MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BOTANIKY A ZOOLOGIE

FLÓRA A VEGETACE ÚZEMÍ V OKOLÍ OBCE MOKRÁ-HORÁKOV

VÝCHODNĚ OD BRNA

Bakalářská práce

Marcel Bartoš

Vedoucí práce: Doc. RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D. Brno 2019

Bibliografický záznam

Autor: Marcel Bartoš Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Ústav botaniky a zoologie Flóra a vegetace území v okolí obce Mokrá-Horákov Název práce: východně od Brna

Studijní program: Ekologická a evoluční biologie

Studijní obor: Ekologická a evoluční biologie, směr Botanika

Vedoucí práce: Doc. RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D.

Akademický rok: 2018/2019

Počet stran: 123+14 Klíčová slova: Podolí, Velatice, údolí Říčky, Mariánské údolí, PP U staré vápenice, PP Velatická slepencová stráň, PP Vinohrady, fytocenologie, ohrožené taxony

Bibliographic Entry

Author Marcel Bartoš Faculty of Science, Masaryk University Department of Botany and Zoology Flora and vegetation of area near Mokrá-Horákov east Title of thesis: of the Brno city

Degree programme: Ecological and Evolutionary Biology

Ecological and Evolutionary Biology, specialization Field of study: Botany

Supervisor: Doc. RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D.

Academic year: 2018/2019

Number of pages: 123+14

Keywords: Podolí, Velatice, valley of Říčka river, Marian valley, PP U staré vápenice, PP Velatická slepencová stráň, PP Vinohrady, phytosociology, endangered taxons

Abstrakt

V této bakalářské práci se zabývám flórou a vegetací na území obcí Mokrá- Horákov, Velatice, Podolí a údolí Říčky mezi Jelínkovým mlýnem a Podolím na severovýchodním okraji Brna. Cílem bylo charakterizovat přírodní poměry studovaného území podle literatury a při terénním výzkumu zaznamenat výskyt cévnatých rostlin a dokumentovat nejdůležitější vegetační typy pomocí fytocenologických snímků. Těch jsem v terénu zapsal 57 a následně je analyzoval v programech JUICE a RStudio. Rozlišeno bylo celkem 31 typů vegetace, z tohoto celkového počtu bylo 8 travinných, 8 ruderálních a plevelových, 2 skalních, 1 křovinný a 12 lesních typů. Při průzkumu území jsem zaznamenal 480 taxonů cévnatých rostlin a 37 taxonů mechorostů. Dokladový herbář obsahuje 240 položek cévnatých rostlin a 99 položek mechorostů.

Abstract

In this bachelor thesis I deal with the flora and vegetation of the villages Mokrá- Horákov, Velatice, Podolí and the Říčka valley between Jelínek's mill and Podolí on the north-eastern border of Brno. The aim of the thesis is to characterize the natural conditions of the studied area and based on the field research to characterize flora and vegetation of the area. In the field I sampled 57 phytosociological relevés and then I analyzed these relevés in programes JUICE and RStudio. A total of 31 types of vegetation were distinguished, of which 8 were grasslands, 8 were ruderal and weed types, 2 were rocky communities, 1 was scrub type and 12 were forest type of vegetation. Overaly, During the survey I found 480 taxa of vascular plants and 37 taxa of bryophytes. The documentary herbarium contains 240 vascular plants and 99 speciments of bryophytes.

Poděkování

Na tomto místě bych chtěl v prvé řadě poděkovat vedoucí této práce Doc. RNDr. Zdeňce Lososové, Ph.D., které patří obrovský vděk za odborné vedení, za její trpělivost, vstřícnost a také za cenné rady při zpracování této práce. Velké díky patří také mnoha oborníkům a pracovníkům z Ústavu botaniky a zoologie, zejména přízemnímu patru pavilonu A32 – mému konzultantovi Ing. Jiřímu Danihelkovi, Ph.D., a doc. RNDr. Vítu Grulichovi, CSc., za kontrolu správnosti determinace a pomoc při determinaci. Dále bych chtěl poděkovat RNDr. Svatavě Kubešové, Kryštofovi Chytrému a Pavlu Širkovi za determinaci mechorostů, a Mgr. Kateřině Kintrové, Ph.D. za rady ohledně statistických analýz. Také bych chtěl poděkovat svému kamarádovi Jiřímu Petrášovi, který mi ukázal krásy okolí obce Mokrá-Horákov a díky kterému jsem si zvolil toto téma bakalářské práce. V poslední řadě bych chtěl poděkovat všem, kteří mi byli oporou a nápomocni při zpracování této práce – hlavně mé rodině, také přátelům a spolužákům.

2018-06-05

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracoval samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány a souhlasím s uložením této bakalářské práce v knihovně Ústavu botaniky a zoologie PřF MU v Brně, případně v jiné knihovně MU. Souhlasím s jejím veřejným půjčováním a využitím pro vědecké, vzdělávací nebo jiné veřejně prospěšné účely, a to za předpokladu, že převzaté informace budou řádně citovány a nebudou využívány komerčně.

Brno 24. dubna 2019 ……………………………… Jméno Příjmení

OBSAH

1 Úvod ...... 12 1.1 Historie území ...... 12 1.2 Cíle práce ...... 14 2 Charakteristika území ...... 15 2.1 Vymezení studovaného území ...... 15 2.2 Geologické a geomorfologické poměry ...... 17 2.3 Půdní poměry ...... 19 2.4 Klimatické poměry ...... 21 2.5 Hydrologické poměry ...... 23 2.6 Potenciální vegetace ...... 25 2.7 Fytogeografické členění ...... 28 2.8 Biota ...... 29 2.9 Chráněná území ...... 30 2.9.1 PP U staré vápenice ...... 31 2.9.2 PP Velatická slepencová stráň ...... 32 2.9.3 PP Vinohrady ...... 33 2.10 Historie botanického průzkumu vymezeného území ...... 34 3 Metodika ...... 44 3.1 Floristický a vegetační průzkum, sběr a zpracování dat ...... 44 3.2 Použitá nomenklatura ...... 48 3.3 Seznam použitých zkratek a symbolů ...... 49 4 Výsledky průzkumu území a diskuze ...... 50 4.1 Vegetace ...... 50 4.1.1 Molinio-Arrhenatheretea ...... 56 4.1.2 Festuco-Brometea ...... 57 4.1.3 Ruderální a plevelová vegetace ...... 60 4.1.4 Asplenietea trichomanis ...... 63 4.1.5 Rhamno-Prunetea ...... 64 4.1.6 Carpino-Fagetea ...... 65 4.1.7 Quercetea pubescentis ...... 69 4.1.8 Quercetea robori-petraeae ...... 71

4.1.9 Výsledky ordinační analýzy ...... 77 4.2 Ohrožené taxony cévnatých rostlin ...... 83 4.3 Invazní taxony cévnatých rostlin ...... 109 5 Závěr ...... 110 6 Seznam obrázků ...... 113 7 Seznam tabulek ...... 115 8 Seznam použité literatury ...... 116 Tištěné publikace...... 116 Internetové zdroje...... 121 Přílohy ...... 124 Příloha 1: Seznam nalezených taxonů ...... 125 Příloha 2: CD ...... 137

1 ÚVOD Oblast, kterou se v této práci věnuji, se nachází asi 10 km východně od Brna. Území je velice druhově bohaté díky dvěma významným dominujícím celkům. Prvním tvoří lesní porosty okolo koryta řeky Říčky a vegetace Horákovského lesa, druhou je intenzivně obdělávaná, zemědělská a člověkem silně ovlivněná krajina a antropogenizovaná krajina v okolí obcí Podolí, Velatice a jihovýchod obce Mokrá-Horákov.

1.1 Historie území Hlavní dvě dominanty území vnikly díky vlivu člověka. První dominantou býval v polovině 15. století Horákovský hrad, v současnosti se z něj dochovaly jen terénní vlny a prohlubně zbytky zdiva na jižní straně a dobře zachovaný příkop na přístupové cestě po hřebenu kopce. Místo bývalého hradu leží asi 2 km západně od Horákova na dlouhé zalesněné ostrožně nad Mariánským údolím naproti Muchově boudě. Lokalita, kde kdysi stávala pevnost, byla využívána již v době železné, okolo roku 500 před našim letopočtem a opětovné opevňování se předpokládá od první poloviny 11. století. O vlivu Horákovského hradu na okolní lesní porosty můžeme jen diskutovat. Z listiny z roku 1464, která hovoří o "Horákovské vsi, dvoru poplužním a roli, která dříve k hradu patřívala", lze usuzovat, že vliv hradu na okolní rozsáhlé lesní porosty nebyl příliš velký

(KOPECKÝ & USTOHAL 2000: 4; http://oldmaps.geolab.cz/map_root.pl?lang=cs&map_root=1vm). To se však nedá říct o druhé dominantě území, vápencovém lomu v Mokré. Cementárna v Mokré byla založena v roce 1965 jako národní podnik. Lom je umístěn v zalesněné oblasti mimo zemědělskou oblast, v bezprostřední blízkosti obce Mokrá. Lom se nachází v oblasti Moravskoslezského devonu, dobývací prostor byl vyhlášen v roce 1961 a rozloha díla čítá 265,98 ha. Velkolom mezi obcemi Mokrá-Horákov a Hostěnice (viz mapa, obr. 1) je rozdělen na tři lomy (západní, střední a východní). Výstavba cementárny v Mokré, budování infrastruktury kolem lomu, samotná těžba, zpracování a doprava vytěženého vápence má zcela jistě negativní dopad na krajinný ráz a zdejší společenstva nejen rostlin, ale i živočichů (https://www.heidelbergcement.cz/cs/kontakty/cmc/vyrobni-zavody/mokra).

12

Třetí dominantou území, vytvořenou tentokrát bez vlivu člověka, lze považovat meandrující řeku Říčku. S pomocí člověka na toku až s odstupem času vznikaly mlýny a vodní nádrže. Vodní nádrž Hornek (dříve nazýván rybník Pod Hornekem), kterým kaskáda vodních nádrží na řece Říčce ve vymezeném území začíná, byla budována jako první nádrž v roce 1953. Její budování započala Správa rekreačních lesů města Brna s pomocí členů rybářské organizace. Dále kaskáda dvou vodních nádrží (Pod Hrádkem a Muchova bouda) obklopuje pahorek, na němž se nachází zřícenina Horákovského hradu. Třetí nejjižněji položenou nádrží je nádrž U Kadlecova mlýna. Někdy se též nádrže nazývají pouze Horní, Prostřední a Dolní nádrž. Z vodních nádrží byla nejdříve vybudována vodní nádrž U Muchovy boudy v roce 1962 Technickou a zahradní správou města Brna, posléze vodní nádrže Pod Hrádkem a U Kadlecova mlýna byly započaty téměř současně v roce 1964. O rok později byla dokončena a zarybněna vodní nádrž U Kadlecova mlýna a v roce 1967 byla dokončena a zarybněna nádrž Pod Hrádkem. Hlavním účelem kaskád na řece Říčce, spolu s Rybníkem pod Hornekem a vodní nádrží Pod Hádkem, byl chov pstruha potočního (v roce 1968 byla dokončena výstavba pstruží líhně Pod Hádkem) a jeho výsadba do nádrží. Vybudovaný systém na řece Říčce má pozitivní vliv na krajinu, zejména na její hydrologické poměry (http://mrsbrno4.cz/historie/).

13

1.2 Cíle práce V lesní části vymezeného území převažují dubohabřiny, doubravy a bučiny s fragmenty štěrbinové vegetace a pěchavovými trávníky. Jižní odlesněná část území je využívána zemědělsky, přesto se tu vyskytují ostrůvky travní vegetace. Zdejší pestrá mozaikovitá krajina je ovlivňována hned několika různými faktory. Ponejvíce jí formuje a ovlivňuje řeka Říčka, vápenaté podloží Moravského krasu a také člověk a jeho hospodaření na orné ploše. Proto se zde vyvinula druhově pestrá společenstva, skýtající životní prostor pro nemálo ohrožených a vzácných druhů rostlin nejen lesních, ale i polních druhů plevelů a efemerů. Na tomto území sice floristické a vegetační průzkumy probíhaly a probíhají, podrobně jsou však zdokumentovány jen oblasti podél koryta údolí Říčky a prostory v přírodních památkách. Například polní vegetace jižní poloviny sledovaného území je dle mého názoru úplně opomíjena. Zmíněná oblast se mi hned v několika ohledech velice líbila a skutečnost, že o tomto území neexistuje nějaký aktuální ucelený přehled zdejších typů vegetace a rostoucích rostlin, mě přiměl území podrobněji prozkoumat a sepsat o této oblasti bakalářskou práci, ve které bych shrnul dostupné dosavadní informace o vegetaci a flóře, a zároveň ji rozšířil o data nové. Díky této mé vizi jsem si zvolil toto téma bakalářské práce a tuto konkrétní oblast. Cílem této práce je tedy floristicky a fytocenologicky zdokumentovat vymezenou oblast. Ohledně floristického průzkumu bude větší důraz brán na ohrožené či vzácné druhy cévnatých rostlin vyskytujících se ve vymezeném území a také na druhy invazní, šířící se napříč studovanou oblastí. Velký důraz kladu na dokládání nalezených taxonů herbářovými položkami a jejich uschování v BRNU, pro případné další studium tohoto území. Oblast je dostatečně vymapovaná z předchozího mapování v letech 2007–2018, proto se tímto tématem tato práce zabývat nebude. Výjimku udělám v případě špatného vyznačení biotopů nebo významnou změnu biotopu z jednoho na druhý typ. Na tuto nepřesnost případně upozorním diskuzi.

14

2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ

2.1 Vymezení studovaného území Území, kterým se v této bakalářské práci zabývám, se nachází v Jihomoravském kraji, východně od města Brna. Pro upřesnění je území dáno čtyřmi body s těmito zeměpisnými souřadnicemi (viz mapa níže, obr. 1): ▪ na severu bod č. 1: 49°14'13"N, 16°43'38"E, ▪ na jihu bod č. 2: 49°11'21"N, 16°44'44"E, ▪ na jihovýchodě bod č. 3: 49°11'58"N, 16°45'46"E ▪ na západě bod č. 4: 49°12'44"N, 16°42'39"E Studované území se rozprostírá na katastrech obcí Líšeň, Podolí u Brna, Horákov, Mokrá u Brna a Velatice (http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/; www.geologicke- mapy.cz/regiony). Západní hranici tvoří koryto řeky Říčky (Údolí Říčky), respektive její pravý břeh (Říčku opisuje trasa modré turistické stezky „Brněnská podkova“) od Jelínkova mlýna, po obci Podolí. Jižní hranice také opisuje trasu řeky Říčky, od Zukalova mlýna však jižní hranici území tvoří polní nezpevněná cesta, vedoucí jižně nad obci Podolí až do Velatic. Tato hranice je ve skutečnosti tvořena nejprve trasou modré turistické stezky a poté u rozcestníku Vinohrádky navazuje na žlutou turistickou stezku. Dále se hranice území překrývá se silnicí 3833 vedoucí do Velatic. Východní hranice studované oblasti se kryje s hranicí katastrálního území Velatice (jihovýchodní hranci území opisuje hranici PP Velatická slepencová stráň) a od rozcestí silnic vedoucí buď do obce Mokrá-Horákov nebo zdejší cementárny, hranici tvoří silnice 3835, která vede přes Mokerskou myslivnu až k Jelínkovu mlýnu. Část severní a západní hranici studovaného lokality lemuje jihovýchodní hranice CHKO Moravský kras. Do intravilánu obcí území zasahuje do Velatic a Mokrá-Horákova, v obci Podolí území do intravilánu zasahuje jen minimálně. Oblast se rozprostírá přibližně na ploše 12,5 km2 (zdroj: https://mapy.cz/).

15

Obr. 1: Mapa zájmového území a chráněných území (zdroj: https://geoportal.gov.cz, upraveno)

16

2.2 Geologické a geomorfologické poměry Geologie studovaného území Geologické podloží zájmové oblasti tvoří zejména 5 typů hornin (obr. 2). Nejmenší část lokalizovanou v nejjižnější části území, kolem meandru Říčky, západně od Svobodova Mlýna tvoří devonské bazální pískovce a slepence, které jsou velmi slabě metamorfované. Okolí obce Podolí (dále Bedřichovice) a východní část obce Velatice tvoří miocénní jíly nebo tzv. "tégl" (vápnité jíly), dále podřízeně písky, štěrky a řasové vápence. Kolem obce Mokré směrem k Jelínkovu mlýnu a dále kolem Horákovského hradu je podloží tvořeno devonskými až spodno-karbonskými vápenci i slabě metamorfovanými. Největší část zbývajícího území (obec Horákov, úsek mezi Podolím a Velaticemi, střední část vymezeného území) je tvořeno spodno-karbonskými slepenci, droby a též břidlicemi (https://mapy.geology.cz).

Obr. 2: Geologická mapa (zdroj: https://mapy.geology.cz, převzato od CHÁB et al. 2007; upraveno)

17

Geomorfologie studovaného území Z geomorfologického hlediska spadá území do dvou celků (obr. 3). Horní část, asi 98 % území je součástí celku Drahanská vrchovina, jež se na sledovaném území dělí na okrsek Mokerská vrchovina a Ochozské plošiny. Nížiny na jihu vymezeného území, tvořící přibližně 2 % studované plochy, spadá do celku Dyjsko-svratecký úval (jeho součástí je okrsek Šlapanická pahorkatina). Mokerská vrchovina (původně Hornoříčská) je okrsek v jižní části Konické vrchoviny. Členitá vrchovina budovaná spodno-karbonským slepencem, drobami a břidlicemi, místy s miocenními jíly v dílčích kotlinách. Tento okrsek je silně ovlivněn neotektonickými pohyby, kterými byl rozlámán na řadu ker, z nichž některé jsou klenbovitě prohnuty, jiné poklesly a tvoří kotliny při východním okraji, osou území je hluboké údolí Říčky směru S-J se zaklesnutými meandry a s úseky založenými na zlomech (DEMEK et al. 2006: 303). Ochozské plošiny je okrsek v jižní části Moravského krasu, tato krasová plošina leží na devonských usazeninách, převážně vápencích, s četnými drobnými krasovými jevy, ostrůvky neogenních a čtvrtohorních usazenin. Mokerská vrchovina zahrnuje i hluboké údolí Říčky s krasovými jevy (DEMEK et al. 2006: 326). Šlapanická pahorkatina je okrskem v severovýchodní části Pracké pahorkatiny. Nížinná pahorkatina tvořená neogenními usazeninami a výstupy brněnského masívu do území zasahuje jen okrajově (DEMEK et al. 2006: 440–441). Nejvyšším bodem sledovaného území je bod lokalizovaný v Horákovském lese (mezi U Chlapečka a Březovým žlíbkem) s nadmořskou výškou 429 m, naopak nejníže je položena oblast odvodňovacího kanálu u zemědělského družstva v Podolí s nadmořskou výškou 239 m n. m.

