UNIVERZITA KARLOVA Bakalářská Práce 2021 Lukáš Filip

UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut mezinárodních studií Katedra ruských a východoevropských studií

Bakalářská práce

2021 Lukáš Filip

UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut mezinárodních studií Katedra ruských a východoevropských studií

Projevy jugoslávství a jugonostalgie v populární hudbě a jejich reflexe v internetovém diskurzu

Bakalářská práce

Autor práce: Lukáš Filip Studijní program: Mezinárodní teritoriální studia Vedoucí práce: František Šístek, M.A., Ph.D. Rok obhajoby: 2021

Prohlášení

1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu. 2. Prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného titulu. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely.

V Praze dne 4. května 2021 Lukáš Filip

Bibliografický záznam

FILIP, Lukáš. Projevy jugoslávství a jugonostalgie v populární hudbě a jejich reflexe v internetovém diskurzu. Praha, 2021. 37 s. Bakalářská práce (Bc). Univerzita Karlova, Fa- kulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Katedra ruských a východoevropských studií. Vedoucí diplomové práce František Šístek, M.A., Ph.D.

Rozsah práce: 72 211 znaků

Anotace

Tato bakalářská práce se zabývá fenoménem jugonostalgie, tedy nostalgického cí- tění ve vztahu k existenci společného jugoslávského státu, a to v jedné konkrétní oblasti, tedy v populární hudbě. První část práce je analýzou textů a vizuálních doprovodů jednot- livých písní, přičemž zpracované písně časově pokrývají období od druhé poloviny 70. let 20. století, přes rozpad Socialistické federativní republiky Jugoslávie (SFRJ), až po sou- časnost. V rámci analýzy jsou písně rozdělené do hlavních uměleckých proudů té doby, a zároveň jsou vzájemně porovnány písně, které vznikly během existence SFRJ, a ty, které vznikly až po rozpadu tohoto státu. Písně jsou také mezi sebou srovnávány, co se týče po- žitých motivů a jiných uměleckých prostředků. Druhá část se zabývá analýzou reflexe těchto hudebních projevů v tzv. „internetovém diskurzu“, přičemž pro účely práce byly zvoleny reakce pod písněmi na sociální síti YouTube. Díky pocitu anonymity, který soci- ální sítě poskytují, tento přístup umožnil vhlédnout především do myšlení osob, které se s jugonostalgickými myšlenkami identifikují, v menší míře pak také těch, které se naopak proti jugonostalgii vymezují.

Annotation

This bachelor thesis examines the phenomenon of Yugonostalgia, which encom- passes the feelings of nostalgia regarding the existence of a common Yugoslav state, in this case, in one particular field, which is popular music. The first part of the thesis is an analysis of texts and visual accompaniments of chosen songs, which cover the period from the second half of the 1970s, through the breakup of the Socialist Federal Republic of Yugo- slavia, to presence. As part of the analysis, the songs are divided into the main artistic categories of the era. At the same time, the thesis compares pieces created during the existence of SFRY with those published after the federation’s breakup. The songs are also compared in regard to the used motifs and other artistic devices. The second part deals with the analysis of the reflection of these musical expressions in the so-called “internet discourse”, which is, for the purpose of this work, represented by reactions to the songs on the social network YouTube. Thanks to the sense of anonymity, which the social networks provide, this approach has made it possible to venture into the thought process, especially of those people, who identify themselves with the Yugonostalgic sentiments and to a lesser extent also of those who are on the contrary firmly against Yugonostalgia.

Klíčová slova Jugoslávství, jugonostalgie, nostalgie, SFRJ, reflexe rozpadu SFRJ, internetový diskurz

Keywords Yugoslavism, Yugonostalgia, nostalgia, SFRY, reflection of the breakup of SFRY, internet discourse

Title Expressions of Yugoslavism and Yugonostalgia in Popular Music and Their Reflection in Internet Discourse

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval svému vedoucímu, Františku Šístkovi, M.A., Ph.D., za podnětné konzultace a připomínky, bez kterých bych tuto práci nebyl schopen napsat. Dále bych rád poděkoval vedoucímu bakalářského semináře, PhDr. Ondřejovi Matějkovi, Ph.D. a všem kolegům ze semináře za přínosné debaty o obsahu práce. V neposlední řadě chci poděkovat Mgr. Petru Stehlíkovi, Ph.D. z Masarykovy univerzity za důležité konzultace, týkající se terminologie.

Obsah Úvod 1 1 Metodologie a celková koncepce práce 2 1.1 Metodologická koncepce 2 1.2 Teoretický základ práce 3 1.3 Způsob výběru příkladů 5 1.4 Cíle práce 6 2 Rozbor písní 7 2.1 Období existence SFRJ 7 2.1.1 Ambasadori – Zemljo moja (1975) 9 2.1.2 Rani Mraz – Računajte na nas (1978) 10 2.1.3 Lepa Brena a Miroslav Ilić – Živela Jugoslavija (1985) 10 2.1.4 Bijelo Dugme – Pljuni i zapjevaj moja Jugoslavijo (1986) 11 2.1.5 Električni Orgazam – Igra Rok'en'rol Cela Jugoslavija (1988) 12 2.1.6 Lepa Brena – Jugoslovenka (1989) 13 2.2 Období po rozpadu SFRJ 14 2.2.1 Tijana Dapčević – Sve je isto, samo njega nema (2005) 15 2.2.2 Rock Partyzani – YUGO (2010) 16 2.2.3 ADO&DINO – Despacito (Balkan Parody) (2017) 17 2.2.4 Lepa Brena – Zar je važno da l' se peva ili pjeva (2017) 17 3 Reflexe v internetovém diskurzu 18 3.1 Současné pojetí jugonostalgie ve společnosti 18 3.2 Příklady reakcí 20 3.2.2 Pozitivní reakce 20 3.2.3 Negativní reakce 23 3.3 Celková interpretace reakcí 24 Závěr 26 Summary 28 Použitá literatura 30 Teze bakalářské práce 35

Úvod Pojem jugonostalgie označuje psychologický a kulturní fenomén nostalgického cí- tění, které se v dnešní době projevuje mezi obyvateli nástupnických států Socialistické federativní republiky Jugoslávie (SFRJ) a také v prostředí postjugoslávské diaspory, tedy mezi osobami, které emigrovaly ze svých původních států a mezi jejich potomky. Ve všech nástupnických státech, tedy v Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Chorvatsku, Severní Ma- kedonii1, Slovinsku, Srbsku, a částečně i v převážně neslovanském Kosovu, se tyto nostal- gické tendence do určité míry v současnosti objevují, vzhledem k rozdílnému vývoji, pře- devším v období od rozpadu společného jugoslávského státu, je ale pohled na jugonostalgii mezi těmito zeměmi, a kvůli komplikované geopolitické situaci v regionu často i v rámci samotných zemí, vzájemně velmi odlišný. To ukázal například výzkum analytické společ- nosti Gallup z let 2014–2016, podle kterého rozpad Jugoslávie považovalo 81 % obyvatel Srbska za negativní skutečnost, zatímco v Chorvatsku 55 % obyvatel tvrdilo, že byl rozpad Jugoslávie prospěšný a pouze 23 % obyvatel na něj pohlíželo negativně.2 Je ovšem zcela evidentně patrné, že jugonostalgické pocity se u větší či menší části obyvatelstva vyskytují ve všech nástupnických státech. Jugonostalgie jako taková je úzce provázána s propagandistickými motivy socialis- tického režimu a do velké míry také přímo s osobou vůdce SFRJ po většinu doby existence tohoto státního útvaru, Josipa Broze Tita. Právě osobnost Tita je mnoha odborníky pova- žována za jeden z nejvýznamnějších bodů jugonostalgických nálad jako takových, do urči- té míry by se dal označit až za jakési zosobnění ideologie jednoty mezi národy.345 Ačkoliv je ovšem jugonostalgie s osobou Tita spojená, je důležitým faktem, který zmiňuje napří- klad Maja Maksimović ve svém článku Unattainable past, unsatisfying present – Yugonostalgia: an omen of a better future, že namísto loajality a oddanosti k již zaniklému státu jsou současné jugonostalgické nálady založené spíše na citech a vzpomínkách ve vztahu k minulé době.6 Není tedy možné říct, že by jugonostalgické projevy byly přímo

1 Název Severní Makedonie, schválený podle takzvané Prespanské dohody, je oficiálně platný od února 2019, pokud ale v práci budu zmiňovat současný státní útvar, budu se vždy držet tohoto v současnosti platného názvu. Naopak v případech, kdy bude zmiňována bývalá svazová republika SFRJ budu používat tehdy platný název, tedy (Socialistická republika) Makedonie. 2 Elizabeth Keating a Zacc Ritter, „Many in Balkans Still See More Harm From Yugoslavia Breakup“, Gallup, 18. května 2017, https://news.gallup.com/poll/210866/balkans-harm-yugoslavia-breakup.aspx (staže- no 8. února 2021). 3 Mitja Velikonja, Titostalgia – A Study of Nostalgia for Josip Broz, (Ljubljana: Peace Institute, 2008), 13-14, http://mediawatch.mirovni-institut.si/eng/Titostalgia.pdf (staženo 9, února 2021). 4 Tanja Petrović, „The territory of the former Yugoslavia in the "mental maps" of former Yugoslavs: Nostal- gia for space“, Sprawy Narodowościowe 31, (2007): 264, https://www.academia.edu/download/39687031/Tanja-Nostalgia_for_Space.pdf (staženo 9. února 2021). 5 Nicole Lindstrom, „Yugonostalgia: Restorative and reflective nostalgia in former Yugoslavia“, East Central Europe 32, č. 1-2 (2005): 232, https://doi.org/10.1163/18763308-90001039 (staženo 25. srpna 2020). 6 Maja Maksimović, „Unattainable past, unsatisfying present – Yugonostalgia: an omen of a better future?“ Nationalities Papers 45, č. 6 (2017): 1068, https://doi.org/10.1080/00905992.2017.1312324 (staženo 25. srpna 2020).

spojeny s ideami komunismu nebo socialismu, jedná se spíše o pozitivní vzpomínky lidí na život v klidné (alespoň z pohledu bězného človeka) době, která je v ostrém kontrastu s traumatem války a současnou obecně neutěšenou situací v regionu. Druhým základním pojmem pro mou práci je idea tzv. jugoslávství. Jedná se o pojem, který je možno definovat různými způsoby a je pod něj možné zařadit různá vyjádření. Z toho důvodu je nezbytné tento termín alespoň krátce již v úvodu definovat; podrobnější rozbor následně poskytnu v části s teoretickým základem práce. V českém diskurzu existují dva pojmy, jugoslávství a jugoslavismus, které se do velké míry prolínají a v angličtině se používá pouze termín Yugoslavism. Obecně lze říci, že se tímto pojmem obvykle nemyslí samotná idea politické existence společného státu, ale spíše myšlenka kulturní sounáležtosti a vzájemné spolupráce například v politických otázkách, jak zmiňuje Petr Stehlík v knize Bosna v chorvatských národně-integračních ideologiích 19. století.7 Ve své práci se budu zabývat projevy jugoslávství a jugonostalgie v jedné konkrét- ní oblasti, tedy v populární hudbě. Za písně s projevy jugoslávství lze z dnešního pohledu označit rozsáhlé penzum písní, které vznikaly během období existence společného jugo- slávského státu, a jež například obsahují vlastenecké motivy, nebo se z jiného důvodu staly symbolickými. Nadto existuje velké množství písní, které vznikly již v období po rozpadu Jugoslávie, a to jak v nástupnických státech, tak u (post-)jugoslávské diaspory, tedy u obyvatel Jugoslávie, nebo nástupnických států, kteří kvůli neutěšené situaci ve své rodné zemi emigrovali nejčastěji do zemí západní Evropy. V práci budu pracovat s písněmi z různých období existence společného státu Jugoslávie i z období po rozpadu federace, ovšem pře- devším vzhledem k omezenému rozsahu bakalářské práce nebude mým cílem předložit komplexní analýzu historie a vývoje projevů jugoslávství a jugonostalgie v hudbě. Cílem práce bude analyzovat typické prostředky, které jsou v textech těchto písní používány za účelem vyvolání vlasteneckého nebo později nostalgického cítění, a následně zanalyzovat způsob, jakým lidé na tyto texty reagují v internetovém prostoru. Popularita těchto písní, kterou lze do určité míry měřit počtem zhlédnutí a množství komentářů s jugonostalgickými motivy v diskusích pod hudebními klipy dokazují, že jugonostalgické cítění je i v současnosti nadále přítomné, a to i mezi příslušníky mladé generace, která existenci společného státu nezažila.

1 Metodologie a celková koncepce práce

1.1 Metodologická koncepce Metodologicky lze práci rozdělit na dva celky, které jsou poměrně odlišné, co se týče výzkumného přístupu. V první části práce nastíním způsob, jakým je nostalgie v populární hudbě prezentována – a to jak v textech, tak i v hudebních klipech, co se týče vizuální stránky. V této části se bude jednat o analýzu narativů. Texty písní jsou ve většině

7 Petr Stehlík, Bosna v chorvatských národně-integračních ideologiích 19. století (Brno: Masarykova univerzita, 2013), 10-11.

případů psány v srbochorvatštině, případně v jednom z jí příbuzných oficiálně kodifikova- ných jazyků, které vznikly po rozpadu společné federace.8 Následně budu využívat reakce na tyto písně v internetovém diskurzu, a to konkrétně na sociální síti pro sdílení videí YouTube, kdy budu provádět diskurzivní analýzu příspěvků pod jednotlivými videi. Vyu- žití této sociální sítě mi umožní vhlédnout především do myšlení populace současných postjugoslávských států, ale také osob žijících v diaspoře. Výhodou je, že YouTube dnes používá ke sledování videí široká skupina lidí ze všech generací, není to tedy sociální síť, která by byla navštěvována výhradně mladou generací.9 Pokud to člověk, který video vlo- žil, nezakázal, je možné pod každé video na této sociální síti vkládat komentáře. K těmto komentářům pak mohou lidé přidávat pozitivní (palec nahoru) nebo negativní (palec dolů) reakce. Ve své práci budu pracovat pouze s těmi videi, pod kterými je umožněna diskuse. Komentáře pod videi jsou do určité míry anonymní, jelikož diskutující vystupují pod pře- zdívkami, které se nemusí shodovat s jejich reálnými jmény, na druhou stranu se komentu- jící často sami identifikují, obvykle například státem nebo městem, kde žijí. Analýza inter- netového obsahu mi poskytne možnost pracovat s širokým spektrem názorů obyvatel postjugoslávských zemí, aniž bych musel do dané oblasti za účelem výzkumu osobně vycestovat, což bylo v situaci v období psaní práce, spojené s pandemií nemoci COVID-19 komplikované, respektive po většinu času prakticky nemožné.

