Zatraktivnění méně známé lokality Jimramov

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne

...... Podpis

Poděkování

Ráda bych poděkovala mému vedoucímu práce, panu ak. mal. Vladimíru Netoličkovi, za odborné vedení a cenné rady při zpracování mé bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala panu starostovi Ing. Josefu Homolkovi za připomínky k mé práci a především paní Miroslavě Procházkové, místní knihovnici, za soustavnou pomoc při zpracování mé práce.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Zatraktivnění méně známé lokality Jimramov Bakalářská práce

Autor: Michaela Moravcová Vedoucí práce: ak. mal. Vladimír Netolička Jihlava 2018

Copyright© 2017 Michaela Moravcová Abstrakt MORAVCOVÁ, Michaela: Zatraktivněné méně známé lokality Jimramov. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce ak. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2018. 83 stran. Bakalářská práce analyzuje současný a budoucí stav cestovního ruchu v městysi Jimramov. První část bakalářské práce je zaměřena na vymezení oblasti, na zhodnocení předpokladů a služeb cestovního ruchu v Jimramově. Druhá část je zaměřena na vyhodnocení průzkumu mezi občany pomocí dotazníku, dále na vytvoření SWOT analýzy a na vytvoření nové naučné trasy zaměřené na historii a památky. Cílem práce je zanalyzovat současnost a budoucnost cestovního ruchu v Jimramově pomocí předpokladů cestovního ruchu, průzkumu mezi místními občany, sestavením závěrečné SWOT analýzy a vytvořením nové naučné trasy v Jimramově.

Klíčová slova Jimramov. Předpoklady. Památky. Historie. Naučná trasa. Současnost. Budoucnost. Abstract

MORAVCOVÁ, Michaela: Making the less known lokality Jimramov more attractive. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: ac. painter Vladimír Netolička. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2018. 83 pages. The bachelor thesis analyses the present and the future situation of tourism in Jimramov. The first part of the thesis is focuses on the definition of the area, the evaluation of preconditions and services of tourism in Jimramov. The second part of the thesis is concentrates on the evaluation of a questionnaire survey among citizens of Jimramov, the creation of SWOT analysis and the design of a new educational route focusing on history and sights by myself. The aim of bachelor thesis is to analyse the present and future of tourism in Jimramov using preconditions of tourism and the survey among citizens, create a SWOT analysis and design a new education route in Jimramov.

Key words Jimramov. Preconditions. Sights. History. Educational route. Present. Future. Předmluva Název mé bakalářské práce je Zatraktivnění méně známé lokality Jimramov. Toto téma jsem si zvolila z toho důvodu, že město znám delší dobu, ráda přes něj jezdím na kole a přijde mi, že lidé z okolí mnohdy ani netuší, jak bohatou historií se může zmiňované město chlubit. Člověk nemusí jezdit stovky kilometrů za krásou a poznáním, často má spoustu zajímavých historických míst za rohem… A právě proto jsem se rozhodla psát bakalářskou práci o městysi Jimramov. Jsem přesvědčená, že tato lokalita má předpoklady k tomu, aby zde byl cestovní ruch rozšířen a aby se jeho přednosti dostaly do povědomí širší veřejnosti. Z toho důvodu ve své práci vymezuji předpoklady cestovního ruchu, zkoumám názory místních obyvatel, z výsledků následně zpracovávám SWOT analýzu a v neposlední řadě vytvářím novou naučnou trasu. U jednotlivých zastavení přikládám mnou vytvořené fotografie. Adresáty mé bakalářské práce jsou: Obecní úřad v Jimramově a obyvatelé města.

Obsah

Abstrakt ...... 7 Abstract ...... 8 Předmluva ...... 9 Seznam fotografií ...... 14 Seznam grafů ...... 15 Zkratky v textu ...... 16 Úvod ...... 17 1 Vymezení oblasti ...... 18 1.1 Městys Jimramov ...... 18 2 Lokalizační předpoklady cestovního ruchu v městysi Jimramov ...... 19 2.1 Přírodní předpoklady ...... 19 2.1.1 Reliéf ...... 19 2.1.2 Klima ...... 19 2.1.3 Fauna ...... 19 2.1.4 Flóra ...... 20 2.1.5 Vodstvo ...... 20 2.2 Kulturní památky ...... 21 2.2.1 Kostel narození Panny Marie ...... 21 2.2.2 Evangelická farnost v Jimramově ...... 22 2.2.3 Kostel sv. Matouše ...... 23 2.2.4 Christianeum ...... 23 2.2.5 Kříže, kapličky, památníky, pamětní desky ...... 24 2.2.6 Barokní socha sv. Jana Nepomuckého ...... 26 2.2.7 Socha Broučka ...... 26 2.2.8 Škola ...... 26 2.3 Společenské kulturní akce ...... 28 2.3.1 Festival Otevřeno Jimramov ...... 28 2.4 Společenské akce pro děti ...... 28 2.5 Sportovní využití ...... 29 2.5.1 Sportovní hala ZŠ Jimramov ...... 29 2.5.2 Sportovní hřiště u školy ...... 29 2.5.3 Fotbalové hřiště ...... 30 2.5.4 Tenisové a volejbalové kurty ...... 30 2.5.5 Dětské hřiště ...... 30 2.5.6 Cyklotrasy ...... 30 2.5.7 Běžecké stopy ...... 30 2.5.8 Lyžařské vleky ...... 31 2.5.9 Koupání ...... 31 2.5.10 Turistické značení ...... 31 3 Vymezení selektivních předpokladů cestovního ruchu v městysi Jimramov ...... 32 3.1 Demografické předpoklady ...... 32 3.2 Ekologické předpoklady ...... 32 3.3 Spolky a sdružení ...... 32 3.3.1 MRS Jimramov ...... 33 3.3.2 TJ Sokol Jimramov ...... 33 3.3.3 Základní organizace Českého zahrádkářského svazu Jimramov ...... 33 3.3.4 Orel Jimramov ...... 34 3.3.5 Spolupráce mezi hasičskými sbory ...... 34 3.3.6 Vocatus Ecumenicus ...... 34 3.3.7 Sousedské lesy ...... 34 4 Vymezení realizačních předpokladů v městysi Jimramov ...... 36 4.1 Dopravní infrastruktura ...... 36 4.1.1 Automobilová doprava ...... 36 4.1.2 Autobusová doprava ...... 36 4.1.3 Železniční doprava ...... 36 4.2 Materiálně-technické předpoklady ...... 37 5 Zhodnocení poskytovaných služeb ...... 38 5.1 Zdravotnické služby ...... 38 5.2 Stravovací služby ...... 39 5.2.1 Bistro K + C ...... 39 5.2.2 Školní jídelna ...... 39 5.3 Kulturní služby ...... 39 5.4 Informační služby ...... 40 5.4.1 Jimramovský zpravodaj ...... 40 5.4.2 Jimramovská Žárovka ...... 40 5.5 Ubytovací služby ...... 41 5.5.1 Na Radnici ...... 41 5.5.2 Chalupa U Klokana ...... 41 5.5.3 Chalupa k pronajmutí – Benátky ...... 42 5.6 Ostatní služby ...... 42 6 Zajímavosti ...... 44 6.1 Městská památková zóna ...... 44 6.2 Jimramov ve filmu ...... 44 6.3 Partnerská obec Meyrargues ...... 44 7 Průzkum pomocí dotazníků pro místní občany ...... 46 7.1 Metodický postup práce ...... 46 7.2 Vyhodnocení jednotlivých otázek dotazníku ...... 46 7.3 Shrnutí průzkumu ...... 56 8 Vytvoření nové naučné trasy v Jimramově ...... 57 8.1 Vymezení historie památek pro zpracování nové naučné trasy ...... 57 8.2 Informační panel č. 1 ...... 58 8.2.1 Síň rodáků a Výstavní síň ...... 58 8.2.2 Dioráma Broučků ...... 58 8.2.3 Matěj Josef Sychra ...... 59 8.2.4 Michal Blažek ...... 59 8.3 Informační panel č. 2 ...... 60 8.3.1 Radnice ...... 60 8.4 Informační panel č. 3 ...... 61 8.4.1 Zámecký park Bludník ...... 61 8.5 Informační panel č. 4 ...... 62 8.5.1 Dům čp. 156 – rodný dům bratří Mrštíků ...... 62 8.5.2 Vilém Mrštík ...... 63 8.5.3 Alois Mrštík ...... 63 8.6 Informační panel č. 5 ...... 64 8.6.1 Zámek ...... 64 8.6.2 Zámecká zahrada ...... 65 8.7 Informační panel č. 6 ...... 66 8.7.1 Hrobka rodiny Belcredi ...... 66 8.7.2 Jimramov za Belcrediů ...... 66 8.8 Informační panel č. 7 ...... 68 8.8.1 Dům č. 10 – rodný dům Jana Karafiáta ...... 68 8.8.2 Jan Karafiát ...... 69 8.9 Informační panel č. 8 ...... 70 8.9.1 Dům U Slunce čp. 71 – rodný dům Karla Slavíčka ...... 70 8.9.2 Karel Slavíček ...... 70 9 SWOT analýza...... 72 9.1 S – silné stránky ...... 72 9.2 W – slabé stránky ...... 72 9.3 O – příležitosti ...... 72 9.4 T – hrozby ...... 73 10 Návrhy pro zlepšení cestovního ruchu v Jimramově ...... 74 10.1 Řešení podle sestavené SWOT analýzy ...... 74 10.2 Vytvoření nové naučné trasy ...... 74 Závěr ...... 76 Seznam tištěné literatury ...... 77 Seznam internetových zdrojů ...... 78 Přílohy ...... 82

Seznam fotografií

Kde není uveden zdroj, je fotografie prací autora.

Obrázek 1: Návrh mapky naučné trasy v Jimramově ...... 57

Obrázek 2: Síň rodáků ...... 58

Obrázek 3: radnice ...... 61

Obrázek 4: park Bludník ...... 62

Obrázek 5: Rodný dům bratří Mrštíků ...... 63

Obrázek 6: zámek ...... 65

Obrázek 7: hrobka rodiny Belcredi ...... 68

Obrázek 8: Rodný dům J. Karafiáta ...... 69

Obrázek 9: dům U Slunce ...... 71

14

Seznam grafů

Kde není uveden zdroj, je graf prací autora.

Graf 1: Dotaz občanů, jak dlouho žijí v Jimramově ...... 46

Graf 2: První kvízová otázka - kdy byl poprvé Jimramov povýšen na městys ...... 47

Graf 3: Druhá kvízová otázka - jaké je nejznámější dílo bratří Mrštíků ...... 48

Graf 4: Otázka, zda je Jimramov dle místních občanů zajímavý z hlediska cestovního ruchu ...... 48

Graf 5: Dotaz občanů, zda mají zájem o rozšíření cestovního ruchu v oblasti ...... 49

Graf 6: Názor obyvatel, která památka ve městě je podle nich nejhezčí ...... 50

Graf 7: Názor obyvatel na úroveň poskytovaných služeb ...... 50

Graf 8: Nejoblíbenější akce obyvatel Jimramova ...... 51

Graf 9: Dotaz na druh možné budoucí akci v Jimramově ...... 52

Graf 10: Postoj místních obyvatel ke zvýšenému zájmu filmařů o město ...... 52

Graf 11: Názor občanů, do čeho by se měly investovat potenciální finanční dotace ..... 53

Graf 12: Dotaz, zda občané zaznamenali zvýšený výskyt turistů v Jimramově během biatlonových závodu v nedalekém Novém Městě na Moravě ...... 54

Graf 13: Názor obyvatel Jimramova na neexistenci informačního centra ...... 54

Graf 14: Rozdělení respondentů dle pohlaví ...... 55

Graf 15: Rozdělení respondentů dle věku ...... 55

15

Zkratky v textu

SWOT – (Strengths, Weaknesses, Opportunities and Threats) – silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby CHKO – chráněná krajinná oblast Sv. – svatý, svatá ZŠ – základní škola MRS – Moravský rybářský svaz NMnM – Nové Město na Moravě TJ Sokol – tělovýchovná jednota Sokol BPP – bazální posturální programy TIC – turistické informační centrum ČOV – čistírny odpadních vod ZO – základní organizace k. ú. – katastrální území KST – klub stolního tenisu WIFI – (wireless fidelity) – bezdrátové připojení SD – spotřební družstvo TV – (television) – televize čp. – číslo popisné

16

Úvod

Bakalářská práce bude zaměřena na rozvoj cestovního ruchu v městysi Jimramov. Toto město je dle mého názoru velmi zajímavým místem po historické stránce, avšak se domnívám, že nedostatečné ubytovací a stravovací kapacity znemožňují rozvoj cestovního ruchu. Tento problém budu zkoumat pomocí dotazníkového šetření, který mi pomůže situaci objasnit. Cílem mé práce bude zhodnotit současný stav cestovního ruchu v lokalitě Jimramov a zaměřit se na možný budoucí stav pomocí stanovených cílů mojí práce. Spolupracovat budu s tamějším obecním úřadem a místními obyvateli. Město se může pyšnit celou řadou historicky zajímavých budov a památek, které jsou podle mého názoru nedoceněny. Proto v rámci mé praktické části vytvořím naučnou trasu po památkách, díky níž se můžou školáci anebo turisté z jiných koutů naší země dozvědět více o zajímavostech tohoto města. Práci rozdělím na dvě části: teoretickou a praktickou. V teoretické části se budu věnovat vymezení oblasti a předpokladů pro cestovní ruch v Jimramově. V praktické části provedu marketingový výzkum mezi místními občany. Otázky, které budou použity v dotazníku, jsou zaměřeny na názory občanů na cestovní ruch v této lokalitě. Poté vytvořím SWOT analýzu a již zmíněnou naučnou trasu. Informace, týkající se památek, budou popsány na informačních panelech, které budou rozestavěny na mnou nově vytvořené naučné trase. Pro lepší orientaci po památkách vytvořím i mapku, která bude zájemcům k dispozici na místním úřadě. Bakalářských nebo diplomových prací se zaměřením na cestovní ruch na Vysočině byla napsána celá řada, dokonce i na naší škole. Jako příklad uvádím bakalářskou práci s názvem Průvodce po vybraných filmových místech v kraji Vysočina, Strategická analýza a plán mikroregionu Novoměstsko, Běžecké lyžování na Novoměstsku apod. Ve všech případech je však Jimramov zmíněn pouze okrajově. Nedopátrala jsem se žádné bakalářské ani diplomové práce, která by se zabývala pouze tímto městem.