18

2.3 Půdní poměry Tvorba a výskyt různých typů půd závisí zejména na geologických poměrech, půdotvorné hornině, tvaru reliéfu a také na klimatických poměrech území. Zkoumaná oblast je tvořena mozaikou hned několika typy půd (obr. 4), ale plošně převažují kambizemě, hnědozemě a černozemě (https://geoportal.gov.cz, převzato od ČZU). Hranice mezi kambizeměmi a hnědozeměmi/černozeměmi souvisí s převládající typem vegetace. U prvního typu je to hranice lesa, hnědozemě a černozemě bychom nalezli na orné půdě východně od Podolí směrem k obci Velatice. Plošně nejrozšířenějším typem půd, jak ve vymezeném území, tak v České republice jsou kambizemě (hnědé (lesní) půdy) a jejich subtypy. Těžiště jejich výskytu jsou lesní stanoviště v okolí Horákovského lesa, východně od obce Mokrá-Horákov a severozápad obce Podolí, poblíž kóty Stará hora. Původní vegetací kambizemí byly listnaté lesy (dubohabrové až horské bučiny). Většinou jsou vázány na členitý reliéf: svahy, vrcholy, hřbety apod. Tyto půdy bývají zpravidla mělčí a skeletovité, zrnitostní složení tohoto typu půd se mění v závislosti na charakteru matečné horniny (TOMÁŠEK 2000: 53–54). Dalším typem půd, který koreluje s typem biotopu a jeho využívaním, jsou hnědozemě a černozemě a jejich podtypy. Lány polí, a tedy i tyto dva druhy půd, bychom v území nalezli v jeho jihovýchodní části. Severně v této části území, kde jsou pěstovány monokultury plodin, bychom nalezli hnědozemě. Hnědozemě vznikají pod původními dubohabrovými lesy, nejčastěji v nadmořské výšce 200 až

450 m., na plošinách až mírně zvlněných pahorkatinách (TOMÁŠEK 2000: 46). Jižněji, blíže k Podolí a Velaticím, potom černozemě. Černozemě jsou rozšířeny v nejsušších a nejteplejších oblastech České republiky, tedy i na jižní Moravě. Tento typ půd se v dnešní době uchovává ve své původní podobě jen díky převážně zemědělské kultivaci, v plochém a rovinatém terénu (TOMÁŠEK 2000: 43). Další typy půd, jako je černice, glej, fluvizem, luvizem, rendzina a ranker, bychom v území nalezli na menších plochách a spíše fragmentárně.

19

Obr. 3: Mapa geomorfologického členění území (zdroj: https://geoportal.gov.cz, převzato od DEMEK et al. 2006; upraveno)

Obr. 4: Mapa hlavních půdních typů (zdroj: https://geoportal.gov.cz, převzato od ČZU – Půdní mapa ČR 1:250 000 – klasifikace dle TKSP a WRB, upraveno)

20

2.4 Klimatické poměry Z klimatického hlediska spadá studovaná oblast podle Quittovy klasifikace

(QUITT 1971: 13) do oblasti teplé až mírně teplé. Velká část území (asi 90 %) náleží jednotce MT11, která je charakteristická dlouhým, teplým a suchým létem, krátkou, mírně teplou a velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky, přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a podzimem. Oblast kolem Mokré, směrem k obci Hostěnice spadá do jednotky MT10 a dolní část studované oblasti od Podolí směrem na Velatice do jednotky T2. Klima studované oblasti závisí na několika faktorech, nejvíce na geomorfologických poměrech a reliéfu terénu, hydrologických poměrech a důležité je i to, jaký typ vegetace v území převládá. Již v úvodu jsem dané území rozdělil na dva celky – lesní vegetace s členitým terénem v údolí Říčky a Horákovského lesa a zemědělskou krajinu s mírně zvlněným až rovným terénem s monokulturami plodin. V tabulce 1 a 2 uvádím přehled údajů o průměrných teplotách a průměrných úhrnech srážek za jednotlivé měsíce v roce 2018 a údaje za období 1998–2017.

21

Tabulka 1: Průměrná měsíční teplota vzduchu a průměrné měsíční úhrny srážek za rok 2018 naměřené meteostanicí Brno-Tuřany (241 m n. m., údaje pro tabulku 1 získaný z portálu ČHMÚ – měsíční historická data http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/mesicni-data)

měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Ø za rok 2018

Ø teplota ve °C 2,0 1,9 2,4 15,0 18,5 20,4 22,3 23,9 17,3 12,4 5,9 1,5 12,0

Ø srážky v mm 43,4 14,6 21,7 12,3 48,2 31,4 61,8 30,1 86,2 16,4 16,3 29,2 34,3

Tabulka 2: Průměrná roční teplota vzduchu a průměrné roční úhrny srážek za období 2009-2018 naměřené meteostanicí Brno-Tuřany (241 m n. m., údaje pro tabulku 2 získaný z portálu ČHMÚ – roční historická data http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/denni-data#)

roky 98 99 00 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 1998-2017 Ø teplota ve 9,7 10,0 10,8 9,2 10,0 10,0 9,4 8,9 9,1 10,6 10,7 10,3 9,0 10,2 10,5 9,9 11,3 11,3 10,6 10,5 °C Ø srážky 42,4 37,9 38,3 47,1 46,8 40,2 37,6 47,0 52,8 40,2 35,5 47,3 57,2 32,7 35,5 49,1 50,7 33,9 43,6 37,7 v mm

22

2.5 Hydrologické poměry Z toho nejširšího hlediska spadá vodstvo studované oblasti do úmoří Černého moře, hlavního povodí Dunaje a povodí Moravy. Nejvýznamnějším hydrologickým prvkem celého studovaného území je bezesporu řeka Říčka s na ní navazující kaskáda rybníků a nádrží a k nim přiléhající mlýny. Řeka Říčka (též Zlatý potok) pramení v hustých lesích na jih od obce Bukovinka, v oblasti nazývané Vlčí jámy. Dále protéká CHKO Moravský kras, kde tvoří hlavní osu jižní části této CHKO. Dále po proudu protéká Říčka Mariánským údolím a u města Měnín se vlévá do Litavy, která se dále vlévá do Svratky, Dyje, Moravy a Dunaje. Na severu sledovaného území bychom nalezli Jelínkův mlýn, níže je Svobodův mlýn. Říčka meandruje a dále po toku bychom narazili na vodní nádrž Hornek, která je tvořena kaskádou třech vodních ploch. Níže po toku je vybudována vodní plocha U Muchovy boudy, na kterou v bezprostřední blízkosti navazuje vodní nádrž Pod Hrádkem (obr. 5). Obě tyto vodní plochy obklopují svahy, na nichž nalezneme zříceninu Horákovského hradu. Na vodní nádrž taktéž navazuje vodní plocha U Kadlecova mlýna (obr. 6) a pod ní samotný Kadlecův (někdy též Kadlcův) mlýn. V Mariánském údolí je na Říčce vybudován další mlýn – Truskův. Pak řeka zpomaluje svůj průtok až u obce Podolí, kde je vybudován Zukalův Rybník a Zukalův mlýn. Na této kaskádě vedoucí ze severu na jih území se pěkně vyvinula vegetace stojatých vod a vodních toků (V1F, V1G a V4B). Další větší vodní plochou je rybník Velatický široký, vybudovaný v jižní části intravilánu obce Velatice. Pěkně vyvinutá makrofytní příbřežní společenstva (M1.1, M1.3, ale i V5) jsou okolo odvodňovacího kanálu nedaleko zemědělského družstva u obce Podolí. Roztroušeně bychom po celém území nalezli vybudované studánky a vrty: Studánka (beze jména pod Jelínkovým mlýnem), Studánka u Říčky, vrt u Muchovy boudy, Samostřípka (poblíž Horákovské myslivny), Líšeňský vrt, (u Podolí) Studánka Vinohrady, (níže) Studánka U Myslivny. Víceméně zanedbatelný vliv na krajinu má Mokerský potok protékající intravilánem obce Mokrá-Horákov, který se dále vlévá do řeky Roketnice, která teče dále do Velatic a posléze se vlévá do Říčky.

23

Obr. 5: Vodní nádrž Pod Hrádkem – pohled od jižního břehu na severozápad [2018-07-12]

Obr. 6: Vodní nádrž U Kadlecova mlýna [2018-07-12]

24

2.6 Potenciální vegetace

Podle Mapy potenciální přirozené vegetace České republiky (NEUHÄUSLOVÁ et al. 2001: mapová příloha) se na vytyčeném území nejčastěji vyskytují prvosenkové dubohabřiny (Primulo veris-Carpinetum), dále karpatské ostřicové dubohabřiny (Carici pilosae-Carpinetum) a mochnové doubravy (Potentillo abae-Quercetum, syn. Melico pictae-Quercetum roboris). Jednotka Primulo veris-Carpinetum je na území České republiky výrazně omezena na panonskou oblast Moravy. Ve vytyčeném území by však měla být dominantním typem vegetace, jelikož celá jižní polovina daného území se na mapě potencionální vegetace překrývá s tímto typem vegetace. Prvosenkové dubohabřiny tvoří dvou nebo třípatrové porosty s dominancí habru (Carpinus betulus) nebo duby – ve sledovaném území Quercus petraea agg. V druhově pestrém keřovém i bylinném patře bychom nalezli řadu teplomilných druhů, v nichž je řada společných pro teplomilné doubravy. Z druhů jmenujme například zvonek broskvolistý a zvonek řepkovitý (Campanula persicifolia, C. rapuncuoides), dále konvalinku vonnou (Convallaria majalis var. majalis), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), srhu hajní (Dactylis polygama) a z keřů dřín jarní (Cornus mas), brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosus) a ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare). Tato společenstva jsou typická pro chladnější a vlhčí, nižší kolinní polohy v panonském termofytiku, v nadmořských výškách zpravidla 200-330 m n. m. Panonské dubohabřiny, kam spadá tato jednotka, patří v současné době mezi vzácná a vlivem člověka ustupující společenstva, která jsou obhospodařována jako středně až málo produktivní nízké lesy v obtížně obdělávaných polohách (NEUHÄUSLOVÁ et al. 2001: 93–95). Další hojný typ vegetace vyskytující se ve studované oblasti je Carici pilosae- Carpinetum, jehož těžištěm výskytu je omezeno na nižší polohy severovýchodu Moravy, zejména Západní Karpaty. Ostřicové dubohabřiny jsou typickými dubohabřinami kolinního až suprakolinního stupně Karpat. Osidlují hnědozemní půdy s dostatkem váhy a živin, většinou kambizem a luvizem. Ve vlhčích polohách jsou zastoupeny dominantním habrem obecným (Carpinus betulus), naopak v sušších dubem zimním (Quercus petraea agg.), s příměsí lípy (Tilia cordata) a buku (Fagus sylvatica). Keřové patro je vytvořeno zřídka. Dominantním druhem v bylinném patře je ostřice chlupatá (Carex pilosa), na jaře také kyčelnice

25 cibulkonosná (Dentaria bulbifera). V ostřicových dubohabřinách bychom dále nalezli ostřici prstnatou (Carex digitata), svízel vonný (Galium odoratum), hrachor jarní (Lathyrus vernus), lipnici hajní (Poa nemoralis) a strdivku jednokvětou (Melica uniflora). Tento typ společenstva je převážně ohrožen činností člověka, zejména převodem na jehličnaté monokultury, které pak nemohou plnit funkce přirozených lesních porostů (půdoochranná funkce, zachování biodiverzity apod.),

(NEUHÄUSLOVÁ et al. 2001: 95–98). Podle mapy by měla mít procentuálně přibližně stejné zastoupení výskytu ve studovaném území jako přechozí jednotka i jednotka Melico pictae-Quercetum. V České republice by se měly mochnové doubravy vyskytovat ve všech níže položených oblastech, tedy i ve vymezeném území, které se nachází východně od Brna. V Čechách byly mochnové doubravy plošně nejrozšířenějším společenstvem teplomilných doubrav. V dnešní době byla tato společenstva značně zredukována, takže často tvoří jen fragmenty lesů v zemědělské krajině. V tomto značně druhově pestrém a bohatém biotopu v daném území dominuje dub zimní (Quercus petraea agg.) s příměsemi dalších dřevin. V keřovém patře roste krušina olšová (Frangula alnus), líska obecná (Corylus avellana), růže (Rosa sp.) a další. V mozaikovitě vytvořeném bylinném patře dominuje lipnice hajní (Poa nemoralis), ostřice horská (Carex montana), konvalinka vonná (Convallaria majalis var. majalis), v některých porostech vlivem degradace třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea). Zastoupeny zde jsou též druhy jako je například řimbaba chocholičnatá (Tanacetum corymbosum), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), jestřábníky (Hieracium lachenalii, H. murorum, H. sabaudum) a mnoho dalších (NEUHÄUSLOVÁ et al. 2001: 176–180). Nesmím opomenout také na lužní lesy, ty jsou často výrazně ovlivňované vodním režimem a pohyblivou podzemní vodou. Jsou rozšířené na fluvizemích, lužních a glejových půdách nížin a montánních poloh niv vodních toků. Ve vymezeném území tento biotop představují střemchové jaseniny Pruno-Fraxinetum, místy v komplexu s mokřadními olšinami (Alnion glutinosae). Na mapě potencionální přirozené vegetace bychom tuto vegetační jednotku ve vymezeném území nenalezli. Avšak na rekonstrukční geobotanické mapě (viz mapa, obr. 8) již tato jednotka vyznačena je. Hlavním těžištěm výskytu ve vymezeném území je koryto řeky Říčky. Dále se tento biotop vyskytuje podél Mokerského potoka a podél odvodňovacího

26 kanálu u Remízku nedaleko Zemědělského družstva v Podolí, tyto místa však na mapě nejsou vyznačená. V originální podobě na portálu MapoMat (http://mapy.nature.cz) rekonstrukční mapa neodpovídá skutečnosti, protože střemchové jaseniny by měly kopírovat Říčku. Na mapě je však jasně vidět, že tento typ vegetace je posunut více na východ, proto jsem mapu použitou v této práce upravil (viz mapa, obr. 7). Střemchové jaseniny tvoří tří až čtyřpatrové druhově pestrá společenstva s dominantním jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), řídčeji ve vlhčích typech s převažující olší lepkavou (Alnus glutinosa) nebo lípou srdčitou (Tilia cordata) v typech sušších, s častou příměsí střemchy obecné (Prunus padus). Velmi pestré a místy husté keřové patro je nejčastěji tvořeno střemchou (Prunus padus), jasanem (Fraxinus excelsior) a také brslenem evropským (Euonymus europaea). V bylinném patře převažují hygrofyty a mezohygrofyty jako je bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), popenec obecný (Glechoma hederacea agg.), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), dále mezofyty jako strdivka nicí

(Melica nutans agg.) či lipnice hajní (Poa nemoralis), (NEUHÄUSLOVÁ et al. 2001: 62–65).

Obr. 7: Rekonstrukční geobotanická mapa (zdroj: http://mapy.nature.cz/, převzato od MIKYŠKA et al. 1972, upraveno)

27

2.7 Fytogeografické členění

Z fytogeografického hlediska (SKALICKÝ 1997: 108–110) spadá sledované území do dvou biogeografických podprovincií a dvou fytogeografických oblastí (obr. 8). První z nich, karpatská podprovincie, se překrývá s fytogeografickou oblastí – mezofytikem (Mesophyticum), které zahrnuje asi 2/3 území. A to sice katastr obce Mokrá-Horákov, Údolí Říčky a část katastru obce Podolí, tzv. Polání. Mezofytikum zahrnuje v území převážně lesní biotopy. Fytogeografický obvod Českomoravské mezofytikum (Mesophyticum Massivi bohemici) ve vymezeném území kopíruje fytogeografickou oblast. Fytogeografické okresy, které bychom našli v tomto území jsou v severní části 70 Moravský kras, pod ní okres 71c Drahanské podhůří. Druhou podprovincií je hercynská, která se také překrývá s fytogeografickou oblastí, v tomto případě ale s termofytikem (Thermophyticum). Obvod Panonské termofytikum (Pannonicum) pokrývá celý katastr obce Velatice, východní část katastru obce Podolí a malá část katastru Mokré-Horákova na jihu. V daném území termofytikum tvoří odlesněná krajina, silně ovlivněná člověkem, zejména zemědělstvím. Ve vymezeném území se v hercynské podprovincii nachází jeden fytochorion a ten je 20b Hustopečská pahorkatina.

Obr. 8: Mapa fytogeografického členění (zdroj: http://mapy.nature.cz, převzato od SKALICKÝ 1997, upraveno)

28

2.8 Biota Převládajícím přírodním či přírodě blízkým biotopem vymezeného území jsou L3.4 Panonské dubohabřiny, L3.3B Západo-karpatské dubohabřiny a L4 Suťové lesy s případnými fragmenty štěrbinové vegetace silikátových nebo vápnitých skal a drolin (S1.1 a S1.2) a ještě vzácnějšími Pěchavovými trávníky (T3.2). Kolem koryta řeky Říčky jsou časté L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy. Dalšími lesními biotopy jsou L3.1 Hercynské dubohabřiny, L3.3A Panonsko-karpatské dubohabřiny, L5.1 Květnaté bučiny, L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy, L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa) a L7.1 Suché acidofilní doubravy. Na okrajích lesních porostů bychom nalezli T4.1 Suché bylinné lemy. V údolí Říčky se mimo lužní lesy vyskytují také vodní a příbřežní biotopy – V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, porosty bez druhů charakteristických pro V1A-V1E a V1G Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých, porosty bez ochranářsky významných vodních makrofytů. Mezi lesy vymezeného území nepatří jen přírodní či přírodně blízké, ale také lesy člověkem ovlivněné či přímo vytvořené, tj. vysazené. Těmito biotopy jsou X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami (velmi častý biotop), X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami, X10 Paseky s podrostem původního lesa a X12B Nálety pionýrských dřevin. V území se fragmentárně vyskytují K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny. V jižní části území zcela jistě převládají X2 Intenzivně obhospodařovaná pole s pěstovanými plodinami jako jsou kukuřice setá (Zea mays), pšenice setá (Triticum aestivum), řepka olejka (Brassica napus), hořčice setá (Sinapis alba), čirok obecný (Sorghum bicolor) a slunečnice roční (Helianthus annuus). Z pícnin je to nejčastěji okruh tolice vojtěšky (Medicago sativa agg.) a jetel inkarnát pravý (Trifolium incarnatum subsp. incarnatum). Na okrajích polí nebo v pásech polních cest bychom nalezli efemerní a sešlapávanou vegetaci, dále pak remízky a větrolamy. V intravilánu obcí Mokrá-Horákov, Podolí a Velatice jsou tzv. X-ové biotopy – X1 Urbanizovaná území, v okolí těchto obcí X5 Intenzivně obhospodařované louky, X7B Ruderální bylinná vegetace mimo sídla a X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla. Východně od zemědělského družstva v obci Podolí, kde se hromadí podzemní voda a podél odvodňovacího kanálu, bychom nalezli V5 Vegetace parožnatek, M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod a M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů. Dále mezi

29 nelesní biotopy nacházející se ve vymezeném území jsou T1.1 Mezofilní ovsíkové louky, T1.5 Vlhké pcháčové louky, T3.3A Subpanonské stepní trávníky a T3.4D Širokolisté suché trávníky, trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis). V novém mapování (2007–2018) se již neobjevují biotopy uvedené v prvním mapování (L3.3C Hercynsko-karpatské dubohabřiny, L5.4 Acidofilní bučiny, L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy a další), navíc jižní část vymezeného je zmapovaná velice málo (CHYTRÝ et al. 2010: 7–20, 29–31, 34–37, 39– 41, 118–122, 165–168, 175–177, 205–219, 258–260, 270–272, 278–281, 284–297, 305–308, 317–323 a 360–363; http://mapy.nature.cz).