1.2 Teoretický základ práce Teoretickým základem pro můj výzkum nostalgie je dělení na restorativní a reflek- tivní nostalgii, založené na knize Svetlany Boym The Future of Nostalgia. V postjugoslávském prostoru se objevují oba zmíněné druhy nostalgie, které Boym ve své knize popisuje tak, že restorativní nostalgie se snaží vrátit k něčemu, co historicky existo- valo, tedy k nějaké historické realitě upravené tak, jak jí mají lidé ve svojí představě, za- tímco reflektivní nostalgie se nesnaží vrátit zpět minulost, ale zaměřuje se spíše na pocit touhy po atmosféře minulosti, přičemž nepopírá současnou realitu.10 Toto rozdělení odpo- vídá i původním významům řeckých slov nóstos a álgos, jejichž složením vzniklo slovo nostalgie, kdy slovo nóstos, pocházející ze starořecké literatury označuje „návrat domů“, zatímco pojem álgos, který je více abstraktní, popisuje pocity bolesti, a to jak fyzické, tak psychické.11 Boym ve své teorii nostalgie také popisuje důvod, proč nostalgie obecně zís- kala na popularitě na přelomu 20. a 21. století, když říká, že „20. století začalo futuristic- kou utopií a skončilo nostalgií. Optimistická víra v budoucnost se stala zastaralou, zatímco nostalgie, v dobrém i ve zlém, nikdy nevyšla z módy a zůstala zvláštně současná.“12

8 Podrobnější rozbor problematiky srbochorvatštiny a jejího rozpadu viz Robert D. Greenberg, Language and identity in the Balkans: Serbo-Croatian and its disintegration. (Oxford: Oxford University Press, 2004). 9 „The Latest YouTube Stats on Audience Demographics: Who’s Tuning In“, Google, https://www.thinkwithgoogle.com/data-collections/youtube-viewer-behavior-online-video-audience/ (staženo 8. března 2021). 10 Svetlana Boym, The Future of Nostalgia (New York: Basic Books, 2001), XVII-XVIII. 11 Svetlana Boym, „Nostalgia,“ Atlas of Transformation, http://monumenttotransformation.org/atlas-of- transformation/html/n/nostalgia/nostalgia-svetlana-boym.html (staženo 8. února 2021). 12 The 20th century began with a futuristic utopia and ended with nostalgia. The optimistic belief in the future

Dalším důležitým teoretickým zdrojem pro mě byla kapitola od Mitji Velikonji The Past with a Future: The Emancipatory Potential of Yugonostalgia, publikovaná v knize Transcending Fratricide: Political Mythologies, Reconciliations, and the Uncertain Future in the Former Yugoslavia.13 Autor zde například předkládá důležitou myšlenku, nutnou k pochopení kontextu jugonostalgie jako takové, tedy že ani jeden z typů nostalgie nepracuje s objektivní historickou realitou – jinými slovy, pro nostalgii je důležitější to, co lidem chybí v dnešním světě než to, co bylo v historii skutečné; žádnou nostalgii tedy nelze považovat za akurátní obraz historie.14 Lidé při vzpomínkách na minulou dobu často uplatňují princip takzvané selektivní paměti, kdy si vybírají pouze tu část minulosti, která jim zapadá do ideálního obrazu lepšího života, zatímco negativní aspekty minulosti jsou potlačovány. U příkladu jugonostalgie tedy lidé vzpomínají na život v jednotě s ostatními národy a lepší socio-ekonomickou situaci, zatímco problémy jako potlačování lidských práv jsou v nostalgických narativech obvykle zcela ignorovány. Jedná se tedy o takzvané konfirmační nebo potvrzovací zkreslení (z anglického confirmation bias).15 V rámci doplnění kontextu postkomunistické nostalgie i v ostatních zemích střední a jihovýchodní Evropy pro mě byla nejvýznamnějším zdrojem kniha Post-Comunist Nos- talgia (Postkomunistická nostalgie) kterou editovaly Maria Todorova a Zsuzsa Gille. Úče- lem knihy, která je dělená na kapitoly, z nichž každá se zabývá určitým konkrétním aspektem nostalgie v jedné z postkomunistických zemí, je podle úvodu Todorovové zjistit, zda „můžeme zpřesnit koncept (nostalgie, pozn. autora) (…), který je použit k pojmenování fenoménu, který je přítomný na velmi odlišných místech (skutečně od střední Evropy po střední Asii).“16 Ačkoliv jednotlivé kapitoly této knihy jsou poměrně specificky zaměřené, teoretický rámec, a to především právě ve spojení s ostatními postkomunistickými zeměmi, byl pro mou práci nezbytný. Jedním z příspěvků v této knize je pak kapitola od Fedji Bu- riće Dwelling on the Ruins of Socialist Yugoslavia: Being Bosnian by Remembering Tito. V této kapitole Burić popisuje, jak se za pomocí jugonostalgie snaží příslušníci bosenské diaspory ve Spojených státech amerických udržet svou národní identitu, a to především skrze postavu vůdce socialistické Jugoslávie Josipa Broze Tita, což mi poskytlo důležitý kontext pro pochopení způsobu vnímání jugoslávské historie v diaspoře. has become outmoded while nostalgia, for better or for worse, never went out of fashion, remaining uncanni- ly contemporary. Ibid. (překlad autora). 13 Ve své práci budu používat internetovou verzi tohoto článku, zveřejněnou na stránkách srbské instituce Center for History, Democracy and Reconciliation. Tato verze má odlišné formátování a číslování stránek oproti verzi publikované v knize Transcending Fratricide: Political Mythologies, Reconciliations, and the Uncertain Future in the Former Yugoslavia, proto budu v odkazech uvádět stránkování odpovídající tomuto dokumentu; v seznamu literatury pak bude uvedeno stránkování v původní verzi. 14 Mitja Velikonja, „The Past with a Future: The Emancipatory Potential of Yugonostalgia,“ in Transcending Fratricide: Political Mythologies, Reconciliations, and the Uncertain Future in the Former Yugoslavia, eds. Srda Pavlovic and Marko Zivkovic (Baden-Baden: Nomos Verlagsgesellschaft, 2013), 2, https://chdr- ns.com/pdf/documents/golubic2010_mitja_velikonja.pdf (staženo 8. února 2020). 15 Larry E. Sullivan, The SAGE Glossary of the Social and Behavioral Sciences, (Thousand Oaks: SAGE Publications, Inc., 2009), 99, https://doi.org/10.4135/9781412972024.n488 (staženo 8. února 2021). 16 Maria Todorova, „From Utopia to Propaganda and Back”, in Post-Communist Nostalgia eds. Maria Todorova a Zsuzsa Gille (New York: Berghahn Books, 2010), 1.

Pracoval jsem také s větším množstvím odborných článků, týkajících se tématu jugonostalgie, jejichž kompletní výčet je uvedený v seznamu literatury. Nejdůležitějším z nich byl pro mou práci zřejmě článek Yugonostalgia: Restorative and reflective nostalgia in former Yugoslavia od Nicole Lindstrom. V tomto článku se autorka pokouší o kategorizaci pocitů nostalgie podle rozdělení Svetlany Boym, přičemž dochází k poznatkům, že tyto dvě formy nostalgie se v postjugoslávském prostoru do velké míry vzájemně prolínají.17 Obecně lze tedy dojít k závěru, že jelikož nostalgie jako taková je širokým spektrem prožitků, a lidé k ní do velké míry přistupují individuálně, je složité alayzovat krátké nostalgické projevy v internetových diskusích jako restorativní nebo reflektivní. Častěji se spíše jedná o syntézu těchto dvou přístupů, která je přizpůsobená současné realitě v jednotlivých státech.

1.3 Způsob výběru příkladů Písní s jugoslávskými národními motivy, stejně jako písní, které vznikly po rozpadu SFRJ již přímo jako jugonostalgické, existuje velké množství, a v rámci rozsahu baka- lářské práce není možné ani zdaleka zmínit všechny. Z tohoto důvodu, jak bylo ostatně již zmíněno v úvodu, se tato práce nesnaží podat komplexní přehled o vývoji těchto hudebních projevů. Zkoumané písně byly vybrány s cílem poukázat na nejvýznamnější motivy a te- matiky, které se v nich vyskytují, přičemž jsem využil písně z různých období, od písní, které vznikly v období existence SFRJ a byly často ovlivněny oficiální režimní propagan- dou, až po současnou populární hudbu, kdy se například využívají upravené verze zahra- ničních populárních písní. Všechny přímo rozebírané písně mají na síti YouTube alespoň jeden milion zhlédnutí u nejsledovanější nahrávky, především ikonické písně z 70. a 80. let pak mají i vyšší miliony zhlédnutí. Písně by měly být v co možná největší míře seřazené chronologicky podle původního data vydání, což je ale v některých případech komplikova- né, pokud například existuje více protichůdných informací o datu první nahrávky, nebo pokud se jedná o upravenou verzi starší písně. Všechny tyto „sporné“ případy budu vysvět- lovat přímo v rámci konkrétních odstavců. Co se týče analyzovaných příspěvků v diskusi v druhé části práce, vybíral jsem primárně příspěvky s vyšším počtem reakcí, a to ať už ve směru kladném, nebo záporném. Algoritmus, který YouTube v diskusích používá, upřednostňuje při zobrazování kladně hodnocené komentáře, je ovšem možné se v diskusi dostat i ke komentářům, které jsou naopak hodnoceny negativně. Na jakýkoliv příspěvek v diskusi pod videi je možné dále reagovat, ve své práci pak budu pracovat i s těmito reakcemi na konkrétní diskusní pří- spěvky, abych je mohl uvést do širšího kontextu. Primárním zájmem mé práce je poukázat na to, jakým způsobem je jugoslavistická a jugonostalgická hudba reflektována v takzvaném „internetovém diskurzu“. Tímto pojmem se označuje způsob komunikace v internetovém prostoru, známý v angličtině například také jako netspeak nebo cyberspeak, Účastníci internetových diskusí v naprosté většině případů využívají odlišný komunikační

17 Lindstrom, „Yugonostalgia“, 229.

styl než v běžném mluveném projevu; jsou zde například časté gramatické chyby, překlepy nebo zkratky a psaný projev je často doplněn o emotikony vyjadřující pocit autora. Ve vět- ší míře se také vyskytují slova převzatá z angličtiny, neologismy, nebo nově vytvořené slangové výrazy.18 Nejedná se tedy o sociologický průzkum, který by si kladl za cíl podat akurátní obraz rozložení nálad ve společnosti – je totiž zcela logické, že tento druh hudby budou vyhledávat a reagovat na něj především lidé, kteří se identifikují s jugonostalgickými myšlenkami, a negativních reakcí se tak v diskusích bude vyskytovat značně menší množství, a pokud už se nějaká takováto reakce vyskytne, nebude zpravidla přijata kladným způsobem.

1.4 Cíle práce Výsledným cílem mojí práce bude rozebrat způsoby, jakými se vlastenecké – a později také nostalgické – motivy využívaly v populární hudbě, a v návaznosti na to uká- zat na aktuálnost jugonostalgických nálad v různých skupinách obyvatelstva napříč ná- stupnickými státy bývalé Jugoslávie a analyzovat různé způsoby, jakými lidé na tuto tematiku reagují. Deziluze ze současné socio-ekonomické a politické situace v regionu způso- buje, že se lidé obrací k pozitivním vzpomínkám z minulosti, a to bez ohledu na to, jestli existenci společného státu zažili osobně, nebo jí znají pouze z předávaných informací – od svých rodičů, případně z jiných zdrojů. Důležitým aspektem, který ve své práci zmiňuje i Lindstrom je, že historické prožitky obyvatel postjugoslávských států jsou výrazně odliš- né od prožitků obyvatel ostatních evropských socialistických států, vzhledem k odlišnému fungování jugoslávského socialistického režimu.19 Zatímco situace běžných obyvatel v ostatních zemích se většinou po pádu komunismu velmi rychle výrazně zlepšila, a lidé tak mohli například volně cestovat, obyvatelé Jugoslávie měli tyto možnosti do velké míry již za období existence SFRJ, jelikož jugoslávský pas byl ve své době jedním z „nejsilněj- ších“ na světě, jelikož umožňoval držitelům cesty do velkého množství zemí bez nutnosti získání víz.20 Po rozpadu federativní republiky měly – a dodnes mají – naopak nástupnické státy výrazně slabší pozici v globálním geopolitickém prostoru. Vízové povinnosti jsou samozřejmě pouze jedním z mnoha aspektů běžného života, navíc situace z tohoto pohledu se pro obyvatele postjugoslávského prostoru v posledních letech výrazně zlepšila – Slovinsko a Chorvatsko jsou již členy EU, a občané ostatních států mají možnost získání víz, platných pro celý Schengenský prostor. I přesto ale lze na tomto případu ukázat obecnou zkušenost, že zatímco situace v ostatních postkomunistic- kých zemích se zpravidla po pádu režimu rok od roku postupně zlepšovala, situace v nástupnických státech Jugoslávie se, především kvůli válečným traumatům, rok od roku spíše zhoršovala, a to i přes pozitivní signály v posledních letech. Zároveň ale i mezi jed- notlivými nástupnickými státy existují velké rozdíly v socio-ekonomickém vývoji v období

18 Marija Mandić, „The Serbian Proverb Poturica gori od Turčina (A Turk-Convert Is Worse Than a Turk): Stigmatizer and Figure of Speech“, in Imagining Bosnian Muslims in Central Europe: Representations, Transfers and Exchanges, ed. František Šístek (New York and Oxford: Berghahn Books, 2021), 187. 19 Ibid., 231. 20 Petrović, „The territory of the former Yugoslavia“, 266-267, 269.

od rozpadu SFRJ, přičemž je zajímavé, že existuje určitá míra korelace mezi socio- ekonomickou situací a současným pohledem na jugonostalgii v rámci těchto států. Pokud se vrátím k průzkumu, zmiňovaném v úvodu práce, je zcela evidentní, že jugonostalgické nálady jsou méně přítomné (ovšem v žádném případě zde nejsou zcela nepřítomné) ve stá- tech na nejzápadnější části Balkánu, ve kterých je v současnosti o něco lepší ekonomická situace (Slovinsko a Chorvatsko), zatímco ve státech, jako je Srbsko nebo Bosna a Herce- govina, ve kterých je současná situace horší, jsou jugonostalgické nálady častější.21 Jak jsem ale zmiňoval již v úvodu práce, vzhledem k obecně komplikované situaci v rámci regionu se i přímo v jednotlivých nástupnických státech často setkávají od různých národ- nostních skupin odlišné pohledy na historii SFRJ. I z tohoto důvodu se nebudu ve své práci snažit o komparaci projevů jugonostalgie mezi jednotlivými státy, jelikož se jedná o velmi komplikovanou problematiku, která často stojí na drobných detailech, je složitě uchopitel- ná a různí autoři k ní přistupují z často velmi odlišných metodologických úhlů, což je mimo jiné způsobeno množstvím různých projevů jugonostalgie – komerčních, politických, diskursivních nebo komemoračních – evidentních například na místech paměti. Pojetí jugonostalgie se nadto mezi jednotlivými oblastmi výrazně liší, jak zmiňuje například Mitja Velikonja v knize Titostalgia – A Study of Nostalgia for Josip Broz, kde tvrdí, že Slovinci mohou volněji vyjadřovat své jugonostalgické pocity, a to i v ritualizovaných formách právě proto, že v zemi již není v žádném případě politicky aktuální otázka návratu k jednotnému státu.22 V té samé kapitole autor dále přidává důleži- tý poznatek, že i v ostatních státech, které si procesem rozpadu a ekonomické transformace prošly později, případně tímto procesem dále procházejí se jugonostalgie postupně v průběhu času objeví.23 Jelikož tato kniha byla vydána v roce 2008, tedy 13 let před na- psáním této práce, je již nyní možné pozorovat v tomto směru určitý vývoj i v regionech ve kterých byla situace komplikovanější.

