SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Opava 2020 Maksym Tkachenko SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě

Maksym Tkachenko

Obor: Audiovizuální tvorba

Rockový videoklip jako žánr a jeho prostředky

Rock music video like a genre and its resources

bakalářská práce

Opava 2020 MgA. Mikuláš Odehnal vedoucí BP

Abstrakt Bakalářská práce se zaměří na videoklip jako součást rockové hudby v období 70. - 90. let 20. století. V teoretické části bude popsán kontext, historie, formální aspekty a typické prvky žánru videoklipu daného období v plném rozsahu příslušného žánrového rámce. Toto téma bude též aktualizováno tzn. bude charakterizován vzájemný vztah práce s videoklipem a kontextu daného videoklipu v rámci současného hudebního průmyslu. Praktickou část práce bude tvořit analýza jednotlivých videoklipů vybraných na základě kritérií popsaných v úvodní části práce. Cílem praktické části je definovat významné prvky typické pro žánr rockového videoklipu sledovaného období v plném rozsahu široce souvisejícího kontextu.

Klíčová slova Videoklip Média MTV Rock Vizualizace Soundies Střih Hitparáda TOTP Cenzura Hudba Komerce

Abstract The bachelor thesis will focus on the video clip as a part of rock music in the period 70s - 90s of the 20th century. The theoretical part will describe the context, history, formal aspects and typical elements of the video clip genre of the given period in the full range of the relevant genre framework. This topic will also be updated, ie. the relationship between working with a video clip and the context of the video clip within the current music industry will be characterized. The practical part of the work will consist of an analysis of individual video clips selected on the basis of the criteria described in the introductory part of the work. The aim of the practical part is to define important elements typical for the genre of rock music video clip of the observed period in the full range of a broadly related context.

Keywords Video clip Media MTV Rock Visualization Soundies Cut Hit parade TOTP Censorship Music Commerce

Čestné prohlášení

Tuto práci jsem vypracoval/a samostatně, veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využil/a, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Prohlašuji, že elektronická verze práce je shodná s verzí tištěnou. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Ústřední knihovně Slezské univerzity v Opavě a s on-line zveřejněním práce.

……………………………………………

Poděkování Děkuji tímto MgA. Mikuláši Odehnalovi za cenné rady a připomínky, které mi během vedení mé práce poskytl. Dále bych chtěl poděkovat Mgr. Monice Horsákové za připomínky a cenné odborné rady ohledně zpracování mé bakalářské práce. Nakonec bych chtěl poděkovat Markétě Plevové za její morální pomoc a konzultaci mé bakalářské práce.

Obsah

ÚVOD ...... 9

I. TEORETICKÁ ČÁST ...... 10

1 ROCKOVÝ VIDEOKLIP ...... 10

1.1 CO JE TO VIDEOKLIP ...... 10

1.2 DRUHY ROCKOVÝCH VIDEOKLIPŮ ...... 11 1.2.1 Dělení podle technologie ...... 11 1.2.2 Dělení podle stylu ...... 12 1.2.3 Dělení podle obsahu ...... 13

2 HISTORIE VIDEOKLIPU ...... 15

2.1 POČÁTKY A KOŘENY VIDEOKLIPU ...... 15

2.2 CESTA RANÉHO VIDEOKLIPU DO MODERNA ...... 16 2.2.1 Hudební film ...... 17 2.2.2 Soundies ...... 18

2.3 PŘÍCHOD TELEVIZE ...... 20

2.4 PRVNÍ HITPARÁDA...... 24

2.5 NÁSTUP MTV ...... 25 2.5.1 Založení ...... 26 2.5.2 Úspěchy ...... 28

3 MODERNÍ VIDEOKLIP - NÁSTROJ PRO ZISK NEBO UMĚNÍ ...... 31

3.1 VIDEOKLIP JAKO NÁSTROJ PRO ZISK ...... 32

3.2 VIDEOKLIP JAKO UMĚNÍ...... 34

4 ROCKOVÝ VIDEOKLIP A JEHO SPECIFIKA ...... 36

4.1 STŘIHOVÁ SKLADBA V ROCKOVÉM VIDEOKLIPU ...... 36

5 CENZURA ROCKOVÉHO VIDEOKLIPU 70. - 90. LET ...... 39

II. PRAKTICKÁ ČÁST ...... 41

6 HLAVNÍ TÉMA ROCKOVÉHO VIDEOKLIPU 70. - 90. LET ...... 41

6.1 LÁSKA ...... 42 6.1.1 Joan Jett & The Blackhearts - I Love Rock 'N Roll, 1982 - 3:40 ...... 42 6.1.2 Bon Jovi - Livin' On A Prayer, 1986 - 4:08 ...... 44 6.1.3 Ram Jam - Black Betty, 1977 - 2:24 ...... 45 6.1.4 Shrnutí tématu: Láska ...... 47

6.2 POLITIKA ...... 48

6.2.1 Sex Pistols - Holidays in the Sun, 1977 - 3:21 ...... 48 6.2.2 Eurythmics - Sweet Dreams, 1983 - 3:34 ...... 51 6.2.3 Twisted Sisters - You Can't Stop Rock 'N Roll, 1983 - 4:46 ...... 53 6.2.4 Shrnutí téma: Politika...... 56

6.3 KRITIKA ...... 58 6.3.1 Pink Floyd - Money, 1973 - 4:43 ...... 58 6.3.2 Deep Purple - Child in Time, 1970 - 10:04 ...... 59 6.3.3 The Doors - The Unknown Soldier, 1968 - 3:28 ...... 62 6.3.4 Shrnutí téma: Kritika ...... 65

III. PROJEKTOVÁ ČÁST ...... 68

7 EXPLIKACE ...... 68

8 REALIZACE A VÝSLEDEK ...... 70

ZÁVĚR ...... 72

SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY ...... 75

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: ...... 75

SEZNAM ON-LINE ZDROJŮ: ...... 76

SEZNAM OBRÁZKŮ ...... 79

SEZNAM POUŽITÝCH VIDEÍ ...... 80

Úvod

Hudební videoklip jako audiovizuální dílo je součástí filmového umění a dějin kinematografie. Ve videoklipu se objevují jak jednotlivé prvky, tak i pravidla této široké umělecké oblasti. Co je typické pro hudební videoklip? Filmy mají své žánry a různá dělení dle svého obsahu či stylu. Videoklip má také své žánry a lze ho rozřadit do různých kategorií. Jeden z hlavních rozdílů mezi hraným filmem a videoklipem je, že ve videoklipu video slouží pouze jako doprovod k hudbě, která je ústředním prvkem, na rozdíl od filmu, kde je tomu právě naopak. Hudba je základ, který v nás vyvolává pocity, slova nám udávají směr. Videoklip bez hudby není videoklip, ale hudba bez videoklipu je stále hudba. Tyto dvě složky, obraz a hudbu, není možné od sebe pří kritice a analýze videoklipu oddělit a celé dílo je nutno posuzovat jako celek. Videoklip je ukázka interpreta a jeho tvorby. Představuje vizualizaci jeho hudby a ideje, kterou chce sdělit publiku. Proto se videoklip stal nedílnou součástí a nezbytným bodem interpretovy kariéry. Interpreti během své kariéry často vytvoří více než jeden videoklip pod záštitou různých producentů, kteří s interpretem většinou spolupracují pouze krátkodobě a nesdílí jeho styl. Proto jsou videoklipy velmi různorodé i v rámci jednotlivých žánrů. Důležitým aspektem videoklipu je fakt, že je pro potencionálního diváka atraktivní primárně svou hudbou resp. interpretem. Žánr, herci a producent jsou až sekundárními kritérii výběru diváka. Samotný obraz tak stojí až na druhém místě – má publikum zaujmout a donutit jej nejen poslouchat ale i dívat se. Ve své bakalářské práci se zaměřuji na ranou éru videoklipu, kdy tento žánr filmového průmyslu začal vznikat a působit na diváka. Na základě toho jsou zvoleny i okruhy srovnávaných a analyzovaných videoklipů. Při kategorizování videoklipů do jednotlivých skupin je text písní, a to především u současných videoklipů, jedním z kritérií kategorizace. Videoklipy můžeme rozdělovat také na základě obsahu do skupin charakterizovaných určitými tematickými schématy a postupy. Na základě výše uvedeného, popularity analyzovaných interpretů za jejich života a videoklipů v současném hudebním průmyslu jsem se rozhodl podrobněji charakterizovat a analyzovat tři hlavní témata: láska, politika a kritika.

9

I. TEORETICKÁ ČÁST

1 Rockový videoklip 1.1 Co je to videoklip

Definice videoklipu je krátké filmové dílo doprovázející konkrétní hudbu, která určuje hlavní téma a obsah filmu. Hudba také určuje délku samotného filmu a společně s ním tvoří samostatné audiovizuální dílo, lépe známé jako hudební videoklip. Délka většiny hudebních videoklipů se pohybuje v časovém rozmezí 3-5 minut, lze se však setkat i s prodlouženým obsahem, který je formou prologu či epilogu zasazen mimo hlavní příběh. Standardním příkladem jsou úvodní a závěrečné titulky, dialog nebo atmosférické záběry. Komplexnost všech audiovizuálních žánrů, nekonečný rozvoj a nepředvídatelnost kinematografie nám brání v podrobné charakterizaci hudebního videoklipu. Nejlépe to vystihuje Andrew Darley ve své knize Visual Digital Culture1:

ideoklip ne speci lní v b n dn speci ick veden p sob kons ukce v ob hlede k o u e u n není e eln n v nos n n ivní o vo b v n u u v í si v obl s i p odukce el ivní u ono ii k e spolu s i pe ive vystihnout s l in e p e n l du skl db d v v niknou v n dive i ikov n u se n u kul u ních e “ (Darley 20002)

I když Andrew Darley tvrdí, že videoklip nemá speciální způsoby konstrukce, diváci a tvůrci videoklipu můžou zařadit videoklipy do několika kategorií. První je performance video, kde interpreti imitují standardní koncertní prostředí a kapela hraje „ ko b “ na pódiu. Dalším je concept video, kde je celým videoklipem vedena jediná dějová linka sjednocující obrazovou část videoklipu.

1 ŠAŠEK, Filip. Souč sn videoklip eho v ov p os edk : Ch k e is ik n u p k ick v s up [online]. Brno, 2009. Dostupné také z: http://fresh-eye.cz/wp- content/uploads/2015/01/Soucasny_videoklip.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. 2 ŠAŠEK, Filip. Souč sn videoklip eho v ov p os edk : Ch k e is ik n u p k ick v s up [online]. Brno, 2009. Dostupné také z: http://fresh-eye.cz/wp- content/uploads/2015/01/Soucasny_videoklip.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita.

10 Hudební videoklipy můžeme dále dělit z objektivního filmařského hlediska na např.:  animovaný  abstraktní  hraný  dokumentární  kombinovaný

1.2 Druhy rockových videoklipů

Videoklip je audiovizuální dílo a jako každé audiovizuální dílo ho můžeme rozdělit na různé kategorie. Existuje široká škála filmových triků a technik, jejichž užití odlišuje jednotlivé videoklipy od sebe navzájem, a proto je lze použít jako kritérium kategorizace videoklipů. Za jedno z nejčastěji užívaných dělení se dá považovat dělení podle knihy od Simona Fritha z roku 1988.

1.2.1 Dělení podle technologie3

Hraný Klasická a nejvíce používaná technologie. V hraném videoklipu se používá převážně filmová technika a filmová skladba. Herci hraného příběhu jsou často, pokud to náročnost požadovaného hereckého výkonu povoluje, sami hudebníci. V ostatních případech se standardně využívá služeb herců a dublérů. Proces natáčení je stejný jako u filmu - využívají se reálné prostory, exteriéry resp. studia a to dle náročnosti produkce a dostupných financí.

Ob 1 Sc eensho h n ho videoklipu Twisted Sister - We're Not Gonna Take it

3 CVRKAL, Vojtěch. vo s ihov skl db česk ch hip-hopov ch videoklip [online]. Zlín, 2013. Dostupné také z: http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/24748/cvrkal_2013_bp.pdf?sequence=1. Bakalářská diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.

11

Animovaný Animace ve filmu má za sebou dlouhou historii. Někdy bývá videoklip celý animovaný a jindy se zase můžeme setkat s kombinováním animovaných a reálných, hraných záběrů. V tomto případě můžeme animaci ve videoklipu rozdělit na několik subžánrů, např.: kreslená, počítačová, pixilace a 3D.

Ob 2 Sc eensho h n ho Red Ho Chili Peppe s - Otherside

1.2.2 Dělení podle stylu4

Performativní Jedná se o záznam interpretů při živém nebo imitovaném vystoupení. Běžně se střídají záběry s různou mírou zaostření na objekt jako např. detailní záběry na hudební nástroje nebo záběr na celé pódium.

Příběhový Celým videoklipem prochází jedna dějová linka, jeden příběh. Tento příběh je často propojený s textem písně a video, řídící se hlavními pravidly filmové scénáristiky, pouze doplňuje text písně. Objevují se zde hlavní i vedlejší postavy, které jsou nositeli dějové linky. Divák vnímá videoklip jako krátký němý film s hudebním doprovodem. Je to čistě narativní

4 ŠAŠEK, Filip. Souč sn videoklip eho v ov p os edk : Ch k e is ik n u p k ick v s up [online]. Brno, 2009. Dostupné také z: http://fresh-eye.cz/wp- content/uploads/2015/01/Soucasny_videoklip.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita.

12 klip a vystoupení interpreta nezasahuje do narace příběhu, ale prostupuje celým videoklipem paralelně s hlavní dějovou linkou.

Art klip V tomto stylu videoklipu nelze nalézt žádný ze standardních elementů a pravidel filmové scénáristiky. Nezachycuje interpreta ani jeho vystoupení. Často se může jednat o vizuální experiment. Jeho specifické prvky ho vylučují ze všech výše zmíněných kategorií.

Kombinovaný Kombinovaný hudební videoklip má v sobě tři hlavní prvky, které střídá a rytmicky kombinuje – interpret, příběh a kompozice videoklipu. Střídá jednotlivé záběry vystupujícího interpreta se scénami jednoduchého příběhu, který se často drží textu písně. Kompozice celého audiovizuálního díla je mnohdy ovlivněná experimentální filmovou tradicí. Interpret vystupuje v roli vypravěče a pravidelnými vstupy na scénu posouvá děj dál. Často mimo role vypravěče zastává i roli hlavního hrdiny.

1.2.3 Dělení podle obsahu5

Hudební vystoupení Podle Firtha je hudební vystoupení záznamem koncertu. Běžným příkladem jsou záběry, kde kolem interpreta nebo skupiny divoce šílí dav nadšených fanoušků. Jsou to imitace z 60. let, kdy kapely pořádaly živá vystoupení ve studiu a hlavním cílem bylo zprostředkovat pocit koncertního vystoupení.

Vizuální narace Videoklip se snaží sestavit sled událostí resp. konkrétní příběh. Tento příběh může být lineárně nebo nelineárně vedený. Hlavní téma rockových vizuálních narací ve videoklipech jsou mezilidské vztahy, politické, punkový způsob života, závislost a drogy.

5 CVRKAL, Vojtěch. vo s ihov skl db česk ch hip-hopov ch videoklip [online]. Zlín, 2013. Dostupné také z: http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/24748/cvrkal_2013_bp.pdf?sequence=1. Bakalářská diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.

13 Konceptuální Konceptuální videoklip je poetickou formou tohoto audiovizuálního žánru. Tvůrci se snaží využívat metafory a dvojsmysly. Konceptuální video může být metafyzická poezie zprostředkovaná verbálními a neverbálními prostředky. Do popředí se dostává vyjádření jednotlivých lidských pocitů a divák se musí rozhodnout sám, co daná metafora představuje. Dobrým příkladem je Nirvana s písní „S ells Like Teen Spi i “ Kapela zpívá před studenty ve škole a vysmívá se celému školnímu systému, učitelé jsou stereotypně vyobrazeni jako hlupáci (závěrečná scéna) bez úcty od studentů. Roztleskávačky nosí na tričku červené písmeno A, podle románu „The Sc le Le e “ (1850) od Nathaniela Hawthornea, která symbolizuje další americký stereotyp o roztleskávačkách jako o „cizoložnicích“ (adulteress). Při hlubší analýze a rozboru tohoto videoklipu, si lze těchto narážek všimnout a spojit je konceptuálně dohromady.

Toto jsou nejviditelnější prvky, které jsou stále aktuální a pro současného diváka srozumitelné. Ale už nyní můžeme pozorovat prudký vývoj a změny v chápání diváka. Pojmy srozumitelné současnému publiku již za pár let srozumitelné být nemusí. Je to jen o vnímání člověka a o prudkém vývoji technologii. Už teď můžeme pozorovat subžánry jako: klipy od první osoby, klipy natočené za tři vteřiny a pak zpomalené do slowmotion. Tvorba je omezená pouze představivostí člověka.

14 2 Historie videoklipu

2.1 Počátky a kořeny videoklipu

Od počátku vývoje médií se lidé snažili spojit hudbu s vizuálním obsahem. Historická fakta o prvních pokusech vizualizace hudby spadají již do starověké Číny. První náznaky o soudržnosti barev se zvuky jsou obsaženy i v díle řeckého myslitele Aristotela O vní ní vní eln “. Na základě jeho teorie se v pozdějších dobách řada vynálezců snažila přijit s dokonalou vizualizací díla tak, aby jednotlivé tóny vyjadřovaly vizuální podobu daného díla6. Nejblíže k tomu byl hudebník Alexander Skrjabin, který vymyslel teorii, že každý tón má svoji barvu a každá barva má svoji náladu.

Ob 3 Ale nde Sk bin eho eo ie o spo ení edno liv ch ón s b vou

Skoro 100 let po Alexanderu Skrjabinovi se režisér Michel Gondry ve svém videoklipu „Around The World“ kapely Daft Punk pokusil využít tehdejší moderní teorii vidění barev podobnou té Skrjabinově7. Moderní hudební videoklipy ovšem samy o sobě neztvárňují jenom vizuální podobu jednotlivých not, i když práce s barvami má stále velký význam, podobně jako souhrn obrazových znázornění doprovodných znaků písňové formy.

6 STEINOCHEROVÁ, Lucie. ideoklip ko eno n MT : u ní či ko e ce?. Brno, 2011. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Martin Flašar, Ph.D. 7 BALADA, Petr. ideoklip: p o n di [online]. Brno, 2010. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/gzzl0/Petr_Balada_Videoklip__Promena_media.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. David Kořínek.

15 2.2 Cesta raného videoklipu do moderna

I když se oficiální počátek zvukového filmu datuje k roku 1927 (film „J ov p v k“), z historického hlediska víme, že první pokusy o jistou formu vizuálního doprovodu hudby byly již dlouho před ním. Například v archivních poznámkách tehdejší doby lze najít zmínku o George Thomasu, který v roce 1894 promítal na plátno obrázky ručně malované na kus skla, které byly doprovázeny živou hudbou8.

Ve 20. letech minulého století začala éra experimentálních filmů, ve kterých malíři, režiséři a animátoři experimentovali s různými druhy záběrů a doprovázely je živou hudbou. Nejznámějším představitelem tohoto žánru byl německý animátor a režisér Oskar Fischinger9. Ten maloval abstraktní animace různých symbolů a čar, které následně synchronizoval s jazzovou a klasickou hudbou. Jedno z jeho nejznámějších děl tehdejší doby je „Spi ls“ 1926.

Ob 4 Sc n il u Spi ls od Oskara Fischingera 1926

8 The First Illustrated Song: Precursor of the Music Video. Historyofinformation [online]. Jeremy Norman & Co., 2014. Dostupné z: http://www.historyofinformation.com/detail.php?id=3990&fbclid=IwAR1QL1qPSG_mW1fPYmFtDPUctscxFv 82hYZaaKXeJ-1tHppYmCDsrsmPhKc 9 Oskar Fischinger. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Oskar_Fischinger

16 2.2.1 Hudební film

Píše se rok 1926, kdy filmová společnost Warner Bros. představila veřejnosti svůj nový vynález Vitaphone10, který navždy změnil kinematografii. Vitaphone totiž umožňuje promítat film na velké plátno a synchronně přehrávat zvuk na 16 palcových gramofonových deskách. Mezi filmaři se tento vynález rychle ujal a tak film poprvé promluvil.

Ob 5 S s i phone

V roce 1927 vzniká první zvukový film „The Jazz Singer11“. Synchronizovaný zvuk byl pouze v některých scénách. Hlavně v částech, ve kterých Jackie Robinowitz v roli hlavního hrdiny Ala Jolsona zpívá. Jinak je však snímek němý, s použitím mezititulků místo řeči a orchestrální hudbou typickou pro tu dobu.