2.9 Chráněná území Ve studovaném území se nacházejí tři maloplošná chráněná území (obr. 1), všechna kategorie přírodní památka. Přírodní památka U staré vápenice zasahuje i do CHKO Moravský kras a reprezentuje dubohabřiny, suťové lesy a další lesní porosty. Na zbývajících dvou přírodních památkách bychom nalezli společenstva stepního charakteru. Na severozápadě vymezené území sousedí s hranicí CHKO Moravský kras. CHKO Moravský je 2. nejstarší chráněnou krajinnou oblastí na našem území, byla vyhlášena v roce 1956 a v současnosti má rozlohu 92 km2. Téměř 60 % území krasu je pokryto lesy, převážně listnatými. Nejcennější části území chráněné krajinné oblasti jsou chráněny v 11 přírodních rezervacích, ve čtyřech národních přírodních rezervacích a dvou národních přírodních památkách (http://moravskykras.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/geologie/)

30

2.9.1 PP U staré vápenice Tato přírodní památka ev. č. 1441 je svou rozlohou 11 ha (cca 1,5 ha PP zasahuje do území CHKO Moravský kras – obr. 9), ze všech maloplošně chráněných území nacházejících se ve studovaném území největší. PP se nachází v okrsku Ochozské plošiny, v nivě a ve východním svahu jižní části údolí Říčky, v katastru obce Mokrá-Horákov, v nadmořské výšce 280-360 m. Byla vyhlášena v roce 1990 a předmětem ochrany je geomorfologicky cenné území (vápencové útesové bradlo nad údolím potoka) s původními geobiocenózami lesních porostů buko-dubového stupně a vzácnou květenou suťových lesů a skal. Podloží tvoří devonské líšeňské souvrství s hádsko-říčskými a křtinskými vápenci s přechodem do bazálních klastik. V nivě Říčky jsou uloženy kvartérní fluviální sedimenty. V lesních porostech převažuje habr obecný (Carpinus betulus), buk lesní (Fagus sylvatica), okruh dubu zimního (Quercus petraea agg.). V druhově rozmanitém bylinném podrostu bychom nalezli např. medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), lilii zlatohlavou (Lilium martagon), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a mnoho dalších druhů rostlin. Paralelně na druhém břehu Říčky sousedí PP U staré vápenice s PR Velký

Hornek. Toto chráněné území spravuje AOPK Brno (MACKOVČIN et al. 2007: 340;

FRIEDL 2014: 1–81, včetně příloh; http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=144 1).

Obr. 9: PP U staré vápenice – cedule CHKO Moravský kras a Lathraea squamaria [2018-04-21]

31

2.9.2 PP Velatická slepencová stráň Velatická slepencová stráň je přírodní památka ev. č. 492, lokalizována na západně až jihozápadně exponovaném svahu údolí Rokytnice ve Šlapanické pahorkatině, jižně od obce Velatice, v katastrálním území této obce a v nadmořské výšce 280-310 m n. m. Plochou 0,60 ha je nejmenší chráněnou lokalitou studovaného území. Byla vyhlášena v roce 1951, avšak po celém území se zde rozšířil invazní trnovník akát s podrostem bezu černého. V letech 1993-2004 na lokalitě byly tyto dřeviny odstraněny a nově byla vyhlášena Nařízením Jihomoravského kraje s účinností od 1. ledna 2015. Předmětem ochrany jsou zde teplomilné stepní porosty na kulmských slepencích s bohatým výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. Charakteristické pro tuto PP jsou prudké západně až jihozápadně orientované svahy, stepní flóra (obr. 10) s rozptýlenými porosty křovin a výstupy skalních výchozů (kulmských slepenců) na povrch. Zdejší skalnaté svahy hostí např. kosatec nízký (Iris pumila subsp. pumila), dále koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis subsp. grandis), lomikámen trojprstý (Saxifraga tridactylites) a večernici smutnou (Hesperis tristis), (MACKOVČIN et al. 2007: 345; SEDLÁČEK 2012: 1–8, včetně příloh; http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=492 ; http://ftp.aspi.cz/opispdf/kraje/2014/jm15-14.pdf).

Obr. 10: PP Velatická slepencová stráň – populace Iris pumila subsp. pumila [2018-04-15]

32

2.9.3 PP Vinohrady Přírodní památka Vinohrady (ev. č. 694) se nachází v lokalitě Domovní vinohrádky, jihozápadně od obce (a v katastru) Velatice, v nadmořské výšce 270–285 m. Byla vyhlášena v roce 1981, je rozdělena na dvě části – větší s převážně stepní vegetací a menší s porostem křovin. Celková výměra lokality je 0,72 ha. PP Vinohrady spravuje AOPK Správa CHKO Pálava a Krajský soud v Brně. Předmětem ochrany je teplomilná stepní vegetace s roztroušenými dřevinami a výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. Mimo jiné je také důležité zachování přirozeného a málo narušeného biotopu s mimořádným výskytem kosatce nízkého (Iris pumila subsp. pumila). Tato lokalita je jednou z nejsevernějších míst, kde lze kosatec nízký spatřit, protože severněji se již nevyskytuje. Dále bychom zde nalezli koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis subsp. grandis, obr. 11), kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis), rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata) a mnoho dalších

(MACKOVČIN et al. 2007: 349; SEDLÁČEK 2014: 1–8, včetně příloh; http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=69)

Obr. 11: PP Vinohrady – informační tabule a trs Pulsatilla grandis subsp. grandis [2018-04-13]

.

33

2.10 Historie botanického průzkumu vymezeného území Ve vymezeném území a jeho blízkém okolí již v minulosti bádalo nespočet odborníků. Proto se v textu níže budu věnovat jen těm nejvýznamnějším. Terénní průzkumy probíhají i v současnosti, mezi nejvýznamnější pravděpodobně patří pravidelné inventarizační průzkumy maloplošných chráněných území a také mapování biotopů. Dále bychom také nalezli údaje v Databázi lesnické typologie, k této databázi však nemám přístup, a proto ji v textu níže opominu. Nejstarší údaje o botanickém průzkumu sledovaného území pocházejí z 19. stol. Mezi botaniky, kteří zde pracovali byli Reissek, Makowsky, Niessl a Formánek. Ti sami publikovali a souhrnné informace jsou shrnuty v díle od Oborneho. Siegfried Reissek uvádí v díle Mittheilungen der k.k. Mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur-und Landeskunde in Brünn

(REISSEK 1841: 136) nález chrpy žluté (Centaurea solstitialis subsp. solstitialis) v Podolí (bei Kritschen).

V prvním vydání Flora von Mähren und österr. Schlesien. (OBORNY 1885: 370) jsou uvedeny dva nálezy jitrocele přímořského brvitého (Plantago maritima subsp. ciliata, C1t). V Podolí (německy Kritschen) jej nalezl A. Makowsky a mezi obcemi Bedřichovice a Podolí na samotě Pindulka (svého čau bývalý zájezdní hostinec) jej nalezl G. Niessl.

Dvoudílná Květena Moravy a rakouského Slezska (FORMÁNEK 1887; FORMÁNEK 1892) shrnuje botanické poznatky o Moravě a Slezsku z bádání mnoha autorů a z mnoha publikací. Nálezy pocházejí i přímo z lokalit ve vymezeném území a jeho blízkého okolí. Mezi uváděné taxony ohrožených rostlin nalezených v Horákově, Mokré a Líšni v 19. stol. patří např. Aquilegia vulgaris, Carex curvata, Dianthus armeria, Geranium sanguineum a Lavatera thuringiaca subsp. thuringiaca. Další nálezy různých taxonů jsou udávány i z blízkého okolí (avšak mimo vymezené území), např. z Ochozu u Brna, Šlapanic či Tvarožné. Ve 20. století v území bádal Josef Podpěra, Jan Šmarda, Anežka Hrabětová- Uhrová, Jaroslav Čáp, Jindřich Hanousek a Jiří Müller. Vegetační poměry Moravského krasu ve srovnání s blízkým okolím zkoumal také

J. Podpěra (PODPĚRA 1928: 1–67). Vymezeného území se týkají hlavně lokality kolem údolí Říčky v Mariánském údolí („Das Říčkatal“), Ochozu u Brna (hlavně kóta Lysá hora) a strání ve Velaticích („Das Rokytnice-Tal“). Mimo floristický průzkum území

34 jej charakterizoval také z vegetačního hlediska, nezapisoval však fytocenologické snímky, ale typ vegetace stanovil podle přírodních poměrů a druhů vyskytujících se na zkoumaném stanovišti. V práci Podpěra popisuje lesní porosty v Údolí Říčky a porosty kolem obce Mokrá-Horákov s taxony jakými jsou Carpinus betulus, Cornus mas, Prunus fruticosa a další. Největší pozornost je soustředěna na kótu Lysá hora, kde se vyskytovala např. vegetace Festuco rupicolae-Caricetum humilis a Stipetum tirsae. Z rostlin je odsud udáván např.: Euphorbia epithymoides, Galatella linosyris, Orobanche alba subsp. major, Veronica teucrium a mnoho dalších. Trávníky stepního charakteru jsou udávány i ze stráně jihovýchodně od obce Velatice (dnešní PP Velatická slepencová stráň), zde byly nalezeny ohrožené taxony např. Astragalus onobrychis, Iris pumila subsp. pumila, Pulsatilla grandis subsp. grandis, Teucrium chamaedrys a mnoho dalších.

Jan Šmarda (ŠMARDA 1953: 121–124, 138) ve své práci o halofytní květeně jižní Moravy zmiňuje obligátní halofyt jitrocel přímořský brvitý (Plantago maritima subsp. ciliata, C1t), nalezený v obci Podolí u Brna v příkopech při podolském dvoře. Šmarda také píše, že staré sdělení Makowského, ve kterém děti přinesly do školy řediteli J. Bílému ze Šlapanic „psí jazýček“, v němž byly i rostliny jitrocele přímořského, bylo v novější době potvrzeno. V práci o rozšíření skalníku černoplodého (Cotoneaster laxiflorus, C2r),

(HRABĚTOVÁ-UHROVÁ 1961: 15–16) se objevuje zmínka o nálezech toho druhu skalníku poblíž PP Santon (JZ okraj Tvaroženského kopečku) a lokalita v přírodní rezervaci Velatické stráně (dnes PP Velatická slepencová stráň).

V práci Jaroslava Čápa (ČÁP 1978: 199–202) Příspěvek ke květeně okolí Brna bychom nalezli výčet zajímavějších (myšleno ohrožených nebo vzácnějších) druhů rostlin z okolí Brna a jejich naleziště. Cílem této práce bylo potvrdit dřívější lokality rostlin a také poukázat na lokality nové. Ve výčtu jsou jmenovány rostliny ze sběrů v letech 1974–1977. Herbářové položky jsou uloženy v BRNU, Vyškovském muzeu a v soukromém herbáři p. Čápa. Mezi jeho nálezy, v okolí obce Horákov patří: česnek chlumní horský (Allium senescens subsp. montanum, C4a), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), oman hnidák (Inula conyzae), černohlávek dřípený (Prunella laciniata, C3), starček bludný (Senecio erraticus, C3), Viola ×hirtiformis (Viola ambigua × Viola hirta) a v obci Velatice: sleziník severní pravý (Asplenium septentrionale subsp. septentrionale).

35

V letech 1975–1980 v rámci své diplomové práci (Příspěvek k flóře jihovýchodního okraje Drahanské vrchoviny) zpracovával Jindřich Hanousek květenu na jihovýchodním okraji Drahanské vrchoviny (HANOUSEK 1981: 119–124). Práce obsahuje podrobnější údaje o fyzicko-geografických podmínkách území a prezentuje rozšíření jednotlivých druhů a rostlinných formací. Součástí práce je i dokladový herbář, který je uložen v BRNU a v Okresním muzeu ve Vyškově. V rámci mnou studovaného území pan Hanousek popsal 46 druhů cévnatých rostlin, avšak podle popisu, které uvádí u nalezených taxonů, většina míst nálezů leží do 2 km od hranic vymezeného území. Nejčastější lokalitou je udávána obec Velatice (jihovýchod obce, Santon (dnes PP Santon) a SPR (dnešní PP Velatická slepencová stráň). Zde nalezl 28 druhů: česnek žlutý pravý (Allium flavum subsp. flavum), česnek šerý horský (Allium senescens subsp. montanum, C4a), ostřice oddálená (Carex distans, C3), ostřice nízká (Carex humilis, C4a), dejvorec velkoplodý (Caucalis platycarpos subsp. platycarpos), chrpa chlumní (Centaurea triumfetti, C3), dřín jarní (Cornus mas, C4a), hvozdík Pontederův (Dianthus pontederae, C4a), pryšec kosmatý (Euphorbia illirica, C3), svízel sivý (Galium glaucum, C4a), večernice smutná (Hesperis tristis, C2b), kosatec nízký pravý (Iris pumila subsp. pumila), lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia, C3), len tenkolistý (Linum tenuifolium, C3), tolice nejmenší (Medicago minima, C3), černucha rolní (Nigella arvensis, C1t), vstavač vojenský (Orchis militaris, C2b), vstavač kukačka (Orchis morio subsp. morio, C1b), hvozdíček prorostlý (Petrorhagia prolifera, C4a), mochna písečná (Potentilla incana, C4a), koniklec velkokvětý pravý (Pulsatilla grandis subsp. grandis, C2b), pryskyřník illyrský (Ranunculus illyricus, C2b), hadí mord rakouský (Scorzonera austriaca, C4a), sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum, C3), hojník chlumní (Sideritis montana, C1t), divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum, C4a) a divizna brunátná pravá (Verbascum phoeniceum subsp. phoeniceum, C3). Další častou lokalitou je obec Mokrá (většinou 1–2 km severně od obce, nebo poblíž lomu), zde učinil tyto nálezy: dřišťál obecný (Berberis vulgaris, C4a), zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), okruh ostřice tlapkaté (Carex pediformis agg.), plamének přímý (Clematis recta, C3), okruh kruštíku širolistého (Epipactis helleborine agg.), pryšec mnohobarvý (Euphorbia polychroma, C3), pavinec horský (Jasione montana), strošek pomněnkový (Lappula squarrosa, C3), lilie zlatohlavá (Lilium martagon, C4a), hnilák lysý (Monotropa hypophegea, C2b), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis,

36

C4a), smldník jelení (Peucedanum cervaria, C4a), smldník olešníkový (Peucedanum oreoselinum, C4a), hruštička menší (Pyrola minor, C3), dub pýřitý (Quercus pubescens, C3), řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica) a žindava evropská (Sanicula europaea). Jediný nález učinil v obci Horákov, zde nalezl orlíček obecný (Aquilegia vulgaris, C3). Velký podíl na floristickém průzkumu CHKO Moravský kras a jeho okolí má Jiří Müller a jeho práce Vzácné rostliny v Moravském krasu a na území města Brna

(MÜLLER 1999: 67, 69, 71), ve které bychom nalezli poznámky o výskytu vzácnějších rostlin a jejich nalezištích, nově nalezených rostlinách, popř. vymizení nebo znovuobjevení některých druhů rostlin. V Moravském krasu a na území města Brna botanizoval od roku 1939 a v práci uvádí i své floristické příspěvky z let 1948, 1949, 1950, 1952 a 1988. Doklady většiny rostlin uvedených v této práci jsou uloženy v BRNU, BRNM nebo herbáři p. Müllera. V roce 1996 nalezl SV od obce Mokrá u silnice V od drtiče kamene ve vápencovém velkolomu pryšec srpovitý (Euphorbia falcata, C2t), dále se zmiňuje o přesazení kosatce trávovitého (Iris graminea, C2b) na příkré svahy Horákovského lesa u Podolí p. Heinzelem (1863), kde prý velmi dobře rostl. Jako nový druh pro fytogeografický okres Moravský kras popisuje kerblík třebuli (Anthriscus cerefolium), který nalezl 17. května 1989 ve výslunné akátině pod zbytky Horákovského hradu v údolí Říčky u Líšně. Zde také sebral do herbáře zapaličku největší (Tordylium maximum, C1t), rostlinu z okruhu máku pochybného (Papaver dubium agg.) a zemědým Schleicherův (Fumaria schleicheri, C4a).

