Masarykova universita
Filosofická fakulta
Ústav hudební vědy
Sdružená uměnovědná studia
Lukáš Petráň, DiS
Mersey sound v kontextu československé hudební scény 60. let 20. století
Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: PhDr. Aleš Opekar, CsC.
2016
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury
…………………………… Lukáš Petráň
Děkuji PhDr. Aleši Opekarovi CSc. za vedení mé práce, cenné rady a konzultace.
Dále děkuji panu Stanislavu Pavlištovi za poskytnutí studijních materiálů.
OBSAH
ÚVOD ...... 5 1 MERSEY SOUND ...... 6 1.1 Moderní populární hudba ...... 6 1.1.1 Cover verze ...... 6 1.2 Rythm and blues ...... 7 1.3 Country and western ...... 7 1.4 Rock and roll ...... 7 1.5 Skiffle ...... 9 1.6 British sound ...... 9 1.7 Mersey sound ...... 10 1.7.1 Společenské a sociální aspekty vzniku ...... 11 1.7.2 The Beatles ...... 13 1.7.3 The Searchers ...... 16 1.7.4 The Merseybeats ...... 16 1.7.5 Gerry and the Pacemakers ...... 17 1.7.6 Hollies ...... 18 2 BEATOVÁ HUDBA V SOCIALISTICKÝCH STÁTECH ...... 18 2.1 Mersey sound v Německé Demokratické Republice ...... 19 2.2 Mersey sound v Polsku ...... 21 2.3 Mersey sound v Maďarsku ...... 24 3 MERSEY SOUND V ČESKOSLOVENSKU ...... 26 3.1 Mersey sound na rozhlasových vlnách a na poli žurnalistiky ...... 28 3.2 Cover verze anglických skladeb ...... 30 3.3 Hell`s Devils ...... 31 3.4 Olympic ...... 34 3.5 Crystal ...... 38 3.6 The Beatmen ...... 38 3.7 Synkopa ...... 42 3.8 George and Beathovens ...... 43 ZÁVĚR ...... 45 RESUME ...... 46 POUŽITÉ ZDROJE ...... 47 PŘÍLOHA Č. 1...... 50
ÚVOD
Šedesátá léta dvacátého století dala v oblasti kultury vzniknout celé řadě uměleckých směrů a trendů, z nichž mnohé dodnes představují živoucí platformu pro nespočet nových uměleckých proudů. Jen málokdo by dovedl zhodnotit hudbu šedesátých let, aniž by se obešel bez zásadního přínosu anglických Beatles. Populární čtveřice přinesla ve své době nové pojetí kapely jako takové, stejně jako novátorské postupy při práci s hudebním materiálem, a sepjala hudební oblast s marketingem a reklamou více než kdokoliv před ní. Beatles však představovali jen onu pomyslnou špičku ledovce, pod kterou se nacházela celá řada kapel, které se spolupodílely na jednom z nejvlivnějších hudebních proudu své doby – Mersey soundu. V polovině šedesátých let se starý i nový kontinent otřásal pod dosud nevídanou masovou hysterií spojenou s nástupem britských hudebních skupin, opanujících přední příčky světových hitparád. Země východního bloku, v té době již od západního světa oddělené železnou oponou, se na tento „ideologicky závadný produkt“ západní kultury dívaly s despektem, v řadách mládeže se ovšem dočkal značného ohlasu, což vedlo k rozmachu rockové hudby i v socialistických státech.
Úvodní část bakalářské práce se zabývá výkladem pojmu Mersey sound, a popisem jeho vzniku a vývoje. Mezi hlavní zdroje patří kniha Beatles, výpověď o jedné generaci a Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby od Antonína Matznera. Druhá část studie se věnuje vlivu Mersey soundu v socialistických státech střední Evropy. Toto téma doposud nebylo zpracováno v českém jazyce. Mezi základní prameny patří kniha Rocking the state od Sabriny P. Ramet, a publikace Rimothy Bybacka Rock around the block. Třetí a závěrečná část je zaměřena na vliv Mersey soundu na československou hudební scénu v období šedesátých letech dvacátého století. Při psaní této části jsem vycházel z velkého množství dobových pramenů, zahrnujících např. časopisy Pop music express, Melodie či Mladý svět.
Studie částečně navazuje na pracovní spis Vladimíra Tučapského Brouci od řeky Mersey, kterou svým zaměřením dále doplňuje a rozšiřuje. Cílem práce je pomocí metody popisu a komparace vytvořit přehled o šíření Mersey soundu na území Československa, společně s porovnáním vývoje beatové hudby v sousedních státech východního bloku.
5
1 MERSEY SOUND
1.1 Moderní populární hudba
Patří mezi základní okruhy nonartificiální1 hudby. Vznikla střetáváním tradičních folklórních forem evropské populární hudby s afroamerickou hudbou a jazzem. Zejména zpočátku úzce souvisela s jazzem, z kterého čerpá řadu charakteristických rysů, např. feeling, frázování nebo synkopizaci. V průběhu vývoje se na vrcholu populární hudby objevilo mnoho stylů. Pro populární hudbu je typické, že se jednotlivé žánry vzájemné překrývají a doplňují.2
Za základní hlediska populární hudby Kuhn3 uvádí:
Důraz na zvukovost a tónový ideál Převaha jednohlasu Dobře zapamatovatelná a výrazná melodie Jednoduchost harmonie Priorita interpreta, skladatel je v pozadí Synkopizace Drive (feeling)
1.1.1 Cover verze Anglický název cover version je označení pro novou nahrávku úspěšné skladby, kterou předtím v původní nahrávce zpopularizoval jiný interpret4. Příkladem může být skladba Yesterday od skupiny The Beatles, která se od svého vydání v roce 1965 dočkala kolem 4000 interpretačních verzí.5
1 Dnes se hudba dělí na artificiální = vážná hudba, představující jakýkoliv hudební výkon, operu nebo jiné představení, a hudbu nonartificiální = ostatní hudba. 2 KUHN, Tomáš. Stručné dějiny populární hudby a jazzu pro studenty a učitele hudební výchovy. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita, 2011, s. 100. 3 KUHN, op. cit., s. 100. 4 MATZNER, A. et. al. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. 2. vyd. Praha : Supraphon, 1983, s. 69. 5 MISS, Celania. Yesterday: the most recorded song of all time [ online ]. C 2014, poslední revize 18.6. 2014 [cit. 2016-05-08]. Dostupné z : http://www.neatorama.com/2014/06/18/Yesterday-The-Most-Recorded-Song-of- All-Time/ 6
1.2 Rythm and blues
Tento hudební styl vznikl ve 40. letech 20. století v USA, ale své komerční podoby dosáhl až na počátku padesátých let. Původem vychází z černošské lidové hudby. Stal se základem rock and rollu. Charakteristickým rysem je schopnost bezprostředního citového prožitku a vyjádření atmosféry. V Rythm and blues (dále jen R & B) není kladen takový důraz na melodickou linku, na instrumentaci je kladen mnohem větší důraz než na vokál. Hlas někdy plní funkci jednoho z nástrojů. Skladby jsou rytmicky velmi bohaté, často ponechávají volné místo pro uplatnění jazzových prvků, budících až dojem improvizací. Od poloviny padesátých let se nástrojové obsazení rozšířilo na 2 až 3 amplifikované kytary a bicí, nezřídka doplněné tenorsaxofonem.6 Rythm and blues se dělí se na dva hlavní proudy: černošské (black R & B) a bělošské rythm and blues (White R & B). White R & B zastupují především anglické skupiny 60. let jako Rolling stones, Animals nebo Small faces.7
1.3 Country and western
Country and western nebo také country music je souhrnný název pro hudbu amerického venkova a styly z nich vycházejících. Jejím původním zdrojem byly písně a balady evropských přistěhovalců, především z Irska, Anglie a Skotska, kteří se usadili na středozápadě USA, kde až do 20. let 20. století byli izolováni před městskými hudebními útvary. Pro country je typickým nástrojem kytara (akustická, elektrická, steel kytara), housle, a bajno. Od 20. let se Country and blues pod vlivem blues a rock & rollu rozvinulo do několika odvětví, z nichž nejznámější je: tradiční country, modern country, bluegrass, western swing, rockabilly a country rock. Za centrum Country and western, (dále C & W), je považován Nashwille.8 Mezi nejvýznamnější představitele patří Jimmie Rodgers, Hank Snow nebo Johnny Cash.
1.4 Rock and roll
Hudebně se začal formovat ve Spojených státech na počátku 50. let 20. století jako další projev integračních tendencí uvnitř populární hudby a představuje směsici prvků R & B a C &
6 MATZNER, op. cit., s. 327-328. 7 SÝKORA, Jan. Czechoslovak beat music 67. Vyd. 2. Praha: Panton, 1968. s. 64. 8 MATZNER, op. cit., s. 69. 7
W. Od roku 1954 začali hudebníci z oblasti populární hudby a C & W projevovat zájem o materiál z oblasti R & B. Prvním reprezentantem těchto tendencí byl Bill Halley, jehož nahrávka Rock around the clock se po svém uvedení ve filmu The Blackboard Jungle v roce 1955 stala celosvětovým hitem. Mezi další významné osobnosti patří: Elvis Presely, Bill Haley, Little Richard nebo Fats Domino9. Rock and roll byl ve své původní formě bělošskou adaptací hudebního výrazu černošského R & B. Harmonie se omezovala téměř výlučně na dvanácti taktové bluesové schéma, stejně přehledná byla i rytmika zdůrazňující v doprovodu sudé doby. Podstatnou roli hrál celkový zvukový charakter, jehož hlavním rysem byla komplexnost psychofyzického působení a stoupající intenzita zvuku, umožněná elektrickou amplifikací10.
Termín rock & roll se v dnešní době používá především v historickém smyslu pro hudbu stylově odpovídající prvnímu nástupu rockové hudby. Svým nástupem velmi výrazně proměnil tvář celé tehdejší populární hudby i její organizační zázemí. Stal se generačním manifestem dospívající mládeže, kterou vedl ke zpočátku ještě neujasněným protispolečenským postojům, projevujícím se výtržnostmi, popř. demolováním zařízení koncertního sálu11. Rock´n´ro11 se stal v první polovině 50. let samostatnou odnoží moderní populární hudby, byl významným prvkem generační revolty v souvislosti se socio1ogickými a psychologickými fenomény doby a spoluvytvářel očekávanou generační propast mezi dětmi doby druhé světové války a generacemi dříve narozených.12 Podmínky akulturačního procesu Matzner podmiňuje: 1) rozvojem nových hudebních záznamů a nástrojů, 2) rozvojem sítě masových sdělovacích prostředků, 3) rozvojem hudebního průmyslu, 4) obecnými civilizačními tendencemi, které zvyšují odlišnost mládeže jako psychicky výrazně definované složky obyvatelstva, 5) společenským vývojem zejména v kapitalistických zemích, v nichž záporné rysy konzumní společnosti zvyšují nespokojenost zejména u dospívající generace, a vedou ke hromadným generačním postojům, vyjadřujícím se symbolickými nebo praktickými protestními gesty.13
9 MATZNER, op. cit., s. 329. 10 tamtéž 11 tamtéž, str. 330. 12 KOUŘIL, Vladimír. Český rock and roll. Praha: Jazzová sekce, 1981. s. 21. 13 MATZNER op. cit., s. 329. 8
1.5 Skiffle
Skiffle je styl populární hudby, který vznikl v USA ve 30. letech 20. století. Spojuje v sobě prvky jazzu, country a blues. Mnohé z užívaných hudebních nástrojů mají předky v nejprimitivnějších kulturách. K jeho výraznějšímu rozšíření na evropském kontinentě došlo v 50. letech v Anglii, kde byl posléze jedním z východisek britského Mersey soundu.14 Skiffle zde měl největší zastoupení v podobě malých amatérských skupin. Tyto soubory byly obvykle vybaveny nejrůznějšími podomácku vyrobenými nástroji. K základnímu vybavení patřila kytara, foukací harmonika, banjo, bicí, valcha, džbán, necky, nebo také basa vyrobená z násady od smetáku opatřená strunou. Tato část byla přidělána k bedýnce od čaje, která fungovala jako „rezonanční skříň“15.
Významným impulsem, který odstartovat skifflovou oblibu bylo v roce 1956 vydání skladby Rock Island Line, kterou nazpíval Lonnie Donegan, neznámější představitel skifflového hnutí v Anglii. „Stejně jako byly historické spasm bandy hudebním výrazem neworleánského proletariátu, stal se teď skiffle symbolickým jazykem anglické mládeže z dělnických a nižších středních vrstev. Prostinké popěvky, čerpající převážně z lidového materiálu a doprovázené několika základními akordy, umožňovaly „dělat muziku“ i těm, kteří se nikdy na žádný nástroj hrát neučili.“16 Na přelomu 50. a 60. let přešla značná část těchto muzikantů k rockové muzice. V 60. letech se skiffle hrál pouze ojediněle.
1.6 British sound
Sýkora uvádí British sound jako základního jmenovatele pro hudbu britského White R α B, v zastoupení kapel jako Rolling Stones či Animals, více inklinující k americkému R α B, a Mersey soundu, v podání The Beatles a další liverpoolských kapel, s výraznější melodickou a vokální složkou. Je důležitým mezníkem ve vývoji R α B v oblasti moderní populární hudby17
Světový ohlas British soundu svými rozměry překonal všechny dosavadní módní vlny v historii moderní populární hudby, a zároveň způsobil zpětné ovlivnění americké hudební
14 CLIFFORD, Mike. The Beatles. 2. vyd. Praha: Svojtka α Co., s. r. o., 2007, s. 11-12. 15 CLIFFORD, op. cit., s. 13. 16 MATZNER, Antonín. Beatles. Výpověď o jedné generaci. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1987, s. 38. 17 SÝKORA, Jan. Czechoslovak beat music 67. 2. vyd. Praha: Panton, 1968. s. 4. 9
scény. Pro toto období se využívá termín „Britská invaze“, což je období bezprecedentní popularity britských skupin na americké půdě v letech 1963 – 1966., jehož první významnou událostí bylo vystoupení Beatles v show Eda Sullivana v únoru 1964., které otevřelo cestu dalším britským skupinám na americkou půdu.
1.7 Mersey sound
Mersey sound nebo také Mersey beat či Liverpool sound je odvětví populární hudby, které se zformovalo na počátku šedesátých let dvacátého století ve Velké Británii. Svému názvu vděčí řece Mersey, protékající Liverpoolem. Toto přístavní město je domovskou základnou stylu, který se v polovině šedesátých let těšil celosvětové popularitě. Důvodem je velký počet skupin pocházejících z tohoto města a prosazujících tento styl. Nejvýznamnějšími představiteli jsou The Beatles, The Searchers, Gerry and the Pacemakers, Swinging blues jeans nebo The Merseybeats18.