„You ain’t heard nothin' yet!“ (Al Jolson12)

10 ПОЗНИН, В. Ф. ЗВУК В КИНО: ТЕХНОЛОГИЯ И ТВОРЧЕСТВО | THE SOUND OF CINEMA: TECHNOLOGY AND CREATIVITY. Mediamusic [online]. 2017. Dostupné z: http://mediamusic- journal.com/Issues/8_1.html 11 The Jazz Singer. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Jazz_Singer 12 JOLSON, Al. The Jazz Singer.1927 [movie]. Alan Crosland. https://www.youtube.com/watch?v=22NQuPrwbHA

17

Tento film si brzy získal velkou oblibu u diváků a stal se bodem zvratu v dějinách filmu tohoto předválečného období. Podle Austerlitze13 je to první americký film mající významnější vliv na globální myšlení a podobu tehdejšího hudebního videoklipu. Je to pěkný příklad toho, jak zfilmované hudební vystoupení interpreta ještě několik desítek let po svém zfilmování sklízí chválu na všech stranách. Aby se lépe synchronizoval zvuk s obrazem, byl pro natáčení zvolen formát 24 snímků za vteřinu místo tehdejších nejvíce používaných 16 snímků za vteřinu. Někteří hosté první premiéry „J ov ho p v k “ tvrdili, že v prvním promítaní šlo vidět malé vady synchronizace zvuku a obrazu, ale i tak tato technologie otevřela bránu do „hudebního filmu“. S postupem času byly vynalezeny lepší a levnější způsoby promítaní zvukového filmu jako Movietone a pak pro nás vice známý Photophone14. Po velkém úspěchu filmu „The Jazz Singer“ vznikají, po jeho vzoru, z pravidla 3 - 10 minutové hudební filmy. Zachycují především vystoupení tehdejších interpretů, převážně jazzvého zaměření. Původním účelem těchto krátkých hudebních filmů bylo bavit diváky o přestávkách v kině, avšak tyto klipy se pak staly odvážnějšími, výstřednějšími a začaly ukazovat chudobu a život chudiny ve velkých městech, až se navzdory cenzuře staly kritikou tehdejší doby.

2.2.2 Soundies

Píše se rok 1940 a celá planeta je zahalena depresivními pocity z druhé světové války. V amerických barech, hospodách, kavárnách a zábavních centrech začíná dominovat nový vynález fungující na mince, Soundies. Tříminutové hudební filmy natočené na 16 mm filmovou pásku produkoval New York, Chicago a Hollywood. Filmová páska se promítala na skleněnou desku, která byla umístěna v dřevěné konstrukci (vizuální jukebox).

13 AUSTERLITZ, Saul. Money for Nothing: A History of the Music Video from the Beatles to the White Stripes. 20. květen 2008. Londýn: Continuum International Publishing Group, 2007. ISBN 9780826418180. 14 ПОЗНИН, В. Ф. ЗВУК В КИНО: ТЕХНОЛОГИЯ И ТВОРЧЕСТВО | THE SOUND OF CINEMA: TECHNOLOGY AND CREATIVITY. Mediamusic [online]. 2017. Dostupné z: http://mediamusic- journal.com/Issues/8_1.html

18

Ob 6 Mech nis us Soundies uvni

Každý takový tehdejší „ ukebo “ obsahoval píseň, tanec nebo orchestrální číslo natočené živě, většinou se známými herci. Zpravidla se používaly jednoduché statické záběry pořízené ze dvou až tří kamer najednou, sestříhané tak, aby to bylo synchronizované se zvukovým záznamem v reálném čase. Zaznamenáno bylo 2000 vyprodukovaných klipů. Mnohé z nich dnes vypadají spíše jako staré domácí video. Byl to však velký pokrok v filmovém průmyslu, který rozšířil hranice hudebních filmů a krátkých klipů za hranice kin až do veřejných prostor. Díky nim prudce vzrostl zájem o film a kina zaznamenala nárůst diváků15.

Obraz 7. Soundies

Soundies pomohly lidem aspoň trochu zapomenout na existenční krizi 40. let.

15 Soundies. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2014. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Soundies

19 „B l o p edevší n ie o be s os n e ick ivo k e kv li v lce ne ohl oce ne e is ov “ (Saul Austerlitz16)

V 50. letech se ve Francii začínají objevovat vizuální jukeboxy pod názvem „Scopi one“17. Avšak popularita videojukeboxu moc dlouho netrvala, nahradilo ho televizní vysílání.

2.3 Příchod televize

Zásluhu na dalším pokroku a rozkvětu videoklipu má televizní vysílání. Počátkem 50. let se v domácnostech počínají objevovat první televizory a vzniká nový problém - je nedostatek vysílacího materiálu. Tehdy neexistovala žádná nahrávací zařízení ani záznamová média a vše muselo být vysíláno živě. Na obrazovkách televizorů objevují první podoby videoklipu. Jejich hlavním účelem bylo zaplnit mezery ve vysílacím programu. Jako první s tímto nápadem přišel režisér George Snadera, který navrhl v mezerách používat právě videoklipy. Ten nápad se zalíbil a později vznikají celé produkce postavené na natáčení videoklipů. George Snadera na tom postavil svou úspěšnou kariéru, ale po několika letech se zaplňovaní mezer vysílání videoklipy stalo neestetické a spolu s rostoucí kapacitou stanic vznikly celé televizní show jako American Bandstand v produkci režiséra Georga Snadera. Veškeré vysílání hudebních videoklipů se přesunulo do televizních show, které nabídly formy živě vysílaného televizního vystoupení kapely, kterou zpravidla doprovázeli tančící fanoušci. Za své vysílací období se American Bandstand stalo natolik populární, že se v něm vystřídala široká škála známých umělců a kapel.18

16 AUSTERLITZ, Saul. Money for Nothing: A History of the Music Video from the Beatles to the White Stripes. 20. květen 2008. Londýn: Continuum International Publishing Group, 2007. ISBN 9780826418180. 17 Soundies. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2014. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Soundies 18 ŠAŠEK, Filip. Souč sn videoklip eho v ov p os edk : Ch k e is ik n u p k ick v s up [online]. Brno, 2009. Dostupné také z: http://fresh-eye.cz/wp- content/uploads/2015/01/Soucasny_videoklip.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita.

20

Ob 8: síl ní A e ic n B nds nd

Tehdejší nahrávací kamery a vysílací technologie měly jeden velký nedostatek, neuměly replikovat předem natočené záznamy. To znamenalo, že, aby umělec mohl vystupovat v televizi, musel být fyzicky přítomen ve studiu v době vysílání a jeho vystoupení muselo být bezchybné, jelikož nebyla možnost opravit záznam pomocí vnějšího střihového zásahu. Tehdejší režiséři se snažili vymyslet něco zajímavého v rámci svých filmařských možností (střídaní kamerových záběrů, časté obměny osvětlení či rekvizit), ale tehdejší videoklip vypadal spíše jako divadelní představení a jen pomálu připomínal svého předchůdce, hudební film. Vždy když je nějaký problém, najde se řada lidí, kteří se ho snaží vyřešit. Přístroj, který vyřešil onen zapeklitý problém, vytvořil Alexander Michalovič Poniatoff v roce 1956 a byl vyráběn pod značkou Ampex. Přístroj byl schopný zaznamenat a potom reprodukovat obraz a zvuk z televizních kamer. Videomagnetofony umožňovaly nahrávat na kazety stopu napříč čtveřicí rotujících hlav. Objevilo se však několik problémů, mimo jiné omezení počtu reprodukcí s ohledem na snadno se trhající magnetofonovou pásku, ale vynález měl pro budoucí televizní vysílání nesmírný význam i navzdory svým technickým omezením. Růst obliby magnetických pásek jako záznamového média s sebou přinesl i rostoucí snahu o jejich

21 zdokonalení, což nakonec vedlo k vyřešení technologických omezení a umožnilo nahrávat i barevně19. Mimo klasických živých koncertů v ateliéru se začaly objevovat první nápady na kombinaci hudby a příběhu. Každodenní natáčení ve vlastním ateliéru se pro jednotlivé televizní stanice stalo natolik finančně náročné, že televizní stanice přestaly natáčet vlastní videoklipy a začaly je externě zadávat. Vznikl systém, kde jednotliví interpreti a kapely získávají plnou zodpovědnost a veškerá práva spojená s natáčením videoklipů, které po natočení zasílají jednotlivým televizním stanicím k odvysílání. Manažeři kapel najímají známé filmové režiséry, kteří začínají kombinovat živé nahrávky kapel s filmovým příběhem. Režiséři se inspirují významnými filmy jako americký film „Divoch“ režiséra László Benedeka, „D ungle p ed bulí“ (poprvé se rock´n´rollovou hudba začíná spojovat s rebélií mladých hraničící až se šíleností). Například píseň „Rock Around The Clock“ z tohoto filmu se stala velkým rockovým hitem20. Dalším filmem klíčovým pro vývoj videoklipu byl „J ilhouse Rock“ od režiséra Richarda Thorpa. Americký černobílý hraný film byl natočen filmovým studiem Metro- Goldwyn-Mayer v roce 1957. Hlavní postava Vince Everetta je odsouzená za zabití člověka ve rvačce a poslána do vězení, kde se naučí hrát na kytaru a zpívat. Po podmíněném propuštění se vydává na dráhu hudebníka. Ve filmu poprvé zazněla píseň „Jail Rock“ od Elvise Presleyho, která dosáhla 67. pozice v žebříčku Rolling Stone, 500 nejlepších písní všech dob. Po premiéře filmu byl úryvek s písní publikován zvlášť a díky tomu se z ní stal samostatný hudební videoklip. Je to jedna z klíčových scén z výše jmenované snímku, kde Elvis Presley tančí a zpívá ve vězení spolu se svými spoluvězni21.

19 MARUŠKOVÁ, Tereza. Hudební videoklip v dob nov ch dií [online]. Brno, 2013. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/mgo5d/bakalarska_prace_t2fl0.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Martin Flašar, Ph.D. 20 ŠAŠEK, Filip. Souč sn videoklip eho v ov p os edk : Ch k e is ik n u p k ick v s up [online]. Brno, 2009. Dostupné také z: http://fresh-eye.cz/wp- content/uploads/2015/01/Soucasny_videoklip.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. 21 Jailhouse Rock (film). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jailhouse_Rock_(film)

22

Ob 9: Z b filmu Jailhouse Rock

Někteří kritici a hudební historici tuto scénu považují za jeden z prvních performativních hudebních videoklipů, který je nejvíce blízký a podobný dnešnímu hudebnímu videoklipu. Jiní filmový kritici, jak na svých webových stránkách uvádí Česká televize, zas považují za nejstarší filmovou píseň na světe píseň „D e si do b u d e si v u“ z roku 1958, která byla původně součástí filmu „Sn dn ivo “ od režiséra Miloše Makovce z roku 1957. Po uvedení do kin však byla píseň dočasně po zásahu tehdejší cenzury vystřihnuta z filmu, jelikož podle názoru tehdejších nejvyšších hodnostářů byla písnička příliš chuligánská22.

Hudb v elevi i se uk l b úpln inou k vou O ches sedící n eviš i í l v s d en u ik n Jen d lšího d d e e sku ečn pohl í pohled n d d e e kou lícího s desk i “ (D vid Gil s Ps chologie edií 2012)

Než se v 70. letech objevily první videoklipy kapel, museli televizní tvůrci plnit studia tančícími mladými lidmi, aby divákům poskytli v době nejvíce populárního stylu glam rocku, alespoň nějaký vizuální zážitek. S příchod televizních hudebních hitparád, např. od MTV a dalších stanic, začal být obsah sdělení čím dál méně o hudbě a čím dál víc o audiovizuální podobě hudby. Tehdy se začal televizní obsah zásadně lišit od obsahu komunikovaného rádiem23.

22 STEINOCHEROVÁ, Lucie. ideoklip ko eno n MT : u ní či ko e ce?. Brno, 2011. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Martin Flašar, Ph.D. 23 GILES, David. Ps chologie dií. Praha: Grada, 2012. Z pohledu psychologie. ISBN 978-80-247-3921-2.

23 2.4 První hitparáda

Pro lidstvo byla 60. léta těžkým obdobím. Společnost reagovala na tehdejší politické dění silou, která se nikdy předtím v umělecké tvorbě neprojevila. Hnutí hippies reagovalo na válku ve Vietnamu neobvyklým uměleckým projevem, a přesto se dodnes jedná o jednu z mála skupin vzniklých na západní polokouli vytvořenou na základě kombinace populární hudby, drog a politiky. Ve uměleckém světě vznikaly happenings (poklidná setkání za účelem projevení nespokojenosti se současnou politickou situací). -----Začíná se rodit postavení autora a recipienta díla. Zároveň s růstem popularity britské skupiny Beatles se kult populární osobnosti stává fundamentem komerční branže vybudované na uměleckém základě. Ve světě hudebního videa se začíná objevovat subžánr prvních rockových, prvních popových videí24. S rozšířením televize se klipy staly důležitou součástí marketingu umělce. V roce 1964 se ve Velké Británii na televizní stanici BBC poprvé objevila každotýdenní show hitparád hudebních videoklipů Top of the Pops (TOTP), která se vysílala v Studio A na Dikenson Road v Longástu v Manchesteru, kterou BBC koupila u společnosti Mancuian Films v roce 1954. V prvním díle TOTP, který vedl James Savile, vystoupili The Rolling Stones s písní „I W nn Be You M n“, The Dave Clark Five s písní „Gl d All Ove “ The Beatles s písní „I W n o Hold You H nd“ a další. Top of the Pops je považován za předka moderního MTV v oblasti hudebních videoklipů. Mnoho kapel nahrávalo barevně zajímavá a snadno zapamatovatelná audivizuální díla, z nichž později vznikly hudební videoklipy, aby zvýšily svou šanci na výhru v hitparádě a nemusely každý týden dojíždět na natáčení. The Beatles s videoklipy jako „R in“ Penn Line“ a „S wbe Fields Fo eve “ se považují za zakladatele stylu hudebního televizního vysílání v 60. letech. Klipy pro TOTP natáčely taky kapely jako The Kinks, Queen, Black Sabbath. Na začátku 70. let se v TOTP objevují taneční skupiny jako Pan´s people, Ruby Flipper, Zoo, které předvedly první taneční verzi hit singlu, kterou se vyplnila mezera v programu, když se interpret z nějakého neobjevil ve studiu a ani nezaslal video k odvysílání. Show pravidelně obměňovala všechny své prvky – umělecký koncept, styl vedení a nespočet drobných detailů – a zůstala tak vždy populární a moderní. Vždy byla těsně spojována se stanicí BBC Radio 1 a skoro vždy byli její vedoucí rádio moderátoři. Výjimkou bylo pouze období z října 1991 do prosince 1994.

24 MARUŠKOVÁ, Tereza. Hudební videoklip v dob nov ch dií [online]. Brno, 2013. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/mgo5d/bakalarska_prace_t2fl0.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Martin Flašar, Ph.D.

24 Skotská kapela The Rezillos vydala v roce 1978 píseň pojmenovanou stejně jako pořad TOTP. Písnička sarkasticky kritizovala Top of the Pops a zbytek hudebního průmyslu. Za několik měsíců se písnička dostala do Top 20 Velké Británie a bylo ironií osudu, že musela kapela The Rezillos vystoupit s touto písní právě ve studiu TOTP.

Z le í n o Co je uk n ? P os k dlouho ko k d ví Co se p od v Co koupit Akciov h p o v še hi- i“ (The Rezillos - Top Of The Pops, 1978, z albumu Can.t Stand The Rezillos)

Původně neměl TOTP žádné velké ambice a nebyl plánovaný jako dlouhodobý projekt, ale show se nakonec vysílala 42 let a do éteru vyšlo až 2206 dílů. V 70. letech show TOTP přitahovala každou neděli minimálně 15 tisíc diváků před televizní obrazovky. Následně se show tradičně vysílala každý čtvrtek večer, ale až 14. června 1996 byla posunutá na pátek, což vyvolalo velkou vlnu nespokojenosti, protože šla paralelně s populárním seriálem Coronation Street na ITV25

2.5 Nástup MTV

V srpnu roku 1981 přišel na televizní obrazovky první čistě hudební kanál MTV, který měl předem vymezenou cílovou skupinu diváků. Zaměřoval se na diváky ve věkovém rozmezí 18 - 34 let. Už na konci 80. let sledovalo MTV přes 20 miliónů domácností a 85% tvořila předem vytečená věková kategorie. Původně kanál MTV vysílal nepřerušovaně jen a pouze hudební videoklipy. Hudební klipy byly poskytovány televizní stanici zdarma nahrávacími společnostmi, které vysílání videoklipů braly jako reklamu pro své interprety. Postupně vznikaly dceřiné kanály, které vysílaly různé hudební žánry. Prvotní struktura MTV byla taková, že se hudební videoklipy vysílaly 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.

25 Top of the Pops. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015. Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/Top_of_the_Pops

25 To však narušily postupně se přidávající pořady, které se buď zaměřovaly na hudební žánry nebo životní styl. Hudební videoklipy se potřebovaly dále rozvíjet, což jim kanál MTV jako první hudební kanálů umožnil. Díky velkému a rychlému nárůstu zájmu o něj, začaly postupně vznikat další podobné hudební stanice, které se inspirovaly MTV26.

2.5.1 Založení

Stanice MTV spustila své vysílání 1. srpna 1981, ale neměla ze začátku takový ohlas od publika a hudebního průmyslu, jak se očekávalo. Tvrdí se, že zlom přišel až v roce 1983, tehdy začala mít MTV vliv na hudební průmysl a to díky jejímu začínajícímu vysílání v New Yorku a Los Angeles, jež v té době byli považováni za zásadní spotřebitele populární kultury. Její zakladatel je Robert W. Pittman, který vytvořil pro MTV program a změnil tak dosavadní hudební průmysl. Nový fenomén jménem MTV byl na světě.

D p nov Rock nd Roll “ ( ode o John L ck 1 s pn 1981)

Původně byla MTV ve vlastnictví asociace Warner - Amex. V roce 1985 prodala svůj podíl na MTV společnosti Viacom International, která ji vlastní až dodnes27. Prvním odvysílaným klipem stanice se stala píseň „Video Killed the Radio Star“ skupiny The Buggles. Poté se na obrazovce objevil astronaut kráčející po Měsíci, ale místo americké vlajky zabodl do Měsíce vlajku s logem MTV28.

26 MARUŠKOVÁ, Tereza. Hudební videoklip v dob nov ch dií [online]. Brno, 2013. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/mgo5d/bakalarska_prace_t2fl0.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Martin Flašar, Ph.D. 27 JUNKOVÁ, Eliška. Glob li ční eno n MT [online]. Plzeň, 2011. Dostupné také z: https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/3277/1/Junkova_Globalizacni%20fenomen%20MTV.pdf. Bakalářská diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. 28 TYBUREC, Martin. 30 let legendární stanice MTV. Novinky [online]. 2003-, 2011, , 1. Dostupné z: https://www.novinky.cz/veda-skoly/historie2/clanek/30-let-legendarni-stanice-mtv-108789

26

Ob 10: Logo MT n elevi ních ob ovk ch

Úvodní píseň ( Video Killed the Radio S “ / ideo bilo o hl sovou hv du“) měla nejspíše naznačit na záměry stanice do budoucna. Před příchodem MTV byly populární hity hrány převážně jen v rádiích a teprve s ní přišel na populární scénu videoklip. V 80. letech nebylo ještě moc rozšířené točit ke skladbám videoklipy a tak si stanice musela často vystačit jen s promo videi nebo záznamy z koncertů. Hudební videoklipy uváděli a pouštěli mladí moderátoři, kteří se po čase díky tomu sami proslavili. Říkalo se jim VJs (video jockey). Jako moderátor se představil třeba také Phil Collins nebo zpěvačka Tina Turner. MTV stála na počátku kariéry mnoha známých osobností. Do té doby většinou lidé nemohli interprety vidět a znali je jen podle hlasu. Díky MTV si mohli diváci k hlasu přiřadit i tvář svých oblíbenců. Mezi takové patří třeba i Prince a Bon Jovi. Stanice MTV nedala však vzniknout jen novým idolům. Na kanálu MTV vystupovaly tak známé rockové hvězdy jako David Bowie, Rolling Stones nebo Rod Steward. Stanice se tak postupně stala známou a oblíbenou nejen mezi diváky, ale také mezi interprety. To upoutalo nahrávací společnosti a ty začaly rychle produkovat ke svým singlům i hudební videoklipy29. V roce 1987 se MTV dostává do Evropy a vzniká její vlastní vysílací stanice MTV Europe. Jejich vysílání započalo přenosem koncertu Eltona Johna. V té době bylo hlavní sídlo MTV v Amsterdamu. Prvním odvysílaným videoklipem na stanici MTV Europe se stal „Money for Nothing“ od britské rockové kapely Dire Straits. Začátek a konec videoklipu byl doprovázen hláškou od Stinga „I want my MTV.“ K desátému výročí založení MTV začal vysílat druhý kanál MTV 2. Na MTV 2 se přesunula většina videoprodukcí. Hlavní program přicházel se stále novými videoformáty, míchal dohromady různé televizní žánry, dával ještě větší důraz na životní styl mladých lidí a politicky se angažoval. Objevují se první reality show, animované seriály a modní magazíny.

29 TYBUREC, Martin. 30 let legendární stanice MTV. Novinky [online]. 2003-, 2011, , 1. Dostupné z: https://www.novinky.cz/veda-skoly/historie2/clanek/30-let-legendarni-stanice-mtv-108789

27 V druhé polovině 90. let se MTV setkává s novým problémem, s nástupem internetu. Internet začal MTV ubírat na počtu diváků, a proto musela založit vlastní internetovou stránku MTV.com. Trvalo však skoro 10 let než byla optimalizována do konečné podoby, jíž byl MTV Overdrive, který obsahoval velkou knihovnu videoklipů přístupnou přibližně jednomu milionu koncových uživatelů30.