V práci Zdeňky Lososové (LOSOSOVÁ 2003: 27, 29, 35, 37, 39), která se zabývá rozšířením pěti ohrožených druhů plevelů na jižní Moravě, bylo pro území doloženo několik druhů polních plevelů. Pro zjištění výskytu vybraných druhů plevelů byly studovány hlavní moravské herbáře. V okolí obce Velatice byl nalezen zběhovec trojklanný (Ajuga chamaepitys) – Vlašilová 1968 BRNU, prorostlík okrouhlolistý (Bupleurum rotundifolium, C1t) – Švestka 1926 BRNM, Kühn 1983 BRNU, dejvorec velkoplodý (Caucalis platycarpos) – Dvořák 1964 BRNU, Hanousek 1978 BRNU, a černucha rolní (Nigella arvensis, C1t) – Skýva 1925 BRNM. Také pro svůj výzkum rozšíření protěže žlutobílé (Pseudognaphalium luteoalbum,

C1t), studoval herbářové položky i Daniel Hrčka (HRČKA 2004: 171, 172, 181). Z herbářových položek tohoto kriticky ohroženého druhu české květeny uvádí

37

4 lokality v území. První je Brno: v lesnatém údolí u obce Mokrá, 400 m (Veselý 1925 PR, LIM, HR, OP, PRC; Švestka 1927 in Podpěra 1935: 134); dále Brno: obec Mokrá, lesní niva s písčitým substrátem, 400 m (Švestka 1927 BRNM); Brno u Horákova (Bílý s. a. BRNM); a Horákov: les Samostřípka [5 km ZJZ od obce] (Bílý 1913 BRNM). Ve 4. seriálovém titulu Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae časopisu

Zprávy České botanické společnosti (HADINEC 2005: 83, 144) je uveden nález 70 jedinců hlaváčku plamenného (Adonis flammea, C1t) v obci Podolí u Brna (na jižním úbočí hlavní části PP Horka, asi 1,13 km J od kostela, spodní, mechanicky narušenější část jižně orientovaného stepního svahu, pod nímž je pole vojtěšky). Dalším nalezeným druhem je kozlíček kýlnatý (Valerianella carinata, C2r) v populaci desítek jedinců v obci Mokrá-Horákov (asi 380 m ZJZ od kaple v Horákově, krátký prudký jižně orientovaný travnatý svah pod polem nad silnicí). Herbářové doklady obou druhů jsou uloženy v BRNU. V projektu Optimalizace sítě maloplošných zvláště chráněných území v České republice (SLAVÍK 2006: 4–18, 32–33, 38–39) bylo cílem v letech 2003–2005 zpracovat seznam návrhů lokalit s hodnotnými biotopy, které leží mimo NP a CHKO, EVL a MZCHÚ. Tento seznam byl předán místně příslušným orgánům ochrany přírody (krajským a újezdním úřadům a měl by být jedním z hlavních podkladů pro vyhlášení nových MZCHÚ v těchto správních jednotkách. Jednou z tzv. biotopových lokalit je i lokalita pod kódem CZ0626362 – Mokerský les. Tuto lokalitu tvoří lesní komplex kolem vápencového lomu nad obcí Mokrá, rozloha této lokality je 104,12 ha a předmět ochrany by byly biotopy: S1.1, L3.3A, L3.3C. Dominantním biotopem této lokality jsou karpatské dubohabřiny (Carici pilosae- Carpinetum) s některými prvky hercynských dubohabřiny. Výchozy vápencového podloží v lesích – škrapy hostí štěrbinovou vegetaci vápnitých skal a drolin. Na severu na lokalitu navazuje PR Údolí Říčky. Vzácnými druhy rostlin této lokality z kategorie C3 jsou: vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a plicník měkký (Pulmonaria mollis); z kategorie C4a: kamejka modronachová (Buglossoides purpurocaerulea), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), dřín jarní (Cornus mas), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), jeřáb břek (Sorbus torminalis), a violka divotvárná (Viola mirabilis);

38 a bez kategorie ohrožení: lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosus) a prvosenka jarní (Primula veris). V červenci 2006 probíhal ve Slavkově u Brna floristický kurs České botanické společnosti (GRULICH 2007: 1–2, 5–7, 17, 24–56). Exkurzní trasy pokryly území východně od Brna, mezi Šlapanicemi a Střílkami. Trasy sestavil Vít Grulich. Exkurze floristického kursu v rámci fytochorionu 20b Hustopečská pahorkatina navštívily teplé okraje Drahanské vrchoviny v okolí obcí Velatice, Podolí a Bedřichovice. Konkrétně jde o lokality pod čísly 201–205, zapsané K. Fajmonem (Podolí: polní cesta mezi silnicí kolem rezervace Vinohrady; Velatice: okraj a příkop silnice u rezervace Vinohrady; Velatice: rezervace Vinohrady, mírně ruderalizovaná JZ orientovaná stepní stráňka; Velatice: okolní pěšiny a polní cesty vedoucí od příjezdové silnice do Velatic Z směrem k rezervaci Vinohrady (rovnoběžně se žlutou turistickou značkou, o něco severněji), světlé teplomilné sady, křoviny, okraje polí; Velatice: rezervace Velatická slepencová stráň, prudce svažitá Z orientovaná stepní stráňka s mělkou půdou a skalními výchozy na slepenci, ve spodní části ruderalizovaný suťový les). Na těchto lokalitách bylo nalezeno 140 druhů cévnatých rostlin, z toho 39 červeného seznamu, např.: řebříček štětinolistý (Achillea setacea, C3), česnek žlutý pravý (Allium flavum subsp. flavum, C3), česnek kulovitý pravý (Allium rotundum subsp. rotundum, C3), rmen rakouský (Cota austriaca, C3), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum, C4a), hvězdnice zlatovlásek (Galatella linosyris, C3), kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis, C3), zvonek moravský (Campanula moravica, C3), ostřice drobná (Carex supina, C3), chrpa chlumní (Centaurea triumfetti, C3), voskovka menší (Cerinthe minor, C4a), čilimník řezenský (Chamaecytisus ratisbonensis, C4a), radyk prutnatý (Chondrilla juncea, C3), skalník černoplodý (Cotoneaster laxiflorus, C2r), hvozdík Pontederův (Dianthus pontederae, C4a), trýzel vonný (Erysimum odoratum, C3), večernice smutná (Hesperis tristis, C2b), blín černý (Hyoscyamus niger, C3), kosatec nízký pravý (Iris pumila subsp. pumila, C2r), sléz nizounký (Malva pusilla, C2t), strdivka sedmihradská pravá (Melica transsilvanica subsp. transsilvanica, C4a), modřenec chocholatý (Muscari comosum, C3), pipla osmahlá (Nonea pulla, C4a), záraza bílá pravá (Orobanche alba subsp. alba, C3), mochna písečná (Potentilla incana, C4a), rozrazil klasnatý (Veronica spicata subsp. spicata, C4a), zblochanec oddálený (Puccinellia distans, C1t), koniklec velkokvětý pravý (Pulsatilla grandis subsp. grandis, C2b), hadí mord

39 rakouský (Scorzonera austriaca, C4a), sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum, C3), sesel sivý (Seseli osseum, C4a), silenka ušnice (Silene otites, C3), kavyl vláskovitý (Stipa capillata, C4a), kavyl tenkolistý (Stipa tirsa, C2b), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys, C4a), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus, C4a), mateřídouška časná pravá (Thymus praecox subsp. praecox, C4a), divizna jižní rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum, C4a) a rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata, C4a). Ve 10. seriálovém titulu Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae časopisu

Zprávy České botanické společnosti (HADINEC & LUSTYK 2012: 121) je publikován nález dvou jedinců mordovky písečné (Phelipanche arenaria, C2b) v jednom trsu pelyňku ladního (Artemisia campestris) v obci Velatice na okraji xerotermní stráňky 0,8 km J od kostela v obci. Poslední inventarizační průzkum PP Velatická slepencová stráň byl proveden v roce 2012 panem RNDr. Vojtěchem Sedláčkem (SEDLÁČEK 2012: 1–8, včetně příloh). V práci jsou kompletně shrnuty údaje o této přírodní památce (přírodní poměry, metodika sběru dat, charakteristika dílčích ploch, přehled nalezených taxonů, zhodnocení flóry, vegetační charakteristika a doporučení k budoucí péči o tuto lokalitu a 23 stran příloh). Zdejší květena zmapovaná panem Sedláčkem čítá 151 druhů cévnatých rostlin, z toho 8 zvláště chráněných druhů: kosatec nízký pravý (Iris pumila subsp. pumila), koniklec velkokvětý pravý (Pulsatilla grandis subsp. grandis), lomikámen trojprstý (Saxifraga tridactylites), kavyl tenkolistý (Stipa tirsa), hvězdnice zlatovlásek (Galatella linosyris), kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis), chrpa chlumní (Centaurea triumfetti) a dřín jarní (Cornus mas). Mimo tyto druhy bylo nalezených dalších 30 druhů rostlin červeného sezamu. Byly zde zapsány 2 fytocenologické snímky. Zapsaná společenstva spadají do svazu Festucion valesiacae (asociace Festuco valesiacae-Stipetum capillatae). V PP U staré vápenice proběhl inventarizační průzkum naposledy v roce 2013 (FRIEDL 2013: 1–81, včetně příloh). Inventarizační průzkum byl proveden velice podrobně. Území bylo rozděleno na 24 floristických segmentů. a v nich byl pořízen seznam všech druhů cévnatých rostlin. U ohrožených druhů byla sledována i početnost populace a uveden je i status ohrožení, v tabulkách je uváděn i typ biotopu daného segmentu. Nejdůležitější částí práce jsou nejrůznější tabulky s údaji o nalezených druzích a také mapové přílohy se zanesenými body ohrožených druhů rostlin. Nebyly zde

40 zapisovány fytocenologické snímky, ale dle mého názoru je vypracovaný inventarizační průzkum mnohem podrobnější a obsáhlejší než inventarizační průzkumy v dalších dvou přírodních památkách. Celkem bylo tedy nalezeno 196 druhů rostlin (z toho 42 druhů dřevin). Nalezeno bylo 44 ohrožených druhů rostlin. Z kategorie C2b je to okrotice červená (Cephalanthera rubra) a jeřáb muk (Sorbus aria), z kategorie C3 ohrožené ostřice Micheliova (Carex michelii), ostřice tlapkatá (Carex rhizina), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), třemdava bílá (Dictamnus albus), pryšec mnohobarvý (Euphorbia epithymoides), huseník chudokvětý (Fourraea alpina), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), popenec chlupatý (Glechoma hirsuta), jabloň lesní (Malus sylvestris), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), plicník měkký (Pulmonaria mollis), klokoč zpeřený (Staphylea pinnata), vikev hrachovitá (Vicia pisiformis) a dále druhy zranitelné. Také nejnověji vypracovaný inventarizační průzkum PP Vinohrady byl proveden v roce 2014 panem RNDr. Vojtěchem Sedláčkem (SEDLÁČEK 2014: 1–8, včetně příloh). V práci jsou kompletně shrnuty údaje o této přírodní památce (přírodní poměry, metodika sběru dat, charakteristika dílčích ploch, přehled nalezených taxonů, zhodnocení flóry, vegetační charakteristika a doporučení k budoucí péči o tuto lokalitu a 31 stran příloh). Práce také srovnává nálezy s nálezy uvedené v předchozím inventarizačním průzkumem provedeným v roce 1992 Františkem Kühnem. V roce 2014 zde bylo nalezeno 187 druhů cévnatých rostlin, z toho 4 zvláště chráněné druhy: kosatec nízký pravý (Iris pumila subsp. pumila), koniklec velkokvětý pravý (Pulsatilla grandis subsp. grandis), kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis) a dřín jarní (Cornus mas). Mimo tyto druhy bylo nalezeno dalších 34 druhů z červeného seznamu. Také zde byly zapsány 3 fytocenologické snímky. Rostlinná společenstva zde spadají do svazu Festucion valesiacae. Mapování biotopů České republiky vzniklo z podnětu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která byla v České republice pověřena přípravou podkladů pro vytvoření národního návrhu evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000. Vymezení jednotlivých biotopů je převážně založeno na fytocenologické (curyšsko- montpellierské) klasifikaci vegetace. Mapování biotopů proběhlo podle metodiky vydané AOPK ČR. První, základní mapování proběhlo v letech 2001–2004 a jeho výsledky byly shrnuty do tzv. vrstvy mapování biotopů, tedy databáze

41 v geografickém informačním systému obsahující základní údaje o biotopech a jejich rozšíření na území České republiky. Od roku 2006 probíhají tzv. aktualizace vrstvy mapování biotopů, při kterých je každoročně znovu zmapována zhruba jedna dvanáctina území České republiky. Podle nejnovějšího mapování biotopů se ve vymezeném území nachází celkem 30 typů biotopů (viz kapitola 2.8 Biota), z toho 23 přírodních nebo přírodě blízkých a 7 biotopů silně ovlivněných člověkem. Jižní

část vymezeného je zmapovaná velice málo (CHYTRÝ et al. 2010: 7–20, 29–31, 34–37, 39–41, 118–122, 165–168, 175–177, 205–219, 258–260, 270–272, 278–281, 284– 297, 305–308, 317–323 a 360–363).

V České národní fytocenologické databázi (v textu níže zkratka ČNFD), (CHYTRÝ

& RAFAJOVÁ 2003) je ve zkoumaném území a jeho blízkém okolí zapsáno celkem 88 fytocenologických snímků, z toho 35 se nachází přímo ve vymezeném území. Největší koncentrace zapsaných snímků je v přírodní rezervaci Velký Hornek a jeho okolí, dále kolem koryta řeky Říčky, další snímky jsou v PP Vinohrady a východně od obce Velatice, 6 snímků je v okolí lomu v obci Mokrá. Nejčastějšími typy vegetace doložené fytocenologickými snímky jsou THD01 Festuco valesiacae-Stipetum capillatae, LBF01 Aceri-Tilietum, LBB01 Galio sylvatici-Carpinetum betuli a LBF02 Mercuriali perennis-Fraxinetum excelsioris. Čísla snímků nacházejících se ve vymezeném území jsou: 109086, 109087, 109088, 109089, 109090, 109091, 109092, 109093 (A. Ryznarová); 119785, 119786 (K. Helánová); 183162, 183163, 183164, 183169 (I. Axmanová = Veselá); 313055, 313056, 313057 (V. Sedláček); 400978, 402283, 402284, 404239, 404253, 404254 (M. Chytrý); 402583, 402584 (J. Unar); 427621, 427626, 427630 (F. Grüll); 430932 (M. Husová); 473028 (Z. Lososová); 482107 (Z. Otýpková); 510006, 510022, 510090 a 510144 (D. Michalcová = Holubová), (viz v mapě na CD v Příloze 4). Snímky 402284 a 402283 reprezentují prameništní vegetaci, kterou jsem já při průzkumu území nezaznamenal. První snímek je přiřazen asociaci RAA02 Cardamino amarae- Chrysosplenietum alternifolii, druhý RAA03 Pellio epiphyllae-Chrysosplenietum oppositifolii. Podrobnější informace o snímcích z ČNFD jsou uvedeny v jednotlivých podkapitolách kapitoly 4. Snímky převzaté z ČNFD jsou uloženy na CD v Příloze 4. Přesný počet herbářových položek uložených v BRNU, které byly sebrány ve vymezeném území není znám, protože ne všechny položky jsou zapsány v elektronické databázi a pokud ano, scheda nemusí obsahovat přesnou lokalitu,

42 tudíž to znesnadňuje až znemožňuje nalezení všech herbářových položek uvedených v databázi. Dohromady je v BRNU databázovaných položek s přesnou lokalitou týkající se zkoumané oblasti 137 (37 z Mokré-Horákova a jejich okolí, 30 z Podolí a jejího okolí, 68 z Velatic a jejich okolí, a 2 z údolí Říčky; viz CD v Příloha 2). Sběry jsou z let 1903–2014. Nejstarší sebraná položka je z roku 1903 od R. Weigharta, který v intravilánu obce Podolí (mimo mé vymezené území) nalezl myší ocásek nejmenší (Myosurus minimus). Sbírali zde D. Dvořák, P. Filippov, F. Grüll, J. Hanousek, J. Hruby, M. Chytrý, F. Kühn, M. Nejezchlebová, Z. Otýpková, J. Palík, J. Podpěra, O. Rotreklová, R. Řepka, F. Skyva, S. Staňek, M. Šenkýř, G. Širjaev, J. Špaček, F. Švestka, M. Vymazalová, T. Vymyslický a D. Zelený. Nejvíce nálezů je v BRNU od K. Fajmona (napříč celým územím) a od K. Vlašicové (z okolí Velatic). Zajímavé jsou nálezy: protěž žlutobílá (Pseudognaphalium luteoalbum, C1t), kozlíček kýlnatý (Valerianella carinata, C2r) z obce Mokrá-Horákov, hlaváček plamenný (Adonis flammea, C1t) z Podolí a hořinka východní (Conringia orientalis, C1t) z Velatic (https://herbarium.univie.ac.at/database/search.php).