2 Rozbor písní

2.1 Období existence SFRJ V porovnání s písněmi, které vznikly po rozpadu federace, jsou texty z této doby výrazněji vlastenecky založené; často se jedná až o oslavné ódy na jugoslávskou kulturu, přírodu nebo jiné motivy. Obecně lze tvrdit, že jsou v této době národní motivy v písních používány spíše ve vážnějším smyslu a nebývají nástrojem humoru. Jugonostalgická hudba vznikala ve všech v té době populárních žánrech, od typického popu období přelomu 70. a 80. let až po písně v rockovém žánru. Při vzájemném srovnání nejvýznamnějších písní s motivy jugoslávství, které byly v této době vydány, můžeme analyzované skladby rozdělit na dva, do velké míry odlišné,

21 Keating a Ritter, „Many in Balkans“. 22 Velikonja, Titostalgia, 38-39. 23 Ibid., 39.

proudy. Tím prvním jsou písně, řadící se do žánru folk pop. Zjednodušenou definicí tohoto pojmu tak, jak bude v této práci používán jsou „populární písně, které využívají akusticky založená folková aranžmá“.24 V písních jsou také využívány typické folkové motivy, kte- rými se budu dále podrobněji zabývat. Do žánru folk pop lze zařadit také nová aranžmá původně lidových písní, vzhledem k zaměření této práce na populární hudbu se ale tímto typem hudby nebudu ve větší míře zabývat.25 Druhým proudem, který nabíral na svém významu především od konce 70. let a dále, je hudba žánru rock 'n' roll. Podrobnou analý- zu specifické podoby tohoto hudebního stylu v Jugoslávii poskytl již v roce 1988 Pedro Ramet v článku The Rock Scene in Yugoslavia. Nejvýznamnější odlišností oproti podobě tohoto žánru v západní Evropě a v USA je velká míra používání prvků z lidové hudby.26 Ramet ve svém článku také zmiňuje, že zatímco prvotní projevy tohoto žánru v Jugoslávii byly velmi podobné „západní“ rockové scéně, postupem času vznikla v tomto prostoru zcela unikátní podoba tohoto žánru, která je někdy kvůli vlivům lidových motivů nazývána také jako folk rock, analogicky ke dříve zmíněnému stylu folk pop. I přesto, že je Rametův článek v době psaní této práce již přes třicet let starý, poskytuje především díky rozhovo- rům s členy této hudební scény unikátní a komplexní pohled na podobu tohoto stylu v SFRJ. Většina nejpopulárnějších interpretů z této doby vydávala hudbu pod třemi nejvý- znamnějšími nahrávacími společnostmi, jimiž byly Jugoton, se sídlem v Záhřebu, Diskoton se sídlem v Sarajevu a PGP RTB – Produkcija gramofonskih ploča Radio televizije Beo- grad se sídlem v Bělehradu. Interpreti ovšem během existence SFRJ často nenahrávali výhradně pod jednou z těchto společností, jelikož ačkoliv si tyto společnosti svým způso- bem konkurovaly, de facto byly všechny pod kontrolou režimu. Interpreti proto často na- hrávali u všech těchto tří nejvýznamnějších společností, jako například Đorđe Balašević. Písně, které budu dále v této podkapitole rozebírat, pocházejí především ze závě- rečného období života Tita a konce existence společného jugoslávského státu. Hlavním důvodem pro tuto skutečnost je, že moje práce se v části s analýzou textů zabývá populární hudbou, zatímco u většiny jugoslávských vlasteneckých písní, které vznikly v 50. a 60. letech 20. století, se jednalo o přímé adaptace partyzánských písní. Tento fakt úzce souvisí s tím, jak moderní hudební styly postupně během kulturně liberálnějších 70. a 80. let 20. století pronikaly ze „západního světa“ i do prostoru Jugoslávie. V této době, která byla obecně otevřenější těmto vlivům, tedy jugoslávská hudební scéna silně připomínala ty v západních státech, a to jak přijímáním nových hudebních stylů, tak nových postupů – poprvé se díky rozvoji video techniky ve větší míře objevily hudební klipy, u kterých byl kladen velký důraz i na jejich estetiku. Přesto jsou ale tyto písně, jako je například Uz Mar- šala Tita (S maršálem Titem), jejíž melodii složil Oskar Danon a text napsal chorvatský

24 „Folk-Pop“, AllMusic, https://www.allmusic.com/style/folk-pop-ma0000005011 (staženo 22. dubna 2021). 25 Podrobnější analýzu nově skládané hudby s lidovými motivy v prostoru SFRJ je možné nalézt v tomto článku: Ljerka Vidić Rasmussen, „From Source to Commodity: Newly-Composed Folk Music of Yugosla- via“, Popular Music 14, č. 2 (květen 1995): 241-256, https://www.jstor.org/stable/853402. 26 Pedro Ramet, „The Rock Scene in Yugoslavia“, East European Politics and Societies 2, č.2 (1988): 397, https://doi.org/10.1177/0888325488002002006 (staženo 22. dubna 2021).

spisovatel Vladimir Nazor, a která byla poprvé veřejně hrána v listopadu 1943 na druhém zasedání Antifašistické rady národního osvobození Jugoslávie ve městě Jajce, v dnešní době významnou součástí jugonostalgických narativů a v části s analýzou diskusí se proto budu zabývat také reakcemi na tyto písně. V srbochorvatštině, respektive částečně i v nástupnických jazycích, se tyto písně souhrnně nazývají pojmem domoljubne pjesme, tento termín označuje všechny písně, které by se v překladu do češtiny daly nazvat patriotickými, a to bez ohledu na žánr písně.

2.1.1 Ambasadori – Zemljo moja (1975) Píseň Zemljo moja (Moje země) napsal a složil Kemal Monteno během první poloviny 70. let 20. století a poprvé byla veřejně skupinou Ambasadori hrána na sarajevském festivalu Vaš šlager sezone (Váš hit sezony) v roce 1975. Kromě skupiny Ambasadori je píseň často spojována i přímo s hlavní vokalistkou skupiny Ismetou Krvavac (později Is- meta Dervoz). Ta v rozhovoru pro Radio Sarajevo z roku 2015 o písni prohlásila, že to byla „jedna z nejoblíbenějších písní Tita“27 a že si ji proto „často nechával hrát na oficiál- ních recepcích, které pořádal“28. Celá píseň je vlastně oslavnou ódou na domácí krajinu, kde se člověk narodil – šlo by zde použít český frazém rodná hrouda, tedy místo, ke kterému cítí silné emocionální pouto a za kterým teskní. Právě stesk za domovem, ve kterém již zpěvačka není a kde „zů- stala její duše“ je nejvýraznějším opakujícím se motivem v této písni, jak je vidět například z refrénu, který začíná slovy „A i když tu nejsem, vedle ní (mojí duše, pozn. autora) aby- chom se spolu ponořili do snu, každou noc slyším hlas, který mě volá ‚přijď, čeká nás štěs- tí‘“29. Zbytek písně pak tvoří především popis krajiny, často připodobňovaný k barvám, například „Tady nejsou noci takto modré“ nebo „nikde jinde slunce takto nezáří“30. Ne- přímo pak píseň naráží na problematiku odtržení od svojí domoviny, což byl problém, kte- rý byl v polovině 70. let velmi relevantní, jelikož velké množství obyvatel Jugoslávie pra- covalo v zahraničí a ztráceli tak kontakt se svými blízkými, kteří zůstali „doma“, jak zmi- ňuje ve svém článku The Role of Brotherhood and Unity Propaganda in Yugoslav Popular Music in 1970s and 1980s Maroš Melichárek.31

27 „Ismeta Dervoz: Pjesmu 'Zemljo moja' najviše je volio Tito“, Radio Sarajevo, 1. března 2015, https://radiosarajevo.ba/metromahala/teme/ismeta-dervoz-pjesmu-zemljomoja-najvise-je-volio-tito/181754 (staženo 11. března 2021). 28 Ibid. 29 I dok ja nisam tu pokraj nje da skupa predamo se snu, svaku noć čujem glas koji zove: ,,Dodji, sreca ceka nas! “. (překlad autora). „Ambasadori – Zemljo moja“, text písně, Tekstovi Pesama, https://tekstovipesama.net/tekstovi/zemljo-moja/ (staženo 11. března 2021). 30 Nigdje noći nisu tako plave, nigdje sunce nema takav sjaj (překlad autora). Tekstovi Pesama, „Ambasadori – Zemljo moja“. 31 Maroš Melichárek, „The Role of Brotherhood and Unity Propaganda in Yugoslav Popular Music in 1970s and 1980s“, Journal of Balkan Research Institute 9, č. 1 (červenec 2020): 131, https://doi.org/10.30903/Balkan.746466 (staženo 11. března 2021).

2.1.2 Rani Mraz – Računajte na nas (1978) Píseň Računajte na nas (Počítejte s námi) složil a text napsal Đorđe Balašević, kte- rý byl ve skupině Rani Mraz zároveň vokalistou. Nejpopulárnější nahrávka na YouTube má přes 7 miliónů zhlédnutí a více jak 7 a půl tisíce příspěvků v diskusi. Ve své době se jednalo o přelomovou nahrávku, jelikož v textu je k jugoslávským ideám a k historii státu přistupováno způsobem, který se snaží více přiblížit mladé generaci, pro kterou již nebyly atraktivní klasické vlastenecké nebo partyzánské písně. V textu tak najdeme například formulaci „někteří lidé (o nás, pozn. autora) pochybují, že jsme na špatné cestě, protože posloucháme desky a zpíváme rock. Ale někde v nás je žár boje a říkám vám, co dobře vím: počítejte s námi!“32 Balašević se dále v textu přihlašuje například k historii partyzánského hnutí, nebo zmiňuje fakt, že generace, narozená v padesátých a dospívající v sedmdesátých letech 20. století nebrala v potaz „minulost a vzdálené bitvy“33, a zaměřovala se spíše na kulturní a společenské aspekty soudobého života ve federaci. Rani Mraz později, rok po smrti Tita v roce 1981 nahrál píseň Tri put sam video Tita (Třikrát jsem viděl Tita), ve kte- ré vzpomíná na osobnost a život vůdce SFRJ a jedná se zřejmě o nejznámější píseň o Tito- vi, napsanou po jeho smrti.34 U této písně je zajímavé, že ačkoliv je dodnes velmi populární mezi „jugonostalgiky“, což dokazuje mimo jiné i počet zhlédnutí na YouTube, sám Balašević získal poměrně brzy po jejím vydání k písni negativní vztah.35 Již v první polovině 80. let s ní přestal vy- stupovat na koncertech36, a jak sám prohlásil v interview z roku 1989, píseň se dostala zcela mimo jeho kontrolu a stala se něčím, co původně nebylo v jeho zájmu; zpětně si prý také uvědomil, že jeho generace byla zcela indoktrinovaná, a neschopná kritického přemýšlení o realitě.37 Ani autorovo distancování se od písně ovšem (nejen v tomto případě) nebylo dostatečnou překážkou skutečnosti, že píseň získala až kultovní status, a je dodnes jakousi hymnou „generace padesátých let“, zmiňované v písni, respektive přinejmenším těch jejích členů, kteří se identifkují s jugonostalgickými myšlenkami.

2.1.3 Lepa Brena a Miroslav Ilić – Živela Jugoslavija (1985) Píseň Živela Jugoslavija (Ať žije Jugoslávie) napsal Milutin Popović Zahar v roce 1985, a v témže roce ji Lepa Brena a Miroslav Ilić, jedni z nejznámějších jugoslávských zpěváků té doby, zazpívali na oslavách Dne Mladosti v Bělehradě. Dan Mladosti byl vý- znamnou součástí kultu osobnosti Josipa Broze Tita a slavil se každý rok 25. května, což

32 Sumnjaju neki da nosi nas pogrešan tok, jer slušamo ploče i sviramo rok. Al' negde u nama je bitaka plam i kažem vam šta dobro znam:'Računajte na nas.' (překlad autora). „Đorđe Balašević – Računajte na nas“, text písně, Genius, https://genius.com/Djordje-balasevic-racunajte-na- nas-lyrics (staženo 9. února 2021). 33 Genius, „Đorđe Balašević – Računajte na nas“. 34 Željko Kuhar, „Svi smo ga mi voljeli - osim onih na robiji“, XXZ magazin, 13. července 2018, https://www.xxzmagazin.com/svi-smo-ga-mi-voljeli-osim-onih-na-robiji (staženo 9. února 2021). 35 Goran Andrijanić, „Kako je Mile Kekin ispjevao ‘Računajte na nas’ za XXI. stoljeće“, Bitno.net, 5. března 2016, https://www.bitno.net/vijesti/kako-je-mile-kekin-ispjevao-racunajte-na-nas-za-xxi-stoljece/ (staženo 9. února 2021). 36 Kuhar, „Svi smog a mi voljeli“. 37 Velikonja, „The Past With a Future“, 3.

bylo datum, které bylo symbolicky a oficiálně vyhlášeno jako Titovy narozeniny.38 Dan Mladosti byl zakončením Štafety Mladosti, která procházela přes celé území SFRJ. Rok 1985 byl přitom jedním z posledních, kdy se konaly velké oslavy na stadionu v Bělehradě, jelikož již v roce 1988 byla tato tradice ukončena, vzhledem k rostoucímu odporu z více účastnických stran. Ukončení Štafety Mladosti bylo mimo jiné spojené s uměleckým hnu- tím Neue Slowenische Kunst, kdy skupina slovinských umělců pro propagaci Štafety Mla- dosti v roce 1987 vytvořila plakát, založený na nacistickém propagandistickém plakátu z roku 1930.39 Živela Jugoslavija stylem textu zapadá do vlny klasických až propagandistických písní ve stylu žánru folk pop, ke kterým se do kontrastu stavily například v této práci zmí- něné písně Računajte na nas nebo Igra rokenrol cela Jugoslavija. Dodnes se jedná o sym- bolickou píseň pro „jugonostalgiky“, která má například právě na YouTube přes 8 milionů zhlédnutí, což ji po písních Jugoslovenka a Igra rokenrol cela Jugoslavija činí třetí nejsle- dovanější skladbou zmiňovanou v této práci. Text je, podobně jako u písně Zemljo Moja oslavou jugoslávské krajiny a jugoslávského státu jako takového, zároveň se zde ale velmi výrazně vyskytuje Titův kult osobnosti, jak je vidět například v druhé sloce písně: „Země míru, země Tita, kurážná a hrdá země, jsi známá na širém světě (…) Ať žije Jugoslávie!“40 Text je tak zcela v souladu s ideologií, kterou se čelní představitelé SFRJ v té době snažili nejen v rámci Dne Mladosti prosadit – „A po Titovi – Tito“, tedy že ačkoliv Tito už fyzic- ky nežije, jeho odkaz nadále drží pohromadě Jugoslávii.41 Tímto principem, jehož základy Tito položil již za svého života se mělo do budoucna řídit fungování federace, brzy ovšem začaly být evidentní trhliny vzhledem ke zvyšujícím se individualistickým požadavkům jednotlivých republik federace.

2.1.4 Bijelo Dugme – Pljuni i zapjevaj moja Jugoslavijo (1986) Píseň Pjuni i zapjevaj moja Jugoslavijo (Odplivni si a zazpívej, moje Jugoslávie) byla vydána v roce 1986 na stejnojmenném albu. Text této rockové písně je do určité míry odlišný v porovnání například s písní Računajte na nas. Píseň oslavuje Jugoslávii pomocí zosobnění, přirovnáním ke krásné ženě, podobně jako později Lepa Brena v písni Jugoslo- venka, kterou budu rozebírat dále v této práci. V refrénu písně se zpívá: „Odplivni si a za-

38 Samir Huseinović, „‘Dan mladosti - što je to?‘“, DW, 25. května 2019, https://www.dw.com/hr/dan- mladosti-%C5%A1to-je-to/a-48874279 (staženo 12. března 2021). 39 Paul Stubbs, „Nationalisms, globalization and civil society in Croatia and Slovenia“, Research in Social Movements, Conflicts and Change 19, č.1 (1996): 5, http://paulstubbs.pbworks.com/f/NationalismsGlobalizationandCivilSocietyinCroatiaa.pdf (staženo 25. dubna 2021). Odkazovaný článek poskytuje také hlubší rozbor situace ohledně hnutí NSK a kapely Laibach koncem 80. let. (pozn. autora) 40Zemljo mira, zemljo Tita, zemljo hrabra, ponosita. Širom sveta o tebi se zna (...) Živela Jugoslavija (překlad autora). „Lepa Brena & Miroslav Ilić – Živela Jugoslavija“, text písně, Tekstomanija, https://tekstomanija.com/lepa- brena-miroslav-ilic-zivela-jugoslavija/ (staženo 12. března 2021). 41 Sabrina P. Ramet, „The Uniqueness and Non-uniqueness of Josip Broz Tito – A Foreword“, in Titoism, Self-Determination, Nationalism, Cultural Memory, Volume Two, Tito's Yugoslavia, Stories Untold, eds. Gorana Ognjenović a Jasna Jozelić (New York: Palgrave Macmillan, 2016), ix.

zpívej, moje Jugoslávie! Matko a macecho, můj stesku a útěcho. Moje srdce, můj starý domove, moje kdoule ze skříně, moje nevěsto, moje krásko, moje nebohá královno, Jugo, Jugice“42 Obecné pojetí Jugoslávství ze strany Bregoviće bylo výrazně odlišné oproti ofi- ciálnímu pojetí ze strany státu. Podrobný popis politiky patriotismu, kterou se Bregović spolu s hnutím Noví Partyzáni pokoušel prosazovat lze nalézt v článku Dalibora Mišiny “Spit and Sing, My Yugoslavia”: New Partisans, social critique and Bosnian poetics of the patriotic. Bregović sám svůj postoj označoval jako „Trochu jiný druh ideologie Jugosla- vismu.“43 Především považoval za propagandistickou chybu to, že se veškeré protikomu- nistické názory považovaly režimem za nacionalistické.44 Bregović původně chtěl, aby na tomto albu vystupovali i interpreti s názory, které nebyly v té době režimem akceptovány. Zřejmě nejvýznamnějším přizvaným interpretem měl být Vice Vukov, který byl po událostech Chorvatského jara označen za chorvatského nacionalistu a pět let strávil v exilu ve Francii. Po návratu ze schůzky s Vukovem byl ovšem manažer skupiny zadržen na letišti v Sarajevu45, a z celého nápadu na přizvání „ne- konformních“ umělců tak musel Bregović ustoupit. Jediným elementem, který byl ze strany vládnoucího režimu povolen, bylo tak nahrání revoluční písně Padaj silo i nepravdo (Padni, sílo a nespravedlnosti) z 20. let 20. století společně s hrdinou partyzánského hnutí Svetozarem Vukmanovićem, známým pod přezdívkou Tempo.46