2.5.2 Úspěchy

Jedním z největších událostí MTV se stalo slavnostní udílení hudebních cen „MTV Video Music Awards“. Poprvé se toto udílení cen konalo 14. září 1984. Od tohoto roku se hudební ceny MTV udílejí až dodnes a stala se z toho nejpopulárnější akce MTV s mnohaletou tradicí. Hudební interpreti soutěží se svými videoklipy o co největší počet sošek v podobě astronauta na měsíci. Tomuto ceremoniálu se také přezdívá „Oscar pro mladé“ podle publika, které se skládá převážně z diváků do dvaceti let. Největší počet sošek za jeden večer obdržel v roce 1987 zpěvák Peter Gabriel se svým videoklipem „Sledgehammer", za nějž dostal deset sošek. Mezi nejčastěji oceňované patří zpěvačka Madonna, ta má už dvacet sošek tohoto astronauta na měsíci.

Obraz 11 a 12: Klip Sledgeh e " od Petera Gabriela

Samotná Madonna se stala jednou z největších ikon MTV. Poprvé na sebe upozornila svým skandálním videoklipem „Like a Prayer“ a to v březnu 1989. Především se však

30 JUNKOVÁ, Eliška. Glob li ční eno n MT [online]. Plzeň, 2011. Dostupné také z: https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/3277/1/Junkova_Globalizacni%20fenomen%20MTV.pdf. Bakalářská diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni.

28 proslavila svými chytlavými tanečními písněmi, úspěšnými spoluprácemi s nejrůznějšími společníky a milostnými aférami. Stala se tak největší ženskou ikonou popové hudby31. Dalším významným oceněním se staly filmové ceny MTV „MTV Movie Awards“. Ty byly poprvé odvysílané 10. června 1992. Mezi hodnocené kategorie, které jsou udělované až dodnes patří: Best Movie, Best Performance in a Movie, Best Comedic Performance, Best Kiss a Best Villain. O něco později se k nim natrvalo přidaly další kategorie - Best Show a Best Fight. Další kategorie se postupně obměňovaly a měnily. Některé byly oceňovány jen jednou jako například kategorie Best Action Performance (pouze 2016) a nebo byly oceňovány pouze v rámci určitého období. Od roku 2005 je další pravidelně udělovanou cenou pod záštitou MTV Generation Award. Ta je nástupcem ceny Lifetime Achievement Award, která byla zrušena v roce 1998 potom, co měl její výherce Clint Howard emocionální příhodu. Trvalo pak skoro deset let, než se opět začalo oceňovat za úspěchy ve filmu. Cena Generation Award se ale stala významnějším oceněním než její předchůdce a uděluje se za dlouhodobý úspěch ve filmu.

n en ní e d no u lci k e n uk l du p sobiv ch olí osobní p o esion lní vkus s o e ú snou ú oveň len u “ (Jamie Foxx, MTV Generation Award at the 2013 MTV Movie Awards)

P vní d i ele cen Generation Award se stal Tom Cruise (2005) a dále ho následovaly osobnosti filmu jako jsou Jim Carrey (2006), Adam Sandler (2008), Ben Stiller (2009), Johnny Depp (2012) nebo Robert Downey, Jr. (2015). První ženou, která tuto cenu obdržela se stala Sandra Bullock (2010) a následně Reese Witherspoon (2011). Staly se tak zatím jedinými ženami, které toto ocenění obdržely32. Stanice MTV se pustila i do vlastní produkce a vytvořila řadu úspěšných pořadů. Z hudební sféry je nejúspěšnějším pořadem MTV Unplugged. Jde o sérii akustických koncertů, které MTV vysílá. Tento projekt odstartoval roku 1989 vystoupením americké kapely Bon Jovi. Stojí však za ním mnoho velkých jmen jako Nirvana, Kiss, Metalica, Oasis nebo 30 Seconds to Mars a Shakira33.

31 JUNKOVÁ, Eliška. Glob li ční eno n MT [online]. Plzeň, 2011. Dostupné také z: https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/3277/1/Junkova_Globalizacni%20fenomen%20MTV.pdf. Bakalářská diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. 32 MTV Movie & TV Awards. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/MTV_Movie_%26_TV_Awards 33 MTV Unplugged. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/MTV_Unplugged

29 Ze seriálové produkce MTV největšího úspěchu dosáhl seriál „Teen Wol “ který se na televizních obrazovkách udržel šest let (2011 - 2017). Byl to seriál vytvořený přímo stanicí MTV a jeho tvůrcem byl režisér Jeff Davis. Společně tak vytvořily mysteriózní hororové drama, které dalo vyniknout mladým hercům. Největšího úspěchu dosáhl jeden z hlavních představitelů Dylan O'Brien, který si v roce 2015 odnesl hned několik cen z MTV Movie Awards34. MTV se také podílela na vzniku řady kampaní. Účastnila se kampaně „United Colours od Benetton“, která měla zmírnit negativní důsledky kulturní rozdílnosti. Stanice MTV se nebála využít svého vlivu pro dobrou věc a snažila se upozornit na řadu celosvětových problémů. V roce 1986 vysílala kampaň proti drogám „Just Say No“. Pro změnu v roce 1991 se snažila upozornit na tehdejší velký problém, jímž byla nemoc AIDS, a spustila světovou kampaň, která měla zabránit dalšímu šíření nemoci. V roce 2011 spustila protidiskriminační kampaň „Fight For Your Rights: Take A Stand Against Discrimination". Dodnes se na kanálu MTV objevují spoty s kampaněmi, například s upozorněním na nezákonné obchody s lidmi v Asii a Evropě (MTV Exit) a to tak, že počet vysílání spotů jednotlivých kampaní mezi pořady převažuje nad počtem vysílání reklam35.

34 Teen Wolf: 2011 TV series. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Teen_Wolf_(2011_TV_series)#Broadcast 35 JUNKOVÁ, Eliška. Glob li ční eno n MT [online]. Plzeň, 2011. Dostupné také z: https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/3277/1/Junkova_Globalizacni%20fenomen%20MTV.pdf. Bakalářská diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni.

30 3 Moderní videoklip - nástroj pro zisk nebo umění

I přesto, že je videoklip často vnímán pouze jako informační médium, nepřestává být součástí filmového uměni a stejně jako ostatní formy umění, i videoklip lze zkomercializovat a využít k zmanipulování publika. Vzhledem k jeho formě, tzn. spojení videa a hudby, jsou nástroje marketingu v něm uplatnitelné oproti standardní reklamě značně omezeny, avšak působí na publikum na hraně vědomí a jsou o to účinnější, jelikož se jim vědomě nebráníme. Právě tohoto faktu by měl správný komerční videoklip využít při uplatňování pravidel marketingového mixu. V praxi celý proces probíhá přibližně takto. Nahrávací společnost natočí desku (produkt), kterou je potřeba propagovat. Podle marketingového průzkumu může být jedna z písní „chytlavá“ a osloví většinu z předem zvolené cílové skupiny (kupci). Aby se píseň dostala k co největšímu počtu lidí, společnost udělá další reklamní krok ve formě videoklipu (balíček) a pošle ho do éteru hitparád (místo). Jediné, co odlišuje videoklip od reklamního spotu, je absence jakékoliv zmínky ceny propagovaného produktu (cena). To je jeden z důvodů, proč je a není videoklip vnímán jako reklama. Ukázkovým příkladem komercializace videoklipu se stal začátek vysílání MTV. Nahrávací společnosti oznámily, že v prvním roce vysílání MTV prodej nahrávek interpretů odvysílaných na MTV stoupl o dvacet procent. V roce 1984 vydávají noviny Daily Variety článek o tom, že sledovanost MTV ovlivnila potencionální kupce desek více než návštěva koncertu, poslech rádia nebo sledování ostatních televizních kanálů. Filmový režiséři začínají úzce spolupracovat s reklamními režiséry a MTV začíná podepisovat smlouvy s nahrávacími společnostmi, jejichž cílem je „výroba umělých celebrit“ jako například Michael Jackson, první afroamerický zpěvák. Obraz sexu, úspěchu a krásek spoře oděných v oblečení luxusních značek už neprodává interpreta ale celý životní styl. Výrobci nábytku, oblečení i jídla rychle pochopí, že videoklipy jsou celý nový a zatím nevyužitý trh. Začínají uzavírat smlouvy s interprety a nahrávacími společnostmi, aby se jejich zboží objevilo ve videoklipu. Stanice MTV tuto skutečnost pochopila již na počátku 90. let, odkdy propaguje tento idylicky ztvárněný životní styl. Ze světa videoklipu se product placement posouvá blíže k divákům, do reality show a do bulvárních magazínů o životě celebrit. Videoklipová bariéra mezi umělcem a divákem se

31 zúžila. Již není obtížné napodobovat svůj idol, nosit stejné oblečení, jíst a pít stejné jídlo, které právě daný idol propaguje ve svých videoklipech36.

U l e li s vo en MT čín í vl s ní ivo e “ (Petr Balada37)

3.1 Videoklip jako nástroj pro zisk

Podle základů ekonomické teorie je cokoliv, co je populární a je po tom poptávka, základem pro získání zisku skrze uspokojení této poptávky nabídkou požadovaného zboží. K oslovení širšího okruhu potencionálních kupců pak slouží nejrůznější prostředky reklamy a marketingové strategie. I když je hudební videoklip formou umění, neznamená to, že ztrácí svou základní funkci - je médiem reklamy a zároveň poptávaným zbožím, jehož poptávka se s nástupem internetu ještě navýšila. Třebaže musel tento nástroj v televizi bojovat s velkou konkurencí a cenzurou, s nástupem internetu toto omezení přestalo platit a objevilo se nové pole působnosti.

Hudební vide sou spo ební bo í Jsou ob le k p o v b kon u ního p sobu ivo ního s lu k p o s o n ko odi k e p op gu í “ (Saul Austerlitz38)

Primární funkcí videoklipu je propagovat interpreta, ale pokud videoklip neobsahuje z marketingového hlediska snadno pochopitelnou informaci, může být taková reklama divákem odmítnuta. Dobře rozpoznatelná reklama se řídí pravidly marketingového mixu. Celý proces probíhá v několika krocích. Producent natočí desku (produkt), udělá marketingový průzkum a zjistí která z písní má největší potenciál uspět u cílové skupiny (potencionální kupci). Aby prodal celou desku, natočí hudební videoklip k potencionálně nejúspěšnější písničce a zveřejní jej v médiích. V ideálním případě reklamní trik zapůsobí na cílovou skupinu a lidé začnou nakupovat desku (produkt). Jediný důvod, proč videoklip není

36 BALADA, Petr. ideoklip: p o n di [online]. Brno, 2010. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/gzzl0/Petr_Balada_Videoklip__Promena_media.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. 37 BALADA, Petr. ideoklip: p o n di [online]. Brno, 2010. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/gzzl0/Petr_Balada_Videoklip__Promena_media.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. 38 AUSTERLITZ, Saul. Money for Nothing: A History of the Music Video from the Beatles to the White Stripes. 20. květen 2008. Londýn: Continuum International Publishing Group, 2007. ISBN 9780826418180.

32 jednoznačně považován za formu reklamy, je absence agresivní nabídky viz. „kupte naše zboží, protože je nejlepší/nejlevnější“. Jody Berland ve své eseji „Music video and media reconstruction“ tvrdí, že za poptávkou po videoklipech nestojí MTV, ale že tu poptávka již dlouho předtím. Pokud se už před zvukovým filmem nahrávací společnosti prodalo kolem 10 000 nahrávek ročně, s příchodem zvukového filmu počet prodaných nahrávek vzrostl až na 100 000 měsíčně. Po nástupu MTV trh s hudební produkcí, stoupl prodej hudebních nahrávek, dle nahrávacích společností, minimálně o 20 procent. V roce 1984 uveřejnily noviny Daily Variety výzkum naznačující, že sledování MTV ovlivnilo potencionální kupce nových desek mnohem více, než návštěva koncertů, poslech rádia nebo ostatní televizní kanály39.

Ji o n h nice e i videoklipe ekl ou se eš více o os u e dík hv d pu M donn nebo Mich el J ckson k e n če í vide ko b o b l ekl n Fo une 500 “ (Saul Austerlitz40)

Čím větší je popularita videoklipů, tím víc se na tom dá vydělat a v důsledku toho na scénu přichází „Merch“ (product placement). Když velký idol jako Michael Jackson ve svém videoklipu „Billie Je n“ fotografoval padoucha polaroidem Autophocus 660, tak to pro diváka znamená, že pokud chce být jako Jackson, musí ho mít taky. Nebo když chtěla mladá žena vypadat jako Madonna, mohla si pořídit klobouk jako měla Madonna ve svém populárním videoklipu. Mimo samotných produktů jsou videoklipy schopné propagovat i konzumní způsob života a to prostřednictvím materiálních symbolů. Hvězdy z populárních videoklipů se přesouvaly z nahrávacích studií do reality show a do bulvárních magazínů. To umožnilo fanouškům sledovat život jejich idolů nejen propracovaných nahrávkách ze studia, ale i u nich doma na televizní obrazovce. Mohli sledovat jejich zvyky a napodobovat je například nákupem stejné značky jídla, nošením stejné značky oblečení, koupí stejného auta nebo dokonce domu na stejné ulici.

39 BALADA, Petr. Videoklip: p o n di [online]. Brno, 2010. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/gzzl0/Petr_Balada_Videoklip__Promena_media.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. David Kořínek. 40 AUSTERLITZ, Saul. Money for Nothing: A History of the Music Video from the Beatles to the White Stripes. 20. květen 2008. Londýn: Continuum International Publishing Group, 2007. ISBN 9780826418180.

33 U l e li s vo en MT č l í vl s ní ivo e “ (Petr Balada41)

S rozšířením internetu začaly zisky televizních stanic klesat, a proto se začal objevovat nový trend - nakupování reklamního prostoru před vysíláním hudebního videoklipu bez ohledu na interpreta, žánr, tématiku. Když televizní stanice většinou vysílaly propracované reklamy směřované rovnou na cílovou skupinu potencionálních kupců, internetový marketing přistoupil k tématu reklamy právě naopak. Díky levné a dostupné technologii může neznámý interpret natočit videoklip a zveřejnit jej jediným klikem myši. Má tak příležitost oslovit podstatně širší publikum a získat tak mnohem větší šanci uspět na profesionální úrovni. Některé firmy proto začaly zaměstnávat své vlastní hledače talentů, kteří navazují s kontakty s těmito interprety a kolaborují s nimi.42

3.2 Videoklip jako umění

Nový rozvoj videoklipového průmyslu přinutil společnost zamyslet se nad prozatímním chápáním umění. Vznik nejrůznějších ocenění za nejlepší videoklipy nám brání uvažovat o videoklipech jako o pouhém marketingovém nástroji. Hlavním důvodem jsou hodnotící kritéria těchto ocenění, která neberou v potaz úspěšnost propagovaného výrobku, ale naopak vyzdvihují kvality uměleckého rázu. Porota se řídí stejnými kritérii posuzování jako při udílení filmových cen - přihlíží se zde pouze k uměleckým a estetickým hodnotám. Během historického vývoje umění prošel pojem „umění“ mnoha evolucemi a vyjadřoval mnoho rozdílných významů. Hlavní parametr však zůstal vždy stejný. Vztah mezi tvůrcem díla a divákem byl, je a zůstane tím hlavním. Minimálně po dvě století se tento vztah a jeho podstata nezměnily, ale přes to musí být neustále přezkoumáván kvůli nezadržitelnému vývoji nových médií a prostředků. Jako relativně nové médium našel film svou formu pouze postupně a v krátkém čase několika desítiletí absorboval z historicky starších médií jen to nejlepší. Základy fotografie, divadla, principy malby i hudebního kompozice – toto všechno obsahuje film považovaný za

41 BALADA, Petr. ideoklip: p o n di [online]. Brno, 2010. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/gzzl0/Petr_Balada_Videoklip__Promena_media.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. David Kořínek. 42 BALADA, Petr. ideoklip: p o n di [online]. Brno, 2010. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/gzzl0/Petr_Balada_Videoklip__Promena_media.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. David Kořínek.

34 umělecký subjekt a tento jeho potenciál se přenesl i do filmových adaptací. Videoklip je přímou adaptací filmu, takže se k němu váží stejné principy. Videoklip má mimo své primární funkce nosiče reklamního sdělení i umělecký potenciál. V tuto chvíli není možné zcela jasně stanovit obecné znaky, které ho umožňují rozpoznat. Stejně jako u filmu zde platí princip vtažení. Jedná se o pomyslné nabídnutí zážitku, které interpret vkládá do svého díla. I přes nerealizovatelnost charaktezice znaků uměleckého videoklipu, lze za takový označit ten, který se odlišuje samotným přístupem svého tvůrce. Místo obyčejné komerční nabídky do něj autor vkládá vlastní autorský záměr balancující na hraně bezedné propasti tuctové reklamní produkce. Tato autorská kvalita nemusí být vybudována pouze na hodnotách definovaných videoklipem, ale také na jedinečnosti technického zpracování, zpracování barev, kompozice nebo střihu. Z nabídky netradičních pohledů na tradiční žánr a případné zasazení do širokého kontextu reflexe doby43.

43 BALADA, Petr. ideoklip: p o n di [online]. Brno, 2010. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/gzzl0/Petr_Balada_Videoklip__Promena_media.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. David Kořínek.

35 4 Rockový videoklip a jeho specifika

4.1 Střihová skladba v rockovém videoklipu

Střihová skladba ve videoklipu se liší od skladby filmové jen nepatrně. Jsou si natolik podobné, že střihač, který celý život stříhal filmy, dokáže sám najít systém a začít stříhat videoklipy. V zásadě se jedná o stejné prvky jako je délka záběru, návaznost záběrů, čas a prostor, střihová sekvence a zvuková skladba. Náš zrak nevnímá svět staticky. Když ve svém zorném poli něco zahlédneme, podvědomě nás zajímá, co se s tím stane dál. Například, když si moucha sedne na stůl, zaujme nás mnohem více, než jen momentální pohled na mouchu, který je statický a nehybný. Zajímá nás taky, co se bude dít s mouchou dále. Zabiji ji nebo odletí? Na stejném principu je založené i naše vnímání filmu. Stres, zátěž, napětí, zvědavost a soucit jsou prvky, jejichž pomocí režisér běžně manipuluje s diváky. V hraném filmu je dán dramatický příběh, který můžeme více či méně ovlivnit a v dokumentu můžeme úplně překomponovat. Výhoda videoklipu je volnost, kterou autorovi poskytuje. Videoklip většinou vypráví příběh, který sleduje hudbu. Zatímco film vypráví příběh a hudba sleduje film. Jedině tak můžeme dosáhnout svého hlavního cíle a donutit diváka pochopit příběh. Vždy záleží na tom, co chceme sdělit divákovi. Základem je vybírání jednotlivých záběrů z roviny reality a postupné komponování filmu, který je více méně jen stínem reality. Do filmu se tak promítne nějaký náš názor či záměr. Hudební videoklip vznikl hlavně kvůli snaze odlišit se od ostatních audiovizuálních děl. Průkopníci této umělecké formy chtěli definovat nový způsob vnímání obrazu a skladby. Mezi charakteristické prvky hudebních videoklipů můžeme mimo jiné zařadit závislost střihu záběrů na rytmice skladby. Další charakteristické prvky a nové způsoby střihu prezentuje Carol Vernallis ve své knize „Experiencing Music Video“ z roku 200444. Grathic match - střih přes geometrické tvary a blízké záběry, které vůbec nemusí mít vzájemnou myšlenkovou návaznost

44 ŠAŠEK, Filip. Souč sn videoklip eho v ov p os edk : Ch k e is ik n u p k ick v s up [online]. Brno, 2009. Dostupné také z: http://fresh-eye.cz/wp- content/uploads/2015/01/Soucasny_videoklip.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita.

36

Ob 13: G hic ch Z č ek Obraz 14: Grathic match. Vysledek

 Jump cut – střih, který má působit na lidské vnímání objemu a pohybu prostoru, vynechává určitý počet okýnek uprostřed záběru  Střih v pohybu - součástí videoklipu je akce a akce se tvoří záběry obsahující pohyb, který se liší v rychlosti, směru nebo velikosti, základem je specifická práce kamery (švenk, zoom, přiblížení, oddálení, rozklepaná kamera atd.)  Eisenstein montáž - prolnutí několika záběrů najednou a následné vytvoření úplně nového obsahu Další specifický jev, se kterým se můžeme setkat pouze ve videoklipu, je audiovizuální dílo postavené pouze na performance. Tyto videoklipy pochází ještě z raných dob vývoje videoklipů. Neobsahují žádný děj, ale snaží se vytvořit co nejzajímavější střihovou kompozici. Často jsou zde hudebníci zachyceni při simulaci živého vystoupení sestříhaného ze záznamů různých póz a lokací. Obvykle jsou takovými místy nahrávací studia, ulice nebo filmové ateliéry. Podobné videoklipy se můžou objevovat v různých hudebních žánrech, s tanci nebo jenom zpěvem. Videoklipy ve stylu only performance obsahují pouze záznam z koncertu vystupující kapely a přítomných diváků. Takový žánr můžeme zařadit do vlastní podkategorie konce ní videoklip45. Videoklip je naprosto osvobozený od filmových pravidel a umožňuje tvůrci hrát si a experimentovat s různými záběry. Například některé videoklipy jsou specifické absencí střihové skladby, čímž je vytvořen dojem natáčení působícího jako „jeden záběr“. Takovým způsobem vznikl třeba klip od Green Day „Redund n “. Tento klip byl pokus replikovat krátkometrážní film „T ngo“46. Pomineme-li jednozáběrovky, je dalším zajímavým videoklipovým prvkem stoprocentní statická kamera. V takovém případě se v klipu objevují herci, kteří v jednom a tomtéž pokoji odehrají celý příběh každodenních činností. Další prvek

45 ŠAŠEK, Filip. Souč sn videoklip eho v ov p os edk : Ch k e is ik n u p k ick v s up [online]. Brno, 2009. Dostupné také z: http://fresh-eye.cz/wp- content/uploads/2015/01/Soucasny_videoklip.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. 46 Redundant (song). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Redundant_(song)

37 specifický pro rockový videoklip jsou krásné ženy, které zde nějakým způsobem dávají na odiv své ženské krásy, a proto bývají často podobné rockové klipy cenzurovány.