43

3 METODIKA

3.1 Floristický a vegetační průzkum, sběr a zpracování dat Průzkum území, fytocenologické snímkování a sběr terénních dat proběhl od března do srpna 2018. Stěžejní činností bylo pořizování fytocenologických snímků vybraných typů vegetace, floristický průzkum území a sběr rostlin do dokladového herbáře. Snímkování vybraných typů vegetace bylo uskutečněno od května 2018 do srpna 2018. Při tvorbě snímků byly používány metody curyšsko-montpellierské školy. Pro určení pokryvnosti byla použita rozšířená devítičlenná Braun-Blanquetova stupnice abundance a dominance (VAN DER MAAREL 1979; MORAVEC et al. 1994: 79–81). Protože hlavním cílem práce je zachytit co nejvíce typů biotopů, byly místa pro tvorbu snímků vybírána tak, aby zachytila co nejvíce možných typů vegetace vybraného území bez ohledu, jestli je biotop přírodní nebo ne. Velikost snímků jsem mnohdy musel upravit tak, aby byl ve snímku zachycen homogenní porost. Nesrovnával jsem druhovou bohatost zapsaných snímků s jinými, tudíž nemusely být všechny stejně velké. Snímky nebyly také vždy ve tvaru čtverce, ale např. u biotopů liniového charakteru, měly tvar obdélníku s různě velkými stranami (2 × 5 m, 1 x 8 m, 2 x 8 m apod.). Snímky lučních biotopů a různé typy trávníků a také lesní lemy měly tvar čtverce o stranách 4 × 4 m (16 m2). Až na výjimky byly všechny lesní snímky stejně velké, jejich plocha byla vymezena čtvercem o velikosti stran 10 m (100 m2). Výjimkou byly lužní lesy, které měly místy liniový charakter a místy to byly jen fragmenty na ploše menší než 100 m2. Plochou nejmenší snímky jsou snímky štěrbinové vegetace skal a drolin a sešlapávaná a efemerní vegetace. Tyto snímky mají vyměřenou plochu buď ve tvaru čtverce nebo obdélníku s různě velkými stranami a plochou nejčastěji 3 m2 či 1 m2. Při snímkování jsem využíval svůj chytrý telefon s funkcemi kompasu, sklonoměru, aplikaci Mapy.cz s funkcí zapisování zeměpisných souřadnic GISovou aplikaci SW Maps – GIS & Data Collector a aplikaci na přibližné měření výšky objektu Clinometer. Aplikace jsou volně stažitelné na adresách: ▪ https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.seznam.mapy ▪ https://play.google.com/store/apps/details?id=np.com.softwel.swmaps ▪ https://play.google.com/store/apps/details?id=com.plaincode.clinometer

44

Fotografie snímků byly také pořízeny stejným mobilním telefonem, většinou ze tří míst (Příloha 2). Fotografie použité v této práci jsou tedy mé vlastní. Pro vymezení plochy jsem využíval pásmo, stavební provázek s předem připravenými oky po 4 a 10 metrech (nejčastěji snímky 16 m2 a 100 m2) a 4 dřevěné kolíky (obr. 12). Hloubka půdy byla zjišťována pomocí přístroje na měření hloubky půdy (šroubovák s vyznačenou stupnicí po 1 cm s rozsahem do 30 cm). Měření probíhalo 9 ti vpichy na vytyčené ploše. Pro určení pH půdy jsem také odebral pomocí skládacího rýče vzorky půdy ze čtyř míst vytýčené plochy, většinou z hloubky 5–15 cm, v mělkých půdách 4 cm a u jednoho případu suťového lesa (kvůli balvanům) jen z hloubky 1 cm. Poté jsem z nich vytvořil směsný vzorek v ZIPovém plastovém sáčku s kódem snímku (MB001 apod.). Vzorky půdy byly poté vysušeny při teplotě 60 °C. V laboratoři pro půdní analýzy jsem vzorky zhomogenizoval (přesetím přes síto s oky 0,25 mm), poté jsem 8 g půdy (podle postupu 2 díly půdy a 5 dílů vody) nasypal do plastových kelímků, označených kódem snímku. Poté jsem přidal 20 ml destilované vody a směs promíchal plastovou lžičkou a dal do digitální orbitální třepačky typu PSU-10i (výrobce Biosan) na 5 minut při 280 otáčkách. Po 18 hodinách jsem změřil pH připravených vzorků půdy. Pro určení pH byl použit přístroj pH/ORP/T meter EDGE od společnosti Hanna Instruments. Směs měla teplotu ± 22 °C. V některých případech (suťové lesy, pěchavové trávníky a štěrbinová vegetace skal a drolin) vzorky půdy nešlo odebrat, zejména lokality s velkou pokryvností balvanů a suti. Celkem šlo o 6 snímků, u kterých nebylo určováno pH. Z těchto lokalit buď žádné vzorky odebrány nebyly nebo byly odebrány vzorky horniny pro případné určení pH. Součástí této práce je i dokladový herbář čítající 240 položek. Rostliny byly pro zachování všech důležitých částí a z estetických důvodů zakládány do novinových košilek a mezi kartóny již v terénu. Poté se dosušovaly v sušičce na rostliny v přízemí koridoru A32 (prostory herbáře BRNU). Položky jsou uloženy v herbáři Masarykovy univerzity (BRNU). Herbářové položky jsem determinoval buď sám pomocí Klíče ke květeně České republiky (KUBÁT et al. 2002) nebo s pomocí konzultanta této práce Ing. Jiřího Danihelky, Ph.D. a jiných odborníků. Mechorosty jsem sbíral do papírových sáčku s označením lokality. Dále byly nasbírané mechorosty determinovány 3. 11. 2018 a 16. 11. 2018 na bryologickém

45 determinační cvičení, pod vedením RNDr. Svatava Kubešové. Všechny nalezené taxony byly herbarizovány a uloženy v BRNU. Nalezeno bylo 37 taxonů mechorostů. Lišejníky byly také sbírány i určeny, ale nebyly zapisovány do seznamu druhů v programu TURBOVEG, ani herbarizovány. V BRNU je tedy uloženo 99 herbářových položek mechorostů s označením MBb18/001–099. V Příloze 4 na CD na mapě nejsou zaznačeny sběry mechorostů (ale lokality korelují se zapsanými fytocenologickými snímky). Zápisy fytocenologických snímků byly přepsány do programu TURBOVEG

(HENNEKENS & SCHAMINÉE 2001: 589–591) a poté exportovány do programu JUICE 7.0

(TICHÝ 2002: 451–453). Před samotnou analýzou bylo názvosloví druhů ve snímcích sjednoceno podle nomenklatury uvedené v aktuálním seznamu druhů České republiky cévnatých rostlin (DANIHELKA et al. 2012: 666–799). Poté byly snímky vyhodnoceny pomocí expertního systému k Vegetaci České republiky (CHYTRÝ et al. 2007, 2009, 2013), který vyhodnocuje příslušnost snímku ke společenstvu na základě jeho formální definice, dále u méně vyhraněných porostů na základě numerické podobnosti (funkce Frequence Positive fidelity Index (TICHÝ 2005: 67–72)) s jasně zařaditelnými snímky z téhož souboru. V kapitole 4.1 byly všechny snímky s použitím expertního systému (KOČÍ et al. 2003: 601–610; TICHÝ 2005: 67–72) v programu JUICE 7.0 rozřazeny do asociací, ty byly zařazeny do vyšších jednotek uvedených v čtyřdílné publikaci Vegetace České republiky a charakterizovány. Součástí charakteristiky vegetačních jednotek je výčet diagnostických, konstantních a dominantních taxonů rostlin. Za diagnostické taxony považuji ty, které měly Fidelity Index >0,2. Tučně zvýrazněné druhy jsou silně signifikantní (Fidelity Index >0,4). Pro porovnání nároků rostlin na teplo, světlo, sucho, půdní reakci a živiny mezi jednotlivými snímky jsem nejprve přiřadil k druhům ze snímků Ellenbergovské indikační hodnoty (CHYTRÝ et al. 2018: 83–103). Pro absenci ekologických hodnot některých druhů v textovém dokumentu jsem nevyužil Ellenbergovy indikační hodnoty, ale již výše zmíněné Ellenbergovské indikační hodnoty. Z těchto hodnot jsem pro každý snímek spočítal v programu JUICE průměrnou hodnotu. V programu RStudio jsem testoval, zda se tyto hodnoty významně liší mezi stanovenými vegetačními typy. Použil jsem analýzu variance (ANOVA) s Tukeyho post-hoc testy pro nestejně velké skupiny dat.

46

Pro vizualizaci rozdílů v druhovém složení mezi jednotlivými snímky jsem použil ordinaci, metodu nemetrického mnohorozměrného škálování (Non-metric multidimensional Scaling = NMDS). Tato metoda je výhodná pro data s odlehlými hodnotami (http://portal.matematickabiologie.cz). Z toho důvodu jsem ji použil. Pro výpočet vzdáleností mezi snímky v ordinačním diagramu byly použity zlogaritmované hodnoty pokryvností a byla použita metoda nepodobnosti Bray- Curtis. Hodnota stresu výsledné ordinace byla 8,8 % (0,08812728), tato hodnota je nižší než 30 %, tudíž je výsledek uspokojující. Snímky, náležející k rozdílným vegetačním typům jsou označeny barevně. Do ordinačního diagramu jsem pasivně proložil průměrné Ellebergovské hodnoty a další proměnné prostředí (kapitola 4.1.9) pro znázornění rozdílných ekologických nároků vegetačních typů, dále tyto hodnoty uvádím u každého snímku v souhrnné fytocenologické tabulce spolu s údaji o naměřeném pH a ostatními údaji o lokalitě (Příloha 2). Pro doplnění byl použita analýza rozptylu (ANOVA a Kruskalův-Wallisův neparamerický test) a Tukeyho HSD (honestly significant difference) post–hoc test pro zjištění významného rozdílu mezi skupinami, abych zjistil, jak se od sebe vzájemně odlišují jednotlivé typy vegetace v závislosti na jednotlivých proměnných prostředí (viz boxploty v kapitole 4.1.9). Avšak jde jen o jakési doplnění, protože ANOVA ani Tukeyho test nejsou vhodné pro použitý typ dat vzhledem k špatné normalitě a variabilitě dat ve snímcích (LEPŠ

& ŠMILAUER 2016: 152, 162–163, 165). Součástí CD v Příloze 2 jsou skripty provedených analýz, součástí CD jsou i tabulky proměnných prostředí a ploch potřebné pro práci v programu RStudio. Součástí této práce je i komentovaný přehled nalezených druhů rostlin, které jsou uvedeny v Červeném seznamu ohrožených druhů rostlin České republiky (GRULICH 2012), (kapitola 4.2). U taxonů jsou uvedeny také čeledě podle taxonomického systému APG III (THE ANGIOSPERM PHYLOGENY GROUP 2009) a status ohrožení podle Grulicha (2012). Do výčtu nalezených chráněných taxonů níže jsem zařadil i taxony Primula veris a Epipactis helleborine agg. Primula veris se v české republice vyskytuje ve dvou poddruzích – P. veris subsp. veris (C4a) a P. veris subsp. canescens (C4b). Nalezení jedinci prvosenky jarní byly determinovány na úroveň druhu, lze ale předpokládat že nalezení jedinci spadají do poddruhu prvosenky jarní pravé. Dalším taxonem je Epipactis helleborine agg., ten sice není uveden v Červeném seznamu, ale zástupci čeledě Orchidaceae jsou v České republice obecně ohrožené

47 a chráněné, proto jej uvádím i zde. Některé chráněné druhy rostlin jsou zaneseny v mapě, která je součástí Přílohy 4. Všechny rostliny (krom triviálních a základních z pohledu determinace) nalezené ve fytocenologických snímcích jsem dokladoval herbářovými položkami, které po kontrole nebyly uchovávány. U takto sebraných herbářových položek správnost determinace potvrdili, či vyvrátili a determinovali osobně Ing. Jiří Danihelka, Ph.D., či doc. RNDr. Vít Grulich, CSc. Hlavičková data a zápisy jednotlivých fytocenologických snímků zmíněných v textu, jsou k dispozici na CD v Příloze 4. V kapitole 4.3 uvádím krátký přehled nalezených invazních druhů rostlin (PYŠEK et al. 2012). V Příloze 1 naleznete kompletní výčet všech nalezených taxonů rostlin a mechorostů, v Příloze 2 ordinační diagramy, v Příloze 3 fotografie jednotlivých fytocenologických snímků a v Příloze 4 CD disk se soubory použitými pro tuto práci (viz seznam souborů na CD v příloze 4).

3.2 Použitá nomenklatura Názvosloví vyšších rostlin uvedených v této práci jsou založeny na nomenklatuře uvedené v aktuálním seznamu druhů České republiky cévnatých rostlin (DANIHELKA et al. 2012: 666–799) a názvosloví mechorostů (a názvy mechorostů na schedách herbářových položek) podle Seznamu a červeného seznamu mechorostů (KUČERA

& VÁŇA 2005). V programu TURBOVEG je pro názvosloví taxonů použit species listu „Czechia_Slovakia_2018“ a v programu JUICE 7.0 soubor „DANIHELKA2012“. Na schedách herbářových položek jsou názvy taxonů podle nomenklatury, používané systémem herbáře BRNU. Názvy vegetačních jednotek jsou pojmenovány podle kompendia Vegetace České republiky (CHYTRÝ et al. 2007, 2009, 2013). Mimo jiné, tato klasifikace je uvedena na webové stránce Pladias (http://www.pladias.cz/vegetation/), která vychází z výše uvedené publikace.

48

3.3 Seznam použitých zkratek a symbolů Zkratky jsou řazeny primárně tematicky.

ČR Česká republika

AOPK Agentura ochrany přírody a krajiny

NP národní park

CHKO chráněná krajinná oblast

EVL evropsky významná lokalita

MZCHÚ maloplošně zvláště chráněná území

PP přírodní památka

SPR státní přírodní rezervace

ČBS Česká botanická společnost

J jih

JZ jihozápad

ZJZ západojihozápad

V východ

SV severovýchod

PR herbář Botanického oddělení Přírodovědeckého muzea Národního

muzea v Praze

PRC herbář Katedry botaniky přírodovědecké fakulty UK v Praze

BRNM herbář botanického oddělení Moravského zemského muzea v Brně

BRNU herbář katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Masarykovy

univerzity v Brně

OP herbář botanického pracoviště Slezského zemského muzea v Opavě

HR herbář Muzea východních Čech v Hradci Králové

LIM herbář Severočeského muzea v Liberci

49

4 VÝSLEDKY PRŮZKUMU ÚZEMÍ A DISKUZE

4.1 Vegetace Hlavním cílem této práce bylo charakterizovat vegetaci vymezeného území. Pro tento účel bylo zapsáno 57 fytocenologických snímků (obr. 12). Jednotlivé snímky byly expertním systémem k Vegetaci ČR zařazeny do 31 asociací, 22 svazů a 12 tříd. V území převládají listnaté lesy s převažujícím dubem zimním (Quercus petraea agg.) a habrem obecným (Carpinus betulus) a lány polí s ostrůvky křovin a ruderální a plevelovou vegetací v jižní části území. V textu níže naleznete charakteristiku jednotlivých vegetačních typů. Popis každé třídy je strukturován pomocí odstavců obsahující 1. výčet diagnostických, konstantních a dominantních taxonů popisované třídy (v pořadí stromového, keřového, bylinného a mechového patra) 2. popis a charakteristiku třídy 3. soupis zapsaných fytocenologických snímků zařazených do asociace spadající do dané třídy 4. výčet typických druhů uvedených asociací 5. rozšíření popisované třídy ve vymezeném území, popř. zmínka o zajímavějších taxonech vyskytujících se v porostech popisovaného typu vegetace 6. výčet snímků zapsaných v ČNFD ve vymezeném území k danému typu vegetace a zařazení do typu vegetace buď převzaté z ČNFD či zařazené expetrním systémem (jen u snímků, u nichž zařazení chybělo) 7. popis lokalit zapasaných snímků 8. zkrácená synoptická tabulka diagnostických taxonů (tab. 3) Pro přehlednost zde uvádím syntaxonomický přehled vegetačních jednotek použitých v textu níže (tučné číslo za českým názvem vegetační jednotky označuje číslo fytocenologického snímku):

50

Travinná a keříčková vegetace Třída: TD Molinio-Arrhenatheretea – Louky a mezofilní pastviny Svaz: TDA Arrhenatherion elatioris – Mezofilní ovsíkové a kostřavové louky Asociace: TDA01 Pastinaco sativae-Arrhenatheretum elatioris – Eutrofní ovsíkové louky 7 TDA02 Ranunculo bulbosi-Arrhenatheretum elatioris – Suché ovsíkové louky 1 Svaz: TDC Cynosurion cristati – Poháňkové pastviny a sešlapávané trávníky Asociace: TDC03 Lolietum perennis – Vytrvalá travinná vegetace sešlapávaných míst 35 Třída: TH Festuco-Brometea – Suché trávníky Svaz: THA Alysso-Festucion pallentis – Hercynská skalní vegetace s kostřavou sivou Asociace: THA03 Sedo albi-Allietum montani – Skalní vegetace s česnekem šerým horským 29 Svaz: THD Festucion valesiacae – Úzkolisté suché trávníky Asociace: THD01 Festuco valesiacae-Stipetum capillatae – Stepní pastviny s kostřavou walliskou a kavylem vláskovitým 2, 3, 4 THD03 Festuco rupicolae-Caricetum humilis – Úzkolisté suché trávníky s kostřavou žlábkatou a ostřicí nízkou 6 Svaz: THH Geranion sanguinei – Suché bylinné lemy Asociace: THH01 Geranio sanguinei-Trifolietum alpestris – Lemy s kakostem krvavým 28 THH02 Geranio sanguinei-Dictamnetum albae – Lemy s třemdavou bílou 26 Ruderální a plevelová vegetace Třída: XA Polygono arenastri-Poëtea annuae – Vegetace sešlapávaných stanovišť Svaz: XAA Coronopodo-Polygonion arenastri – Jednoletá sešlapávaná vegetace suchých stanovišť Asociace: XAA01 Polygonetum arenastri – Sešlapávaná vegetace s truskavcem obecným 57 Třída: XB Stellarietea mediae – Jednoletá vegetace polních plevelů a ruderálních stanovišť Svaz: XBG Atriplicion – Ruderální vegetace vzpřímených jednoletých bylin

51

Asociace: XBG07 Sisymbrietum loeselii – Ruderální vegetace s hulevníkem Loeselovým 33 Svaz: XBH Sisymbrion officinalis – Ruderální vegetace ozimých terofytních trav Asociace: XBH02 Hordeo murini-Brometum sterilis – Ruderální trávníky se sveřepem jalovým 34 Třída: XC Artemisietea vulgaris – Suchomilná ruderální vegetace s dvouletými a vytrvalými druhy Svaz: XCB Dauco carotae-Melilotion – Ruderální vegetace dvouletých až víceletých druhů na mělkých kamenitých substrátech Asociace: XCB07 Tanaceto vulgaris-Artemisietum vulgaris – Ruderální vegetace s vratičem obecným a pelyňkem černobýlem 42 Svaz: XCC Convolvulo arvensis-Elytrigion repentis – Vytrvalá ruderální vegetace na suchých nebo periodicky vysychavých půdách Asociace: XCC02 Falcario vulgaris-Elytrigietum repentis – Ruderální vegetace se srpkem obecným 5, 8 Třída: XD Galio-Urticetea – Nitrofilní vytrvalá vegetace vlhkých a mezických stanovišť Svaz: XDC Impatienti noli-tangere-Stachyion sylvaticae – Nitrofilní bylinná vegetace lesních lemů, světlin a pasek Asociace: XDC02 Epilobio montani-Geranietum robertiani – Nitrofilní lemová vegetace s kakostem smrdutým 27 XDC05 Urtico dioicae-Parietarietum officinalis – Nitrofilní bylinná vegetace s drnavcem lékařským 41 Třída: XE Epilobietea angustifolii – Bylinná vegetace pasek a narušovaných stanovišť v lesním prostředí Svaz: XEA Fragarion vescae – Bylinná vegetace pasek a narušovaných stanovišť v lesním prostředí Asociace: XEA03 Rubo idaei-Calamagrostietum arundinaceae – Vegetace narušovaných stanovišť s třtinou rákosovitou 44 Skalní a suťová vegetace Třída: SA Asplenietea trichomanis – Vegetace skal, zdí a stabilizovaných sutí Svaz: SAA Cystopteridion – Štěrbinová vegetace bazických skal Asociace: SAA01 Cystopteridetum fragilis – Vegetace stinných vápencových skal s puchýřníkem křehkým a sleziníkem zeleným 30 Svaz: SAC Asplenion septentrionalis – Štěrbinová vegetace kyselých skal Asociace: SAC03 Asplenio trichomanis-Polypodietum vulgaris – Vegetace stinných silikátových skal s osladičem obecným 31, 52