2.1.5 Električni Orgazam – Igra Rok'en'rol Cela Jugoslavija (1988) Text písně Igra Rok'en'rol Cela Jugoslavija (Celá Jugoslávie tančí Rock 'n' roll) napsal Srđan Gojković a rocková skupina Električni Orgazam z Bělehradu ji poprvé vydala v roce 1988. Svým textem a celkovou typologií se nejedná o typickou jugoslavistickou národ oslavující písní, a to ani v žánru rocku, pokud ji srovnáme s Računajte na nas od skupiny Rani Mraz. V textu se nenachází v podstatě žádné národ oslavující verše, přesto je ale tato píseň důležitou součástí soudobé jugoslavistické hudební produkce, jelikož v písni je akcentována jednota a spojení mezi jednotlivými částmi federace, v tomto případě kon- krétně za pomoci rock 'n' rollové hudby a tance, jak je ostatně zřetelné z názvu písně a z refrénu „Celá Jugoslávie tančí rock 'n' roll, vše okolo tebe se napřimuje a prohýbá“.47 Píseň je dodnes velmi populární, nejsledovanější nahrávka na YouTube dosáhla více než

42 Pljuni i zapjevaj, moja Jugoslavijo! Matero i maćeho, tugo moja i utjeho. Moje srce, moja kućo stara, Moja dunjo iz ormara, Moja nevjesto, moja ljepotice, Moja sirota kraljice, Jugo, Jugice... (překlad autora). „Bijelo Dugme - Pljuni i zapjevaj moja Jugoslavijo“, text písně, Tekstowo.pl, https://www.tekstowo.pl/piosenka,bijelo_dugme,pljuni_i_zapjevaj_moja_jugoslavijo.html (staženo 17. dubna 2021). 43 Dalibor Mišina, „‘Spit and Sing, My Yugoslavia‘: New Partisans, social critique and Bosnian poetics of the patriotic“, Nationalities Papers: The Journal of Nationalism and Ethnicity 38, č. 2 (2010): 268, https://doi.org/10.1080/00905990903517801 (staženo 17. dubna 2021). 44 Ibid. 45 S.Božić, „Pljuni i zapjevaj moja Jugoslavijo“, Trebevic.net, https://trebevic.net/zanimljivosti/pljuni-i- zapjevaj-moja-jugoslavijo/ (staženo 17. dubna 2021). 46 Mišina, „‘Spit and Sing‘“, 272. 47 Igra rokenrol cela Jugoslavija, sve se oko tebe ispravlja i savija (překlad autora). „Elektricni Orgazam – Igra rokenrol cela Jugoslavija“, text písně, Tekstovi.net, https://tekstovi.net/2,621,7169.html (staženo 13. března 2021).

9 milionů zhlédnutí, a jedná se tedy po písni Jugoslovenka o druhou do současné doby nejpopulárnější písní, zmíněnou v této práci. Vliv rock 'n' rollové hudby na jugoslávskou hudební scénu byl obecně velmi vý- znamný, a to obzvláště v porovnání s ostatními socialistickými zeměmi, které většinou tento hudební styl odsuzovaly a tvrdě cenzurovaly. Situace v SFRJ byla v tomto ohledu výrazně odlišná, jelikož i v rámci roztržky se Stalinem a pozdější více otevřené orientaci vůči západu byl Tito a celý režim SFRJ takovýmto vlivům otevřenější.48 Koncem 70. a především v průběhu 80. let 20. století tak vznikaly, v úvodu této kapitoly zmiňované, dva paralelní proudy jugoslavistických vlasteneckých písní – tradicionalistický, jehož představiteli v rámci této kapitoly jsou Ambasadori, Lepa Brena a Miroslav Ilić, a druhý proud, který zastával v té době nový a alternativní, ačkoliv režimem tolerovaný rock 'n' rollový směr, a který v této kapitole zastupují uskupení Rani Mraz, Bijelo Dugme a Električni Orgazam.

2.1.6 Lepa Brena – Jugoslovenka (1989) Píseň Jugoslovenka, kterou Lepa Brena nazpívala v roce 1989, je dodnes jakýmsi symbolem konce existence společného Jugoslávského státu. Dvě nejpopulárnější nahrávky původní verze této písně, kde kromě Lepy Breny zpívají také Alen Islamović – třetí vokalista skupiny Bijelo Dugme, Daniel Popović – reprezentant Jugoslávie v soutěži Eurovision Song Contest v roce 1983 a Vlado Kalember – původní vokalista a basista skupiny Srebrna Krila, dosáhly na YouTube shodně 14 milionů zhlédnutí. Jedná se o původní hudební klip z roku 1989, který obsahuje záběry jugoslávské krajiny a zřejmě nejvíce ikonický záběr, který je častým motivem jugonostalgie jako takové – Lepa Brena na lodi pod vlajkou Jugo- slávie a o záznam z koncertu v Bělehradě z roku 2011, kde se sešli všichni čtyři původní interpreti. Zároveň ale lze na YouTube najít i upravenou, nebo možná lépe řečeno „zmo- dernizovanou“, verzi z roku 2019 od interpretů Sunaj x Edita, která dosáhla 17 milionů zhlédnutí, což je dalším důkazem přetrvávající popularity této písně. Lepa Brena pak dodnes zůstává podle počtu prodaných desek nejpopulárnější Jugoslávskou zpěvačkou. V rozhovoru pro chorvatský portál Index z roku 2008 sama sebe označila za „jugonostalgičku“, když na diskusi o svém původu odpověděla že je „jugoslovenka“ (tj. „Jugoslávka“)49. Zá- roveň ale sama řekla že není fanatička, toužící po znovunastolení společného státu, ale že lituje jeho rozpadu.50 Jak si ve svém výzkumu všimla Ana Hofman, Brena si během svých koncertních turné strategicky vybírala, na kterých koncertech bude Jugoslovenku zpívat;

48 Toni Santrić, „Rock Music in Socialist Yugoslavia and its Impact on ‘Brotherhood and Unity’“ in Remem- bering War and Peace in Southeast Europe in the 20th Century, eds. Tanja Zimmermann a Aleksandar Jakir (Split: Sveučilište u Splitu, Filozofski fakultet, 2020), 95-96, https://www.academia.edu/download/62449320/Remembering_War_and_Peace_08_zadnje20200323- 117024-1ldr176.pdf#page=95 (staženo 13. března 2021). 49 „Lepa Brena: Nisam ni Hrvatica ni Srpkinja, ja sam Jugoslavenka!“, Index, 8. prosince 2008, https://www.index.hr/magazin/clanak/lepa-brena-nisam-ni-hrvatica-ni-srpkinja-ja-sam- jugoslavenka/412754.aspx (staženo 10. února 2021). 50 Ana Hofman, „Lepa Brena: Repolitization of Musical Memories on Yugoslavia“, Glasnik Etnografskog instituta SANU 60, č. 1 (2012): 24-25, https://doi.org/10.2298/GEI1201021H (staženo 13. března 2021).

píseň například zazněla na koncertě v Sarajevu, a naopak na koncertě v Záhřebu ji nezpíva- la, a publikum ji ani aktivně nevyžadovalo.51 Text této písně zapadá do linie, načrtnuté písněmi Zemljo moja a Živela Jugoslavi- ja. V tomto konkrétním případě se samotná Lepa Brena stylizuje do role, kterou zastávala po dlouhé roky své největší popularity, tedy ženy, reprezentující svou krásou a vystupová- ním celou Jugoslávii.52 Celá píseň je koncipována tak, že tři zpěváci (Islamović, Popović a Kalember) postupně ve třech slokách zpívají směrem k „krásné dívce“, např. „odkud jsi, překrásná dívko, kdo ti věnoval ty modré oči, kdo ti dal tvé zlaté vlasy a kdo tě stvořil tak vášnivou“53, přičemž tato postava „krásné dívky“ je vlastně zosobněním jugoslávského státu. Analogické motivy se pak objevují v dalších slokách. Lepa Brena na tyto sloky od- povídá refrénem, který je neměnný a zní „Mé oči jsou Jaderské moře, mé vlasy jsou Pa- nonské klasy, toužebná je moje Slovanská duše, já jsem Jugoslovenka“54. Text tak navazuje na tradiční a široce rozšířenou představu o státu jako tělu – v angličtině „national body“. Jednotlivé části státu se pak připodobňují k částem těla, které jsou v případě jejich ztráty „uťaty“.55

2.2 Období po rozpadu SFRJ V období po rozpadu společné federace je patrný výrazný posun, co se týče použí- vaných prostředků v textech písní, které v tomto období vznikaly. Historické jugoslávské motivy a slogany jsou v těchto písních častěji využívány s větší mírou nadsázky. Ovšem i samotná přítomnost těchto motivů ukazuje na přetrvávající aktuálnost tohoto tématu a těchto prožitků mezi lidmi. Samotný motiv Jugoslávie se pak častěji používá i v písních, které nelze přímo označit jako jugonostalgické, a to například jako určitá ukázku ideálu, který již není přítomný, například v písni od Željka Vasiće a Any Bebić Jugoslavija z roku 2015, která dosáhla na YouTube přes jeden milion zhlédnutí. V textu této písně je motiv Jugoslávie použit jako příměr k perfektnímu milostnému vztahu, který se rozpadl (doslova: láska se rozpadla, jako Jugoslávie). V hudebním klipu k této písni se pak v pozadí v krátké cameo roli56 objeví i Lepa Brena, jejíž písně jsou zmíněny v různých částech této práce.

51 Ibid., 25. 52 Melichárek, „The Role of Brotherhood and Unity“, 140-141. 53 Odakle si lijepa djevojko, Ko ti rodi oko plavetno, Ko ti dade kosu zlaćanu, Ko te stvori tako vatrenu (pře- klad autora). „Lepa Brena & Danijel Popović, Vlado Kalember, Alen Islamović – Jugoslovenka“, text písně, Tekstomani- ja, https://tekstomanija.com/lepa-brena-danijel-popovic-vlado-kalember-alen-islamovic-jugoslovenka/ (sta- ženo 13. března 2021). 54 Oči su mi more jadransko, Kose su mi klasje panonsko, Setna mi je duša slovenska, Ja sam Jugoslovenka (překlad autora). Tekstomanija, „Lepa Brena & Danijel Popović“. 55 Podrobnější analýzu způsobu, jakým je tělo využíváno jako metafora v politických tématech poskytuje Andreas Musolff v kapitole Political metaphor and bodies politic z knihy Perspectives in Politics and Discourse: Andreas Musollf, „Political metaphor and bodies politic,“ in: Per- spectives in Politics and Discourse, eds. Piotr Cap a Urszula Okulska (Amsterdam: John Benjamins Pu- blishing Co., 2010): 23-42. 56 Krátký, ale zřetelný výstup známé osobnosti v rámci uměleckého projektu, podle slovníku Cambridge („Cameo“, Cambridge Dictionary, https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/cameo (staženo 10.

Při pohledu na chronologii vzniku písní je patrné, že v dekádě po roce 1989 a vy- puknutí občanské války nevznikaly žádné populárnější jugonostalgické písně. Souvisí to i s vývojem pohledu na společnou historii v rámci jednotlivých národů. Jak je patrné na- příklad z průzkumů zmíněných v článku Tanji Petrović, procento obyvatel postjugosláv- ského prostoru, kteří historii společné federace vnímají pozitivně, se v průběhu 21. století setrvale zvyšovalo tak, jak se zhoršovala, případně nezlepšovala, socio-ekonomická situace v regionu.57 Analogicky k rostoucím nostalgickým náladám klesalo i procento lidí, kteří měli nevraživý pohled na „jugonostalgiky“, a toto označení postupně především v průběhu prvních dvou dekád 21. století ztrácelo svůj negativní nádech, který nabylo v období bě- hem a těsně po konci občanské války. Motiv deziluze ze současného stavu věcí je jedním z nejvýraznějších znaků velké části jugonostalgické hudby 21. století, což ji zřejmě nejvý- razněji odlišuje od písní, vytvořených ještě za doby existence společné federace, které bý- vají téměř výhradně pozitivní a oslavné.

2.2.1 Tijana Dapčević – Sve je isto, samo njega nema (2005) Píseň Tijany Dapčević je typickým příkladem jugonostalgických písní, které k historii nepřistupují dogmaticky, ale naopak představují určitou karikaturu minulé doby. Přes- to je z celkového vyznění písně a použitých motivů evidentní, že se text nesnaží znevažo- vat Jugoslávii jako takovou, spíše předkládá humorný a satirický obraz jednotlivých ná- stupnických států, pomocí vstupů „reportérů“ – což je vždy Dapčević v převleku, zpívající příslušnými jazyky. Dapčević je zpěvačka makedonsko-srbského původu, která získala největší popularitu především v Srbsku. V jednom z rozhovorů ovšem v souvislosti s touto písní výslovně prohlásila že se nepovažuje za jugonostalgičku, a že tuto tematiku využila především z praktických důvodů.58 Vzhledem k tomu, že rozhovor vznikl velmi brzy po vydání písně, ještě v roce 2005, je pravděpodobné, že se Dapčević chtěla od tohoto termínu distancovat i proto, že v tomto období měl ještě poměrně silné negativní konotace. Není tedy možné určovat celkový pohled lidí na problematiku „kdy bylo lépe“ pouze podle toho, zda se označovali jako jugonostalgici nebo ne. To je patrné i z toho že v další části rozhovoru Dapčević naopak tvrdí, že „jsou lidé, kteří se nyní mají lépe, a takoví, kteří se nyní mají hůře, přičemž těch druhých je 90 procent.“59 Název písně v překladu znamená Vše je stejné, jenom on tu není, přičemž „on“ je v celém textu písně Josip Broz Tito. V refrénu, který je uvedený právě větou, která tvoří zároveň název písně, dále zpívá o tom, že „opět Dugme (kapela Bijelo Dugme, pozn. autora) přibralo Brega (zpěvák Goran Bregović, pozn. autora), horké léto, zima plná sněhu, vše je stejné, jenom on tu není.“60 Zatímco první část refrénu ukazuje na „opakující historii“,

února 2021). 57 Petrović, „The territory of the former Yugoslavia“, 264. 58 „Sve je isto, samo njega nema“, Radio Slobodna Evropa, 7. července 2005, https://www.slobodnaevropa.org/a/851326.html (staženo 10. března 2021). 59 Ibid. 60 Sve je isto samo njega nema, opet Dugme okupio Brega. Leto vrelo, zima puna snega, sve je isto samo njega nema. (překlad autora). „Tijana Dapčević - Sve je isto samo njega nema“, text písně, Lyrics Translate,

kdy Bregović znovu koncertoval se skupinou Bijelo Dugme, druhá část je analogická s písněmi, zmiňovanými v předchozí kapitole, které adorovaly jugoslávskou krajinu. Slo- ky, karikující jednotlivé svazové republiky pak využívají různé stereotypy, známé přede- vším jejich obyvatelům, jako třeba první chorvatská telenovela Villa Maria, nebo předsta- vu, že Slovincům „bylo dobře tenkrát, a je jim dobře i nyní.“61 U zobrazení Bosny a Her- cegoviny se pak objevují verše jako „pamatuju si, když jsme všichni byli Valter“62, který odkazuje na partyzánský film z roku 1972 Valter brání Sarajevo, nebo ihned následující verš „a když jsme stavěli železniční trať Brčko – Banović“63, který připomíná tuto trať, postavenou v roce 1946 v rámci takzvané „mládežnické pracovní akce“. Snad nejzajíma- vější je ale sloka, představující Srbsko, ve které „reportérka“ vyjadřuje deziluzi z rozpadu Jugoslávie a ze současné situace. Úvodní verš této sloky je „mohli jsme do Tokia“64, který odkazuje na slogan „Srbija do Tokija“, který začali používat fotbaloví fanoušci při výhře bělehradského fotbalového klubu Crvena Zvezda na interkontinentálním poháru v Tokiu v roce 1991. I přes toto humoristické, až ironické podání jednotlivých národů – nebo snad právě díky němu – se ale píseň stala poměrně populární, na YouTube má téměř dva miliony zhlédnutí, a Dapčević s ní často vystupuje na koncertech i v televizi. Autorka také na- hrála v roce 2020 s mírně upraveným textem takzvanou Corona Jam verzi, tedy verzi, na- hranou v domovech jednotlivých hudebníků v době, kdy platil kvůli šíření nemoci CO- VID-19 zákaz vycházení.