Matzner jej charakterizuje jako „spíše reklamní a teritoriální než hudební označení pro hudbu liverpoolských vokálně instrumentálních skupin, které se začátkem 60. let prosadily na britské hudební scéně a spoluutvářely hudební idiom anglického rocku, který rozhodným způsobem ovlivnil vývoj moderní populární hudby.“19
Mersey sound hudebně vychází z rock & rollu, R & B, country a skifflu. Vedle British R & B tvoří jednu ze dvou hlavních složek British soundu.20 Vyznačuje se výraznou melodickou vokální linkou s častým využíváním vícehlasu, který je usazen na beatové rytmice, kterou většinou tvoří bicí, baskytara, sólová kytara a doprovodná kytara. Nástrojové obsazení bývá někdy rozšířeno o klávesové nástroje nebo foukací harmoniku. Vedle zpěvu se klade důraz také na celkovou prezentaci písně, spíše než na instrumentální zdatnost. „Většinou se jednalo o rychlý, hlasitý, melodický, kytarový rock s perfektně propracovanými vícehlasy. Ty se osvědčovaly ale také v pomalých baladách, postavených opět na elektrické kytaře. Dalo by se
18 SÝKORA, Jan. Czechoslovak beat music 67. 2. vyd. Praha: Panton, 1968, s. 63. 19 MATZNER, A. et. al. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. Vyd. 2. Praha: Supraphon, 1983, s. 227. 20 SÝKORA, op. cit., s. 63.
10
říci, že tento styl byl do jisté míry jakýmsi elektrifikovaným folkem, neboť písničky obsahovaly folkově průchodné akordy. Byl ale hrán drsněji…“21 V písních se objevují kytarová sóla a instrumentální mezihry, avšak ne v takové míře, jaká je typická pro R & B. Dalším znakem Mersey beatu je ve zdůraznění vokální a instrumentální úlohy celé skupiny, proti do té doby běžné kombinaci zpěvák – vedoucí osobnost + doprovod. Důležitým prvkem je také to, že interpreti jsou ve většině případů zároveň autory hudby i textu.22
„Liverpoolské kapely přejímaly různé styly […] anglický skiffle, tedy ostrovní odrůdu folku (reprezentoval ji třeba Lonnie Donegan), britských kytarový rock (Johnny Kidd α The Pirates, The Shadows), tak americký rock´n´roll (vyjma Presleyho spíše ten černý – od Little Richarda a Ch. Berryho). Inspirací pro vokální složku zase obstaraly vícehlasy černošských amerických doo-wapových skupin nebo country-folk typu Everly Brothers […] Toto skloubení stylů pak společně s beatlesovskou spontaneitou, energií a hudebním analfabetismem (neznali noty), který byl hlavní složkou jejich neotřelých nápadů, vytvořilo nový, čerstvý a jiskřivý žánr - Mersey sound.“23
1.7.1 Společenské a sociální aspekty vzniku V druhé polovině padesátých let dvacátého století se po Velké Británii šířil hudební styl zvaný Skiffle, který jako podžánr folkové hudby v sobě obsahoval prvky jazzu a blues.24 I přes relativně krátkou životnost doznal značně širokého zastoupení v řadách anglické mládeže. Zhruba ve stejné době začal z Ameriky do Anglie pronikat další hudební styl – rock & roll. Vzhledem k strategické poloze Liverpoolu, jakožto přístavního města s velmi čilým kulturním děním v nejnižších vrstvách dělnické třídy, se ruku v ruce s čilým obchodním ruchem do města rychle dostávaly také veškeré hudební novinky ze zámoří. Na deskách tak přicházely největší hity americké hitparády rockerů Elvise Presleyho, Chucka Berryho, Little Richarda, rockabillity Carla Perkinse nebo soulové hity americké společnosti Tamla Motown,
21 HRABALÍK, Petr. The Beatles, Mersey beat, a broučí výlety do dalších stylů [ online ]. C 2015, [cit. 2016-04- 11]. Dostupné z : http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/60-leta/clanky/18-the-beatles-mersey-beat-a- brouci-vylety-do-dalsich-stylu/ .22 SÝKORA, op. cit., s. 4. 23 HRABALÍK, Petr. Beat groups na ostrovech i za mořem [ online ]. C 2014, [cit. 2016-04-11]. Dostupné z : http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/60-leta/clanky/212-beat-groups-na-ostrovech-i-za-morem/ 24 CLIFFORD, op. cit., s. 11-12.
11
a to dokonce dříve, než na ně stačil oficiální gramofonový trh zareagovat. Liverpool tak představoval pomyslný tavící kotel, ve kterém se míchal nespočet hudebních stylů, které daly vzniknout Mersey soundu. Již koncem padesátých a začátkem šedesátých let zde začaly vznikat kapely, které pod vlivem americké populární hudby a domácího skifflu pomalu formovaly tvář nového hudebního hnutí. „Podle údajů za začátku 60. let se soustřeďovalo cca 400 skupin působících v četných liverpoolských klubech zájem přibližně 20 000 příslušníků převážně dělnické mládeže ve věku od 14 do 18 let.“25 Pro tuto liverpoolskou sociální skupinu existuje pojmenování Teddy boys. Byli to mladí muži převážně z dělnické třídy, kteří se na veřejnosti projevovali jako rebelové a vandalové. Od ostatních vrstevníků se odlišovali vzhledem. Nosili křiklavě barevné košile, úzké kalhoty, nízké semišové boty a barevné ponožky. Vlasy měli delší a napomádované do účesu zvaný quift. Teddy boys se často seskupovali do různých vzájemně znepřátelených gangů.
Šedo26 zmiňuje další faktor, který měl potenciální vliv na rozvoj britských hudebních skupin: „Zrušení povinné vojenské služby v roce 1960 bylo možná jednou z rozhodujících podmínek rozvoje britské hudební scény.“
Dne 6. července 1961 vyšlo první číslo nového čtrnáctideníku, který pod názvem Mersey Beat nabízel čtenářům za pouhé tři pence nejnovější zprávy, především z oblasti domácí beatové hudby. Šéfredaktorem, hlavním autorem, grafikem a vydavatelem v jedné osobě byl Bill Harry, bývalý spolužák Johna Lennona z výtvarné školy.
„Hlavní těžiště obsahu tohoto i dalších čísel Mersey Beat bylo podrobné zpravodajství o jednotlivých liverpoolských kapelách a místech, kde je která ke slyšení, se zvláštním důrazem na Jeskyni v Mathew Street. Z počtu více než tří set padesáti kapel a stejného množství tanečních lokálů a klubů v Liverpoolu a jeho nejbližším okolí, jejichž názvy měl Bill Harry poznamenány ve svém pověstném notýsku, si lze i z dnešního odstupu času utvořit dostatečnou představu o narůstající masovosti tohoto hnutí v ústí řeky Mersey, která mu propůjčila své jméno.“27
25 MATZNER, A. et. al. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. 2. vyd. Praha : Supraphon, 1983, s. 227. 26 ŠEDO, Leoš. Hrejte to nahlas aneb 50 let Love me do. 1. vyd. Praha : Galén, 2012, s. 101. 27 MATZNER, Antonín. Beatles. Výpověď o jedné generaci. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1987, s. 38. 12
Vedle The Beatles se v časopise často objevovaly skupiny jako Gerry and the Peacemakers, The Merseybeats, Rory Storm and the Hurricanes, Big Three, Cass and the Cassanovas, Taylor and the Dominoes nebo Swinging Blue Jeans. Většina z těchto kapel do roku 1965 přesídlila do Londýna …a takřka okamžitě vznikaly obdobně zaměřené skupiny i v jiných městech (Herman Hermits, Hollies, Kinks atd.), čímž ztratilo označení Mersey sound na významu.“28
1.7.2 The Beatles Kapela The Beatles je bezpochyby jednou z nejznámějších světových skupin. S více jak miliardou prodaných desek se jedná o komerčně nejúspěšnější a kritiky nejuznávanější kapelu historie. Svým novátorským přístupem se podílela na vzniku nových hudebních stylů a směrů, mezi které patří i Mersey sound.
Její počátky sahají až do roku 1955, kdy John Lennon a Peter Shotton utvořili muzikantské duo, nazvané Quarrymen, jehož jméno je odvozeno z názvu školy Quarry Bank High School, kterou oba chlapci tehdy navštěvovali. Těžištěm byly především písničky z Doneganova repertoáru. Později se k nim přidali i další spolužáci a vznikla tak regulérní kapela hrající směsici skifflu a rock & rollu. 29 Když 6. července 1957 Quarrymen vystupovali v liverpoolské čtvrti Woolton na místní zahradní slavnosti, došlo k setkání Paula McCartneyho s Johnem Lennonem, který mu nabídl místo ve své kapele. Aniž by to tehdy kdokoliv tušil, vzniklo tak jedno z nejslavnějších a nejúspěšnějších hudebních partnerství historie. V roce 1958 přichází do kapely George Harrison. V tomto období se obsazení skupiny neustále měnilo. V následujícím roce přibírali na post baskytaristy Lennonova spolužáka z umělecké školy jménem Stuart Sutcliff. Sám Sutcliff byl talentovaný malíř, který na žádný nástroj hrát neuměl, ovšem na Johnovo naléhání investoval peníze získané prodejem obrazu na nákup baskytary30. Po mnohých variantách se kapela definitivně přejmenovává na Beatles. V roce 1960 skupina konečně sehnala stálého bubeníka a mohla ve složení: Lennon (kytara), McCartney (kytara), Harrison (kytara), Sutcliffe (baskytara) a Pete Best (bicí), vyrazit na první zahraniční angažmá do Hamburku. Častým hraním si zde své muzikantské schopnosti znatelně vylepšili. Po návratu do
28 MATZNER, A. et. al. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. Vyd. 2. Praha : Supraphon, 1983, s. 227. 29 MATZNER, Antonín. Beatles. Výpověď o jedné generaci. Vyd. 1. Praha : Mladá fronta, 1987, s. 10-26. 30 Tamtéž, s. 48. 13
Liverpoolu opouští skupinu Stuart Sutcliffe, který se rozhodl věnovat studiu malířství. Jeho nástroje se ujal McCartney. V letech 1960 až 1962 se stávají nejpopulárnější kapelou Liverpoolu. Místem jejich pravidelného koncertování byl klub Cavern, kde si již začala formovat jejich stále se rozrůstající fanouškovská základna. V té době se jejich manažerem stává Brian Epstain, který svým přístupem velmi přispěje k profesionalizaci kapely, a zajistí skupině nahrávání u společnosti Parlophone, jejíž producent, John Martin, si studiovou spolupráci podmínil výměnou bubeníka. Pete Best je v létě 1962 z kapely vyhozen a na jeho místo nastupuje Ringo Starr. Složení se nakonec ustálilo v sestavě: John Lennon (doprovodná kytara, foukací harmonika, zpěv), Paul McCartney (baskytara, zpěv), George Harrison (sólová kytara, zpěv) a Ringo Starr (bicí, příležitostně zpěv).
5. října 1962 se na trhu objevil první singl skupiny jménem Love me do/P.S. I love you, který se umístil na sedmnácté příčce31. Manažer Epstain využil svého vlivu a místo černého koženého oblečení, které Beatles doposud nosili, je oblékl do pověstných šedých obleků bez límečků, jejichž součástí byla též černá kravata a kožené boty na podpatku, v Čechách známé pod názvem perka. Tento módní trend začala rychle přebírat celá řada kapel. Výrazná vizuální proměna kapely proběhla už v roce 1960 v Hamburku, kdy se Beatles seznámili s německou fotografkou Astrid Kircherr, která kapele vymyslela pověstné účesy. Dřívější nahoru vyčesané vlny po vzoru liverpoolských Teddy Boys ustoupily módnímu francouzskému stylu, kdy vlasy padaly rovnou do čela. Vznikl tak pověstný „Beatle účes“, nebo také „mop-top,“32 který se stal také terčem častých dotazů reportérů. Během jedné tiskové konference Harrison žertovně popsal jejich vznik: „Jednou jsme na plovárně vylezli z bazénu a líbilo se nám, jak vypadáme.“ Media tuto „věrohodnou“ informaci rychle rozšířila do celého světa. Jak uvádí Matzner, zřejmě tímto způsobem se objevila i v první české knížce na toto téma Poplach kolem beatles.33 Pod vlivem beatlemánie také rapidně stoupla popularita kytarových lampových zesilovačů VOX. Vedle Beatles je používali také Hollies, Gerry and Peacemakers nebo američtí Monkees. Zároveň začala výrazně stoupat popularita kytar značky Gretsch a Rickenbacker.
31 První nahrávky udělali Beatles již v Německu v roce 1961, tehdy vystupovali jako doprovodná kapela zpěváka Tony Sheridana, pod názvem „The Beat brothers“. 32 MATZNER, Antonín. Beatles. Výpověď o jedné generaci. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1987, s. 71. 33 Tamtéž, s. 152.
14
Další velký význam Beatles spočívá v tom, že v podstatě zavedli nový model rockové skupiny. George, John and Paul stáli s kytarami v jedné řadě na kraji podia, zatímco Ringo seděl se svou bicí soupravou za nimi.34 Na počátku roku 1963 vydávají svůj první hit číslo jedna s názvem Please please me a stejnojmenné album, které následuje From me to you. Po vydání dalšího úspěšného singlu She loves you v červenci téhož, roku propuká beatlemánie naplno. Během roku 1963 popularita Beatles vyrostla z lokální severoanglické na celonárodní, dá se říct i mezinárodní úroveň.“35
Dne 9. února 1964 vystoupili Beatles poprvé v Americe. Jejich účinkování v show Eda Sullivana představovalo obrovský úspěch, který započal tzv. „Britskou invazi“. Do roku 1966 skupina pořádala světová turné a natočila dva celovečerní filmy Perný den a Help!, (oba se promítaly i v Československu). Zároveň vytvořili rekord v počtu diváku na jednom koncertu, když je v srpnu 1965 v New Yorku na Shea stadium je vidělo 55 600 diváků.36
Za alba spadající do oblasti Mersey soundu můžeme považovat prvních pět, která nahráli v letech 1963 - 1965: Please please me, With the Beatles, A hard days night, Beatles for sale a Help!. Na podzim roku 1965 vydávají šesté řadové album pojmenované Rubber soul, na kterém je již znát vliv jiných hudebních žánrů, např. soulové hudby či francouzského šansonu. Ve skladbě Norwegian wood je pro změnu použit indický strunný nástroj sitár, který kytaristu George Harrisona zaujal natolik, že se na něj začal učit hrát. V roce 1966 vychází album Revolver, naznačující nové směry na poli populární hudby. V rámci tvorby skupiny je Revolver považován za zlomové album, které znamená odklon od merseysoundové linie a přináší (v tvorbě Beatles i hudební tvorbě obecně), dosud nevídanou hudební progresi. Antonín Matzner37 to ve své knize Beatles – výpověď o jedné generaci, vystihl velmi výstižně: „Náboj, kterým Beatles vystřelili na jaře šestašedesátého roku ze svého Revolveru, mířil daleko za obzory, do míst, kam se před nimi populární hudba nikdy neodvážila.“
34 RYBACK, Timothy. Rock around the block: A history of rock music in eastern Europe and the Soviet union. New York : Oxford university Press, Inc., 1990, s. 56. 35 ŠEDO, op. cit., s. 104. 36 The Beatles Anthology [film]. Directed by Geoff WONFOR, Great Britain, 2010. 37 MATZNER, Antonín. Beatles. Výpověď o jedné generaci. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1987, s. 190. 15
1.7.3 The Searchers The Searchers se vedle The Beatles řadí mezi nejúspěšnější a hráčsky nejschopnější liverpoolskou skupinu šedesátých let. Kapela vznikla v roce 1960 a hrála v obsazení: Mike Pender (sólová kytara, zpěv), John McNally (doprovodná kytara, zpěv), Tony Jackson (baskytara, zpěv, v roce 1964 nahrazen Frankem Allenem), a Chris Curtis (bicí, zpěv).38
V letech 1963 – 1965 se těšili celosvětové popularitě. Jejich skladby dosahovaly předních příček hudebních žebříčků na obou stranách Atlantiku. Představovali bezproblémovou skupinu, která neměla skandály a hrála jednoduchou, ale dobře zapamatovatelnou, melodickou rockovou muziku. Svým zvonivým kytarovým doprovodem a vokální harmonií předznamenali zvuk folkrockových skupin, zvláště The Byrds. Ve své tvorbě se zaměřovali především na převzatý repertoár. Mezi jejich nejznámější skladby patří: Needles And Pins. Don´t Throw Your Love Away, Sugar And Spice, When You Walk In The Room nebo Sweets For My Sweet.39 V roce 1987 vystoupili v Československu.
