Trasa číslo jedna je naší nejkratší trasou a měří 38,9 kilometrů, zavede nás do města Týnec nad Sázavou, které se proslavilo výrobou legendárních motocyklů značka JAWA. Trasa číslo dvě měří 59,1 kilometrů, nejzajímavějším bodem této trasy je jeden z nejznámějších zámku v České republice a to zámek Konopiště. Závěrečnou perlou trasy číslo tři, která měří 53,3 kilometrů je proslulý hrad Český Šternberk. Trasa číslo čtyři je výlet jenţ měří 54,1 kilometrů a je zajímavou kombinací cyklistické a vodácké turistiky, který kopíruje řeku Sázavu. Naše pátá trasa měří 48,5 kilometrů a její doménou je několik krásných výhledů na okolní krajinu se závěrečnou třešničkou na dortu spočívající v moţnosti sledování vesmíru z hvězdárny v Ondřejově. Trasa číslo šest měří 59,1 kilometrů, je okořeněná návštěvou Vojenského technického muzea v Lešanech a nádherným výhledem z rozhledny na Neštětické hoře. Doménou trasy číslo sedm, která měří 48,9 kilometrů je krásný zámek Jemniště a v závěru trasy pak zámek Vlašim. Naše osmá a zároveň nejdelší trasa měří 89,9 kilometrů, je fyzicky a technicky nejnáročnější. Jejími skvosty jsou Štěchovická a Slapská přehrada. Poslední trasa měří 51,5 kilometrů a jejím specifikem jsou náročná stoupání následované rychlými a adrenalinovými sjezdy.

4.2 CYKLOTRASY

4.2.1 Cyklotrasa č.1

ZAJEČICE – DUB – LOJOVICE – MOKŘANY – LÁDVÍ – VALNOVKA – KAMENICE – ČAKOVICE – ZBOŘENÝ KOSTELEC – TÝNEC NAD SÁZAVOU – BRODCE – PECERADY – POŘÍČÍ NAD SÁZAVOU – NOVÉ MĚSTEČKO – ČERČANY – VYSOKÁ LHOTA – PYŠELY – NOVÁ VES – PĚTIHOSTY - ZAJEČICE

Délka: 38,9 km Nastoupané metry: 682 m Naklesané metry: 805 m

První cyklotrasa začíná v obci Zaječice. Pojedeme dle itineráře (tab.1) po silnici III.třídy aţ dorazíme na křiţovatku. Zde odbočíme vpravo a napojíme se na červenou turistickou trasu. Tato trasa nás dovede po polní a lesní cestě do vesnice Lojovice. Dále pak pokračujeme po červené aţ do města Kamenice, kde z ní sjedeme a budeme dále pokračovat po cyklotrase č. 11 směrem na město Týnec nad Sázavou. U obce Čakovice naváţeme z cyklotrasy č.11 na zelenou turistickou trasu, která nás stoupáním a následně pak technicky těţším sjezdem dovede na cyklotrasu č.19 vedoucí podél řeky Sázavy aţ do města Týnec nad Sázavou. Na začátku města, tuto cyklotrasu opustíme a napojíme se na modrou turistickou trasu. Ta nás provede centrem města. Ale to uţ se nacházíme v části města zvané Brodce, kde musíme modrou turistickou trasu opustit z důvodu špatné průchodnosti terénem. Po ujetí cca 1km po místní asfaltové komunikaci překříţíme ţelezniční trať vedoucí z Týnce nad Sázavou do Čerčan a pojedeme směrem na obec Pecerady. Na konci této obce opět naváţeme na modrou turistickou trasu, která nás dovede do obce Poříčí nad Sázavou. Po přejetí mostu přes řeku Sázavu zahneme vpravo na zelenou turistickou trasu a pokračujeme 20 směrem na chatovou osadu Nové Městečko. Na konci této chatové osady pokračujeme po červené turistické trase, která nás provede obcí Čerčany aţ k její části Vysoká Lhota. Od ţelezničního mostu pojedeme po modré turistické trase a na níţ nás čeká náročné stoupání. Po překonání vrcholu jiţ pouze klesáme lesem do obce Pyšely. Trasa nás dovede aţ do samotného středu obce na náměstí T.G. Masaryka, kde se vydáme po silnici III.třídy směrem na obec Pětihosty. Po této silnici vede cyklotrasa č. 0030, z které sjíţdíme na začátku obce Pětihosty. Zde odbočíme vlevo a budeme stoupat aţ k závěru našeho prvního výletu. Součástí popisu cyklotrasy č.1 je graf převýšení (obr. 7) a mapa (obr. 8).

Místopis zajímavostí trasy č.1

Zaječice Obec se rozprostírá na východním svahu, je chráněna vrchem a obklopena hojnými polnostmi. Leţí v nadmořské výšce 367 m severně od Benešova u Prahy od kterého je obec vzdálena cca 10 km. První záznamy o Zaječicích jsou jiţ z roku 1194, tehdy byly sídlem Martina ze Zaječic. V následujících letech jiţ mnoho zmínek o Zaječicích v historii není. Později byly nalezeny doklady, které potvrzovaly existenci tvrze v této obci. Kolem roku 1790 dal hrabě Voračický velice silné zdi, pozůstatky této tvrze, zbourat a předělat na tzv. “ratejnu“. [ 16 ]

Zámek Lojovice Původně na místě dnešního Lojovického zámku (obr.1) stávala tvrz, jejím vlastníkem byl koncem 14. století Sulk z Lojovic. Dále byla přestavěna na zámeček, který dostal současnou barokní podobu v roce 1750. Trojkřídlá patrová stavba má mansardovou střechu s věţičkou a rokokovými vikýři. V letech 1710- -25 vlastnil zámeček proslulý lékař Jan Low z Erlsfeldu. V roce 1958 tu zřídili protialkoholní léčebnu, která od roku 1971 slouţila výhradě ţenám. V současné době je zámek opraven, ale bohuţel je v soukromém vlastnictví a tudíţ veřejnosti nepřístupný. [ 7 ]

obr.1 - Zámek Lojovice

Město a zámek Kamenice Průmyslová obec a letovisko na Kamenickém potoce při severním okraji Hornopoţárského lesa 6,5km východně od Jílového u Prahy, zmiňovaná v r. 1266 jako vladycké sídlo s tvrzí. V r. 1820 tu Josef Ringhoffer zaloţil v bývalém mlýně měděný hamr na výrobu kotlů, jeho syn František závod rozšířil a v r. 1860 koupil celý velkostatek. Bývalá pozdně gotická tvrz asi ze 16. stol. byla později upravena na letní sídlo praţských arcibiskupů. Za Ringhofferů byl v letech 1875-80 na jejím místě vystavěn pseudogotický zámek (obr.2), obdélná patrová budova s atikou a cimbuřím a s boční hranolovou čtyřpatrovou věţí. V zámeckém parku byla s několika cennými dřevinami dochována šestiboká bašta z vnějšího opevnění bývalé tvrze, upravená v r. 1897 architektem Jiřím Stibralem na pseudogotický pavilon. [ 11 ]

obr.2 – zámek v Kamenici

Zřícenina hradu Zbořený Kostelec Původní název hradu byl Kostelec (obr. 3), hrad byl postaven v nepřístupné krajině, uzavřené neschůdnými stráněmi a hlubokými lesy nad řekou Sázavou. Prvním majitelem hradu byl od roku 1341 Oldřich z Valdeka, který jej získal do zástavy od Jana Lucemburského. Poprvé byl dobyt Jiřím z Poděbrad roku 1450, podruhé byl hrad napaden a rozbořen roku 1467. Centrem hradu Kostelce bylo velké nádvoří, na jehoţ dolním konci na okraji ostrohu stávala obytná budova. V současnosti se zachovaly pouze severní a východní část příkopu, část brány, vysoká zeď obdélníkové budovy a zbytek obranné věţe. [ 7 ]

obr.3 - zřícenina hradu Zbořený Kostelec

Město a hrad Týnec nad Sázavou Hrad byl zaloţen kolem roku 1200 na ochranu obchodní cesty z jiţních Čech do Prahy. Je situován na strmé skále u řeky Sázavy. Ve 14.století vznikla v podhradí “zatýněná”, tj. opevněná ves. Vlastníky hradu (obr. 4) byly rody Valdeků, Klinštejnů, Velemských a Hodějovských a po bitvě na Bílé hoře ho získal Albrecht z Valdštejna. V roce 1793 zahájil František Josef hrabě z Vrtby v Týnci výrobu kameninového zboţí. Nalákal do Týnce nejznámější odborníky z Prahy a dokonce malíře z proslavené majolikové továrny z Holíče. Týnecká kamenina se jakostí začala podobat zboţí anglickému a hrabě z Vrtby dostal v roce 1801 dvorním dekretem povolení otvírat sklady týnecké kameniny ve všech městech Rakouska. Nakonec však továrna nestačila konkurovat levnějšímu porcelánovému zboţí a proto v roce 1866 zanikla. Ve 30 letech 20 století do Týnce přenesl Ing. František Janeček část výroby firmy Jawa. Nad městem se tyčí 22 metrů vysoká čtverhranná věţ o třech patrech, z níţ je velmi pěkný rozhled. Dále se dochovala původní románská rotunda svatého Václava, postavená před polovinou 12. století, a stavení s muzeem týnecké kameniny. Nedaleko hradu můţeme téţ spatřit kostel svatého Šimona a Judy a dům čp.5 „U Micků” z roku 1899 z bohatou sgrafitovou výzdobou fasád. [ 11 ]

obr.4 - hrad v Týnci nad Sázavou

Rybník Svárov Svárovský rybník (obr. 5) o rozloze 12 ha na Svárovském potoce se nachází u ţelezniční trati a zastávky Poříčí nad Sázavou-Svárov 4,5 km východně od Týnce nad Sázavou. Je domovem rozmanitých druhů obojţivelníků a hnízdiště vodního ptactva. Jako zástupce rostlin se nejvíce vyskytuje šmel okoličnatý a stolístek přeslenitý. Dále je vyuţíván lidmi z okolních chat ke koupání. [ 11 ]

obr.5 - rybník Svárov 25

Městečko a zámek Pyšely Malebné městečko a posázavské letovisko v jiţním svahu vrchu Loreta 3,5 km severozápadně od obce Čerčany a 10 km od města Benešova u Prahy. Statut městečka získaly Pyšely poprvé v 16. století, o ten pak v polovině 17. století přišly, ale jiţ v roce 1703 byl městečku navrácen. V původní staré škole sídlí obecní úřad, v bývalém útulku sv. Josefa z r. 1912 je dětský domov. Na náměstí se nachází několik barokních domů a znovu obnovené Pyšelské muzeum. Bylo obnoveno aţ v r. 1993 a jeho stálou expozicí je historie obce a okolí, numismatika, archeologie a etnografie. Na místě gotické a renesanční tvrze byl vystavěn v 18. století barokní zámek (obr. 6), který byl ve velké míře přestavěn v r. 1820 a následně pak počátkem 20. století. Při rekonstrukci zámku v r. 1994 byla na fasádě odkryta renesanční sgrafitová výzdoba a sluneční hodiny, jejichţ funkce byla obnovena. V současné době slouţí zámek jako domov důchodců. [ 1 ]

obr.6 – zámek v Pyšelích

Tab.1: Itinerář cyklotrasy č. 1 Tras. body Počet km Název bodu Poznámka 1. 0 Zaječice výchozí bod 2. 3,7 Lojovice zámek 3. 10,5 Kamenice zámek 4. 17,4 Zbořený Kostelec zřícenina hradu, výhled 5. 20,8 Týnec nad Sázavou hrad, rotunda 6. 26,1 Svárov rybník 7. 34,7 Pyšely zámek 8. 38,9 Zaječice závěr trasy

obr.7 - graf převýšení cyklotrasy č. 1

obr.8 - mapa cyklotrasy č. 1

4.2.2. Cyklotrasa č. 2 ZAJEČICE – PYŠELY – MĚSTEČKO – POŘÍČÍ NAD SÁZAVOU – BUKOVANY – KRUSIČANY – CHRÁŠŤANY – ČERNÍKOVICE – PŘIBYŠICE – TISEM - CHVOJEN – KONOPIŠTĚ – MYDLÁŘKA – POMNĚNICE – HORNÍ TUŢINKA – MRAČ – ČERČANY – LŠTĚNÍ – ČTYŘKOLY – JAVORNÍK – SENOHRABY – ZAJEČICE