2.2.2 Rock Partyzani – YUGO (2010)65 Píseň YUGO od slovinské skupiny Rock Partyzani je podobným příkladem jako pí- seň od Tijany Dapčević, ve smyslu že nevyobrazuje historii vážným způsobem. Oproti písni Sve je isto, samo njega nema je ale YUGO výrazně méně ironické, co se týče textu. Jde v podstatě o soubor různých nostalgických podnětů, jako jsou například ostatní zpěváci nebo kapely (např. Bijelo Dugme nebo Lepa Brena) či sportovní týmy (Partizan nebo Zve- zda). Kromě toho se zde ale také vyskytuje myšlenka, že „byla nějaká tajná věc, která nás všechny spojovala, slovanský duch, krev partyzánů a Računajte na nas (viz předchozí část práce, kde o této písni pojednávám, pozn. autora).“66 Zřejmě v žádné jiné široce populární jugonostalgické písni není koncentrace růz- ných motivů vyvolávajících v lidech nostalgické cítění tak velká jako v této. Text je navíc

https://lyricstranslate.com/en/tijana-dap%C4%8Devi%C4%87-sve-je-isto-samo-njega-nema-lyrics.html (sta- ženo 10. března 2021). 61 Lyrics Translate, „Tijana Dapčević“. 62 Ibid. 63 Ibid. 64 Ibid. 65 K oficiálnímu vydání nahrávky došlo v roce 2010 v rámci druhého alba kapely Rock Partyzani. Jak ovšem uvádí internetové stránky kapely (http://rockpartyzani.si/bio/, staženo 10. února 2021), píseň je o něco starší, a hudební klip k písni byl na YouTube zveřejněn již v roce 2008. 66 Bila je neka tajna veza, ki je družila vse nas, duh slovanov, kri partizanov in računajte na nas (překlad autora). „Rock Partyzani – YUGO“, text písně, Lyrics Translate, https://lyricstranslate.com/en/rock-partyzani-yugo- lyrics.html (staženo 13. března 2021).

doplněn videem, kde jsou členové kapely v dobových uniformách, případně jejich napodo- beninách, nebo v jiném retro oblečení. Celkově má píseň na YouTube dva miliony zhléd- nutí. Podle počtu zhlédnutí se tak zároveň jedná o nejpopulárnější jugonostalgickou píseň, která vznikla po rozpadu SFRJ v současném Slovinsku.

2.2.3 ADO&DINO – Despacito (Balkan Parody) (2017) Ačkoliv název této písně může navést k dojmu, že se nejedná o píseň, kterou by bylo do této práce nutné zařadit, z různých důvodů je opak pravdou. Jedná se o zřejmě nejpo- pulárnější jugonostalgickou píseň, která byla nahrána v takzvané postjugoslávské diaspoře, tedy v komunitě lidí, kteří z různých důvodů opustili své rodné státy a přestěhovali se za hranice bývalé Jugoslávie, nejčastěji do západní Evropy. Tvůrčí dvojice ADO&DINO, kterou tvoří dva hudební producenti původem z Bosny, působí ve Švédsku, jejich písně jsou ale velmi populární i mezi obyvateli postjugoslávského prostoru. Píseň Diž se Tito (Povstaň, Tito), která je parodií na populární hit portorického zpěváka Luise Fonsiho Despacito původně složil a nahrál Jasmin Zahirović, větší popularity ovšem dosáhla až mírně upravená nahrávka od ADO&DINO. Jejich hudební videoklip na YouTube dosáhl 3 a půl milionu zhlédnutí, a jedná se tak o důležitou součást současné jugonostalgické tvorby. Klíčovým motivem textu této písně je především deziluze ze sou- časného stavu v postjugoslávském prostoru, který ve výsledku donutil velkou část mladé generace k emigraci. To je evidentní například z verše „I s diplomem jsem nezaměstnaný, říkají že když prodám svůj hlas tak bude práce“67. Refrénem písně je pak „Povstaň Tito, pro Boha povstaň Tito, bez tebe je to tu úplný blázinec, jenom Bůh ví, kolik toho nakrad- li“68. Právě tato deziluze ze současné situace je významnou příčinou toho, proč se ju- gonostalgické pocity v posledních letech častěji objevují i u mladších generací, které ob- dobí existence SFRJ vůbec nezažily.

2.2.4 Lepa Brena – Zar je važno da l' se peva ili pjeva (2017) Třetí píseň v této práci, ve které zpívá Lepa Brena, byla nazpívána pro stejnojmen- né album v roce 2017. Píseň složil a text napsal Dragan Brajović Braja. Název písně v překladu znamená Copak je důležité, jestli se zpívá nebo zpívá, přičemž v prvním případě je slovo „zpívá“ zapsáno způsobem používaným v dnešní srbštině, tedy peva, zatímco v druhém případě je použita podoba slova v současné chorvatštině a bosenštině, tedy pjeva. Už samotný název písně podtrhuje hlavní motiv, který v ní chtěla Lepa Brena vyjádřit, tedy že vzájemné rozpory kvůli „maličkostem“ jsou zbytečné69, a že by všechny nástupnické

67 Ja na birou sam diplomiran, kažu bit će posla ako prodam glas (překlad autora). „ADO&DINO – Diž se Tito“, text písně, Lyrics Translate, https://lyricstranslate.com/en/di%C5%BE-se-tito- stand-tito.html (staženo 13. března 2021). 68 Diž se Tito ako boga znaš samo diž se Tito. Bez tebe je ovdje sve mahnito. Pokrali su bog samo zna koliko (překlad autora). „ADO&DINO – Diž se Tito“, text písně, Lyrics Translate, https://lyricstranslate.com/en/di%C5%BE-se-tito- stand-tito.html (staženo 13. března 2021). 69 Mirjana Narandzic, „Why is it still important how we sing?“, Balkan Insight, 14. května 2018, https://balkaninsight.com/2018/05/14/why-is-it-still-important-how-we-sing-05-11-2018/ (staženo 22. dubna

státy měly žít ve vzájemném souladu, což logicky navazuje na její vyjádření vzhledem k jugonostalgii a ideji jugoslávství jako takové, které jsem podrobněji rozebíral v části s analýzou písně Jugoslovenka. Videoklip, který byl k písni natočen dosáhl na YouTube 6,5 milionů zhlédnutí a re- žíroval ho bosensko-švýcarský režisér Haris Dubica. Jeho popularita byla do velké míry pravděpodobně způsobena i tím, že se v podstatě celý odkazuje na trilogii filmů Hajde da se volimo (Pojďme se zamilovat). Tyto tři filmy byly vydány mezi lety 1987 a 1990 a jejich hlavní hvězdou byla právě Lepa Brena, která také se svou skupinou Slatki Greh (Slad- ký Hřích) nazpívala k filmu soundtrack. Celý film je v podstatě určitou upoutávkou na plá- novaný čtvrtý díl filmu, který ovšem dosud nebyl natočen. Ve videoklipu postupně kurýři doručují scénář filmu Hajde da se volimo 4 jeho hlavním hvězdám v Záhřebu, Sarajevu a Bělehradu. Druhá část videoklipu se odehrává přímo na fiktivním natáčení pokračování této trilogie. Motivy v písni se postupně vyvíjí od textu, který jako by byl směřovaný pouze k nějaké abstraktní lásce, až k zcela zřetelným narážkám na současnou situaci v postjugoslávském prostoru. V refrénu Lepa Brena zpívá „Je těžké milovat se alespoň jako přátelé, když jsme kdysi byli jedna láska, jedna duše?“70 Nejvýraznější projevy reflexe současné situace jsou ale ve druhé sloce, kde Lepa Brena mimo jiné zpívá „kdo má stále rád prázdná města.“71 Tuto část písně ve svém článku pro Balkan Insight zmiňuje i Mirjana Narandzic, která říká že by „to měla být rétorická otázka. (prázdná města) se určitě nikomu nelíbí, nebo alespoň téměř nikomu.“72 „Téměř nikdo“ ovšem podle autorky může být stále významná skupina lidí, která může mít i potenciál ovlivňovat veřejné míně- ní, což je ostatně i důvod, proč vůbec Lepa Brena tento verš do písně zařadila.73

3 Reflexe v internetovém diskurzu

3.1 Současné pojetí jugonostalgie ve společnosti Hlavním cílem této kapitoly je podat určitý obraz o tom, jakým způsobem jsou dnes vyjadřovány jugonostalgické pocity v internetovém prostoru. Přitom je ale důležité, jak jsem ostatně již zmiňoval v úvodní části práce, mít na paměti omezující faktory práce, sou- visející s internetovými diskusemi. Hlavním problémem je, že z logiky věci přitahují ju- gonostalgické a jugoslavistické hudební projevy především tu skupinu osob, která se iden- tifikuje s jugonostalgickým cítěním, případně ve výrazně menší míře také skupinu, která se

2021). 70 Zar je teško da se voli barem kao prijatelja, Ako smo nekad bili jedna ljubav, duša jedna (překlad autora). „Lepa Brena – Zar je važno dal se peva ili pjeva“, text písně, Tekstomanija, https://tekstomanija.com/lepa- brena-zar-je-vazno-dal-se-peva-ili-pjeva/ (staženo 22. dubna 2021). 71 Ko još voli puste gradove (překlad autora). „Lepa Brena – Zar je važno dal se peva ili pjeva“, text písně, Tekstomanija, https://tekstomanija.com/lepa- brena-zar-je-vazno-dal-se-peva-ili-pjeva/ (staženo 22. dubna 2021). 72 Narandzic, „Why is it still important“. 73 Ibid.

naopak zcela vymezuje vůči těmto pocitům. Lidé, kteří na toto téma nemají žádný silný názor tuto hudbu buď vůbec nevyhledávají, nebo se přinejmenším nezapojují do diskusí. I z tohoto důvodu neposkytují tyto diskuse akurátní obraz o celkovém rozložení nálad ve společnosti – jinak řečeno, není tedy možné tvrdit, že vzhledem k velkému množství ju- gonostalgických reakcí pod těmito písněmi převažuje mezi obyvateli postjugoslávského prostoru výrazný pocit jugonostalgie. Tento cíl si stanovily jiné výzkumy, jako například v úvodu zmíněný výzkum společnosti Gallup. Využití internetových diskusí jakožto zdroje pro analýzu myšlení určité skupiny li- dí zůstává stále jedním z méně obvyklých způsobů. Podrobnou analýzu toho, co uživatele YouTube a potažmo i ostatních sociálních sítí motivuje k vyjadřování svých názorů poskytuje M. Laeeq Khan v článku Social media engagement: What motivates user participation and consumption on YouTube? Hlavním zdrojovým materiálem pro tento článek byl do- tazníkový výzkum, provedený mezi 1143 aktivními a registrovanými uživateli této sociální sítě.74 Důležitými poznatky z tohoto výzkumu pro mou práci bylo, že většina uživatelů chtěla na YouTube zároveň provádět sociální interakci, a to nejen formou vkládání komen- tářů, ale i za pomoci již zmíněných palců nahoru nebo dolů.75 V rámci dotazníků bylo také analyzováno, zda uživatele k diskusi a obecné interakci motivuje anonymita, kterou YouTube poskytuje, přičemž bylo zjištěno, že pokud by se uživatelé museli identifikovat svým reálným jménem a příjmením, jejich ochota k vyjadřování se by výrazně klesla.76 Analýzu polarizace názorových skupin na sociálních sítích Facebook a YouTube pak poskytuje výzkumný článek Users Polarization on Facebook and Youtube od skupiny autorů z Itálie a USA77, který pomocí analýzy dvou velmi rozdílných typů stránek (v případě sítě Facebook) a kanálů (v případě sítě YouTube), konkrétně těch, které podávají informace založené na vědeckých faktech a těch, které podporují tzv. konspirační teorie, dochází k závěru, že se uživatelé na těchto sociálních sítích typicky dělí do oddělených homogen- ních názorových skupin.78 Tyto názorové skupiny se pak vzájemně do větší míry neprolí- nají, což je zároveň důvodem proč není možné skrze rozbor diskusí a reakcí obecně pro- vést kvalitní analýzu rozložení názorových skupin v populaci. Za účelem poskytnutí představy o způsobech, jakými komentující vyjadřují své po- zitivní nebo negativní postoje k jugonostalgii, budu v další části analyzovat některé z komentářů na sociální síti YouTube pod písněmi, které byly zmíněny v předchozí části práce. Jak jsem již nastínil v části popisující celkovou koncepci práce, u pozitivních reakcí budu vybírat především ty komentáře, u kterých ostatní uživatelé internetu přidali větší množství pozitivních reakcí („palec nahoru“). U negativních reakcí je situace o něco složi-

74 M. Laeeq Khan, „Social media engagement: What motivates user participation and consumption on YouTube?“, Computers in Human Behavior 66, (2017): 239-240, https://doi.org/10.1016/j.chb.2016.09.024 (staženo 15. dubna 2021). 75 Ibid., 243. 76 Ibid., 244. 77 Kompletní seznam je možné najít v seznamu použitých zdrojů. 78 Alessandro Bessi et al., „Users Polarization on Facebook and Youtube“, PLoS ONE 11, č. 8 (2016): 7, https://doi.org/10.1371/journal.pone.0159641 (staženo 15. dubna 2021).

tější. V rámci snahy o vytvoření „pozitivního prostoru“ YouTube neukazuje u komentářů (a nově v některých případech ani u samotných videí)79 množství negativních reakcí („palec dolů“). Není tedy možné zjistit, jaké množství lidí na komentář reagovalo negativně. Algoritmus, který YouTube v komentářích používá, místo toho tyto komentáře zřejmě řadí níže a je tedy složitější – ale ne nemožné – se k nim dostat. Obecně je ale nezbytné říct, že sociální sítě, YouTube nevyjímaje, nezveřejňují přesný způsob, jakým jejich algoritmy fungují, a je proto komplikované s těmito algoritmy jakkoliv pracovat. YouTube umožňuje vygenerovat přímé odkazy na jednotlivé komentáře, které se pak po otevření daného odka- zu objeví pod videem jako „zvýrazněný komentář“. Vzhledem k tomu, že ovšem autoři komentářů mohou své příspěvky upravit nebo zcela smazat, připojím všechny zmiňované komentáře nebo jejich úryvky i v původním změní v poznámkách pod čarou.

3.2 Příklady reakcí

3.2.2 Pozitivní reakce U příspěvků v diskusích, ve kterých se lidé identifikují s jugonostalgickými myš- lenkami se objevuje několik hlavních motivů, které budu v následující části práce analyzovat. Lze obecně říct, že velmi malé množství komentujících vyjadřujících tyto pocity rea- guje přímo na konkrétní projevy v dané písni nebo hudebním klipu, většinou jde spíše o obecné vzpomínky na existenci společného státu. Poměrně často se komentující identifi- kují s nějakou konkrétní oblastí, odkud pochází. Komentáře jsou obvykle psány v různých jazycích nástupnických států, spíše výji- mečně se pak objevují komentáře v cizích jazycích. Pracoval jsem především s komentáři v srbštině a jiných jazycích, vycházejících ze Štokavského nářečí, jelikož díky znalosti srbštiny pro mě bylo nejsnazší těmto porozumět. Za pomoci internetových slovníků jsem pak využíval i komentáře v ostatních jazycích (především slovinština a makedonština), ovšem pouze v případech, kdy jsem si byl zcela jist významem příspěvku. V internetových diskusích se často používá jazyk bez ohledu na gramatická a pravopisná pravidla. V původních zněních v poznámkách pod čarou jsem vždy nechal nezměněné původní zně- ní (pouze jsem případně odebral grafické smajlíky, tzv. emoji), ale v překladech v textu práce jsem za účelem lepší srozumitelnosti formátování upravil. Poněkud odlišným případem, co se týče obsahů diskusí, v porovnání s ostatními písněmi, je diskuse pod písní Uz Maršala Tita. Poměrně logicky se zde výrazně větší množství komentářů vztahuje spíše k samotné osobě Josipa Broze Tita než pouze k existenci Jugoslávie jako takové. Lze tedy říct že tyto reakce jsou spíše typickým příkla- dem Titonostalgie než Jugonostalgie, ačkoliv jsou tyto fenomény vzájemně velmi propoje- ny. Jedním z příkladů takových diskusních příspěvků je komentář uživatele „Last Samu- raj“: „Všichni mluví špatně o Titovi, ale co tento muž dokázal, to nezvládne nikdo jiný,

79 Ian Carlos Campbell, „YouTube is experimenting with hiding dislikes to protect creators’ well-being“, The Verge, 30. března 2021, https://www.theverge.com/2021/3/30/22358992/youtube-hiding-dislikes- experiment-creator-review-bomb (staženo 10. dubna 2021).