17

1 Vymezení oblasti

1.1 Městys Jimramov

První zmínka o Jimramovu sahá až do roku 1361. V té době patřil k majetkům nedalekého hradu Skály, který založili Kunštáti. Význam města vzrostl v 16. století, kdy Pernštejnové udělili městu různé výsady, osvobodili ho od robot a městečku udělili znak. (Brodesser, 2003) Městys Jimramov se nachází v okrese Žďár nad Sázavou, v kraji Vysočina. Leží na soutoku řek Svratky a Fryšávky, v CHKO Žďárské vrchy a v přírodním parku Svratecká hornatina. Do Nového Města na Moravě je to pouhých 14 km severovýchodně. Obklopují ho kopce Prosička (739 m. n. m.), Padělek (579 m. n. m.), Holý vrch (604 m. n. m.), Hora (629 m. n. m.) a Pavlův kopec (715 m. n. m.). Zemskou hranici zde tvoří Trhonický potok a řeka Svratka – díky ní Jimramov a místní část Ubušín patří na Moravu a zbylé místní části (Benátky, Trhonice a Sedliště) do Čech. Historické jádro městyse je městskou památkovou zónou a spadá pod mikroregion Novoměstsko. Nadmořská výška činí 495 m. n. m., rozloha městyse 2200 ha a počet obyvatel 1184 - včetně místních částí. (1)

18

2 Lokalizační předpoklady cestovního ruchu v městysi Jimramov

2.1 Přírodní předpoklady

2.1.1 Reliéf

Jimramov má tzv. žďárský typ reliéfu. Jedná se o vrásovou tektoniku odolnějších granitizovaných rul a migmatů, která podmaňuje průběh hlavních rozvodních hřbetů. Ty jsou odděleny široce rozevřenými postupně se zahlubujícími údolími s plochými úvalovitými uzávěry. (2)

2.1.2 Klima

Klimaticky patří Jimramov, a celé Žďárské vrchy, ke chladnějším vlhčím a značně větrným územím. Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 6,8 °C v nejnižších a 5°C v nejnižších polohách. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje v intervalu 650 – 875 mm. V polohách nad 800 m. n. m. dosahuje 1100 mm. Ve vyšších polohách stoupá podíl horizontálních srážek, což způsobuje v zimním období inverzi a následně námrazu, která ničí lesní porosty. Sněhová pokrývka se v CHKO drží zhruba od začátku listopadu do poloviny dubna. Obvykle dosahuje 35 cm, ve vrcholových partiích může výjimečně přesáhnout i 100 cm. (3)

2.1.3 Fauna

Převažuje tu podhorská lesní fauna hercynského původu, zachovaná nejlépe ve zbytcích původních bučin. Díky rašelinným loukám a vodním biotopům s břehovými porosity, se tu nachází velké množství hmyzu. Bezobratlé živočichy zastupují pavouci, brouci, motýli, vážky a mravenci. Z hlediska myslivosti, kromě běžných druhů zvěře, se zde vyskytuje jelen evropský v chovné oblasti Žďárské vrchy. Z ptáků zde nalezneme kulíška nejmenšího, datla černého, sýce rousného, lejska malého, ořešníka kropenatého, hýla rudého, čečetku zimní, skorce vodního a čápa 19

černého. Obojživelníky zastupuje ještěrka živorodá, mlok skvrnitý, slepýš křehký a zmije obecná. Z ostatních druhů živočichů se zde vyskytuje ježek západní, hraboš mokřadní, rejsek horský, netopýr severní. Říčky a čisté potoky obývá mihule potoční. Na řece Svratce, pod Jimramovem, je typicky vyvinuté lipanové pásmo. (4)

2.1.4 Flóra

V malé míře se zachoval buk lesní, smrk ztepilý a jedle bělokorá. Charakteristický, oproti okolním lesům Českomoravské vrchoviny, byl výskyt podmáčených smrčin – smrk, jedle, buk a olše lepkavá. V bylinném podrostu zde roste bledule jarní a oměj pestrý. V podrostu se zachovaly keříčky brusnic, mj. vlochyně bahenní a klikvy bahenní. (5)

2.1.5 Vodstvo

2.1.5.1 Řeky

Jimramovem protékají dvě řeky – Svratka a Fryšávka.

2.1.5.2 Potoky

Nalezneme zde Malý Trhonický potok (tzv. Vzdychánek), Věcovský, Sedlišťský a Trhonický potok.

2.1.5.3 Rybníky

Rybníky zde nalezneme dva a to u Jimramova – každý na jiném břehu Svratky. První se nazývá Bukáčkův kout a druhý Jimramovský rybník.

20

2.2 Kulturní památky

2.2.1 Kostel narození Panny Marie

Zaznamenán byl již v roce 1361. Původně byl pravděpodobně románský – nasvědčuje tomu fragment románské křtitelnice, poté gotický. V letech 1707 – 1715 prošel barokní přestavbou, architektem byl Petr Paurus z Myslibořic. Věž, pocházející z roku 1506, nebyla zakončena zvonovou částí. Přistavila se až v 18. století a byla zakončena barokní helmicí. V roce 1879 se helmice změnila na jehlan a v roce 1934 se znovu přestavěla na barokní báň cibulovitého tvaru. Hrobka, nacházející se pod kostelem, pochází z 18. století. V roce 1740 se kostel propojil se zámkem nadzemní chodbou. Interiér kostela je rokokový (pozdně barokní). Obraz Narození Panny Marie je vytvořený v roce 1755 Josefem Ignácem Havelkou. Varhany v kostele pocházejí z konce 17. století, v červnu 1931 byly brněnským biskupem Josefem Kupkou vysvěceny nové varhany, zatímco varhanní skříň zůstala původní. Roku 1969 se opravila fasáda kostela, v roce 1970 se doplnila elektroinstalace a pořídilo se vytápění akumulačními kamny (v současnosti je v plánu výměna neekonomického vytápění), v roce 1972 došlo k rekonstrukci střechy, koncem 70. let se pořídily nové lavice. Rozsáhlá generální oprava probíhala v letech 1991 – 1992 a nalezly se při ní části původního kostela. Při opravě se také zlepšila vodorovná izolace, byla položena nová dlažba, došlo k výměně oken, dveří a elektroinstalace. Kostel se také vymaloval. Postavilo se nové schodiště na kůr, stávající se zbouralo. Brněnský biskup Vojtěch Cirkle, 8. v září 1991, posvětil nový oltář a 4 nové zvony (celková hmotnost 14 q), které se později umístily do věže kostela. V roce 1992 se opravila věž s novou fasádou kostela a vytvořila se nová zpovědní místnost, sloužící rovněž jako farní knihovna. Při bohoslužbách ji využívající rodiče s malými dětmi. Roku 1993 se zavedlo externí osvětlení kostela. Fara stávala původně už od roku 1565 u kostela. Po přestavbě na školu v roce 1606 se přestěhovala do čp. 67, od roku 1720 až dodnes stojí na náměstí naproti kostelní uličce.

21

Rozsáhlejší, a zatím poslední opravy katolické fary, proběhly mezi lety 1997 a 2012. Pod jimramovskou farnost spadá dnes půldruhá desítka dalších obcí. (Městys Jimramov, 2015, s. 44-45)

2.2.2 Evangelická farnost v Jimramově

Evangelický kostel se postavil v letech 1784 – 1786 bez věže, za éry faráře Michala Blažka. Kostel má rysy raného klasicismu, avšak stavitel je neznámý. Z jižní strany je původní vchod. V letech 1883 – 1884 se ke kostelu přistavěla věž v empírovém slohu, stavitelem byl Jan Schier z Nového Města na Moravě. Pořídily se nové varhany a první zvony. Generální rekonstrukce kostela se zahájila v roce 1986 při příležitosti 200. výročí, dle návrhu akademického malíře Miroslava Rady, pod stavebním vedením Ing. Miloslava Broučka. Těsně před tím, než se dokončily opravy, kostel vyhořel (červenec 1987). Díky úsilí jak evangelíků, tak katolíků a jejich finanční pomoci, darům sborů celé církvi i ze zahraničí, se škody napravily v rekordně krátké době. V srpnu 1988 tak mohl být nově opravený kostel slavnostně předán svému účelu. Stůl Páně ve středu, kazatelna uprostřed delší stěny i lavice ze tří stran, se blíží původnímu reformačnímu stavu, kromě umístění varhan naproti kazatelně a nových svítidel. Nové varhany s mechanickou trakturou (po vzoru barokních varhan), byly pořízeny v roce 1991. Vyrobila je firma EULE z Budyšína podle návrhu M. Rady. Vynikající nástroj je ve své kategorii jeden z nejkvalitnějších v širokém okolí. Díky tomu je kromě doprovodu bohoslužebných shromáždění často využíván významnými umělci k interpretaci varhanních koncertů. Kostel je veřejnosti přístupný během bohoslužeb každou neděli, o svátcích, při konání služebností (pohřby, svatby) a v průběhu koncertů. Mimo tuto dobu po předchozí domluvě s farářem. V zimních měsících probíhají bohoslužby v Karafiátově síni na evangelické faře, která se postavila v roce 1988.

Evangelická fara se dostavěla v roce 1792, v přízemí sídlila škola. Již předtím byly ale místní děti vzdělávány ve své víře. V roce 1784 povolal Michal Blažek prvního učitele Jana Mašíka (řečeného Vřava). Mašík vyučoval děti ve svém příbytku (čp. 35) po dobu tří let. Další učitel, Josef Voškrda, učil jeden rok v příbytku vdovy Pozdálky a poté 2 roky v rodném domě Jana Karafiáta. Třetí učitel, Antonín Dobiáš, už učil v letech

22

1793 – 1821 v budově fary. Po něm zde učili ještě František Ženatý a Adolf Švanda. Přibližně 200 dětí se vzdělávalo ve dvou třídách. Navštěvovaly je děti z Jimramova, Unčína, Strachujova, Ubušína, Nového Jimramova, Pavlovic, Trhonic, Sedlišť a Širokého Pole. V roce 1868 přestaly školu navštěvovat děti z Unčína a Ubušína. Koníkov, Věcov a Roženecké Paseky si postavily vlastní školu ve Věcově (psal se rok 1812). V roce 1867 se farář Josef Tobíšek, Tomáš Kadlec, Josef Břenek, František Mašík a Josef Bukáček dohodli, že koupí dům čp. 83, který nechají následně přestavět na školu a budou v ní učit. Stalo se tak roku 1870 a za tři roky později byla rozšířena na trojtřídku. V roce 1922 se začlenila do systému obecných škol. V roce 1931 bohužel vyhořela, ale brzy byla obnovena. Ve škole se učilo až do roku 1986, v současnosti je v rukou soukromníků. Evangelický sbor zahájil roku 1993 družbu s holandským městem Zuid Beijerland a pravidelně se navštěvují. Sbor aktivně pořádá každoroční letní dětské tábory, sportovní soutěže, besídky a vánoční slavnosti. V kostele bývají pěvecké přehlídky a koncerty vážné hudby. (Městys Jimramov, 2015, s. 53-54)

2.2.3 Kostel sv. Matouše

V letech 1767 až 1769 ho dala postavit Baronka z Bobrůvky. Tehdy žila na jimramovském panství u majitelky Marie Antonie z Waldorfu. Kostel byl výstavný, měl dvě věže – velkou při jižním průčelí a malou na hřebenu střechy. Nesloužil však dlouho svému účelu, jelikož byl v roce 1783 po jozefínské církevní reformě jako nadbytečný odsvěcen. Vybavení kostela bylo předáno okolním farnostem. Kostel byl majetkem vrchnosti a hledalo se pro něj vhodné využití. Nabízel se evangelíkům jako kostel, uvažovalo se jeho využití jako sýpky. Nachází se naproti škole. Zrušil ho Josef II. a je rozdělen na čtyři popisná čísla. Býval využíván k trvalému bydlení, v současnosti slouží k rekreačním účelům. Budova je třeba opravit a trvale udržovat. (Dobiáš, 2011, s. 67)

2.2.4 Christianeum

Jedná se o bývalý klášter, který byl postaven v letech 1885 až 1889 Egbertem, hrabětem Belcredi, na počest jeho choti Kristiny hraběnky Nosticové. Po ní je také název „Christianeum“. Je to jednopatrová budova v rohu náměstí s bohatě členěnou fasádou. 23

Ve výklenku nad průčelím můžeme spatřit sochu, postavenou stavitelem Schierem z Nového Města na Moravě. Řád sester, který zde působil, provozovaly dětskou opatrovnu a školu ručních prací pro dívky, které odrostly obecní škole. Působily zde do roku 1950, poté tu byla do roku 1995 provozovaná mateřská škola. Po roce 1990 přešlo stavení do majetku rodiny Belcrediů. (Svoboda, 2014, s. 100-101) Od roku 2003 se tu provozuje Fyzioterapeutické a školicí centrum posturální terapie a je zde praktikována Vojtova metoda. Centrum léčebné rehabilitace je jako jediné v České republice, které poskytuje jak ambulantní, tak pobytovou léčbu za doprovodu rodinných příslušníků. Rehabilitace poskytují zaměstnanci dětem s dětskou mozkovou obrnou a pacientům, kteří mají poraněnou míchu. Budova má bezbariérový přístup. Pacienti se mohou ubytovat ve třech pokojích, ze kterých jsou dva bezbariérové. Centrum je využíváno také jako školící pracoviště pro fyzioterapeuty. (6)

2.2.5 Kříže, kapličky, památníky, pamětní desky

V Jimramově nalezneme celou řadu křížů a kapliček, ale i památníků a pamětních desek. Jsou to:  Kříž u borovnické silnice  Kříž na „Hradisku“ na Borovnické ulici  Kříž u staré javorské silnice  Ústřední kříž na katolickém hřbitově  Kříž na Prosičce  Kříž u silnice v Ochozi  Mramorový kříž u vchodu do katolického kostela  Kříž v Horce  Kříž u zdi katolického kostela  Smírčí kámen na Benátkách  Kaplička sv. Václava v Sedlištích  Kaplička na Borovnické ulici  Pomník rodiny Belcredi  Hrobka rodiny Belcredi  Kaplička u staré javorské silnice

24

 Boží muka u Trhonic  Kaplička v Trhonicích  Památník padlým v Ubušíně  Památník padlým v Jimramově  Pamětní deska Karla Slavíčka  Busta Milana Vinaře na katolickém hřbitově  Pamětní deska Jana Karafiáta  Pamětní deska bratří Mrštíků  Pamětní deska Jiřího Gutha-Jarkovského  Socha sv. Jana před bývalou školou  Pamětní deska M. J. Sychry  Dřevěná plastika Broučka (Městys Jimramov, 2015, s. 49-51)

2.2.5.1 Milan Vinař

Akademický malíř se narodil roku 1923 v Chrudimi. Po skončení školy byl nasazen na práci do Německa a právě zde u něj propukla tuberkulóza. Ve svém volném čase rád maloval a kreslil. Dozrálo v něm odhodlání stát se výtvarníkem. Na Akademii výtvarných umění v Praze nastoupil po roce 1945. Jednalo se o krajinářskou školu Otakara Nejedlého, avšak studia mu zkomplikovala nemoc. Nějaký čas strávil ve Švýcarsku a ve Francii. Svá studia dokončil roku 1950. Do Jimramova přišel z důvodu zhoršení nemoci. Právě odsud jsou některé jeho obrazy. Když se jeho nemoc nadále zhoršovala, rozhodl se odejít ke své sestře do Brna, kde v roce 1959 nemoci podlehl. Pochován je na jimramovském hřbitově, kde je také na žulovém podstavci jeho busta. (Dobiáš, 2011, s. 183)