Délka: 59,1 km Nastoupané metry: 1054 m Naklesané metry: 1059 m

Naše druhá cyklotrasa začíná v obci Zaječice. Dle itineráře (tab.2) vyjedeme po silnici III.třídy směrem na městečko Pyšely. Zhruba padesát metrů za značkou zahneme vpravo na polní cestu. Po dojetí k hřbitovu budeme klesat po asfaltové komunikaci a napojíme se na silnici III.třídy. Tato silnice vedoucí směrem na obec Nespeky nás dovede na konec městečka, kde sjíţdíme u poţární nádrţe na lesní cestu. Lesní cesta nás provede okolo vrchu Šibenice do chatové oblasti Borová Lhota. Zde se napojíme na silnici II.třídy směrem na městečko Poříčí nad Sázavou. Při průjezdu obce narazíme na ţelezniční přejezd za nímţ odbočíme vpravo do prudšího stoupání. Touto polní cestou dojedeme do obce Bukovany. Po příjezdu do obce Bukovany, překříţíme silnici II.třídy vedoucí směrem do Týnce nad Sázavou a vydáme aţ na konec obce. Zde navazující polní cesta nás přivede na ţlutou turistickou trasu, ze které naváţeme na cyklotrasu č.0063. Po této cyklotrase budeme pokračovat aţ k obci Krusičany. V této obci se napojíme na zelenou turistickou trasu, ta nás dovede do obce Chrášťany, dále pak k obci Černíkovice. Za touto obcí naváţeme na červenou turistickou. Po ní pojedeme přes kopec Chvojen aţ k zámku Konopiště. U zámku naváţeme na cyklotrasu č. 0064, která nás přivede k silnici II.třídy vedoucí z Benešova do Týnce nad Sázavou. Na křiţovatce cyklotrasu opustíme a vydáme se rovně po silnici III.třídy směrem na obec Poměnice. Po minutí této obce podjedeme silnici I.třídy č.E 55. Pokračujeme po polní cestě, na začátku lesa odbočíme vlevo, lesní cesta nás 29 dovede přes kopec Na hrobech k polní cestě směřující do obce Mrač. Po příjezdu na náves odbočíme vpravo a prudce klesáme. Pokračujeme dále po místní komunikaci na konec obce, kde se napojíme na cyklotrasu č. 0064. Po ní dále klesáme do obce Červany, kde naváţeme na ţlutou turistickou trasu, která nás dovede aţ ke slovanskému Hradišti. Prudkým klesáním sjedeme po modré turistické trase do obce Lštění. Přejedeme řeku Sázavu a ocitáme se v obci Čtyřkoly, za mostem odbočíme vpravo. Na další křiţovatce zahneme vpravo směrem na obec Javorník, kdyţ dorazíme k hotelu Javorník pojedeme vlevo přes náves aţ dorazíme k podjezdu pod ţelezniční tratí. Dále následuje strmý asi 20 metrový sráz, který musíme vystoupat pěšky. Po překonání srázu najedeme na lesní cestu, která naváţe na cyklotrasu č. 0030 a ta nás dovede aţ do Senohrab. Touto obcí projedeme aţ dorazíme k silnici III.třídy vedoucí do obce Zaječice. Na ní zahneme vlevo, následuje křiţovatka, kterou projíţdíme rovně a jiţ nám zbývají cca 2 km do místa ukončení našeho druhého výletu. Součástí popisu cyklotrasy č.2 je graf převýšení (obr.18) a mapa (obr.19).

Místopis zajímavostí trasy č.2

Pyšely - Kaple Loreta Nachází se na stejnojmenném kopci zvaném Loreta ve výšce 419 m nad mořem. Kaple (obr. 9) v barokním stylu z roku 1699 je značně zjednodušenou kopií Svaté chýše v italském Loretu u Ancony. Z tohoto místa klidu a posledního odpočinku je velice pěkný výhled na celé městečko Pyšely a vzdálený horizont, proto ho zřejmě občané Pyšel zvolili právě jako místo odpočinku svých zesnulých. [ 5 ]

obr.9 - kaple Loreta

Pyšely - Kostel Povýšení sv. Kříţe Je nejpozoruhodnější stavbou městečka Pyšely. Původně románský kostel (obr.10) byl později přestavěn v gotickém stylu. V letech 1781-83 byl postaven nový presbytář s dvojicí bočních kaplí. Hlavní oltář pochází z roku 1716 a obraz Panny Marie se spícím děckem. Před hlavním vstupem do kostela je moţné spatřit sochy sv. Anny z r. 1716, sv. Floriána z r. 1723 a sv. Františka Xaverského. [ 11 ]

obr.10 - kostel Povýšení sv. Kříţe

Pyšely – fara Nedaleko kostela Povýšení sv. Kříţe se nachází pozdně barokní přízemní fara (obr.11) z 18. století. V současné době je po rekonstrukci, která proběhla na základě oslav zaloţení městečka Pyšely. Bohuţel je jiţ v soukromých rukou a tudíţ veřejnosti nepřístupná. [ 17 ]

obr.11 - fara v Pyšelích

Poříčí nad Sázavou - Kostel sv. Petra a Pavla Je dominantou městečka Poříčí nad Sázavou, které se nachází na levém břehu řeky Sázavy 6 km do Benešova. Kostel sv. Petra a Pavla (obr.12) byl postaven v polovině 12. století a je jednou z nejzachovalejších románských svatyní v Čechách. Jeho zdivo se skládá z neomítnutého kvádříkového zdiva. Na obdélnou loď navazuje apsida a hranolová věţ se dvěma řadami sdruţených okének. [ 11 ]

obr.12 - kostel sv. Petra a Pavla

Chrášťany - kaplička Obec Chrášťany se rozléhá v zemědělské oblasti s nezatíţeným ţivotním prostředím. Je situována 8 km na západ od Benešova u Prahy a je členem svazku obcí – mikroregion Týnecko. Kaplička (obr.13) ve středu obce je věnována padlým v první světové válce. Okolí obce vybízí díky malebné krajině a mnoţství značených turistických a cyklistických tras k výletům do přírody, vyjíţďkám na koních a návštěvám blízkých turistických cílu jako např. zámek Konopiště, mnoţství kostelů, rozhledna na Neštětické hoře, Netvořické muzeum nebo okolí řeky Sázavy. [ 18 ]

obr.13 – kaplička Chrášťany

Chvojen - Kostel sv. Jakuba V současné době se kostel sv. Jakuba (obr.14) nachází na samotě 2 km jihozápadně od zámku Konopiště, v blízkosti má pouze hospodářský dvůr. V minulosti byl součástí jiţ zaniklé vsi Velké Chvojno. Tento raně gotický kostel pochází z poloviny 13. století. Nad vstupním portálem svatyně je reliéf Korunování Panny Marie z 15. století, interiér zdobí gotické nástěnné malby. [ 7 ]

obr.14 - kostel sv. Jakuba

Zámek Konopiště Dříve gotický hrad, posléze přestavěný na romantický zámek (obr.15) byl umístěn na nevýrazné výšině (330 m) uprostřed velkého přírodního parku 2 km západně od Benešova. Původní gotický hrad patrně zaloţil v 80. letech 13. století praţský biskup Tobiáš z Benešova. K zámku patří téţ přírodně krajinářský park s terasami a Růţovou zahradou o rozloze 225h. Nejznámější a poslední soukromý majitel zámku byl arcivévoda Ferdinand d´Este. Byl to vášnivý lovec a ve sbírkách zámku po něm zůstalo 300 000 loveckých trofejí. Dále pak 1500 obrazů a soch s vypodobněním sv. Jiří, jehoţ byl arcivévoda velkým příznivcem. [ 15 ]

obr.15 - Zámek Konopiště

Mračská tvrz Je součástí obce Mrač, která se nachází 2 km jihovýchodně od Poříčí nad Sázavou. Podoba tvrze (obr.16) se dochovala dodnes. Na konci třicetileté války byla tvrz pobořena, koncem 17. století byla přestavěna na sýpku. Později v 2. polovině 19. století byla tvrz předělána na ubytovací jednotky pro dělníky z lomů. Tato jednopatrová budova z lomového kamene je obdélníkového půdorysu s valbovou střechou. [ 9 ]

obr.16 - Mračská tvrz

Hradiště - Kostel sv. Klimenta Slovanské hradiště rozkládající se na třístranném strmě spadajícím ostrohu nad levým břehem řeky Sázavy. Je vzdálen 2,5 km severovýchodně od Čerčan. Výraznou dominantou okolí je kostel sv. Klimenta (obr.17 v barokní podobě z r. 1703. Má románské základy a v jeho severní stěně byl v novodobé historii odkrytý gotický lomený portál. Od kostela se nám naskýtá nádherný výhled. [ 11 ]

obr.17 - kostel sv. Klimenta

Tab.2: Itinerář cyklotrasy č. 2 Tras.body Počet km Název bodu Poznámka 1. 0 Zaječice výchozí bod 2. 2,9 Pyšely kaple Loreta 3. 3,5 Pyšely kostel Povýšení sv. Kříţe 4. 3,6 Pyšely fara 5. 8,3 Poříčí nad Sázavou kostel sv. Petra a Pavla 6. 9,4 Poříčí nad Sázavou výhled 7. 9,8 Poříčí nad Sázavou výhled 8. 20,9 Chrášťany kaplička 9. 33,1 Chvojen kostel sv. Jakuba 10. 35,9 Konopiště zámek Konopiště 11. 44,9 Mrač tvrz 11. 51,7 Hradiště kostel sv. Klimenta 13. 59,1 Zaječice závěr trasy

obr.18 - graf převýšení cyklotrasy č. 2

obr.19 - mapa cyklotrasy č. 2

4.2.3 Cyklotrasa č. 3 ZAJEČICE – SENOHRABY – JAVORNÍK – ZLENICE – PODDUBÍ – CHOCERADY – KOMORNÍ HRÁDEK – KLOUČKY – NA MARIÁNCE – RYBÁRNA – SÁZAVA – BUDÍN – MRCHOJEDY – TALMBERK – LEDEČKO - RATAJE NAD SÁZAVOU – ZALÍBENÁ – PODVEKY – OTRYBY - ČESKÝ ŠTERNBERK

Délka: 53,3 km Nastoupané metry: 1064 m Naklesané metry: 1163 m

Třetí cyklotrasa začíná v obci Zaječice. Vyjedeme dle itineráře (tab.3) po silnici III.třídy vedoucí do obce Senohraby. Po příjezdu ke křiţovatce budeme pokračovat rovně, za mostem přes silnici I.třídy č. E 55 odbočíme vpravo. Budeme klesat aţ k podjezdu pod ţelezniční tratí. Po podjetí trati se jiţ nacházíme v obci Javorník, po ujetí cca 200 m zahneme vlevo dojedeme aţ k červené turistické trase na kterou se napojíme a vyrazíme směrem na zříceninu hradu Hláska. Pojedeme nejprve po zpevněné asfaltové cestě, která se změní v cestu lesní. Spolu s červenou turistickou trasou kopírujeme řeku Sázavu aţ do stejnojmenného města Sázavy. Pouze si z ní odskočíme u obce Chocerady, kde přejedeme most přes řeku a vystoupáme k zámku Komorní hrádek. Při příjezdu k sázavskému klášteru tuto trasu opustíme a naváţeme na cyklotrasu č.19 směrem na obec Talmberk. Pohybujeme silnici II.třídy, ale z té u kempu sjedeme a pokračujeme opět po červené turistické trase směrem na zříceninu hradu Talmberk. Tato část trasy je náročná na stoupání a prudký sjezd. V obci Talmberk najedeme na cyklotrasu č.19 z níţ po cca 1 km sjíţdíme opět na červenou turistickou trasu a ta nás podél řeky Sázavy dovede aţ do obce Rataje nad Sázavou. Zde se vydáme směrem na obec Podveky, na konci obce odbočíme vpravo a pojedeme podél lesa aţ k podjezdu ţelezniční tratě. Trať podjedeme a po lesní cestě stoupáme cca 2 km, následně najedeme na silnici III. třídy a pokračujeme po ní aţ k rozcestí u obce Zalíbená. Zde odbočíme vlevo směrem na 39 obec Podveky, na jejímţ začátku zahneme vpravo a dojedeme aţ na konec obce, kde se nachází kostel Sv. Havla. Po té se cca 300 m vrátíme a na prvním rozcestí zahneme vlevo na polní cestu, která nás dovede aţ k silnici č.111. Opět odbočíme vlevo a vyrazíme po ní směrem k obci Otryby a dále pak směrem k našemu poslednímu cíli a to hradu Český Šternberk. Součástí popisu cyklotrasy č.3 je graf převýšení (obr.32) a mapa (obr.33).