38 5 Cenzura rockového videoklipu 70. - 90. let

Cen u e kon ol o e ení sledov ní in o cí h o dn i sd lov cí i p os edk “ (Wikipedie.org)

Každý má právo se vyjádřit a sdělit světu, co chce říct. Ale opravdu má na to každý absolutní právo? S příchodem medií a nových sdělovacích prostředků přišla na scénu i cenzura, která kontroluje nebo omezuje zveřejňovaný obsah. Většinou je cenzura prováděná státem nebo úřadem jím stanoveným. A cenzuře se nevyhnula ani videoklipům. Čím více rostla obliba videoklipů, tím odvážněji v nich začali samotní interpreti vystupovat. Cenzurovat se může klip nejen kvůli nevhodnému obsahu, ať už sexuálnímu nebo náboženskému, ale také kvůli politickému vyznění či kritice. Většinou projdou videoklipy procesem cenzury pouze s menšími změnami, ale někdy může jejich obsah tak pobuřovat, že jsou v některých zemích zakázané úplně. Nejčastěji se tak u videoklipu setkáme s politickou cenzurou, náboženskou cenzurou nebo sexuální cenzurou. Dále jsou cenzurované nebo přímo zakazované videoklipy podněcující nezletilé ke konzumaci drog a alkoholu, násilí na dětech a všechny druhy násilných videoklipů. Počátky první větší zaznamenané cenzury jsou z 60. let z Ameriky. Byly zakazovány písně se sociálním podnětem (zpěváku Pele Seegerovi bylo kvůli tomu v USA zakázáno vystupovat) a mnoho dalších zmiňující problémy rasismu. Nechvalně známý je například koncert, kde zpěvák James Brown prohlásil proti obhájcům rasismu následující: „Jsem če noch se p šn n b vu sv k e se p šn e se se n odil ko če noch “ Rockeři začali psát písně odsuzující válku vedenou U.S.A. ve Vietnamu a písně na podporu amerických černochů v ghettech. V roce 1967 se konaly tři velké říjnové pochody k Bílému domu, kde byl následně uspořádán rockový koncert47. Takovéto burcovaní mladých k boji proti politice a systému nebyl skupině elit vládnoucích zemi příliš po chuti. V 70. letech, kdy probíhala hospodářská krize, se již vědělo, že by tato nespokojenost hlavně ze strany mladé generace vedla ke vzniku nových bojových písní. Jako reakci na to,

47 HÁJEK, Jakub. Nová vlna se starým obsahem. Neaktuality.cz [online]. 2012. Dostupné z: http://www.neaktuality.cz/kultura/nova-vlna-se-starym- obsahem/?fbclid=IwAR0rcVqpcXjHuMy21IMHc8UVOHIK19rqCROEYbv0mc9Aa2-Hc3HiEvAnuuc

39 dali vzniknout takzvané „nové“ vlně rockové hudby známé též jako punk rock, šílená hudba nebo prevít rock. Ta hlásala přesný opak než rocková hudba tehdejší doby. Měla dát takzvané „ztracené generaci“ novou životní filosofii pod heslem „No Future“ (Žádná budoucnost).

Buď e lhos e ní k ivo u kole sebe ne d e s nik p o i niče u! Nic ne s sl!“ ( o o nov “ ockov vln 48)

K tomu měly sloužit primitivní texty a hudba společně s provokujícím chováním, výstředním oblečením, barevnými vlasy atd. Někdy bláznivé kreace této módy zarážely i samotné zakladatele tohoto hnutí, ale tento mírumilovný protest za lepší způsob, jak upozornit na danou situaci než agresivně proti samotné společnosti, která to všechno způsobila. Záměrem bylo, aby v návaznosti na tuto hudbu vznikaly skupiny, které by tento životní styl, charakteristický mnohdy až vulgárními texty a hlukem, dále propagovaly mladým lidem a podávaly jim tuto „hudební drogu“, která by jim podsouvala antisocialistické myšlenky. Mládež tak měla být vedená k lhostejnosti a pasivitě vůči zavedenému řádu49. V českém státě si cenzurou prošel třeba klip „L sk e l sk “ od Lucie Bílé, který mohl být v České televizi vysílán až po osmé hodině večer. Tomu se tak stalo přímo na doporučení Rady České televize. Tehdy se odpůrci písně odvolávali na zákon na ochranu duševního a morálního vývoje dítěte. Toto rozhodní vyvolalo velké množství kritiky, jelikož na videoklipu samotném nenašli nic závadného ani samotní sexuologové50.

Obraz 15 a 16: Uk k písn L sk e l sk od Lucie Bíl

48 HÁJEK, Jakub. Nová vlna se starým obsahem. Neaktuality.cz [online]. 2012. Dostupné z: http://www.neaktuality.cz/kultura/nova-vlna-se-starym- obsahem/?fbclid=IwAR0rcVqpcXjHuMy21IMHc8UVOHIK19rqCROEYbv0mc9Aa2-Hc3HiEvAnuuc 49 HÁJEK, Jakub. Nová vlna se starým obsahem. Neaktuality.cz [online]. 2012. Dostupné z: http://www.neaktuality.cz/kultura/nova-vlna-se-starym- obsahem/?fbclid=IwAR0rcVqpcXjHuMy21IMHc8UVOHIK19rqCROEYbv0mc9Aa2-Hc3HiEvAnuuc 50 SRNA, Jaroslav. Česká televize cenzuruje videoklip Láska je láska, bojí se duševního vývoje dětí. Neaktuality.cz [online]. 2013. Dostupné z: http://www.neaktuality.cz/kultura/ceska-televize-cenzuruje- videoklip-laska-je-laska-boji-se-dusevniho-vyvoje- deti/?fbclid=IwAR2GFGO9guAj21JKLyoMhv7BMjFAR53y6faUvtQYlas5UHXB2aRlZirZ5ac

40

II. PRAKTICKÁ ČÁST 6 Hlavní téma rockového videoklipu 70. - 90. let

Pro analýzu a porovnání rockových videoklipů tehdejší doby, jsem se rozhodl vybrat tři nejpopulárnější témata rockové scény 70. a 80. let - tzn. láska, politika a kritika. Aby bylo možné objektivně posoudit videoklip, při výběru videoklipů jsem se řídil nejen vizuálně prezentovanými tématy, ale také i texty písní přeloženými do češtiny, abych jej mohl analyzovat stejně jako standardní celovečerní film. Zvoleným způsobem práce je postupná analýza videoklipů na základě tématu, scénáře, režie, hereckého výkonu, zvolení lokací a rekvizit, zvolení obrazu k textu hudby, kamerové zpracování, střihová skladba a postprodukce. V každém hlavním tématu jsou vybrané tři videoklipy, které budou na základě předchozích vyjmenovaných kritérií mezi sebou porovnávané. Každý z vybraných videoklipů reprezentuje jiný způsob zpracování hlavního tématu, ale společně je spojuje téma a společenský tlak na rockovou tvorbu tehdejší doby. Prvním a ústředním tématem, které se těšilo mezi interprety největší oblibě, byla l sk . Díla zpracovávající toto téma mají rozsah až gigantických rozměrů, protože láska je sám o sobě hodně široký pojem pro lidstvo. Spadají pod to i nejrůznější vyjádření a způsoby lásky. Ať už je to láska k někomu jinému nebo třeba píseň o lásce mezi přáteli. V této skupině mají velké zastoupení písně o jejích antonymech - nenávist, bolest a smrt. Když jsou však tyto texty a písně podrobeny pečlivé analýze, ve většině případů se pod vrstvou negativity opět nachází láska. Bolest ze ztráty někoho blízkého, podvody partnerů, žárlivost stojí v kontrastu čiré lásce a radosti ze života, dětinským žertům a uličnictví, které vždy rozveselí, protože to máme rádi, děláme to rádi a milujeme to. Je to velká oblast lidského života s velkou škálou různorodého témat pro tvůrce videoklipů. Další dvě témata mají v hudbě také velké zastoupení a často se můžeme setkat s tím, že se vzájemně překrývají. Když máme písně a videoklipy na téma politika a kritika, často se můžeme setkat s tím, že interpreti kritizují politiku a v politické tvorbě je kritika. V praktické části provádím analýzu obou těchto skupin právě proto, abych ukázal odlišnosti a rozdílné záměry této tvorby. Kritika sama o sobě jen na něco poukazuje, např. na nějaký specifický problém nebo situaci, ať už doma nebo ve světě a interpreti se s tím často ani na vlastní kůži nesetkali. Zatímco politická tvorba vznikala na základě toho, s čím se interpreti museli osobně potýkat, vyrovnat se s tím nebo je to nějak omezovalo. Politicky zaměřená tvorba se

41 více zabývá zavedenými normami a pravidly. A hlavně pojednává o problémech systému s daným politickým složením. Kritika má mnohdy mnohem globálnější dosah. Není to však vždy pravidlem a proto je mezi těmito dvěma skupinami pouze tenká hranice.

6.1 Láska

6.1.1 Joan Jett & The Blackhearts - I Love Rock 'N Roll, 1982 - 3:40

Písnička I love ock n oll“ byl nazpívaná a nahraná kapelou The Arrows v roce 1975, ale v roce 1979 zpěvačka Joan Jett uviděla v televizi nahrávku této britské kapely a rozhodla se nazpívat vlastní nahrávku této písničky. V roce 1982 Joan společně se svou skupinou The Blackhearts nahráli cover této písně a následně k ní vydali hudební videoklip. Klip byl natočen pro tehdy nový televizní kanál MTV, ale neměl moc velký úspěch. Video bylo původně natočeno barevně, ale následně bylo konvertované na černobílé, protože se Joan nelíbila červená kožená kombinéza v níž na nahrávce vystupovala. Na internetu se však k dispozici i původní barevná verze51. Hlavním tématem videoklipu je láska k rock´n'rollové hudbě. Videoklip nemá komplexní příběh. V americkém baru zní z jukeboxu jiná píseň od Joan Jett „Bad Repu ion“. Joan příchází k baru a přes okno kouká dovnitř. Rozhodne se jít dovnitř a zazpívat tam jinou svou píseň, než která zní z jukeboxu. Vedle jukeboxu stojí mladík a poslouchá. Bar se postupně zaplňuje lidmi a v refrénu začínají všichni zpívat s Joan. Joan přichází k jukeboxu, kde stojí mladík a začne si s ním povídat. Klip postupně graduje během společného zpěvu Joan s ostatními přítomnými, ale po zaznění posledního akordu kytary všichni odchází z baru a i Joan vidíme opouštět bar oknem. Vzhledem k tomu, že klip je cover a zpěvačka ukazuje sebe jako samostatnou drsnou rockerku (ženu) neměl tehdy tento klip na kanálu MTV moc velký úspěch52. Videoklip je natočený standardním způsobem vyprávění. Střídá drobný příběh a koncertní vystoupení, které se rytmicky kombinuje. Sám text a obraz spojuje jen velký jukebox, který stojí uprostřed baru a mladík, o kterém Joan zpívá. Hlavní postava je zároveň

51 I Love Rock 'n' Roll. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/I_Love_Rock_%27n%27_Roll#Joan_Jett_version 52 Джетт, Джоан. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%94%D0%B6%D0%B5%D1%82%D1%82,_%D0%94%D0%B6%D0%BE% D0%B0%D0%BD

42 vypravěčem celého příběhu, což je zdůrazněno neustálým očním kontaktem hlavního hrdiny s publikem pomyslně usazeným za objektivem kamery. Scénář k videoklipu má jednu velkou chybu, která je způsobená původní produkcí videoklipu. V původní barevné verzi režisér oddělil vypravěče od samotného příběho. Vzhledem k tomu, že se zachovala i původní barevná verze, můžeme posoudit, že hlavní pointa videoklipu je, že přijde žena a začne vyprávět příběh, jak se u jukeboxu setkala s mužem. Vypravěč je v černém oblečení a žena v červeném, ale v kvůli převodu barevného videoklipu na černobílý postřehne divák tento detail jen stěží. Další věc, kterou již zmiňovaná konverze zmařila, je režisérské rozhodnutí obléct hlavní postavu do červené a komparzdo černé. Zajímavě zvolený režijní postup je práce. Hlavní postava několikrát ukazuje a zdůrazňuje, co se bude dít dál neverbální komunikací (posunky hlavou směrem, kam diváci mají soustředit svou pozornost, zdůrazňovaní důležitých částí textu gesty). Režisér se rozhodl nenápadně použít narážku na její album a to fotografiemi za barem, které jsou vidět, když Joan vyleze na barový pult a chodí po něm. Požadovaná úroveň hereckých schopností kladených na jednotlivé aktéry je velice nízká. V celém videoklipu se Joan povedlo vypadat jako rocková „drsňačka“. Podle kompozice videoklipu a pravděpodobného režisérského záměru, si komparz neměl až do prvního refrénu všímat kamery, což se některým nepovedlo a v některých částech to působí jako rušivý prvek celého děje. Komparz vypadá jako velká fanouškovská základna kapely. Děj celého videoklipu se odehrává převážně v americkém baru s malým podiem, až na první a poslední záběr, kdy je Joan na ulici před barem. Bar, ve kterém se natáčelo, byl skutečný a hlavní rekvizita je velký retro jukebox stojící uprostřed baru, bez kterého by se nemohla rozvíjet hlavní zápletka videoklipu. Ve videoklipu se objevuje kamera na steadycamu, která se používá v příběhu a rozklepaná kamera v části, kde hraje kapela, aby se více zdůraznila atmosféra koncertu. V příběhu vidíme přejezdy kamery mezi objekty a simulaci statických záběrů (okraje prozrazují, že to není na stativu). Zajímavý záběr je první, kde se kamera otáčí po celém baru o 180 stupňů a najíždí na okno, kde poprvé uvidíme hlavní postavu. Originální videoklip je natočený ve formátu 3:4 a kameraman se snaží držet třetinovou nebo centrální kompozici. Je patrná snaha režiséra o použití velké hloubky ostrosti, aby zůstal v ostrosti jak hlavní objekt, tak i obraz za ním. Kvůli tomu byl set hodně nasvětlen, díky čemuž pozorujeme na tvářích aktérů absenci přirozených stínů. Při střihové skladbě ve druhém záběru došlo k chybě, která je matoucí, protože kvůli špatné sekvenci střídání pohledů - tzn. pohled hlavní postavy, hraní kapely, reakce hlavní

43 postavy – následuje po pohledu protipohled (dívá se - na co se dívá). Z dané střihové kompozice můžeme vidět skoro prázdný bar, holku, která přichází a kouká do okna, střih; vidíme kapelu, která hraje, střih; holka reaguje a vchází do hospody. Problém je v tom, že první a následující záběry kamery nám ukazují, že žádná kapela tam nebyla a přijde až v prvním refrénu, což je vzhledem k posloupnosti děje značně matoucí. Dalšími prvky střihové skladby jsou rychlé rytmické střihy, rychlé střídání velikosti záběrů, postprodukční zoom a ve finále se používá stop trik se závěrečnou prolínačkou na jiný záběr, který působí dojmem, že režisér nevěděl, jak děj videoklipu ukončit a nepřináší žádný posun v příběhu.

6.1.2 Bon Jovi - Livin' On A Prayer, 1986 - 4:08

Píseň „Livin' On A P e “ vznikla ze životního příběhu samotného spoluskladatele Richieho Sambora, který při hledání tématu písně popsal svůj vztah se servírkou Marií z dob, kdy ještě dělal taxikáře, svému kolegovi. Samotnému zpěvákovi kapely Jonovi Bon Jovimu se píseň úplně nezamlouvala a chvíli i váhal, jestli ji do alba zařadit. Tou dobou byli všichni pod velkým tlakem, jelikož nahrávací společnost na ně tlačila a chtěla po nich další úspěšný single po písni „You Give Love A B d N e“. Nakonec se píseň na album dostala a přinesla tak moc vytoužený úspěch. Proto se nebylo čemu divit, že nedlouho po jejím vydání k ní, pod vedením režiséra Wayneho Ishama, vznikl hudební klip. Ten se na MTV vysílal velmi často a to i přes své jednoduché podání. Píseň se tak stala jednou z neúspěšnějších písní kapely. Píseň zazněla a byla odehrána kapelou na významných událostech jako jsou Grammy nebo závěrečný ceremoniál zimních olympijských her. Byla vyhodnocena hudebním televizním kanálem VH1 jako nejlepší píseň 80. let, prodalo se jí na 800 000 kopií, stala se trojnásobně platinovou a má přes tři milióny legálních stáhnutí53. Na první pohled píseň „Livin' On A P e “ vypráví obyčejný příběh z prostředí backstage populární kapely Bon Jovi, ale když přeložíme text písně a pustíme ho spolu s videoklipem, tak si můžeme všimnout společných bodů textu a obrazu. V textu se objevují věty jako: „Musíme se držet toho, co máme,“ „Máme jeden druhého a to je hodně,“ a na videozáznamu si můžeme všimnout skupinky lidí, kteří mají za sebou dlouhou cestu k úspěchu. Tito lidé dřou a kvůli svým fanouškům neúnavně zkoušejí, což nakonec vygraduje v úspěšný koncert. Obraz můžeme také rozdělit na dvě části: přípravy před koncertem a samotný koncert. Režisér toto rozdělení ještě více zdůrazňuje přechodem z černobílého

53 BERNÝ, Lukáš. Bon Jovi – Livin’ On A Prayer. Oldiesradio [online]. Dostupné z: http://www.oldiesradio.cz/clanky/hudebni-knihovna/bon-jovi-livin-on-a-prayer/

44 obrazu do barevného, jako by chtěl říct, že tohle bylo to složité, ale teď už zbývá pouze sklidit sladké plody úspěchu, „Máme jeden druhého a to je hodně,“. Ve videoklipu jsou převážně prvky observace, ale někdy si komparz všimne kamery a pozitivně zareaguje. Scénář k videoklipu pravděpodobně vypadal spíše jako plán s cílem natočit making of a koncert kapely Bon Jovi a až během postprodukce se zrodila myšlenka udělat z toho propagaci kapely. Jde však poznat, že jsou ve videoklipu „dotáčky“, které uvádí nebo slouží jako přechody mezi jednotlivými záběry videoklipu. Videoklip „Livin' On A P e “ je natočený na barevnou filmovou pásku, ale byl později částečně převeden na černobílou, nejspíše dle záměrů režiséra. Ve videoklipu je plynulý přechod z černobílé na barevnou, který nikterak dílo nedegraduje. Také je možné, že kameraman natáčel začátek na černobílou filmovou pásku a konec na barevnou, ale černobílý začátek následně barevného záběru má totožnou tóninu a ostrost s částí černobílou, takže je to nepravděpodobné, protože je obtížné to udělat postprodukčně. Kameraman natáčí převážně v observačním módu, a proto je ve videoklipu kamera na steadycamu pro ušetření času. Střihová skladba videoklipu není nijak specifická ani zajímavá. V prvních záběrech se používají prolínající se záběry, ale v následujících záběrech vidíme střihovou skladbu typickou pro hudební videoklipy. Většina záběrů je vybraná náhodně a záběry zkoušky i koncertu jsou doprovázené synchronizovaným zpěvem zpěváka. Hlavně se používá rytmický střih do hudby. Střihač se řídí metodou dokumentárního střihu, snaží se střídat velikosti záběrů a spoléhá na zajímavý obsah.

