MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě Moţnosti cykloturistiky v oblasti Dolního Posázaví a Benešovska Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Vypracoval: Mgr. Sylva Hřebíčková Ph.D. Bc. Jaroslav Prchlík ASEBS Brno, 2011 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v pouţitých zdrojích. V Brně dne 4. května 2011 Podpis:……………………… Poděkování Za odborné vedení, cennou teoretickou a praktickou pomoc při vzniku diplomové práce děkuji Mgr. Sylvě Hřebíčkové Ph.D. OBSAH Úvod 6 1. TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Cykloturistika 7 1.2.1 Desatero cykloturistiky 7 1.2.2 Základní cykloturistické pojmy 8 1.2.3 Systém cyklotras v České republice 9 1.2.4 Druhy cyklistické dopravy 10 1.2.5 Druhy cyklistických tras 11 1.2.6 Technika jízdy na horském kole 12 2. CÍLE A ÚKOLY PRÁCE 15 3. METODIKA PRÁCE 16 4. PRAKTICKÁ ČÁST 17 4.1 Charakteristika oblasti a cyklotras 17 4.2 Cyklotrasy 20 4.2.1 Cyklotrasa č. 1 20 4.2.2 Cyklotrasa č. 2 29 4.2.3 Cyklotrasa č. 3 39 4.2.4 Cyklotrasa č. 4 51 4.2.5 Cyklotrasa č. 5 56 4.2.6 Cyklotrasa č. 6 64 4.2.7 Cyklotrasa č. 7 73 4.2.8 Cyklotrasa č. 8 81 4.2.9 Cyklotrasa č. 9 92 5. ZÁVĚR 100 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY 102 SEZNAM PŘÍLOH 104 RESUMÉ 113 ÚVOD Prostřednictvím naší diplomové práce bychom vás rádi pozvali na toulky krásnou přírodou do od pradávna obývané části Středočeského kraje, kterou lze objevit na jihovýchod od hlavního města České republiky Prahy. Toto území uţ v historii slouţilo středním Čechám jako hospodářské zázemí, obrana proti nepříteli, ale i jako místo k odpočinku a relaxaci. Krajina je tvořena vysokými kopci a hlubokými údolími jímţ vévodí hora Blaník. Své jméno pak dostal tento region po romantické a trempy oblíbené řece Sázavě, která jím protéká jako modrá nit. Tato oblast skýtá mnoho moţností jak trávit volný čas, hlavní proudy zájmu aktivní formy turistiky jsou tři: pěší turistika, cykloturistika a vodní turistika. V naší práci jsme se hlavně zaměřily na cykloturistiku a okrajově na vodní turistiku. Protoţe se říká, ţe nejkrásnější pohled na krajinu je ze sedla koně, tak i tato oblast je místem s největší koncentrací jízdáren, statků a chovů koní na území České republiky. Centrem našeho zájmu je ale cykloturistika, která v posledních létech zaţívá obrovský rozmach. Snad díky lepší dostupnosti a široké škále cyklistického vybavení a druhů kol, neţ tomu bylo dříve. Cykloturistika je jedna z nejrozšířenějších volnočasových aktivit v naší zemi. Pro někoho je to pouze zábava a relaxace na víkend, pro jiné ţivotní filozofie, které obětuje veškerý svůj volný čas. Kaţdopádně všem těmto lidem cykloturistika přináší nevšední záţitky proţité v sedle jejich kola a moţnost poznávat pamětihodnosti, zajímavá místa a málo dostupná zákoutí naší vlasti, ale samozřejmě téţ zahraničí. Nemůţe být nic krásnějšího, neţ po celodenním shonu v práci, vyrazit ven na čerstvý vzduch do přírody na kole. 6 1. TEORETICKÁ ČÁST 1.1 CYKLOTURISTIKA Cykloturistika by se dala označit téţ pojmem turistika na kole. Pojem turistika vychází z francouzského slova “touriste”, kdy tímto slovem byli označování lidé, kteří cestovali pouze za účelem zábavy a