Místopis zajímavostí trasy č.3

Zlenice – zřícenina hradu (Hláska) Zřícenina hradu lidově nazývaná Hláska (obr.20) je situována na ostrohu nad pravým břehem Sázavy a ústím potoka Mnichovka. Je vzdálena 4 km severovýchodně od Čerčan. Prvním majitelem hradu byl roku 1351 Jan ze Zlenic, ale krátce na to se stali vlastníky hradu páni z Dubé. Jiţ v roce 1465 byl hrad uváděn jako pustý, v současné době se dochovalo pouze zdivo věţe a obytných staveb. [ 9 ]

obr.20 - zřícenina hradu Zlenice (Hláska)

Chocerady – kostel Nanebevzetí Panny Marie Obec se z velké části rozprostírá na pravém břehu řeky Sázavy 13 km severně od Benešova. Pozornost nejvíce upoutá původně gotický kostel Nanebevzetí P. Marie (obr.21) ze 14. století, přestavěný renesančně v letech 1662 a roku 1710 barokně. V podvěţí je zazděný goticko-renesanční portál, vnitřní výzdoba je barokní.[ 11 ]

obr.21 - kostel Nanebevzetí Panny Marie

Zámek - Komorní Hrádek Nachází se na zalesněném skalnatém ostrohu na levém břehu řeky Sázavy nad obcí Chocerady. Prvním vlastníkem a zakladatelem původního hradu byl rod pánů Benešoviců. Později byl hrad při dobývání zbořen a na jeho místě byl postaven v roce 1412 nový hrad zvaný Hrádek. Po roce 1440 byl pojmenován Kostkův Hrádek a po roce 1525 dostal současný název Komorní Hrádek (obr.22). Přebudován na současný renesanční zámek podle projektu Ulrika Aostalliho byl v polovině 16. století. V 17. století byl rozšířen o barokní část s velkou kaplí Neposkvrněného početí P. Marie. Od r. 1990 je objekt vyuţíván ministerstvem obrany jako školící a výcvikové středisko. [ 10 ]

obr.22 - zámek Komorní Hrádek Kaplička sv. Prokopa Kaplička (obr.23) stojí při prastaré cestě spojující po staletí sázavský klášter s Prahou. Je z první poloviny 18. století. Ve výklenku se nachází obraz sv. Prokopa s čertem, malovaný na dřevěné smrkové desce. [ 11 ]

obr.23 - kaplička sv. Prokopa

Sázava – klášter Město Sázava se rozkládá po obou březích řeky Sázavy necelých 20 km severně od Benešova. Klášter (obr.24) byl zaloţen r. 1032 kníţetem Oldřichem a jeho prvním opatem se stal sv. Prokop. V roce 1315 začala rozsáhlá gotická přestavba, ale nebyla dokončena v roce 1421 husité klášter dobyli a vyplenili. V roce 1747 klášter vyhořel a byl barokně přestavěn. Od roku 1940 se klášter rozsáhle rekonstruoval a přestoţe je jiţ v soukromým rukou je veřejnosti přístupný. [ 11 ]

obr.24 - Sázavský klášter

Talmberk - zřícenina hradu Zřícena hradu (obr.25) se nachází v malé obci zvané Talmberk, která je vzdálena 4,5 km východně od města Sázavy. Hrad byl vystavěn na přelomu 13. a 14. století na nevysokém, ale strmém ostrohu mezi lesy nad Talmberským potokem. První majitelé byli páni z Úţic, kteří se pak psali z Talmberka a sídlili tu aţ do poloviny 15. století. Jiţ počátkem 16. století byl hrad spustlý. V současné době se dochovala pouze spodní část velké válcovité věţe, brána, torzo paláce s klenutou místností a kusy obvodobých hradeb. Do hradište jsou vestavěny vesnické domky. [ 11 ]

obr.25 - Zřícenina hradu Talmberk

Rataje nad Sázavou – zámek Krásné historické městečko umístěné na strmě spadajícím skalnatém ostrohu nad ústím Ţivného potoka do řeky Sázavy. Je vzdáleno 5,5 km jihovýchodně od města Sázavy. První zmínky o něm jsou jiţ z roku 1290 a jeho první majitel byl Tobiáš z Benešova. Původní horní neboli přední hrad byl umístěn na nejvyšším bodě městečka. Zaloţen byl ve 14. století a posléze v 16.století byl přebudován na renesanční zámek (obr.26). V současné době je vyuţíván jako muzeum. [ 11 ]

obr.26 - Rataje nad Sázavou – zámek

Rataje nad Sázavou – hrad Pirkštejn Dolní hrad zv. Pirkštejn (obr.27) byl zaloţen v 1. polovině 14. století na výběţku ostrohu nad Ţivným potokem. Prvním majitelem byl Jindřich z Lipé a později pak v 15. století Hynek Ptáček z Pirkštejna, který je povaţován za významného politika husitské a pohusitské doby. V druhé polovině 16. století byl hrad opuštěn a v letech 1713-24 předělán na faru. Hrad se skládá z velké válcové věţe s bedněným patrem, trojprostorového patrového paláce a parkanové hradby se střílnami. Přístup do hradu je po kamenném mostě přes příkop do nové brány ve zdi obklopující nádvoří.[ 2 ]

obr.27 - hrad Pirkštejn

Rataje nad Sázavou – kostel sv. Matouše Kostel sv. Matouše (obr.28 je situován v dolní části svaţitého náměstí, na které navazuje síť úzkých uliček. Vystavěn byl v raně barokním stylu v letech 1675 – 91. Interiér je vyzdoben hodnotným barokním zařízením, portálovými oltáři a rokokovou sochou sv. Jana mladší doby kamenné po slovanskou. [ 11 ]

obr.28 - kostel sv. Matouše

Podveky – kostel sv. Havla Obec Podveky se nachází v mělkém sedle mezi dvěma vrchy 3 km jihovýchodně od historického městečka Rataje nad Sázavou. První zmínky o obci jsou jiţ z roku 1295. Dominantou obce je pozdně barokní kostel sv. Havla (obr.29) z roku 1783, který se nachází na kopci uprostřed hřbitova. Za jasného počasí je z tohoto místa krásný výhled a to aţ na vzdálenou Sněţku. [ 2 ]

obr.29 – kostel sv. Havla

Otryby – kostel sv. Havla Vysoko poloţená malá obec jenţ se nachází nad pravým břehem řeky Sázavy 4,5 km od městečka Rataje nad Sázavou. Kostel sv. Havla (obr.30) byl vystavěn v pozdně románském stylu a je z první poloviny 13.století. Jednolodní s půlkruhovou apsidou byl přestavován goticky a barokně, dále pak regotizován v letech 1892-93 podle projektu Ludvíka Láblera. Severně od kostela v místě domu č.16 stávala tvrz místních vladyků z počátku 14.století po níţ zbylo pouze několik zbytků. [ 2 ]

obr.30 – kostel sv. Havla

Hrad Český Šternberk Hrad (obr.31) byl zaloţen v roce 1241 na úzkém ostrohu nad soutokem řeky Sázavy a potoka Blanice. Za zakladatele je povaţován Zdislav z Divišova. Původní raně gotická podoba hradu je skryta ve zdivu pod přestavbami. Pozornost návštěvníků si zaslouţí především hradní architektura a sloţitý obranný systém. Roku 1949 připadl státu a počátkem 90. let byl vrácen původnímu majiteli. [ 9 ]

obr.31 - hrad Český Šternberk

Tab.3: Itinerář cyklotrasy č. 3 Tras.body Počet km Název bodu Poznámka 1. 0 Zaječice výchozí bod 2. 1,7 Peleška kopec, výhled 3. 6,6 Zlenice (Hláska) zřícenina hradu 4. 12,8 Chocerady kostel Nanebevzetí P. Marie 5. 14,6 Komorní Hrádek zámek 6. 23 před Sázavou výhled na řeku a město 7. 23,4 před Sázavou kaplička sv. Prokopa 8. 24,9 Sázava klášter, zámek 9. 31,7 Talmberk zřícenina hradu 10. 37 Rataje nad Sázavou zámek 11. 37,5 Rataje nad Sázavou hrad Pirkštejn 12. 37,8 Rataje nad Sázavou kostel sv. Matouše 13. 44 Podveky kostel sv. Havla 14. 48,2 Otryby kostel sv. Havla 15. 53,3 Český Šternberk hrad, závěr trasy

obr.32 - graf převýšení cyklotrasy č. 3

obr.33 - mapa cyklotrasy č.3

4.2.4 Cyklotrasa č. 4 ČESKÝ ŠTERNBERK – MALOVIDY – RATAJE NAD SÁZAVOU – LEDEČKO – TALMBERK – MRCHOJEDY – BUDÍN – SÁZAVA – PYSKOČELY – NA MARIÁNCE – KLOUČKY – CHOCERADY – PODDUBÍ – ZLENICE – JAVORNÍK – ČTYŘKOLY – ČERČANY – NOVÉ MĚSTEČKO – POŘÍČÍ NAD SÁZAVOU – MĚSTEČKO – NESPEKY – LEDCE – ČÍŢOV – TÝNEC NAD SÁZAVOU

Délka: 54,1 km Nastoupané metry: 701 m Naklesané metry: 755 m

Trasa číslo čtyři je specifická v tom, ţe je to kombinace výletu na horských kolech a výletu na lodích. Skupina nadšenců, která tento výlet absolvuje se rozdělí na dvě skupiny, jedna bude začínat na kolech a druhá na lodích. Obě skupiny budou startovat ze stejného bodu. Zhruba v polovině trasy se posádky vymění a budou pokračovat dál. Skoro po celou část trasy budou obě skupiny na dohled, protoţe cyklotrasa dle itineráře (tab.4) kopíruje řeku Sázavu, coţ můţe podpořit vzájemnou soupeřivost skupin. Výhodou výletu je, ţe končí v místě, kde je moţno si zapůjčit lodě, které budeme potřebovat a nechat si je přivézt do místa startu. Místo startu se nachází v obci Český Šternberk (obr.34), vyjedeme po červené turistické trase směrem na Rataje nad Sázavou, kterou po cca 1,5 km opustíme z důvodu nesjízdnosti pěší turistické trasy. Tuto část trasy objede po lesní cestě, kdy na prvních dvou rozcestích odbočíme vlevo a po cca 2 km opět naváţeme na červenou turistickou trasu jenţ nás dovede do obce Malovidy, kde ji opět krátce opustíme a budeme klesat po silnici II.třídy do městečka Rataje nad Sázavou. Zde se opět vydáme po červené turistické trase směrem na obec Talmberk, dále pak po ní pokračujeme na město Sázava. Před vjezdem do města ji opustíme a objedeme jej po silnici č.335. Dále pokračujeme směrem na obec Pyskočely. U ní se opět napojíme na červenou turistickou trasu, která nás dovede