6.1.3 Ram Jam - Black Betty, 1977 - 2:24

Než píseň „Black Betty“ dostala svou finální verzi, chvíli to trvalo. Její původní námět vychází z lidové a folkórní písně, jejíž původ není znám. S první upravenou verzí písně přišel bluesový hudebník Huddie William Leadbelly už ve 40. letech. Až po dobrých třiceti letech se ji ujala „skupina“ Ram Jam. Ram Jam byla sice opravdovou hudební skupinou, ale vznikla jen proto, aby mohla být nahrána píseň „Bl ck Be “ a to včetně příslušného videoklipu a alba. Potom však skupina opět zanikla. Takže otázkou zůstává: Kdo vlastně stojí za písní „Bl ck Be “ od skupiny Ram Jam? Strůjcem toho všeho byl kytarista budoucích Ram Jam. Před tím než skupina vznikla, si kytarista Bill Bartlett ve své kapele Starsturck píseň vyhlédl. Vzal původní 59 vteřinovou verzi písně, zaranžoval ji, prodloužil a dal do rock and rollové podoby. Už s kapelou Starstruck měla píseň úspěch, ale než se jejich hvězdná kariéra rozjela, kapela se rozpadla. Bill Bartlett upravenou nahrávku poslal do několika regionálních rádií v

45 New Yourku s tím, že jí hrají Ram Jam. Z písně se stal okamžitě hit, a tak Bill Bartlett neváhal a skupinu narychlo založil, aby píseň i s videoklipem a celým albem vzápětí natočil. Přestože se píseň stala úspěšnou i za hranicemi, kapela moc dlouho nevydržela, rozpadla se a žádný další hit už nevydala. Píseň „Bl ck Be “ od Ram Jam se tak stala jediným hitem této kapely, a i když se na první příčky hitparád dostala až jako cover verze v podání jiných kapel a interpretů, v hudební historii zůstala zapsaná jako původní píseň Ram Jam54. Příběhově je videoklip Bl ck Betty“ velmi prostý. Text vypráví příběh o ženě „Black Betty“, kterou vypravěč nesnáší a nesnáší ji tak moc, až je do ní zblázněný. Videoklipem provádí diváka vypravěč, zatímco kapela bokem vypráví příběh svým posluchačům. Samo o sobě video žádný příběh nemá, po celou dobu v něm sledujeme kapelu, která hraje a tím vypráví příběh svým přátelům venku na zahradě před domem. V pozadí je pozoruje pár lidí, kteří posedávají na motorkách nebo postávají okolo a v ruce mají pivo, až na jednoho, který se hned v úvodu písně podívá do kamery a pozvednutí piva pozdraví hosty, kteří zastávají úlohu tzv. „křoví“ kapely Ram Jam. Celý klip je performativní vystoupení kapely. Jak bylo výše řečeno, video samo o sobě nemá žádný děj, ale zpěvák mimikou a gestikou doprovází text písně. Na tom lze vidět, že videoklip je postaven na kameře více, než na dějové lince samotné. Režijní práce nebyla viditelná a hlavní cíl režiséra spočíval v namotivování kapely k co nejenergetičtější interpretaci písně. Celý videoklip je natočený několikrát na jednu kameru, která byla po celou dobu na stativu a kameraman při natáčení používá hned několik technik natáčení - statické záběry, švenk, náhled, podhled, přizoomování, odzoomovaní, nájezdy a odjezdy. Kameraman natáčí po 180 stupních z každého úhlu a natáčí celky, polocelky a detaily. Ve videoklipu se však objevuje jeden záběr (1:32), který je švenk ze zpěváka na bubeníka, kde se kamera v půlce švenku celá nadzvedne. Lze předpokládat, že byly fixační šrouby na stativu jemně povolené a při švenkování se kamera omylem nadzvedla. Jde to vidět i na tom, že se kamera na konci záběru rozklepe. Pro daný videoklip byla zvolená barevná filmová páska a na internetu se dá dohledat pouze v maximálním rozlišení 858x480. Střihač někdy střídá záběry po 180 stupních a opakovaně používá nejprve záběr polocelku zpěváka z pravého profilu a následně záběr polocelku zpěváka z levého profilu. Střihová skladba je postavená na klasickém rytmickém střihu a neobsahuje žádné specifické prvky.

54 Ram Jam – Black Betty. Oldiesradio [online]. Dostupné z: http://www.oldiesradio.cz/clanky/hudebni- knihovna/ram-jam-black-betty/

46 6.1.4 Shrnutí tématu: Láska

Audiovizuální dílo se stejně jako hudební videoklip nedá hodnotit pouze po vizuální stránce, stejně jako nemůžeme zhodnotit film s vypnutým zvukem. Hlavní téma videoklipu můžeme rozebírat, jen když audiovizuální dílo budeme analyzovat jako celek, což v tomto případě znamená přeložit text do českého jazyka. V době 60. až 80. let byla rocková hudba na vrcholu své popularity, ale témata, o kterých se psaly písně budou skoro vždy negativního charakteru. Jedno z nich je i láska. Ve videoklipu Joan Jett „I love rock n roll“ je to láska k rock and rollu jako k hudebnímu žánru, ve videoklipu od Bon Joviho „Livin' On A Prayer“ je to láska kapely ke svým členům, týmu a fanouškům a ve videoklipu Ram Jam „Black Betty“ je to neobyčejná láska k ženě, která vás vytáčí natolik, že se vaše nenávist změní v lásku. Všechny tyto tři videoklipy obsahují vystoupení interpreta, ale pouze ve videoklipu Joan Jett vyjadřuje obrazová část srozumitelný lineární příběh a text obsahuje slovo love (láska). Ostatní videoklipy obsahují spíše metaforickou formu lásky jak v textech, tak i v obrazu. Navíc pouze ve videoklipu od Joan Jett je práce režiséra a filmového štábu viditelná. Ostatní videoklipy jsou spíše založené na práci kameramana a střihače. Co se týče postprodukce, je pochopitelné, že ve videoklipu kapely Bon Jovi muselo dojít k drobné předprodukci a k velké postprodukční práci, jelikož videoklip byl od začátku plánovaný jako reportážní video. U videoklipu Joan Jett je zřejmý velký objem předprodukčních příprav a to především při zařizování lokací, komparzu, rekvizit, týmu osvětlovačů, kameramana, scénáristy i režiséra a nelze ani opomenout snahu vynaloženou na hladký průběh spolupráce kapely se zbytkem týmu. V postprodukci nebyly použité žádné speciální efekty, takže celý proces spočíval pouze ve změně barevnosti. Zatím co u Ram Jam byla potřeba jenom: zařízení lokace, komparz, rekvizity, kameraman a režisér. Střihač neměl žádný scénář, takže měl víceméně volnou ruku. Rocková hudba 60. až 80. let se často zabývá tématem lásky a vztahem mezi lidmi. Ne vždy však musí být toto téma zpracováno objektivně a zřetelně. Hudba je formou umění a umělec, který ji tvoří, nemusí dodržovat žádná pravidla, jak je tomu např. u experimentální tvorby. Pravidla definují lidé, kteří dělají analýzu interpretovy tvorby a na základě toho se jej snaží porovnávat s jinými umělci. Tak se standardně formulují tzv. charakteristické prvky, podle nichž se dané dílo zařazuje do nějaké kategorie. Experimentální tvorba ale nemusí být vždy úspěšná či populární a může na ni dokonce padnout negativní kritika jako například ve

47 videoklipu Joan Jett, kde se režisér snažil experimentovat s barvami a konečný videoklip musel být nakonec kvůli produkci převeden na černobílou pásku.

6.2 Politika

6.2.1 Sex Pistols - Holidays in the Sun, 1977 - 3:21

V 70. letech, když hudbě vládl progresivní rock a pop music, vstoupila na scénu kapela Sex Pistols se svými kontroverzními, kritickými a často politicky motivovanými texty, které podkreslovaly jejich punkovou hudbu. Sex Pistols jsou považováni za zakladatele punkového hnutí ve Velké Británii, které změnilo samotný rock and roll. Nejsou však známí jen díky svým textům, jejich tvorba byla často zastíněna skandály, které kapelu provázely. Jejich vystoupení musela často čelit odporu ze strany úřadů a střetávala se s pohromami i výtržnostmi. Ale přes to všechno, i přes své krátké trvání pouhých tři let, byla kapela stanicí BBC označena za „nejlepší anglickou punkovou kapelu“ a v roce 2006 se dostala i do Rock and Rollové Síně slávy. Sex Pistols se ale ceremoniálu odmítli zúčastnit a muzeum nazvali „močí ve víně“. Takhle vznikaly i jejich písně, jako odpověď na státní politiku a dění v zemi. Píseň „God S ve he Queen“ přímá kritika královny a její vlády, byla vydaná tak, aby kolidovala s 25. výročím usednutí královny Alžběty II. na britský trůn55. Videoklip „Holidays in he Sun“ vypráví příběh o tom, jak byla kapela Sex Pistols vyhozena z Channel Island v Jersey a musela jet do Berlína. Kapela tvrdila, že se tehdy v Londýně cítili, jako by byli ve vězeňském táboře. Údajně jim hrozila neustálá hrozba násilí ze strany policie a vlády56.

The bes hing we could do w s o go se up in p ison c p so ewhe e else Be lin nd i s dec dence w s good ide “ (John Lydon p v k k pel Se Pistols57)

Holid s in he Sun“ je natočený na barevnou filmovou pásku, na kterou je zaznamenané performativní vystoupení kapely v místním klubu. Na této pásce však lze také

55 Sex Pistols. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sex_Pistols 56 Holidays in the Sun (song). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Holidays_in_the_Sun_(song) 57 Holidays in the Sun (song). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Holidays_in_the_Sun_(song)

48 najít archivní materiály kapely z tohoto výletu do Berlína, o kterém zpívají, a které jsou pro kontrast použité v černobílé barvě. V archivních materiálech jde vždy jen o výlet a o procházky po Berlíně. Kapela se při procházkách Berlínem nudila a „vyváděla hlouposti“. Záběry na sebe nenavazují, je jich málo a nebyly natočené se záměrem použití ve videoklipu, což se projevilo na jejich kvalitě. Útržky těchto záběrů je prokládán celý videoklip. Tyto „útržky“ mají ve videoklipu hned dvojí funkci – vytváří pomyslné pauzy mezi jednotlivými segmenty zpěvákova textu a zároveň slouží jako důkaz pravdivosti příběhu, který kapela ve videoklipu vypráví. Při performativním vystoupení kapely v rámci videoklipu, kapela občas reaguje na přítomnost kamery jako například, když baskytarista plivne přímo do kamery nebo když do ní fanoušci křičí a mávají. Celý videoklip vypadá na neplánované, neprofesionální natáčení, protože záběry nemají návaznost a není zde zjevná žádná dějová linka. Tento vnější dojem však mohl být záměrný a stylistika má vypadat neprofesionálně, což by odpovídalo stylu kapely, jímž byl punk rock.

T hle C čkov p ehlídk il / Levne di log levn scen ie“ (text Holidays in the Sun, Sex Pistols58)

Při analýze kameramanského zpracování jsem narazil na problém určení způsobu, jakým byl videoklip natočen. Videoklip mohl být natáčen více kamerami najednou, ale v celém videoklipu jsem nezahlédl ani jediného kameramana, přičemž vzhledem k okolnostem by v případě platnosti této teorie museli natáčet minimálně 4 kameramani s ruční kamerou a je reálně nemožné, že by se žádný ani omylem nedostal do záběru, což se stává i u těch nejlepších produkcí. Jediný koho se dá na záběrech zahlédnout, je fotograf. Samozřejmě je tu možnost, že se na postprodukci podílel opravu výborný střihač, který záběry s členy štábu nahradil archivními materiály, pro což svědčí i malý počet použitých záběrů. Další možností, jak podle mě mohli natočit tento videoklip, je opakované natáčení zinscenovaného vystoupení tolikrát než měli dostačené množství použitelného audiovizuálního záznamu. Ale proti této teorii svědčí fakt, že jednotlivé záběry mají mezi sebou až příliš hladké přechody. V případě opakovaně zinscenovaného vystoupení by se podobného efektu dalo docílit jen obtížně. Jednou z možností, jak toho dosáhnout, je nacvičit celé vystoupení jako choreografii s přesně stanovenými pohyby, ale vzhledem k časové a finanční náročnosti je pravděpodobnost této varianty zanedbatelná.

58 Holidays In The Sun. Karaoketexty [online]. Dostupné z: https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/sex- pistols/holidays-in-the-sun-53612

49 Nicméně se ve videoklipu nachází několik záběrů, které na sebe nenavazují způsobem osvícení scény a není pro to jasné vysvětlení. Většina záběrů je nasvícená zelenomodrou barvou a ve větších celcích můžeme vidět, že lidé v publiku jsou lehce zelení. V detailních záběrech na publikum je však scéna nasvícená červeno-bílím světlem. V jiných záběrech, můžeme ten samý efekt pozorovat i na členech kapely: např. v jednom záběru je baskytarista nasvícen červeným světlem, (střih), v dalším záběru vidíme stejného baskytaristu, který je nasvícen tentokrát zeleným světlem. Tento efekt by samozřejmě mohl být způsoben citlivostí dané barevné filmové pásky na červenou barvu, takže když tři kameramani natáčeli na jeden druh filmové pásky a čtvrtý zvolil jinou dosáhlo se nechtěně tohoto efektu. Kdyby tato hypotéza byla pravdivá, pravděpodobně by se nepoužil záběr, do kterého vešel fotograf, který fotí členy kapely. Další věc, která v rámci celku nenavazuje na další záběry, a mohla se stát pouze při této hypotéze je záběr, jak baskytarista plivne do kamery a je v bundě, načež následuje půl vteřinový záběr na kytaristu a hned po něm vidíme záběr na zpěváka a v pozadí vidíme baskytaristu, který už nemá bundu. Vzhled k tomu, že baskytarista má přes rameno svojí baskytaru, je jen malá pravděpodobnost, že by ji stihl za půl vteřiny sundat, sundat bundu a následně si opět nasadit baskytaru. Přitom v obou záběrech vidíme zpěváka, který je úplně ve stejné poloze. To není jedinou zvláštností. V jednom rychlém záběru má dokonce kytarista tmavou kytaru a následně už používá jen bílou. Největší otazník visí nad záběrem s timecodem 1:32, kde jsou použity tři střihy vedle sebe, ale u každého záběru se posouvá kompozice a velikost záběru. Aby mohl být podobný střih imitován v reálném čase, museli by vedle sebe stát minimálně dva kameramani a oba natáčet zpěváka v podobných velikostech záběru. Třetí možnost, jak byl tento videoklip natočen, je, že tyto záběry byly natočené na celém koncertu kapely a sestříhané dokonale tak, že si divák nevšimne záměny posloupnosti jednotlivých záběrů. Z vlastních zkušeností vím, že je to velice složité ale reálné, protože každá kapela má svůj styl a neverbální vyjadřování, které kapela podvědomě opakuje při podobných situacích (stejné tempo, podobné akordy, riffy, přechody). Tuto hypotézu podporuje i existence záběrů zmíněných v rámci první teorie, kde je ten samý fanoušek zachycen při sundávání brýlí, následně jej divák opět vidí s nasazenými brýlemi a to se několikrát opakuje. Jediný důvod, proč je tato hypotéza jen těžce uvěřitelná je rok, ve kterém videoklip vznikl a tehdejší technologická omezení oproti dnešní době. Na postprodukci by musel pracovat opravdu mimořádný střihač. Po celou dobu natáčení videoklipu všechny kamery natáčí z ruky. Ve videoklipu se používají švenky, nájezdy, přizoomování. Zajímavý záběr je přes rameno bubeníka, kde

50 můžeme vidět celou atmosféru a fanoušky v hudební euforii. V několika záběrech si kameraman nechtěně stínil na objekty v záběru. V daném videoklipu chybí vedení režiséra a scénáristy a celé audiovizuální dílo je spíše záznam z koncertu s prostřihem soukromých archivních materiálů a výbornou prací střihače než logicky naplánovaný a vedený videoklip.

6.2.2 Eurythmics - Sweet Dreams, 1983 - 3:34

Hudební videoklip „Swee D e s“ kapely Eurythmics, byl natočen ještě před vydáním písně a alba, do nějž byl později zařazen. Klip je „klasikou“ raného období MTV. Píseň vznikla po rozchodu jejich předchozí kapely The Tourists. Po rozpadu kapely, zůstali spolu jen Annie Lennox a David Stewart, kteří společně založili duo s názvem Eurythmics. Jelikož se změnila a zmenšila sestava kapely, začali přemýšlet o novém přístupu ke své tvorbě. Oběma se tehdy zalíbilo, jak zní elektronický zvuk syntetizátorů, a to byl rozhodující důvod, proč do kapely syntezátory přidali. Při improvizaci s nimi vytvořil Stewart prvním riff a následně i rytmus, který se Lennox zalíbil. Tak začala vznikat práce nad písní „Sweet D e s“ Inspiraci pro text čerpala Lennox z nešťastného období po rozpadu předchozí kapely, ve které měla pocit, že žijí ve vysněném světě: Cí il se se vel i ni eln Píseň b l v e oho k se se cí il : be n d n nihilis ick “. Jejímu kolegovi to však přišlo až příliš depresivní a tak do textu přidal větu: „D svou hl vu v h u hni sebou “ Po svém vydání se píseň stala průlomovým hitem kapely59. Příběh hudebního videoklipu „Swee D e s“ začíná úderem pěsti o stůl. Následně je nám odhalena hlavní postava a tou je zpěvačka Annie Lenox, oblečená do pánského černého obleku, který symbolizuje nejvyšší moc a nadřazenost, má nakrátko střižené oranžové vlasy a hůl, která symbolizuje tvrdost. Ve videoklipu sledujeme Annie Lenox, která je vypravěčem celého příběhu, a jejího kolegu Davida Stewarda. Místnost, v které se klip odehrává, je zasedací místnost (podle hudebních ocenění na zdi se nejspíše jedná o studio producenta) s velkým stolem a židlemi uprostřed. Za nimi je televize, která vysílá obrazy startu rakety a davu lidí na ulici. Z místnosti se pak přesuneme pomocí hledáčku zbraně ven na parcelu u vody, kde nadále sledujeme jenom Annie a Davida na loďce a následně i na břehu jezera, jak hrají v masce na hudební nástroje. Krátce nato se záběr vrátí do místnosti, kde už leží Annie s

59 Sweet_Dreams_(Are_Made_of_This). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Sweet_Dreams_(Are_Made_of_This)

51 Davidem na stole a chodí kolem nich kráva, jejíž přítomnost je následně vysvětlena, když se tato dvě prostředí – místnost se stolem a břeh jezera - spojí a stůl se tak octne vedle stáda krav. Celá příběh je zakončený scénou, kde se Annie probouzí v posteli a zhasíná lampu. Ve videoklipu se tak střetávají tři roviny. První rovina ukazuje dominantní prostor, z kterého jsou řízeny osudy lidí. Druhá diváka vtahuje do reálného světa, ve kterém jsme denně pozorováni a lidé, kteří nás ovládají se zde skrývají pod maskou a poslední, třetí rovina je narážkou na idylický život, který žijeme jen ve snu o dokonalém světě. Videoklip se tématem opírá o text písně, která zpracovává bezmocnost běžného člověka, který je pouze loutkou v hrách mocných, kteří své loutky využijí a nepotřebné bez milosti odhodí. Je to však jen o pohledu na věc - buď je člověk ten, kdo ovládá (část odehrávající se ve studiu) nebo ten, kdo se nechá ovládat (narážka na sledování a stádo krav / záběr na kráčející dav, na který Annie ještě ukáže holí).

So e o he w n o use ou Some of them want to get used by you, Some of them want to abuse you, Some of them want to be bused “ (Eurythmics, Sweet Dreams60)

Dokud se videoklip odehrává v místnosti, barvy jsou teplé a příjemné. Používá se oranžová, červená a žlutá. K tomu si divák může všimnout hry se stíny, kdy je podsvícen jen hlavní objekt a pár kulis, kterých si máme povšimnout. Stíny jsou přitom ostré a nasvěceny jsou jen objekty, s kterými herci manipulují, tak aby se jejich nasvícením upoutala divákova pozornost právě na ně. V následující části, odehrávající se venku, se naopak používají barvy studené, hlavně modrá a zelená. Důležitým prvkem jsou zde masky, které mají na očích klapky zdůrazňují slepotu lidí k dění kolem. Ve venkovních záběrech je v kontrastu k záběrům předešlým absence stínu a je zde pouze malá hra se světlem. Celková atmosféra písně je podkreslena strohou mimikou hlavní postavy. Annie je zde schopna i skrze malá gesta a pomalé pohyby sdělit opravdu hodně. Její gesta jsou vždy výrazná a tvrdá. Klade jimi důraz tam, kde má podle písně být, nebo jimi vždy na něco upozorňuje. Zato David zachovává naprosto chladný až pasivní postoj, bez mimiky, soucitu a gest. Pohybují se pouze jeho ruce, na které je v rámci videoklipu kladen důraz jen zřídka ale

60 Sweet Dreams (Are Made Of This). Karaoketexty [online]. Dostupné z: https://www.karaoketexty.cz/texty- pisni/eurythmics/sweet-dreams-are-made-of-this-48017

52 dostatečně. Jeho psaní na klávesnici je ukázáno jen párkrát , ale symbolizuje psaní nařízení, jak lidé mají žít. Tyto záběry jsou nasvícené jen bílým světlem a částečně jsou ponořeny ve stínu. Režisér často používá trojbodové záběry pro zdůraznění větší moci. Vzhledem k průběhu děje a hereckým výkonům obou aktérů nařídil zřejmě režisér Annie a Davidovi, aby měli co nejkamenější výraz tváře a nevyjadřovali žádné emoce, ale Annie se to moc nedařilo (v posledních vteřinách záběru, si může divák všimnout jejího předčasného vystoupení z role, které je částečně skryto střihovou skladbou). Režisér si hraje ve videoklipu se světly a barevnou perspektivou. Lokaci režisér zvolil podle barvy vlasů zpěvačky (Annie má rezavé vlasy), aby vytvořil vzájemný barevný soulad a líbivou barevnou kompozici. Jediná scéna, která není zcela dobře pochopitelná, je ta, ve které se používá stoptrick, který je následně převeden do modré až fialové barvy. Tento trik se používá jen v jedné části, kde vhodně doplňuje hudbu, ale neslouží k posunu v ději. Při kameramanské práci vzniklo několik složitějších záběrů, pro které musel být použit rig nebo měl kameraman kameru na rameni. Jinak je většina videoklipu natočena ze stativu. Ve videoklipu se objevuje jen několik nájezdů, odjezdů a švenků. V postprodukci střihač často používá prolínající se záběry, převážně tehdy, když musel udělat střih mimo rytmus hudby. Ze speciálních efektů můžeme vidět dvojexpozici a používaní záběrů v záběru či zpomalení záběrů, které nesedí s FPS (počet snímků za sekundu). Do jednoho speciálního efektu museli použít prostřih více záběrů přes jeden bod (červené kolečko na čelo) na prvním záběru a udělali tak více expozicí, které v průběhu natáčení měnily.