52

Křovinná vegetace Třída: KB Rhamno-Prunetea – Mezofilní a xerofilní křoviny a akátiny Svaz: KBA Prunion fruticosae – Nízké stepní křoviny Asociace: KBA01 Prunetum fruticosae – Stepní křoviny s třešní křovitou 40 Lesní vegetace Třída: LB Carpino-Fagetea – Mezofilní a vlhké opadavé listnaté lesy Svaz: LBA Alnion incanae – Údolní jasanovo-olšové luhy a tvrdé luhy nížinných řek Asociace: LBA04 Stellario nemorum-Alnetum glutinosae – Potoční ptačincové olšiny 47, 49 Svaz: LBB Carpinion betuli – Dubohabrové háje Asociace: LBB01 Galio sylvatici-Carpinetum betuli – Hercynské mezické dubohabřiny 10, 11, 12, 13, 14, 22, 24, 25, 36, 37, 54 LBB02 Stellario holosteae-Carpinetum betuli – Suboceanické vlhké dubohabřiny 19 LBB03 Carici pilosae-Carpinetum betuli – Karpatské dubohabřiny 51 Svaz: LBC Fagion sylvaticae – Květnaté bučiny a jedliny Asociace: LBC03 Carici pilosae-Fagetum sylvaticae – Karpatské ostřicové bučiny 50 Svaz: LBD Sorbo-Fagion sylvaticae – Vápnomilné bučiny Asociace: LBD01 Cephalanthero damasonii-Fagetum sylvaticae – Vápnomilné bučiny 23 Svaz: LBF Tilio platyphylli-Acerion – Suťové a skalní lesy Asociace: LBF01 Aceri-Tilietum – Suťové a skalní javorové lipiny 32, 48 LBF02 Mercuriali perennis-Fraxinetum excelsioris – Suťové javorové jaseniny 43 LBF04 Seslerio albicantis-Tilietum cordatae – Pěchavové skalní lipiny 45

53

Třída: LC Quercetea pubescentis – Teplomilné doubravy Svaz: LCC Quercion petraeae – Acidofilní teplomilné doubravy Asociace: LCC01 Sorbo torminalis-Quercetum – Acidofilní teplomilné doubravy na mělkých půdách 18, 21, 55 Třída: LD Quercetea robori-petraeae – Acidofilní doubravy Svaz: LDA Quercion roboris – Západoevropské a středoevropské acidofilní doubravy Asociace: LDA01 Luzulo luzuloidis-Quercetum petraeae – Mezofilní acidofilní doubravy 9, 15, 16, 20, 38, 39, 46, 53, 56 LDA02 Viscario vulgaris-Quercetum petraeae – Suché acidofilní doubravy 17

54

Obr. 12: Mapa zapsaných fytocenologických snímků (zdroj: https://geoportal.gov.cz, upraveno)

55

4.1.1 Molinio-Arrhenatheretea

Diagnostické druhy: E1: Agrimonia eupatoria subsp. eupatoria, Achillea collina, Anthoxanthum odoratum agg., Arrhenatherum elatius subsp. elatius, Bromus hordeaceus, Cichorium intybus, Cirsium sp., Dactylis glomerata agg., Daucus carota, Euphorbia virgata, Festuca rupicola, Fragaria viridis subsp. viridis, Galium verum agg., Knautia arvensis agg., Lathyrus tuberosus, Leontodon hispidus, Lolium perenne, Lotus corniculatus agg., Medicago lupulina, M. minima, M. sativa agg., Microthlaspi perfoliatum, Nonea pulla, Onobrychis viciifolia agg., Ononis spinosa subsp. spinosa, Plantago lanceolata, P. major, P. media, Poa annua agg., P. pratensis agg., Polygonum aviculare agg., Ranunculus acris, R. polyanthemos, Sanguisorba minor, Scabiosa ochroleuca, Taraxacum sect. Taraxacum, Trifolium campestre, T. pratense, T. repens, Veronica arvensis, V. triphyllos, Vicia hirsuta; E0: Thuidium abietinum var. abietinum, Homalothecium lutescens

Konstantní druhy: E1: Achillea collina

Dominantní druhy: E1: Achillea collina, Fragaria viridis subsp. viridis, Galium verum agg., Lolium perenne, Onobrychis viciifolia agg., Poa pratensis agg. Třída Molinio-Arrhenatheretea zahrnuje vegetaci temperátních evropských západosibiřských luk a pastvin na mezofilních až vlhkých půdách. Pro tuto vegetaci jsou charakteristické vytrvalé trávy a dvouděložné byliny, tvořící hustě zapojené a druhově bohaté porosty. Mechové patro nebývá příliš zapojené a druhově bohaté

(CHYTRÝ et al., 2007, 166). Louky a mezofilní pastviny byly ve vymezeném území zaznamenány třemi fytocenologickými snímky. Snímek MB007 reprezentuje asociaci Pastinaco sativae-Arrhenatheretum elatioris (CHYTRÝ et al. 2007: 170). Ve snímku byly nalezeny taxony Achillea collina, Arrhenatherum elatius subsp. elatius, Dactylis glomerata agg. a Plantago lanceolata. Tyto rostliny jsou typické pro eutrofní ovsíkové louky, ve snímku naopak chyběly taxony Achillea pratensis a Trisetum flavescens. Snímek MB001 reprezentuje asociaci Ranunculo bulbosi-Arrhenatheretum elatioris (CHYTRÝ et al. 2007: 173). Zapsaný snímek byl k této asociaci zařazen na základě podobnosti druhového složení. Ve snímku byly přítomny typické druhy, jako je Achillea collina, Arrhenaterum elatius subsp. elatius, Poa pratensis agg., Plantago lanceolata a P. media, naopak zde chyběly druhy jako Campanula patula, Festuca rubra agg., Leontodon hispidus, Leucanthemum vulgare agg., Pimpinella saxifraga a Trisetum flavescens.

Vegetace zapsaná ve snímku MB035 náleží asociaci Lolietum perennis (CHYTRÝ et al. 2007: 203). Vytrvalá travinná vegetace sešlapávaných míst je od výše zmíněných nelesních typů vegetace poměrně odlišná. Ve snímku byly nalezeny Lolium perenne, Plantago major a Polygonum aviculare agg., naopak zde chyběla

56

Potentilla anserina a Trifolium repens. Vedle dominantního jílku vytrvalého zde dominovala i Poa pratensis agg. Vegetace třídy Molinio-Arrhenatheretea se ve vymezeném území nachází převážně v jižní polovině území, jsou to porosty mimo zalesněné oblasti, zejména intenzivně obhospodařované louky a pastviny v intravilánu a na okrajích obcí, a fragmenty sešlapávané vegetace mezi lány polí, popř. vyšlapané a vyježděné cesty. Vegetace třídy Molinio-Arrhenatheretea není v území ani v okolní krajině nijak vzácná, přesto není z území ani z okolí doložena v České národní fytocenologické databázi. V území se v těchto porostech nachází invazní Arrhenatherum elatius subsp. elatius a Prunus cerasifera, ale také ohrožené druhy, jako je Dianthus pontederae, Gagea villosa, Medicago minima a Nonea pulla. Lokalita MB001: 6866a, Velatice: PP Vinohrady – západní okraj hranice přírodní památky (u příjezdové cesty), 760 m JZ od kapličky ve Velaticích, 49°11'31,26"N, 16°44'45,63"E, 273 m n. m. (2018-05-19). Lokalita MB007: 6766c, Mokrá-Horákov: nedaleko (90 m) restaurace Mezi stromy v Horákově, 460 m SSV od Kaple sv. Gottharda v Horákově, 49°13'06,26"N, 16°44'47,61"E, 331 m n. m. (2018-05-27). Lokalita MB035: 6766c, Podolí: okraj pole na lokalitě Nová pole, 1,3 km S od kostela sv. Jana Nepomuckého v Podolí, 49°12'06,00"N, 16°43'29,44"E, 320 m n. m. (2018-07-27).

4.1.2 Festuco-Brometea

Diagnostické druhy: E1: Acinos arvensis, Artemisia campestris, Centaurea stoebe, Dianthus pontederae, Erodium cicutarium, Eryngium campestre, Festuca valesiaca s. lat., Iris pumila subsp. pumila, Medicago falcata, Potentilla argentea, P. incana, Sedum acre, Stachys recta subsp. recta, Stipa capillata, Teucrium chamaedrys, Thymus praecox subsp. praecox; E0: Bryum moravicum, Rhytidium rugosum Konstantní druhy: /

Dominantní druhy: E3: Quercus petraea agg.; E2: Acer campestre, Cornus mas; E1: Arrhenatherum elatius subsp. elatius, Dictamnus albus, Euphorbia cyparissias, Festuca valesiaca s. lat., Melica transsilvanica, Poa pratensis agg., Sedum acre Třída Festuco-Brometea zahrnuje vegetaci trávníků na suchých a živinami chudých, často však vápnitých půdách v teplých oblastech České republiky. V trávnících tohoto typu vegetace převažují hemikryptofyty, z nichž mnohé mají skleromorfní stavbu s malými nebo úzkými listy a nízkým poměrem nadzemní a podzemní biomasy. Často se vyskytují také jarní efeméry, využívající relativní dostatek vláhy v půdě ke svému rychlému vývoji. Zbytek roku přežívají ve formě semen (CHYTRÝ et al. 2007: 372–373). Suché trávníky byly ve vymezeném území zaznamenány sedmi fytocenologickými snímky.

57

Snímek MB029 reprezentuje asociaci Sedo albi-Allietum montani (CHYTRÝ et al. 2007: 382), ve snímku byly přítomny taxony typické pro tuto jednotku, jako jsou Euphorbia cyparissias, Melica transsilvanica, Stachys recta subsp. recta a Thymus pannonicus, naopak zde chyběl například Allium senescens subsp. montanum, Festuca pallens, Potentilla arenaria, Sedum album, Seseli osseum a další Snímky MB002, MB003 a MB004 reprezentují asociaci Festuco valesiacae-

Stipetum capillatae (CHYTRÝ et al. 2007: 411). Pro tento typ vegetace je typický výskyt Achillea setacea, Artemisia campestris, Centaurea stoebe, Eryngium campestre, Festuca valesiaca s. lat., Potentilla arenaria, Seseli hippomarathrum, Silene otites s. lat., Stipa capillata a Veronica prostrata. Mimo tyto typické taxony, které byly zaznamenány ve snímcích, zde rostly i ohrožený Iris pumila subsp. pumila a Pulsatilla grandis. Typické druhy, jakými jsou Carex humilis, Centaurea stoebe, Dianthus pntederae, Festuca rupicola a Potentilla arenaria, byly zaznamenány ve snímku MB006, který reprezentuje asociaci Festuco rupicolae-Caricetum humilis (CHYTRÝ et al. 2007: 416). Stepní vegetace třídy Festuco-Brometea se v území nachází převážně v okolí obce Velatice, tento typ vegetace je typický pro lokality PP Vinohrady a PP Velatická stráň. Zachování těchto porostů je cílem ochrany v těchto přírodních památkách. Vegetace je typická výskytem řady ohrožených druhů, např. Astragalus onobrychis, Carex humilis, Dianthus pontederae, Hesperis tristis, Iris pumila subsp. pumila, Potentilla incana, Pulsatilla grandis subsp. grandis, Stipa capillata, Teucrium chamaedrys, Thymus praecox subsp. praecox, Verbascum chaixii subsp. austriacum a Veronica prostrata. Z invazních taxonů se může vyskytovat Arrhenatherum elatius subsp. elatius. Svaz Festucion valesiacae a asociace Festuco valesiacae-Stipetum capillatae jsou zaznamenány ve snímcích z inventarizačního průzkumu PP Vinohrady

(SEDLÁČEK 2014: 6; snímky 313055 a 313056) a snímek 313057 reprezentuje asociaci THF01 Carlino acaulis-Brometum erecti; Svaz Festucion valesiacae a asociace Festuco valesiacae-Stipetum capillatae jsou také zaznamenány ve snímcích z PP Velatická stráň (SEDLÁČEK 2012: 6; CHYTRÝ & RAFAJOVÁ 2003).

V ČNFD (CHYTRÝ & RAFAJOVÁ 2003) byly nejčastěji zaznamenány snímky suchých trávníků (402583, 404253, 404254, 427621 a 427626) vegetace Festuco valesiacae- Stipetum capillatae či Avenulo pratensis-Festucetum valesiacae, z let 1974, 1976 a 1988 od J. Unara, F. Grülla a M. Chytrého. Snímky jsou z Velatic (Z orientovaný svah

58 u opuštěného lomu 1 km S obce, Z svahy nad pravou stranou silnice do Mokré a SPR (dnešní PP) Velatická slepencová stráň). Dále byl F. Grüllem z roku 1976 zapsán snímek 427630 náležící asociaci THD02 Erysimo crepidifolii-Festucetum valesiacae (SPR Velatická slepencová stráň, u Velatic), snímek 402584 asociace THD03 Festuco rupicolae-Caricetum humilis od J. Unara z roku 1974 z JZ orientovaného svahu nad opuštěným lomem 1 km S obce Velatice; a snímek 404239 asociace THG01 Potentillo heptaphyllae-Festucetum rupicolae z roku 1988 z Velatic (Z exponované svahy nad pravou stranou silnice do Mokré) od M. Chytrého. Vegetaci lesních lemů dokládají dva fytocenologické snímky. První snímek

MB028 reprezentuje asociaci Geranio sanguinei-Trifolietum alpestris (CHYTRÝ et al. 2007: 458), pro kterou je typický výskyt Euphorbia cyparissias, Geranium sanguineum a Stachys recta subsp. recta. Nevyskytoval se zde Brachypodium pinnatum, Hypericum perforatum a Peucedanum cervaria. Snímek MB026 se svým druhovým složením nejvíce podobá vegetaci asociace Geranio sanguinei-

Dictamnetum albae (CHYTRÝ et al. 2007: 461–462). V tomto typu vegetace jsem nalezl dominantní Dictamnus albus a dále Tanacetum corymbosum. Mnoho druhů typických pro tento typ vegetace zde však chybělo. Vegetace lesních lemů se ve vymezeném území vyskytuje fragmentárně, na okrajích lesních porostů. V lesních lemech se vyskytoval ohrožený Dictamnus albus, Teucrium chamaedrys, Thymus pannonicus a další. Lokalita MB002: 6866a, Velatice: PP Vinohrady – střed přírodní památky, 720 m JZ od kapličky ve Velaticích, 49°11'31,37"N, 16°44'49,05"E, 284 m n. m. (2018-05-19). Lokalita MB003: 6866b, Velatice: PP Velatická slepencová stráň – jižní okraj přírodní památky, 630 m JJV od kapličky ve Velaticích, 49°11'30,95"N, 16°45'20,24"E, 259 m n. m. (2018-05-19). Lokalita MB004: 6766d, Velatice: Vlčí horky – pozemek s parcelním číslem 666/1, 330 m SSV od kapličky ve Velaticích, 49°12'00,40"N, 16°45'15,57"E, 262 m n. m. (2018-05-19). Lokalita MB006: 6866b, Velatice: stráň u nadpisu "LAS VELAS", 180 m SV od kapličky ve Velaticích, 49°11'55,24"N, 16°45'14,87"E, 290 m n. m. (2018-05-26). Lokalita MB026: 6766c, Mokrá-Horákov: Vinohradská seč (Mariánské údolí), cca 100 m nad Líšeňským vrtem, 836 m V od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'33,37"N, 16°43'01,18"E, 290 m n. m. (2018-07-12). Lokalita MB028: 6766c, Mokrá-Horákov: u zříceniny Horákovského hradu u modré turistické stezky, 1,36 km SV od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°13'09.35"N, 16°43'02.88"E, 307 m n. m. (2018-07-12). Lokalita MB029: 6766c, Mokrá-Horákov: svah nad vodní nádrží Pod Hrádkem okolo zříceniny Horákovského hradu, 1,36 km SV od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°13'08,59"N, 16°43'03,49"E, 297 m n. m. (2018-07-12).

59

4.1.3 Ruderální a plevelová vegetace

Diagnostické druhy: E1: Ballota nigra, Cirsium arvense, Galeopsis pubescens Konstantní druhy: /

Dominantní druhy: E3: Carpinus betulus, Fagus sylvatica, Fraxinus excelsior, Tilia cordata; E2: Prunus spinosa; E1: Carduus acanthoides, Carex hirta, Centaurea jacea, Cota austriaca, Elymus repens subsp. repens, Festuca rubra, Pastinaca sativa, Pilosella officinarum, Poa pratensis agg., Polygonum aviculare agg., Triticum aestivum Aestivum Group; E0: Anomodon attenuatus, Anomodon viticulosus Tato kapitola slučuje antropogenní vegetaci tříd Polygono arenastri-Poëtea annuae, Stellarietea mediae, Artemisietea vulgaris, Galio-Urticetea a Epilobietea angustifolii. Jedná se buď o nelesní či lesní porosty. V případě nelesní vegetace jsou to hlavně ruderální a sešlapávané porosty s jednoletými, dvouletými či vytrvalými druhy, vyskytující na sušších a teplejších místech. V případě lesních porostů se jedná zejména o nitrofilní vegetaci vlhčích stanovišť a také bylinnou vegetaci pasek a narušovaných stanovišť. Celkem bylo zapsáno 9 snímků. Snímek MB057 reprezentuje asociaci Polygonetum arenastri třídy Polygono arenastri-Poëtea annuae (CHYTRÝ et al. 2009: 47). Ve snímku byl nalezen jen dominantní Polygonum aviculare agg. a jeden jedinec Chenopodium album agg. Dominance rdesna ptačího odpovídá popisu v literatuře. Může se také vyskytovat dominantní Lolium perenne, dále Matricaria discoidea, Plantago major, Poa annua agg., Taraxacum sect. Taraxacum. Sešlapávaná vegetace ve vymezeném území může nacházet pospolu s asociací Lolietum perennis, spadající do třídy Molinio- Arrhenatheretea, tedy převážně v jižní polovině území, lány polí, na polních cestách a vegetace v intravilánu obcí a v jejich bezprostřední blízkosti. Tento typ vegetace není v zemědělské krajině nijak vzácný, naopak je poměrně hojný. Snímek MB033 reprezentuje asociaci Sisymbrietum loeselii třídy Stellarietea mediae (CHYTRÝ et al. 2009: 147). Ve snímku jsem zachytil druhy typické pro tento typ vegetace – Carduus acanthoides, Lactuca serriola a Tripleurospermum indorum, naopak zde chyběly druhy, jako je Atriplex sagittata, Cardaria draba, Conyza canadensis, Hordeum murinum a Sisymbrium loeselii. Snímek MB034 by měl podle expertního systému reprezentovat asociaci Hordeo murini-Brometum sterilis

(CHYTRÝ et al. 2009: 166), avšak z druhového složení v literatuře se zde vyskytuje jen Bromus sterilis, který však ve snímku nebyl ani zdaleka dominantním druhem. Tento snímek byl zapsán v biotopu K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny, a i na základě podobnosti druhového složení, zařazení expertního systému považuji za chybné

60 a navrhuji, aby byl tento snímek zařazen do asociace Carpino betuli-Prunetum spinosae (CHYTRÝ et al. 2013: 109), protože se v tomto typu vegetace typicky vyskytovala Prunus spinosa. Mimo dominantní trnku obecnou zde byl dominantní také Acer campestre, Euonymus europaeus a Fraxinus excelsior. Vegetace třídy Stellarietea mediae se ve vymezeném území může vyvíjet na antropogenních stanovištích, která se nacházejí především v jižní části území, mezi obcemi Podolí a Velatice. Přestože takových stanovišť je na území dostatek, dosud byl ve studovaném území zapsán jen jediný snímek plevelové vegetace. Snímek 473028, zapsaný Z. Lososovou v roce 2003 na poli v obci Velatice, u budov místního statku.