Tito byl příkladným prezidentem, a ne ti dnešní kriminálníci!!!“80 Podobné reakce v diskusi pod tímto videem zcela převládají. Zajímavé je, že tato skladba zřejmě nejvíce ze všech, zmiňovaných v této práci „přesáhla hranice“ postjugoslávského prostoru, a vyskytuje se zde tak v diskusi také mnoho reakcí v angličtině od osob z jiných zemí. Typické komentáře, vztahující se k existenci společného státu lze nalézt v diskusi pod písni Zemljo Moja. Zajímavé je, že i přes velký počet zhlédnutí (téměř dva miliony) se pod videem nachází jen malé množství příspěvků do diskuse, a to k dubnu 2021 přesně 16. Jelikož všechna ostatní analyzovaná videa se srovnatelným počtem zhlédnutí mají řádově více komentářů, je pravděpodobné že pod tímto videem došlo k moderaci diskuse ze strany autora videa. V době psaní práce měl největší množství kladných reakcí komentář od uži- vatele „theos an enai“, který zní v překladu doslova „Bože, jakou úžasnou zemi jsme ro- zervali. Bože odpusť nám všem.“81 Tento komentář obdržel 1,9 tisíc pozitivních reakcí. V dalším populárním komentáři uživatelka „Santrima J“ píše: „Nejlepší a nejkrásnější ze- mě jaká kdy existovala. Jugoslávie, SFRJ. Děkuji Titovi a všem partyzánům. A té písni, věnované této krásné zemi.“82 K tomuto příspěvku přidalo pozitivní reakci přes jeden tisíc lidí. Podobné reakce lze nalézt i pod písněmi, ve kterým se přímo nevyskytují motivy jugo- slávství, ale z dnešního pohledu jsou součástí nostalgického diskurzu. Jedním z příkladů těchto písní je píseň Hajde da se volimo, kterou v roce 1987 nazpívala Lepa Brena83. Zda- leka nejpopulárnějším komentářem pod touto písní je příspěvek od uživatele „Solle“: „I když jsem ještě ani nebyl na světě, když se Jugoslávie rozpadla, kdykoliv sleduji nějaké takové video z té doby, chce se mi zkrátka brečet, protože jsem v té době nebyl na svě- tě!“84 Tento typ komentářů, tesknící za minulými časy, je zřejmě nejobvyklejší v diskusích pod zpracovávanými videi, přičemž je často doplněn o aspekty deziluze ze současného stavu společnosti, které budu rozebírat později. Z pohledu analýzy diskusí je zajímavá i verze písně Zemljo Moja, kterou vytvořila rozsáhlá skupina hudebníků z Bosny a Hercegoviny v dubnu 2020, tedy během první vlny

80 Сите лошо зборат/зборите за Тито, ама тоа што овој човек успеа да направи ниеден друг нема да може, Тито беше пример за претседател а не овие криминалци денес !!! (překlad autora). Last Samurai, „Uz Marsala Tita“, YouTube, 21. dubna 2007, https://www.youtube.com/watch?v=7sMD6W0qhYk&lc=UggVrh9DqqfaVXgCoAEC (staženo 17. dubna 2021). 81 Boże kakvu divnu zemlju smo razbucali.Boże oprosti nam svima (překlad autora). theos an enai, „Ismeta Krvavac - Zemljo Moja“, YouTube, 25. května 2018, https://www.youtube.com/watch?v=kjck6d_5GRc&lc=UgzhBGeyl8j9Ih64f5p4AaABAg (staženo 16. dubna 2021). 82 Najboljsa in najlepsa zemlja kar je kdajkoli obstajala, Jugoslavija, SFRJ. Titu in vsem partizanom hvala. In tej pesmi namenjeni tej lepi zemlji (překlad autora). Santrima J, „Ismeta Krvavac - Zemljo Moja“, YouTube, 25. května 2018, https://www.youtube.com/watch?v=kjck6d_5GRc&lc=UgzoJBhlENSQFP1qWHF4AaABAg (staženo 16. dubna 2021). 83 Více informací k Hajde da se volimo v části 2.2.4. 84 Iako nisam bio ni rođen kad se Jugoslavija raspala. Kad god gledam ovako neki spot iz tog vremena prosto mi dođe da plačem što nisam bio rođen u to vreme! (překlad autora). Solle, „Lepa Brena - Hajde da se volimo - (Official Video 1987)“, YouTube, 9. února 2017, https://www.youtube.com/watch?v=IcgwXSfJ7Bg&lc=UgyvJzY6iBu7XsJat-N4AaABAg (staženo 25. dubna 2021).

pandemie nemoci COVID-19. Pod tímto videem, které má téměř půl milionu zhlédnutí, se nachází přes tisíc komentářů. Ve většině těch, které se zobrazují jako první, tedy se který- mi je nejvíce interagováno, se objevují „pozdravy“ z různých míst bývalé SFRJ. Jedním z příkladů těchto komentářů je příspěvek od uživatele „Zoran Stajic“, ve kterém píše: „Ne- stydím se přiznat, že mám při této písni slzy v očích… Krásná, emocionální, pro tyto časy a navždy. Pozdravy ze Srbska! Na zdraví!“85 Velmi často se opakuje také motiv deziluze ze současné situace v kontrastu s idealizovanou dobou existence společného státu. Příkladem takového komentáře je reakce uživatele „Krunoslav F.“ u videa Živela Jugoslavija: „Byla to krásná země. Dnes jsme otroky Němců a Američanů.“86 Na tento komentář pozitivně („palec nahoru“) zareagovalo přes 200 lidí. Takovéto přímé emotivní vyjádření, zmiňující „zotročení“ ze strany Němec- ka a USA je ale mezi komentáři spíše výjimkou. Většinou je zklamání ze současného stavu doplněno pouze poznámkami o tom, že „dříve bylo lépe“, jako třeba u komentáře uživatele „Matjaž Cvilak“ pod písní Igra Rok'en'rol Cela Jugoslavija, ve kterém se naopak snaží mezi znepřátelenými regiony „stavět mosty“: „Lidi, zapomeňme na minulost, mysleme na zítřek. Všem nám bylo lépe, když jsme byli v „Jugi“87. A proč se nenávidíme? Kvůli něja- kým politickým hlupákům. Podívejte se do svých srdcí a poslouchejte, co vám říkají. Pozdravy ze Slovinska.“88 Tento sentiment snažící se o opětovné vzájemné propojení ná- rodů je velmi rozšířený, což dokazuje i fakt že zmiňovaný komentář má přes dva tisíce kladných reakcí, a jedná se tedy o jeden z nejpopulárnějších příspěvků do diskuse pod da- ným videem. Diskusní příspěvky u písní, které vznikly po rozpadu SFRJ, se často podobají těm, které byly dosud analyzovány, což podporuje v úvodu této podkapitoly zmíněnou tezi, že se v těchto příspěvcích často jedná spíše o obecné vyjádření jugonostalgických pocitů dané osoby než o přímou reakci na konkrétní video. Důkazem toho je například komentář uživa- tele „edis dulovic“, pod písní YUGO, na který pozitivně zareagovalo 272 osob – „pokud by, nějakou náhodou, zůstala Jugoslávie, celý svět by nám dnes záviděl“.89 Jedná se tedy

85 Nije me stid da priznam da su i meni oci zasuzile uz ovu pesmu... Prelepa, emotivna, za ova vremena i zauvek. Pozdrav iz Srbije! Ziveli! (překlad autora). Zoran Stajic, „Muzičari BiH - Zemljo moja“, YouTube, 25. dubna 2020, https://www.youtube.com/watch?v=73fPuNL6GYw&lc=Ugzl-UwJQ-e-jgUTTr14AaABAg (staženo 16. dubna 2021). 86 Imali preljepu zemlju. Danas smo robovi njemaca i amerikanaca (překlad autora). Krunoslav F., „Lepa Brena i Miroslav Ilic - Zivela Jugoslavija - Dan mladosti - (Beograd, 1985)“, YouTube, 18. dubna 2017, https://www.youtube.com/watch?v=Myzb9yB61_M&lc=UgwhCule2_ZT6iVCMvp4AaABAg (staženo 20. dubna 2021). 87 Rozšířené hovorové pojemnování pro Jugoslávii 88 Ljudi...zaboravi na juče, hajde pogledaj u sutra...svem nam je bilo bolje...kad smo bili v jugi...a zašto se mrzimo...zaradi nekvih političkih budala...pogledajte si u svoje srce i slušajte šta vam kaže...pozdrav z slovenije (překlad autora). Matjaž Cvilak, „Električni Orgazam - Igra rokenrol cela Jugoslavija (HQ)“, YouTube, 12. března 2009, https://www.youtube.com/watch?v=TpMAfJv7J2Y&lc=Ugjxwdvm_LGJFXgCoAEC (staženo 20. dubna 2021). 89 da je kojim slucajem ostala jugoslavija...svijet bi nam zavidio danas (překlad autora).

o stejný sentiment stesku za dobou existence společného státu, který jsem již analyzoval v předchozích odstavcích. Motiv deziluze ze současného stavu se pak – vzhledem k textu písně zcela logicky – často vyskytuje v komentářích pod písní Diž se Tito. Například uži- vatel „Davor Jelacic“ napsal: „Všechno je to pravda! Tito odešel, Chorvatsko se stalo suve- rénním státem, ale také státem závislým na zahraničních hochštaplerech, kteří si Chorvat- sko koupili za drobné peníze. Tak je to ve všech republikách. Byli jsme hlupáci, chtěli jsme více, a ztratili jsme to, co jsme měli. (…) Všichni jsme ubozí, Makedonci, Chorvati, Srbové, Bosňané, Černohorci.“90 Tento komentář obdržel více než tisíc pozitivních reakcí a vlákno odpovědí na něj čítá 85 příspěvků, které jsou v naprosté většině pozitivní a zto- tožňují se s tímto názorem.

3.2.3 Negativní reakce V předchozích částech této práce jsem již zmiňoval důvody, proč je složitější najít v diskusích pod analyzovanými videi negativní reakce.91 Z těchto důvodů bude tato podka- pitola výrazně kratší než ta předchozí. Pokud se již v diskusi objeví nějaké negativní komentáře, zpravidla nezískávají vět- ší množství kladných reakcí (a YouTube ty negativní nezobrazuje), často je na ně ale dále reagováno v odpovědích. I samotné negativní příspěvky se častěji objevují v tzv. vláknech pod již existujícím příspěvkem, a ne jako samostatné příspěvky. Typickým příkladem ta- kové reakce je odpověď na v předchozí části analyzovaný komentář uživatele „Zoran Sta- jic“ k verzi písně Zemljo Moja z roku 2020. Tento komentář přidal uživatel „Pohiti Polan- ko“ a jedná se o reakci na to, že výše ve vláknu se s původním příspěvkem pozitivně iden- tifikovali lidé z Bosny a Hercegoviny. V příspěvku autor píše: „Ať se nikdy nezapomene na velkosrbskou JNA92 agresi proti Slovinsku, Chorvatsku, Bosně a Kosovu 1991/99. (…) a na genocidu vůči Bosňákům v BaH v 1992/95. (…) NIKDY NEZAPOMENOUT… A ZAPOMÍNAT JE ZLOČIN…“93 U tohoto komentáře bylo 10 pozitivních reakcí, a dále na něj ve vlákně reagovali další uživatelé, přičemž tyto komentáře by se obecně daly shr- nout jako „nechci relativizovat válku, ale soudím lidi individuálně, podle toho, co ti kon-

edis dulovic, „YUGO - Rock Partyzani“, YouTube, 20. listopadu 2008, https://www.youtube.com/watch?v=WQzqV-6-4do&lc=UggPDqLSEaRQP3gCoAEC (staženo 26. dubna 2021). 90 Ovo je sve tocno !! Tito otisao,Hrvatska postala suverena ali i ovisna od inozemnih hostaplera koji su Hr- vatsku kupili za male novce.Tako je u svim republikama.Bili smo budale htjeli vise i izgubili i ono sto smo imali.(…) Bijede svi mi i Makedonci i Hrvati,Srbi,Bosanci, Crnogorci. (překlad autora). Davor Jelacic, „Diž se Tito - Despacito Balkan Parody“, YouTube, 23. října 2017, https://www.youtube.com/watch?v=Yrzk5wW0STQ&lc=Ugz5mOpsqFn75DD9_R54AaABAg (staženo 27. dubna 2021). 91 Více informací o způsobu výběru příkladů je v částech 1.3 a 3.1 92 JNA – Jugoslávská lidová armáda byla hlavní ozbrojenou složkou SFRJ. 93 da se NIKAD NE ZABORAVI velikosrpska jna agresija na Sloveniju, Hrvatsku, Bosnu, Kosovo 1991/99. (…) Genocid nad Bosnjacima u BiH 1992/95.(…) NIKAD NE ZABORAVI....I ZABORAV je zlocin… (překlad autora). Pohiti Polahko, „Muzičari BiH - Zemljo moja“, YouTube, 25. dubna 2020, https://www.youtube.com/watch?v=73fPuNL6GYw&lc=Ugzl-UwJQ-e- jgUTTr14AaABAg.97tPT6FhBts98ACDIYA_CP (staženo 16. dubna 2021).

krétní lidé udělali, a nechci odsuzovat paušálně celé národy“. Další negativní komentář se objevil v reakci na analyzovaný příspěvek uživatele „Solle“ v diskusi pod písní Hajde da se volimo. Komentář je poměrně dlouhý, proto jsem ho pro účely této práce zkrátil. Uživatel „carlstadt1579“ v něm v reakci na postesknutí autora původního příspěvku, že nezažil existenci společného státu píše: „Protože máš pokři- vený obraz vytvořený díky příběhům tvých rodičů, kteří samozřejmě byli mladí a šťastní, a proto jsou teď smutní a romantizují si svá mladá léta. (…) Jugoslávie byl stát, který byl po většinu své existence v ekonomickém kolapsu, který byl uměle vytvořený, a jehož na- pětí zaručovalo dříve nebo později rozpad. (…)“94 Tento komentář obdržel tři pozitivní reakce, ale nikdo na něj již dále ve vlákně, ve kterém jinak byly ve výrazné převaze pozi- tivní vyjádření, žádným způsobem nereagoval.