51 aţ k bodu výměny osádek a to k občerstvení zvané Baštírna (obr.35) u zříceniny hradu Zlenice (Hláska). Dále pokračujeme po „červené“ aţ do obce Čtyřkoly, kde u silničního mostu z této trasy sjíţdíme a pokračujeme podél řeky. Po příjezdu na křiţovatku se jiţ nacházíme v obci Čerčany, zahneme vlevo k řece a před silničním mostem jedeme vpravo. Napojili jsme se na zelenou turistickou trasu, která nás dovede aţ k silničnímu mostu u městečka Poříčí nad Sázavou, zde se odbočíme vpravo na silnici II.třídy směrem na obec Městečko. Tu projedeme a pokračujeme směrem na obec Nespeky. Na konci obce Nespeky zabočíme vlevo a najedeme na cyklotrasu č. 19 jeţ nás dovede podél řeky aţ do města Týnec nad Sázavou. Zde tuto cyklotrasu opustíme a napojíme se na modrou turistickou trasu. Ta nás přivede k půjčovně lodí (obr.36) jenţ nám hlásí závěr tohoto vodácko- cyklistického výletu. Součástí popisu cyklotrasy č.4 je graf převýšení (obr.37) a mapa (obr.38).

obr.34 – hrad Český Šternberk – místo startu

obr.35 - občerstvení Baštírna – záměna posádek

obr.36 - půjčovna lodí – závěr trasy

Tab.4: Itinerář cyklotrasy č. 4 Tras.body Počet km Název bodu Poznámka 1. 0 Český Šternberk nástup do lodí a na kola 2. 36,3 občerstvení Baštírna výměna lodí za kola a naopak 3. 54,1 Týnec nad Sázavou půjčovna lodí - závěr trasy

obr.37 - graf převýšení cyklotrasy č. 4

obr.38 - mapa cyklotrasy č. 4

4.2.5 Cyklotrasa č. 5 ZAJEČICE – KOVÁŘOVICE – DOLNÍ LOMNICE – MIROŠOVICE – HRUSICE – TŘEMBLAT – ZVÁNOVICE – BORKA – ČERNÉ VODĚRADY – KONOJEDY – OPLANY – STŘÍBRNÁ SKALICE – HRADOVÉ STŘIMELICE – ONDŘEJOV – TURKOVICE – HRUŠOV – SENOHRABY – ZAJEČICE

Délka: 48,5 km Nastoupané metry: 1095 m Naklesané metry: 962 m

Naše pátá cyklotrasa začíná v obci Zaječice. Vyráţíme dle itineráře (tab.5) po silnici III.třídy směrem na Senohraby a zhruba po padesáti metrech odbočíme vlevo. Po této cestě dojedeme aţ do obce Kovářovice, kde se napojíme na červenou turistickou trasu jenţ nás dovede do obce Dolní Lomnice. Zde „červenou“ trasu opustíme a budeme pokračovat po modré turistické trase aţ do obce Mirošovice. Uprostřed obce modrou trasu opustíme a najedeme na ţlutou turistickou trasu směrem na obec Hrusice. Po příjezdu na křiţovatku u kostela v Hrusicích zahneme vlevo po silnici III.třídy. Na křiţovatce se silnicí II.třídy č. 335 uhneme vpravo a na další křiţovatce odbočíme vlevo na silnici II.třídy č.113 směrem na obec Třemblat. V obci Třemblat zahneme na druhé křiţovatce vpravo směrem na obec Zvánovice, kde se napojíme na cyklotrasu č. 0023 a ta nás dovede k obci Borka. Těsně před touto obcí z cyklotrasy sjedeme a budeme pokračovat po zelené turistické trase. U rozcestníku turistických tras odbočíme vlevo a pojedeme po červené turistické trase směrem na obec Černé Voděrady. U Jevanského potoka naváţeme na ţlutou turistickou trasu. Uprostřed obce Konojedy ze ţluté turistické trasy sjedeme a napojíme se na modrou turistickou trasu směrem na obec Oplany. Na rozcestníku pod Červeným kopcem modrou turistickou trasu opustíme a budeme pokračovat po ţluté turistické trase přes obec Oplany aţ do obce Stříbrná Skalice. Odtud budeme stoupat po silnici II.třídy č.335 do Hradových Střimelic, po jejich průjezdu najedeme na modrou turistickou

56 trasu. Ta nás přivede stoupáním na začátek obce Kostelní Střimelice, kde z této trasy sjedeme a odbočíme vlevo po silnici III.třídy směrem na Ondřejov. Před Ondřejovem ze silnice sjedeme a vydáme se krátce po „červené“ trase, která nás dovede k ţluté turistické trase po níţ dorazíme aţ k Ondřejovské hvězdárně. Od hvězdárny vyrazíme po cyklotrase č. 0023 jenţ nás provede středem Ondřejova, dále přes obec Turkovice a Senohraby k silničnímu mostu přes silnici I.třídy č. E55. Po přejetí mostu následuje křiţovatka, tu přejedeme rovně a stoupáme do obce Zaječice závěru naší cyklotrasy. Součástí popisu cyklotrasy č.5 je graf převýšení (obr.45) a mapa (obr.46).

Místopis zajímavostí trasy č.5

Hrusice – kostel sv. Václava Obec Hrusice se nachází 2 km severně od Senohrab nad dálnicí D1 Praha – Brno. Dominantou této vesnice je kostel sv. Václava (obr.39), který byl postaven v polovině 13. století v románském stylu, ale později byl barokně upraven. Na severní straně lodi je románský ústupkový portál se sloupy a dekorativní výzdobou. [ 9 ]

obr.39 - kostel sv. Václava 57

Hrusice – památník Josefa Lady Tuto vilu (obr.40) si nechal postavit sám Josef Lada v roce 1935. Později roku 1962 ji jeho dcera Alena Ladová věnovala státu. Od roku 1972 v ní byla otevřena pamětní síň a následně pak v roce 1986 Památník Josefa Lady. [ 11 ]

obr.40 - památník Josefa Lady

Zvánovice – kaple sv. Jana Nepomuckého Obec na okraji Voděradských bučin z r. 1319 vzdálená 5 km vých. od Mnichovic. Kaple (obr.41) je typickým projevem lidového baroka z let 1836-37. [ 2 ]

obr.41- kaple sv. Jana Nepomuského 58

Konojedy – kostel sv. Václava Obec Konojedy se rozléhá nad levým břehem Jevanského potoka 5 km jihovýchodně od Kostelce nad Černými lesy. Od západu je obec chráněna rozsáhlými smíšenými lesy, jeţ plynule přecházejí do chráněné krajinné oblasti Voděradské bučiny. První historicky doloţená zmínka o obci pochází z roku 1352, kdy zde stával dřevěný kostel zasvěcený sv. Václavu s farou a farní školou. Dle dochovaných písemných záznamů zde stál v té době i zbytek čtyřboké věţe zaniklého hradu. Roku 1530 původní dřevěný kostel po zásahu bleskem vyhořel a nahrazen byl kostelem zděným. Současná pozdně barokní podoba kostela sv. Václava (obr.42) je z roku 1768. Do roku 1435 byl kostel katolický, poté patřil utrakvistům a později husitům aţ do roku 1623. Tohoto roku odtud odešel poslední husitský kněz Václav Karion, jehoţ proslulé kázání nad rakví Albrechta Smiřického vyšlo tehdy dokonce tiskem. Do roku 1600 patřil ke Konojedské farnosti také Kostelec nad Černými lesy a od roku 1652, kdy bylo započato s psaním matrik, byl kostel opět katolický. [ 19 ]

obr.42 – kostel sv. Václava

Stříbrná Skalice – kostel sv. J. Nepomuckého Městečko se nachází na Jevanském potoce, první zmínky o něm pochází z roku 1417 s původním názvem Skalice Hor Stříbrných. Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého (obr.43) byl zaloţen r. 1730. Stojí na místě, kde dříve stával hrad z jehoţ zřícenin byl kostel vystavěn. Kostel má mohutnou hranolovou zvonici s bedněným patrem. [ 11 ]

obr.43 - kostel sv. Jana Nepomuského

Ondřejov – hvězdárna Astronomická observatoř ČSAV (obr.44) byla postavena roku 1905 na vrchu s názvem Ţalov. Zakladatelé původní hvězdárny jsou bratři Josef a Jan Fričovi, kteří ji posléze v roce 1928 darovali státu. Dnešní astronomická observatoř je jedna z nejlepších na světě. Obří dalekohled má průměr dva metry. V areálu téţ nalezneme původní domek vyzdobený sgrafity malíře Klusáčka na motivy Kosmických písní Jana Nerudy. Nejnovější objekt, geodetická observatoř, je pod kopcem Pecný, v jehoţ kopuli se nachází dalekohled z Jeny, který byl pořízen a nainstalován v roce 1967. Tento dalekohled je druhý největší v Evropě a šestý na celém světě. [ 7 ]

obr.44 - Ondřejov – hvězdárna

Tab.5: Itinerář cyklotrasy č. 5 Tras.body Počet km Název bodu Poznámka 1. 0 Zaječice výchozí bod 2. 1,3 za Kovářovicemi výhled 3. 5,3 Mirošovice Štičí rybník 4. 8 Hrusice kostel sv. Václava 5. 8,6 Hrusice památník Josefa Lady 6. 9,6 za Hrusicemi výhled 7. 14,8 Zvánovice kaple sv. J. Nepomuckého 8. 22,2 Konojedy Kostel sv. Václava 9. 31,1 Stříbrná Skalice kostel sv. J. Nepomuckého 10. 33,4 Hradové Střimelice výhled 11. 36,2 Kostelní Střimelice výhled 12. 38,5 Ondřejov hvězdárna 13. 41,2 před Turkovicemi výhled 14. 48,5 Zaječice závěr trasy

obr.45 - graf převýšení cyklotrasy č. 5

obr.46- mapa cyklotrasy č. 5

4.2.6 Cyklotrasa č. 6 ZAJEČICE – DUB – LOJOVICE – DUBINY – PAPÍRNA – DOLY – NESPEKY – LEDCE – ČÍŢOV – DOLNÍ POŢÁRY – KRHANICE – OBORY – LEŠANY – VENSOV – PAZDERNA – BŘEŢANY – NETVOŘICE – TUCHYNĚ – RADĚJOVICE – TLOSKOV – NEVEKLOV – DUBOVKA – CHVOJÍNEK – CHVOJEN - BENEŠOV

Délka: 59,1 km Nastoupané metry: 1216 m Naklesané metry: 1219 m

Na šestou cyklotrasu vyráţíme z obce Zaječice. Vyjedeme dle itineráře (tab.6), po příjezdu na křiţovatku odbočíme vpravo a napojíme se na červenou turistickou trasu. Tato trasa nás dovede do vesnice Lojovice, kde se jiţ nacházíme v Přírodním parku Velkopopovicko. Po příjezdu na křiţovatku musíme červenou turistickou trasu opustit a zahnout vlevo směrem na obec Dubiny, na jejímţ konci najedeme na lesní cestu, která nás zavede do chatové osady Papírna. Po jejím průjezdu odbočíme vpravo na cyklotrasu č.0030. Tato trasa nás dovede do obce Nespeky, kde najedeme na cyklotrasu č.19 vedoucí podél řeky Sázavy. U zříceniny hradu Zbořený Kostelec cyklotrasu č. 19 opustíme a najedeme na červenou turistickou trasu, zde musíme sedlo našeho kola opustit, protoţe je zde prudké a nesjízdné stoupání. Z červené turistické trasy sjedeme aţ u rozcestníku blízko osady Dolní Poţáry, kde se vydáme vlevo po silnici III.třídy směrem na obec Krhanice. Tu projedeme a za ní zahneme vpravo a klesáme směrem k osadě Obory. Podjedeme ţelezniční, překříţíme silnici č. 106 a po mostě překonáme řeku Sázavu. Zhruba tak 200 m za mostem ve stoupání zabočíme vpravo a dojedeme aţ k Vojenskému technickému muzeu Lešany. Dále pak pokračujeme do obec Lešany. Po příjezdu do obce na křiţovatce u rybníka odbočíme vlevo do mírného stoupání, následně pak vpravo. Při na stoupání dojedeme na zelenou turistickou trasu po níţ budeme pokračovat směrem na obec Netvořice. Tato trasa nás provede skrze obec Netvořice aţ k rozcestníku u vesnice Tuchyně, kde se 64 napojíme na modrou turistickou trasu. Ta nás dovede aţ rozcestníku pod vrchem Hájek, kde naváţeme na červenou turistickou trasu směrem na obec Tloskov. Po průjezdu města Neveklov nás čeká náročnější stoupání k vrchu Dubovka, od něj budeme klesat po polní cestě aţ k silnici III.třídy. Zde pojedeme vpravo po červené turistické trase a zhruba po 500 metrech bude rozcestník, na tomto místě se napojíme na ţlutou turistickou trasu po níţ nás čeká náročný výjezd na Neštětickou horu. Následuje dlouhý a rychlý sjezd z této hory na jehoţ konci opět naváţeme na červenou turistickou trasu směrem na Benešov. Pojedeme po Sukově cestě, dále pak vystoupáme lesní cestou do obce Chvojen, z které budeme pokračovat aţ do závěru našeho výletu k ţelezniční stanici Benešov. Součástí popisu cyklotrasy č.6 je graf převýšení (obr.55) a mapa (obr.56).