relaxace. Hlavním aktivním přesunovým prostředkem je jízdní kolo sportovního charakteru, které je určené pro celodenní nebo vícedenní putování bez doprovodného vozidla. Kolo je uzpůsobeno tak, aby mohlo absolvovat trasu s přidanou zátěţí a dále musí splňovat předpisy silničního provozu. [ 11 ] 1.2.1 DESATERO CYKLOTURISTIKY „ 1. Budu se řídit pravidlem pravé ruky vzhledem ke všem ostatním nemotorizo- vaným turistům a cyklistům. Jsem si vědom toho, ţe lidé soudí cyklisty podle mého chování. 2. Zpomalím, pokud se blíţím k jiným cyklistům, a budu předjíţdět velmi opa- trně. 3. Rychlost budu mít neustále pod kontrolou. Do zatáček budu vjíţdět s vědo- mím, ţe by tam mohl někdo být. 4. Zůstanu na určených stezkách a nebudu vjíţdět mimo vymezenou trasu, a ničit tak vegetaci nebo zvyšovat potenciál moţné eroze. 5. Nebudu rušit zvěř nebo dobytek. 6. Nebudu vyhazovat odpadky. 7. Budu respektovat značení stezek a dále budu respektovat veřejná a soukromá prostranství. 8. Přizpůsobím cíl vyjíţďky svým schopnostem, vybavení, terénu a počasí včet- ně předpovědi. 7 9. Nebudu jezdit sám do odlehlých oblastí. Vţdy někomu zanechám zprávu o cíli mé cesty a o předpokládaném času návratu. 10. Vţdy budu nosit cyklistickou přilbu. “ [ 8 ] 1.2.2 ZÁKLADNÍ CYKLOTURISTICKÉ POJMY Cyklotrasa – je převáţně vedena po silnicích niţších tříd, dále pak po místních a účelových komunikacích. Značení je obdobné jako u silničního značení pro motorová vozidla. Pouţívají se tři základní cykloznačky - návěst před křiţovatkou, směrová tabule a směrová tabulka. Obsahem kaţdé značky je symbol kola, číslo dané trasy a na směrových tabulích i kilometrové vzdálenosti k dalším cílům na trase. Jejich rozmisťování je podobné jako dopravní značky před kaţdou křiţovatkou nebo odbočkou cyklotrasy. Povinností kaţdého cyklisty při pohybu na cyklotrase je dbát veškerých ustanovení a v ţádném případě nepoţívá ţádných výhod. Značky tohoto druhu mají pouze orientační a informační charakter. [ 25 ] Cyklostezka – je sloţitější forma organizace řízení pohybu cyklistů. Na cyklostezkách mají cyklisté přesně vymezené prostory jejich jízdy vyznačeny vodorovným a svislým dopravním značením a pro uţivatele to znamená, ţe pro ně tyto speciálně umístěné dopravní značky jsou povinni respektovat a dodrţovat přesně stanovená pravidla. Na cyklostezce je pokaţdé přesně stanoven začátek a konec a je především určena pro cyklistickou dopravu. Pokud je souběţně vedena se silnicí, má cyklista povinnost tuto stezku vyuţívat. Povrch je většinou zpevněný (asfalt, dlaţba) jehoţ stanovená minimální šířka je 2 metry. Pozor, mohou ji vyuţívat nejen uţivatelé kolečkových bruslí a lyţí ale i chodci, především pokud se jedná o společnou trasu pro chodce i cyklisty, proto je nutné aby se její uţivatelé chovali ohleduplně k ostatním. [ 25 ] 8 Cykloturistická trasa – je umístěna spíše mimo silnice s automobilovým provozem a vede přírodou a terénem. Z důvodu horší kvality polní či lesní cest je určena především pro vyznavače horských kol. Její značení je obdobné jako u pěších turistických tras, a to pásovými značkami, které mají na rozdíl od pěších ţluté krajní pásy a prostřední je buď červený, modrý, zelený nebo bílý. Dále se pak