2.2.5.2 Jiří Guth-Jarkovský, PhDr.

Narodil se roku 1861 v Heřmanově Městci. Po skončení studií působil jako gymnazijní profesor češtiny, francouzštiny a tělesné výchovy. Na Karlově univerzitě dosáhl roku 1883 doktorátu filozofie. Působil v mnoha spolcích. Založil Klub českých turistů a byl redaktorem časopisu Turista, ve kterém uvedl řadu článků o Jimramovu, kam jezdil 13 let se svojí rodinou na dovolenou. Roku 1894 se stal jedním ze zakladatelských členů

25

Mezinárodního olympijského výboru a do roku 1929 působil jako předseda Českého olympijského výboru. V roce 1919 byl osloven, aby jako odborník na společenské chování pracoval na Pražském hradě v kanceláři prezidenta, vykonávající funkci ceremoniáře. Byl významným spisovatelem, publicistou a překladatelem z němčiny a francouzštiny. Jeho nejznámější knihy jsou o společenském chování. V roce 1943 zemřel. (Dobiáš, 2011, s. 180)

2.2.6 Barokní socha sv. Jana Nepomuckého

Stojí na náměstí Jana Karafiáta před budovou bývalé školy. Nechala ji zhotovit Marie Anna z Niebrů, která byla vlastníkem jimramovského panství v letech 1712 až 1744. Nejprve stávala socha u zámku, následně u katolického kostela a pravděpodobně v roce 1801 po postavení školy k ní byla přemístěna. Údajně je to nejstarší socha v bývalém novoměstském okrese. Na stojanu jsou erby rodin Nieberské a Bornstatské s nápisem: “HaeC petra DIVo NepoMVCeno PosIta est.“ Velká písmena tvoří piktogram letopočtu 1712, znamenající podle některých historiků datum příchodu rodu Niebrů do jimramovského panství. Jiní historici zase tvrdí, že jde o datum zhotovení sochy. (7)

2.2.7 Socha Broučka

Je umístěna na náměstí Jana Karafiáta před domem čp. 17. V roce 2011 byla slavnostně odhalena při oslavách 650 let vzniku Jimramova. Vytvořena je řezbářem Josefem Urbanem a je ze dřeva. Na zadní straně je plaketa obsahující večerní modlitbu broučků. (8)

2.2.8 Škola

První školy se zřizovaly podle dostupných materiálů ve farách, jako farní školy, učitelem byl farář a předmětem výuky bylo především náboženství. Následně pouze čtení, psaní a počítání. Nejstarší zmínka o učiteli v Jimramově pochází z roku 1559. První škola, která je podložena důvěryhodnými zdroji, byla postavena sedlišťským mlynářem Karlem Klečkou na místě bývalé fary u kostela (nyní čp. 72). Roku 1609, konkrétně 16. ledna, byla škola vysvěcena, za panství Dubských z Třebomyslic. Do roku 1620 byla protestantská (luteránská). Vyučovalo se v jedné místnosti, kde učitel

26

i bydlel. Tehdejší kantor nebyl pouze učitelem. Byl také vedoucím kostelního kůru, staral se o zpěváky, hrál na varhany při bohoslužbách, natahoval věžní hodiny. Kromě toho byl také městským písařem, kronikářem a matrikářem. Mezi lety 1680 – 1698 tu učil Václav Slavíček – otec misionáře Karla Slavíčka. Dále pak Antonín Jan Kostrošitz, který byl od roku 1770 varhaníkem, městským písařem a učitelem. Právě on vedl jimramovskou deputaci do Bystrého k císaři Josefu II. v době zápasu s vrchností o cechovnici. V roce 1800 se stal učitelem jeho syn, Václav Kostrošitz. Ve stejné době buduje Antonio hrabě Belcredi novou školu (u Jana), která se slavnostně otevřela 27. ledna 1801. Název Obecná škola katolická získala v roce 1867. Ve škole byly původně dvě třídy a dva byty, po roce 1884 zde byly už tři třídy, ve kterých bylo 98, 80 a 92 žáků. Když se roku 1886 zrušil byt řídícího, získala škola čtvrtou třídu. Také evangelíci si zřizují svoji školu a to roku 1782 po vydání tolerančního patent. V roce 1870 se otevřela nova budova dvoutřídní školy, tzv. Dolní škola. Roku 1922 se obě školy spojily a vznikl jednotný název Obecná škola, která měla 5 tříd. Řídícím učitelem byl Josef Kheil, od roku 1926 Tomáš Dostál. Alois Horák byl řídícím učitelem od roku 1939, který byl zároveň také zdejším starostou. Důsledkem přibývajících žáků začaly obě školy nedostačovat. V roce 1906 byla podána žádost o vybudování chlapecké měšťanské školy. Než se škola postavila, vyučovalo se v bytě u Obručníků a prozatimním ředitelem byl Bohdan Heyduk. Vyučoval se zeměpis, dějepis, počty, rýsování a měřičství, přírodopis a čeština, přírodozpyt (fyzika), psaní, kreslení, němčina, zpěv a tělocvik. Stavba měšťanské školy se započala 17. května 1909. Ve školním roce 1909/10 se učilo nejen u Obručníků (38 dětí), ale také v sále hostince Koruna (41 dětí). První školní rok v nové škole se zahájil 16. září 1910. Byly tu tři chlapecké třídy, ve kterých mohly studovat i dívky. Přijímali se žáci od 11 let. V roce 1911 se u školy vysázela lipová alej. Nová etapa ve vývoji československého školství začala po roce 1948. Nesčetněkrát se změnil vyučovací systém i počet školních let docházky. Roku 1953 nastala osmiletá povinná docházka, v roce 1960 povinná devítiletá. Ročníkem 1976 začala nova koncepce, roku 1980 byla povinná desetiletá docházka (z toho 8 let na ZŠ) a od roku 1996 opět devítiletá školní docházka. Nová školní budova se začala stavět v roce 1983 vedle mešťanské školy. Slavnostně se otevřela v roce 1986. Kromě nové školní budovy přibyla jídelna a kostela. Do té doby 27

chodily děti na obědy do školní jídelny sídlící v Dolní ulici, která se postavila roku 1964. Tělocvična s venkovním sportovištěm přibyla do školního komplexu v roce 2003. Mateřská škola v Jimramově byla už od roku 1889. Nacházela se v Christianeu a vedly ji řádové sestry. Po roce 1948 začala mateřská škola spadat pod státní správu a vznikly jesle. Po roce 1996 se přestěhovala do měšťanské školy. (Městys Jimramov, 2015, s. 56- 57)

2.3 Společenské kulturní akce

V místní Sokolovně probíhají letní zábavy, plesy, ale i divadelní představení. V Síni Rodáků pak vernisáže a výstavy. Zdejší obyvatelé se také mohou několikrát do roka zúčastnit zájezdů pro seniory, sousedského posezení či koštu vína. Probíhají zde Návštěvní dny na hradě Skále (Štarkov) nedaleko Nového Jimramova, kde má zajímavou přednášku pan Ludvík Belcredi, s dobovou ukázkou starých náčiní. Probíhá tu i Vítání občánků. V Trhonicích probíhá pálení čarodějnic.

2.3.1 Festival Otevřeno Jimramov

Festival je pořádaný v srpnu v parku Bludník a během programu se návštěvníci můžou těšit na hudební vystoupení známých zpěváků, promítání filmů, výstavy a k tomu samozřejmě občerstvení. (9)

2.4 Společenské akce pro děti

I na děti se myslí, co se týče společenských akcí. Začátkem prosince probíhá v Jimramově vypouštění balónků s přáními pro Ježíška. Každoroční akce, nazvaná Uspávání Broučků, probíhá v místní Sokolovně. Děti shlédnou pohádku, vyrobí si papírové sovičky a je jim poskytnuto drobné občerstvení. Poté se vydávají společně s rodiči na lampionový průvod městem. (10) Do Jimramova pravidelně jezdí divadelní ochotnický sbor z Víru, na jejichž představení se mohou zajít podívat i ti nejmenší. Tamější Základní a Mateřská škola pořádá pro děti Dětský den a děti se každoročně zapojují do Tříkrálové sbírky. Tradičního rozsvěcení

28

vánočního stromu se účastní i děti – obvykle v podání zajímavé kulturní vložky. Dětský karneval je dětmi oblíbenou událostí.

2.5 Sportovní využití

V Jimramově můžeme navštívit celou řadu míst se sportovním zaměřením jako například:

 Sportovní hala ZŠ Jimramov  Sportovní hřiště u školy  Fotbalové hřiště  Tenisové a volejbalové kurty  Dětské hřiště  Hřiště u sokolovny  Sokolovna  Hřiště na Ostrově  Cyklotrasy  Běžecké stopy  Lyžařské vleky  Koupání

2.5.1 Sportovní hala ZŠ Jimramov

Zájemci ji mohou navštívit v odpoledních a večerních hodinách nebo o víkendech. Sál má umělý povrch a je možno ho využít ke kopané, basketbalu, volejbalu, badmintonu, florbalu, nohejbalu apod. K dispozici je i malá posilovna.

2.5.2 Sportovní hřiště u školy

Povrh hřiště je umělý a stejně jako halu ho lze využít k míčovým hrám. Venkovní hřiště lze využít po předchozí domluvě se správcem či ředitelkou školy. Děti do 15 let musí být pod dohledem rodičů.

29

2.5.3 Fotbalové hřiště

Slouží nejen k fotbalovému utkání, ale i k tréninkům dětí, dorostu, fotbalové přípravky a dospělých.

2.5.4 Tenisové a volejbalové kurty

Povrh kurtů je antukový a je využíván k tenisu, volejbalu a nohejbalu.

2.5.5 Dětské hřiště

Nachází se na prostranství bývalého Urbanova rybníku a slouží především malým dětem. Neustále je doplňováno o nové herní prvky jako jsou houpačky, kolotoč, pískoviště, letadélko, houpací kůň a spoustu dalších.

2.5.6 Cyklotrasy

Jimramovem prochází silniční i terénní cyklotrasy. Silniční vede přes Hlinsko – Jimramov – Městečko Trnávka, Herálec – Telecí – Jimramov – Dalečín – Zubštejn. Velké množství terénních cyklistických stezek je zaznamenáno v cykloturistických mapách, které lze zakoupit na úřadě městyse Jimramova.

2.5.7 Běžecké stopy

Jsou upravovány rolbou a zahrnuty do systému sítě stop Novoměstska – u Jimramova zelené okruhy, kolem Nového Města na Moravě lze přejít na okruh červený, bílý a modrý. Začátek běžeckých stop je na Padělku u Domků.  Domky – Jimramovské Pavlovice – Míchov – nad Dalečín (lze přejet na Bystřickou běžeckou síť) – Vojtěchov – Rovné – Zubří – Pohledec – Maršovice – Nové Město na Moravě.  Směr nad Nový Jimramov – Věcov - Odranec – Kuklík – Kadov – Tři Studně – Nové Město na Moravě.

30

2.5.8 Lyžařské vleky

Nejbližší lyžařské vleky se nacházejí v Sedlištích, v Novém Jimramově a Dalečíně. Vlek v Novém Jimramově disponuje sedačkovou lanovkou. Další vleky naleznete v Poličce, Karasíně a ve Svratce.

2.5.9 Koupání

Koupání zajišťuje řeka Svratka a rybník V Koutě. Nejbližší venkovní i krytý bazén je v Poličce.

2.5.10 Turistické značení

Městysem Jimramov prochází dvě dálkové turistické trasy – červená a modrá. Červená: Žďár nad Sázavou – Škrdlovice – Cikháj – Žákova Hora – Devět Skal – Milovy – Blatiny – Sněžné – hrad Skály – Jimramov – Dalečín – Vítochov – Karasín – Vír – Štěpánov. Modrá: Polička – Korouhev – Jimramov - Prosíčka – Javorek – hrad Skály – Bohdalec – Odranec – Zubří – Olešná – Střážek – Věžná. Okružní trasa v délce 5,5 km je označená jako žlutá a vede přes Jimramov – Trhonice – Jimramov. (11) Od roku 2012 probíhá v září v Sedlišti Pohár Českomoravské vrchoviny – závod na horských kolech. Zúčastnit se mohou jak muži, tak ženy. Jsou rozděleny podle věku do různých kategorií. Závod probíhá za neomezeného silničního provozu a trať vede přes šest kopců okolo Sedlišť. (12) Sportovní nadšenci se dále můžou účastnit závodů v motoskijöringu na louce u řeky Svratky a amatérských závodů v motokrosu v Sedlišti. (Městys Jimramov, 2015, s. 28)

31

3 Vymezení selektivních předpokladů cestovního ruchu v městysi Jimramov

3.1 Demografické předpoklady

K 31. prosinci 2016 žilo v Jimramově 684 obyvatel – 356 žen a 328 mužů. Celkový počet obyvatel i s městskými částmi je 1 183 – 609 žen a 574 mužů. (13)

3.2 Ekologické předpoklady

Na území městyse se v současnosti nenachází žádná skládka odpadů v aktivním stavu a ani do budoucna nejsou plány ji zřizovat. Prověřuje se stavební záměr realizace sběrného dvora při ČOV Jimramov a umístění komunální kompostárny o kapacitě 150 tun/rok zpracovaného materiálu (nejedná se o zpracování odpadu, ale o předcházení jeho vzniku). (14)

3.3 Spolky a sdružení

V Jimramově jsou aktivní spolky a sdružení:

 MRS Jimramov  ZO Českého Svazu včelařů  TJ Sokol Jimramov  Jednota Orel Jimramov  Hasiči Jimramov  Hasiči Sedliště  Hasiči Trhonice  Hasiči Ubušín  Myslivecké sdružení Bezděk  Tarokový klub  Sousedské lesy  Vocatus Ecumenicus (15) 32

3.3.1 MRS Jimramov

Lidový spolek vznikl v roce 1948 a jeho činnost se soustředila pouze na řeky Fryšávku a Svratku a potoky, rybník spolek neměl. Hospodaření dnes probíhá na pstruhovém svazovém Svratka 12 a na chovných rybnících, na kterých se provádí odlov ryb udicí. Revír Svratky 12 začíná od jezu nad silničním mostem v Dalečíně a pokračuje přes obce Unčín, Strachujov, Jimramov a končí Sedlišťským splavem. Revír zahrnuje řeku Fryšávku a veškeré chovné potoky. Mezi chovné rybníky zahrnujeme rybník Jimramov v k. ú. Jimramov (2,8 ha), rybník Nový v k. ú. Jimramov (3, 0 ha) a Dalečínský rybník v k. ú. Dalečín (0, 6 ha). Jsou zde vysazováni a chytáni především kapři, amuři, líni, cejni, plotice, štiky a jelci. Nyní se rybáři prezentují převážně závody, které se konají na všech rybnících několikrát do roka. Svaz spolupracuje s dalšími rybářskými spolky (Litomyšl, Česká Třebová, Lanškroun, Bystřice nad Pernštejnem a Svitavy) na regionálním turnaji skupin v rybolovu. (Městys Jimramov, 2015, s. 68-70)