1.7.4 The Merseybeats K dalším známým protagonistům Mersey beatu patří liverpoolští Merseybeats, jejichž vznik se datuje roku 1960, kdy Tony Crane a Billy Kinsley založili skupinu The Mavericks. O dva roky později byl název kapely změněn na Merseybeats, jakožto projev identifikace s novým hudebním směrem. Vedle kytaristů Craena a Kinsleyho tvořili beatové kvarteto ještě John Banks (bicí), a Aaron Wiliams (doprovodná kytara). V Liverpoolu vystupovali často ve známém klubu The Cavern společně s The Beatles.40
V létě roku 1963 vydali svůj první singl It´s love that really counts/ The fortune teller, který okamžitě vstoupil do světových hitparád. Na podzim jej následoval další úspěšný singl I think of you/ Mr. Moonlight. Mezi jejich další úspěšné skladby patří Don´t run around, Last night, Wishin and hopin nebo I Stand Accused
38 Autor neznámý. The Searchers. [online] C 2015 [cit. 2016-04-20] Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/The_Searchers 39 MATZNER, A. et. al. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby II.: Část jmenná, světová scéna – osobnosti a soubory L - Ž. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1987, s. 303. 40 Autor neznámý. The Merseybeats, official website [online]. C2008, poslední revize 10.4. 2016 [cit. 2016-04- 16]. Dostupné z : http://www.themerseybeats.co.uk/ 16
The Merseybeats byli úspěšní i v mnoha jiných zemích. Dokonce měli vlastní show v italské televizi. Starali se o svou nálepku dobře vypadajících mladých mužů v oblecích a po The Beatles a Rolling stones byli považování za třetí nejoblíbenější skupinu.41
1.7.5 Gerry and the Pacemakers Gerry and the Pacemakers je britská beatová kapela, která se proslavila především v 60. letech dvacátého století. Svým hudebním zaměřením vycházeli z podobných zdrojů jako The Beatles a zároveň jim konkurovali. Stejně jako The Beatles, i Gerry and the Pacemakers hráli jako kvarteto, v obsazení však měli pro Mersey sound nepříliš běžné piáno. Používali též smyčce a pikoly. Vedoucím skupiny byl Gerry Marsden (kytara, zpěv), rytmickou sekci tvořili Freddie Marsden (bicí) a Les Chadwick (baskytara), na piano hrál Artur Mack. Kapela významnou měrou těžila z Marsdenova osobitého hlasového projevu i skladatelských schopností. 42
Gerry and the Pacemakers absolvovali, stejně jako mnoho dalších liverpoolských skupin, vystupování po hamburských klubech. V roce 1962 se manažerování ujal Brian Epstein, pro něhož to bylo druhá kapela v jeho manažerské stáji, hned po Beatles. Vizuální podobnost obou kapel podtrhuje styl oblékání, po zvukové stránce pak používání lampových kytarových aparátů VOX nebo elektrických kytar Gretsch a Rickenbacker.
V roce 1963 vydávají pod dohledem producenta George Martina tři hity: I like it, How do you do it a You´ll never walk alone. Posledně jmenovaná se později dokonce stala hymnou fotbalového FC Liverpool. Mezi další významné skladby patří Ferry Cross The Mersey, I´m the one a Walk Hand In Hand.43 V roce 1966 se skupina rozpadla, znovu obnovena byla v roce 1974. V pozměněné sestavě aktivně vystupuje dodnes.
41 tamtéž 42 Autor neznámý. Gerry and the Pacemakers[online] C 2016 [cit. 2016-04-20] Dostupné z: http://www.gerryandthepacemakers.co.uk/ 43 HRABALÍK, Petr. Beat groups na ostrovech i za mořem [ online ]. C 2014, [cit. 2016-04-11]. Dostupné z : http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/60-leta/clanky/212-beat-groups-na-ostrovech-i-za-morem/ 17
1.7.6 Hollies Přestože většina hudebních vzorů Mersey soundu pocházela z Liverpoolu, existovaly i výjimky. Jednou z nich byla skupina Hollies, původem z Manchesteru. Spolu s Beatles patřila mezi nejúspěšnější beatové skupiny 60. a počátku 70. let. Skupina vznikla v roce 1962 a hrála ve složení: Alan Clark (zpěv, foukací harmonika, případně kytara), Graham Nash (kytara, zpěv) a Tony Hicks (kytara, zpěv), Bobby Elliot (bicí) a Eric Haydok (baskytara), kterého v roce 1966 nahradil Bernie Calvert.44
Jejich poznávacím znamením byl především znamenitý vokální projev, často stavěný do trojhlasů. „Clarkův pronikavý „beatlovsky“ rošťácký hlas plus Nashovy a Hicksovy vysoké druhé vokály a harmonické protijízdy – to byly poznávací značky „cesmín,“ (holly znamená v překladu květina). Navíc v autorských věcech ohromovali úžasnými melodickými nápady a zvláštními harmonickými momenty a zvraty.45
Skupina měla na svém kontě nepřetržitou řadu dvaceti pěti hitových singlů, mezi jejichž nejúspěšnější patří Just one look, Sorry Suzanne, Stop, stop, Carrie Ann, nebo Bus stop. Skupina je aktivní dodnes, i když z jejích původních členů zbyli jen dva, bubeník Bobby Elliot a kytarista Tony Hicks.46
2 BEATOVÁ HUDBA V SOCIALISTICKÝCH STÁTECH
Vliv západní kultury na země spadající do sféry vlivu Sovětského svazu výrazně omezovala kulturní izolace, zapříčiněná studenou válkou. Rocková hudba byla považována za ideologicky závadný produkt, kazící socialistickou mládež. Na přelomu 50. a 60. let státní orgány potlačovaly rock & rollové hnutí skrze řadu zákazů, nařízení a policejních zásahů.47 Jak uvádí Ramet48, ve východní Evropě existovaly dva druhy hudby, hudba kontrolovaná státem a protistátní, neoficiální hudba. První z nich sloužila jako nástroj podpory komunistické vlády, druhá představovala nežádoucí, kritizující opozici. Cokoliv, co se
44 Autor neznámý. The Hollies [online] C 2015 [cit. 2016-04-25] Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/The_Hollies 45 HRABALÍK, Petr. Beat groups na ostrovech i za mořem [ online ]. C 2014, [cit. 2016-04-11]. Dostupné z : http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/60-leta/clanky/212-beat-groups-na-ostrovech-i-za-morem/ 46 ŠEDO, op. cit., s. 125. 47 RYBARCK, op. cit., s. 4. 48 RAMET, S.P. Rocking the state: Rock music and Politics in Eastern Europe and Russia. Boulder : Westview Press, 1994. s. 73-74. 18
neshodovalo s vytyčeným politickým kurzem, postrádalo oficiální podporu, nebo bylo zcela potlačeno. Mersey sound ve východním bloku je spjat především s pojmem „beatlemánie“, jejíž vliv byl natolik značný, že překonal i oficiální odpor a způsobil uvržení cele generace dospívajících do stavu přirovnatelného k extázi. Media přirovnávala beatlemánii k tornádu, zemětřesení a dalším přírodním pohromám.49 Jak uvádí Ryback50, v polovině 60. let beatlemánie smetla mnoho sociálních a národnostních rozdílů.“ V Sovětském svazu fanoušci nosili obleky bez límečků zvané „bítlovka“, v Polsku „bitels“, jak začali být fanoušci Beatles známí, nosili odznáčky s obrázky Beatles, poslanými rodinnými příbuznými ze západu. „Pro miliony dalších mladých lidí, The Beatles a jejich hudba poskytovali pozadí pro každodenní život v socialismu.“
2.1 Mersey sound v Německé Demokratické Republice
Stejně jako v Československu, i ve Východním Německu přišel proces Destalinizace 51se zpožděním a váhavě. Německá vláda, ohrožena ekonomickým kolapsem, zapříčiněným masových exodem obyvatelstva na západ, předešla domácí liberalizaci. Dne 13. srpna 1961 došlo k uzavření hranic se západní částí Berlína a stavbě tzv. „Berlínské zdi“. Navzdory uzavřením perimetru se však kulturní hranice pozvolna otevíraly. Mezi lety 1962 – 1965 zažilo Východní Německo kulturní oblevu.52 Mersey sound začal do Východního Německa, (dále jen NDR) pronikat v polovině šedesátých let. Vliv beatlemánie podnítil řadu muzikantů k přechodu k rockové hudbě a zakládání nových skupin. Jak uvádí Ryback53, písničky Beatles dominovaly v repertoáru prvních beatových kapel natolik, že se jednotliví muzikanti začali stylizovat do role svých anglických vzorů. Koncerty hojně navštěvovala mládež, která těmto náhražkovým kapelám prokazovala velkou podporu.
49 RYBACK, op. cit. s. 4 50 Tamtéž, s. 39-40. 51 Destalinizace označuje snahu vedení komunistické strany Sovětského svazu snížit negativní důsledky vlády J. V. Stalina. Způsobila zrušení kultu osobnosti a vedla k částečné liberalizaci politického systému. 52 RYBACK, op. cit., s. 59-60. 53 Tamtéž, s. 61. 19
Muzikanti v NDR, stejně jako v ostatních státech východního bloku, citelně postrádali elektrické kytary, klávesové nástroje a zvukovou aparaturu. Nezřídka museli přistupovat k vlastní výrobě potřebného vybavení.54 V porovnání s ostatními státy nebyli Východní Němci omezeni jazykovou bariérou, ani rušením signálu při poslechu radiových stanic Západního Německa, což jim umožňovalo získat lepší představu o hudebním dění na západě, než v případě posluchačů v ostatních satelitních státech Sovětského svazu.55 Další informace o populární hudbě poskytoval domácí hudební magazín Melodie und Rhytmus.a časopis pro mladé Neus Leben.56
Ačkoliv kulturní administrátoři akceptovali rockovou hudbu jako součást zábavy mladých, udržovali přísnou kontrolu nad hudebním odvětvím. Hudebníci museli vlastnit povolení pro veřejné vystupování, často museli čelit různým nátlakům. Státní orgány nutily kapely zpívat v rodném jazyce. Docházelo též k represivním opatření proti dlouhovlasým adolescentům.57 K jednomu z prvních střetů mezi beatovými fanoušky a státními orgány ve Východním bloku došlo 31. října 1965 ve městě Liepzig, kde zdejší úřady nařídily zákaz činnosti místní populární kapely Butlers, z důvodu „poškozování amatérského uměleckého hnutí“ a „únikům daně z příjmu“. Dle oficiálního vyjádření kapela stála v „rozporu s morálními a etickými principy.“ Rozpuštění Butlers vyvolalo demonstraci tří stovek studentů místní střední školy, kteří se i přes hrozbu těžkého disciplinárního řízení shromáždili na místním náměstí, kde skandovali jména Butlers a Beatles. Krátce na to na demonstranty zaútočila pořádková policie, vybavená obušky a vodním dělem na pancéřovém voze. Zatknuto bylo přibližně sto demonstrantů. Následujícího dne vyšel v denním tisku článek, odsuzující chování mladistvých. „Budou delegovat práci, u které se mohou naučit, jak jednat a jak se chovat v naší republice.“58 Dle západních zdrojů byla skupina zadržených odsouzena na tři měsíce nucených prací v uhelných dolech.59
54 Tamtéž, s. 60. 55 RAMET, op. cit., 56 Tamtéž, s. 27. 57 Tamtéž, s. 22-23. 58 „They will be delegated work, by which they can learn how one is to act and conduct oneself in our republic.“ Zdroj: RYBACK, op. cit. s. 61-62. překlad – autor práce. 59 Tamtéž, s. 61-62. 20
2.2 Mersey sound v Polsku
V porovnání s ostatními státy východního bloku bylo Polsko západním vlivům v oblasti populární hudby relativně otevřené. Postupné politické uvolňování umožnil proces Destalinizace, započatý v roce 1956, který na rozdíl od tragických událostí v Maďarsku, vedl k takovému rozšíření kultury, umění a módy, které nebylo možné v žádných jiných zemích sovětského bloku. V této souvislosti Sabrina Ramet uvádí Polsko jako zemi s nevíce rozvinutou rockovou scénou v zemích Varšavské smlouvy.60 První rockové nahrávky přicházely do Polska v roce 1956 a již následujícího roku jej do svého repertoáru začaly zařazovat amatérské dixielandové skupiny. V roce 1959 založili Franciszek Walicki a Leszek Bogdanovicz první původní rock & rollovou kapelu nazvanou Rythm and blues. Bogdanovicz je zároveň prvním, kdo napsal původní polskou rock & rollovou skladbu, „Big Boogie Woogie“. V následujícím roce založil Walicki další kapelu, Czerwono Czarni. Czerwono Czarni uvedli big beat do polské populární hudby61.