liší navíc i velikostí a delšími intervaly umístění. Pásové značení je doplněno směrovkami, které mají opět ţlutý podklad, dva řádky textu a v záhlaví napsáno „Cyklotrasa KČT č. …“ [ 25 ] 1.2.3 SYSTÉM CYKLOTRAS V ČESKÉ REPUBLICE Systém cyklotras v České republice má svoji logickou hierarchii. „Projekt cyklotras I. aţ III. třídy sestavilo v r. 1996 Centrum dopravního výzkumu v Brně na zakázku Ministerstva Dopravy ČR. Systém je stejný jako u silnic; na cyklotrasu I. tř. navazují cyklotrasy II. tř. atd. Od té doby se ho KČT drţí a přiděluje dalším cyklotrasám jen čtyrmístná evid. čísla. Pouze výjimečně lze přidělit nové číslo dvou- nebo třímístné - např. pro Polabskou cyklotrasu (č.24), Posázavskou cyklotrasu (č.19). Jednomístným číslem se označují hlavní páteřní trasy první třídy, které na hranicích navazují na systémy cyklotras našich sousedů. Takových tras je pět, celkem měří 645 kilometrů a krom toho, ţe spojují Prahu s Brnem, obstarávají návaznost na dálkové trasy v Německu, Rakousku a Polsku. Cyklotrasy druhé třídy se značí dvoucifernou číslicí, měří zhruba tři tisíce kilometrů a spojují české, moravské a slezské regiony. Dalším pojmem v dálkovém propojení jsou dálkové cykloturistické trasy, které jsou pojaty spíše geograficky nebo tématicky. Tak máme na českém území např. Českomoravskou stezku, Česko-polskou příhraniční, Česko-rakouskou 9 příhraniční, Greenways Praha – Vídeň, Jantarovou stezku, Labskou, Moravskou a Praţskou stezku a dálkové cyklotrasy z Jeseníku do Znojma, z Jihlavy do Českého Těšína a z Hradce Králové do Břeclavi. Zpravidla vedou po cyklotrasách různých čísel a odlišných tříd. “ [ 25 ] 1.2.4 DRUHY CYKLISTICKÉ DOPRAVY • dopravní - Jízda na kole slouţí pouze jako přeprava k cíli. Je to rutinní kaţdodenní doprava v zastavěném území určená k přepravě do zaměstnání, do školy a za občanskou vybaveností. Jejím typickým znakem je snaha o co nejkratší spojení, které si v případě nevhodného trasování cyklistické komunikace sama hledá. Kaţdodenní cyklisté mají většinou přehled o situaci v provozu na pozemních komunikacích a jezdí zpravidla individuálně. Vyuţití jízdního kola není tolik závislé na počasí. [ 25 ] • turisticko - rekreační - Cílem je samotná jízda na kole. Tato doprava je především určená k výjezdům mimo zastavěná území. Nevadí jí prodlouţení trasy, pokud je odměnou průjezd v atraktivním prostředí (výhledy, zeleň, apod.). Typickými představiteli jsou víkendoví cyklisté, mnohdy i s malými dětmi. Tomu je třeba uzpůsobit návrh trasy, z hlediska obtíţnosti a dále pak zejména křiţování s jinými druhy dopravy. Je závislá na příznivém počasí. Cyklisté jezdí jednotlivě ale častěji i ve skupinách. [ 25 ] • sportovní - Jízda na kole je prostředkem zvyšování sportovní výkonnosti. Cyklisté vyuţívají pro sportovní jízdu zpravidla motoristických komunikací, na kterých mohou dosahovat vyšších rychlostí (na rovině aţ 50 km.h-1) nebo speciálních závodních drah (bikros, freestyle apod.). Pro sportovní jízdu nejsou omezujícím předpokladem ani strmější stoupání. [ 25 ] 10 1.2.5 DRUHY CYKLISTICKÝCH TRAS „ Podle trasování, geografické polohy a převaţujícího druhu cyklistické dopravy se rozlišují tyto druhy cyklistických tras: • místní