3.3.2 TJ Sokol Jimramov

Tělocvičná jednota Sokol Jimramov byla založena roku 1919 a v době první republiky to byl jeden z nejaktivnějších spolků s největším počtem členů v Jimramově. V současné době má hned několik oddílů, z nichž je nejpočetnější fotbalový. Dalším oddílem je volejbal žen a smíšených družstev, nohejbal a tenis. (Petr, 2011, s. 123-124)

3.3.3 Základní organizace Českého zahrádkářského svazu Jimramov

Organizace byla založena r. 1964 a sdružuje příznivce zahrádek se zájmem o pěstování ovoce, zeleniny a okrasných rostlin. V minulosti se jí podařilo získat pozemek. Část byla využita jako zelinářská zahrada, na zbývající části se vysázel smrkový porost. Na stejném pozemku se roku 1982 vybudovala moštárna, vybavena zařízením na moštování ovoce (lis, kružák na ovoce). Po čase se vedle moštárny postavila kůlna k uskladnění dřeva a nářadí. Za dobu fungování moštárny se v jednotlivých letech namoštovalo průměrně asi 10 000 l moštu. Orgány jsou výbor a členská schůze. Výbor se pravidelně schází čtvrtletně a řeší současné problémy. Vrcholným orgánem je členská schůze scházející se jednou ročně. K roku 2015 má 47 členů, kteří jsou převážně 33

v důchodovém věku a svojí činností se snaží napomáhat k zvelebení a kulturnímu rozvoji města. Snahou je omladit členskou základnu, aby byla i v dalších letech schopna existence. Výbor každoročně pořádá pro své členy zájezdy na výstavy se zahrádkářskou tematikou, např. do Olomouce, Znojma a Lysé nad Labem. Provozování moštárny zabezpečuje svojí činností ekonomickou stabilitu základní organizace. (Kozáček, 2011, s. 135)

3.3.4 Orel Jimramov

Orel Jimramov je občanské sdružení a křesťanská sportovní organizace. Smyslem organizace je podpora sportu, která byla založena již za první republiky. Činnost je zaměřena především na děti a mládež, ale do sportovních aktivit se zapojují i dospělí. Ze sportovních aktivit je to především stolní tenis, na který se sdružení zaměřuje. Pravidelně se pořádají turnaje, členové se účastní i Orelské ligy a hrají okresní přebor za KST Borovnice. (Šikula, 2011, s. 122-123)

3.3.5 Spolupráce mezi hasičskými sbory

Pod městys Jimramov spadají celkem čtyři hasičské sbory – jeden je přímo v Jimramově, zbylé tři v okolích vesnicích. Jedná se o sbory dobrovolných hasičů, kteří spolu soupeří nebo spolupracují v rámci okrskových soutěží.

3.3.6 Vocatus Ecumenicus

Jedná se o pěvecký sbor, který je občanským sdružením. Vznikl za účelem podpory, propagace a rozvoje sborového zpěvu, zpívání a hudby. Sbor pokračuje v tradici amatérských mužských pěveckých sborů, které dříve v tomto regionu působily. Repertoár sboru tvoří skladby a písně lidové, duchovní, národní, klasické, tradicionály, spirituály a evergreeny. Sbor vystupuje při různých slavnostních příležitostech a na koncertech jak v kraji Vysočina, tak v krajích sousedních. (16)

3.3.7 Sousedské lesy

Městys Jimramov míval rozsáhlé lesy, které prošly v průběhu staletí bouřlivým 34

vývojem. V roce 1863 se ustanovil lesní výbor, schválily se stanovy a propukla zdlouhavá jednání o rozdělení lesů. Šlo o jejich vyloučení z majetku obce způsobem, aby mohly být samostatně spravovány oprávněnými uživateli, starousedlými sousedy. Jednání trvalo 20 let a v roce 1883 bylo uzavřeno tím, že zemský výbor sídlící v Brně dal souhlas k intabulaci lesů do pozemkové knihy pro obec Jimramov vedené u Okresního soudu v Novém Městě na Moravě. Sousedské lesy se zasloužily také o elektrifikaci Jimramova. V únoru 1920 uzavřely smlouvu s panem Krausem, který se zavázal zřídit vlastními náklady elektrárnu se strojním vybavením. Smyslem bylo vybudovat celou rozvodnou síť a veřejné osvětlení v obci. Za tímto účelem byly založeny „Elektrické podniky Sousedských lesů v Jimramově“. Elektrifikace se zasloužila o rozvoj řemesel a občanům nahradila nedostatečné osvětlení v domácnostech, což výrazně přispělo ke kultuře bydlení. (Hudec, 2011, s. 135-136)

35

4 Vymezení realizačních předpokladů v městysi Jimramov

4.1 Dopravní infrastruktura

4.1.1 Automobilová doprava

Jimramovem prochází silnice II. třídy č. 360 ve směru Letohrad – Polička – Nové M. na M. – Třebíč – Jaroměřice n. R.; č. 357 ve směru Choceň – Jimramov – Bystřice nad Pernštejnem a č. 375 ve směru Jimramov – Ubušín – Nyklovice. Dále zde vede silnice III. třídy č. 35726 zahrnující Jimramov – Líšnou- Sněžné, č. 35727 Unčín a Ubušínek, č. 35728 Dalečín a Ubušínek, č. 36032 Trhonice – Nedvězí – Bystré, č. 36033 Jimramov – Sedliště a č. 3751 Ubušín - Trhonice. Je třeba brát v potaz skutečnost, že silnice II. třídy č. 360 a č. 357 jsou zahrnuty do Páteřní silniční sítě Kraje Vysočina. Silnice vedou v územně stabilizovaných trasách. Terén je tu velmi členitý s velkým převýšením a intenzita dopravy je relativně (nejvytíženější úsek je náměstí Jana Karafiáta s ročním průměrem 1 719 vozidel za den – sčítání proběhlo v roce 2010. (17)

4.1.2 Autobusová doprava

Jimramovem projíždějí dvě autobusové linky – Zlatovánek Polička na trase Bystřice nad Pernštejnem – Jimramov – Polička a ZDAR Bystřice nad Pernštejnem na trase Bystřice nad Pernštejnem – Jimramov – Ubušínek.

Spojení do okolních měst je poměrně dobré. Spoje jsou rozloženy do celého dne, takže lidé se bez problémů dostanou ráno do zaměstnání, děti do škol a nazpět.

4.1.3 Železniční doprava

V této lokalitě nevede v současnosti žádná železniční síť. V minulosti byly sice návrhy na její vybudování, avšak nikdy nedošlo k její realizaci. Důvodem byl odpor místních obyvatel k její výstavbě a začínající 1. sv. válka. K návrhu vybudování železniční trati

36

se vrátilo až v roce 1920, kdy vznikl i model plánovaného nádraží. Ovšem ani tehdy se plán nezrealizoval, neboť se začala rozvíjet autobusová doprava. Následně došlo k definitivnímu zavržení výstavby a Jimramov se tak dostal mimo oblast rozvoje. (18)

4.2 Materiálně-technické předpoklady

Nabídka stravovacích a ubytovacích služeb viz zhodnocení poskytovaných služeb (stravovací a ubytovací služby).

37

5 Zhodnocení poskytovaných služeb

5.1 Zdravotnické služby

V Jimramově je ze zdravotnických služeb občanům k dispozici:  Praktická lékařka (MUDr. Jelínková Jaroslava)  Praktický lékař pro děti a dorost (MUDr. Vacovský Pavel)  Gynekolog (MUDr. Zeman Stanislav) Praktický lékař pro dospělé je v Jimramově každý den kromě první středy v měsíci, kdy ordinuje v nedalekém Věcově. Praktický lékař pro děti je malým pacientům k dispozici každé pondělí, středu a pátek. Ostatní dny ordinuje ve Sněžném. Gynekolog je pacientkách k dispozici jednou týdně a to v pondělí od 10.30 do 14.30 hod. (19) Za výhodu považuji skutečnost, že všichni lékaři mají pracoviště pod jednou střechou a to na ulici Pavlovická, čp. 265. Zubní lékař ani lékárna zde už nefungují. Tento fakt je pro spoustu občanů komplikací, kteří tak musí dojíždět do sousedních měst. Na náměstí Jana Karafiáta naleznete Školicí a fyzioterapeutické centrum zaměřené na léčebné rehabilitace pomocí konceptu BPP (bazální posturální programy, jejichž autorkou je Jarmila Čápová). Specializace spočívá v ambulantní rehabilitační službě zaměřené na pacienty s míšní lézí a dětskou mozkovou obrnou v dětském i dospělém věku. (20) Za zmínku určitě stojí místní Pečovatelská služba, poskytující služby místním občanům a přilehlých obcí. Smyslem je umožnit klientům zůstat co nejdéle v jejich domácím prostředí a umožnit jim určitou míru soběstačnosti. Forma poskytovaných služeb se dělí na ambulantní (středisko osobní hygieny v Domě s pečovatelskou službou) a na terénní, kdy zaměstnanci Pečovatelské služby navštěvují klienty přímo v jejich domácnosti. Cílovou skupinou jsou senioři a osoby s chronickým či zdravotním postižením. Věková struktura je rozdělena na dospělé (27 – 64 let), mladší seniory (65 – 80 let) a starší seniory (nad 80 let). (21)

38

5.2 Stravovací služby

Možnost stravování nabízí:

 Bistro K + C  Školní jídelna

5.2.1 Bistro K + C

Bistro se nachází na náměstí Jana Karafiáta, v domě čp. 18. Nabídku tvoří zákusky, teplá a studená jídla, točené pivo, limonády a cukrovinky. Dle mého názoru by si Bistro K +C zasloužilo rekonstrukci, jelikož je zastaralé. Interiér je opravený, ale zvenku je potřeba budovu opravit.

5.2.2 Školní jídelna

Ve školní jídelně se lze stravovat v týdnu a této možnosti využívají kromě žáků především senioři.

Se stravováním v městysi Jimramov je to špatné. Jediná kvalitní restaurace Jimram je v současnosti bohužel uzavřena. Penzionu Jimram je škoda, jelikož je krásně zrekonstruovaný, nachází se ve skvělém místě a v létě to byli především cyklisté, kteří se zde stavovali občerstvit se. V současné době jsou v rekonstrukci prostory bývalého Panského domu, které by měly opět sloužit návštěvníkům. Mělo by zde být dokonce wellness a cukrárna s pizzérií. V místních částech není možné se občerstvit.

5.3 Kulturní služby

Jimramov v rámci kultury poskytuje občanům možnost:

 plesů  divadelních představení  výstav a vernisáž  košty vín  zájezdy pro důchodce

39

 sousedská posezení (Městys Jimramov, 2015, s. 79-85)

5.4 Informační služby

Informační služby jsou poskytovány prostřednictvím:  místního rozhlasu  informačních tabulí  Jimramovského zpravodaje  zpravodaje Jimramovská Žárovka  oficiálních internetových stránek města

Informační centrum se tu nenachází. Částečně ho nahrazuje podatelna, která je turistům k dispozici po celý rok. V letních měsících je to také Síň rodáků, kde sídlí internetový kiosek – stojan muzea a galerie online. Na náměstí je i možnost připojit se bezplatně k WIFI.

Nejbližší TIC nalezneme buď v Poličce (12 km), v Novém Městě na Moravě (15 km), v Dalečíně (6,8 km), ve Sněžném (12,1 km) nebo v Bystrém (13,8 km).

Turisté si mohou suvenýry zakoupit na místním úřadě. K dispozici jsou knihy o Jimramovu, drobné upomínkové předměty (zvonečky se symbolem města, mince a skleničky), ale i turistické deníky, vizitky a mapy. Turistické brožurky jsou turistům poskytnuty zdarma. (22)

5.4.1 Jimramovský zpravodaj

Vychází pětkrát ročně v elektronické podobě a občané se v něm dozví výsledky ze zasedání zastupitelstva, informace ze základní školy, příspěvky ostatních občanů, narozeniny jiných obyvatel, vyúčtování vodného a stočného, ale i něco málo z historie a mnohé další.

5.4.2 Jimramovská Žárovka

Zpravodaj Jimramovská Žárovka je vydáván místními farnostmi. První číslo vyšlo

40

v roce 2005 a ze začátku vyšlo až 6 čísel za rok. Poté se počet ustálil na třech zpravodajích za rok. Nyní vychází občasně a náklady tvoří přibližně 120 výtisků na číslo. Obsahem je úvodní slovo kněze, pozvánky na různé akce, články o proběhlých akcích, příp. rozhovor. (23)

Oficiální webové stránky městyse jsou neustále aktualizovány a občané tak mají přehled o tom, co se právě v jejich městě děje či bude dít. Tuto skutečnost považuji za chvályhodnou.

5.5 Ubytovací služby

Možností ubytování jsou v Jimramově:  Ubytování Na Radnici  Chalupa u Klokana  Ubytování v soukromí v Říční ulici  Ubytování na Benátkách

5.5.1 Na Radnici

Radnice, nacházející se na náměstí Jana Karafiáta, nabízí ubytování v zadním traktu. Vchody do pokojů jsou z pavlače v 1. patře – lůžek je celkem 7. Na každém pokoji naleznete sprchu a toaletu, box s nádobím, varnou konvici a lednici. Bezdrátové připojení k internetu je tu také. Parkovat lze před budovou a je tu i možnost úschovy kol. Ubytování je poskytováno bez stravy a po celý rok.

5.5.2 Chalupa U Klokana

Objekt se nachází v klidné části obce. Chalupa nabízí celkem ubytování pro 7 osob ve dvou pokojí. Využít zde můžete kompletně vybavenou kuchyň, sprchu s toaletou, připojení k WIFI, televizi, úschovnu lyží a kol. Pokoje jsou nekuřácké, ubytování je poskytováno bez stravy. K objektu náleží parkoviště. Ubytování je možné po celý rok. (24)

41

5.5.3 Chalupa k pronajmutí – Benátky

Nachází se v blízkosti silnice II. třídy, směrem z Jimramova na Ubušín. Řeč je o lehce zrekonstruovaném rodinném domku se zahrádkou a uzavřeným dvorem s posezením. Ubytování je to skromné, od čeho se i odvíjí cena. Domácí mazlíčci jsou povoleni. Kapacita je 1 až 5 osob ve dvou ložnicích. Parkování je možné přímo na oploceném pozemku. Zájemcům je k dispozici plně vybavená kuchyně a rádio s televizí. (25)

Jak jsem se již zmínila, Jimramov se v současné době nemůže chlubit nabídkou ubytovacích a stravovacích služeb. Nejkvalitnější ubytování poskytoval penzion Jimram, který je nyní zavřený.