Místopis zajímavostí trasy č.6

Ledce – kostel sv. Bartoloměje Zaniklá středověká ves se nachází na samotě v idylické poloze na pravém břehu řeky Sázavy 3,5km severovýchodně od Týnce nad Sázavou. Nyní je zde jen osamocený statek a raně gotický kostel sv. Bartoloměje (obr. 47) z 2. poloviny 13. století. Byl upravován v letech 1736 a 1902, na jiţní straně lodi je gotický profilovaný portál. Východně od statku mezi dvěma rybníčky stávala vladycká tvrz, o níţ jsou první zmínky z roku 1360. Koncem 19. století byly na tvrzišti nalezeny základy mohutné hranolové věţe a drobné předměty z 13. a 14. století. Postupem času bylo bohuţel tvrziště upraveno na pole. [ 11 ]

obr.47 - kostel sv. Bartoloměje

Vojenské technické muzeum - Lešany Expozice Vojenského technického muzea (obr.48) Vojenského historického ústavu Praha se rozléhá mezi obcemi Krhanice a Lešany u Týnce nad Sázavou, v prostoru bývalých dělostřeleckých kasáren. Působí zde od roku 1996 a v současné době ji tvoří více neţ 700 historických tanků, kanónů, motocyklů, obrněných, nákladních a osobních vojenských vozidel, raketová technika, spojovací a ţenijní prostředky a logistický materiál pocházející z období od roku 1890 aţ do současnosti.[ 20 ]

obr.48 – Vojenské technické muzeum Lešany 66

Lešany – zámek Obec se nachází 5 km severozápadně od města Týnec nad Sázavou, první písemné zmínky jsou jiţ roku 1185. Původní tvrz ze 14. století byla přestavěna po roku 1683 praţskou kapitulou sv. Víta na barokní zámek (obr.49). Poslední úpravy na zámku proběhly v letech 1903-05 a v současné době je ve velice špatném stavu. [ 2 ]

obr. 49 – zámek Lešany

Netvořice – muzeum motocyklů Jawa Městečko se rozléhá na Netvořickém potoce obklopené kopci ve vzdálenosti 5,5 km od Týnce nad Sázavou. První zmínky jsou jiţ roku 1205, ale na městečko oficiálně povýšeny aţ v roce 1521. Budova muzea je rodištěm spisovatelky Ludmily Grossmanové-Brodské, kterou připomíná pamětní síň a deska. Muzeu láká své návštěvníky na sbírku čítající úctyhodných 106 exemplářů značky Jawa. [ 2 ]

obr. 50 – muzeum motocyklů Jawa - Netvořice Tloskov – zámek Osada Tloskov je místní část obce Neveklov, je situována severozápadně od středu obce. Současný impozantní barokní zámek (obr.51) uprostřed velkého anglického parku byl v 18.století přestavěn z původní tvrze Hodějovských z Hodějova. Posléze byl ve 30.letech 19.století upraven a to zvýšením o druhé patro a rozšířen o boční křídla. Od roku 1872 byl majetkem spolumajitelů podniků ČKD a to Daňků Z Esse. Po konci druhé světové války slouţil jako dětský domov a v současné době je vyuţíván jako diagnostický ústav pro mládeţ. Celý objekt je dnes vzorně zrekonstruovaný se třemi rivality zakončenými štíty na hlavním zahradním průčelí a půlkruhovým balkonem na sloupech nad hlavním vchodem. [ 2 ]

obr. 51 – zámek Tloskov

Chvojínek – kostel sv. Václava Malá osada v údolíčku blízko Neštětické hory vzdálená 2,5 km severovýchodně od Neveklova. Na kopci nad osadou se tyčí kostel sv. Václava (obr.52) obklopen hřbitovem. Raně gotický kostel s jednolodní stavbou pochází z konce 13. století, obsahuje trojboce uzavřený presbytář, jehoţ součástí jsou tři lomená okna s původními kruţbami. Dnešní vzhled kostela je pseudorománský. [ 2 ]

obr. 52 – kostel sv. Václava

Neštetická hora – rozhledna Něštětická hora o výšce 536 m je dominantou nad malou osadou Chvojinek. Na jejím zalesněném vrchu byla roku 1972 postavena rozhledna (obr.53) jako památka jenţ má připomínat poráţku selského povstání, při kterém proti sobě bojovalo 8000 vzbouřenců pod vedením A.Hodějovského proti lépe vyzbrojené armádě Pavla Michny z Vacínova. Bohuţel dnes je jiţ výhled z 12 metrového půlkruhového ochozu omezen vysokými okolními stromy. [ 7 ]

obr.53 – rozhledna Neštětická hora Koţlí – zřícenina hradu Původní hrad Koţlí (obr.54) se nacházel nad soutokem Janovického a Tisemského potoka. Byl umístěn na ostrohu v lesích 4,5 km jihozápadně od Benešova. První zmínky o něm se datují do roku 1318. Prvním majitelem byl Ctibor z Koţlí, později ho v 15. století získal Petr z Pětichvost. Jiţ roku 1500 byl hrad opuštěný a zpustlý. V současné době po hradu zbyly pouze kusy zdiva, paláců a brány. [ 11 ]

obr.54 - zřícenina hradu Koţlí 70

Tab.6: Itinerář cyklotrasy č. 6 Tras.body Počet km Název bodu Poznámka 1. 0 Zaječice výchozí bod 2. 10 Ledce kostel sv. Bartoloměje 3. 17,3 Lešany voj.tech.muzeum Lešany 4. 20,2 Lešany zámek 5. 25,6 Netvořice muzeum motocyklů Jawa 6. 38,2 Tloskov zámek 7. 43,5 Chvojinek kostel sv. Václava 8. 45,5 Neštětická hora rozhledna 9. 51,7 Koţlí zřícenina hradu 10. 59,1 Benešov ţel. stanice - závěr trasy

obr.55 - graf převýšení cyklotrasy č. 6

obr.56 - mapa cyklotrasy č. 6

4.2.7 Cyklotrasa č. 7 ZAJEČICE – PYŠELY – VYSOKÁ LHOTA – ČERČANY – MEZIHOŘÍ – KOZMICE – KÁCOVA LHOTA – SEBRATEC – PETROUPEC – PETROUPIM – KRHANICE – OKROUHLICE – VĚŘICE – JEZERO – STRUHAŘOV – SUŠICE – JEMNIŠTĚ – POSTUPICE – LHOTA VESELKA – CHALUPY – MOST – KOLONIE – ZNOSÍM – U VALCHY - VLAŠIM

Délka: 48,9 km Nastoupané metry: 986 m Naklesané metry: 882 m

Na sedmou cyklotrasu vyráţíme z obce Zaječice. Vyjedeme dle itineráře (tab.7) po silnici III.třídy směrem na městečko Pyšely. Při jeho průjezdu se budeme pořád drţet po hlavní silnici, u budovy restaurace Sokolovna pojedeme vlevo a na další křiţovatce odbočíme vpravo směrem na obec Čerčany. Podjedeme silnici č. E55 a uţ se nacházíme v obci Čerčany, pokračujeme k mostu přes řeku Sázavu. Dále překříţíme ţelezniční trať a najedeme na ţlutou turistickou trasu, která nás provede po polních a lesních cestách přes osadu Mezihoří aţ k rozcestníku u obce Kozmice, kde zahneme vpravo a napojíme se na červenou turistickou trasu směrem na obec Kozmice. Pomocí této trasy dorazíme přes Kácovu Lhotu a osadu Sembratec do obce Petroupim. Uprostřed této obce trasu opustíme a vydáme se po cyklotrase č. 0068 směrem na obec Okrouhlice. Cyklotrasa nás provede po směsici polních cest a silnic III.třídy přes obce Věřice, Jezero a Struhařov aţ k obci Jemniště. Zde u zámku cyklotrasu č. 0068 opustíme a budeme pokračovat rovně podél zámeckého parku ke křiţovatce u kostela, na níţ pojedeme vpravo po silnici III.třídy směrem na obec Postupice. U ţelezniční stanice Postupice se napojíme na zelenou turistickou trasu, jenţ nás dovede do obce Postupice, kde ji opustíme a vydáme se po červené turistické trase směr Lhota Veselka. Projedeme přes osadu Chalupy aţ k dalšímu rozcestníku pod vrchy zvanými Kladina. U rozcestníku naváţeme na zelenou turistickou trasu, kterou záhy po 1,5 km u ţelezniční zastávky Domašín opustíme a vydáme se vpravo po silnici II.třídy č. 73

112 směrem na obec Domašín. Tuto silnici opět brzy opustíme a odbočíme téţ vpravo na nově vybudovanou cyklotrasu č.8175, jenţ nás za stálého klesání dovede aţ k cyklotrase č. 0069 po níţ dojedeme aţ do cíle naší trati do města Vlašim. Součástí popisu cyklotrasy č.7 je graf převýšení (obr.63) a mapa (obr.64).