6.2.3 Twisted Sisters - You Can't Stop Rock 'N Roll, 1983 - 4:46

Kapela Twisted Sisters je proslulá hlavně díky svým písním „We're Not Gonna Take It" a „I Wanna Rock" , které za svou popularitu vděčí svým humorným videoklipům. I když se to tak na první pohled může zdát, kapela nesázela jen na humor. Většina jejich písní pohrdá odporem mladé generace k výchově rodičů a kritizují vzdělávací systém. Na videoklipu k písni „You c n' s op Rock'n Roll“ je vidět, že ani tam od tohoto svého přesvědčení neupustili. Stejně jako píseň i videoklip vypovídá o jejich názoru na politiku a systém. Jejich videoklipy se staly natolik oblíbenými, že bylo možné je pravidelně vídat na MTV. Díky svým textům

53 byla kapela uvedena do Hudební síně slávy na Long Islandu. Dokonce byla jedna z jejich písní „I Wanna Rock" přepracována do populární hry „Guitar Hero Encore: Rocks 80s“61.

This il is dedic ed o good s e “ (Twisted Sister, You can't stop Rock'n Roll, videoklip62)

Právě tímto citátem začíná videoklip k písni „You c n' s op Rock'n Roll“. Tyto dvě věty (citát a název písně) divákovi nastiňují obsah videoklipu ještě před jeho shlédnutím. Vyjadřují také postoj kapely k dané politické situaci, kterou videoklip vyobrazuje a přibližuje. Celým videoklipem je veden jednoduchý příběh. Na prázdném staveništi se kapela Twisted Sisters připravuje na vystoupení. Stojí sami venku před dodávkou a chystají si své hudební nástroje. Dále vidíme zpěváka, jak pozoruje přijíždějící dodávku s nápisem Taste Squad (překlad by byl podle kontextu k úvodu Jednotka vkusu), kde sedí dva muži, kteří je sledují a telefonují přitom. Kapela se rychle sbalí a snaží se jim ujet. Po celou dobu zběsilého útěku v dodávce členové kapely hrají na hudební nástroje, až na pár částí kdy zastaví a provokují své pronásledovatele hraním přímo na ulici. V této části si můžeme povšimnout, jak rychle pronásledující muži zavírají dveře auta, okna a jeden z nich si nasazuje i sluchátka, aby hudbu kapely náhodou neslyšeli a „nenakazili“ se tak podvratnými názory kapely. Honička skončí na osamělé ulici, kde na pronásledující muže již čeká celá nachystaná kapela. Když začne hrát, jeden z pronásledovatelů se utíká schovat za popelnice a druhý potlačuje hudbu sluchátky, která však již nepomáhají přehlušit hranou hudbu. Nakonec tlaku hudby podléhá a vzdává se. Následuje záběr na muže, kterému na začátku pronásledovatelé volali, a jelikož nechali telefon zapnutý, muž všechno slyšel. S třesoucíma rukama si vytáhne a vypije celou lahvičku kapek. Nakonec i muž schovaný za popelnicemi podlehne vlivu hudby a začíná si ji užívat, stejně tak i muž na telefonním ustředí. To že muži vlivu hudby podlehli je ve videoklipu vyobrazeno nejprve změnou účesu (mají dlouhé ocke sk vlasy) a následně i změnou oblečení (scéna, kdy přicházejí na telefonní ústředí). Vše je nakonec zakončené scénou, kde kapela uprchne a dorazí na svůj koncert. Videoklip měl vypracovaný scénář do nejpodrobnějších detailů, jednotlivé prvky příběhu na sebe hladce navazovaly a to od začátku až do konce, divák je tak dějem proveden

61 Twisted Sister. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Twisted_Sister 62 https://www.youtube.com/watch?v=B0BnZuYHkbE

54 hladce, bez rušivých elementů. Příběh samotný obsahuje zřetelnou zápletku i konečné vyvrcholení, dokonale odpovídá textu písně, jako by byl navržen přesně pro ni. Každá věta v textu odpovídá ději v příběhu. Tím chce tvůrce zdůraznit, že text této písně je zbraň, kterou se dá použít proti režimu. Vypravěčem celého příběhu je samotná kapela (zpěvák), která nás textově provází děním od chvíle, kdy sednou do dodávky a začnou ujíždět, až do samotného závěrečného vyvrcholení na koncertě. Klip působí jako přímá provokace. Na samotném začátku je vidět, že kapela s největší pravděpodobností hlídku očekává a je na ni připravena. A to všechno jen proto, aby mohli nerušeně odehrát svůj koncert. Nejspíše se jedná o režisérský záměr a podtext videoklipu k aktuálnímu politickému dění. Hlavní myšlenka je o tom, že se vláda snaží pomocí tajné policie zastavit rock and roll, ale nikdy se jí to nepodaří.

You c n' s op ock 'n' oll “ (Twisted Sister, You can't stop Rock'n Roll63)

Velké režisérské práce si lze všimnout na práci s kapelou, kdy je s ní zacházeno jako s herci. Jejich kroky a vystupování je naaranžováno tak, aby byla hudba jen doprovod k videoklipu a ten sám slouží jako malý film. Scény jsou evidentně předem promyšlené a není zde místa pro improvizaci. Každá scéna má svůj význam a rozvíjí nám danou situaci. Od začátku jsou viditelné všechny hlavní i vedlejší postavy a jsou určeny jejich role v příběhu. Režisér nebral hudební videoklip jako čistou propagaci kapely, ale jako samostatný film. Ve scénáři se používají filmové prvky, které mají příběh, zápletku, dob zvratu a závěr. Tento videoklip je točený převážně kamerou na stativu. Jen v pár záběrech natáčí kameraman z ruční kamery na rameni - jedná o záběry z auta a pár detailů na kapelu. V několika záběrech si můžeme všimnout i použití jízdy, kdy byla kamera s největší pravděpodobností na kolejích, protože je tato technika záznamu použita jen v jedné části videoklipu, kdy se natáčelo v jednotném prostředí a záběry na sebe navazují. Zajímavé jsou scény natočené v autech, můžeme na nich vidět, že záběry na kapelu v autě jsou více rozklepané než záběry z druhého auta. To je způsobeno tím, že při natáčení kapely je kameraman na místě spolujezdce a kameru má na rameni, zatímco na záběrech z druhého auta, je kamera připevněná zvenku na autě pomocí nějaké konstrukce. Je tak nehybná vůči

63 You Can't Stop Rock 'N' Roll. Karaoketexty [online]. Dostupné z: https://www.karaoketexty.cz/texty- pisni/twisted-sister/you-can-t-stop-rock-n-roll-94615

55 autu, tímto tvoří stabilizaci (režisérský záměr, velký kontrast mezi interprety a tajnou policií), při které se nemění úhel ani velikost záběru. Barevně je klip poměrně mdlý, až teprve na úplný závěr, kdy už je kapela pod světly koncertních reflektorů se objevují náznaky barev. Klip postrádá ve venkovních lokacích stíny, což je zapříčiněno slunečným počasím, kdy byly přeexpozice tlumená silnými ND filtry. Dosvěcovaná byla scéna venkovního vystoupení kapely, kde byla použita umělá světla a barevný kouř. Kvůli malému posunu stínů, byla tato část s největší pravděpodobností natočena na více kamer. Jediné ostré stíny jsou vidět až na záznamech z interiéru, kde byla pro nasvícení prostoru použitá studiová světla. V autě umělá světla nebyla, avšak byla schválně vybrána auta s velkým počtem oken. Videoklip je sestříhán jako film, střihač dodržoval technický scénář. Záběry na sebe navazují, střídají velikosti a nebyla patrná žádná viditelná střihačská chyba ani žádná jiná postprodukční chyba.

6.2.4 Shrnutí téma: Politika

Politická situace byla pro lidi vždy aktuálním tématem. Politika vždy řídila svět a je tu od samotného počátku, ale ne každý s ní souhlasí a málokdo z občanů ji může individuálně ovlivnit. Proto není divu, že i v rocku si zpracování tohoto tématu našlo široké zastoupení a stalo se pomyslným bezpečnostním ventilem. Rocková tvorba se tomuto tématu věnovala hodně a často a platí to dodnes. V tehdejší době byl ze strany veřejných institucí vyvíjen na umělce velký tlak a umělecká tvorba byla tvrdě cenzurována, a proto umělci toužili po větší svobodě. Existovala jen jedna možnost - „buď děláš to, co říkáme my nebo jsi proti nám“ - neexistoval pojem svobody umělecké tvorby. Zástupci rockové tvorby tímto vynuceným konformismem opovrhovali, chtěli hlavně svobodu a proto své názory vyjadřovali skrze svou tvorbu. Ale zároveň chtěli být i něčím více a díky oblibě, kterou si u mladé generace rocková hudba získala, se hudebníkům nabídlo volné pole působnosti, kde nebyli omezováni režimem. Začali ve své hudbě filozofovat, vyjadřovali své postoje na zastaralé politické názory a politickou propagandu, ať už doslovně nebo obrazně. Díky charakteristickým prvkům rockové hudby nedokázal být žádný jiný hudební žánr natolik energický a proaktivní ve svých postojích motivujících k činnosti. Vše výše jmenované je zastoupeno i v mém výběru videoklipů zabývajích se politickým tématem. Videoklipy svým tématem, hudbou i rozdílným vizuálním zpracováním burcují lid k zamyšlení nad daným problémem. Ve videoklipu od Sex Pistopls „Holidays in he Sun“ se

56 setkáváme s problémem lidské omezenosti, když se člověk ve své vlastní zemi začne cítit jako ve vězení. Volba zpracování jejich videoklipu odpovídá tomuto tématu a vystihuje jej i za použití malého hereckého výkonů a silného děje. Ukazuje kapelu v jejich přirozeném koncertním prostředí, kde je kapela ve svém živlu a je pro ni tak nejsnadnější zprostředkovat své emoce divákovi. Naprostým opakem je videoklip od kapely Twisted Sister You c n' s op Rock'n Roll“. Videoklip staví na příběhu, který má silnou dějovou linku a podrobně popisuje problémy, s kterými se kapela potýká. Nepoužívá metafory, symbolismy ani emoce. To je něco, s čím se nesetkáme ani u jedné z dalších zde zmiňovaných kapel. Poslední videoklip v této trojici, „Swee D e s“ od kapel Eurythmics, opět přistupuje ke zpracování daného tématu z úplně jiného úhlu pohledu než oba předešlé videoklipy. Zatímco jedna kapela to „hraje na emoce a sebe vyjádření“, druhá sází na humor a děj. „Swee D e s“ však tyto prostředky naprosto ignoruje. Podává videoklip jako svůj vlastní fiktivní svět, který stojí na přirovnáních, gestech a metaforách. Nenabídne divákovi moc děje ani emocí, ale přesto na něj vyvíjí tlak a nebojí se mu říct věci narovinu čí poukázat na lidskou hloupost a ovladatelnost. Shrneme-li poznatky vyplynulé z analýz všech tří videoklipů, nelze udělat nic jiného než konstatovat, že i přes jejich naprostou vzájemnou odlišnost vystihují danou situaci a hlavní téma. Po technické stránce se videoklipy od sebe hodně liší. Jednoduchý technický scénář ve videoklipu „Holidays in he Sun“ neznamená, že by tento přístup nebyl použitelný pro hudební videoklip. Svým zpracováním se ale od ostatních dvou výrazně liší. Je to dáno hlavně tím, že za zbylými videoklipy je velká předprodukční práce a práce režiséra, která se na videoklipech výrazně podepsala. Videoklipy jsou promyšlené a hodně si pohrávají s detaily i s daným tématem. Připomínají mnohem více hudební film než hudební videoklip, ale i přesto splňují všechny charakteristické prvky videoklipu. Videoklip „Holidays in he Sun“ má ve své jednoduchosti, kdy používá jako hlavní protagonisty výhradně kapelu, určitou sílu. Stojí však více na textu písně a tak sdělení, které chce kapela divákovi předat, nemůže být divákovi představeno plným využitím vizuální části videoklipu. Ostatní dva videoklipy této možnosti využily. Však ani videoklip „Sweet D e s“, nemá takové propojení obrazu s textem jako „You c n' s op Rock'n Roll“. Jejich videoklip naprosto přesně vystihuje text písně, téma a ztotožňuje diváka s daným problém skrze ukázku toho, co si v tu chvíli musela kapela prožít. Videoklip je postavený na humorné stránce, která se snaží dané téma zlehčit a tím diváka tolik nezatížit. Rubovou stranou tohoto přístupu je, že zde nemohou být použity metafory a symbolismy, které by na diváka

57 zapůsobily emocionálně a pomohly mu lépe pochopit danou situaci, což by jej následně přivedlo k hlubšímu zamyšlení nad zpracovaným tématem. Všechny tři videoklipy mají společnou příčinu vzniku. Měli předem vytyčenou cílovou skupinu a způsob distribuce. Ve videoklipech můžeme vidět profesionální způsob zpracování obcházení systému, jak předat nelegální myšlenku lidem legálním způsobem a tím obejít cenzuru. Takto jsou všech třech klipech splněny hlavní myšlenky a požadavky rocku.

6.3 Kritika

6.3.1 Pink Floyd - Money, 1973 - 4:43

S kapelou Pink Floyd se pojí mnoho známých písní, které patří k rockové historii stejně neodmyslitelně jako kapela samotná. Často v jejich písní najdeme filozofické texty, které nás nutí, abychom se sami nad sebou zamysleli. Největším zlomem a úspěchem jejich kariéry bylo vydání alba „The Dark Side of the Moon" v roce 1973. Skladba „Mone “ se dostala do Top 20 v USA. Díky tomuto albu se dostala kapela poprvé na první příčky amerických hitparád. Album se stalo jedním z nejprodávanějších alb v USA. Text písně „Mone “ se stal natolik inspirujícím pro některé umělce, že kupříkladu ve filmu „The Wall“ (1982), je text citován jako replika učitele. Píseň se tak stala známou ne jen pro svou kritiku hospodaření z penězi, ale taky pro svou hudební formu a kytarové sólo64. Ve videoklipu „Mone “ jde více o obrazy než o děj. Místo klasické dějové linky sledujeme peníze. Od prvotního zvuku cinkání mincí z výroby, k jejich vydělání a nakonec k jejich utrácení. Pozorujeme, kolikati různými způsoby se dají peníze vydělat a ještě lépe, jak se dají utrácet. Text písně pojednává o tom, jak peníze řídí svět a zatím co nám videoklip vyobrazuje hlavně dělníky, jak tvrdě pracují, peníze se ve videoklipu vždy utrácejí za drahé věci jako kaviár, luxusní kabát, letadlo, fotbalový tým, drahý dům atd., což by si normálně takový dělník nemohl nikdy dovolit. Text písně i videoklip samotný kritizují bohaté vrstvy společnosti, které si žijí v luxusu, zatímco třou bídu s nouzí. Videoklip působí jako televizní dokument, který se vysmívá bohatým vrstvám. Má svou strukturu a scénář, kterého se drží. Úplně první záběr je na gramofonovou desku a po něm následují sypající se mince, jejichž cinkot tvoří první část písně. Poté se postupně přidávají další hudební nástroje a teprve s počátkem textu se kamera přestane soustředit na

64 Money (píseň, Pink Floyd). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Money_(p%C3%ADse%C5%88,_Pink_Floyd)

58 mince. Text v tomto videoklipu hlavně kritizuje a hraje větší roli než obraz. Obraz ho jen zřídka úzce doprovází, i když je zde patrná občasná synchronie mezi zobrazovaným a věcmi právě rozebíranými v textu. V obrazu je absence hlavních postav a vypravěče. Není v něm žádný záběr na kapelu nebo jiného herce, který by nás videoklipem provázel, pouze na sociální herce. Videoklip neslouží jako reklama a propagace kapely. Při hlubším zkoumaní je ale patrných pár nenápadných propagačních záběrů kapely. Přesněji řečeno se jedná o jeden záběr, který je rozstříhaný a použitý napříč celým videoklipem. Je to záběr, kdy po výrobním pásu jede gramofonová deska. Jde o desku kapely Pink Floyd s názvem „The D k Side o he Moon“ z které je i píseň „Mone “. Je očividné, že je to režisérský záměr, jak zviditelnit kapelu ve videoklipu, i když ona sama zde neúčinkuje. Z velké části se videoklip skládá z archivních materiálů, přesto jsou tam ale i záběry, které byli účelně natočené právě pro tento videoklip (například silueta ženy, záběry s gramofonovou deskou). Právě proto stojí tento klip více na střihačské práci, než na práci kameramana. Videoklip je sestříhán do rytmu písně a snaží se v některých částech vizuálně podpořit text písně. Což není takový problém, jelikož píseň vlastně nemá refrén, podařilo se tvůrcům vyhnout nechtěnému opakování sekvence záběrů. Přesto však střihač využívá opakování záběrů jednotlivých motivů peněz, gramofonové deska a oka, které diváka provází celým videoklipem. Peníze jsou hlavním motivem písně, deska slouží k nenápadné propagaci kapely a oko, které se s každým záběrem přibližuje, vytváří napětí. Nicméně lze si všimnout i záběrů, které se opakují zbytečně aniž by do děje přinášely něco hodnotného. Záměrem opakování vybraných záběrů bylo ukázat ten nekonečný koloběh točení peněz a v rychlejší sekvenci znovu ukázat, za co všechno je někteří lidé utrácejí a jak těžce je jiní vydělávají. Toto opakování dynamicky podporuje tempo videoklipu a vytváří tak tlak na diváka. Hlavní pointou videoklipu je kritika bohatých vrstev a přesvědčení, že peníze hýbou světem. Objevují se zde také prvky rasistického i politického kontextu ztvárněného obrazem afroameričanů vykonávajících „podřadné“ práce na území USA v kontrastu k bohatým lidem, kteří jsou vždy zpodobňováni jako příslušníci bílé rasy.

6.3.2 Deep Purple - Child in Time, 1970 - 10:04

Child in Ti e“ je píseň kapely Deep Purple inspirovaná riffem písně „Bombay C lling“ od skupiny It's a Beautiful Day a tématem války ve Vietnamu. Píseň je známá hlavně pro svou délku, která činí deset minut a devatenáct sekund. Často se tak můžeme

59 setkat s tím, že je značená jako: Child in Time part 1 and part 2 (část 1. a část 2.). Kapela It's a Beautiful Day se ale na své kolegy z Deep Purple za vypůjčení své skladby nehněvala a na oplátku si od nich vypůjčila píseň „Wring That Neck" a přejmenovala ji ve svém druhém albu na „Don nd Dewe “. Podle Iana Gillana má píseň „Bo b C lling“ dvě stany, lyrickou a hudební. Po hudební stránce to byla píseň „Bo b C lling“. Myslel si, že je to svěží, originální a zní to dobře, a tak se rozhodl skladbu trochu přepracovat a drobnými změnami z ní udělat něco nového, v čem by se jako hlavní téma odrážela válka. To dalo vzniknout řádku: „Sl dk d i v č se uvidí e linii “. To považují za lyrickou stránku písně. Téma války a nelidskosti v písni se staly něčím jako hymnou heavy metalu a příkladem uměleckého rocku65. Příběh videoklipu začíná klidně, pozorujeme v něm skupinku bezstarostných mladých lidí, kteří si užívají života. Mladí lidé si veřejně projevují lásku, baví se, tráví spolu čas a nevšímají si odsuzujících pohledů kolemjdoucích. Pozorujeme již od jejich ranního příjezdu vlakem do města, jak se pohybují po městě a večer jdou na koncert kapely Deep Purple. Toto je zlomová chvíle příběhu, který do té doby působí klidně a mírně. Poprvé si můžeme všimnout mužů v policejních uniformách, kteří mají celý koncert pod kontrolou. Chvíle radosti a euforie z koncertu jsou tváří v tvář síle cenzury vystřídány tvrdou realitou. Muži v uniformách začínají dav rozhánět, mladí lidé se s nimi perou a jsou následně zatýkáni. Vrcholem policejní brutality je chování policistů stojících na hasičském autě, kteří prudkým proudem vody „bičují“ bezbranné mladé lidi sedící na zemi do zad. Celým příběhem nás provází kapela Deep Purple, která vypráví o stinné stránce války. Scénář videoklipu je jednoduchý, ale předem do detailů promyšlený. Drží se časové osy jednoho dne, během něhož dojde k vystoupení kapely. Kapela je tak vypravěčem celého videoklipu, i když nezasahuje do videoklipu přímo a její členové nejsou ani hlavními postavami (koncert kapely se odehrává v místnosti a děj příběhu na ulici). Hlavní téma videoklipu je kritika postojů vlády k válce ve Vietnamu a způsobů, jakým se tam chová. Mladí lidé jsou obalamuceni a následně posíláni do přední palebné linie. Jsou jim podsouvané bláhové iluze a ideály, které se pak mnění v krutou realitu a smrt na bojišti. Videoklip obrazově doprovází text písně, který toto jednání kritizuje a přímo v něm pojednává o tom, jak posílají „slepé“ do prvních řad na smrt.