Výraz big beat byl v Polsku považován jako eufemismus pro rock and roll, a kromě Československa se nepoužíval v žádných jiných zemích. „Termín big beat se zrodil z nutnosti: excesy a výtržnosti, které se podle názoru některých místních úřadů staly nedílnou součástí rockových koncertů, způsobily neoficiální diskriminaci rock & rollu. Musela zde být substituce pro rock & roll, a big beat takovou náhradu poskytoval.“62
Bealtemania v Polsku, stejně jako v Československu čelila poměrně malému oficiálními odporu. Polská vláda, v reakci na šířící se beatlemánii mezi mládeží, schválila uvedení filmu Perný den do kin. Na jaře 1965, téměř rok po britské premiéře, se Perný den promítal ve Varšavě. Jeho uvedení sklidilo vřelé přijetí oficiálního tisku. Jeden z kritiků kladně hodnotil zpěv a úroveň textů, jiný uvedl: „Beatles přemohli 400 000 mladých Varšavanů rychleji, než epidemie asijské chřipky.“63 Silné ovlivnění mládeže západní rockovou kulturou, však brzy vyvolalo kritické články polského tisku a nevoli rodičů, kteří se pozastavovali nad dlouhými vlasy, stylem oblékání,
60 RAMET, op. cit., s. 41. 61 RAMET, op. cit., . s. 42-43. 62 The term big beat was born out of necessity: excesses and riots which in the opinion of some local authorities were and indispensaba part of rock concerts caused his unofficial discimination against rock and roll. There had to be substitue for rock and roll and big beat served as thet substitute synonym. Zdroj: RAMET, op. cit., s. 43. překlad – autor práce 63 „The Beatles have overpovered 400 000 Warszaw youth faster than the epidemic of the Asian flu“ Zdroj: RYBACK, op. cit., s. 59. překlad: autor práce 21
hlučnými aktivitami a frenetickou hudbou. Czeslaw Niemen, populární polský zpěvák zachytil konflikty mezi bitels a jejich rodiči ve skladbě Nie badź taki bitels. Po hudební stránce se inspiroval písní Ticket to ride a dalšími skladbami Beatles.64
Nebuď jak „Bitels,“ Říká mi můj táta. Moje máma říká, jdi k holiči! Holič po tobě půjde s nůžkami, aby ostříhal tvé střapaté vlasy! Styď se, synu, styď.
V porovnání lze uvést příklad textu české merseysoundové skupiny Synkopa, podobně reagují na téma mezigeneračního konfliktu:65 Prej hraju o večerech rock´n´roll a máma bývá místy dáma. Tím pádem nemám tvrdou kázeň, řvávám prý jak blázen, náš dům na svých schůzích na programu prý mě má. Tak každej, kdo se na nás dívá, nechápe, že jsme taky jinačí. Těm lidem tenhle big beat postačí, tak aby každej věděl jaký sme.
V roku 1968 Niemen uspořádal krátké turné po Československu, při kterém ho doprovázela česká beatová kapela Flamengo. Během krátkého interview se jej český dopisovatel zeptal, jak by srovnal úroveň našich a zahraničních kapel: „Slyšel jsem několik českých a slovenských skupin, které se mi líbily, a myslím, že máte opravdu nejlepší kapely ve
64Don´t be such a „bitels“ my papa tells. My mama, like a mama says: to the barber go!, cause the barber´s running after you with scissors. Cut off your shaggy hair! Shame on you son, shame. Zdroj: RYBACK, op. cit., s. 60. překlad – autor práce. 65 OSTREZÍ, Slávek. Synkopa to umí česky. Melodie, 1966, roč. 4, č. 5, s. 101.
22
východní Evropě. Zatím považuji, z těch, co jsem slyšel, za nejlepší Flamengo, které je i v Polsku dost známé a populární.“66
Rok 1965 přinesl pod vlivem beatlemánie novou vlnu v zakládání skupin. Mezi nejvýznamnější poské merseysoundové skupiny patří Czerwone Gitary. Kapelu založil Jerzy Kossela na jaře 1965. Muzikanti nosili vlasy upravené do mop-topu a hráli v oblecích po vzoru Beatles, což jim vyneslo pojmenování „Polští Beatles“67 Název kapely vznikl podle červených kytar československé výroby značky Jolana, na kterou členové kapely hráli. Jejich hudba se vyznačovala zapamatovatelnou melodií, vícehlasými vokály a velmi dobrým vkusem, což kapele zajistilo postavení jedné z nepopulárnějších skupin v Polsku. Známými hity byly např.: Historia jednej znajomości, Jesienny dzień, Licz do stu.68 Po Kosselově odchodu v roce 1967 se stal vůdčí osobností Seweryn Krajewski. V období let 1967- 1969 měl soubor hity jako: Barwy jesieni, Anna Maria nebo Powidz, stary, gdzieś ty byl. V této době skupina získala hodnotné ceny, např. hl cenu festivalu v Opole 68, nebo v roce 1969 cenu v Cannes. Nahráli také LP69 nazvané Spokój serca. Soubor byl velmi populární v NDR i SSSR.70
V roce 1966 vyšel o polském beatu článek v 11. čísle Melodie, kde autor Jiří Domlátil píše: „Největší oblibě se těší naše Jolany, u nichž si polští beatmeni zvláště chválí kvalitní snímače. „Dobrý zvuk“ tu mají vedle Jolan i naše přední beatové soubory a zpěváci: mnozí chlapci a děvčata poslouchají pravidelně pořady našeho rozhlasu, Mikrofórum a Desky na černo.“71 Z českých skupin, které v Polsku hrály, můžeme jmenovat Olympic, Flamengo nebo Samuels.
66 Autor neznámý. Czeslaw Niemen. Pop music express, 1968, roč. 1, č. 4, 67 ŠTEFL, Vítězslav. Velikáni polského rocku: letem kytarovým světem [online] C 2014 poslední revize 10.9. 2014 [cit. 2016-04-27] Dostupné z: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-serialy/Velikani-polskeho-rocku- Letem-kytarovym- svetem~10~zari~2014/ 68 RAMET, op. cit., s. 45. 69 LP (long play) je dlouhohrající gramofonová deska s průměrem 30 cm. V případě populární hudby většinou obsahovala jedno album jednotlivé skupiny nejčastěji s 8 – 14 skladbami. 70 MATZNER, A. et. al. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby III. : Část jmenná. Československá scéna – osobnosti a soubory. 1. vyd. Praha : Supraphon. 1990, s. 227. 71 DOMLÁTIL, Jiří. Polský beat a červené kytary. Melodie, 1966, ročník 4, č. 11, s. 246. 23
2.3 Mersey sound v Maďarsku
V důsledku procesu Destalinizace, došlo v Maďarsku, na podzim roku 1956, k celonárodnímu povstání proti sovětskému režimu, které však bylo krvavě potlačeno Rudou armádou. Nově nastolená vláda vedená Jánosem Kadárem, však místo očekávaného posílení ideologického tlaku na mládež, dovolila import západního zboží, především jukeboxů, díky kterým se západní hudba rychle rozšířila mezi obyvatelstvem. Centrem rodícího se rockového hnutí se staly budapešťské vysoké školy. Mládež sem chodila poslouchat rockové písně, tancovat a kupovat nahrávky, cigarety a další západní produkty.72
Po téměř dvacet let byla maďarská rocková hudba, až na pár výjimek, pouhým plagiátem populární hudby Západní Evropy. V 60. letech pouze čtyři kapely dosáhly národního uznání: Illés, Omega, Metro a Locomotiv GT. Ačkoliv jejich koncerty přinášely typické problémy, jako alkohol, drogy a vandalismus, žádná z nich nezaujímala výraznější protistátní postoje. Texty se typicky vyznačovaly neutrálním tónem, častým motivem bylo téma lásky.73 Omega Byla tam dívka s perleťovými vlasy. Byla to skutečnost, Nebo se mi o ní jen zdálo? Illés Sarrah je hloupá holka, jejíž srdce je pro mne otevřeno. Říkám, nemohu žít sám, ale ona mě neposlouchá74
Často se zde zpracovávají témata jako: chlapec miluje dívku, dívka opouští chlapce, zahradní večerní party adt. Ramet charakterizuje období od poloviny 60. let do konce let 70. jako „vlažné, povrchní.“ Při porovnání s texty Beatles z jejich prvního období, bychom mohli najít tematickou spojitost už ze samotných názvů některých skladeb: She loves you, And I love her, I wanna hold your hand.
72 RYBACK, op. cit., s. 21-22. 73 RAMET, op. cit., s. 74-75. 74 There was a girl, whose hair was pearl. Was it really true, or did I only dream about her? Sarah´s a silly girl, her heart´s open for me. I said: I can´t live alone, but she doesn´t listen to me. Zdroj: RAMET, op. cit., s. 75. překlad – autor práce 24
Ryback75 ke vlivu beatlemánie uvádí, že se fanoušci z řad maďarské mládeže nechali ostříhat po vzoru liverpoolské čtveřice, upravili si obleky na styl Beatles a hrdě se procházeli po ulicích v botách, které pojmenovali „Beatles-cipó“. Rostoucí obliba The Beatles mezi socialistickou mládeží se v Maďarsku stala předmětem sociologických úvah. „Beatles mají na svědomí zvláštní jev, fanoušci a publikum se cítí být jejich vrstevníky [...] Beatles poskytli socialistické mládeži první atraktivní vzory.“76
Mnoho významných kapel začínalo svoji kariéru imitováním Mersey beatu. Skupina Illés vznikla v roce 1957 jako jazzový soubor. Na přelomu padesátých a šedesátých let přešli k beatové hudbě. V polovině šedesátých let začali imitovat zvuk a image Beatles. Dva členové této kapely, Levete Szorényi a János Bródy jsou považováni za Lennona a McCartneho maďarského rocku. V roce 1967 reagovali na nové módní trendy a po vzoru alba Beatles Sgt. Pepper, začali vystupovat v pestrobarevných psychedelických uniformách. Ilés se později zaměřili na vlastní tvorbu, vyznačující se typickým přízvukem národní melodiky. Známá rocková skupina Omega v polovině šedesátých let taktéž přebírala písně Beatles. Tato asi vůbec nejznámější maďarská kapela začínala v roce 1962. Původní repertoár obsahoval převzaté skladby, z nichž některé dokonce nahrála na desky. Ve druhé polovině 60. let se kapela stylově orientovala na Beatles. Tento trend vyvrcholil v roce 1968 vydáním debutového alba Trombitás Frédiés a Rettenetes Emberek. Skupina se později začala stylově posouvat k hardrockovým strukturám. 77
Politické zvraty, ke kterým došlo na konci šedesátých let v Československu, měly znatelný dopad i na maďarskou hudební scénu.
„Roku 1968 došlo k invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa a tento vývoj implicitně zasáhl i Maďarsko. Kadárova vláda se snažila znesnadnit podmínky rockových kapel, řada vykonstruovaných procesů smetla možnosti skupin dostat se ke studiovým frekvencím, o možnosti vydávat desek ani nemluvě. Přesto utužení režimu nebylo pro tamější muzikanty tak zničující a razantní jako na samém počátku sedmdesátých let v sousedním Československu.“78
75 RYBACK, op. cit., s. 56. 76 Beatles even make a special point of the fact that fans and audiences are their equals. The Beatles provided the socialist youth with their first attractive role models. Zdroj: RYBACK, op. cit., s. 56. překlad – autor práce 77 ŠTEFL, Vítězslav. Letem kytarovým světem: velikáni maďarského rocku [online] poslední revize 5.5. 2013 [cit. 2016-05-10] Dostupné z: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-serialy/Letem-kytarovym-svetem-Magyar- rockzene-nagyjai-Velikani-madarskeho-rocku~05~kveten~2013/ 78 tamtéž 25
3 MERSEY SOUND V ČESKOSLOVENSKU
Na přelomu padesátých a šedesátých let se Československo, začleněné do socialistického tábora, odděleného od západních zemí železnou oponou, dočkalo pozvolného společenského i politického uvolnění, jehož vliv byl znát především v oblasti kultury. Nástup nové vlny v oblasti filmové produkce otevřel nová, dříve tabuizovaná témata, divadla začala rozšiřovat svůj repertoár, vzrostla nabídka knih i časopisů. Nástup rock & rollu se stále více promítal do oblasti populární hudby, a především v řadách mládeže získával značnou posluchačkou obec.79 V druhé polovině padesátých let se rocková hudba, stejně jako v ostatních zemích východní Evropy, dostávala do Československa prostřednictvím nahrávek Elvise Presleyho, Billa Haleyho či Chubby Checkera. První nadšenci začali brzy zakládat rock & rollové skupiny. Ve většině případů se jednalo o muzikanty bez jakékoli odborné muzikantské průpravy. Nástrojové vybavení sestávalo z akustických kytar opatřených primitivními snímači, a podomácku dělaných několikawattových lampových zesilovačů, zhotovených ze starých rozhlasových přijímačů. Na místo baskytary se hrálo na spodních strunách klasických kytar, experimentovalo se s violoncelly.80
V roce 1959 zahájilo svoji činnost pražské divadlo Semafor, jehož dva hlavní představitelé, Jiří Suchý a Jiří Šlitr, skládali vedle her s politickou satirou i první české písničky ovlivněné rock & rollem, jako např. Život je pes či Mr. Rock a Mr. Roll. Jedním z prvních klubů poskytující útočiště rockovým skupinám byl pražský klub Reduta, společně s klubem Olympik.81 Ramet82 uvádí, že v roce 1963 jen v samotné Praze existovalo 115 beatových skupin, jako např. Crazy boys, Hell´s devils, Strangers, Buttons, Shakers či Olympic. Československá armáda měla svůj vlastní soubor pod názvem Big Beat VOJ. V roce 1965 již v Československu existovalo 15 profesionálních a více jak tisíc amatérských skupin.