Místopis zajímavostí trasy č.7

Čerčany – Husův sbor Církve československé husitské Rozlehlá obec na levém břehu Sázavy, která se nachází 7 km severně od města Benešov. Čerčany jsou velmi významným ţelezničním uzlem jímţ prochází trať z Prahy do Českých Budějovic a Vídně jenţ byla dokončena v roce 1871 a dále pak trať posázavské ţeleznice z Prahy přes Vrané nad Vltavou, Světlé nad Sázavou a Havlíčkova Brodu z roku 1901. Na návrší nad obcí stojí Husův sbor Církve československé husitské (obr.57) z roku 1952. Před budovou sboru je oválný kamenný stůl jenţ má pravděpodobně pocházet z období husitských válek. Další dominantou obce je velký mlýn bezprostředně sousedící z vlakovým nádraţím, jenţ byl vybudován jiţ v roce 1648 a následně modernizován v letech 1981-93, bohuţel v současné době je řadu let mimo provoz. Je vyuţívána pouze jeho malá část a to vodní turbíny na výrobu elektrické energie. [ 2 ]

obr.57 – Husův sbor Církve československé husitské

Kozmice – kostel sv. Jakuba Většího Obec Kozmice se rozléhá u pramenů Kozmického potoka v lesnaté a převáţně kopcovité posázavské krajině 8,5 km od města Benešov. Kostel sv. Jakuba Většího (obr.58) se nachází na návrší uprostřed návsi. Původně gotický kostel byl vybudován ve 14. století s dochovaným polygonálním presbytářem, s klenutou ţebrovou klenbou, v jehoţ stěnách jsou hrotitá okna s kruţbami, loď je v barokním stylu z 18. století. [ 2 ]

obr.58 - kostel sv. Jakuba Většího

Okrouhlice – kostel sv. Martina Malá ves jenţ je místní součástí města Benešov od něhoţ je vzdálena 5 km. Ve středu obce se na návrší nachází původně gotický kostel sv. Martina (obr.59). V roce 1740 byl zcela přestavěn do barokního stylu, ve stejném roce a stylu byla téţ vystavěna zděná zvonice umístěná v bezprostřední blízkosti kostela. Na zvonici je renesanční zvon z roku 1554 s reliéfem Mistra Jana Husa. [ 2 ]

obr. 59 – kostel sv. Martina Jemniště – zámek Obec se rozléhá nad Jemnišťským potokem a je vzdálena 9 km jihovýchodně od města Benešov. Nad úţlabinou u bývalého hospodářského dvora stojí tzv. starý zámek, jenţ byl původně gotická vodní tvrz ze 14.století. Od první poloviny 18.století slouţila tvrz jen jako byty pro panské úředníky a slouţící. Je to čtyřkřídlý objekt kolem čtverhranného dvora, který byl do dnešní podoby upraven v 16. a 17. století. O několik set metrů dál na pahorku stojí nový zámek Jemniště (obr.60) vybudovaný v letech 1717-25. Po poţáru v roce 1754 byl obnoven v rokokovém slohu s menšími klasicistními úpravami z roku 1789. Má půdorys písmene H a tvoří jej několik vzájemně propojených budov. [ 9 ]

obr.60 – zámek Jemniště 76

Postupice – kostel sv. Martina Kostel sv. Martina, jehoţ nejstarší část pochází z roku 1250, stojí na jiţní straně náměstí Sv. Čecha. Z původní gotické stavby se zachoval pouze presbytář, jehoţ východní okno má dodnes gotickou kruţbu. Loď kostela o dvou lodích má valenou výsečovou klenbu a spolu s věţí pochází z barokní úpravy z roku 1718. Věţ kostela s cibulovitou bání, pokrytou měděným plechem, ční do výše 27 m. Při opravě kostela v roce 1825 byl vrchol věţe opatřen makovicí a dvouramenným kříţem. [ 21 ]

obr.61 – kostel sv. Martina

Vlašim – zámek Město Vlašim se rozkládá uprostřed velké kotliny, kterou protéká řeka Blanice. U brodu vznikly v dávné historii na obou březích řeky dvě osady, nad nimiţ se tyčil hrad, který byl vybudován kolem roku 1303. Zámek Vlašim (obr.61) byl původně jiţ zmíněný středověký hrad, jenţ byl pravděpodobně za Mikuláše Trčky z Lípy opevněn a rozšířen. Dále byl opevňován v letech 1533-46 a to mohutnými sypanými valy s kruhovými nároţními bastiony. Soudobý vzhled fasád zámku pochází z pozdně renesanční přestavby uskutečněné za Ostrovů z Kralovic. Další přestavba proběhla v letech 1588-1610, z této doby pochází například nároţní polygonální věţice nebo velmi hodnotné členění nádvorních fasád se 77 schodišťovým tělesem, které patří k nejvzácnějším pozdně renesančním útvarům v Čechách. Roku 1627 byl zámek vypálen vzbouřenými sedláky, panství bylo konfiskováno a přešlo do majetku rodu Talmberků. Ti původně chtěli dostavět ještě čtvrté křídlo, ale patrně z finančních důvodu provedli pouze menší úpravy. V první polovině 19. století byly interiéry modernizovány v duchu pozdního klasicismu a roku 1846 byla postavena vstupní brána a ohradní zdi. V současné době v zámku jsou expozice muzea, depozitáře, vinárna a střední odborné učiliště. [ 7 ]

obr. 62 – zámek Vlašim

Tab.7: Itinerář cyklotrasy č. 7 Tras.body Počet km Název bodu Poznámka 1. 0 Zaječice výchozí bod 2. 7,1 Čerčany Husův sbor 3. 19,2 Kozmice kostel sv. Jakuba Většího 4. 25,8 Okrouhlice kostel sv. Martina 5. 34,2 Jemniště zámek 6. 36,5 Postupice kostel sv. Martina 7. 48,9 Vlašim zámek - závěr trasy

obr.63 - graf převýšení cyklotrasy č. 7

obr.64 - mapa cyklotrasy č. 7

4.2.8 Cyklotrasa č. 8 ZAJEČICE – KOVÁŘOVICE – HORNÍ LOMNICE – BRTNICE – DARAČKA – ŠTIŘÍN – NOVÁ HOSPODA – KOSTELEC U KŘÍŢKU – POHOŘÍ – BOREK – KAMENNÝ PŘÍVOZ – TŘEBSÍN – ZÁVIST – HRADIŠŤKO – BRUNŠOV – ŠTĚCHOVICE – PEŠKOV – NOVÉ TŘEBENICE – RABYNĚ – STROMEČ – MĚŘÍN – JABLONNÁ – BLAŢENICE – TUCHYNĚ – NETVOŘICE – BŘEŢANY – PAZDERNA – VENSOV – LEŠANY – OBORY – KRHANICE – LEDCE – DOLY – PAPÍRNA – DUBINY – LOJOVICE – DUB – ZAJEČICE

Délka: 89,9 km Nastoupané metry: 1762 m Naklesané metry: 1789 m

Na naši osmou cyklotrasu vyráţíme z obce Zaječice. Pojedeme dle itineráře (tab.8) po silnici III.třídy a na první křiţovatce odbočíme vpravo směrem na ves Kovářovice. Najedeme na červenou turistickou trasu, která nás po polní cestě dovede do obce Horní Lomnice, kde s červené turistické trasy sjedeme a napojíme se na modrou směrem na obec Brtnice. U rozcestníku před touto obcí modrou turistickou trasu opustíme a budeme dále pokračovat po zelené trase, kterou po cca 1 km v centru obce Brtnice opět opustíme a naváţeme na cyklotrasu č. 0029 směrem na obec Řepčice. Budeme stoupat zhruba 1 km k osadě Daračka, kde pak zahneme vpravo a budeme pokračovat po zelené turistické trase směrem na osadu Štiřín. Tato trasa nás po lesních cestách dovede k osadě Štiřín, dále s ní projedeme obec Nová Hospoda aţ přijdeme po silnici III. třídy do obce Kostelec u Kříţku, kde na konci vesnice přejedeme na ţlutou turistickou trasu, po polní a lesní cestě pojedeme 1,5 km k dalšímu rozcestníku. Na tomto místě uhneme vpravo a vydáme se po modré turistické trase směrem na městečko Jílové u Prahy. U Chotouňského potoka zabočíme vlevo a budeme pokračovat po červené turistické trase směrem na ves Borek, zde červenou trasu opustíme a napojíme se na zelenou turistickou trasu, která nás přivede k řece Sázavě a podél ní budeme pokračovat aţ do obce Kamenný přívoz. U mostu přes řeku Sázavu s této trasy sjedeme a dále 81 pojedeme po červené turistické trase směrem na obec Třebsín, kde najedeme na modrou turistickou trasu. Ta nás provede přes osadu Závist a přivede nás k silnici č. 106, zde modrou trasu opustíme a budeme klesat po jiţ zmíněné silnici do obce Hradišťko. Za výzkumným ústavem, zahneme vlevo na zelenou turistickou trasu, jenţ nás dovede aţ k řece Vltavě, kterou přejedeme a ocitneme se v obci Štěchovice. Zde sjedeme ze zelené turistické trasy a vydáme se po modré trase, která nás dovede aţ k rozcestníku od kterého budeme pokračovat po zelené turistické trase. Tato část trasy je velice náročná a hlavně nebezpečná, jelikoţ vede těsně podél břehu řeky Vltavy. Jejím prostřednictvím dorazíme aţ ke Slapské přehradě. Přehradu přejedeme a budeme stoupat po silnici III.třídy přes obec Rabyně aţ k vesnici Stromeč. Na první odbočce u této vesnice zahneme vpravo a nejedeme na zelenou turistickou trasu směrem na kempovou oblast Měřín. Tato část trasy není jiţ tolik nebezpečná, ale je náročnější, protoţe pojedeme opět podél řeky s prudkými stoupáními a klesáními. Překonáme vrch Skříp, projedeme obec Měřín a budeme pokračovat po polní cestě směrem na obec Jablonná. Dále pak po směsici polních cest a silnic niţších tříd pojedeme přes obce Blaţenice, Tuchyně, Netvořice aţ do vsi Břeţany. Vystoupáme do osady Vensov, kde u rozcestníku odbočíme vpravo a tím sjedeme ze zelené trasy a budeme klesat do obce Lešany. Po příjezdu k hlavní silnici odbočíme vlevo, po sto metrech na křiţovatce u rybníka zahneme vpravo a budeme prudce klesat aţ řece Sázavě. Přejedeme most a přes křiţovatku se silnicí č. 106 pojedeme rovně a to uţ se nacházíme obci Krhanice. Dále budeme pokračovat po silnici III.třídy směrem na osadu Dolní Poţáry, kde u rozcestníku zahneme vpravo a vydáme se směrem na Zbořený Kostelec. Těsně před zříceninou hradu Zbořený Kostelec nás čeká kratší náročnější sjezd. V závěru tohoto klesání budeme muset sedlo našeho kola opustit, z důvodu nesjízdného srázu. Od jiţ zmíněné zříceniny hradu pojedeme podél řeky Sázavy a vyjedeme u obce Nespeky, kde červenou turistickou trasu opustíme a krátce se napojíme na modrou trasu. To uţ budeme v chatové oblasti Papírna, z které budeme stoupat přes obce Dubiny do obce Lojovice. V této obci na prvním rozcestí zahneme vpravo a napojíme se na červenou turistickou trasu po níţ budeme klesat do chatové osady Dub. Odtud nás 82

čeká poslední stoupání do místa závěru naší trasy. Součástí popisu cyklotrasy č.8 je graf převýšení (obr.74) a mapa (obr.75).

Místopis zajímavostí trasy č.8

Štiřín – zámek Osada jenţ je místní součást obce Kamenice, je situována v hezkém prostředí mezi rybníky na Kamenickém potoce 8 km od Jílového u Prahy. První zmínky o této osadě jsou jiţ roku 1395, její dominantou je architektonicky hodnotný trojkřídlí barokní zámek (obr.65) s čestným dvorem, mansardovou střechou, pětibokým rizalitem v hlavním průčelí a vnějším dvouramenným schodištěm směrem do parku, pocházející z roku 1750. [ 9 ]

obr.65 – zámek Štiřín

Kostelec u Kříţků – kostel sv. Martina Ves se rozléhá pod vrchem Hůrka u Kosteleckého rybníka ve vzdálenosti 5 km od Jílového u Prahy. Na návrší nad vsí je umístěn kostel sv. Martina (obr.66), jeho románská rotunda s apsidou pochází z 2.čtvrtiny 12. století. Později byla doplněna o loď, která byla zbořena a nově vystavěna při úpravách v roce 1851. [ 2 ]

obr.66 – kostel sv. Martina

Kamenný přívoz – kostel sv. Ludmily Známé letovisko na řece Sázavě umístěné 3,5 km od Jílového u Prahy. Ranně barokní kostel sv. Ludmily (obr.67) byl postaven panstvím v Lešanech, za přispění okolních občanů v roce 1681. Součástí kostela je presbytář v šíři lodi a volutovým štítem nad průčelím. Kostel byl posazen na skalnaté stráni nad mlýnem podskalským a svojí věţičkou se zvoničkou dominuje celé obci. [ 22 ]