65 Child in Time. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Child_in_Time

60 Swee child in i e ou'll see he line Line, that's drawn, between the Good and the Bad, See the blind man, he's shooting at the world.“ (Deep Purple, Child in Time66)

Ze začátku záběry ve videoklipu vypadají jako dokumentární archivní materiály. Videoklip však jen využívá dokumentární styl natáčení a pomáhá tak divákovi lépe se ztotožnit s hlavními protagonisty klipu. Tomuto režisérskému záměru odpovídá i prvotní záběr na začátku videoklipu, který vzbuzuje pocit radosti a spřízněnosti. Tyto pocity nahradí v druhé půlce videoklipu odpor, hrůza a smutek, které na diváka velmi silně zapůsobí. Celkově negativní atmosféra je ještě více zvýrazněna zvolením černobílého filmového materiálu. Pro mě je ale nepochopitelný jeden režisérský záměr, a to použití koncertního prostředí ve videoklipu. Ve videoklipu vidíme, že kapela hraje uvnitř a diváci sedí na židlích kolem nich v několika řadách. Následně následuje záběr na dav lidí, kteří jsou také na koncertě, který se však podle příběhu odehrává venku. Tato část je dobře sestříhaná a záběrově poskládaná, takže není na první pohled dobře rozeznatelné, že se jedná o dva různé koncerty, které se ani zdaleka nekonají na jednom místě. Otázkou pak zůstává, jaký byl smysl právě této střihové kompozice a má-li rozdělení prostředí koncertů nějaký význam v rámci příběhu videoklipu. Možná se opravdu jedná o režisérský záměr, jehož cílem bylo na něco upozornit. Režisér tím také distancoval kapelu od příběhu a jen v jedné části ji do příběhu zapojuje, ale stále je to pouze okrajově. Mohlo by to poukazovat na skutečnost, jelikož je zde vypravěčem příběhu, že vše je to jen příběh, který kapela vypráví mládeži sedící kolem nich, a že, ať se snaží sebevíc, oni sami nic nezmění a mohou lidi jen varovat a upozornit na to, co se děje ve světě. Druhá možnost je, že produkce režisérovi nedokázala zařídit přímé natáčení kapely, a tak se rozhodli použít záznamy jiného koncertu, které měl střihač následně za úkol sestříhat tak, aby to nebylo poznat. To by mohlo vysvětlit i volbu černobílého materiálu, jelikož se tak zakryjí barevné rozdíly v lokacích. Ve videoklipu si můžeme všimnout správného režisérského vedení herců. Režisér je schopen přimět herce ke spolupráci s kameramany, díky čemuž uměle vytvořené záběry

66 Child in Time. Karaoketexty [online]. Dostupné z: https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/deep-purple/child- in-time-20536

61 vypadají dokumentaristicky. V některých částech videoklipu si proto můžeme všimnout záběrů, kde herci s kamerou spolupracují a vnímají ji, např. se účelně podívají do objektivu. Kameraman pojal natáčení videoklipu žurnalisticky. V celém videoklipu pozoruje a zaznamenává danou situaci. Využívá středové a třetinové kompozice s nájezdy a sledováním hlavních objektů. Natáčení kapely je s ohledem na použité postupy záznamu přesným opakem. Kameraman dodržuje klasické filmařské postupy, střídá velikosti záběrů, používá nájezdy a odjezdy. Kamera je statická nebo na rameni. Nejzajímavější kameramanský záběr je v polovině videoklipu, kdy kapela odchází ze svého koncertu. Působí unaveně a vyčerpaná koncertem, když při odchodu prochází kolem smějícího se smajlíka na zdi, který je výrazným prvkem na čisté bílé stěně a nejde ho přehlednout. Je to poslední úsměvná věc objevující se ve videoklipu před tím, než na scénu nastoupí policie se svým brutálním chováním. Lze poznat, že střihač úzce spolupracoval s režisérem a držel se jeho pokynů ve střižně. Ve většině videoklipu nejsou žádné viditelné střihačské chyby, pouze jedna v půlce videoklipu, když střihači utekl jeden až tři okénka přeexponované bílé. Jinak používá slowmotion efekt, následkem čehož chybí snímky a video se následně seká. Je to jasný režisérský požadavek, zdůrazňující emocionální napětí a paniku prožívanou divákem v danou chvíli. Dále kombinuje dlouhé záběry s krátkými blízkými detaily, které působí na diváka panicky. Střihač se orientuje převážně na pomalé tempo hudby.

6.3.3 The Doors - The Unknown Soldier, 1968 - 3:28

Stejně jako u předchozí kapely, byla píseň „The Unknown Soldie “ jakýmsi vyjádřením názoru zpěváka Jima Morrisona na válku ve Vietnamu a zároveň válku prezentovala stejným způsobem, jakým ji hlavně vyobrazovala americká média. Úryvky písně jako: „Snídaně, kde se čtou noviny / Televizní děti živí / Nenarození žijící, žijící mrtví / Kulka zasahuje přilbu na hlavě,“ odkazují na obraz války ve Vietnamu zprostředkovávaný obyčejným lidem v médiích. Videoklip, natočený a produkovaný duem Edward Dephoure a Mark Abramson, sloužil jako propagační klip k dané písni. Byl natočen na 16 mm filmovou pásku. Píseň samotná se po svém zveřejnění stala dalším hitem kapely v USA. Kapela se však

62 potýkala s problémy, které měly nejčastěji formu odmítnutí vysílání písně rozhlasovými stanicemi odmítajícími ji kvůli jejímu kontroverznímu textu67. Hlavním tématem videoklipu je kritika války ve Vietnamu a její popis masovými médii tehdejší doby, který se v klipu projevuje již od jeho začátku. Celý audiovizuální záznam je rozdělený do pěti krátkých pasáží. První část začíná záběry na neznámé lidi ležící na zemi a člověka chodícího kolem nich. Bez vysvětlení navazuje druhá část ukazující divákovi bezstarostný život občanů, kteří si žijí svůj vlastní život a ničeho si nevšímají. Tato část videoklipu je zakončena tím, jak jde kapela po pláži, a hned plynule přechází do třetí části. V té jsou zachyceni členové kapely, jak přivazují zpěváka k podpěře mola a chystají mu květiny. Třetí část je končí za doprovodu výstřelů a zpěváka na konci popraví. Ten krvácí na chystané květiny a kolem něj stále hraje kapela. Ve čtvrté části se celková atmosféra prudce změní na válečným záběrům z války ve Vietnamu, které nejsou nijak lichotivé. Lze na nich spatřit bombardování, hnijící mrtvé, válku v zákopech, munici, střelbu a zajatce. Textem písně: And i 's ll ove “ (A vše je u konce.) je divák uveden do poslední části, která se mění nejen z barevného provedení do černobílého, ale i ohavnosti války jsou nahrazeny záběry na oslavy konce války s veškerou euforii, radostí a nadšením, které k tomu patří. Závěrečná scéna se vrací ke kapele a ukazuje nám zbylé tři členy kapely, kteří odchází po pláži pryč z místa popravy a vše nechávají bezstarostně za sebou. Videoklip se drží předem sestaveného scénáře, který odpovídá textu písně a vizuálně jej doprovází. Význam některých jeho částí je na první pohled poněkud nejasný. Začátek videoklipu s ležícími těly koncepčně nezapadá do příběhu a role těchto ležících těl není nijak vysvětlena. Kdyby se tato část videoklipu vypustila, na jeho vyznění, konceptu ani příběhu by to nic nezměnilo. Jak již bylo výše zmíněno, videoklip můžeme rozdělit na pět krátkých částí, které propojuje text a hlavní téma. Část s popravou obsahuje svůj vlastní mini příběh. Divák je nucen sledovat, jak jde zpěvák na svou vlastní popravu a nese si s sebou provazy, vlajku a květiny na vlastní pohřeb. Je to symbolismus a přirovnání k Ježíši, který si nesl svůj vlastní kříž, na němž ho následně ukřižovali. Jedná se však o moderní pojetí, kde je pomalá smrt na kříži zaměněna za popravu střelnou zbraní. Další části videoklipu jsou archivní materiály z medií. V těchto částech videoklip upouští od svého děje a zaujímá dokumentární (observační mód) postoj.

67 The Unknown Soldier (song). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Unknown_Soldier_(song)

63 Ve videoklipu je dobře viditelná hlavní myšlenka - kritika způsobu vyjádření medií k válce, ale videoklip lze analyzovat pouze jako celek. Pokud se hudební klip rozebírá po částech a není brán jako celek, postrádá svou hlavní myšlenku. Když budeme jednotlivé části rozebírat samostatně, budou interpretace jednotlivý záběrů pojednávat o naprosto něčem jiném, než jak vyzní dohromady. V části obsahující záznamy války zůstane snadno pochopitelná kritika a negativní postoj vůči válce, ale z části s oslavami konce války se stane jen šťastná a veselá chvilka namísto toho, aby vystihla podstatu zobrazení války v masových médii, kde často působí jako něco dobrého a nezbytného, abycom mohli být nakonec všichni šťastní. Scéna s popravou vyjadřuje postoj jednotlivců, kapela musela obětovat jednoho ze svých, aby válka skončila. Poslední záběr z této části, kdy zbývající členové kapely odchází a tím dávají divákovi jasně najevo, že žádná válka se neobejde bez objetí a že obětmi jsou často lidé z našeho okolí a na kterých nám záleží. Pro samotnou popravu zvolil režisér umělecké zpracování,, kde je místo reálné střelby použit pouze zvukový podklad s rozkazy k přípravě ke střelbě, pokynem k palbě a následně zvukem palby, a to vše bez použití jakéhokoliv vizuálního prvku střelby. Divák neví, kdo střílí a ani jakými zbraněmi, přesto je však jasné, že byl muž popraven. Tomu vypovídá i bezvládné sesunutí zpěvákova těla na zem po zaznění výstřelu a divák může zahlédnout krev řinoucí se z úst „popraveného“. Ta má zdůraznit, že muž je opravdu mrtvý, i když na záběru neutrpěl ani jedinou střelnou ránu. Zajisté by mohlo být toto ztvárnění popravy pouze důsledkem nedostačených finančních prostředků, přesto si však myslím, že je to režisérský záměr, který má ve videoklipu zvýraznit lidskou slepotu ke skutečnostem a klamu. V této části pracuje režisér s barvou zajímavým způsobem. Využívá dvou barev, modré a oranžové (včetně nejbližších příbuzných barev: azurová, žlutá, purpurová a červená), které se objevují nejen na kostýmech ale i na nejmenších detailech jako jsou lana a květiny. Kameramansky není tomuto videoklipu co vytknout. Jediná část, která není moc dobře domyšlená je krátký úsek před popravou. Ve videoklipu jsou čtyři po sobě jdoucí záběry, které na sebe nenavazují způsobem a mírou osvětlení. Tento jev vznikl, jelikož se za ostrého slunečného světla (vznikly i přeexpozice) natáčelo v exteriérech a to hned na několika kamerách zároveň a ve dvou denních dobách (oranžové záběry byly natočeny při západu slunce). Převážně se zde používá ruční kamera, odjezd a švenky. Videoklip stojí hlavně na postprodukční práci, protože je z velké části skládán z archivních materiálů. Natočené záběry a archivní záběry se vzájemně nepřebíjí, protože je videoklip sestříhán dle tempa hudby. Do rychlejší pasáže byli použité archivní materiály s použitím rychlého rytmického střihu a do pomalejšího začátku a ostatních částí jsou použité

64 natáčené záběry, které jsou stříhané do tempa hudby. Zajímavý fakt je, že při digitalizaci videoklipu a následném zveřejnění na platformě Youtube, digitalizace výrazně zhoršila kvalitu filmového záznamu, takže se v něm objevily vady jako například špinavý nebo prasklý objektiv digitalizátoru, který nás provází celým videoklipem. Určitě tyto vady nebyly na filmové pásce, protože jsou viditelné i na digitalizovaných archivních materiálech.

6.3.4 Shrnutí téma: Kritika

Hudba často sloužila hudebníkům jako nástroj pro vyjádření jejich myšlenek, pocitů nebo názorů. Proto se není čemu divit, jak často se v ní objevovala i kritika, kterou chtěli vyjádřit svůj názor a sdělit jej světu. Kritika společnosti dala vzniknout mnoha známým textům a dokáže zahýbat s lidským podvědomím natolik, že má potenciál stát se motivací společnosti na její cestě k zářnějším zítřkům. Často se ale tato hudební forma kritiky setkala i s odporem, negativními postoji k ní a sabotáží. Když interpreti veřejně a otevřeně proti něčemu vystoupí, fanoušci mají ve zvyku se s jejich názory ztotožňovat, což už se mnohdy nelíbí objektům kritiky. Můj výběr audiovizuálních děl zpracovávajících téma kritiky zahrnuje tři videoklipy, z nichž každý má svůj osobitý pohled na to, jak poukázat na chyby společnosti nebo na jedno téma dvěma různými způsoby. Videoklip „Mone “ od kapely Pink Floyd kritizuje zahálející bohaté vrstvy, zatímco ostatní živoří. Další dva videoklipy kritizují z velké části podobný problém, jímž je válka ve Vietnamu. Videoklip od skupiny Deep Purple Child in Ti e“ vyjadřuje přímý odpor kapely k této válce, zatímco videoklip od The Doors „The Unknown Soldie “ sice válku kritizuje taky, ale ještě více kritizuje média a jejich způsoby prezentování války široké veřejnosti. I přes odlišný ústřední motiv je videoklip „Mone “ v mém výběru právem. Jeho obsah poukazuje na jeden z velkých problémů společnosti a to na velké propadliště mezi sociálními vrstvami, které sužovalo jejich zemi. Kapela na tento problém upozornila prostřednictvím realistických záběrů z všedního života bohatých a chudých, objevujících se následně v jejich videoklipech. Videoklip „Child in Ti e“, nám ve své neobvyklé desetiminutové délce ukazuje metaforický pohled kapely na válku, která láká hlasy patriotů a nutí jít naivní „děti“ do boje. Kapela toto téma zpracovala skoro až do filmové podoby, tak aby bylo pro diváka co nejlépe pochopitelné (přirovnání brutální války k vnitřní válce s policií).

65 Válka ve Vietnamu byla pro tehdejší hudební interprety velmi aktuální téma a vyjadřovalo se k ní hodně umělců. Videoklip „The Unknown Soldie “ ukazuje tuto skutečnost až nepříjemně realisticky. Kapela si zde nebere servítky a chce ukázat vše, co média zanedbávají a to až tak horlivě, že tuto realitu ukazují sami na sobě právě již dříve zmiňovanou popravou. Všechny tři videoklipy hlavní téma zpracovávají odlišnými způsoby. Svůj postoj sdělují od začátku až do konce, obrazově i textově. Avšak videoklip „Child in Ti e“ se dostává k hlavní myšlence až v druhé půlce záznamu. Je to dáno tím, že videoklip je dlouhý a je v něm dostatečně velký prostor a čas na to, to ukázat. Použili zde pozvolný začátek a dodržovali klasickou dějovou linku dramatu (expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa). S tímto se u dalších dvou videoklipů nesetkáme a o to méně u videoklipu „Mone “ Videoklip „Mone “ je po dějové stránce slabší než oba dva zbývající videoklipy. Avšak absence děje mu na hodnotě neubírá. Při porovnání videoklipů týkající se takového tématu jako je kritika, nejde ani tolik o to, jaký způsob zpracovaní režisér zvolil, ale jestli jeho zpracování vystihlo hlavní myšlenku a srozumitelně ji podalo lidem, tak aby ji pochopili a mohli se nad ní zamyslet. V tomto ohledu je videoklip „Mone “ zpracován perfektně - text i obraz se vzájemně doplňují. Videoklip je srozumitelný i přes svou jednoduchou strukturu nebo spíše právě díky ní. Klip dokonce obsahuje sebekritiku, která je ukázaná ve videoklipu prostřednictvím záběrů na jejich gramofovonovou desku. Není to jen propagace kapely. Tím, že je deska ukázaná v továrně, na gramofonu a potom ještě vyhozena do vzduchu explozí, poukazuje se na to, že i kapela je si vědoma toho, že je zastupují bohaté nahrávací společnosti a oni sami jsou tak jenom produkt s populárním jménem. Poslední videoklip z této trojce v sobě míchá oba předchozí videoklipy a jejich zpracování dohromady. Má svůj smyšlený příběh, ale zároveň má i část, která narovinu vyobrazuje skutečnost. Tu, kterou se podle nich média snažila skrývat. Taková forma videoklipu dobře funguje a působí na diváka vyvoláním negativních pocitů. Analyzovat, porovnat a posoudit videoklipy na téma kritika je velice obtížné. Nedají se totiž brát k analýze jen jako celek (obraz a text), je potřeba posoudit i jejich aktuálnost a dopad na diváka. Videoklip „Child in Ti e“ má dobré technické zpracování a velice silný závěr, ale jeho délka je ubíjející pro videoklip i pro hlavní myšlenku. Udržet tak dlouho pozornost není lehké, hlavně když je hlavní myšlenka divákovi nepříjemná. Videoklip „Mone “ je oproti tomu stručný a výstižný už od druhého záběru. Jasně říká, o co jde a myšlenku podává tak, aby ji divák (jako pro dítě) pochopil a viděl. Po technické stránce mu není co vytknout, za což může nejen jeho skladba, ale také dobrá střihačské práce, která

66 zaručuje koherenci jednotlivých záběrů. Nejslabší technické zpracování má videoklip „The Unknown Soldie “ Pro objektivnost se ale musíme podívat na rok vzniku videoklipu, jedná se totiž o rok 1968. A i přes to je zbytek videoklipu zpracovaný až neuvěřitelně podmanivě a přesvědčivě. Je to důkaz toho, že videoklip je stejně jako film náročný a musí být i něčím víc, než jen pěknou podívanou.

67

III. PROJEKTOVÁ ČÁST 7 Explikace

Můj absolventský dokumentární film seznamuje diváka s ostravským undergroundovým básníkem Jakubem Chrobákem, narozeným na Vsetíně. Jakub Chrobák působí jako pedagog vychovávající mladou generaci na Slezské univerzitě v Opavě. Mimo svůj zájem o uměleckou tvorbu se zajímá také o hokej, florbal a je to vášnivý chatař i příležitostný textař. Tato osobnost české undergroundové poezie má zajímavé názory a atypicky hluboký způsob myšlení. Svou vášní a způsobem přednášení se snaží inspirovat a burcovat mladou generaci k zájmu o literaturu a vidí kouzlo tam, kde ho může vidět pouze skutečný básník. Hlavní prostředek dokumentu komunikace s divákem je participační mód s občasným observačním záměrem a poetickým rozdělením. Jako režisér se snažím poukázat na zajímavé myšlenky a úvahy Jakuba Chrobáka a srozumitelně je předat divákovi. Jakub Chrobák je typem člověka, který má svůj vlastní způsob života, těsně spojeným s českým undergroundem a poezií se to projevuje i v jeho každodenním bytí. Pro doplnění výpovědí budou použité archivní materiály z veřejných i soukromých rodinných archivů. Osnova, tvořící kostru dokumentu, má šest částí podle velkých a důležitých etap života Jakuba Chrobáka. První a nejvýznamnější moment jeho života, o kterém se Jakub Chrobák rozhodl pohovořit, bylo, když v sedmi letech objevil svou vášeň k učení. V této části Jakub Chrobák vypráví svůj příběh o tom, kdy a za jakých okolností se v jeho hlavě poprvé zrodil nápad stát se pedagogem a jaktože jím vydržel být dodnes. Druhá část popisuje velkou změnu v Jakubově životě, která se ho nedotýká jen jako básníka, ale i jako člověka. Po dlouhé době strávené v Ostravě se vrací zpět do rodného okresu. Následně navštívíme společně s Jakubem místo, kde strávil podstatnou část svého dětství; místo jenž je pro něj dosud důležité - jeho chalupu na Valašsku. Již od dětství toužil Jakub Chorobák po hudbě a tato jeho touha vyústila v hraní v kapele. Momentálně už Jakub nehraje na hudební nástroje, ale stále je s hudbou spojen v roli textaře pro kapelu Le n vle e. Jakub Chrobák vyrůstal v hokejovém městě na Vsetíně, kde se jako každý druhý mladistvý kluk toužil stát hokejistou. Tento koníček Jakuba provází životem až dodnes. Jakub

68 hraje fotbal, florbal a tvrdí, že i ve sportu je svérázné umění. Posledních několik let se Jakub začal věnovat veřejným vystoupením, např. jako moderátor literárních pořadů a herectví, které se rozvinulo až do undergroundových vystoupení v klubu Les a Národním moravskoslezském divadle. Na závěr dokumentu kladu jako režisér důraz na Jakubovu tvůrčí činnost, která je nedílnou součástí jeho osobnosti. Jakub si bez literatury, básní a poezie nedokáže svůj den vůbec představit. Je to pro něj jeho závislost, ale bez ní by nebyl Jakubem, Jakubem Chrobákem. Za dobu, kterou znám Jakuba Chrobáka osobně, mě velice ovlivnil. Ovlivnil mou vlastní tvorbu a to nejen poezii, ale i mé úvahy nad obrazem a přiměl mě uvědomit si věcí, o kterých lidé neradi mluví a radši je přehlížejí. Je to člověk, který i v těžkých chvílích dokáže mluvit o věcech poeticky a hledat v nich zdroj inspirace pro psaní.