5.6 Ostatní služby

Kromě stravovacích a ubytovacích služeb nabízí městys celou řadu dalších služeb:  AGROMERAN, a. s. (Trhonice)  Autoškola Tušla (Jimramov)  Bohumil Pečínka (Benátky) – žaluzie, rolety, sítě, dřevěná a plastová okna apod.  Bohumil Šťastný (Jimramov) – kamenické práce  Borovský Pavel (Jimramov) – lesní práce  Česká pošta (Jimramov)  Dřevointeriér Jimramov  Foto Jiří Sedlák (Jimramov) – zhotovení fotografií na OP a pasy  Foto Pavel Stoudek (Sedliště) – svatební a společenské fotografie  Galerie “Merán” (Jimramov) – vystavování obrazů Vysočiny  GAMA GROUP, a. s. (Benátky) – výroba jednorázových zdravotnických prostředků  JEDNOTA SD Velké Meziříčí (Jimramov)  Kadeřnictví Mrázková Jitka (Jimramov)  Kadeřnictví Pyšná Jindřiška (Jimramov)  KOOS Jimramov – dodavatel farmářských potřeb  Krejčí Pavel (Jimramov) – pojišťovnictví

42

 KUDA CYKLOSERVIS (Jimramov)  KVĚTINÁŘSTVÍ, OVOCE – ZELENINA (Jimramov)  Mach Jaroslav (Jimramov) – malířství, natěračství, pokrývačství  Machová Iveta Bc. – výuka populárního zpěvu, koncerty na klíč  MASÁŽE Jana Kubíková (Jimramov)  MVDr. Čech Jaroslav (Jimramov) – veterinární ordinace  Petr Slezák – ŘEZNICTVÍ (Jimramov)  RADOST (Jimramov) – prodej textilního zboží a hraček  Svobodová Stanislava (Jimramov) – smíšené zboží – galanterie, papír, textile, hračky  Šafránek – SLONEK (Jimramov) – tesařské práce  Šauer Pavel (Jimramov) – autoopravna/pneuservis  Školicí a fyzioterapeutické centrum (Jimramov)  Švarc Milan – PROFISTYL (Jimramov) – truhlářství a sklenářství  TABÁK Homolková (Jimramov)  TV- RADIOSERVIS KAŠA (Jimramov)  VEČERKA Jana (Jimramov)  Vícha Petr (Jimramov) – stavební činnost, práce se dřevem, hydroizolace  Vojta František (Sedliště) – kompletní stavební práce  Vojta Petr (Sedliště) – elektromontážní práce  Knihovna (Jimramov) (26)

Jimramov podle mého názoru nabízí na svoji rozlohu a počet obyvatel velké množství doplňkových služeb.

43

6 Zajímavosti

6.1 Městská památková zóna

Historické jádro města se soustřeďuje kolem náměstí, kterým kdysi procházela stará stezka, která vedle proti proudu řeky Svratky do Dalečína. Většina domů se dnes pyšní fasádami pocházejícími z 19. století. Dominantou památkové zóny je zámek v renesančním stylu, klasicistně postavený v 18. století a kostel Narození Panny Marie. Městská památková zóna byla vyhlášena roku 1990 a vede jí prohlídkový okruh s 11 zastaveními, která jsou označena na fasádách objektů. (Brodesser, 2003, s. 18)

6.2 Jimramov ve filmu

Jimramov se mimo jiné objevil v celé řadě televizních seriálů (Četnické humoresky, Četnické trampoty, Četníci z Luhačovic), v pohádce O kominickém učni a dceři cukráře, v TV inscenaci Konec Černého supa a televizních pořadech - Světci a svědci a Křesťanský magazín. (Jurman, 2015, s. 322-323)

6.3 Partnerská obec Meyrargues

Za zmíněné stojí určitě i fakt, že Jimramov se od roku 1996 přátelí s jihofrancouzským městečkem Meyrarguesem. Navázalo ho kulturní komise při OÚ v Jimramově. Došlo k tomu díky snaze paní Věry Fichant, češky žijící ve Francii, a pana Jana Kellera, tehdejšího zdejšího starosty. Ve snaze prohloubit přátelství obcí a odstranit jazykovou bariéru, pozvalo toto francouzské městečko na jaře roku 1999 patnáct dětí z jimramovské Základní školy na návštěvu. Školáci měli francouzský předmět nepovinný. Děti zde strávili nezapomenutelných devět dní a vytvořili si tu spoustu nových kamarádů, se kterými si někteří z nich dopisují dodnes. V roce 2000 proběhl ve Francii Den Evropy, na kterém se městečko prezentovalo s typickými českými výrobky. O kulturní program vytvořila skupina Lučina. O dva roky později opět navštívila skupina školáků francouzské městečko a přidalo se k nim

44

několik obyvatel Jimramova. V následujících letech probíhaly v městysi letní kurzy francouzštiny pod vedením lektorů z Meyrargues. Od roku 2008 se obec účastní předvánočních akcí v Meyrargues, na kterých jimramovští obyvatelé seznamují své francouzské přátele s klasickými českými zvyky – zdobení perníčků a kraslic, s výrobou keramiky, drátkováním, pletením košíků… V roce 2011 poctili obyvatelé Meyrargues Jimramov svojí návštěvou a stali se tak součástí oslav 650. let od první zmínky o městě. V současnosti probíhá partnerství pod záštitou starostů obou obcí. (27)

45

7 Průzkum pomocí dotazníků pro místní občany

7.1 Metodický postup práce

Cílem dotazníku bylo zjistit, jaký mají místní občané postoj k rozvoji cestovního ruchu v městysi Jimramov a jestli mají o něj vůbec zájem. Získané výsledky mi poskytnou názor občanů na současnou situaci, vyhlídky do budoucna a poslouží mi jako podklad pro SWOT analýzu. Metoda výzkumu byla zaměřena na poměrné věkové skupiny respondentů, potřebné k adekvátnímu vzorku občanů Jimramova. Z necelých 1200 obyvatel jsem oslovila 120 respondentů, které jsem rovnoměrně rozložila do čtyř věkových skupin (viz. graf). Dotazník obsahuje 15 otázek (viz. příloha), na které jsem se dotazovala na tamějším náměstí přímo občanů.

7.2 Vyhodnocení jednotlivých otázek dotazníku

Otázka č. 1: Jak dlouho žijete v Jimramově?

Graf 1: Dotaz občanů, jak dlouho žijí v Jimramově Z grafu vyplývá, že 40% dotazovaných žije v Jimramově déle než 30 let, 30% v rozmezí 16 až 30 let. Méně než 5 let zde žije 20% dotazovaných a 10% tvoří lidé,

46

kteří zde žijí v rozmezí 5 až 15 let.

Otázka č. 2: Ve kterém roce byl Jimramov poprvé povýšen na městys? (kvízová otázka)

Graf 2: První kvízová otázka - kdy byl poprvé Jimramov povýšen na městys Kvízové otázky (viz graf 2 a 3) jsem do dotazníku zařadila proto, abych zjistila, jaké je povědomí místních občanů o historii a vývoji jejich města. Na otázku, ve kterém roce byl Jimramov poprvé povýšen na městys, odpověděla správně téměř polovina dotazovaných. Druhou, skoro vyrovnanou odpovědí, byl rok 2006, kdy bylo město povýšeno na městys podruhé. Z toho usuzuji, že lidé možná přehlédli v otázce slovo „poprvé“ anebo někteří možná vůbec netušili, že byl Jimramov na městys znovu povýšen.

47

Otázka č. 3: Jaké je nejznámější dílo bratří Mrštíků? (kvízová otázka)

Graf 3: Druhá kvízová otázka - jaké je nejznámější dílo bratří Mrštíků Na druhou kvízovou otázku, jaké je nejznámější dílo bratří Mrštíků, odpověděla správně více než polovina respondentů. 29% dotazovaných odpovědělo, že to bylo dílo Rok na vsi. Dále 16% obyvatel odpovědělo Pohádku máje, avšak toto dílo můžeme připsat (stejně jako dílo Santa Lucia) pouze Vilému Mrštíkovi.

Otázka č. 4: Je podle Vašeho názoru Jimramov zajímavý z hlediska cestovního ruchu? (cyklotrasy, pěší turistika, památky…)

Graf 4: Otázka, zda je Jimramov dle místních občanů zajímavý z hlediska cestovního ruchu 48

Z grafu je patrné, že podle 58 % respondentů není Jimramov atraktivní po stránce cestovního ruchu. Tento výsledek mě překvapil.

Otázka č. 5: Máte zájem jako občan/ka Jimramova o rozšíření cestovního ruchu? Byl/a byste ochotný/á v tomto směru spolupracovat?

Graf 5: Dotaz občanů, zda mají zájem o rozšíření cestovního ruchu v oblasti Dále jsem se zajímala, zda mají místní obyvatelé zájem o rozšíření cestovního ruchu a jestli by byli ochotni v tomto směru nějakým způsobem spolupracovat. I tento výsledek mě udivil. Předpokládala jsem, že o rozvoj cestovního ruchu v oblasti bude mít zájem více procent obyvatel než 43. Přesto se ale nejedná o velký procentuální rozdíl.

49

Otázka č. 6: Jaká památka se Vám v Jimramově líbí nejvíce?

Graf 6: Názor obyvatel, která památka ve městě je podle nich nejhezčí Místní obyvatelé považují za nejhezčí památky zdejší rodné domy významných osobností. Zámek, a k němu přilehlý park, označilo necelých 29 % dotazovaných. Pod odpovědí „jiné“ psali lidé např. tamější náměstí, kostely anebo přírodu.

Otázka č. 7: Jaká je podle Vás úroveň poskytovaných služeb v Jimramově? Seřaďte. (1 = nejvyšší, 5 = nejnižší)

Graf 7: Názor obyvatel na úroveň poskytovaných služeb V této otázce měli respondenti seřadit úroveň poskytovaných služeb v Jimramově dle

50

jejich subjektivního názoru. Hodnotit měli dotazovaní jako ve škole – známkou 1 až 5. Následně bylo z výsledků patrné, kterou službu hodnotí jako nejhorší a kterou jako nejlepší. Podle mého očekávání dopadly nejhůře ubytovací služby a vzápětí po nich služby stravovací. Nejlépe byly občany hodnoceny služby kulturní.

Otázka č. 8: Jaké místní akce máte nejraději? Uveďte maximálně 3.

Graf 8: Nejoblíbenější akce obyvatel Jimramova U této otázky jsem se zaměřila na oblíbenost akcí pořádaných ve městě. Zajímalo mě, jakým směrem se může dále a lépe ubírat organizování jednotlivých akcí. Příjemně mě překvapilo, že nejraději obyvatelé docházejí do divadla (28 %) a na akce pořádané pro děti (26 %). S uspokojivým výsledkem dopadly také výstavy a vernisáže.

51

Otázka č. 9: Jaké zaměření by měla mít akce, která by se dala v budoucnu v Jimramově uskutečnit?

Graf 9: Dotaz na druh možné budoucí akci v Jimramově Dále mě zajímalo, o jakou akci by teoreticky měli zájem místní obyvatelé. Více než 30 % dotazovaných projevilo zájem o hudební akci. V závěsu byla odpověď se zájmem o sportovní akci.

Otázka č. 10: Jaký zaujímáte postoj ke zvýšenému zájmu filmařů o Jimramov v poslední době?

Graf 10: Postoj místních obyvatel ke zvýšenému zájmu filmařů o město

52

Další otázka se týkala postoje obyvatel Jimramova ke zvýšenému zájmu filmařů o město v uplynulých letech. Převažoval pozitivní postoj, což mě příjemně překvapilo. Spousta místních obyvatel se i objevila ve filmech, které se zde natočily, což byla pro ně určitě pocta. Jen malé procento zaujímá negativní postoj a necelých 30 % respondentů se vyjádřilo neutrálně.

Otázka č. 11: Do čeho by se podle Vás měly investovat potenciální finanční dotace? Seřaďte možnosti podle toho, co je pro Vás důležité a co naopak není. (1 = nejdůležitější, 6 = nejméně důležité)

Graf 11: Názor občanů, do čeho by se měly investovat potenciální finanční dotace Respondentům jsem také položila otázku týkající se potenciálních finančních dotací. Cílem bylo představit si, do čeho by přednostně investovaly určitou částku peněz a do čeho by jim naopak přišlo zbytečné investovat. Na výběr měli z možností zlepšení místní dopravy a věcí s tím souvisejících (oprava chodníků, silnic apod.), renovací památek, zlepšení životního prostředí, podporou místní kultury, rozvojem sportovních aktivit anebo zlepšení stravovacích a ubytovacích služeb. Výsledky dopadly podle mého očekávání. Téměř 45 % dotazovaných cítí potřebu zlepšit místní stravovací služby a poskytnout ubytování turistům, jelikož současné je nedostačující. Z výsledků je dále patrné, že zbylé možnosti jsou vyhovující – respektive nejsou v tak alarmujícím stavu.

53

Otázka č. 12: Zaznamenali jste v Jimramově, během v dnešní době tolik populárních biatlonových závodů v Novém Městě na Moravě, zvýšený výskyt turistů?

Graf 12: Dotaz, zda občané zaznamenali zvýšený výskyt turistů v Jimramově během biatlonových závodu v nedalekém Novém Městě na Moravě Na zodpovězení této otázky jsem byla opravdu zvědavá. Výsledky byly těsné – 54 % dotazovaných zaznamenává přes období biatlonových závodů v Novém Městě na Moravě zvýšený výskyt turistů v Jimramově a 46 % nikoliv.

Otázka č. 13: Myslíte, že Jimramov postrádá Informační centrum?

Graf 13: Názor obyvatel Jimramova na neexistenci informačního centra Následující otázka se týkala názorů občanů na neexistenci informačního centra. Více 54

než 60 % obyvatel odpovědělo, že informační centrum postrádá, 36 % dotazovaných nikoliv.

Otázka č. 14: Jaké je Vaše pohlaví?

Graf 14: Rozdělení respondentů dle pohlaví Na konec mého dotazníku jsem respondentům položila klasické, ale přesto nezbytné, otázky týkající se pohlaví a věku. Dotazovaných bylo 120, tudíž 60 žen a 60 mužů.

Otázka č. 15: Jaký je Váš věk?

Graf 15: Rozdělení respondentů dle věku

55

Dotazované jsem rozdělila rovnoměrně do čtyř věkových skupin, v každé skupině je tedy 30 respondentů.