Na počátku roku 1964 do Československa pronikla beatlemánie. Timothy Ryback uvádí ve své knize Rock around the block83 reakci jednoho českého žurnalisty na chování mladých
79 TUČAPSKÝ, op. cit., s.4. 80 KOUŘIL, Vladimír. Český rock and roll. Praha: Jazzová sekce, 1981. s. 8-9. 81 RAMET, op. cit., s. 56. 82 Tamtéž 83 RYBACK, op. cit., s. 58. 26
fanoušků: „Svíjeli se, padali z pódia na které opět lezli, hystericky lapali po vzduchu. Čekal jsem, že se každou minutou navzájem potlučou. A poté začalo demolování. Fanoušci v horečném stavu vzali útokem jeviště, rozbíjeli okna a demolovali židle“ K podobným událostem docházelo i na jiných koncertech, často za účasti státní bezpečnosti. 23. 7. 1965 měl v kinech premiéru film Beatles Perný den. „Generace vyznávající klasický rock’n’roll se k Beatles a vlně mersey soundu stavěla sice odtažitě, pro mladší začínající muzikanty, byť se třeba jejich pozdější vývoj ubíral jiným směrem, však byl Perný den zářivý vzor.“84 Jak uvádí Tučapský85, uvedení filmu bylo zhruba rok po anglické premiéře, oproti Maďarsku, kde se promítal až v roce 1968, tak přišel ještě relativně včas …česká podoba beatlemánie tak v lecčems navázala na tu zvolna odeznívající zahraniční.“ Jednou z prvních kapel reagující na vlnu Mersey soundu byla slovenská skupina Beatmen, na jejímž příkladu se znatelně odráží styl oblékání liverpoolských kapel. Bezlímcová saka, úzké kravaty, kožené boty na podpatku, černé roláky nebo bílé košile s vestou, to všechno byly důležité doplňky, na kterých si řada kapel stála. Takové oblečení bylo také typické pro začínající Olympic, nebo kapelu Mefisto. Dalším znakem byly dlouhé vlasy padající do čela, tzv. „beatle účesy“. O oblibě tohoto módního stylu mezi mládeží svědčí inzerce Mladého světa86: „Sako Beatles jde rychle na odbyt. Je bez límce, se štepovanými a lemovanými okraji a dvěma rozparky na bočních švech. Cena 140 Kčs, barvy modročerná a skořicově černá. Vyplatí se k němu koupit bílé plátěné úzké kalhoty za 50 korun. Obojí má Klub v jinošských velikostech 15-16.“ „Košile Beatles z bílého popelínu, dvojiná manžeta atd., vše stejné jako u vzoru Chavalier. Kulatý límeček však je zachycen zlacenou sponou. Cena 44-56 Kčs, velikosti 40-42“87
Mezi naše přední merseysoundové skupiny patří Olympic, George and Beathovens, Synkopa, Crystal a Atlantis. Nejznámější slovenskou merseybeatovou skupinou byli The Beatmen. „Slovenský beat byl ve světovém měřítku sekundární, mainstream byl ve Velké Británii a USA. Ozvěny tohoto proudu byly však na Slovensku velmi tvořivé, kreativní, řekl bych, i kvalitní, místy profesionální“88
They wriggled, they fell of the platform and crawled bac konto it, they gasped for air hysterically. I expected them to bite each other any minute. And then the destruction began. The fans, in a frenzied state, rushed the stage, smashing windows and demolishing chairs. Překlad – autor práce. 84 TUČAPSKÝ, op. cit., s. 7. 85 tamtéž 86 Autor neznámý. Mladý svět, 1958 – 2005, roč. 7, č. 20, s. 12. 87 Autor neznámý. Mladý svět, 1958 – 2005, roč. 7, č. 45, s. 8. 87 JURÍK, L. a ŠUHAJDA, D. Slovenský bigbít. 1.vyd. Bratislava : Slovart, 2008. s. 94. 27
Důkaz, že se rocková hudba stala masovým fenoménem, prokazuje událost z prosince 1967 v podobě 1. československého beatového festivalu, který během tří dnů navštívilo na 12 000 lidí89. Další významnou událostí byl koncert anglické merseybeatové skupiny The Tremeloes, na festivalu Bratislavská lyra v roce 1969, který organizátoři nazvali „nejlepším vystoupením za celou čtyř letou existenci festivalu.“90 Dne 21. srpna 1968 do Československa vtrhla vojska Varšavské smlouvy, za účelem potlačení procesu Pražského jara. Následkem bylo znatelné utužení režimu, tzv. „normalizace“. S nastupující normalizací na počátku sedmdesátých let dvacátého století, se situace v politických, společenských i uměleckých kruzích výrazně změnila. Se stále silnějším tlakem cenzury a utužováním režimu začala beatová scéna přicházet o své neznámější osobnosti. Řada hudebníků emigrovala a ti, kteří se rozhodli u muziky zůstat, museli buď pod nátlakem, nebo vlivem finanční situace přejít k hudbě takzvaného „středního proudu“, preferovanému komunistickou stranou. V následující dekádě „šedivých“ sedmdesátých let byla rocková hudba odsouzena k vegetativnímu přežívání, ze kterého ji vytrhla až sametová revoluce.
3.1 Mersey sound na rozhlasových vlnách a na poli žurnalistiky
Vzhledem k velmi malému importu zahraničních desek představovaly největší zdroj informací rádiové stanice. Zásadní roli zde hrálo velmi známé rádio Luxembourg, programově se zabývající všemi styly populární hudby. Z jeho éteru se k posluchačům linuly skladby významných interpretů jako například Billa Haleyho nebo Elvise Presleyho. Stejně tak i první písně Beatles se k nám dostaly po rozhlasových vlnách. Datum prvního vysílání písní liverpoolské čtyřky prostřednictvím českého rozhlasu se už nejspíše nedozvíme. Posluchači zahraničních stanic mohli první písně Liverpool soundu zachytit na podzim roku 1962. Posluchači populární hudby byli zpočátku závislí na zahraničních zdrojích, neboť domácí pořady, programově se zabývající populární hudbou, teprve přicházely na svět.91 Hudební pořad „12 na houpačce“, neboli „Houpačka“, tehdejší hitparáda manželů Černých, se začala vysílat v prosinci 1964. První impuls k jejímu vzniku přišel v únoru téhož roku, kdy se v anketě o Zlatého slavíka objevily požadavky po československé hitparádě. Myšlenky se ujala redakce Mladého světa, v čele s šéfredaktorem Josefem Hollerem a Jiřím
89 RAMET, op. cit., s. 57. 90 TŮMA, Jaromír. Jak Tremeloes ukradli festival. Aktuality melodie, 1969, roč. 1, č. 15, 91 TUČAPSKÝ, op. cit., s. 5. 28
Černým. Jelikož tržní podmínky ohledně produkce a prodeje nahrávek nedovolovaly sestavování žebříčků oblíbenosti dle západního vzoru – tedy prodejem desek, přistoupili tvůrci s návrhem programu, ve kterém se o písních hlasovalo. Písně, rozdělené do domácí a zahraniční houpačky, zaváděli Černí, o jejich setrvání v dalších kolech rozhodovali diváci. Mezi posluchači byla houpačka velmi populární, do redakce přicházelo až 10 000 dopisů měsíčně, z nichž některé přicházely také z Rakouska, Polska a NDR. V roce 1969 byla Houpačka z politických důvodů zrušena. V létě roku 1965 přišel český rozhlas s pořadem Mikrofórum, zaměřeným především na mladě posluchačstvo s cílem přetáhnout mládež od poslechu zahraničích stanic.92
Z periodik se populární hudbou zabýval časopis Mladý svět a v roce 1963 založená Melodie. V srpnu 1964 věnoval liverpoolské čtveřici dvě strany měsíčník Melodie s poměrně kvalitními faktografickými údaji. O dva měsíce později se už Beatles dostali v Mladém světě na titulní stranu. „I když to byla jen fotografie umístěná na okraji a velká jako krabička od sirek. Reprezentativní prostor na celé ploše titulní strany nabídlo čtveřici až Kino v říjnu 1964“93. V 11. čísle 4. ročníku se objevil článek Miroslava Nosála Beatles, jenom senzace?, obhajující hudební kvality liverpoolské čtveřice. „Spolu s přirozeným smyslem pro harmonii u nich nalezneme vysoce originální pojetí formy jejich písní, obohacujících soudobou populární hudbu.“94 V další části časopisu autor provedl hudební analýzu jejich hudby. Od poloviny šedesátých let se společně s nástupem nových periodik zlepšuje i informovanost čtenářů a posluchačů, která vrcholí časopisem Pop music expres, vydávaném v letech 1968 – 1969, jenž poskytoval informace o zahraničních kapelách a nejnovějších událostech. V 6. čísle 1. ročníku vyšel článek o liverpoolských skupinách Swinging blue jeans a Dave Clark Five, a v 6. čísle 2. ročníku o skupině Hollies.
V roce 1966 vychází kniha manželů Černých s názvem Poplach kolem Beatles, liverpoolských zpěváků, notových analfabetů, hudebníků a autorů. Jedná se o vůbec první publikaci v českém jazyce, zaměřující se na fenomén beatlemánie. Čtenáři se zde mohli dozvědět informace o kořenech beatové hudby, Mersey soundu, historii kapely, pravidlech zahraničních hitparád, či gramoprůmyslu na Západě. Autoři čtenáře seznámili s profily jednotlivých muzikantů, došlo i k sociologickým a muzikologickým zamyšlením „Nemohou a
92 Tamtéž, s. 5-10. 93 TUČAPSKÝ., op. cit., s. 6. 94 NOSÁL. Miroslav. Beatles, jenom senzace? Melodie, 1966, roč. 4, č. 11, s. 177. 29
neumějí svou hudbou rozebírat život a jeho složité proměny: šlágr tu není proto, aby zastupoval umění s celým jeho bohatým myšlenkovým a citovým zázemím. Nedělají nic víc a nic méně než zábavu. Tu ovšem dělají výtečně.“95 Ivan M. Jirous96 na toto vyjádření později reagoval: „Právě proto, že jsme měli průpravu z vážné hudby, rozpoznali jsme, že se tady odehrává něco naprosto nového, že vzniká úplně nová epocha […]Vzpomínám si na svou polemiku s Jiřím Černým, který napsal v knížce Poplach kolem Beatles, že Beatles dělají jenom zábavu a tu dělají výtečně. Vytknul jsem mu, že nepochopil, že vzniká nová hudební éra. Dneska je to každému jasné…“97
V prosinci 1969 vydalo hudební nakladatelství Panton sbírku ilustrovaných písní Beatles pod názvem Beatles v písních a obrazech. Čeští fanoušci si tak mohli přeložit značnou část písniček.98
3.2 Cover verze anglických skladeb
Repertoár liverpoolských kapel u nás přebírala řada domácích big beatových kapel např. Olympic, Mefisto, Matadors, Crystal, George and Beathovens, Donald nebo slovenští The Beatmen. Prvním, kdo píseň Beatles nazpíval v češtině byl Karel Gott. S textem od Jiřího Štaidla se písnička From me to you proměnila na Adresáta neznámého. Byla nahrána v pondělí 27. dubna 1964 za doprovodu tehdejšího Olympicu, a krátce na to vyšla na singlu pod hlavičkou Supraphonu. Na etiketě však místo Olympicu musel být uveden neproblematický Orchestr Josefa Vobruby. Nejvýraznější změnou oproti originálu je použití kláves místo foukací harmoniky a využití zpěvového playbacku.99 Další verze From me to you, tentokrát v provedení dechovky z Vrchlabí, byla slyšet ve Formanově filmu Hoří, má panenko, z roku 1967.
Gottova Adreáta neznámého brzy následovala celá řada známých interpretů. Karel Černoch nazpíval And I love her jako Přijď co nejdřív, Eva Pilarová Can´t buy me love jako Já čekám dál. Verze Pilarové je oproti originálu pomalejší, místo elektrických kytar dominují žestě a klavírní doprovod. Skladba byla nahrána s orchestrem Karla Vlacha, společně s další
95 ČERNÁ, M. a ČERNÝ J. Poplach kolem Beatles. 1. vyd. Praha : Panton, 1966 96 Český básník, publicista a umělecký kritik, jeden v čelních představitelů českého undergroundu 97 TUČAPSKÝ., op. cit., s. 8. 98 Tamtéž, s. 15. 99 Tamtéž, s. 6. 30
skladbou Beatles, I should have known better. Píseň All my loving ve swingové úpravě nazpíval Jaromír Mayer.
V roce 1967 nazpívala Vlasta Bláhová písničku Zdeňka Marata pojmenovanou George, Ringo, John a Paul. V roce 1968 nahrál Karel Gott za doprovodu Tanečního orchestru českého rozhlasu, pod vedením Josefa Vobruby, cover verzi rok starého hitu Here comes my baby od skupiny Tremeloes. Českou verzi písně s názvem Než bude ráno, opatřil textem Jiří Štaidl. O rok později nahrála skupina Metronom českou verzi písně Sorry Suzanne, původně od skupiny Hollies. V roce 1971 nahrál Karel Černoch s decentním doprovodem akustické kytara cover písně Beatles Help! Ojedinělou pozici na tomto předělávkovém poli má We Can Work It Out v podání skupiny Progress Organization. Zde se kapele řídila předlohou jen volně. Cover je opatřen novým textem, rozšířen o instrumentální pasáže, zvýrazněna je role elektrické kytary a kláves, zvuk je celkově více rockový.100
3.3 Hell`s Devils
Počátky této pražské skupiny se datují do roku 1961. Tehdy se Zdeněk Macháček a Jiří Sigmund začali zaobírat myšlenkou na založení kapely. Složení doplnil kytarista Mirek Kyncl, za bicí zasedl Emil Groschel. O rok později došlo k elektrifikaci kapely a personálním změnám. Groschela nahradil zkušenější bubeník Martin Schwartz, a na Kynclovo doporučení přišel na post zpěváka Miloš Vokurka. Repertoár tvořily především skladby Shadows a Elvise Presleyho, který se učili, jako většina ostatních muzikantů, poslechem nahrávek z radia Luxembourg. Později se ke kapele přidal Evžen Fiala. Jeho příchod znamenal velké personální plus mimo jiné i z toho důvodu, že se o manažerskou činnost začal starat jeho otec, Evžen Fiala starší, řečený „Toskány“. Nový manažer Fiala-Toskány se vedle jednání s úřady a zařizování koncertů chopil i vizuální prezentace kapely, pro kterou se tak charakteristickými staly černé kalhoty a lesklé červené košile. Určoval také pohybovou stránku koncertu a další aspekty vystoupení včetně světelných efektů. Cílem bylo vytvořit atmosféru mezi kapelou a diváky. Toskány se k činnosti kapely vyjádřil následovně: „Když nám říkali, že se opičíme po západu, odpovídal jsem jim „Ano, proto my to právě děláme, protože chceme trochu tý svobody dostat taky sem.“101
100 Kompletní seznam cover verzí je uveden v přílože č. 1. 101 STÁREK, František. Na počátku bylo slovo…byli Hell´s devils [online] poslední revize 15.6. 2011 [cit. 2016- 04-10] Dostupné z: http://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1102/17-27.pdf 31
Zbytek roku 1963 a jaro 1964 znamenaly pro Hell`s Devils období vrcholného zájmu publika a vysoké koncertní nasazení. Nezřídka docházelo k výtržnostem. Dne 16. března 1964 se na vystoupení kapely v pražském divadélku Poezie diváci tak rozjařili, že naházeli prvních pět řad židlí na hromadu v zadní části sálu. Provozovatel naúčtoval 70 rozbitých židlí a vyčíslil škodu na 7.000Kčs. Reakce tisku nezůstala bez kritické odezvy. Zprávy informovaly o rock & rollu, zpívání v angličtině, výstředních oblecích, rozbitých dveřích a popraskaných stropech. Kapela začala být sledována tajnou bezpečností.102 V srpnu 1964 vyšel kritický článek v časopise My 64 :
Jestliže se například skupina Hells Devils chová tak, jako by dávala povel „demolujte sál!“, to je potom vandalství. Vedoucí takových skupin neumějí většinou ani na nic hrát, pouze hledají pro svou skupinu kšefty, doslova ji fašizují a své hráče okrádají o peníze. Jsou to takoví příživníci na skupinách.103
Dne 5. června 1964 byl Evžen Fiala zatčen a následně obviněn z příživnictví a ohrožování mravnosti. Zbylí členové kapely začali mít vážné obavy z dalších kroků Statní bezpečnosti, a Toskány ze strachu zrušil dva plánované koncerty. Následující vystoupení již bylo pořádána tajně, bez oficiálního schválení. Poslední koncert Hell`s Devils odehráli 3. dubna 1965 v Ústí nad Labem. Během zpáteční cesty vlakem byl na kapelu a fanoušky proveden zátah Veřejné bezpečnosti pod záminkou, že někteří cestující „neměli jízdenky“. Zásah vyvolal ve vlaku zmatek, a paradoxně byli z výtržnictví obviněni a k podmínečným trestům odsouzeni dva členové kapely, kteří jízdenky měli. Po této události se Hell`s Devils rozpadli. Hell´s Devils se stali fenoménem české mládeže a byla jen otázka času, kdy se o ně začne zajímat zahraniční tisk. Západoněmecký časopis Stern, rozsáhlý ilustrovaný týdeník, který svým nákladem 1 900 000 výtisků patřil mezi nejvlivnější světové časopisy, uvedl článek o osudech big beatových skupin za železnou oponou, nazvaný Rudí Beatles z Prahy. Redaktor Carl Schmidt uvedl jako příklad právě Hell`s Devils. Dne 8. června 1965 s nimi fotoreportér časopisu Michael Friedel nafotil na Karlově mostě skupinové fotografie.104
Stern uvedl: „V kulturních domech strany se pořádají soutěže o nejlepší skupinu (rozuměj beatles - pozdn. Red.). Vždy pod dohledem vojáků. Neboť okouzleni
102 Tamtéž, 103 O big beatu z druhe strany. MY 64, 1964, č. 8, s. 56. 104 STÁREK, František. Na počátku bylo slovo…byli Hell´s devils [online] C 2010 poslední revize 15.6. 2011. [cit. 2016-04-10] Dostupné z: http://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1102/17-27.pdf 32
beatem posedlých mladých Čechů končí zhusta masovými rvačkami a zničenými koncertními sály. Obzvlášť špatně působí Hell`s Devils, skupina mladých dělníků z pražského předměstí. Kde ti vystoupí, rozbijí posluchači vše na padrť. – Nakonec směli tito ďáblové uspořádat turné na nejvyšší příkaz pouze v doprovodu padesáti policistů. A když i potom létaly židle vzduchem, zasáhlo vedení státu drastickým tahem. Nechalo „ďábly“ prohlédnout na nervové klinice a zakázalo jim další vystupování.“105
Dne 27. září se v Rudém právu objevila kritická glosa reagující na tuto reportáž. Přidávaly se i další časopisy a deníky, jako např. Květy, Předvoj nebo Signál, který uvedl:
Všude na světě lze najít nějaké vesele vyhlížející hochy. I u nás. Možná, že to byli právě členové dnes již neexistující skupiny pekelníků - Hell`s devils. Neexistují, protože měli oplétačky pro příživnictví. A třeba i takoví, kteří byli ochotni – za malou pozornost – nechat se naaranžovat na Karlově mostě jako „skupina vlasatých“. A že skutečně šlo o aranžmá, dokazuje fotografie ve Sternu. Naaranžování snímku muselo trvat hezkou chvíli, jak dokazuje špalír „čumilů“, vroubících oba chodníky na mostě. A je opravdu podivuhodné, že se tam neobjevili „všudypřítomní vojáci a policie“, když z reportáže ve Sternu vyplívá, že právě tyto orgány nemají v podstatě nic jiného na práci, než udržovat pořádek na koncertech beatových skupin a pořádat hon na vlasatce, známe pod jménem „máničky“ a jímž západoněmečtí novináři říkají „houbové hlavy.“106
Na kauzu ve svém 42. čísle VII. ročníku nesouhlasně reagoval i časopis Mladý svět, který článek označil za „tendenční a předem připravený.“ „…A proto po přečtení reportáže zahrnující pravdy, polopravdy a vyložené nesmysly západoněmecký čtenář získá značně zkreslený obraz o naši mládeži.“107 Zároveň uvedl, že autorovi článku o relevantní informace nešlo „…neboť úspěšný výsledek pátrání by narušil jeho koncepci, v hlavních rysech již pravděpodobně předem připraveného článku.“ Vzhledem k tomu, že kapela neexistovala, neměli představitelé komunistické moci koho zakázat. Tato událost však pravděpodobně vedla k celostátní akci proti nonkonformní mládeži, nazvanou „Vlasatci“ v následujícím roce, která postihla přibližně 4 000 mladistvých.