Snímek spadá do asociace XBA05 Veronicetum hederifolio-triphylli (CHYTRÝ

& RAFAJOVÁ 2003). Snímek MB042 reprezentuje asociaci Tanaceto vulgaris-Artemisietum vulgaris třídy Artemisietea vulgaris (CHYTRÝ et al. 2009: 245). Z typických druhů této vegetace byl ve snímku nalezen pouze Artemisia vulgaris a Dactylis glomerata agg., další charakteristické druhy, např. Achillea collina, Cirsium arvense, Elytrigia repens a Tanacetum vulgaris, zde chyběly. Snímky MB005 a MB008 byly se na základě podobnosti druhového složení zařazeny do asociace Falcario vulgaris-Elytrigietum repentis (CHYTRÝ et al. 2009: 262), avšak podle nalezených druhů je toto zařazení velmi sporné. Oba dva snímky se navzájem dost od sebe liší. Snímek MB005 se více podobá asociaci Potentillo heptaphyllae-Festucetum rupicolae (CHYTRÝ et al. 2007: 451) a MB008 bych zařadil do asociace XBC01 Aphano arvensis-Matricarietum chamomillae (CHYTRÝ et al. 2009: 109), sporné zařazení tohoto snímku do ruderální vytrvalé vegetace je nejspíše způsobeno přítomností vytrvalých trav. Vegetace třídy Artemisietea vulgaris se ve vymezeném území může vyskytovat na opuštěných stanovištích, které převažují v jižní části území. Místy se může vyskytnout i v severní polovině území, jak např. pásy vegetace podél cest či ploch určených pro pastvu dobytka a koní. V území se v těchto porostech mohou nacházet zajímavější druhy, jakými jsou např. Buglossoides arvensis a Cota austriaca na stanovištích podobných lokalitě MB008. Také lze předpokládat výskyt invazního Arrhenatherum elatius subsp. elatius. Podobná vegetace dosud z území nebyla doložena. Snímek MB027 reprezentuje asociaci Epilobio montani-Geranietum robertiani třídy Galio-Urticetea (CHYTRÝ et al. 2009: 324), z typických druhů bylinného patra se zde vyskytoval dominantní Geranium robertianum agg., dále zde byla nalezena

61

Veronica chamaedrys agg. či Mycelis muralis. V mechovém patře dominoval Hypnum cupressiforme; dále zde rostl Anomodon attenuatus, A. viticulosus, Homalothecium sericeum a Porella platyphylla. Snímek MB041 by měl reprezentovat asociaci Urtico dioicae-Parietarietum officinalis (CHYTRÝ et al. 2009: 332), avšak druhové složení ani rozšíření v ČR neodpovídá této asociaci. Vegetace je spíše podobná lesní vegetaci asociace Galio sylvatici-Carpinetum betuli (CHYTRÝ et al. 2013: 223), ale ani toto zařazení není jisté, protože porost ve snímku je málo vyhraněný. Vegetace třídy Galio-Urticetea byla nalezena v lesních porostech západní části vymezeného území. V území se v těchto porostech může vyskytovat invazní druhy rostlin, především Impatiens parviflora. Snímek MB044 „reprezentuje“ asociaci Rubo idaei-Calamagrostietum arundinaceae (CHYTRÝ et al. 2009: 388), byl zde nalezen jediný diagnostický druh – dominantní Calamagrostis arundinacea, dále zde rostl dominantni Fagus sylvatica, Acer pseudoplatanus, Carpinus betulus, Quercus petraea agg.; Rubus fruticosus agg.; Poa nemoralis, Viola reichenbachiana, Dactylis polygama, Ajuga genevensis, Moehringia trinervia, Luzula luzuloides a další. Snímek byl zapsán v mladé květnaté bučině, ve které byla provedena prořezávka stromů. Je pravděpodobné, že se na lokalitě časem vyvine vegetace asociace Galio odorati-Fagetum sylvaticae (CHYTRÝ et al. 2013: 246), protože již teď zde z typických druhů rostl Fagus sylvatica; Poa nemoralis a Viola reichenbachiana, ale chyběly druhy jako např. Dentaria bulbifera, Mycelis muralis a další. Vegetace Epilobietea angustifolia se ve vymezeném území vyskytuje taky v lesních porostech (od JZ po SV území), zejména pasekách. Lokalita MB005: 6866b, Velatice: poblíž kóty s nadmořskou výškou 297 m n. m., okraj zarůstajícího ovocného sadu, 500 m J od kapličky ve Velaticích, 49°11'34,18"N, 16°45'09,66"E, 290 m n. m. (2018-05-26). Lokalita MB008: 6866b, Velatice: vedle polní cesty (250 m V od PP Vinohrady), 540 m JZ od kapličky ve Velaticích, 49°11'34,16"N, 16°45'00,32"E, 291 m n. m. (2018-06-02). Lokalita MB027: 6766c, Mokrá-Horákov: u zříceniny Horákovského hradu u modré turistické stezky, 1,38 km SV od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°13'09,51"N, 16°43'02,67"E, 307 m n. m. (2018-07-12). Lokalita MB033: 6866a, Podolí: mezi poli V Hlavách a Vážany, 1,3 km VSV od kostela sv. Jana Nepomuckého v Podolí, 49°11'45,98"N, 16°44'28,90"E, 263 m n. m. (2018-07-27). Lokalita MB034: 6766c, Mokrá-Horákov: okraj pole na lokalitě Nová pole, 1,3 km S od kostela sv. Jana Nepomuckého v Podolí, 49°12'06,62"N, 16°43'29,30"E, 321 m n. m. (2018-07-27).

62

Lokalita MB041: 6766c, Mokrá-Horákov: les mezi Horákovská a pole Ořechová, 650 m JJZ od Kaple Panny Marie v Horákově, 49°12'33,54"N, 16°43'57,29"E, 352 m n. m. (2018-07- 27). Lokalita MB042: 6766c, Mokrá-Horákov: U Mokerské myslivny, 915 m ZSZ od Kaple Proměnění Páně v Mokré, 49°13'47,59"N, 16°44'26,23"E, 373 m n. m. (2018-07-28). Lokalita MB044: 6766c, Mokrá-Horákov: Březový žlíbek, 1,3 km ZSZ od Kaple Proměnění Páně v Mokré, 49°13'42,02"N, 16°44'02,05"E, 424 m n. m. (2018-07-28). Lokalita MB057: 6766c, Mokrá-Horákov: Horákov – Nad Humny, 390 m JV od Kaple Panny Marie v Horákově, 49°12'44,45"N, 16°44'27,64"E, 330 m n. m. (2018-08-18).

4.1.4 Asplenietea trichomanis

Diagnostické druhy: E2: Ribes uva-crispa; E1: Asplenium trichomanes, Campanula rapunculoides, Cystopteris fragilis, Dryopteris filix-mas, Galeopsis sp., Galium sylvaticum, Geranium robertianum agg., Glechoma hederacea agg., Lamium maculatum, Mycelis muralis, Oxalis acetosella, Polypodium vulgare agg.; E0: Anomodon attenuatus, Homalothecium philippeanum, Isothecium alopecuroides, Metzgeria conjugata, Neckera complanata, Plagiochila porelloides

Konstantní druhy: E2: Asplenium trichomanes, Campanula rapunculoides, Polypodium vulgare agg.; E0: Anomodon attenuatus, Plagiochila porelloides

Dominantní druhy: E3: Carpinus betulus Třída Asplenietea trichomanis sdružuje pionýrskou vegetaci s převahou bylin a mechorostů obsazující úzké štěrbiny skal a biotopy s podobnými podmínkami, zejména zdi a stabilizované sutě. Převážná většina porostů má malou pokryvnost bylinného patra a kryje jen drobnější plošky obklopené holou skálou nebo jinými typy vegetace. Bylinné patro bývá druhově chudé, mechové patro má často velkou pokryvnost a je druhově bohaté (CHYTRÝ et al. 2009: 406–407). Vegetace skal, zdí a stabilizovaných sutí byla ve vymezeném území zaznamenána třemi fytocenologickými snímky. Snímek MB030 by měl na základě zařazení expertním systémem reprezentovat asociaci Cystopteridetum fragilis, druhové složení však odpovídá spíše vegetaci

Asplenio trichomanis-Polypodietum vulgaris (CHYTRÝ et al. 2009: 429–430), protože ve snímku dominoval Polypodium vulgare agg. Na druhou stranu zde byly nalezeny dva diagnostické druhy pro vegetaci Cystopteridetum fragilis (CHYTRÝ et al. 2009: 411), těmi jsou Asplenium trichomanes a Cystopteris fragilis. V mechovém patře dominoval Homalothecium philippeanum. Snímky MB031 a MB052 reprezentují asociaci Asplenio trichomanis-

Polypodietum vulgaris (CHYTRÝ et al. 2009: 429–430). V snímcích byl nalezen typický druh Polypodium vulgare agg., dále Asplenium trichomanes, Campanula

63 rapunculoides, Mycelis muralis, Oxalis acetosella, z mechorostů dominoval Anomodon attenuatus a také játrovky. Vegetace třídy Asplenietea trichomanis se ve vymezeném území nachází mozaikovitě v lesních porostech na skalních výchozech a skalách, popřípadě okolo pozůstatků Horákovského hradu. V ČNFD (CHYTRÝ & RAFAJOVÁ 2003) je zapsán snímek K. Helánové 119785, z roku 2003 z Mariánského údolí, představující SAC03 Asplenio trichomanis-Polypodietum vulgaris. Skalní vegetace se může vyskytnout i na skalnatých výchozech v PP Velatická slepencová stráň, zde se však pravděpodobně bude jednat o jiný typ skalní vegetace. V území se v těchto porostech může na skalních výchozech nacházet Saxifraga tridactylites. Lokalita MB030: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky, U Muchovy boudy nad růžovou turistickou stezkou, 1,37 km SSV od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°13'14,50"N, 16°42'50,72"E, 266 m n. m. (2018-07-12). Lokalita MB031: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky – poblíž rozcestníku Muchova bouda – host., 1,45 km SV od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°13'11,14"N, 16°43'05,43"E, 274 m n. m. (2018-07-12). Lokalita MB052: 6766c, Mokrá-Horákov: U Muchovy boudy – rozcestník Muchova bouda – host., 1,55 km SV od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°13'14,27"N, 16°43'07,77"E, 271 m n. m. (2018-08-04).

4.1.5 Rhamno-Prunetea

Diagnostické druhy: E3: Acer campestre; E2: Prunus domestica agg., Prunus fruticosa, Prunus spinosa, Rosa canina agg.; E1: Achillea collina, Artemisia vulgaris agg., Elymus repens, Euphorbia cyparissias, Hypericum perforatum, Poa pratensis agg., Stellaria holostea, Veronica chamaedrys agg. Konstantní druhy: /

Dominantní druhy: E2: Prunus domestica agg. Třída Rhamno-Prunetea zahrnuje vegetaci, jejíž ráz udávají světlomilné keře a rychle rostoucí nízké stromy. V křovinách mimo les mají dřeviny těchto rodů fyziologické optimum, i když většina z nich je schopna růst v zástinu stromového patra. V tomto typu vegetace jsou hojné také některé druhy stromů, jako jsou Acer campestre, Fraxinus excelsior, Quercus petraea agg. a Ulmus minor. Jedinci těchto druhů jsou většinou mladí nebo zmlazení z pařezových výmladků a zpravidla mají podobu keřů nebo vícekmenných od země zavětvených stromů. Bylinný podrost této vegetace je floristicky velmi pestrý, což je dáno velkou šíří typů stanovišť této vegetace, značným sdílením druhů s okolní vegetací a také mozaikou kontrastních stanovišť přítomných v jednotlivých porostech, jejíž složky se liší zejména

64 sukcesním stářím, mírou zástinu, vlhkostí a obsahem živin (CHYTRÝ et al. 2013: 74). Mezofilní a xerofilní křoviny a akátiny byly ve vymezeném území zaznamenány jediným fytocenologickým snímkem.

Snímek MB040 reprezentuje asociaci Prunetum fruticosae (CHYTRÝ et al. 2013: 109), v tomto typu vegetace se typicky vyskytovaly Prunus spinosa a Rosa canina agg. Mimo dominantní trnku obecnou zde byl dominantní také Acer campestre, Euonymus europaeus a Fraxinus excelsior. Vegetace třídy Rhamno-Prunetea se ve vymezeném území nachází v lesních porostech či na jejich okrajích, zejména v severozápadní části vymezeného území. Pásy křovin mezi lány polí bychom nalezli v jižní polovině území mezi obcemi Podolí a Velatice. V PP Velatická slepencová stráň jsou chráněné rozptýlené porosty křovin, v PP Vinohrady se nacházejí porosty křovin svazu Berberidion vulgaris s převahou Prunus spinosa, dále Cornus sanguinea, Rosa canina, Prunus domestica a Sambucus nigra (SEDLÁČEK 2014: 6) v menší části chráněného území. V ČNFD (CHYTRÝ

& RAFAJOVÁ, 2003) je zapsán snímek K. Helánové 119786 z roku 2003 v Mariánském údolí, naproti Muchově boudě, který by měl představovat asociaci Ribeso alpini- Rosetum pendulinae. V území se v těchto porostech nachází jediný ohrožený druh Prunus fruticosa (MB040), vegetaci v PP Velatická slepencová stráň ohrožuje invazní Robinia pseudoacacia (SEDLÁČEK 2014: 3). Lokalita MB040: 6766c, Mokrá-Horákov: Stará hora – poblíž fotovoltaické elektrárny, 850 m JZ od Kaple Panny Marie v Horákově, 49°12'31,11"N, 16°43'45,14"E, 346 m n. m. (2018-07-27).

4.1.6 Carpino-Fagetea

Diagnostické druhy: E3: Fraxinus excelsior, Tilia cordata; E1: Anemone nemorosa, Asarum europaeum subsp. europaeum, Carex digitata, C. pilosa, Convallaria majalis var. majalis, Euphorbia dulcis, Galeobdolon luteum agg., Hepatica nobilis, Lathyrus vernus, Maianthemum bifolium, Melica nutans agg., Melittis melissophyllum, Neottia nidus-avis, Polygonatum multiflorum, Pulmonaria obscura

Konstantní druhy: E3: Carpinus betulus

Dominantní druhy: E3: Alnus glutinosa, Carpinus betulus, Fagus sylvatica, Quercus petraea agg., Tilia cordata, Tilia platyphyllos; E2: Aegopodium podagraria, Carex pilosa, Melica nutans agg., Poa nemoralis Třída Carpino-Fagetea zahrnuje zonální širokolisté opadavé lesy temperátní zóny Evropy, jejichž stromové patro tvoří dřeviny se středními až vyššími nároky na půdní vlhkost a dostupnost živin. Bylinné patro lesů této třídy je více než u jiných

65 typů evropských lesů závislé na fenologii olistění dominantních dřevin. Velká část druhů bylinného patra využívá jarní období před olistěním stromů, kdy se vlivem ozáření přízemní vrstva půdy prohřívá a mělce kořenící byliny zahajují růst. Druhy kvetoucí na jaře se nazývají jarní lesní heliofyty, mezi nimi převažují geofyty. Po olistění stromů nastává druhá vlna kvetení lesních druhů v červnu, kdy kolem letního slunovratu mírně vzrůstá přísun světla i v zástinu, v tomto období převažují druhy adaptované na růst v zástinu, tzv. sciofyty. Charakteristické druhy třídy

Carpino-Fagetea patří k tzv. nemorálnímu (hájovému) elementu (CHYTRÝ et al. 2013: 194–196). Mezofilní a vlhké opadavé listnaté lesy byly co do plochy nejrozšířenějším typem vegetace vymezeného území a také nejčastěji zaznamenaný typ vegetace ve fytocenologických snímcích. Tento typ vegetace byl zaznamenán 21 fytocenologickými snímky.

Taxony typické pro asociaci Stellario nemorum-Alnetum glutinosae (CHYTRÝ et al. 2013: 207–208) byly zapsány ve snímcích MB047 a MB049. Těmito taxony jsou dominantní Alnus glutinosa, dále Fraxinus excelsior; Aegopodium podagraria, Asarum europaeum subsp. europaeum, Galeobdolon luteum agg. a další. Také se zde vyskytoval ohrožený Arum cylindraceum a Equisetum hyemale. Snímky MB010, MB011, MB012, MB013, MB014, MB022, MB024, MB025, MB036, MB037 a MB054 reprezentují asociaci Galio sylvatici-Carpinetum betuli

(CHYTRÝ et al. 2013: 223). Spolu s asociací Luzulo luzuloidis-Quercetum petraeae je to nejčastější typ asociace vymezeného území. Ve snímcích rostly typické druhy pro Hercynské mezické dubohabřiny, např. Carpinus betulus, Quercus petraea agg.; Convallaria majalis var. majalis, Galium sylvaticum, Hepatica nobilis, Lathyrus niger, L. vernus, Melica nutans agg., Poa nemoralis, Stellaria holostea a Tanacetum corymbosum. Snímek MB019 reprezentuje asociaci Stellario holosteae-Carpinetum betuli

(CHYTRÝ et al. 2013: 227), nalezeny byly typické taxony pro tento typ vegetace – Carpinus betulus; Asarum europaeum subsp. europaeum, Galium sylvaticum, Hepatica nobilis, Lathyrus vernus, Melica nutans agg., Pulmonaria obscura a Stellaria holostea. Snímky MB050 a MB051 reprezentují asociaci Carici pilosae-Carpinetum betuli

(CHYTRÝ et al. 2013: 230) z typických druhů zde rostl Asarum europaeum subsp.