7.3 Shrnutí průzkumu

Dotazníkový průzkum je přínosem jak pro současnost, tak pro budoucnost cestovního ruchu v této lokalitě. Je podkladem pro místní obecní úřad a pro potenciální podnikatele, kteří se rozhodnou v Jimramově začít podnikat, například v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že tamější obyvatelé mají základní znalosti o jejich městě, ale ani historie jim není cizí. Jako obyvateli nejoblíbenější památkou byly označeny rodné domy zámek s přilehlým parkem. Zajímavostí je, že mají pozitivní přístup ke zvýšenému zájmu filmařů o jejich město, ale přesto více než polovině dotazovaných nepřijde atraktivní z hlediska cestovního ruchu. Neprojevili ani valný zájem o podílení se na jeho rozšiřování. Jsou si ale vědomi toho, že současný stav ubytovacích a stravovacích zařízení je značně nedostačující a investovali by i případné finanční dotace tímto směrem.

56

8 Vytvoření nové naučné trasy v Jimramově

8.1 Vymezení historie památek pro zpracování nové naučné trasy

Cílem mé bakalářské práce bylo mimo jiné vymezení historie památek a následné vytvoření naučné trasy. Jednotlivé památky a jejich historii jsem vymezila do informačních panelů, které budou rozestavěny po nově vytvořené naučené stezce. Z informačních panelů se tak turisté budou moci dozvědět něco málo o historii dané památky a k dispozici jim bude také fotografie daného objektu. Naučnou trasu mohou využít třeba také základní nebo střední školy pro své studenty. Vytvořila jsem také mapku této trasy, podle které budou moci turisté jít. Směr trasy není podstatný, turisté můžou začít i od konce – text na jednotlivých panelech na sebe nenavazuje.

Obrázek 1: Návrh mapky naučné trasy v Jimramově (Zdroj: www.mapy.cz, vlastní zpracování)

57

8.2 Informační panel č. 1

8.2.1 Síň rodáků a Výstavní síň

Jedná se o budovu bývalé školy na náměstí Jana Karafiáta u sochy sv. Jana. Starobylá budova byla postavená v roce 1801 hrabětem Antonínem Belcredi. Ve štítě nad průčelím můžete spatřit letopočet 1801 a iniciály A H B. Školou prošla celá řada rodáků. K otevření došlo v prosinci 1998 a prostory, které slouží k výstavám, byly upraveny na základě návrhu architekta Ing. Jana Doležala z Brna. Muzeum se dělí na tři expozice. Hlavní expozice se věnuje osobnostem, které jsou spojeny s Jimramovem – Aloisu a Vilému Mrštíkům, Karlu Slavíčku, Matěji Josefu Sychrovi a Michalu Blažkovi. Spisovatel Jan Karafiát má vlastní expozici. Poslední expozice je věnována Životu na Vysočině a součástí je betlém od místního řezbáře pana Pivoňky. (28) Dominantou je dioráma Broučci vytvořené Jiřím Trnkou, které bylo původně vytvořeno za účelem světové výstavy Expo 1938 v New Yorku, která se kvůli válce vůbec neuskutečnila. Za první rok existence navštívilo expozici přes tisíc lidí. Ve výstavní síni jsou v létě pořádány výstavy výtvarných děl. (Městys Jimramov, 2011, s. 57)

Obrázek 2: Síň rodáků Zdroj: vlastní zpracování

8.2.2 Dioráma Broučků

Jak jsem již zmínila, dioráma bylo vytvořeno na světovou výstavu v New Yorku, která

58

se vůbec nekonala. Proto bylo vystaveno v Praze v Uměleckoprůmyslovém muzeu na výstavě nazvané Malíř naděluje dětem v roce 1940. Časem reprezentovalo Českou republiku v roce 1958 na Expo v Bruselu. Část dioramatu byla v roce 2004 prezentována na výstavě o Jiřím Trnkovi v Japonsku. V roce 2011 se v Plzni slavilo 100 let jeho narození a při té příležitosti bylo dioráma v Plzni vystaveno a celé se zrekonstruovalo. Vlastníkem je Českobratrská církev evangelická. Původně bylo dioráma k vidění v evangelickém kostele, nyní je přesunuto do Síně rodáků. (29)

8.2.3 Matěj Josef Sychra

Narodil se roku 1776 v Ústí nad Orlicí. Na Karlově univerzitě v Praze studoval teologii a filozofii. Po vysvěcení na kněze působil ve farnostech na Svitavsku a v roce 1808 přišel do Jimramova jako farář. Přestože byl téměř odnárodněný Čech, stal se z něj postupem času horlivý vlastenec a zastánce českého jazyka. Jeho dílem je Frazeologie českého jazyka, kterou do svého slovníku zařadil Josef Jungmann. Napsal řadu drobných spisů, vtipných epigramů a povídek. Většina jeho literárních prací pochází z dob jeho působení v Jimramově. Jeho tvorba byla zaměřena i na děti a mládež. Psal do časopisu Přítel mládeže mravné povídky a časopis obsahoval i úkoly pro počtáře. Roku 1815 vyšly 3 svazky Povídatele – jednalo se o sbírku rozmanitých příběhů průpovědí k ponaučení a obveselení. Byl to výborný řečník, jeho kázání byla proslulá a byla vydána i knižně. (Vyhlídal, 2002, s. 34) Z neznámých důvodů byl v roce 1824 přeložen do Žďáru nad Sázavou, kde se podílel na zachování poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Zemřel v roce 1830. (Dobiáš, 2011, s. 182) I tento spisovatel a farář má v městysi svoji pamětní desku – nachází se na budově fary.

8.2.4 Michal Blažek

Narodil se v roce 1754 v Senici na Slovensku. Po škole pracoval jako vychovatel ve šlechtické rodině osvícence Radaye. Když dokončil studia na německých a švýcarských univerzitách, tak ho povolali jako kazatele do moravské Nosislavi. Zanedlouho přišel do Jimramova a byl jmenován superintendentem moravským, protože byl velmi vzdělaný. 59

Mluvil několika jazyky, měl bohatou osobní knihovnu, ve které byly uloženy francouzské, německé, české a maďarské spisy. Byl považován za plodného překladatele a spisovatele. Vlastenectví a snahu o posílení jazyka českého prokázal výzvou kazatelům moravským sborů, aby odebírali pro své farnosti vždy dva exempláře Krameriových českých novin. V roce 1827 byl pochován na místním hřbitově. (Dobiáš, 2011, s. 180)

8.3 Informační panel č. 2

8.3.1 Radnice

V purkrechtních knihách z roku 1597 je zápis o radnici, která byla postavena jako objekt s mansardovou střechou a hřebenem rovnoběžným s čelní stěnou budovy. V hřebeni byla věžka se zvonkem ke svolávání občanů k požáru. Kromě hlavních vrat měla radnice v roce 1750 ještě další tři vchody, ve kterých byly od počátku masné krámy. Vedle hlavních vrat byla v roce 1800 už jen jedna vrata, kterými se vcházelo k masným krámům. Ty zde byly až do roku 1900. V přízemí budovy se nacházel hostinec, který zde byl už od roku 1600 a pak ještě 1700. Nejspíš byl zrušen, neboť se roku 1794 znovu zřizuje. V roce 1804 došlo k rekonstrukci a přistavěl se boční trakt. V přízemí bylo vězení (šatlava), a to i po roce 1919. Nad vězením bydlel obecní strážník. V prvním poschodí budovy byla od počátku zasedací místnost zastupitelstva obce. Vedle, v male místnosti s oknem a ozdobnou mříží, se nacházel obecní archiv, ve kterém byly vedeny a uloženy veškeré písemnosti, týkající se majetkových vztahů. Řeč je o tzv. purkrechtní knize. V časech, kdy na radnici působil lékař, byl archiv vynesen a mnoho dokumentů se ztratilo. Až roku 1940 se uspořádal a uložil na správné místo. Za sálem do dvora se nacházela až do roku 1929 úřadovna Cyrilo-metodějské záložny. Poté zde byla Živnostenská záložna. V průčelí radnice je znak obce, vyobrazující tři stříbrné hroty v modrém poli a nad nimi zlaté hvězdy. Objekt je kulturní památkou. (30)

60

Obrázek 3: radnice Zdroj: vlastní zpracování

8.4 Informační panel č. 3

8.4.1 Zámecký park Bludník

Park vznikal systematicky po roce 1800. V dávných dobách se tu nacházely při dnešním soutoku Fryšávky se Svratkou dvě usedlosti – Mlynaříkovský grunt (kolem roku 1592) a Kejdovský podsedek (asi kolem roku 1660 zrušen). Stávaly zde také panské stodoly, které lze vidět na obraze Jimramova z dob kolem roku 1750. Na katastrální mapě, pocházející z roku 1835, je už park zaznamenán. Několik domů stojících u radnice, muselo být kvůli rozšíření parku v letech 1874 – 1886, srovnáno se zemí. Tímto způsobem dostal park podobu, kterou můžeme dnes vidět. V současnosti je park značně zdevastován. V 90. letech minulého století se přestaly udržovat zdejší cestičky, což způsobilo téměř jejich neexistenci. Z prvotní výsadby keřů se dochovalo pouze několik tújí – zeravů, které vedly ve dvou řadách. Jedna vedla směrem k obci a druhá podél toku řeky Fryšávky. Nejstarší smrk se bohužel nedochoval. V roce 2008 do něj uhodil blesk, následovalo napadení kůrovcem a tak musel být skácen. Zbyl z něj pařez, který dokazuje jeho mohutnost. Počet letokruhů prozrazuje, že jeho stáří bylo více než 160 let. Vichřice zničily také dvě lípy a javory kleny. (Dobiáš, 2011, s. 58-59)

61

Obrázek 4: park Bludník Zdroj: vlastní zpracování

8.5 Informační panel č. 4

8.5.1 Dům čp. 156 – rodný dům bratří Mrštíků

Rodný dům bratrů Mrštíků se nachází po levé straně silnice do Borovnice. Byl postaven roku 1802 na skalnatém ostrohu nad soutokem Fryšávky se Svratkou na místě, kde údajně stávala jimramovská tvrz. Ve druhé polovině 19. století v něm přebýval švec Alois Mrštík se svojí ženou Františkou. Měli čtyři děti – Aloise, Viléma, Norberta a Františka. Vilém s Aloisem se do české literatury zapsaly výrazně, ale málokdo ví o úspěchách jejich bratra Norberta. Byl lékařem a překládal z polštiny a ruštiny. Poslední z bratrů František pracoval jako lékárník. Součástí domu je i pamětní deska, kterou známým rodákům věnoval místní pěvecký kroužek. Do skály pod domem byl roku 1927 osazen velký pískovcový reliéf, jehož vytvořil sochař Julius Pelikán. (Svoboda, 2014, s. 99), (Rudolfová, 2013, s. 143) Pamětní deska se zachovala do počátku 21. století., ale byla značně poškozená. Na své místo se vrátila po opravě na jaře roku 2013, když si obec připomínala 150. výročí narození Viléma Mrštíka. (Rudolfová, 2013, s. 147)

62

Obrázek 5: Rodný dům bratří Mrštíků Zdroj: vlastní zpracování

8.5.2 Vilém Mrštík

Slavný spisovatel Vilém Mrštík se narodil 25. května 1863 v Jimramově. Studoval reálku, kterou i úspěšně ukončil. Kvůli psychickým a existenčním problémům se musel odstěhovat ke svému bratru Aloisu do Divák na jižní Moravu. Vilém byl významným prozaikem, autorem cestopisných črt, románů a realistických povídek. Mezi jeho nejznámější díla řadíme román Pohádka máje. Jeho život skončil tragicky 2. března 1912. (Dobiáš, 2011, s. 175)

8.5.3 Alois Mrštík

Významný spisovatel se narodil 14. října 1861 v Jimramově. Stejně jako jeho bratr studoval reálku v Brně a po maturitě absolvoval roku 1881 učitelský ústav. Po pár učitelských působištích se natrvalo usadil v Divákách u Hustopečí, kde pracoval jako správce školy. Byl známým včelařem. Zemřel na nákazu tyfem 24. února 1925. Jeho dílem je rozsáhlá kronika Rok na vsi a proslavila ho Maryša. (Dobiáš, 2011, s. 174) Námět ke knize čerpal v Těšanech, kde se učil. Zaujal ho osud dívky Marie Horákové, která se musela proti své vůli provdat za bohatého vdovce Felixe Turka. Alois o jejím osudu napsal povídku, kterou následně společně s bratrem přepracoval na drama o pěti jednáních, ve kterých Maryša svého nenáviděného muže otráví. Konec převzal

63

z travičského procesu na Vyškovsku. Zajímavostí je skutečnost, že se Marie Turková neměla vůbec špatně. S manželem, který byl o 15 let starší, měla 8 dětí a byla ráda, že Francka (Šimona Petláka) nedostala, neboť to byl sice pohledný mládenec, ale také pijan a karbaník. (Jurman, 2009, s. 44)

8.6 Informační panel č. 5

8.6.1 Zámek

Stojí naproti zámeckému parku v severozápadní části náměstí. Byl vybudován po roce 1588, konkrétně jeho jižní a východní křídlo. Majitelem panství byl Pavlem Katharinem z Kataru. Památkou na něj je deska s erby a nápisy nad vstupem do jižního křídla. Stavební vývoj zapříčinil zformování do tvaru čtyřkřídlé budovy, která obklopovala čtvercové nádvoří. Přízemí nejstarší části objektu má renesanční křížové klenby. Nad přízemím je nižší mezipatro, které údajně sloužilo jako skladovací prostory. Obytné místnosti v 1. patře jsou situovány k vnější straně, směrem k nádvoří je chodba. Prvotní informace říkající, že směrem k nádvoří byly otevřené ambity, nebyly při opravě omítek uskutečněných v letech 2006 – 2008, doloženy. Objevily se pouze zbytky původních renesančních sgrafit. Průčelí je tvořeno pilastrovým portálem, za kterým je zaklenutý průjezd do nádvoří. Vnitřní fasády jsou hladké, bez ozdob. V západním traktu býval průchod do části hospodářské, tzv. „fortna“, nad ním je znak Belcrediů. Uprostřed nádvoří se nachází kašna z roku 1809. Obytné místnosti zámku se vytápěly kachlovými kamny, která byla umístěna u zdi chodeb, probíhajících po vnitřní straně tří křídel budovy. Do nich vedla dvířka, kterými se přikládalo a otvory k vybírání popele. Naproti nim byly umístěny bedny se dřevem, kterými se zámek vytápěl. Roku 1957 byla kachlová kamna zbořena, objekt byl vybaven ústředním topením. Od 50. let minulého století tu bylo odborné učiliště stavebních profesí a prostřednictvím odborné výuky probíhala systematická rekonstrukce a opravy. Vybudovaly se koupelny a umývárny, ubytovací prostory se vybavily. Elektroinstalace se přebudovala, průběžně se prováděly zednické, klempířské a pokrývačské opravy. V roce 1963 zde sídlilo Železniční odborné učiliště a prováděly se další úpravy objektu. Nejrozsáhlejší byla přístavba druhého patra a obytných místností v mansardě západního křídla. Ubytovací kapacita se tím zvětšila na více než 100 míst. Po roku 1989 64

se odborné učiliště přeměnilo na Integrovanou střední školu dopravy a služeb. Dalo se tu získat úplné střední vzdělání. Škola fungovala až do roku 1998, kdy se areál dostal do rukou původních vlastníků. Ti tu příležitostně tráví čas v prostorách jižního a východního křídla. (Dobiáš, 2011, s. 60-62)