obr.67 – kostel sv. Ludmily 84

Třebsín- zvonička První písemná zmínka o Třebsíně je v roce 1310, ale s ohledem na historii Ostrovského kláštera Jana Křtitele, lze předpokládat, ţe Třebsín, dříve i Třebšín, nebo téţ Trţepschin resp. usedlost či stejnojmenný statek mohl být zaloţen jiţ okolo roku 999. Zvonička v Třebsíně (obr.68) pochází z druhé poloviny 18. století, popis: je šestiúhelníkového půdorysu, stěny jsou zděné , střecha je stanová, uprostřed půdorysu je umístěna zvonička - cibulová věţička s lucernou. Střecha kaple i báň věţičky jsou kryty šindelem. Lucerna není bedněna, nosná konstrukce se pohledově uplatňuje. Krytina i všechny dřevěné prvky střechy jsou mořeny do tmavě hnědého odstínu. [ 23 ]

obr.68 – zvonička v Třebsíně

Hradišťko – památník Za 2.sv. války se oblast Hradišťka stala součástí výcvikového prostoru zbraní SS a byl tady zřízen koncentrační tábor. Byli zde vězněni hlavně Francouzi, Belgičané, Poláci a Rusové. Památník (obr.69) je věnován desítkám vězňů, kteří zde byli zmasakrováni v dubnu 1945. [ 2 ]

obr.69 – památník – Hradišťko

Štěchovice- kostel sv. Jana Nepomuckého Obec nacházející se 4,5 km jiţně od Davle na soutoku Kocáby s Vltavou. První zmínky o obci pocházejí z roku 1209. Dominantou obce je kostel sv. Jana Nepomuckého (obr.70), který byl vybudován ve stylu posecesní romantizující architektury v letech 1911-14. [ 2 ]

obr.70 – kostel sv. Jana Nepomuckého 86

Štěchovická přehrada Byla postavena v letech 1937-43, délka její hráze je 124m a na výšku měří 24m. Objem nádrţe činí 11,2 miliónu m3, průtok se pohybuje mezi 6-12 m3/s. Její součástí je plavební komora, která umoţňuje proplutí lodí o nosnosti 1000t a svou výškou 19,6m se řadí k nejvyšším plavebním komorám v Evropě. Dokáţe vyzdvihnout loď na horní hladinu vody za 12 minut. Základem elektrárny jsou dvě Kaplanovy turbíny, které dávají výkon 22,5 MW. O výstavbě vysokotlaké přečerpávací elektrárny s akumulační nádrţí o obsahu 500 000 m3 na blízkém vrchu Homoli bylo rozhodnuto počátkem roku 1942. Voda je v době nízkého odběru elektřiny vytlačována do výšky 200 m a v době energetické špičky proudí zpět na dvě Francoisovy turbíny napojené na generátory o výkonu 20 MW. [ 7 ]

obr.71 – Štěchovická přehrada

Slapská přehrada Byla navrţena jiţ v roce 1925, ale konečné rozhodnutí o stavbě bylo vydáno aţ 2.května 1949. Slapská přehrada (obr.72) byl první projekt přehrady s přelévanou vodní elektrárnou, poprvé byly téţ uţity ţelezobetonové rozraţeče na konci přepadu. Aby protékající voda nenarušovala stavební práce, byl vyhlouben v pravém skalním bloku 360 m dlouhý obtokový tunel vysoký 12 m. Jelikoţ bylo nutné aby přehrada stála na pevné skále, bylo vytěţeno 300 000 m3 materiálu. 87

Betonáţ trvala dva roky nepřetrţitě ve dne v noci, v létě i v zimě. Hráz byla vybudována do výšky 65 metrů, v koruně má délku 260m. Na stavbě se podílelo 1984 dělníků. Vzdutá hladina sahá na délku 44 km a má plochu téměř 14 km2, hloubka jezera dosahuje aţ 70 metrů, celkový objem zadrţené vody je úctyhodných 270 miliónů m3. Maximální průtok čtyř korunových přepadů je 3000 m3/s. V elektrárně umístěné pod přepadovými skluzy jsou tři osmilopatkové Kaplanovy turbíny o výkonu 3 x 48 MW, konstruované pro maximální spád 56 m, coţ bylo světovým primátem. Elektrárna celkově ročně vyrobí 300 GWh. Stavba byla komplexně dokončena v roce 1957. Bohuţel v teoretické rovině skončilo řešení přepravy lodí přes takto vysokou přehradu. Varianty byly připraveny dvě buď převáţení v obrovské ocelové vaně po šikmé sváţnicové dráze nebo svislou šachtovou plavební komorou zaústěnou do obtokového tunelu. [ 7 ]

obr.72 – Slapská přehrada

Jablonná – zámek Celý areál je situován na mírném jiţním svahu do údolí soutoku Jablonského a Luhového potoka na okraji obce, která se nachází 6,5 km severozápadně od obce Neveklov a 19 km od zámku Konopiště. Zámek Jablonná (obr.73) byl postaven v první polovině 18. století, patrně na místě starší vodní tvrze a prošel úpravami 88 ve druhé polovině 19. století, které mu daly současnou neoklasicistní podobu. Z doby této poslední ucelené úpravy pochází litinové sloupy, tepané zábradlí a sochy v zámeckém parku. [ 24 ]

obr.73 – zámek Jablonná

Tab.8: Itinerář cyklotrasy č. 8 Tras.body Počet km Název bodu Poznámka 1. 0 Zaječice výchozí bod 2. 10 Štiřín Zámek 3. 13,2 Kostelec u Kříţků kostel sv. Martina 4. 23 Kamenný Přívoz kostel sv. Ludmily 5. 28,3 Třebsín zvonička 6. 30,8 Hradišťko památník 7. 33,7 Štěchovice výhled na přehradu 8. 34,7 Štěchovice kostel sv. J. Nepomuckého 9. 35,9 Štěchovice přehrada 10. 43 Slapy přehrada 11. 57,6 Jablonná zámek 12. 89,9 Zaječice Závěr trasy

obr.74 - graf převýšení cyklotrasy č. 8

obr.75 - mapa cyklotrasy č. 8

4.2.9 Cyklotrasa č. 9 ZAJEČICE – PYŠELY – ČTYŘKOLY – ZLENICE – DUBSKO – PŘESTAVLKY – VRANOV – VRANOVSKÁ LHOTA – SOBĚHRDY – PETROUPIM – BEDRČ – HORNÍ TUŢINKA – POMNĚNICE – KONOPIŠTĚ – MARIÁNOVICE – MOKRÁ LHOTA – LÍŠNO JINOŠICE – PODHRÁZ - TOMICE

Délka: 51,5 km Nastoupané metry: 906 m Naklesané metry: 967 m

Na naší poslední cyklotrasu vyráţíme z obce Zaječice, vyjedeme dle itineráře (tab.9) po silnici III.třídy směrem na městečko Pyšely, na křiţovatce u budovy restaurace Sokolovna uhneme vlevo a pokračujeme na další křiţovatku, kde odbočíme vlevo směrem na obec Čtyřkoly. V obci překříţíme ţelezniční trať a přijedeme k mostu přes řeku Sázavu. Most přejedeme a zahneme vlevo směrem na obec Zlenice. Na prvním rozcestí zabočíme vpravo a překříţíme ţelezniční trať. Pohybujeme se po asfaltové silnici v chatové oblasti, která přejde na lesní cestu po které budeme stoupat a na prvním rozcestí odbočíme vlevo a napojíme se na ţlutou turistickou trasu po které budeme klesat k zřícenině hradu Odravec. V této části cyklotrasy musíme být opatrní, protoţe budeme sjíţdět po úzké lesní pěšině. Při návratu zpět budeme muset sedlo našeho kola místy opustit, jelikoţ některé části úseku jsou nad hranicí sjízdnosti. Ţlutá turistická trasa nás provede chatovou osadou zvanou Dubsko aţ dojedeme k rozcestníku, kde odbočíme vlevo a ţlutou trasu opustíme a budeme pokračovat po polní cestě do obce Přestavlky. Zde se napojíme na cyklotrasu č.19 jenţ nás dovede do vesnice Vranov. V této obci cyklotrasu č. 19 opustíme, pojedeme vpravo a budeme stoupat po silnici III. třídy do Vranovské Lhoty, dále pak do obce Soběhrdy. Na začátku této obce se napojíme na cyklotrasu č. 0068, která nás po polní cestě dovede do obce Petroupim. Ve středu obce z cyklotrasy č.0068 sjedeme a vydáme se po červené turistické trase směrem na obec Bedrč. Pojedeme po lesní cestě a v obci Bedrč 92 najedeme na silnici III.třídy vedoucí směrem na Benešov po níţ urazíme cca 300 m pak odbočíme vpravo, podjedeme ţelezniční trať a stoupáme po červené turistické trase k rozcestí, kde červenou trasu opustíme a vyrazíme rovně směrem na osadu Horní tuţinka. Od této osady se jiţ pohybujeme po asfaltové cestě vedoucí k podjezdu pod silnicí č. E55 a dále pak pojedeme vlevo směrem na obec Pomněnce. Obec projedeme a dorazíme na křiţovatku se silnicí č. 106. Silnici překříţíme a najedeme na cyklostezku č.0064 jenţ nás dovede k zámku Konopiště, kde ji opustíme a vydáme se po zelené turistické trase přes obec Mariánovice aţ do obce Líšno. Ve středu obce ze zelené trasy sjedeme a napojíme se na červenou turistickou trasu směrem na vrch Ţebrák. Po jeho zdolání nás čeká rychlý sjezd a proto je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Na konci sjezdu nás čeká rozcestník, kde dosavadní trasu opustíme a zahneme vpravo na ţlutou turistickou trase směrem na obec Jinošice. Čeká nás další náročný sjezd po úzké lesní cestě. Trasa nás dále provede obcí Jinošice, po níţ následuje sjezd polní cestou k Podhrázskému rybníku. Ten objedeme po jeho hrázy a vydáme se vstříc závěrečným stovkám metrů, našeho posledního výletu po Dolním Posázaví a Benešovsku, vedoucím na ţelezniční zastávku Tomice. Součástí popisu cyklotrasy č.9 je graf převýšení (obr.83) a mapa (obr.84).

Místopis zajímavostí trasy č.9

Odranec – zříceniny podhradního městečka Zříceniny podhradního městečka pod hradem Dubá se nacházejí u ţelezniční trati na levém břehu Sázavy 4,5 km severovýchodně od Čerčan. Počátky vzniku městečka jsou datovány zhruba od 14. století. Městečko Odranec (obr.76 ) zaniklo po zničení hradu Dubá v roce 1466. [ 2 ]

obr.76 – zříceniny podhradního městečka Odranec

Dubá – zřícenina hradu Zřícenina hradu se nachází na levém břehu řeky Sázavy 4 km severovýchodně od obce Čerčany a je umístěna na strmém zalesněném ostrohu. Hrad pocházející z druhé poloviny 13. století byl od 17. století označován jako Stará Dubá (obr.77), v době jeho největší slávy patřil k nejhonosnějším a nejlépe vybaveným šlechtickým sídlům v Čechách a byl velkou konkurencí pro hrady královské. Na rozmezí 14. a 15. století byl hrad v drţení lapků pod vedením Jana Zúleho z Ostředka a následně na to roku 1466 dobyt a zbořen královskou armádou. [ 2 ]

obr.77 – zřícenina hradu Dubá 94

Vranov – kostel sv. Václava Obec se nachází na svahu nad údolím Drhlavského potoka a je situována poblíţ české motoristické tepny dálnice D1 a to 6 km východně od obce Čerčany. Její dominantou ve středu obce je velice historicky cenný původně pozdně románský kostel sv. Václava (obr.78), který byl barokně upraven v první polovině 13. století. Stavba je jednolodní s půlkruhovou apsidou, k níţ na severní straně přiléhá sakristie, jenţ je rovněţ zakončená apsidou. Tato sakristie byla dříve povaţována za původní předrománský kostelík z 10. století. V jiţním portálku kněţiště jsou dochovány vzácné gotické dveře z druhé poloviny 15.století. [ 2 ]