69 8 Realizace a výsledek

Po zrušení filmového projektu, jehož vypracování mělo být absolventským projektem nezbytným ke zdárnému ukončení mého studia, mi od vedoucí oboru Moniky Horsákové přišel návrh na natočení dokumentu o zdejším profesorovi a básníkovi Jakubu Chrobákovi. Předprodukčí práce již od počátku probíhaly bez problémů, ale samotné natáčení započalo teprve počátkem roku 2020. Společně s dramaturgem a zároveň vedoucí oboru Monikou Horsákovou jsme vytvořili námět, co by tento dokumentární film měl obsahovat a čím je Jakub Chrobák zajímavý jako osobnost. Následně jsem jako autor a režisér v jedné osobě začal připravovat scénář. První verze scénáře obsahovala osnovu postavenou na výpovědích lidí z jeho okolí, ale až v gradaci dokumentu jsem chtěl divákovi představit hlavní postavu tzn. samotného Jakuba Chrobáka. S touto verzí nebyla dramaturgyně příliš spokojená a společně jsme tedy scénář přepracovali – především vyprávění bylo zaměněno za participační mód postavený pouze na výpovědi Jakuba Chrobáka. Do příprav a následné realizace projektu zasáhla nouzová opatření vyhlášená v České republice v rámci boje proti šíření nemoci COVID-19. Po dobu trvání těchto opatření jsem především sbíral archivních materiál pro dokument, čekal až krize pomine a nouzová opatření povolí opět natáčet. Vzhledem k tomu, že se jedná o absolventskou práci nebyl k dispozici vysoký rozpočet, a proto jsem pro natáčení zvolil jednoduchý štáb o dvou osobách: já jako režisér, produkční a kameraman, a studentka podobného oboru Markéta Plevová jako asistent kamery a zvukař. Technika byla částečně poskytnuta oborem Audiovizuální tvorby na Slezské univerzitě v Opavě a částečně byla v osobním vlastnictví režiséra. První termín natáčení se hledal podle programu Jakuba Chrobáka, jelikož jsme měli v plánu pořídit záběry jeho výuky. Když nastal termín natáčení, zjistilo se, že studenti, kteří měli přijít, zrušili konzultaci, a proto jsme museli za improvizovat a natočili jsme pouze první část interview týkající se pedagogiky a herectví. Taky jsme natočili několik ilustračních záběrů v jeho kabinetu a v prostorách univerzity. Druhý den pro natáčení jsme se po telefonické domluvě dohodli realizovat další část natáčení na Valašsku, poté co Jakub dozkouší poslední studenty v Ostravě. Zkoušení se protáhlo o dvě a půl hodiny, a proto jsme se ocitli v časovém skluzu oproti natáčecímu plánu. Plán byl původně takovýto: natočit nový dům Jakuba, kam se zrovna přestěhovali, zajet na jeho chalupu a dotočit záběry v Jakubově oblíbené hospůdce. Stihli jsme však natočit pouze

70 jeho dům a udírnu, kterou nám Jakub ukázal i s výkladem, jak funguje. Následně jsme jeli na chalupu, kde začalo pršet a poté se začalo i stmívat. Jakub již byl unavený a tak jsem se v zájmu kvalitních a autentických výpovědí rozhodl konec natáčení přenést na jiný den. Třetí natáčecí den jsme plánovali taktéž podle rozvrhu Jakuba, ten se měl ozvat, kdy bude moct. K tomu však nedošlo, protože Jakubovi zemřel dobrý přítel a jeho starosti se ubírali jiným směrem než k našemu natáčení. Toto jsme respektoval a natáčení jsme prozatím na týden zastavili. Když jsme se opět spojili a dohodli se na novém termínu natáčení v Opavě, stala se den před natáčením Jakubovi nehoda a natáčení muselo být opět odsunuto na neurčito. Dva týdny po Jakubově nehodě jsem stále neměl zprávy, jak vážné je jeho zranění a kdy budeme moct opět natáčet. Nechtěl jsem Jakuba rušit ale vzhledem k blížícímu se termínu odevzdání závěrečné práce, jsem se v pondělí v 9 hodiny ráno odhodlal Jakubovi zavolat a zjistil jsem, že je zrovna v Opavě, že má na mě za dvě hodiny čas a že do konce léta nebude už v Opavě. Narychlo jsem si sehnal natáčecí techniku a všechny nezbytnosti, načež jsem pak s Jakubem natočil rozhovor na univerzitní půdě o literatuře, jeho názorech, o sportu a kapele. Část rozhovoru o kapele, jelikož jsem tak chtěl zdůraznit pointu obsahu této výpovědi a tak jsme šli na Ptačí vrch, kde jsem Jakuba natáčel z jemného podhledu, abych v mizant scéně imitoval podvědomě koncertní prostředí, pohled diváka na vystupujícího. Dále následovala práce v postprodukci. Vystřihl jsem klíčové momenty z výpovědí Jakuba Chrobáka a sepsal jsem jejich písemné podoby pro lepší orientaci obsahu. Společně s dramaturgyní jsem vybral nejpodstatnější obsah, čímž jsem vytvořil finální scénář. Poté jsem začal shánět podkresové materiály. Společně s Jakubem jsme vybírali z archivních materiálů vhodný obsah. Poetický mód měl obsahovat vždy jednu z básní od Jakuba Chrobáka, která tak má uvádět diváka do každé podkapitoly. Jakub mi také pomohl vybrat jednotlivé básně a společně jsme je namluvili. Následovala střihová skladba. Stříhá se podle nově vytvořeného scénáře a pokrývá se poetickým módem podle režisérského záměru. Celá střihová skladba se průběžné posílá dramaturgyni na schválení a společným úsilím se dotahuje k dokonalosti. Po shodnutí režiséra s dramaturgyní o ideálním výsledku díla začíná proces dodání zvukových podkladů pro větší důraz obsahu, colorgrading, dodání speciálních efektů, retušování záběrů a výroba skrytých znaků. Na tomto základě vznikl celovečerní dokument Jakub Chrobák seznamující nás s vzácnou undergrandovou postavou dnešní doby. Následně je v plánu film použít pro propagaci školy posláním na filmové festivaly nebo do vysílání v televizi.

71 Závěr

Čím více jsem šel při psaní práce do hloubky motivace umělců tvořit, tím více ve mě klíčila myšlenka: „Čí více n s o e u í í více s e k e ivní “ V době volné publikace děl bez omezení a cenzury, často zapomínáme na to, že mimo klasického způsobu vyprávění příběhu a pravidel, které nás učí ve škole, by každé audiovizuální dílo mělo obsahovat i nějakou vlastní stopu tvůrce. Mimo význačných umělců jsou videoklipy natáčeny režiséry, kteří mají úzkou spolupráci s televizí a filmy. Často je u takovýchto režisérů cíl natáčení čistý zisk bez vnitřního filmařského naplnění. V době 60. až 90. let nebyla ani potřeba takovéhoto obsahu. Videoklipy se pouštěli pouze v televizi a zhruba tři minuty pro pochopení geniálního příběhu pro běžného diváka nestačí. Na rozdíl od krátkometrážních filmů, se videoklipy pouští za sebou bez delších prodlev, mimo občasných reklam. Proto se museli videoklipy natáčet s co nejjednodušší zápletkou a malým obsahem. Při začátku psaní své bakalářské práce jsem si položil hlavní otázku: Co je videoklip? Postupně jsem došel k myšlence, že pro natočení dobrého videoklipu nestačí umět natáčet a být dobrý filmař. Pro vytvoření dobrého scénáře pro videoklip je nutnost mít chytrý marketingový tým. Každý divák se k videoklipu mohl dostat zdarma, tak vzniká otázka, jak vrátit a pokrýt náklady na tvorbu videoklipu a zajistit, aby videoklip zůstal videoklipem a nevznikla z něj jen reklama. V dnešní době se nám to hůře představuje, protože filmařská technika způsobu distribuce je lehká a jednoduchá a může si ji dovolit každý. Proto pro tvorbu videoklipů není potřeba velkých financí. Tento fenomén působí na lidi tak, že můžou natáčet videoklipy tak, jak chtějí a dát do toho, co nejvíce svého vlastního uměleckého záměru, režisérských nápadů, metafor atd. Dříve bylo vše omezené převážně producenty a u producentů je většinou hlavní cíl čistý zisk. Další otázka mé bakalářské práce byla, zda můžeme považovat videoklip za umění. Jsem hluboce přesvědčen, že když v umění hrají velkou roli peníze, tak se z umění stává prodejná šablona a všechny umělecké záměry se mění v product placement. Existuje mnoho různých cest vedoucích k tvorbě videoklipu s uměleckou hodnotou. Faktem však zůstává, že naivní nadšení z možnosti publikovat vlastní uměleckou tvorbu na profesionální úrovni téměř vždy narazí na překážky tvrdé konkurence, omezených rozpočtů a nutnosti obhájit si svůj umělecký záměr. Umělecká tvorba je v současnosti mnohdy nevděčným oborem, neboť laické

72 publikum jen málokdy ocení propracované umělecké dílo, jehož pointa není zřejmá hned na první pohled. Umělecká díla jsou proto často dodatečně upravována, aby byla obsahově přístupná co největšímu počtu diváků. Tato situace se nevyhnula ani videoklipům uvedeným v této práci. Ani videoklipy uvedené v této práci se nevyhnuly tlaku komerce – byly zkracovány, upravovány i kombinovány s dalšími druhy umění tak, aby zaujali co největší počet potencionálních kupců. Například videoklip Joan Jett „I love ock 'n' oll“, ve kterém je velký filmařský potenciál, ale je zbytečně dějově zkrácen a nevyjadřuje až tak hlubokou myšlenku, jakou měl možnost vyjádřit. Videoklip od Ram Jam „Bl ck Be “ byl natočen spěšně jen kvůli úspěchu písně a ta se musela vzualizovat bez nápadu. Nebo kapela Sex Pistols s videoklipem Holid s in he Sun“ který se natočil za jeden koncert a až při postprodukci se přemýšlelo, co s natočeným materiálem dělat dál. Na druhou stranu videoklip „Sweet D e s“ obsahuje velké množství režisérských záměrů a kreativity. Je to jeden z mála videoklipů, které mají obsah, o kterém se musí dlouhou dobu přemýšlet, protože se v něm ukrývá poselství pro diváky. Z velké části si mohl režisér dovolit takovýto rozsáhlý projekt kvůli úspěšnému předchozímu projektu kapely, která mohla videoklip sama financovat a nebyla tedy omezena názory investorů. Videoklip slouží jako prostředek zviditelnění kapely. Cíl každé kapely je složit písně, nahrát je a vydat album. Poté následuje propagace alba, hudby a samotné kapely. K tomu napomáhají videoklipy, které představují divákovi kapelu a snaží se jej zařadit mezi své vlastní fanoušky. Mimo hlavního důvodu tvorby videoklipu uvedeného výše je pro filmařský tým, který na něm pracuje, hlavní cíl prodat videoklip kapely a získat z něj dostatečný zisk. Kapela nemusí být úspěšná, aby natočila úspěšný videoklip, ale stejně jako film se videoklip natáčí s ohledem na potencionální zisk z něj plynoucí, čímž lze videoklip považovat aspoň částečně za součást filmařského průmyslu. Filmaři poskytují službu, kde kapela zažívá pocity slávy a cílem filmaře je uspokojit interprety. Dobrý filmový režisér by měl dokázat přesvědčit producenta investovat peníze do realizace jeho nápadu, stejně jako videoklipový režisér by měl přesvědčit kapelu zrealizovat jeho nápad. Ale ne vždy režisér umí tak dobře natáčet jako přesvědčivě mluvit, proto můžeme narazit i na spoustu videoklipů s velkou dávkou filmařských chyb a nepochopitelného podtextu. Hudební videoklip má právo se považovat za plnohodnotné audiovizuální dílo, které se rovnocenně zařadí mezi různé podžánry filmového umění a dějin kinematografie. Má své pravidla, svá tajemství a triky, kterými jedinečným způsobem ovlivňuje diváka. Má svá

73 uznávaná ocenění a kritéria uměleckého hodnocení. Je to umění a má také právo nazývat mimořádné výkony mistrovskými díly.

74 Seznam použitých pramenů a literatury

Seznam použité literatury:

 AUSTERLITZ, Saul. Money for Nothing: A History of the Music Video from the Beatles to the White Stripes. 20. květen 2008. Londýn: Continuum International Publishing Group, 2007. ISBN 9780826418180.  GILES, David. Ps chologie dií. Praha: Grada, 2012. Z pohledu psychologie. ISBN 978-80-247-3921-2.  ŠAŠEK, Filip. Souč sn videoklip eho v ov p os edk : Ch k e is ik n u p k ick v s up. Brno, 2009. Dostupné také z: http://fresh-eye.cz/wp- content/uploads/2015/01/Soucasny_videoklip.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita.  MARUŠKOVÁ, Tereza. Hudební videoklip v dob nov ch dií . Brno, 2013. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/mgo5d/bakalarska_prace_t2fl0.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Martin Flašar, Ph.D.  STEINOCHEROVÁ, Lucie. ideoklip ko eno n MT : u ní či komerce?. Brno, 2011. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/trbbe/Bakalarska_diplomova_prace.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Martin Flašar, Ph.D.  BALADA, Petr. Videoklip: p o n di . Brno, 2010. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/gzzl0/Petr_Balada_Videoklip__Promena_media.pd f. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. David Kořínek.  CVRKAL, Vojtěch. vo s ihov skl db česk ch hip-hopov ch videoklip . Zlín, 2013. Dostupné také z: http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/24748/cvrkal_2013_bp.p df?sequence=1. Bakalářská diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.

75  JUNKOVÁ, Eliška. Glob li ční eno n MT . Plzeň, 2011. Dostupné také z: https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/3277/1/Junkova_Globalizacni% 20fenomen%20MTV.pdf. Bakalářská diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni.

Seznam on-line zdrojů:

 The First Illustrated Song: Precursor of the Music Video. Historyofinformation [online]. Jeremy Norman & Co., 2014. Dostupné z: http://www.historyofinformation.com/detail.php?id=3990&fbclid=IwA R1QL1qPSG_mW1fPYmFtDPUctscxFv82hYZaaKXeJ- 1tHppYmCDsrsmPhKc  ПОЗНИН, В. Ф. ЗВУК В КИНО: ТЕХНОЛОГИЯ И ТВОРЧЕСТВО | THE SOUND OF CINEMA: TECHNOLOGY AND CREATIVITY. Mediamusic [online]. 2017. Dostupné z: http://mediamusic-journal.com/Issues/8_1.html  Soundies. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2014. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Soundies  Top of the Pops. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015. Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/Top_of_the_Pops  TYBUREC, Martin. 30 let legendární stanice MTV. Novinky [online]. 2003-, 2011, , 1. Dostupné z: https://www.novinky.cz/veda- skoly/historie2/clanek/30-let-legendarni-stanice-mtv-108789  MTV Unplugged. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/MTV_Unplugged  Teen Wolf: 2011 TV series. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Teen_Wolf_(2011_TV_series)#Broadcast

76  Jailhouse Rock (film). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jailhouse_Rock_(film)  HÁJEK, Jakub. Nová vlna se starým obsahem. Neaktuality.cz [online]. 2012. Dostupné z: http://www.neaktuality.cz/kultura/nova-vlna-se- starym- obsahem/?fbclid=IwAR0rcVqpcXjHuMy21IMHc8UVOHIK19rqCRO EYbv0mc9Aa2-Hc3HiEvAnuuc  SRNA, Jaroslav. Česká televize cenzuruje videoklip Láska je láska, bojí se duševního vývoje dětí. Neaktuality.cz [online]. 2013. Dostupné z: http://www.neaktuality.cz/kultura/ceska-televize-cenzuruje- videoklip-laska-je-laska-boji-se-dusevniho-vyvoje- deti/?fbclid=IwAR2GFGO9guAj21JKLyoMhv7BMjFAR53y6faUvtQ Ylas5UHXB2aRlZirZ5ac  I Love Rock 'n' Roll. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/I_Love_Rock_%27n%27_Roll#Joan_Jett _version  Джетт, Джоан. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%94%D0%B6%D0%B5%D1%82% D1%82,_%D0%94%D0%B6%D0%BE%D0%B0%D0%BD  Livin' on a Prayer. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Livin%27_on_a_Prayer  BERNÝ, Lukáš. Bon Jovi – Livin’ On A Prayer. Oldiesradio [online]. Dostupné z: http://www.oldiesradio.cz/clanky/hudebni-knihovna/bon- jovi-livin-on-a-prayer/  Ram Jam – Black Betty. Oldiesradio [online]. Dostupné z: http://www.oldiesradio.cz/clanky/hudebni-knihovna/ram-jam-black- betty/  Holidays in the Sun (song). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation,

77 2001-. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Holidays_in_the_Sun_(song)  Sex Pistols. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sex_Pistols  Holidays In The Sun. Karaoketexty [online]. Dostupné z: https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/sex-pistols/holidays-in-the- sun-53612  Sweet_Dreams_(Are_Made_of_This). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Sweet_Dreams_(Are_Made_of_This)  Sweet Dreams (Are Made Of This). Karaoketexty [online]. Dostupné z: https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/eurythmics/sweet-dreams-are- made-of-this-48017  Twisted Sister. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Twisted_Sister  You Can't Stop Rock 'N' Roll. Karaoketexty [online]. Dostupné z: https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/twisted-sister/you-can-t-stop- rock-n-roll-94615  Money (píseň, Pink Floyd). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Money_(p%C3%ADse%C5%88,_Pink_Fl oyd)  Child in Time. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Child_in_Time  Child in Time. Karaoketexty [online]. Dostupné z: https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/deep-purple/child-in-time- 20536

78  The Unknown Soldier (song). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Unknown_Soldier_(song)  Redundant (song). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Redundant_(song)

Seznam obrázků

 Obraz 1. Screenshot z hraného videoklipu Twisted Sister -- We're No Gonna Take it (https://www.youtube.com/watch?v=4xmckWVPRaI)  Obraz 2. Screenshot z hraného Red Hot Chili Peppers - Otherside (https://www.youtube.com/watch?v=rn_YodiJO6k)  Obraz 3. Alexander Skrjabin a jeho teorie o spojení jednotlivých tónů s barvou (https://interlude.hk/taste-color-musicalexander-scriabin/)  Obraz 4. Scéna z filmu Spirals od Oskara Fischingera 1926 (https://garadinervi.tumblr.com/post/179141225956/oskar-fischinger- spirals-ca-1926-vimeo-here)  Obraz 5. Systém Vitaphone (http://mediamusic- journal.com/Issues/8_1.html)  Obraz 6. Mechanismus Soundies uvnitř (https://www.youtube.com/watch?v=tfJoSqkvhu4)  Obraz 7. Soundies (https://martinturnbull.com/2014/06/17/soundies- video-juke-boxes-circa-1940s/)  Obraz 8: Vysílaní American Bandstand (https://www.dickclark.com/shows/american-bandstand/)  Obraz 9: Záběr z filmu Jailhouse Rock (https://www.youtube.com/watch?v=gj0Rz-uP4Mk)  Obraz 10: Logo MTV na televizních obrazovkách (https://en.wikipedia.org/wiki/MTV)  Obraz 11 a 12: Klip „Sledgehammer" od Petera Gabriela (https://www.youtube.com/watch?v=OJWJE0x7T4Q)

79  Obraz 13: Grathic match. Začátek (https://www.youtube.com/watch?v=uaGd6PQg3ig)  Obraz 14: Grathic match. Výsledek (https://www.youtube.com/watch?v=uaGd6PQg3ig)  Obraz 15 a 16: Láska je láska od Lucie Bílé (https://www.youtube.com/watch?v=71GMbzhC818)

Seznam videí

 Joan Jett - I Love Rock n' Roll https://www.youtube.com/watch?v=vPGG69wB4ys

Bon Jovi - Livin' On A Prayer https://www.youtube.com/watch?v=lDK9QqIzhwk

Ram Jam - Black Betty https://www.youtube.com/watch?v=I_2D8Eo15wE

Sex Pistols - Holidays in the Sun https://www.youtube.com/watch?v=2Ah1JM9mf60

Eurythmics - Sweet Dreams https://www.youtube.com/watch?v=qeMFqkcPYcg

Twisted Sister - You can't stop Rock'n Roll https://www.youtube.com/watch?v=B0BnZuYHkbE

Pink Floyd - Money https://www.youtube.com/watch?v=-0kcet4aPpQ

Deep Purple - Child in Time https://www.youtube.com/watch?v=4wAPTsjhrjM

The Doors - The Unknown Soldier https://www.youtube.com/watch?v=Jk-tbX7xVG4

80