8.6.2 Zámecká zahrada

Zahrada hraničí s východním křídlem zámku, areál je ohraničen zdí z kamene. Vstupní brána dokazuje vysokou řemeslnou úroveň práce Jindřicha Kotinského z půlky 20 století. O zahradě se poprvé zmínilo roku 1631 při exekučním odhadu panství, kde byl uveden podrobný popis všech vesnic a panství. Zmiňována je jimramovská tvrz (zámek) se zahradou a višněmi. Ve schématu zámeckého areálu, vytvořeného v roce 1717, je už zahrada zobrazena v nynější podobě. Na jižní straně jsou vyobrazeny záhonky, jednalo se nejspíš o část užitkovou, vytvořenou k pěstování zeleniny a ovocný sad. Na východě byly vysázeny stromy a květiny, šlo o okrasnou část. Na fotografii J. Kheila z roku 1899 lze spatřit zahradu s altánem, sloužící jako zimní zahrada. Ve středu zahrady se nacházel záhon kruhového tvaru s vodotryskem. Velmi se dbalo na údržbu. (Dobiáš, 2011, s. 59)

Obrázek 6: zámek Zdroj: vlastní zpracování

65

8.7 Informační panel č. 6

8.7.1 Hrobka rodiny Belcredi

Hrobka je místními nazývána také jako “krypta”. Jedná se o kamennou neomítnutou stavbu postavenou v roce 1868 v novogotickém stylu. V průčelí můžete spatřit vstupní dvoukřídlá vrata zakončená gotickým obloukem, opatřená kovovou mříží. Chodník s několika stupni stoupá ke vchodu, po jeho stranách je ozdobné kovové zábradlí. V blízkosti vchodu v průčelí jsou dvě úzká zamřížovaná okna gotického tvaru, která umožňují průchod světla do vnitřku stavby. Naproti nalezneme male okénko s gotickým žebrovím. Nad vstupem naši pozornost upoutá erb Belcrediů a na mramorové desce latinský nápis: “Beati mortui qui in domino moriumtur”. Ve volném překladu to znamená: “Blažení mrtví, kteří zemřeli v Pánu”. Průčelí je na vrcholu zakončeno cimbuřím, na prostředním sloupku je zvonek a na vrcholu křížek. Krypta je kryta nízkou hřebenovou střechou. Podlaha je z kamene, po obou stranách jsou po celé délce stupně, na nichž se nachází rakve. Nad nimi spatříme desky s erby a jmény pohřbených. V čele stojí malý oltář. (Dobiáš, 2011, s. 66)

8.7.2 Jimramov za Belcrediů

Roku 1778 se stává vlastníkem Jimramova Antonio Belcredi, pocházející z Itálie. Vzal si neteř Marie Antonie baronku Marii Theodoru z Freyenfelsu. K Jimramovskému panství tou dobou patřila obec Jimramov, Spělkov, Borovnice, Daňkovice, Krásné, Javorek, Waldorf (dnešní Podlesí), Jimramovské Paseky, Široké Pole, Jimramovské Pavlovice a Nový Jimramov. V roce 1801 nechal Antonio Belcredi postavit na jimramovském náměstí školu. Za dob jeho éry v Jimramově působil Michal Blažek (1. moravský superintendent a evangelický kněz) a Matěj Josef Sychra (katolický kněz). Antonie v roce 1812 zemřel a tak panství zdědil Eduard Belcredi, jeho nejmladší syn. Ten však narozdíl od otce nebyl dobrým hospodářem a jako vášnivý hráč přišel téměř o všechen majetek. V roce 1819 přesídlil do zámku v Brně - Líšni. Panství po něm převzal roku 1838 jeho nejstarší syn Egbert Belcredi. Byl významnou osobností, dobrým hospodářem a prosazoval na Jimramovsku nové způsoby 66

hospodaření, jako např. pěstování a zpracování lnu a chov ovcí. Především len se stal hlavní obživou obyvatel. V domě čp. 20 nechal zřídit přádelnickou školu. Byl také politikem (poslancem za Moravskou národní stranu), velkým vlastencem a mecenášem kultury. V Brně zřídil Moravského zemské muzeum a stál za zřízením mnoha spolků – Moravské orlice, Matice moravské a Matice Besedního domu. V Jimramově byl u zřízení Katolické politické jednoty. O stavbu rodinné hrobky na Padělku v roce 1868 se zasloužil také on a roku 1885 nechal na počet své ženy Christiny Rieneck-Nosticové postavit Christianeum. To byl klášter, kde školské sestry de Notre Dame vedly mateřskou školu a vyučovaly školou odrostlé dívky ručním pracím, jazykům a hudbě. Byl vlastníkem obsáhlé knihovny, která čítala 25 000 svazků. Díky tomu, že Egbert zemřel bezdětný stejně jako jeho mladší bratr Edmund, správcem rodového majetku se stal v roce 1894 nejmladší z bratrů Richard Belcredi. Také on byl významnou osobností těch dob. Působil dlouhodobě jako politik a byl vynikajícím řečníkem. Studoval práva a ve věku 25 let se stal zemským hejtmanem na Moravě. Poté byl státním ministrem a roku 1865 ho jmenovali předsedou vlády. Po prohrané rakousko-pruské válce rezignoval, ale v roce 1881 se vrátil jako předseda Nejvyššího správního soudu ve Vídni a stal se doživotním členem panské sněmovny. Za svoje zásluhy ho ocenili Řádem zlatého rouna. Když roku 1902 zemřel, přešlo panství do rukou jeho syna Ludvíka Belcrediho, který však nikdy nedosáhl takových politických úspěchů jako jeho otec. Působil také jako člen Říšské rady a poslanec Moravského zemského sněmu. Finančně přispěl na stavbu měšťanské školy v Jimramově a darováním pozemku. Roku 1914 zemřel. Majetek byl rozdělen mezi nejstarší syny – starší Richard žil v Jimramově a mladší Karel v Líšni. Jelikož se za 2. světové války nepřihlásili k německému občanství, na jejich majetek byla uvalena nucená správa, která hospodářství značně poškodila. Richard měl i pronajaté pozemky od místních lidí, zmodernizoval statek a ten zajišťoval většinu válečných dodávek uvalených na Jimramov. Po válce stihl statek i zámek opravit a postavit cihelnu, poté předal roku 1948 majetek svému synovci Ludvíkovi. Po únoru 1948 byli členové rodiny nuceni postupně emigrovat. Do roku 1949 vedl hospodářství Ludvík, avšak v září toho roku byl zatčen a na dva roky umístěn v táboře nucených prací. Když ho propustili, tak pracoval v dělnických profesích. Zemřel roku 1981 v Brně.

67

Po roce 1991 v restituci byl majetek vrácen rodině Belcredi. (Městys Jimramov, 2015, s. 9-10)

Obrázek 7: hrobka rodiny Belcredi Zdroj: vlastní zpracování

8.8 Informační panel č. 7

8.8.1 Dům č. 10 – rodný dům Jana Karafiáta

Jedná se o přízemní domek s mansardovou střechou, orientovaný okapově k podélnému náměstí. Štuková výzdoba a architektonické členění nejspíš pochází z 19. století, ovšem samotný dům je starší. Na schématu Jimramova, z roku 1590, je zmiňovaný dům nazván podsedkem. Roku 1830 koupil dům pan František Mašík a vdova po něm se znovu provdala za Františka Karafiáta. V roce 1846 tu pak přišel na svět Jan Karafiát. Jeho otci patřil starý rodinný dům s čp. 14, ale rodina bydlela v domě čp. 10 až do doby, kdy se Janův nevlastní bratr František stal plnoletým.

Na domě je umístěna pamětní deska, vytvořena pražským sochařem a medailérem Antonínem Lhotákem. Odhalena byla v červenci roku 1936. (Svoboda, 2014, s. 100)

68

Obrázek 8: Rodný dům J. Karafiáta Zdroj: vlastní zpracování

8.8.2 Jan Karafiát

Evangelický farář, narozený 4. ledna 1846 v Jimramově, je autorem nejčtenější knížky pro děti – Broučci. Začal studovat gymnázium v Litomyšli, dokončil je v Německu. Evangelickou teologii studoval v Berlíně, Vídni a Boonu. Působil jako vikář v Roudnici a jako duchovní správce učitelského semináře v Čáslavi. Dlouhou dobu působil jako evangelický farář v Hrubé Lhotě na Valašsku.

Dílo Broučci dokončil v Jimramově, v září 1874. Poprvé vyšly anonymně v roce 1876 za 30 krejcarů, ale zapadli v zapomnění. Až po 17 letech na ně upozornil novinář Gustav Jaroš, který Karafiáta nazval českým Andersenem. Kniha začala být častěji vydávána, ale až v roce 1912 byl poprvé uveden autor. Dílo se vyznačuje láskyplným vztahem k přírodě, vychází z něj porozumění dětské psychologii a mělo na něj vliv i autorovo rodné prostředí. Ve svých Pamětech spisovatele Broučků prozradil, že v díle určitou roli sehrály i zážitky z vlastního dětství.

Mezi jeho další díla řadíme dílo Jan Hus. Dlouhou dobu pracoval na aktualizaci textu Bible kralické, byl vydavatelem Reforemních listů a dalších náboženských textů. Po odchodu do penze se přestěhoval do Prahy, kde 31. ledna 1929 zemřel a je zde i pochován.

Vydání v roce 1947 mělo až 55 ideologických úprav – Boha nahradila síla hmyzího 69

kolektivu. V roce 1997 vydala výtvarnice Vlasta Švejdová Broučky s upraveným koncem, ve kterém nezmrznou. Domnívala se, že by Jan Karafiát její úpravu akceptoval. Prvotní tragický konec mu údajně poradila matka. (Dobiáš, 2011, s. 172)

V současné době vychází knížka ve statisícových nákladech s ilustracemi Jiřího Trnky. Upravila se pro balet, televizi i divadlo. Dočkaly také filmového zpracování, byly vysílání ve večerníčcích. (Jurman, 2015, s. 43-44)

8.9 Informační panel č. 8

8.9.1 Dům U Slunce čp. 71 – rodný dům Karla Slavíčka

Stojí naproti školní budově na roku Kostelní ulice a jedná se o budovu bývalého hostince. Dům má dlouhou historii, zmiňován je už v 16. století. Roku 1676 jej koupil místní písař, učitel a nejspíš i otec Karla Slavíčka, Václav Slavíček. V roce 1732 získal dům rod Čermáků, ze kterého pocházel místní historik a právník JUDr. Emil Čermák – autor Kroniky Zubří země. K zachování Slavíčkovi památky byla na domě 10. září 1995 odhalena jeho pamětní deska. (Svoboda, 2014, s. 99)

8.9.2 Karel Slavíček

V tomto domě se 24. prosince 1678 narodil Karel Slavíček, syn místního učitele a písaře, jehož rod patřil k nejstarším jimramovským rodům. Studoval na jezuitských školách. Už při studiu gymnázia v Brně se projevovalo jeho nadání pro matematiku, astronomii, studium jazyků a hudbu. Absolvoval studium filozofie na univerzitě v Olomouci a teologie v Praze, zakončenou vysvěcením na kněze. Po chvilkovém pobytu v jičínské koleji a působením na gymnázium ve Vratislavi nastoupil roku 1709 na univerzitu do Olomouce, kde se věnoval vědecké práci. V roce 1712 mu byl udělen doktorát filozofie. Za dva roky přestoupil do Brna ke známému matematikovi Krejsovi. Jezuitský řád ho v březnu 1716 vyslal ke dvoru čínských císařů do Pekingu. Po náročné plavbě dopluli 14. září do Kantonu, odkud přešli k císařskému dvoru. Díky svým hudebním schopnostem získal Slavíček velmi dobré postavení, ale nezapomněl na svoji

70

vědeckou činnost. Snažil se rychle naučit čínský jazyk a písmo, napsal studii o čínské hudbě a udělal geodetická měření „zakázaného města“ s císařským palácem. Úspěšný byl i co se týče astronomického pozorování. Vedl rozsáhlou korespondenci, která byla v letech 1729 – 1732 publikována v Paříži. Cenným zdrojem informací byly i jeho dopisy adresované řádovým představeným do Evropy. Také u dvora dosáhl Slavíček ocenění, takže i po vypovězení jezuitů po nástupu nového císaře mohl u dvora nadále zůstat. Jeho zdravotní stav se však zhoršoval a proto začal usilovat o návrat do vlasti. K němu bohužel nedošlo, neboť 24. srpna 1735 zemřel. Byl pochován na hřbitově misionářů, který se i s náhrobkem dodnes dochoval. Doktor Kolmaš vydal jeho korespondenci do vlasti pod titulem Listy z Číny. (Dobiáš, 2011, s. 178)

Obrázek 9: dům U Slunce Zdroj: vlastní zpracování

71

9 SWOT analýza

SWOT analýza vychází z předpokladů cestovního ruchu, z dotazníků od místních občanů, z názorů pana starosty a z mého vlastního vyhodnocení. SWOT analýza se zaměřuje na silné a slabé stránky, na příležitosti a hrozby, které město má. Analýza může současně posloužit i místnímu obecnímu úřadu jako podklad pro zlepšení cestovního ruchu v oblasti.

9.1 S – silné stránky

 malá vzdálenost od Nového Města na Moravě (biatlon)  velké množství památek (městská památková rezervace)  dobrá poloha městyse  zájem filmařů o město Jimramov  znalost občanů historie jejich města  bohatá nabídka kulturních služeb a akcí pro děti  propagace města na sociálních sítích  existence tamějšího zpravodaje  aktuální internetové stránky městyse

9.2 W – slabé stránky

 malé (téměř žádné) stravovací a ubytovací možnosti  nezájem místních obyvatel o rozšíření cestovního ruchu v oblasti  neexistence informačního centra

9.3 O – příležitosti

 příliv turistů díky biatlonu v Novém Městě na Moravě  soustavná propagace díky zájmu filmařů  výstavba nových či znovuotevření stávajících ubytovacích a stravovacích zařízení  zrealizování naučné stezky 72

9.4 T – hrozby

 zánik cestovního ruchu kvůli nedostatku ubytovacích a stravovacích zařízení  nezájem lidí z okolní přicestovat do Jimramova  nová naučná trasa nepřiláká návštěvníky  nezájem místních občanů o rozšíření cestovního ruchu v oblasti a tím jeho zánik

73

10 Návrhy pro zlepšení cestovního ruchu v Jimramově

10.1 Řešení podle sestavené SWOT analýzy

Sestavená SWOT analýza může sloužit jako podklad pro zlepšení současné situace cestovního ruchu v lokalitě Jimramov. Město by se mělo snažit udržet své silné stránky (pokračovat v nabídce kulturního vyžití apod.) a naopak slabé stránky se snažit přeměnit na stránky silné (podílet se na znovuotevření či kompletní nové výstavbě ubytovacích a stravovacích zařízení). Jsem si ovšem vědoma toho, že zde hrají velkou roli finance. Přednostně by se mělo město chopit nabízených příležitostí (atraktivní polohy, přílivu turistů díky biatlonu v NMnM) a snažit se eliminovat hrozby (zánik cestovního ruchu v oblasti).