obr.78 – kostel sv. Martina Soběhrdy – kostely Ves nacházející se ve svahu kopce Střemoch, vzdálená 7 km severovýchodně od města Benešov. První zmínky o obci pochází z roku 1360 stejně jako o tvrzi místních vladyků, která jiţ zcela zanikla. Na východním okraji obce se nachází evangelická modlitebna (obr.79) s pseudobarokní věţí z roku 1905 na místě původní toleranční modlitebny z konce 18. století. Nad jihozápadním okrajem obce stojí pseudorománský kostelík Nanebevzetí Panny Marie (obr.80) z roku 1907. [ 9 ]

obr.79 – kostel církve českobrat. evang. obr.80 – kostel Nan. P. Marie

Zámek Konopiště Dříve gotický hrad, posléze přestavěný na romantický zámek (obr.81) byl umístěn na nevýrazné výšině (330 m) uprostřed velkého přírodního parku 2 km západně od Benešova. Původní gotický hrad patrně zaloţil v 80. letech 13. století praţský biskup Tobiáš z Benešova. K zámku patří téţ přírodně krajinářský park s terasami a Růţovou zahradou o rozloze 225h. Nejznámější a poslední soukromý majitel zámku byl arcivévoda Ferdinand d´Este. Byl to vášnivý lovec a ve sbírkách zámku po něm zůstalo 300 000 loveckých trofejí. Dále pak 1500 obrazů a soch s vypodobněním sv. Jiří, jehoţ byl arcivévoda velkým příznivcem. [ 15 ]

obr.81 - Zámek Konopiště 96

Líšno – zámek Ves Líšno se jako místní součást obce Bystřice nachází 5 km jiţně od Benešova. Zhruba kolem roku 1367 tu zřejmě Beneš z Dubé vybudoval uprostřed baţin hrad, který v roce 1467 dobyl a pobořil vojskem Jiřího z Poděbrad. Hrad byl obnoven a přestavěn aţ letech 1478 a 1536. V 17. a 18. století hrad zpustl a nikdo ho neobýval aţ do roku 1872, kdy ho koupil praţský průmyslník V. Daněk. Polozřícené hradní zdivo bylo začleněno do nově vystavěného pseudoslohového zámku dokončeného r. 1884. Rodina Daňků ho vlastnila do r. 1945 a poté v něm sídlila ústřední škola Červeného kříţe, dnes je bohuţel prázdný a nevyuţitý. [ 1 ]

obr.82 - zámek Líšno

Tab.9: Itinerář cyklotrasy č. 9 Tras.body Počet km Název bodu Poznámka 1. 0 Zaječice výchozí bod 2. 7,1 Čerčany Husův sbor 3. 19,2 Kozmice kostel sv. Jakuba Většího 4. 25,8 Okrouhlice kostel sv. Martina 5. 34,2 Jemniště zámek 6. 36,5 Postupice kostel sv. Martina 7. 48,9 Vlašim zámek - závěr trasy

obr.83 – graf převýšení cyklotrasy č. 9

obr.84 – mapa cyklotrasy č. 9

5. Závěr

Hlavním cílem naší diplomové práce bylo zjistit moţnosti cykloturistiky v oblasti Dolního Posázaví a Benešovska a navrhnout soubor cyklotras s akcentem na kulturně – poznávací činnost jako alternativu k jiţ stávajícím. Trasy jsme navrhli pomocí turistických map a na základě místních znalostí i praktických zkušeností z provozováním cykloturistiky v námi vybrané oblati. Posléze jsme provedli vlastní projetí tras včetně terénního měření pomocí GPS přístroje pro určení délky, výškového převýšení a zeměpisných souřadnic jednotlivých tras. Pouţití GPS přístroje nám velice usnadnilo orientaci a práci v členitém terénu. Veškerá námi vybraná zajímavá místa a výhledy do vzdálené krajiny jsme zadokumentovali na digitální fotoaparát. Obtíţnost některých tras je na vyšší úrovni, a proto jsou určeny pro cykloturisty s dobrou fyzickou kondicí a pokročilejší technikou jízdy. Vzhledem k tomu, ţe naše trasy jsou převáţně vedeny po lesních a polních cestách různé kvality, dále jsou plné náročných stoupání, rychlých a technicky obtíţných sjezdů, jsou určeny pro horská kola. Dále byly cíleně vedeny po kulturních zajímavostech jako jsou např. zámek Konopiště, hrad Český Šternberk, Sázavský klášter a jiné v duchu kulturně poznávací činnosti, jako jedné ze sloţek turistiky. V teoretické části jsme se zabývali pojmem cykloturistika. Seznámili s desaterem cykloturistiky, objasnili základní cykloturistické pojmy, systém cyklotras v České republice, druhy cyklistické dopravy, druhy cyklistických tras. Dále jsme zmínili odlišnosti konstrukce horského kola a zabývali se technikou jízdy na horském kole. Obsahem praktické části naší diplomové práce je podrobný popis námi naplánovaných tras. Kaţdé cyklotrase je věnována samostatná kapitola, jenţ obsahuje popis trasy, místopis zajímavostí plus jejich fotografie, itinerář s trasovými body a danými vzdálenostmi v km, graf převýšení pro určení náročnosti cyklotrasy a samozřejmě mapu s vyznačením linie dané trasy.

100

Praktická vyuţitelnost naší práce je v poskytnutí námi získaných informací široké veřejnosti. Snaţili jsme se vytvořením nových cyklotras, jako alternativu k těm stávajícím, nabídnout a poodkrýt nové moţnosti cykloturistiky v části Středočeského kraje a to především na Dolním Posázaví a Benešovsku. Hluboká a romantická údolí v okolí řeky Sázavy skýtají nádherný pohled na přírodní krásy této oblasti a umoţňují nám proţití nevšedních záţitků. Naše trasy jsou svojí délkou a časovou náročností ideální na celodenní výlety za krásami přírody a pamětihodnostmi.

Práce bude nabídnuta společnosti Posázaví o. p. s. jako podklad pro další zkvalitnění sítě cyklotras v oblasti Dolního Posázaví a Benešovska.

101

Seznam pouţité literatury

1) CADÉR, R. Sborník vlastivědných prací z podblanicka. 1.vyd. Příbram: Pbtisk, 2007, 388 s. ISBN 978-80-86452-19-7 2) DAVID, P., Soukup, V. a kolektiv. Velká turistická encyklopedie – Sředočeský kraj. 1.vyd. Praha: Euromedia Group, k.s. – Kniţní klub, 2007, 344 s. ISBN 978-80-242-1932-5 3) EUROVERLAG. Průvodce okresem s mapou – okres Benešov. 1.vyd. Plzeň: Euroverlag spol. s r.o., 55 s. 4) HORÁK, M. Posázaví. 1.vyd. Mladá Boleslav: Posázaví o.p.s., 2007, 46 s. 5) KAŠPAREC, J. Turistická mapa - Benešovsko a Dolní Posázaví. 5.vyd. Praha: TRASA s.r.o., 2008, ISBN 978-80-7324-202-2 6) KAŠPAREC, J. Turistická mapa – Okolí Prahy - východ. 5.vyd. Praha: TRASA s.r.o., 2007, ISBN 978-80-7324-146-9 7) KOCOUREK, J. Český atlas - Střední čech. 2.vyd. Praha: Nakladatelství Freytag & Berndt, 2005, 246 s. ISBN 80-7316-021-8 8) LANDA, P., Lišková, J. Rekreační cyklistika. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2004, 92 s. ISBN 80-247-0726-8 9) LUDVÍK, M. a kolektiv. Malá encyklopedie turistiky. 1.vyd. Praha: Olympia, 1986, 346 s. 10) LUDVÍK, M. a kolektiv. Turistický průvodce ČSSR – Okolí Prahy východ. 1.vyd. Praha: Olympia, 1989, 455 s. 11) PRCHLÍK, J. Možnosti cykloturistiky v oblasti Benešova a Posázaví. BP FSpS MU, Brno 2009, 52 s. 12) ROUŠAR, J. Komorní Hrádek. 1.vyd. Praha: AVIS, 2005, 24 s. ISBN 80- 7278-266-5 13) SIDWELLS, Ch. Velká kniha o cyklistice. 1.vyd. Bratislava: Nakladatelství Slovart, 2004, 240 s. ISBN 80-7209-585-4 14) SOULEK, I., Martinek, K. Cyklistika. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2000, 111 s. ISBN 80-7169-951-9

102

15) TYWONIAK, J. Benešov a Konopiště v minulosti. 2.vyd. Benešov: Polygos, 1993, 327 s. 16) VEJMELKA, J. Kronika obcí Zaječice – Kovářovice – Pyšely. 1.vyd. Praha: Okresní dům osvěty Praha – východ, 1970, 231 s.

Internetové zdroje

17) http://www.pysely.cz/?oid=271 18) http://www.chrastany.cz 19) http://www.konojedy.cz/historie-obce/ 20) http://www.vhu.cz/cs/stranka/vojenske-technicke-muzeum/zakladni-info/ 21) http://www.chopos.cz/article.asp?article_id=3319 22) http://www.kamennyprivoz.cz/czech/ludmila.aspx 23) http://www.trebsin.cz/pages/trebsin.htm 24) http://www.zamekjablonna.cz/historie 25) http://www.cyklistikakrnov.com/Cykloinformace/Cyklopojmy.htm

103

Seznam příloh

Příloha 1: Zbořený Kostelec – výhled na řeku Sázavu Příloha 2: Poříčí nad Sázavou – výhled na městečko Čerčany Příloha 3: Poříčí nad Sázavou – výhled na městečko Pyšely Příloha 4: Kopec Peleška – výhled na obec Senohraby Příloha 5: Výhled na město a řeku Sázavu Příloha 6: Kovářovice – výhled Příloha 7: Mirošovice – Štičí rybník Příloha 8: Hrusice – výhled na obec Hrusice Příloha 9: Hradové Střimelice – výhled Příloha 10: Kostelní Střimelice – výhled městečko Chocerady Příloha 11: Turkovice – výhled Příloha 12: Štěchovice – výhled na Štěchovickou přehradu Příloha 13: Štěchovická přehrada Příloha 14: Měřín – výhled na řeku Vltavu Příloha 15: Sukova cesta - výhled Příloha 16: DVD s „gdb“ soubory a fotodokumentací

104

Příloha 1: Zbořený Kostelec – výhled na řeku Sázavu

Příloha 2: Poříčí nad Sázavou – výhled na obec Čerčany

105

Příloha 3: Poříčí nad Sázavou – výhled městečko Pyšely

Příloha 4: Kopec Peleška – výhled obec Senohraby

106

Příloha 5: Výhled na město a řeku Sázavu

Příloha 6: Kovářovice – výhled

107

Příloha 7: Mirošovice – Štičí rybník

Příloha 8: Hrusice – výhled na obec Hrusice

108

Příloha 9: Hradové Střímelice – výhled

Příloha 10: Kostelní Střímelice – výhled na městečko Chocerady

109

Příloha 11: Turkovice – výhled

Příloha 12: Štěchovice – výhled na Štěchovickou přehradu

110

Příloha 13: Štěchovická přehrada

Příloha 14: Měřín – výhled na řeku Vltavu

111

Příloha 15: Sukova cesta – výhled

112

Resumé

Hlavním úkolem naší diplomové práce bylo nastudovat moţnosti cykloturistiky v námi zvolené oblasti Dolního Posázaví a Benešovska . Na základě těchto zjištění navrhnout trasy vhodné pro veřejnost se zájmem o cykloturistiku. Trasy jsme vedli po pamětihodnostech, zajímavých místech a přírodních krásách daného regionu. Trasy jsme na základě získaných poznatků zpracovali a v jednotlivých kapitolách podrobně popsali.

Summary

The main goal of our graduation theses was to find possibilities of cyclo-tourism in the chosen area of Benšov and Posázaví. To use this information to plan routes appropriate for the wide public with an interest in cyclo-tourism. The routes are planned to pass close to historic sites, interesting places and beauties of nature in the respective region. The routes are based on collected information and carefully described in the respective chapters.

113