3.3 Celková interpretace reakcí Problematice polarizace reakcí v internetových diskusích a výskytu tzv. konfirmač- ního zkreslení (confirmation bias) jsem se věnoval již v předchozích částech práce. Z těchto důvodů není možné brát reakce, analyzované v předchozích dvou podkapitolách, jako přesný obraz rozpoložení nálad ve společnosti. Lze z nich ale velmi dobře vyvodit způsob, jakým lidé přistupují k podnětům spojeným s jugoslávstvím a jugonostalgií. V komentářích se často objevují motivy deziluze ze současného stavu společnosti a pocity až osobní viny za rozpad společného státu. Zároveň komentující často uvádí pozitivní vzpomínky, které mají s obdobím existence Jugoslávie spojené, a nezřídka je doplňují i o informaci o svém původu. Zajímavým zjištěním bylo, že komentáře u videí jsou obecně často zcela nesouvisející s tématem písně a vztahují se spíš k obecným prožitkům a názo- rům. Tento fenomén se objevoval jak u písní, které vznikly ještě za doby existence SFRJ, tak u těch, které vznikly až po rozpadu společného státu. U nejpopulárnějších diskusních příspěvků jsou většinou rozsáhlá vlákna, čítající desítky reakcí, ve kterých se další uživate- lé buď vymezují proti názoru původního autora, nebo – a to výrazně častěji – naopak při- dávají svůj souhlas. Ačkoliv je komentářů, stavícím se proti projevům jugoslávství nebo jugonostalgie výrazná menšina, bylo pro tuto práci zajímavé a nezbytné analyzovat i je. Takové příspěv- ky je možné najít především v odpovědích na pozitivní komentáře. Jelikož komentáře s negativním hodnocením YouTube filtruje a ukazuje je méně často, je pravděpodobné že významné množství těchto komentářů je prakticky nedohledatelné, jelikož diskuse pod videi často čítají tisíce komentářů. Z těch negativních reakcí, které jsem měl možnost analyzovat, byly nejčastější ty, poukazující na válečné křivdy a zločiny, případně na režimní

94 Zato jer imas iskrivljenu sliku sastavljenu od prica svojih roditelja koji su naravno bili mladi i veseli pa i sami vole biti sjetni i romantizirati neke svoje mlade dane,(…). Jugoslavija je bila drzava koje je bila u eko- nomskom kolapsu vecinu svoje povijesti, umjetna, i kojoj su tenzije garantirale raspad kad-tad. (…) (překlad autora). carlstadt1579, „Lepa Brena - Hajde da se volimo - (Official Video 1987)“, YouTube, 9. února 2017, https://www.youtube.com/channel/UC1xHAGSzNZMNilxqkpM-oFA (staženo 25. dubna 2021).

propagandu. Jedná se tedy do velké míry o konflikt pohledů kolektivní viny, kdy tito ko- mentující paušálně označují za viníky křivd celé národy, a individuální zodpovědnosti, kdy omezují svá obvinění pouze na konkrétní osoby, a nespojují je s národy, ke kterým přísluší. Dalším motivem, který se v těchto komentářích objevil, pak byla nesourodost jednotlivých národů a s ní spojené vnitřní napětí v rámci státu, na kterou někteří uživatelé poukazovali pod komentáři, idealizujícími si dobu existence společného státu.

Závěr Pocity nostalgie vůči existenci společného jugoslávského státu jsou do dnešní doby široce přítomné napříč postjugoslávským prostorem, ačkoliv jsou tyto pocity v různých oblastech prožívány odlišnými způsoby. Přetrvávající popularita jugonostalgie v hudbě a nově vznikající písně tuto skutečnost potvrzují. Analýzou textů a vizuálních doprovodů těchto písní jsem ukázal na způsoby, jakými se tyto pocity v hudbě projevují. Jugonostal- gie se samozřejmě neprojevuje pouze v hudbě, ale je to v dnešní době široký fenomén za- sahující do mnoha oblastí každodenního života, díky čemuž je k němu možné přistupovat z mnoha různých stran a za využití širokého spektra metodologických přístupů a pohledů. Rozborem textů písní jsem došel k závěru, že motivy, využívané v těchto textech se často opakují. Tvorbu, která vznikla ještě za doby existence SFRJ lze rozdělit do dvou hlavních proudů – hudba v žánru folk pop a hudba v žánru rock 'n' roll. Ačkoliv jsou tyto žánry z hlediska hudební teorie velmi odlišné, tak se ve specifickém jugoslávském prostře- dí často do určité míry prolínaly, a písně v žánru rock 'n' roll tak například využívaly lido- vé motivy, zatímco v písních, které spadaly do žánru (folk) pop se především v pozdějších letech objevovaly motivy vypůjčené z „rockové“ hudby. Ačkoliv situace v SFRJ byla, co se týče hudební tvorby a cenzury liberálnější než v ostatních socialistických zemích, režim měl stále hudební tvorbu pod kontrolou, a přílišná vykročení, jako například spolupráce s „režimu nepřátelskými“ umělci u alba Pljuni i zapjevaj moja Jugoslavijo, byla režimem potlačována. Písně, které vznikly po rozpadu federace často svými motivy navazují na tvorbu z 70. a 80. let 20. století, přičemž ji ale často využívají humorným způsobem a z pohledu žánrového zařazení současná hudba více odpovídá západní tvorbě, ačkoliv lidové motivy jsou v populární hudbě přítomny i nadále, což dokazuje popularita žánru turbo folk, který se vyvinul ze zmiňovaného folk popu. Zvláštním druhem současné hudeb- ní tvorby je pak hudba, která vznikla v takzvané postjugoslávské diaspoře, tedy mezi lidmi, které často přinutila k emigraci právě složitá situace v regionu po válečných konfliktech z konce minulého století, což je zároveň jeden z nejčastějších motivů, zmiňovaných v internetových reakcích na analyzované písně. Pomocí části práce s analýzou internetového diskurzu jsem nastínil určitý obraz o tom, jakým způsobem dnes veřejnost vyjadřuje své jugonostalgické cítění, případně do menší míry naopak názory z opačné strany spektra, tedy odpor vůči jugonostalgickým pro- jevům. Většinu komentářů bylo možné rozdělit do několika základních typů, přičemž zdaleka nejvíce převažovaly příspěvky, tesknící za společným státem, často ve spojení s deziluzí ze současné situace. Zajímavým faktem je, že neexistují velké odlišnosti mezi reakcemi pod písněmi z různých období vzniku. Lze tedy tvrdit, že reakce pod písněmi, které vyvolávají jugonostalgické pocity, jsou vedeny spíše touhou určitého člověka vyjád- řit toto cítění než potřebou reagovat na konkrétní motivy, přítomné v jednotlivých písních. V textu práce jsem několikrát zmiňoval omezující faktory tohoto postupu, které mají za následek to, že nelze analýzu diskusí pod jugonostalgickými nebo jugoslavistickými videi považovat za přesný obraz rozložení nálad ve společnosti; to ostatně ale ani nebylo mým

cílem. Provedený rozbor těchto reakcí je spíše užitečný za účelem pochopení toho, jakým způsobem lidé, kteří mají určitý názor na problematiku jugonostalgie, své pocity v internetových diskusích vyjadřují. Tyto diskuse jsou totiž unikátním fórem, které umož- ňuje téměř nefiltrovaný vhled do myšlení těchto lidí, díky pocitu anonymity, který sociální síť, na které není nutné používat své pravé jméno, poskytuje. Při rozboru některých zdrojů jsem několikrát narazil na skutečnost, že množství li- dí, které projevují nějaký druh jugonostalgických názorů, se obecně v nástupnických stá- tech nesnižuje, ale naopak se postupem času zvyšuje. Bude proto zajímavé toto téma zkoumat i do budoucna tak, jak budou vznikat další písně, odkazující se nějakým způso- bem na historii společného státu, ale samozřejmě také z pohledu ostatních projevů jugonostalgie ve společnosti. S odstupem určité doby bude také podnětné sledovat zda, a případně jakým způsobem, ovlivní sílu jugonostalgických nálad ve společnosti pandemie nemoci COVID-19 a s ní spojené uzávěry, které nástupnické státy do určité míry oddělily, přinejmenším ztíženou prostupností hranic. Odpovědi na tyto otázky ale v současné době ještě není možné určit.

Summary Sentiments of nostalgia towards the existence of a common Yugoslav state are present to this day throughout the post-Yugoslav area, even though those feelings are expressed differently in different regions. The ongoing popularity of Yugonostalgia in music and newly created songs confirm this fact. Through the analysis of lyrics and visual accompaniments of those songs, I have pointed out how these feelings are expressed in music. Yugonostalgia does, of course, not appear only in music. It is currently a broad phenomenon present in many areas of everyday life, and due to that, it can be examined from various sides and by using multiple methodological approaches. By analysing the song lyrics, I have come to the conclusion that the motifs used in these lyrics are frequently being repeated. The songs created during the existence of SFRY can be divided into two principal artistic categories – music in the folk-pop genre and music in the rock 'n' roll genre. Even though these two genres are very different from the musical theory point of view, they have been blending to a certain extent in the specific Yugo- slav area. Therefore, for example, songs in the rock 'n' roll genre have been using folk motifs, while songs in the (folk) pop genre have sometimes – especially in the later years – used elements borrowed from the so-called rock music. Even though the situation in SFRY was more liberal regarding the censorship of music than in other socialist countries, the regime still had musical production under its control. Excessive deviations, such as coop- eration with those artists deemed “unfriendly towards the regime, like in the case of the album Pljuni i zapjevaj moja Jugoslavijo, was suppressed by the government. Songs, created after the breakup of the federation, are often related to those from the 1970s and 1980s by the motifs used. However, these are often used in a humorous matter and considering the genre assessment, the current music corresponds more to the western trends, even though folk motifs remain present in the songs, which is proven by the popularity of the turbo folk genre, which is an evolution of the former folk pop. A special kind of the current musical production is the music, which has been created in the so-called post-Yugoslav diaspora, amongst the people, who have often been forced to emigrate by the difficult situation in the region after the war conflicts from the end of the last century, which is also one of the most common motifs, mentioned in the online reactions to the analysed songs. Through the chapter dealing with the analysis of the “internet discourse”, I have provided a certain picture of the way in which the public expresses its Yugonostalgic feelings, or to a lesser extent also opinions from the other side of the spectrum – the opposition to Yugonostalgic expressions. Most of the comments can be categorised into several basic types, of which by far the most common were those expressing the mourning of the common state, often in relation to the disillusionment caused by the current situation. An interesting fact is that no significant differences exist between the reactions under songs from different eras. It can therefore be said that the comments under the songs which induce Yugonostalgic feelings are mostly fabricated by the desire of a certain individual to express their feeling rather than a need to react to specific motifs present in the individual

songs. Throughout the text of this thesis, I have mentioned several times the limiting fac- tors of this approach, which meant that an analysis of the discussions under Yugoslavist or Yugonostalgic videos could not be considered an accurate representation of the distribution of opinions in the society. However, this was never my objective. The performed analysis serves instead to understand how people with a particular view on Yugonostalgia express their feelings in online discussions, as those discussions are a unique type of forum that provides nearly unfiltered insight into the thought process of the people since they give a sense of anonymity. While analysing some of the resources used, I have often come into contact with the fact that the number of people expressing some sort of Yugonostalgia isn’t dwindling but instead increasing over time. It will therefore be interesting to examine this topic also in the future, as there will likely be more musical expressions connected to the history of the common stat, but certainly also in regard to other Yugonostalgic expressions in the society. In the following years, it will also be insightful to look at whether the strength of Yugonostalgic sentiments has been impacted in any way by the COVID-19 pandemic and the restrictions which accompany it, as especially these inhibiting the cross-border move- ment have separated the successor states to a certain extent. The answer to these questions is, however, not yet known.

Použitá literatura

Knihy Boym, Svetlana. The Future of Nostalgia. New York: Basic Books, 2001. Stehlík, Petr. Bosna v chorvatských národně-integračních ideologiích 19. století. Brno: Masarykova univerzita, 2013. Sullivan, Larry E. The SAGE Glossary of the Social and Behavioral Sciences. Thousand Oaks: SAGE Publications, Inc., 2009. https://doi.org/10.4135/9781412972024.n488 (staženo 8. února 2021). Velikonja, Mitja. Titostalgia – A Study of Nostalgia for Josip Broz. Ljubljana: Peace Institute, 2008. http://mediawatch.mirovni-institut.si/eng/Titostalgia.pdf (staženo 9, února 2021).

Kapitoly v knihách Mandić, Marija. „The Serbian Proverb Poturica gori od Turčina (A Turk-Convert Is Worse Than a Turk): Stigmatizer and Figure of Speech“. In Imagining Bosnian Muslims in Central Europe: Representations, Transfers and Exchanges, ed. František Šístek. New York and Oxford: Berghahn Books, 2021, 170-193. Ramet, Sabrina P. „The Uniqueness and Non-uniqueness of Josip Broz Tito – A Foreword“. In Titoism, Self-Determination, Nationalism, Cultural Memory, Volume Two, Tito's Yugoslavia, Stories Untold, eds. Gorana Ognjenović a Jasna Jozelić. New York: Palgrave Macmillan, 2016, vii-xi. Santrić, Toni. „Rock Music in Socialist Yugoslavia and its Impact on ‘Brotherhood and Unity’“ in Remembering War and Peace in Southeast Europe in the 20th Century, eds. Tanja Zimmermann a Aleksandar Jakir (Split: Sveučilište u Splitu, Filozofski fakultet, 2020), 95-100. https://www.academia.edu/download/62449320/Remembering_War_and_Peace_08_zadnj e20200323-117024-1ldr176.pdf#page=95 (staženo 13. března 2021). Todorova, Maria. „From Utopia to Propaganda and Back”. In Post-Communist Nostalgia, eds. Maria Todorova a Zsuzsa Gille. New York: Berghahn Books, 2010, 1-13. Velikonja, Mitja. „The Past with a Future: The Emancipatory Potential of Yugonostalgia“. In Transcending Fratricide: Political Mythologies, Reconciliations, and the Uncertain Future in the Former Yugoslavia, eds. Srda Pavlovic and Marko Zivkovic. Baden-Baden: Nomos Verlagsgesellschaft, 2013, 109-128. https://chdr- ns.com/pdf/documents/golubic2010_mitja_velikonja.pdf (staženo 8. února 2020).

Odborné články Bessi, Alessandro, Fabiana Zollo, Michela Del Vicario, Michelangelo Puliga, Antonio Scala, Guido Caldarelli, Brian Uzzi a Walter Quattrociocchi. „Users Polarization on Facebook and Youtube“. PLoS ONE 11, č. 8 (2016): e0159641, https://doi.org/10.1371/journal.pone.0159641 (staženo 15. dubna 2021).

Hofman, Ana. „Lepa Brena: Repolitization of Musical Memories on Yugoslavia“. Glasnik Etnografskog instituta SANU 60, č. 1 (2012): 21-32, https://doi.org/10.2298/GEI1201021H (staženo 13. března 2021). Khan, M. Laeeq. „Social media engagement: What motivates user participation and consumption on YouTube?“ Computers in Human Behavior 66, (2017): 236-247, https://doi.org/10.1016/j.chb.2016.09.024 (staženo 15. dubna 2021). Lindstrom, Nicole. „Yugonostalgia: Restorative and reflective nostalgia in former Yugoslavia“. East Central Europe 32, č. 1-2 (2005): 227-237, https://doi.org/10.1163/18763308-90001039 (staženo 25. srpna 2020). Maksimović, Maja. „Unattainable past, unsatisfying present – Yugonostalgia: an omen of a better future?“ Nationalities Papers 45, č. 6 (2017): 1066-1081, https://doi.org/10.1080/00905992.2017.1312324 (staženo 25. srpna 2020). Melichárek, Maroš. „The Role of Brotherhood and Unity Propaganda in Yugoslav Popular Music in 1970s and 1980s“. Journal of Balkan Research Institute 9, č. 1 (červenec 2020): 121-149, https://doi.org/10.30903/Balkan.746466 (staženo 11. března 2021). Mišina, Dalibor. „‘Spit and Sing, My Yugoslavia‘: New Partisans, social critique and Bosnian poetics of the patriotic“. Nationalities Papers: The Journal of Nationalism and Ethnicity 38, č. 2 (2010): 265-289, https://doi.org/10.1080/00905990903517801 (staženo 17. dubna 2021). Petrović, Tanja. „The territory of the former Yugoslavia in the "mental maps" of former Yugoslavs: Nostalgia for space“. Sprawy Narodowościowe 31, (2007): 263-273, https://www.academia.edu/download/39687031/Tanja-Nostalgia_for_Space.pdf (staženo 9. února 2021). Ramet, Pedro. „The Rock Scene in Yugoslavia“. East European Politics and Societies 2, č.2 (1988): 396-410, https://doi.org/10.1177/0888325488002002006 (staženo 22. dubna 2021). Stubbs, Paul. „Nationalisms, globalization and civil society in Croatia and Slovenia“. Research in Social Movements, Conflicts and Change 19, č.1 (1996): 1-26, http://paulstubbs.pbworks.com/f/NationalismsGlobalizationandCivilSocietyinCroatiaa.pdf (staženo 25. dubna 2021).