10.2 Vytvoření nové naučné trasy

Díky existenci podobného prohlídkového okruhu (ke kterému je k dispozici audioprůvodce) s mojí nově vytvořenou naučnou trasou, by zhotovení informačních panelů nemusel být problém. Jsem přesvědčená o tom, že díky této naučné stezce, by si mohli nejen fanoušci biatlonu zkrátit čas mezi jednotlivými disciplínami během obvykle třídenních závodů, ale třeba i turisté, kteří sledují české historické filmy. Jak jsem se již zmínila, naučnou trasu by mohly využít i školy pro své studenty, např. v rámci povinné četby k maturitě. Zájemci si mohou v současné době za drobný poplatek vybrat audioprůvodce v českém, anglickém, německém nebo francouzském jazyce. Aktuální prohlídkový okruh má více zastávek, než navrhuji já. Audioprůvodců je ovšem na radnici k dispozici pouze 10, což je nevyhovující počet např. pro třídu školáků nebo zájezd seniorů. Je možnost si vytisknout textového průvodce, ale i tuto možnost nepovažuji za příliš zdařilou. Papír se lehce zmačká, zmokne, roztrhne a komplikaci vidím především v nutnosti vytištění průvodce před samotnou prohlídkou. Spousta turistů ani neví o možnosti zapůjčení audioprůvodce. Jsem toho názoru, že fyzicky stojící panely u jednotlivých památek ušetří návštěvníkům čas, peníze a takto umístěné v prostoru budou k dispozici zkrátka všem. Nenavrhuji 74

zrušení již existujících průvodců, pouze přidání jiné možnosti – naučných panelů.

75

Závěr

Bakalářská práce vymezuje oblast Jimramova, předpoklady cestovního ruchu a obsahuje vytvořenou novou naučnou trasu. Práce vznikla ve spolupráci s panem starostou městyse Ing. Josefem Homolkou. Ke zpracování práce jsem využívala oficiálních stránek městyse a tištěných zdrojů z tamější knihovny. Teoretická část spočívá ve vymezení oblasti Jimramova, předpokladů pro cestovní ruch a celkové zhodnocení poskytovaných služeb. Z mé práce vyplývá, že město má předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, především díky významným rodákům, přívětivé poloze a atraktivní vzdálenosti od Nového Města na Moravě. Mezi nejhezčí památky patří právě zmíněné rodné domy významných osobností a zámek s přilehlým parkem. Městys se nachází na Vysočině – oblast Žďárské vrchy – v jednom z nejhezčích krajů naší země. Praktickou část jsem věnovala marketingovému výzkumu pomocí dotazníkového šetření mezi místními občany. Následně jsem vytvořila SWOT analýzu a novou naučnou trasu v Jimramově včetně mapky. Z výsledků marketingového výzkumu jsem zpracovala grafy, které mi sloužily jako podklad pro SWOT analýzu. Došla jsem k závěru, že zdejší obyvatelé mají znalosti historie jejich města a kromě děl významných osobností to jsou především jejich rodné domy, které místní nejvíce obdivují. Občané si jsou vědomi nedostačující nabídky ubytovacích a stravovacích služeb ve městě a případné finanční prostředky by věnovali právě do této oblasti. Překvapující pro mě bylo zjištění, že více než polovina místních obyvatel nepovažuje své městečko za příliš atraktivní z hlediska cestovního ruchu a neprojevila ani valný zájem o jeho případný rozvoj. Za pozitivní zjištění považuji i náklonnost místních obyvatel k filmařům. Naučná trasa by mohla zvýšit návštěvnost města a u místních obyvatel by mohla prohloubit jejich historické znalosti. Městys má skvělou polohu pro cyklisty, lyžaře ale i turisty. Věřím, že při zlepšení současného stavu ubytovacích a stravovacích zařízení by se mohl stát oblíbeným turistickým cílem.

76

Seznam tištěné literatury

BELCREDI, Ludvík, Josef DOBIÁŠ, František HUDEC, et al. Jimramov 1361 - 2011: Almanach příspěvků k 650. výročí první písemné zmínky. Jimramov: Flétna, 2011. ISBN 978-80-903652-9-2.

BRODESSER, Slavomír. Řeka Svratka, krajina a lidé. Brno: Moravské zemské muzeum, 2003. ISBN 80-7028-196-0.

JURMAN, Hynek. Čítanka Vysočiny. Štěpánov nad Svratkou: UNIPRESS, 2009. ISBN 978-80-254-5019-2.

JURMAN, Hynek. Ozvěny Vysočiny. Štěpánov nad Svratkou: UNIPRESS, 2015. ISBN 978-80-905792-2-4.

MĚSTYS JIMRAMOV. Městys Jimramov v proměnách času. Jimramov: F. R. Z. agency, 2015. ISBN 978-80-87332-85-6.

RUDOLFOVÁ, Věra. Kraj návratů a vzpomínek: Medailonky osobností kulturního života Vysočiny. Tišnov: SUSRSUM AGENCY, 2013. ISBN 978-80-7323-257-3.

SVOBODA, Pavel. 1000 stavebních památek a jiných zajímavostí Novoměstska a Žďárska. Žďár nad Sázavou: Tiskárny Havlíčkův Brod, 2014. ISBN 978-80-260-7198- 3.

VYHLÍDAL, Zdeněk. Obrozenecký spisovatel Matěj Josef Sychra. Tišnov: SURSUM, 2002. ISBN 80-7323-030-5.

77

Seznam internetových zdrojů

1. Internetové stránky městyse Jimramov. Jimramov - Merán Českomoravské vysočiny [online]. [cit. 2017-11-06]. Dostupné z: http://jimramov.cz/index.php?option=com_content&view=section&id=5&Itemi d=53 2. Geomorfologie. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. 2017 [cit. 2017-02-28]. Dostupné z: http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/zakladni-udaje-o-chko/charakteristika- oblasti/geomorfologie/ 3. Klimatické poměry. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. [cit. 2017-11-06]. Dostupné z: http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/zakladni-udaje-o-chko/charakteristika- oblasti/klimaticke-pomery/ 4. Fauna. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. [cit. 2017- 11-06]. Dostupné z: http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/zakladni-udaje-o- chko/charakteristika-oblasti/fauna/ 5. Vegetace a flóra. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. [cit. 2017-11-06]. Dostupné z: http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/zakladni- udaje-o-chko/charakteristika-oblasti/flora/ 6. Christianeum. Jimramov - Merán Českomoravské vysočiny [online]. [cit. 2017- 11-06]. Dostupné z: http://www.jimramov.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=59:c hristianeum&catid=38:zajimavosti&Itemid=75 7. Barokní socha Sv. Jana Nepomuckého. Jimramov - Merán Českomoravské vysočiny [online]. [cit. 2017-11-06]. Dostupné z: http://www.jimramov.cz/indehttp://www.jimramov.cz/index.php?option=com_co ntent&view=article&id=129:barokni-socha-svjana- nepomuckeho&catid=38:zajimavosti&Itemid=75 8. Socha Broučka. Jimramov - Merán Českomoravské vysočiny [online]. [cit. 2017- 11-06]. Dostupné z:

78

http://www.jimramov.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=810: socha-brouka&catid=38:zajimavosti&Itemid=75 9. Program. Festival Otevřeno Jimramov [online]. [cit. 2017-11-06]. Dostupné z: http://jimramov.klubslunicko.cz/f-2016/program/ 10. Uspávání broučků 2013. Jimramov - Merán Českomoravské vysočiny [online]. [cit. 2017-11-06]. Dostupné z: http://www.jimramov.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=661: uspavani-brouk-2013&catid=51:akce&Itemid=58 11. Sportovní vyžití v Jimramově. Jimramov - Merán Českomoravské vysočiny [online]. [cit. 2017-11-06]. Dostupné z: http://www.jimramov.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=215: sportovni-vyiti&catid=80:sport&Itemid=120 12. Okolo Sedlišť MTB 2017. Sedlištěsport [online]. [cit. 2017-11-06]. Dostupné z: http://www.sedlistesport.cz/okolo-sedlist-mtb-20122/propozice/ 13. Počet obyvatel Jimramov. Mistopisy.cz [online]. [cit. 2017-11-06]. Dostupné z: https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/1074/jimramov/pocet-obyvatel/ 14. Územní plán Jimramov. Jimramov.cz [online]. [cit. 2017-11-06]. Dostupné z: http://pdf.jimramov.cz/UP_Jimramov_zadani.pdf 15. Spolky a sdružení. Jimramov - Merán Českomoravské vysočiny [online]. [cit. 2017-11-06]. Dostupné z: http://www.jimramov.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=160 &Itemid=57 16. Oficiální stránky komorního mužského zpěvu VE. Vocatus Ecumenicus [online]. [cit. 2017-11-06]. Dostupné z: http://vocatus-ecumenicus.cz/ 17. Doprava: Silniční síť. Wikipedie [online]. [cit. 2017-11-06]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jimramov#Klub_.C4.8Desk.C3.BDch_turist.C5.AF _Jimramov 18. Doprava: Železniční a autobusová doprava. Wikipedie [online]. [cit. 2017-11- 06]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jimramov#Klub_.C4.8Desk.C3.BDch_turist.C5.AF _Jimramov 19. Zdravotnictví. Jimramov - Merán Českomoravské vysočiny [online]. [cit. 2017- 11-06]. Dostupné z:

79

http://www.jimramov.cz/index.php?option=com_content&view=section&id=27 &Itemid=130 20. Školicí a fyzioterapeutické centrum Jimramov Jarmila Čápová [online]. [cit. 2017-11-06]. Dostupné z: http://www.jarmila-capova.cz/skolici-a- fyzioterapeuticke-centrum-jimramov/ 21. Pečovatelská služba v Jimramově. Jimramov - Merán Českomoravské vysočiny [online]. [cit. 2017-11-06]. Dostupné z: http://pdf.jimramov.cz/pecovatelska_sluzba.pdf 22. Publikace a upomínkové předměty. Jimramov - Merán Českomoravské vysočiny [online]. [cit. 2017-11-06]. Dostupné z: http://www.jimramov.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=273 &Itemid=147 23. Žárovka. Jimramovská žárovka [online]. [cit. 2017-11-06]. Dostupné z: http://www.zarovka.wz.cz/#vitejte 24. Ubytování v Jimramově. Jimramov - Merán Českomoravské vysočiny [online]. [cit. 2017-11-06]. Dostupné z: http://www.jimramov.cz/index.php?option=com_content&view=section&layout =blog&id=18&Itemid=90 25. Chalupa k pronajmutí - Jimramov - Benátky. E-Chalupy.cz [online]. [cit. 2017- 11-06]. Dostupné z: http://www.e-chalupy.cz/vysocina/ubytovani-benatky- chalupa-pronajmuti-9398.phpmid=90 26. Firmy, služby a podnikatelé. Jimramov - Merán Českomoravské vysočiny [online]. [cit. 2017-11-06]. Dostupné z: http://www.jimramov.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=161 &Itemid=88 27. Partnerska obec Meyrargues. Jimramov - Merán Českomoravské vysočiny [online]. [cit. 2017-11-06]. Dostupné z: http://www.jimramov.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=371 &Itemid=89 28. Síň rodáků. Jimramov - Merán Českomoravské vysočiny [online]. [cit. 2017-11- 06]. Dostupné z: http://jimramov.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=173&Item id=129 29. Dioráma Broučků. Jimramov - Merán Českomoravské vysočiny [online]. [cit. 2017-11-06]. Dostupné z:

80

http://www.jimramov.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=809: diorama-brouk&catid=38:zajimavosti&Itemid=75 30. Radnice. Jimramov - Merán Českomoravské vysočiny [online]. [cit. 2017-11-06]. Dostupné z: http://www.jimramov.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=50:r adnice&catid=38:zajimavosti&Itemid=75

81

Přílohy

DOTAZNÍK

Dobrý den, jmenuji se Michaela Moravcová a jsem studentkou 3. ročníku Vysoké školy polytechnické Jihlava, obor Cestovní ruch. Téma mé Bakalářské práce je Zatraktivnění méně známé lokality Jimramov. Touto cestou bych Vás chtěla požádat o vyplnění dotazníku, jehož výsledky budou zpracovány v mé práci. Dotazník je anonymní. Děkuji za Vás čas.

1) Jak dlouho žijete v Jimramově? . méně než 5 let . 5 – 15 let . 16 – 30 let . více než 31 let 2) Ve kterém roce byl Jimramov poprvé povýšen na městys? (kvízová otázka) . 1537 . 1745 . 2003 . 2006 3) Jaké je nejznámější dílo bratří Mrštíků? (kvízová otázka) . Pohádka máje . Maryša . Santa Lucia . Rok na vsi

82

4) Je podle Vašeho názoru Jimramov zajímavý z hlediska cestovního ruchu? (cyklotrasy, pěší turistika, památky…) . ano . ne 5) Máte zájem jako občan/ka Jimramova o rozšíření cestovního ruchu? Byl/a byste ochotný/á v tomto směru spolupracovat? . ano . ne 6) Jaká památka se Vám v Jimramově líbí nejvíce? . zámek (park) . sochy, kříže . rodné domy významných osobností . jiné 7) Jaká je podle Vás úroveň poskytovaných služeb v Jimramově? Seřaďte. (1 = nejvyšší, 5 = nejnižší) . zdravotnické . stravovací . kulturní . informační . ubytovací 8) Jaké místní akce máte nejraději? Uveďte maximálně 3. . plesy . výstavy/vernisáže . divadlo . akce pro děti . sportovní akce . jiné 9) Jaké zaměření by měla mít akce, která by se dala v budoucnu v Jimramově uskutečnit? . sportovní . hudební . pro děti . jiné 83

10) Jaký zaujímáte postoj ke zvýšenému zájmu filmařů o Jimramov v poslední době? . pozitivní . neutrální . negativní 11) Do čeho by se podle Vás měly investovat potenciální finanční dotace? Seřaďte možnosti podle toho, co je pro Vás důležité a co naopak není. (1 = nejdůležitější, 6 = nejméně důležité) . doprava . kultura . památky . ubytovací/stravovací služby . sport . životní prostředí 12) Zaznamenali jste v Jimramově, během v dnešní době tolik populárních biatlonových závodů v Novém Městě na Moravě, zvýšený výskyt turistů? . ano . ne 13) Myslíte, že Jimramov postrádá Informační centrum? . ano . ne 14) Jaké je Vaše pohlaví? . žena . muž 15) Jaký je Váš věk? . do 30 let . 31 – 45 let . 46 – 65 let . 66 a více let

84