105 Autor neznámý. Rudí Beatles z prahy. Signál, 1965, roč. 1, č. 41. 106 Autor neznámý. Rudí Beatles z prahy. Signál, 1965, roč. 1, č. 41. 107BROŽ, M. a TLÁSKALOVÁ, V. Rudí Beatles z Prahy. Mladý svět, roč. 7, č. 42 33
3.4 Olympic
Skupina Olympic je hodnocena jako jedna z našich nejvýznamnějších beatových skupin šedesátých let. Po kapele Mefisto je naší nejstarší profesionální skupinou. Vznikla roku 1962 na půdě klubu Olympik ve Spálené ulici, kde se postupně zformovala ze skupin Karkulka (Karlínský kulturní kabaret) a Big Beat Quintet. Z počátku poměrně variabilní sestava stála především na lídrech, zpěváku a kytaristovi Petru Kaplanovi a saxofonistovi Mílu Růžkovi. Začátkem roku 1963 se ke kapele ve funkci manažera přidal Josef Smeták. Tento muž je také autorem názvu kapely, která své jméno dostala po svém domovském klubu - Olympiku. Během tohoto roku definitivně přešel z Big beat Quintetu do Olympicu baskytarista Pavel Chrastina s bubeníkem Františkem Čechem. V srpnu 1963 odešel Kaplan na vojnu a na jeho místo nastoupil kytarista a zpěvák Petr Janda. Již v té době se kapela odtrhla od Karlínského kulturního kabaretu a na podzim začala v Semaforu, pod vedením skladatele a režiséra Karla Mareše, nacvičovat nový komponovaný pořad. Šlo o jednu z prvních hudebních revue s názvem Ondráš podotýká108. „Jednalo se o komponované pásmo obsahující asi třicet zpívaných písniček a několik instrumentálek. Jako spojováky byly určeny repliky malého ráčkujícího chlapce Ondráše Mlčocha, který se satirickým podtónem komentoval promítané diapozitivy […] Po něm se vlastně celé pásmo také pojmenovalo. Olympic zde doprovázel řadu zpěváků, jako byli např. Mickey Volek, Josev Laufer, Yvonne Přenosilová nebo Pavel Bobek.“109 Ohlas pásma byl velký a dočkal se celkem padesáti repríz.
„…a zásadním způsobem zvýšil popularitu Olympiku, potažmo zájem o rockovou hudbu u nás […] Manažérem souboru byl už v té době Karel Mareš a on vlastně vyvedl ondrášovské pásmo i mimo prkna Semaforu ven do zbytku republiky. Tento vývoz bigbítu mimo Prahu měl téměř misijní účinek – zhlédnutí koncertu pak mnoho mladých regionálních bigbítových nadšenců inspirovalo k založení vlastních souborů.“110
Po skončení angažmá v Semaforu začal Olympic koncertovat na zájezdech. V rámci zájezdové činnosti však bylo nutné zredukovat počty zpěváků. Pěvecký kádr se postupně zúžil až na samotného Miki Volka, který odešel v roce 1966.
108SÝKORA, Jan. Olympic. Pop music express, 1969, roč. 2, č. 2, s. 4. 109 HRABALÍK, Petr. Olympic [ online ] C 1996-2016 [cit. 2016-04-08] Dostupné z : http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/kapely/2694-olympic/ 110 tamtéž 34
V polovině roku 1965 se obsazení skupiny zredukovalo na základní pětici: Petr Janda (sólová kytara, zpěv), Pavel Chrastina (baskytara, zpěv), Ladislav Klein (doprovodná kytara, zpěv), Miroslav Berka (klávesové nástroje, foukací harmonika) a František Čech (bicí, na konci roku 1965 nahrazen Antonínem Pacákem). V té době se totiž kapela přeorientovala na Mersey sound. Pod vlivem Beatles a slovenských The Beatmen se Olympic rozhodl pro vlastní tvorbu. První vlastní skladbou ovlivněnou Mersey soundem byla píseň autorského dua Janda-Chrastina, Dej mi víc své lásky. Poprvé se k posluchačům donesla prostřednictvím televizního přenosu z libereckých výstavních trhů roku 1965 a měla nečekaně velký ohlas.111 Prací s vícehlasy a užitím foukací harmoniky je znát inspirace Mersey soundem, nápadná je především podobnost se skladbou Beatles From me to you. Dej mi víc své lásky (Janda/Chrastina) Vymyslel jsem spoustu nápadů aúú co podporujou hloupou náladu Hodit klíče do kanálu, sjet po zadku holou skálu V noci chodit strašit do hradu
Dám si dvoje housle po bradu, aúú v bílé plachtě chodím pozadu Úplně melancholicky s citem pro věc jako vždycky vyrábím tu hradní záhadu …
Pro porovnání je zde uveden text skladby From me to you112 (Lennon-McCartney): Pokud je tu něco, co chceš Pokud je tu něco, co mohu udělat Prostě na mě zavolej a já ti to pošlu S láskou ode mne k tobě
Mám vše, co chceš třeba srdce, které je tak pravdivé Prostě na mě zavolej a já ti jej pošlu
111 SÝKORA, Jan. Olympic. Pop music express, 1969, roč. 2, č. 2, s. 4. 112 If there´s anything that you want, if there´s anything I can do, just call on me and I´ll send it along, with love from me to you. I´ve got everything that you want, like a heart that´s oh so true, just call on me and I´ll send it along, with love from me to you. Překlad – autor práce 35
S láskou ode mne k tobě …
V porovnání s osobní From me to you, se text Dej mi víc své lásky vyznačuje přítomností poněkud absurdního humoru, typického pro většinu Chrastinových textů, mezi něž můžeme zařadit např. Kamenožrout zelený, Pták rosomák nebo Želva, který dává písni jistou lehkost. V podobném duchu se nesla i jejich další tvorba až do konce šedesátých let. Výběrem lze uvést písně jako Krásná neznámá, Snad jsem to zavinil já nebo Z bílé černou. V roce 1966 vychází na SP113 skladba Smutný holič z Liverpoolu. V samotném názvu můžeme spatřit jistý odkaz na liverpoolské vzory.
Roku 1967 se kapela již zaměřuje pouze na vlastní tvorbu a připravuje materiál pro první LP desku, která vyšla počátkem roku 1968 pod názvem Želva. Jedná se o vůbec první beatové album tuzemské kapely. Kromě titulní skladby obsahuje ještě 10 dalších písní jako např. Dědečkův duch, Línej skaut, rock & rollové kousky Nebezpečná postava a Telefon, pomalejší melodické balady Snad jsem to zavinil já nebo Vzpomínka plíživá.
„Patrně nejklasičtější deska českého bigbítu a současně základní stavební kámen, protože pomineme-li několik málo kompilací, šlo o historicky vůbec první samostatné album nějaké české rockové kapely. Přestože bicí nejsou moc slyšet, na svou dobu povedená a skvěle šlapající nahrávka je čímsi, co zcela zásadně ovlivnilo a poznamenalo další vývoj domácího bigbítu, včetně jeho často kritizované českosti… Navzdor všem zjevným vlivům mersey soundu a dalších dobových proudů je výsledek opravdu veskrze český, ovšem ve smyslu těch nejlepších tradic specifické národní kultury, včetně třeba jejího humoru. Na zvukové kvalitě alba se neblaze podepsala nezkušenost našich studií nahrávat beatovou hudbu. Z toho důvodu z ní deska poněkud ploše. Nedostatky technického rázu však nepřebijí fakt, že Želva je skutečně prvním beatovým tuzemským albem.“114
113 (SP (single play) - Jedná se o menší typ vinylových desek s průměrem 17 cm. Jedna strana desky obvykle obsahuje jednu skladbu, tzv „singl“. Tato deska bývá pojmenována pod názvem písničky, která je na straně označené písmenem A. Na straně B bývá skladba, které se dávají menší naděje na komerční úspěch. 114OLIVA, Ladislav. Olympic - Želva [online] C 2010, poslední revize 01.12. 2010. [cit. 2016-04-10] Dostupné z : http://retro.abysszine.com/recenze/2010120001-olympic-zelva/ 36
V roce 1969 vydává druhé LP desku pojmenovanou Pták rosomák. V dubnu téhož roku odchází Pavel Chrastina a na jeho místo nastupuje Jan Hasser. Po Chrastinově odchodu se textařem řady písniček stává Zdeněk Rytíř. S jeho příchodem se mění i charakter textů. V roce 1970 vydávají na SP Jandovu píseň Otázky, pomalou baladu s trojhlasými vokály a s Rytířovým textem: Otázky (Janda/Rytíř) Kolik mám ještě dní, než přijde poslední Jak dlouho budu zpívat a hrát. Kolik je na zemi cest, kterou mám dát se vést, nebo už myslet mám na návrat.
Posečkej lásko má okamžik, vždyť svět je veliký otazník. Pořád se jenom ptáš a odpovědi tý se nedočkáš … V porovnání s předchozími bezstarostnými a uvolněnými texty je zde znát poněkud vážnější a zamyšlenější ráz. Zde se již objevuje nový směr, opouštějící přímočará sdělení merseysoudnových skladeb. Znatelný je vliv Boba Dylana.115 Podobnost najdeme s jeho písní Blowing in the wind. Blowing it the wind (Bob Dylan) Ano, kolikrát se člověk musí podívat vzhůru, než může vidět nebe? Ano, kolik uší musí jeden člověk mít, aby mohl slyšet lidský pláč? Ano, kolik životů to bude stát, než pozná, že příliš mnoho lidí zemřelo?. Odpověď, mí přátelé, vane ve větru Odpověď vane ve větru116
.
115 Bob Dylan je americký písničkář a skladatel. Svou hudbou a texty výrazně ovlivnil hudební scénu 60. let. 116 Yes, how many ears must one man have, Before he can hear people cry?Yes, how many deaths will it take till he knows, That too many people have died?The answer my friend is blowin' in the wind, the answer is blowin' in the wind. Dostupné z: http://www.metrolyrics.com/blowing-in-the-wind-lyrics-bob-dylan.html 37
3.5 Crystal
Crystal je jednou z našich nejstarších beatových skupin. Patří mu prvenství v pokusu o první beatovou revue u nás, s pásmem písniček nazvaným Nonstop. Její počátek se datuje k jaru 1962, kdy se kytarista Josef Homola spojil se saxofonistou Petrem Bezpalcem, bubeníkem Petrem Lettlem a s baskytaristou Petrem Brožkem, který přišel z tehdy již rozpadlých Komet, přičemž se Brožek jako nejzkušenější muzikant ujal vedení. Skupina procházela mnohými změnami, až se v zimě roku 1964 ke kapele přidal nový sólový kytarista Jiří Řádek, na basu se přidal Lubomír Drahota, za bicí se posadil Pavel Tesařík a zpěv s harmonikou obstaral Jaroslav Jarosil, na saxofon hrál Michal Kára. Vokální složku doplňoval dívčí soubor Crystalky v čele s Jiřinou Menšlovou. V této pozměněné sestavě skupina vydržela následující tři roky. S personální změnou přišlo též přeorientování na Mersey sound. Od konce roku 1965 začala nová sestava pravidelněji vystupovat. Došlo i na nahrávání pro Československý rozhlas.117 V roce 1966 nahrává úspěšnou cover verzi skladby Just one look od skupiny Hollies, pod názvem Tenhle kluk, kterou nazpívalo kvarteto Crytalky. Píseň se držela 5 měsíců na předních příčkách žebříčku TOP TEN118. Česká verze je oproti originálu pomalejší, oplývá podobně uvolněnou atmosférou, zvukově však zní poněkud ploše.