Noviny a neodborná periodika Andrijanić, Goran. „Kako je Mile Kekin ispjevao ‘Računajte na nas’ za XXI. stoljeće“. Bitno.net, 5. března 2016, https://www.bitno.net/vijesti/kako-je-mile-kekin-ispjevao- racunajte-na-nas-za-xxi-stoljece/ (staženo 9. února 2021). Božić, S. „Pljuni i zapjevaj moja Jugoslavijo“. Trebevic.net, https://trebevic.net/zanimljivosti/pljuni-i-zapjevaj-moja-jugoslavijo/ (staženo 17. dubna 2021). Campbell, Ian Carlos. „YouTube is experimenting with hiding dislikes to protect creators’ well-being“. The Verge, 30. března 2021, https://www.theverge.com/2021/3/30/22358992/youtube-hiding-dislikes-experiment- creator-review-bomb (staženo 10. dubna 2021).

Huseinović, Samir. „‘Dan mladosti - što je to?‘“ DW, 25. května 2019, https://www.dw.com/hr/dan-mladosti-%C5%A1to-je-to/a-48874279 (staženo 12. března 2021). Kuhar, Željko. „Svi smo ga mi voljeli - osim onih na robiji“. XXZ magazin, 13. července 2018, https://www.xxzmagazin.com/svi-smo-ga-mi-voljeli-osim-onih-na- robiji (staženo 9. února 2021). Narandzic, Mirjana. „Why is it still important how we sing?“ Balkan Insight, 14. května 2018, https://balkaninsight.com/2018/05/14/why-is-it-still-important-how-we-sing-05-11- 2018/ (staženo 22. dubna 2021). „Ismeta Dervoz: Pjesmu 'Zemljo moja' najviše je volio Tito“. Radio Sarajevo, 1. března 2015, https://radiosarajevo.ba/metromahala/teme/ismeta-dervoz-pjesmu- zemljomoja-najvise-je-volio-tito/181754 (staženo 11. března 2021). „Lepa Brena: Nisam ni Hrvatica ni Srpkinja, ja sam Jugoslavenka!“ Index, 8. prosince 2008, https://www.index.hr/magazin/clanak/lepa-brena-nisam-ni-hrvatica-ni-srpkinja-ja- sam-jugoslavenka/412754.aspx (staženo 10. února 2021). „Sve je isto, samo njega nema“. Radio Slobodna Evropa, 7. července 2005, https://www.slobodnaevropa.org/a/851326.html (staženo 10. března 2021).

Webové stránky AllMusic. „Folk-Pop“. https://www.allmusic.com/style/folk-pop-ma0000005011 (staženo 22. dubna 2021). Boym, Svetlana. „Nostalgia“. Atlas of Transformation. http://monumenttotransformation.org/atlas-of-transformation/html/n/nostalgia/nostalgia- svetlana-boym.html (staženo 8. února 2021). Cambridge Dictionary. „Cameo“. https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/cameo (staženo 10. února 2021). Genius. „Đorđe Balašević – Računajte na nas“. Text písně. https://genius.com/Djordje-balasevic-racunajte-na-nas-lyrics (staženo 9. února 2021). Google. „The Latest YouTube Stats on Audience Demographics: Who’s Tuning In“. https://www.thinkwithgoogle.com/data-collections/youtube-viewer-behavior-online-video- audience/ (staženo 8. března 2021). Keating, Elizabeth a Zacc Ritter. „Many in Balkans Still See More Harm From Yugoslavia Breakup“. Gallup, 18. května 2017. https://news.gallup.com/poll/210866/balkans-harm- yugoslavia-breakup.aspx (staženo 8. února 2021). Lyrics Translate. „ADO&DINO – Diž se Tito“. Text písně. https://lyricstranslate.com/en/di%C5%BE-se-tito-stand-tito.html (staženo 13. března 2021). Lyrics Translate. „Rock Partyzani – YUGO“. Text písně. https://lyricstranslate.com/en/rock-partyzani-yugo-lyrics.html (staženo 13. března 2021). Lyrics Translate. „Tijana Dapčević - Sve je isto samo njega nema“. Text písně. https://lyricstranslate.com/en/tijana-dap%C4%8Devi%C4%87-sve-je-isto-samo-njega- nema-lyrics.html (staženo 10. března 2021).

Tekstomanija. „Lepa Brena – Zar je važno dal se peva ili pjeva“. Text písně. https://tekstomanija.com/lepa-brena-zar-je-vazno-dal-se-peva-ili-pjeva/ (staženo 22. dubna 2021). Tekstomanija. „Lepa Brena & Miroslav Ilić – Živela Jugoslavija“. Text písně. https://tekstomanija.com/lepa-brena-miroslav-ilic-zivela-jugoslavija/ (staženo 12. března 2021). Tekstovi Pesama. „Ambasadori – Zemljo moja“. Text písně. https://tekstovipesama.net/tekstovi/zemljo-moja/ (staženo 11. března 2021). Tekstovi.net. „Elektricni Orgazam – Igra rokenrol cela Jugoslavija“. Text písně. https://tekstovi.net/2,621,7169.html (staženo 13. března 2021). Tesktomanija. „Lepa Brena & Danijel Popović, Vlado Kalember, Alen Islamović – Jugoslovenka“. Text písně. https://tekstomanija.com/lepa-brena-danijel-popovic-vlado- kalember-alen-islamovic-jugoslovenka/ (staženo 13. března 2021). Tesktowo.pl. „Bijelo Dugme - Pljuni i zapjevaj moja Jugoslavijo“. Text písně. https://www.tekstowo.pl/piosenka,bijelo_dugme,pljuni_i_zapjevaj_moja_jugoslavijo.html (staženo 17. dubna 2021).

Příspěvky na sociálních sítích carlstadt1579. „Lepa Brena - Hajde da se volimo - (Official Video 1987)“. YouTube, 9. února 2017, https://www.youtube.com/channel/UC1xHAGSzNZMNilxqkpM-oFA (staženo 25. dubna 2021). Davor Jelacic. „Diž se Tito - Despacito Balkan Parody“. YouTube, 23. října 2017, https://www.youtube.com/watch?v=Yrzk5wW0STQ&lc=Ugz5mOpsqFn75DD9_R54AaA BAg (staženo 27. dubna 2021). edis dulovic. „YUGO - Rock Partyzani“. YouTube, 20. listopadu 2008, https://www.youtube.com/watch?v=WQzqV-6-4do&lc=UggPDqLSEaRQP3gCoAEC (staženo 26. dubna 2021). Krunoslav F. „Lepa Brena i Miroslav Ilic - Zivela Jugoslavija - Dan mladosti - (Beograd, 1985)“. YouTube, 18. dubna 2017, https://www.youtube.com/watch?v=Myzb9yB61_M&lc=UgwhCule2_ZT6iVCMvp4AaA BAg (staženo 20. dubna 2021). Last Samurai. „Uz Marsala Tita“. YouTube, 21. dubna 2007, https://www.youtube.com/watch?v=7sMD6W0qhYk&lc=UggVrh9DqqfaVXgCoAEC (staženo 17. dubna 2021). Matjaž Cvilak. „Električni Orgazam - Igra rokenrol cela Jugoslavija (HQ)“. YouTube, 12. března 2009, https://www.youtube.com/watch?v=TpMAfJv7J2Y&lc=Ugjxwdvm_LGJFXgCoAEC (staženo 20. dubna 2021). Pohiti Polahko. „Muzičari BiH - Zemljo moja“. YouTube, 25. dubna 2020, https://www.youtube.com/watch?v=73fPuNL6GYw&lc=Ugzl-UwJQ-e- jgUTTr14AaABAg.97tPT6FhBts98ACDIYA_CP (staženo 16. dubna 2021). Santrima J. „Ismeta Krvavac - Zemljo Moja“. YouTube, 25. května 2018, https://www.youtube.com/watch?v=kjck6d_5GRc&lc=UgzoJBhlENSQFP1qWHF4AaAB Ag (staženo 16. dubna 2021).

Solle. „Lepa Brena - Hajde da se volimo - (Official Video 1987)“. YouTube, 9. února 2017, https://www.youtube.com/watch?v=IcgwXSfJ7Bg&lc=UgyvJzY6iBu7XsJat- N4AaABAg (staženo 25. dubna 2021). theos an enai. „Ismeta Krvavac - Zemljo Moja“. YouTube, 25. května 2018, https://www.youtube.com/watch?v=kjck6d_5GRc&lc=UgzhBGeyl8j9Ih64f5p4AaABAg (staženo 16. dubna 2021). Zoran Stajic. „Muzičari BiH - Zemljo moja“. YouTube, 25. dubna 2020, https://www.youtube.com/watch?v=73fPuNL6GYw&lc=Ugzl-UwJQ-e- jgUTTr14AaABAg (staženo 16. dubna 2021).

Teze bakalářské práce

TEZE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Lukáš FILIP E-mail: [email protected] Studijní obor: Mezinárodní teritoriální studia Semestr a školní rok zahájení práce: ZS 2020/2021 Semestr a školní rok ukončení práce: LS 2020/2021 Vedoucí bakalářského semináře: PhDr. Ondřej Matějka, Ph.D. Vedoucí práce: František Šístek, M.A., Ph.D. Název práce: Projevy jugoslávství a jugonostalgie v populární hudbě a jejich reflexe v interneto- vém diskurzu Charakteristika tématu práce (max. 10 řádek): Fenomén jugonostalgie, tedy nostalgických pocitů vůči společnému státu, objevující se mezi obyvateli nástupnických států bývalé Jugoslávie a v postjugoslávské dia- spoře je v dnešní době velmi aktuální, jelikož podle různých průzkumů se množství lidí, kteří se s těmito pocity identifikují nesnižuje, ba naopak setrvale roste. Jedním z nejobvyklejších způsobů vyjadřování těchto pocitů je hudba, respektive reakce na ni v internetovém prostoru. Ve své práci provedu analýzu typických prostředků, kterými jsou vyvolávány pocity jugoslávství nebo jugonostalgie v textech písní a v jejich vizuálních doprovedech. V druhé části práce pak rozeberu způsob, jakým lidé na tyto písně reagují v internetových diskusích a porovnám prostředky vy- užívané v reakcích s těmi, které jsou obsaženy přímo v písních. Zdůvodnění úprav a změn tématu od zadání projektu do odevzdání práce (max. 10 řádek): Na základě konzultací s vedoucím práce a vedoucím bakalářského semináře jsem si původní téma zpřesnil na projevy jugonostalgie v jedné konkrétní oblasti - tedy v hudbě. Zvolené téma mi zároveň umožní lépe provést výzkum v současné době, kdy jsem kvůli pandemii COVID-19 nemohl navzdory původním plánům do oblasti výzkumu vycestovat. Téma je po provedených změnách lépe ohraničené (populární písně s touto tematikou začaly do větší míry vznikat v dané oblasti až v 70. letech 20. století) a zároveň mám díky využití tzv. "internetového diskurzu" možnost lépe analyzovat způsoby, jakými jsou v dnešní době prožívány jugonostalgické pocity. Práce přitom není kompletním přehledem populární hudby s motivy jugoslávství a jugonostalgie; to by ostatně ani nebylo v rozashu bakalářské práce možné. Hlavním cílem je právě zmíněný rozbor nejčastěji používaných motivů v těchto písních.

Struktura práce (hlavní kapitoly obsahu): Úvod 1 Metodologie a celková koncepce práce 1.1 Metodologická koncepce 1.2 Teoretický základ práce 1.3 Způsob výběru příkladů 1.4 Cíle práce 2 Rozbor písní 2.1 Období existence SFRJ 2.2 Období po rozpadu SFRJ 3 Reflexe v internetovém diskurzu 3.1 Současná pojetí jugonostalgie ve společnosti 3.2 Příklady reakcí 3.3 Celková interpretace reakcí Závěr Prameny a literatura (výběrová bibliografie, max. 30 hlavních titulů): 1. Boym, Svetlana. The Future of Nostalgia. New York: Basic Books, 2001. 2. Velikonja, Mitja. TITOSTALGIA – A Study of Nostalgia for Josip Broz. Lju- bljana: Peace Institute, 2008. 3. Ognjenović, Gorana, a Jasna Jozelić, eds. Revolutionary totalitarianism, prag- matic socialism, transition. Volume One, Tito's Yugoslavia, stories untold. New York: Palgrave Macmillan, 2016. 4. Ognjenović, Gorana, a Jasna Jozelić, eds. Titoism, Self-Determination, Nationa- lism, Cultural Memory. Volume Two, Tito's Yugoslavia, Stories Untold. New York: Palgrave Macmillan, 2016. 5. Cohen, Lenard J., a Jasna Dragović-Soso, eds. State collapse in South-Eastern Europe: new perspectives on Yugoslavia's disintegration. Central European studies. West Lafayette, Ind.: Purdue University Press, 2008. 6. Todorova, Maria a Zsuzsa Gille, eds. Post-Communist Nostalgia. New York: Berghahn Books, 2010. 7. Palmberger, Monika. How Generations Remember: Conflicting Histories and Shared Memories in Post-War Bosnia and Herzegovina. Basingstoke: Springer Nature, 2016. 8. Raudvere, Catharina. Nostalgia, Loss and Creativity in South-East Europe: Poli- tical and Cultural Representations of the Past. Cham: Palgrave Macmillan, 2018. 9. Lindstrom, Nicole. “Yugonostalgia: Restorative and reflective nostalgia in former Yugoslavia.” East Central Europe 32, č. 1-2 (2005): 227-237. doi: 10.1163/18763308- 90001039. 10. Petrović, Tanja. „The territory of the former Yugoslavia in the "mental maps" of former Yugoslavs: Nostalgia for space.“ Sprawy Narodowościowe 31, (2007): 263-273. https://www.academia.edu/download/39687031/Tanja- Nostalgia_for_Space.pdf.

11. Maksimović, Maja. „Unattainable past, unsatisfying present – Yugonostalgia: an omen of a better future?“ Nationalities Papers 45, č. 6 (2017): 1066-1081. https://doi.org/10.1080/00905992.2017.1312324. 12. Velikonja, Mitja. „The Past with a Future: The Emancipatory Potential of Yu- gonostalgia.“ In Transcending Fratricide: Political Mythologies, Reconciliations, and the Uncertain Future in the Former Yugoslavia, eds. Srda Pavlovic and Marko Zivkovic, 109-128. Baden-Baden: Nomos Verlagsgesellschaft, 2013. https://chdr- ns.com/pdf/documents/golubic2010_mitja_velikonja.pdf. 13. Mandić, Marija. „The Serbian Proverb Poturica gori od Turčina (A Turk- Convert Is Worse Than a Turk): Stigmatizer and Figure of Speech.“ In Imagining Bosnian Muslims in Central Europe: Representations, Transfers and Exchanges, ed. František Šístek, 170-193- New York and Oxford: Berghahn Books, 2021. 14. Melichárek, Maroš. „The Role of Brotherhood and Unity Propaganda in Yugo- slav Popular Music in 1970s and 1980s.“ Journal of Balkan Research Institute 9, č. 1 (červenec 2020): 121-149. https://doi.org/10.30903/Balkan.746466. 15. Santrić, Toni. „Rock Music in Socialist Yugoslavia and its Impact on ‘Bro- therhood and Unity’.“ In Remembering War and Peace in Southeast Europe in the 20th Century, eds. Tanja Zimmermann a Aleksandar Jakir, 95-100. Split: Sveuči- lište u Splitu, Filozofski fakultet, 2020. 16. Hofman, Ana. „Lepa Brena: Repolitization of Musical Memories on Yugosla- via.“ Glasnik Etnografskog instituta SANU 60, č. 1 (2012): 21-32. https://doi.org/10.2298/GEI1201021H. 17. Neubert, Michal a Jacqueline Byrd MLS. “Tito's Home Page http://www.Tito ville.com.” Slavic &East European Information Resources 5, č. 1-2 (2004): 145-148. https://doi.org/10.1300/J167v05n01_13. 18. Volčič, Zala. “Yugo-Nostalgia: Cultural Memory and Media in the Former Yu- goslavia.” Critical Studies in Media Communication 24, č. 1 (2007): 21-38. https://doi.org/10.1080/07393180701214496.

Podpis studenta a datum 26.4.2021 Lukáš Filip Schváleno Datum Podpis Vedoucí práce Vedoucí bakalářského semináře Garant oboru