V prosinci 1967 se Crystal účastnil 1. beatového festivalu. V létě 1968 koncertoval v Jugoslávii. „Jugoslávské skupiny mají nespornou výhodu v bližším kontaktu se západní částí Evropy a to jak takřka v souběžném vydávání nejnovějších zahraničních snímků na deskách, o čemž svědčí shoda jugoslávského TOP TWENTY s anglickým, tak především v možnosti koupit nástroje a aparatury nejlepších světových značek…“119 Redaktor se také vyjádřil k výkonu jednotlivých kapel. „Osobně jsem měl možnost sledovat vystoupení tří předních beatů a domnívám se, že naše špička je lepší.“
3.6 The Beatmen
Slovenská kapela The Beatmen patří mezi nejvýznamnější zástupce Mersey soundu v Československu. I přes svou poměrně krátkou kariéru, trvající mezi lety 1964 – 1966, se zapsali jako jedna z nejlepších a nejpopulárnějších československých beatových kapel. Mezi
117 Klub Olympik. Praha : Divadelní klub Olympik, 1966 – 1969, roč. 3. 118 žebříček nejúspěšnějších písní 119 CENKL, Jaromír. Crystal v Jugoslavii. Klub Olympik, 1968, roč. 3, č. 5, 38
jeden z vrcholů jejich úspěšné kariéry patří koncert se slavnou anglickou skupinou Manfred Mann v roce 1965 v Bratislavě.
O úspěch The Beatmen se velkou měrou zasloužil manažer Petr Tuchscher, který je považován za jednoho z duchovních otců slovenského beatu. Ačkoliv sám nebyl hudebník, dokázal za pomoci přirozené intuice a nápaditosti v kombinaci s přísným vedením vytvořit koherentní, dobře organizované těleso, které dovedl vhodně prezentovat veřejnosti. Tuchscher zajistil skupině aparaturu a místo na zkoušení v Pionýrském paláci.120
…měli jsme vskutku směšné nástroje, protože Fender, Vox či Mashall pro nás byly nedosáhnutelné věci. Ale i zvuky těch našich směšných kytar se podobaly zvukům, jaké jsme chtěli hrát. Hudba, kterou jsme hráli, byla vlastně nezávislým projevem proti tehdejší atmosféře, i když jsme si to neuvědomovali. Nechtěli jsme jít cestou, kterou nám ukazovali soudruzi […] Byli jsme zkrátka výtvory společenské situace.121
Svým tvrdým přístupem se mu podařilo zavést řádnou organizaci a pořádek. Dokázal reagovat na nejnovější trendy a vkus mladých lidí. Kapelám, které manažeroval, neurčoval výběr repertoáru ani nezasahoval do kreativní činnosti. Na druhou stranu muzikanty usměrňoval ohledně vystupování na jevišti, od pohybových kreací přes světelné efekty až k promlouvání do mikrofonu, taktéž určoval, jak se mají oblékat.122 V prvním obsazení skupinu The Beatmen tvořili: Stano Herko – sólová kytara, zpěv, Miroslav Bedrik – doprovodná kytara, zpěv, Marián Bednár – basová kytara, zpěv a Peter Petro na bicí. Skupina byla již od počátku ovlivněna zvukem liverpoolských Beatles, přesto se pokoušela psát i vlastní skladby. Z převzatých věcí vedle Beatles interpretovali i skladby Hollies nebo Merseybeats.123 Již po půl roce z kapely odchází Stano Herko a na jeho místo nastupuje Dezider Ursiny. S jeho příchodem došlo v kapele k výrazné změně, jelikož Ursiny měl ambice prosadit se vlastní tvorbou. Podobně tvořivé sklony měli i Miro Bedrik a Marian Bednár.124
V roce 1964 nahrávají coververzi singlu Beatles She loves you pod názvem Mám ju rád.
120 JURÍK, L. a ŠUHAJDA D. Slovenský bigbeat. 1.vyd. Bratislava: Slovart, 2008. s. 94-95. 121 JURÍK, L. a ŠUHAJDA D., op. cit., s. 96. 122 tamtéž 123 ČERNÝ, Jiří. Lepší než Olympic? Mladý svět, 1965, roč. 7, č. 20, 124 JURÍK, L. a ŠUHAJDA D., op. cit., s. 102. 39
O rok později přicházejí s vlastní tvorbou, tentokrát s texty napsanými v angličtině: Break It/Let´s make a summer a Safely arrive/Enchanted Lie.
V květnu 1965 The Beatmen vystoupili poprvé v Praze. Viktor Sodoma, člen kapely Matadors vzpomíná podobně: „První bomba, která mě zasáhla […] byla skupina The Beatmen […] Byla to skutečná senzace, neboť se o nich říkalo, že jsou lepší než Beatles.“125 Jiří Černý, uznávaná autorita české hudební kritiky o nich posléze do Mladého světa napsal článek s názvem „Lepší než Olympic ?“
„…byli big-beatovou senzací v tom nejlepším slova smyslu…předvedli dokonalejší a přesnější výkon než kterákoliv česká skupina včetně Olympiku: Zejména v písničkách Beatles jsou hlasově lepší. ... Vezmeme-li nejpřísnější měřítka, pak samozřejmě poznáme, že ve vlastních skladbách i v chování na jevišti (ostatně i v oblečení a v reklamních fotografiích) se projevuje zatím příliš velký vliv Beatles….“126
V roce 1965 Beatmen dosáhli takové popularity, že začali pomalu ohrožovat pozici Olympicu, do té doby nezpochybnitelné jedničky. V témže roce se objevili ve filmu režiséra Eduarda Grečnera, nazvaném Nilonový měsíc. Vrchol činnosti kapely přišel v podobě vystoupení s anglickou beatovou skupinou Manfred Mann. Šlo o první vystoupení renomované zahraniční beatové skupiny u nás. Koncert proběhl v Bratislavě 7. a 8. října 1965 a The Beatmen hráli jako předkapela. Úspěch vystoupení přinesl kapele možnost vyrazit s Manfredy na společné turné po Anglii. „ ….“Dokonce nám poslali čtyři skladby, abychom je zaranžovali a nacvičili. Vše bylo připravené, vytvořené, všichni jsme se těšili…ale, bohužel, cesta se vybavovala přes Prahu…souhlasili, abychom jeli na turné, ale s podmínkou, že pojede i česká kapela. Když česká nepojede, nemůžou ani Beatmeni. Tím naše naděje skončily.“127
Po této události se kapela rozhodla během koncertování ve Vídni emigrovat a pokusit se prorazit v západní Evropě. „Koncertovali jsme dál, ale už to nebylo ono, začali jsme uvažovat
125 Tamtéž, s. 121. 126 ČERNÝ, Jiří. Lepší než Olympic? Mladý svět, 1965, roč. 7, č. 20, 127 JURÍK, L. a ŠUHAJDA D., op. cit., s. 106. 40
o odchodu z republiky.“128 Deža Urzisiniho, který plán již od počátku zavrhl, nahradil kytarista Juraj Eperjesi z kapely Phantom.
V roce 1966 napsali o The Beatmen v západoněmeckém časopise WIR (žurnál pro mladé lidi) : „Za rok 1966 odehráli (ještě v Československu) na 300 koncertů a dostali na osobu za vystoupení deset marek. Dělali jednu show za druhou a mezi beatem a lidovkami museli opěvovat komunismus. Českoslovenští teenageři je opěvovali a oslavovali, pochlebovači režimu je proklínali jako muzikanty z pralesa. Po tom, co byly zakázané fankluby, dlouhé vlasy a zahraniční hostování, odvážili se Beatmeni na skok – Miro Bedrik, Marian Bednar, Juraj „Georgie“ Eperjesi a Peter Petro utekli na západ. Teď pobývají v Hanau nad Mohanem. Píši texty, komponují, hrají na sparťanských železných postelích v provizorně zařízeném apartmá.129
Peter Petro, autor celé plánu se však po krátké době rozhoduje pro návrat do vlasti, protože jeho ženě nebylo uděleno vízum. Na jeho místo nastupuje Arno Belero. Dále o nich v západoněmeckém tisku napsali:
Z této kdysi populární čtveřice je tu dnes malá neznámá beatová skupina s mnoha ambiciózními nápaditými konkurenty. Bubeníkovi Petrovi Petrovi se západ nejeví tak zlatý. Medzičasom se vrátil zpět do Bratislavy ke svým přátelům a rodině. A ti ostatní? Nedělají si iluze. „Víme, že musíme začít celkem od nulu, od začátku, říká George. „Měníme svůj styl, nacvičujeme, pracujeme. První úspěchy mohou už zaznamenat se svým novým bubeníkem Arnom Belerom, s kterým zanedluho vystoupili v hamburském Star klubu, tam, kde kdysi začínali Beatles. Poté přijde show s Walkem Brothers, potom nahrávání písní. Ale zatím se tito čtyři neodváží jásat. „Chceme nejdříve patřit ke špičce. Chceme být tak populární, aby nás znovu nechali hrát v Československu.“
128 Tamtéž, s. 106. 129 Gogola Petr. In: youtube [online] C 2010, poslední revize 19.9. 2010 [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=EgMHKnLi3bc
41
V roce 1966 skupina nahrála v západním Německu pro společnost Intersound malou gramofonovou desku se dvěma skladbami Stand up and go/As you love me. První, rytmická věc zaujala především kytarovým sólem na motiv slovenské lidovky a druhá, pomalejší, propracovanými vícehlasými vokály. Občas bylo možno tyto skladby slyšet jen přes často rušenou rozhlasovou stanici Svobodná Evropa. The Beatmen už nic víc nenahráli a po krátkém čase se rozpadli.130
3.7 Synkopa
Synkopa vznikla v dubnu 1964 v Přerově. Původní sestavu tvořili: Pavel Petruška (basová kytara, zpěv, vedoucí skupiny), Vladislav Petruška (sólová kytara, zpěv), Pavel Novák (kytara, zpěv) a Zdeněk Pec (bicí). Většina hráčů do Synkopy přišla z Dixielandu XI. K prvnímu veřejném vystoupení došlo v Městském domě 18. srpna 1964.131 Ještě v témže roce se ke skupině přidal Jaroslav Wykrent (doprovodná kytara, zpěv), který pro kapelu již dříve psal české texty k americkým rock & rollům. České texty psal i Pavel Novák. „Synkopa překročila takové ty fámy o tom, že nejde hrát big bít česky, my jsme ho hráli česky a myslím, že to bylo to nejdůležitější, co jsme asi mohli udělat. Oni nám taky nadávali a říkali nám „rudý bigbít“, protože jsme hráli česky.“132 Důvod tohoto rozhodnutí spočíval v tom, že žádný člen kapely neuměl anglicky. První repertoár této kapely tvořily skladby Shadows a Beatles s českými texty Jaroslava Wykrenta a Pavla Nováka: později se začala cílevědoměji rozvíjet i vlastní tvorba skupiny, opírající se rovněž o tyto dvě veličiny.133 V pátém čísle 4. ročníku časopisu Melodie vyšel o kapele článek „Synkopa to umí česky“, který čtenáře blíže seznamoval s tvorbou skupiny a předvedl její další členy, o které se kapela rozrostla: Zdeněk Slivečka (Es alt saxofon), Zdeněk Blažek (foukací harmonika, zvuková technika), vedle Pavla Nováka sólově zpívali také: Petr Peška a Taťána Stojanová. Se skupinou také krátce působilo dívčí pěvecké trio.
I přes zjevné ovlivnění Mersey soundem se Synkopa svým obsazením poněkud odlišuje. Další rozdíl můžeme spatřit také v tom, že ústřední roli ve skupině zastával zpěvák Pavel
130 tamtéž 131 Autor neznámý. Synkopa. [online] C 2010 [cit. 2016-03-20] Dostupné z: http://www.synkopa.eu/historie/. 132 Autor neznámý. In: youtube [online] C 2010 [cit. 2016-03-25] Dostupné z: (https://www.youtube.com/watch?v=mFqcdTu0Nl0&ebc=ANyPxKqxQoJBJSzvcvteDBrtSHk6ct4d7fypLWc- UXHf8jFOru2S2QzWhAaen48mnFjoHjZCypRySCfopW0JGE25jUGEu-fsTQ) 133 KOUŘIL, op. cit., s. 19. 42
Novák, zatímco zbytek kapely fungoval spíše jako doprovodná skupina. Tento rozdíl zvláště vynikne při porovnání se skupinou Olympic, která fungovala jako koherentní těleso bez zjevné vůdčí osobnosti. Spojitost Synkopy s Mersey soundem spočívá především v jednoduchosti a melodičnosti písní. Mezi jejich nejznámější písně patří: Malinká, Budu čekat v trávě nebo Tvůj vlak. V roce 1966 také nahráli skladbu Slib mi dej, jako cover verzi písně Yesterday z repertoáru Beatles.
Mimo různých turné po republice se Synkopa zúčastnila i dvou zahraničních zájezdů – v roce 1966 hrála v Jugoslávii a o rok později ve Francii. Postupně však kapela, ke své nelibosti, musela repertoár stále více přizpůsobovat Pavlu Novákovi, který se začal odklánět od beatové hudby a čím dál více inklinoval k popu. Po jeho odchodu se vedoucí postavou Synkopy stává Jaroslav Wykrent. S těmi to změnami dochází i k přechodu z Mersey soundu k rythm and blues.134
3.8 George and Beathovens
Z Mersey soundu vycházela i tvorba skupiny George and Beathovens která vznikla v roce 1962 původně pod názvem Beatles. V původní obsazení působil Michal Burian jako sólový kytarista, Karel Sluka na baskytaru a Jiří Jirásek na bicí a Petr Novák, který hrál doprovodnou kytaru a zpíval. Za své vzory považovali zejména Beatles, Searchers, Hollies a Gerry and Pacemakers. Pod jejich vlivem začali skládat i vlastní písničky. Textařem Novákových písní se stal Ivo Plicka. Podle vzoru Lennon-McCartney vzniklo autorské duo Novák-Plicka. V této sestavě kapela nahrála svůj první hit Já budu chodit po špičkách, který obsadil první místo na Houpačce manželů Černých.135
Kapela však neměla dlouhého trvání. Sluka s Burianem nastoupili povinnou vojenskou službu a první George and Beathovens se v srpnu 1965 rozpadli. V následujícím roce Novák nastoupil do nové kapely Flamengo. Flamengo vzniklo v srpnu 1966 v obsazení: Přemysl Černý (bicí), Pavel Fořt (doprovodná kytara, zpěv), Eduard Vršek (organ), Petr Novák (zpěv), Viktor Sodoma (zpěv), František Francl (sólová kytara, zpěv) V letech 1966 – 1967 skupina hrála Mersey sound, později přešla
134 Autor neznámý. Synkopa. [online] C 2010 [cit. 2016-03-20] Dostupné z: http://www.synkopa.eu/historie/. 135 SÝKORA, Jan. George α Beathovens: Minesängeři dneška. Pop music express, 1968, roč. 1. č. 6, 43
k žánru R & B. V letech 1966 Flamengo koncertovalo v Polsku, a v následujícím roce v Jugoslávii, kde o nich kritik místního oficiálního časopisu napsal: „…Já sám jsem už dlouho neslyšel v Bělehradě takový zvuk, naposledy od Searchers […] hosté z Československa interpretovali výbornou hudbu na profesionální úrovni a stali se miláčky letošního letního koncertu v Bělehradě.“136 Flamengo nahrálo beatové skladby jako Paní v černém, Svou lásku jsem rozdal, nebo Novákovy písně Povídej a Náhrobní kámen. Poslední jmenovaná dokonce vyhrála v anketě „Zlatý slavík 97.“
Krátce po příchodu kytaristy a zpěváka Karla Kahovce se Novák rozhodl pro obnovení své staré skupiny. V nové sestavě se vedle Nováka a Jiráska představili členové: Jaroslav Bednář na kytaru, Jiří Čížek na baskytaru a Miroslav Helcl na klávesy. V srpnu 1967 byli George and Beathovens oficiálně obnoveni. Akorát včas, aby se stihli zúčastnit mimořádné události v podobě 1. beatového festivalu, konaného v prosinci téhož roku.137
Z tohoto druhého období pocházejí písně jako Klaunova zpověď, Pokoj číslo 26., Dívky z perel, Řekni, proč pláčeš, Bezhlavý rytíř, Hadíth nebo Špinavý ráj chudých. Skupina stavěla především na Novákově angažovaném projevu. Jeho písně se vyznačovaly velkou melodičností a sdělností textů. Častým tématem byla láska či vyprávění o životě.
V roce 1968 skupina vystupovala ve Finsku, zúčastnila se i 2. československého beatového festivalu. Na Bratislavské lyře v roce 1969 zahráli skladbu Den štěstí, speciálně věnovanou Janu Palachovi, za kterého nechal Novák vyhlásit minutu ticha. Pomalá skladba v aranžmá obohaceném o žestě a smyčce vyšla i na desce a končí kulometnou střelbou. V ovzduší pomalu nastupující normalizace byla deska rychle stažena z prodeje, ale Novák, vzhledem ke své vysoké popularitě oficiální zákaz vystupování nedostal. Skupina však musela čelit mnohým omezením a na počátku sedmdesátých let se rozpadla.138
136 SÝKORA, Jan. Czechoslovak beat music 67. 2. vyd. Praha: Panton, 1968. s. 24. 137 Czechoslovak beat music 67. 2. vyd. Praha: Panton, 1968. s. 31. 138 Autor neznámý. In: youtube [online] C 2010, poslední revize 22. 3. 2010 [cit. 2016-04-06] Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=r2K8uuteK6M 44
ZÁVĚR
Šedesátá léta dvacátého století byla obdobím, kdy se československá hudební scéna řadila mezi Evropskou špičku. Vliv Beatles a dalších liverpoolských skupin podnítil velký zájem mládeže o současnou populární hudbu a vedl ke značnému rozvoji hudební scény, trvajícímu až do konce šedesátých let. Cílem práce bylo vytvořit přehled o šíření Mersey soundu na území Československa, společně s porovnáním vývoje beatové hudby v sousedních státech východního bloku.
V porovnání s hudební scénou západních zemí, byla populární hudba ve východním bloku úzce spojena s politikou. Jednotlivé části práce ukazují, že vývoj a šíření Mersey soundu (popř. západní hudby obecně), se v jednotlivých socialistických státech odvíjel různě, v závislosti na společensko-politické situaci. Relativně uvolněné podmínky, nastolené od druhé poloviny padesátých let v Polsku, vedly ke značnému rozšíření beatové hudby. Podobná situace byla i v Československu. Invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968, však zmařila všechny naděje na politické změny. Umělecký potenciál československých kapel byl opakovaně srážen zásahy politických činitelů, což např. dokazuje činnost kapely The Beatmen či Geroge and Beathovens. Revolta proti komunistickému režimu a následné tvrdé zákroky státní orgánů poukazují na fakt, že i v tzv. „uvolněných“ šedesátých letech docházelo k represím. Snad pouze s výjimkou Jugoslávie se beatové kapely ve všech zemích potýkaly s nedostatkem potřebného vybavení. Nedostatek informací komplikoval přijímání zahraničních vlivů. Přínos práce spočívá v popisu šíření Mersey soundu na území Polska, NDR a Maďarska, neboť toto téma dosud nebylo zpracováno v českém jazyce. Třetí část, zabývající se Mersey soundem v Československu doplňuje a rozšiřuje vydání dosavadních publikací o nové pohledy. I přes prvotní domnělou neaktuálnost tématu, autor spatřuje přínos práce ve skutečnosti, že bude stálou připomínkou nehumánních praktik totalitních zřízení, potírajících základní právo člověka na svobodnou uměleckou činnost a myšlení, což v souvislosti s historickými zkušenostmi samo o sobě (alespoň částečně), obhajuje její existenci.
45
RESUME
Diplomová práce s názvem „Mersey sound v kontextu československé hudební scény 60. let 20. století“ se zaměřuje na uvedení tohoto hudebního stylu do spojitosti s děním na československé hudební scéně v šedesátých letech dvacátého století. Práce je rozdělena na tři hlavní kapitoly. První kapitola popisuje vznik a vývoj Mersey soundu. Druhá kapitola pojednává o jeho šíření ve středoevropských státech východního bloku. Třetí část je zaměřena na Mersey sound v Československu, kde popisuje jeho vývoj v rámci republiky, i v interakci se sousedními zeměmi.
Klíčová slova: Mersey sound, Skiffle, Liverpool sound, beatová hudba, big bít, cover verze,
This thesis entitled "Mersey Sound in the Context of the Czechoslovak Musical Scene during 1960s" deals with the connection of this music style with the czechoslovak music life and affairs during 1960s. The thesis is devided into three parts. The first part is dedicated to the origin and development of Mersey sound. The aim of the second part is to describe its spread in the countries of Central Europe, formerly beiing the part of the so-called Eastern Bloc. The third part is focused on Mersey sound in Czechoslovakia and refers to its development not only within the territory of the country but also in interaction with the neighbouring countries.
Key words: Mersey sound, Skiffle, Liverpool sound, beat music, big beat, cover versions,
46
POUŽITÉ ZDROJE
Literatura
Aktuality melodie. Praha : Orbis, 1969, č. 15.
CLIFFORD, Mike. The Beatles. 2. vyd. Praha : Svojtka & Co., s. r. o., 2007. ISBN: 978-80- 7237-420-5
Časopis klubu Olympik. Praha: Klub Olympik, 1966 – 1969, roč. 3.
ČERNÁ, Miroslava a Jiří ČERNÝ. Poplach kolem Beatles. 1. vyd. Praha : Panton, 1966
JURÍK, Luboš a Dodo ŠUHAJDA. Slovenský bigbít. 1.vyd. Bratislava : Slovart, 2008. 390 s. ISBN 9788080854669
KOUŘIL, Vladimír: Český rock’n’roll. Praha : Jazzová sekce, 1981. 164 s.
KUHN, Tomáš. Stručné dějiny populární hudby a jazzu pro studenty a učitele hudební výchovy. 1. vyd. V Plzni : Západočeská univerzita, 2011. 176 s. ISBN 978-80-261-0018-8.
MATZNER, Antonín. Beatles, výpověď o jedné generaci. 1.vyd. Praha : Novinářské závody Mír, 1987. 286 s. ISBN 23-075-87
MATZNER, Antonín et al. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby III.: Část jmenná. Československá scéna – osobnosti a soubory. 1. vyd. Praha : Supraphon. 1990. 652 s.
MATZNER, Antonín et. al. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby II. Část jmenná. Světová scéna – osobnosti a soubory L –Ž, 1. vyd. Praha : Supraphon, 1987. 544 s.
MATZNER, Antonín et al. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I. Část věcná. 2. vyd. Praha : Supraphon, 1983. 416 s.
Melodie. Praha : Orbis, 1966. roč. 4
Mladý svět, nezávislý týdeník mládeže. Praha : Mladá fronta, 1958-2005. roč. 7.
O big beatu z druhe strany. MY 64, 1964, č. 8, s. 56.
Pop music express. Praha : Spektrum, 1968-1969, roč. 1-2.
RAMET, S.P. Rocking the state: Rock music and Politics in Eastern Europe and Russia. Boulder : Westview Press, 1994. 317.p. ISBN: 0-8133-1763-0
RYBACK, Timothy. Rock around the block. New York : Oxford university Press, Inc, 1990. ISBN 0-19-505633-7
47
SÝKORA, Jan. Czechoslovak beat music 67. Praha : Panton, 1968.
Signál. Praha: Vydavatelství časopisů MNO, 1965, č. 41.
TUČAPSKÝ, Vladimír. Brouci od řeky Mersey: Pracovní text o tom, jak se v šedesátých letech 20. století fenomén zvaný Beatles zabydloval v Československu a kdo byl u toho. 2010
Filmy
The Beatles Anthology [film]. Directed by Geoff WONFOR, Great Britain, 2010.
Internetové zdroje
Autor neznámý. Gerry and pacemakers. [online] C 2016 [cit. 2015-04-26] Dostupné z: http://www.gerryandthepacemakers.co.uk/
Autor neznámý. In: youtube [online] C 2010 [cit. 2016-03-25] Dostupné z: (https://www.youtube.com/watch?v=mFqcdTu0Nl0&ebc=ANyPxKqxQoJBJSzvcvteDBrtSHk6 ct4d7fypLWc-UXHf8jFOru2S2QzWhAaen48mnFjoHjZCypRySCfopW0JGE25jUGEu-fsTQ)
Autor neznámý. In: youtube [online] C 2010 [cit. 2016-04-06] Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=r2K8uuteK6M
Autor neznámý. The Hollies. [online] C 2015 [cit. 2016-04-25] Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/The_Hollies
Autor neznámý. The Searchers. [online] C 2015 [cit. 2016-04-26] Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/The_Searchers
Autor neznámý. Synkopa. [online] C 2010 [cit. 2016-03-20] Dostupné z: http://www.synkopa.eu/historie/.
MISS, Celania. Yesterday: the most recorded song of all time [ online ]. C 2014, poslední revize 18.6. 2014 [cit. 2016-05-08]. Dostupné z : http://www.neatorama.com/2014/06/18/Yesterday-The-Most-Recorded-Song-of-All-Time/
HRABALIK, Petr. Bigbít, internetová encyklopedie rocku. [online] © 2015 [cit. 2016-04-27] Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/clanky/212-beat-groups-na- ostrovech-i-za-morem/
OLIVA, Ladislav. Olympic - Želva [online] C 2010, poslední revize 01.12. 2010. [cit. 2016- 04-10] Dostupné z : http://retro.abysszine.com/recenze/2010120001-olympic-zelva/
48
STÁREK, František. Na počátku bylo slovo…byli Hell´s devils [online] poslední revize 15.6. 2011 [cit. 2016-04-10] Dostupné z: http://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1102/17- 27.pdf
ŠTEFL, Vítězslav. Velikáni polského rocku: letem kytarovým světem [online] C 2014 poslední revize 10.9. 2014 [cit. 2016-04-27] Dostupné z: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty- serialy/Velikani-polskeho-rocku-Letem-kytarovym- svetem~10~zari~2014/
ŠTEFL, Vítězslav. Letem kytarovým světem: velikáni maďarského rocku [online] poslední revize 5.5. 2013 [cit. 2016-05-10] Dostupné z: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty- serialy/Letem-kytarovym-svetem-Magyar-rockzene-nagyjai-Velikani-madarskeho- rocku~05~kveten~2013/ www. brouci. com
49
PŘÍLOHA Č. 1.
Cover verze 1964 – 1971
Rok Cover Interpret Originál Autor 1964 Adresát neznámý Karel Gott/ Olympic From me to you The Beatles 1965 Neplač, malá J. Mayer/M. Chladil All my loving The Beatles Mám ju rád The Beatmen She loves you The Beatles Márny deň Zuzana Loňská A hard days night The Beatles 1966 Píšu vám JaromírMayer Yesterday The Beatles Já čekám dál Eva pilarová Cant buy me love The Beatles I should have known better Eva pilarová I should have…. The Beatles Michelle Josef Laufer Michelle The Beatles And I love her Václav Neckář And I love her The Beatles Slib mi dej Pavel Novák/Synkopa Yesterday The Beatles Tenhle kluk Crystal Just one look The Hollies Gestern noch Judita Čeřovská Yesterday The Beatles 1967 Uspávanku vánku hrám Marcela Laiferová Here there and everywhere The Beatles She´s leaving home The Soulmen She´s leaving home The Beatles 1968 Penny Lane Pavel Sedláček Penny Lane The Beatles Eleanor Rigby Pavel Sedláček Eleanor Rigby The Beatles Jahodí snům lahodí Pavel Sedláček Strawberry fields forever The Beales Kde tě hledat mám Pavel Sedláček Got to get you into my life The Beatles Hej Jude Marta Kubišová Hej Jude The Beatles To vadí Petr Spálený/Apollobeat Ob La Di-Ob La-Da The Beatle 1969 Stosedmkrát Metronom Sorry Suzanne The Hollies Hej Jude Petr Němec Hej jude The Beatles Bungallow Bill Golden Kinds Bungallow Bill The Beatles Jennifer Eccles Synkopy 61 Jennifer Eccles The Hollies Step inside Synkopy 61 Step inside The Hollies Oblaky oblaky Olga Szabová Ob La Di-Ob La-Da The Beatles A day in the life Blues five A day in the life The Beatles Pojď, usínám Miluše Voborníková I call your name The Beatles 1970 Tón vět mi lál Pavel Novák/VOX Don´t let me down The Beatles Let it be Maryla Rodowicz Let it be The Beatles Yesterday Bigband V. Zahradníka Yesterday The Beatles Ob La Di-Ob La-Da Bigband V. Zahradníka Ob La Di-Ob La-Da The Beatles 1971 Miláčku Helena Vondráčková Honey Pie The Beatles Snídaně v trávě Karel Černoch Help! The Beatles We can work it out Progress Organization We can work it out The Beatles
50
Hlava se mi zatočila M. a T. Elefteriadu One after 909 The Beatles Zahrada víl Tatjana Hubinská Fool on the hill The Beatles
51