66 europaeum, Carex digitata, C. pilosa, Daphne mezereum, Maianthemum bifolium, Neottia nidus-avis, Pulmonaria obscura a další. Snímek MB023 reprezentuje asociaci Cephalanthero damasonii-Fagetum sylvaticae (CHYTRÝ et al. 2013: 264). Ve snímku byly nalezeny druhy, jako je Carex digitata, Epipactis helleborine agg. a Hepatica nobilis, avšak spousta typických druhů zde chybělo. Taxony jako jsou Acer platanoides, A. pseudoplatanus, Carpinus betulus, Lonicera xylosteum, Tilia cordata, T. platyphylos, Ulmus glabra; Galeobdolon luteum agg., Galium sylvaticum, Hepatica nobilis a Pulmonaria officinalis agg. jsou typické taxony pro asociaci Aceri-Tilietum (CHYTRÝ et al. 2013: 283), tyto druhy byly zapsány ve snímcích MB032 a MB048. Z typických druhů pro suťové a skalní javorové lipiny zde chyběl Campanula trachelium, Melica nutans agg. a Mercurialis perennis. Snímek MB043 by měl na základě podobnosti druhového složení reprezentovat asociaci Mercuriali perennis-Fraxinetum excelsioris (CHYTRÝ et al. 2013: 286), avšak z typických druhů zde byl zastoupen pouze Acer pseudoplatanus, Fraxinus excelsior a Dryopteris filix-mas. Druhové složení odpovídá spíše asociaci Galio odorati-Fagetum sylvaticae (CHYTRÝ et al. 2013: 246), protože z typických druhů pro tento typ vegetace zde rostl Fagus sylvatica; Galium odoratum, Poa nemoralis a Viola reichenbachiana. Ve snímku MB045 byly v bylinném patře zastoupeny druhy typické pro asociaci Seslerio albicantis-Tilietum cordatae; těmi jsou Sesleria caerulea a ve stromovém patře Tilia cordata (CHYTRÝ et al. 2013: 2013, 292). Ovšem kdyby byl snímek zapsán na ploše 100 m2 expertní systém by ho pravděpodobně zařadil do asociace

Mercuriali perennis-Fraxinetum excelsioris (CHYTRÝ et al. 2013: 286). Lesní vegetace třídy Carpino-Fagetea se nachází v lesních porostech v severozápadní části vymezeného území a v okolí údolí Říčky. V ČNFD (CHYTRÝ

& RAFAJOVÁ 2003) je 17 záznamů vztahujících se k vymezenému území. Asociaci Stellario nemorum-Alnetum glutinosae by měl reprezentuje snímek 183163 z roku 2009, zapsaný I. Axmanovou (= Veselou) v Údolí Říčky, 100 m V od Muchovy boudy, autorka však snímek zařadila do LBA03 Carici remotae-Fraxinetum excelsioris. Asociaci Galio sylvatici-Carpinetum betuli reprezentují snímky 109092, 109093, 183162, asociaci Primulo veris-Carpinetum betuli snímek 183169 a 510144, z let 1998, 2007 a 2009, zapsané A. Ryznarovou, I. Axmanovou a D. Michalcovou

67

(= Holubovou) v okolí PR Hornek, údolí Říčky a Mariánského údolí. Asociaci Aceri- Tilietum reprezentují snímky 109088, 109089 a 482107, snímky 109090 a 109091 asociaci Carici pilosae-Fagetum sylvaticae a snímek 510090 asociaci Stellario holosteae-Carpinetum betuli, z let 1998, 2001 a 2009, zapsané A. Ryznarovou, Z. Otýpkovou (= Preislerovou) a D. Michalcovou v okolí PR Hornek, údolí Říčky a Mariánského údolí. V poslední řadě snímky 109086, 109087, 183164, 510006 a 510022 reprezentují asociaci Mercuriali perennis-Fraxinetum excelsioris, z let 1988, 2005 a 2009, zapsané A. Ryznarovou, I. Axmanovou (= Veselou) a D. Michalcovou v okolí v okolí PR Hornek, údolí Říčky a Mariánského údolí (Muchova bouda). V území se v těchto porostech nachází spoustu ohrožených druhů rostlin, např. již výše zmíněný Arum cylindraceum a Equisetum hyemale, dále Buglossoides purpurocaerulea, Cephalanthera longifolia, Cornus mas, Dictamnus albus, Euphorbia epithymoides, Fourraea alpina, Hieracium maculatum, Lilium martagon, Melittis melissophyllum, Neottia nidus-avis, Platanthera bifolia, Sorbus torminalis a Viola mirabilis, ale i druhy invazní Impatiens parviflora. Lokalita MB010: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky – Vinohradská seč, 740 m V od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'37,16"N, 16°42'56,30"E, 305 m n. m. (2018-06-09). Lokalita MB011: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky – Vinohradská seč – poblíž Kadlcova mlýna, 770 m VSV od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'42,60"N, 16°42'56,16"E, 316 m n. m. (2018-06-09). Lokalita MB012: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky – severní část Vinohradské seče – poblíž Kadlcova mlýna, 1 km VSV od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'42,45"N, 16°43'07,92"E, 315 m n. m. (2018-06-09). Lokalita MB013: 6766c, Mokrá-Horákov: Palaška, 715 m Z od Kaple Panny Marie v Horákově, 49°12'53,35"N, 16°43'37,04"E, 356 m n. m. (2018-06-09). Lokalita MB014: 6766c, Mokrá-Horákov: Palaška – nedaleko trasy singletrailu Mariánské údolí a studánky Samostřípka, 525 m ZSZ od Kaple Panny Marie v Horákově, 49°12'55,72"N, 16°43'46,98"E, 345 m n. m. (2018-06-09). Lokalita MB019: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky mezi rozcestníky Horákovský hrad – rozcestí a rozcestníku Muchova bouda – host., 1,4 km ZSZ od Kaple Panny Marie v Horákově, 49°13'09.87"N, 16°43'08.38"E, 292 m n. m. (2018-06-15). Lokalita MB022: 6766c, Mokrá-Horákov: mezi U Chlapečka a Trnová, 740 m SSZ od Kaple Panny Marie v Horákově, 49°13'15,06"N, 16°44'01,38"E, 387 m n. m. (2018-06-23). Lokalita MB023: 6766c, Mokrá-Horákov: Horákovský les – SV od PP U staré vápenice, 1,93 km SSZ od Kaple Panny Marie v Horákově, 49°13'45,57"N, 16°43'23,14"E, 363 m n. m. (2018-06-23). Lokalita MB024: 6766c, Mokrá-Horákov: PP U staré vápenice, 2 km SZ od Kaple Panny Marie v Horákově, 49°13'43,19"N, 16°43'10,62"E, 334 m n. m. (2018-06-23).

68

Lokalita MB025: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky – jižně od PP U staré vápenice, 1,8 km SZ od Kaple Panny Marie v Horákově, 49°13'30,27"N, 16°43'04,06"E, 326 m n. m. (2018-06-23). Lokalita MB032: 6766c, Mokrá-Horákov: nad modrou turistickou stezkou, 1,75 km SV od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°13'24,88"N, 16°43'00,53"E, 287 m n. m. (2018-07-12). Lokalita MB036: 6766c, Mokrá-Horákov: Mariánské údolí – svahy nad Truskovým mlýnem, 1,3 km JV od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'06.67"N, 16°43'07.07"E, 290 m n. m. (2018-07-27). Lokalita MB037: 6766c, Mokrá-Horákov: Mariánské údolí – severně od Nových polí, 1,35 km JV od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'12,24"N, 16°43'17,45"E, 312 m n. m. (2018-07-27). Lokalita MB043: 6766c, Mokrá-Horákov: lesy mezi Březový žlíbek a Dlouhé Kopaniny – vedle červené turistické stezky, 825 m ZSZ od Kaple Proměnění Páně v Mokré, 49°13'41,29"N, 16°44'26,42"E, 376 m n. m. (2018-07-28). Lokalita MB045: 6766c, Mokrá-Horákov: mezi Horákovským lesem a PP U staré vápenice, 2,05 km ZSZ od Kaple Proměnění Páně v Mokré, 49°13'43,70"N, 16°43'24,18"E, 388 m n. m. (2018-07-28). Lokalita MB047: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky – přibližně 100 severně od Studánky u Říčky vedle modré turistické stezky, 2,17 km SZ od Kaple Proměnění Páně v Mokré, 49°14'09,35"N, 16°43'34,16"E, 289 m n. m. (2018-08-04). Lokalita MB048: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky – jižně od rybníka Hornek, nad lesní cestou vedoucí k chatkám, 2,12 km SZ od Kaple Proměnění Páně v Mokré, 49°13'54,45"N, 16°43'25,38"E, 321 m n. m. (2018-08-04). Lokalita MB049: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky – mezi PR Velký Hornek a PP U staré vápenice, levý břeh Říčky, 2,3 km ZSZ od Kaple Proměnění Páně v Mokré, 49°13'48,57"N, 16°43'11,77"E, 283 m n. m. (2018-08-04). Lokalita MB050: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky – mezi PR Velký Hornek a PP U staré vápenice, svah nad modrou turistickou stezkou, 2,42 km ZSZ od Kaple Proměnění Páně v Mokré, 49°13'46,10"N, 16°43'11,52"E, 301 m n. m. (2018-08-04). Lokalita MB051: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky – PP U staré vápenice, svah nad modrou turistickou stezkou, 2,9 km ZSZ od Kaple Proměnění Páně v Mokré, 49°13'44,74"N, 16°43'11,27"E, 321 m n. m. (2018-08-04). Lokalita MB054: 6766c, Mokrá-Horákov: Mariánské údolí – Vinohradská seč – svahy nad rozcestníkem Líšeň – Mariánské údolí – rozc. (poblíž Restaurace U Raka), 1 km V od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'29.15"N, 16°43'09.11"E, 291 m n. m. (2018-08-18).

4.1.7 Quercetea pubescentis

Diagnostické druhy: E1: Allium oleraceum, Anthericum ramosum, Arabidopsis arenosa, Bupleurum falcatum, Carex humilis, C. muricata agg., Fragaria moschata, Galium album, Genista germanica, Lathyrus niger, Melica uniflora, Polygonatum odoratum, Tanacetum corymbosum, Vincetoxicum hirundinaria, Viscaria vulgaris; E0: Atrichum undulatum

Konstantní druhy: E3: Carpinus betulus, Quercus petraea agg.; E1: Lathyrus niger, Melica uniflora, Vincetoxicum hirundinaria

69

Dominantní druhy: E3: Acer campestre, Carpinus betulus, Quercus petraea agg.; E1: Anthericum ramosum, Poa nemoralis Třída Quercetea pubescentis zahrnuje vegetaci světlých listnatých opadavých lesů s rozvolněným stromovým patrem a významnou účastí světlomilných a teplomilných druhů suchých trávníků, lesních lemů a křovin. Teplomilné doubravy zahrnují i porosty víceméně zapojené a stinné, s převahou stínomilných druhů v bylinném patře, ale s keřovým a stromovým patrem tvořeným teplomilnými druhy dřevin, obvykle submediteránního rozšíření (CHYTRÝ et al. 2013: 297). Teplomilné doubravy byly ve vymezeném území zaznamenány třemi fytocenologickými snímky. Druhy jako Quercus petraea agg.; Anthericum ramosum, Poa nemoralis a Vincetoxicum hirundinaria jsou typické taxony pro asociaci Sorbo torminalis-Quercetum (CHYTRÝ et al. 2013: 326), tyto druhy byly zapsány ve snímcích MB018 MB021 a MB055, navíc ve snímku MB018 bylo nalezeno daleko více typických druhů (Campanula persicifolia, Festuca ovina subsp. guestfalica, Genista tinctoria, Hieracium murorum, H. sabaudum, Hylotelephium maximum, Polygonatum odoratum, Silene nutans, Tanacetum corymbosum, Trifolium alpestre, Viscaria vulgaris a další). Vegetace třídy Quercetea pubescentis se ve vymezeném území nachází stejně jako předchozí třída lesní vegetace v severozápadní části území a v okolí údolí Říčky, ovšem většinou se jedná o fragmenty obklopené porosty Carpino-Fagetea. Tento typ vegetace není v území příliš častý. V ČNFD (CHYTRÝ & RAFAJOVÁ 2003) je zapsán M. Chytrým jeden snímek 400978 z roku 1990 v Líšni, nad pravým břehem Říčky u Muchovy boudy 1 km SV od obce, autorem zařazený do asociace Viscario vulgaris- Quercetum petraeae (třída Quercetea robori-petraeae), ale expertním systémem do asociace Sorbo torminalis-Quercetum. V území se v porostech teplomilných doubrav vyskytuje ohrožená Anthericum ramosum, Melica transsilvanica subsp. transsilvanica nebo Verbascum chaixii subsp. austriacum, invazní druh nebyl nalezen žádný. Lokalita MB018: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky, Mordovny, nedaleko rozcestníku Horákovský hrad – rozcestí, 1,2 km ZSZ od Kaple Panny Marie v Horákově, 49°13'06.13"N, 16°43'16.95"E, 323 m n. m. (2018-06-15). Lokalita MB021: 6766c, Mokrá-Horákov: Horákovský les, 450 m S od Kaple Panny Marie v Horákově, 49°13'06,49"N, 16°44'09,98"E, 398 m n. m. (2018-06-23).

70

Lokalita MB055: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky – svahy nad modrou turistickou stezkou, 590 m V od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'37,05"N, 16°42'49,05"E, 283 m n. m. (2018-08-18).

4.1.8 Quercetea robori-petraeae

Diagnostické druhy: E3: Pinus sylvestris; E1: Calamagrostis arundinacea, Festuca ovina subsp. guestfalica, Genista tinctoria, Hieracium maculatum, Hieracium murorum, Hieracium sp., Luzula luzuloides, L. pilosa, Melampyrum pratense, Poa nemoralis; E0: Dicranum scoparium, Hylocomium splendens, Hypnum cupressiforme agg. (Hypnum cupressiforme a Hypnum cupressiforme var. lacunosum), Pleurozium schreberi

Konstantní druhy: E3: Carpinus betulus, Quercus petraea agg.; E1: Luzula luzuloides, Poa nemoralis

Dominantní druhy: E3: Pinus sylvestris, Quercus petraea agg.; E1: Festuca ovina subsp. guestfalica, Poa nemoralis; E0: Hylocomium splendens, Pleurozium schreberi Třída Quercetea robori-petraeae zahrnuje světlé listnaté opadavé lesy s rozvolněným až téměř zapojeným stromovým patrem a druhově chudým podrostem, tvořeným převážně světlomilnými druhy tolerantními k nízkému pH půdy. V závislosti na dalších vlastnostech stanoviště to mohou být druhy s velmi rozmanitými ekologickými nároky, od druhů acidofilních suchých trávníků, skeletovitých půd a skal přes lesní a luční mezofilní acidofyty a druhy vlhkých oligotrofních luk až po vřesovcovité keříčky včetně brusnic. Lesních druhů rostlin adaptovaných na prostředí acidofilních doubrav je v Evropě poměrně málo. Stromové patro tvoří u nás nejčastěji Quercus petraea agg. Tento typ vegetace k našim druhově nejchudším typům lesní vegetace (CHYTRÝ et al. 2013: 347–349). Acidofilní doubravy byly ve vymezeném území zaznamenány deseti fytocenologickými snímky. Snímky MB009, MB015, MB016, MB020, MB038, MB039, MB046, MB053 a MB056 reprezentují asociaci Luzulo luzuloidis-Quercetum petraeae (CHYTRÝ et al. 2013: 352). Ve snímcích byly nalezeny charakteristické druhy mezofilních acidofilních doubrav – Quercus petraea agg.; Festuca ovina subsp. guestfalica, Hieracium murorum, Luzula luzuloidis, Melampyrum pratense a Poa nemoralis.

Pro asociaci Viscario vulgaris-Quercetum petraeae (CHYTRÝ et al. 2013: 356) je typický výskyt Quercus petraea agg.; Cytisus nigricans, Festuca ovina subsp. guestfalica, Genista tinctoria, Hylotelephium maximum, Luzula luzuloides a Silene nutans. Tyto druhy byly zapsány ve snímku MB017. Z dalších typických druh této asociace zde chyběl Jasione montana, Veronica officinalis a Viscaria vulgaris.

71

Snímek MB016 by měl reprezentovat asociaci Vaccinio vitis-idaeae-Quercetum roboris (CHYTRÝ et al. 2013: 359), avšak většina typických druhů zde nalezena nebyla. Chyběly zde druhy Betula pendula; Avenella flexuosa a Vaccinium myrtillus. Z typických druhů jsem ve snímku zapsal Pinus sylvestris, Quercus petraea agg. a v bylinném patře Calluna vulgaris. Stejně jako předchozí dvě třídy i třída Quercetea robori-petraeae zahrnuje lesní vegetaci, proto bychom také tento typ vegetace našli převážně v severozápadní části vymezeného území a v okolí údolí Říčky, kde je těžiště lesních biotopů. Jedná se o druhý nejčastěji se vyskytující typ vegetace. V ČNFD (CHYTRÝ & RAFAJOVÁ 2003) je zapsán snímek 400978 zapsaný M. Chytrým z roku 1990 v Líšni, nad pravým břehem Říčky u Muchovy boudy 1 km SV od obce, patřící podle M. Chytrého do asociace Viscario vulgaris-Quercetum petraeae (třída Quercetea robori-petraeae), ale podle expertního systému do asociace Sorbo torminalis-Quercetum (třída Quercetea pubescentis). V území lze v těchto porostech nalézt ohrožený Antennaria dioica, Anthericum ramosum, Hieracium maculatum, Sorbus torminalis a Teucrium chamaedrys. Z invazních druhů pouze ojediněle Robinia pseudoacacia. Lokalita MB009: 6766c, Mokrá-Horákov: Mariánské údolí – 160 m SSV od restaurace U Raka, 1,07 km V od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'29,05"N, 16°43'11,61"E, 286 m n. m. (2018-06-09). Lokalita MB015: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky nad modrou turistickou stezkou u Kadlecova mlýna, 530 m VSV od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'39,05"N, 16°42'45,39"E, 262 m n. m. (2018-06-15). Lokalita MB016: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky svah nad modrou turistickou stezkou u Kadlecova mlýna, 710 m SV od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'46,21"N, 16°42'50,79"E, 276 m n. m. (2018-06-15). Lokalita MB017: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky, svahy nad modrou turistickou stezkou nedaleko rozcestníku Pod hrádkem – pod hrází, 1,25 km SV od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'55,37"N, 16°43'13,09"E, 296 m n. m. (2018-06-15). Lokalita MB020: 6766c, Mokrá-Horákov: mezi Mordovny a Trnová, vedle lení asfaltové cesty, 1 km SZ od Kaple Panny Marie v Horákově, 49°13'12,32"N, 16°43'33,19"E, 372 m n. m. (2018-06-15). Lokalita MB038: 6766c, Mokrá-Horákov: Stará hora – západně od bývalých kasáren, 1,25 km JZ od Kaple Panny Marie v Horákově, 49°12'24,73"N, 16°43'27,03"E, 339 m n. m. (2018-07-27). Lokalita MB039: 6766c, Mokrá-Horákov: Mariánské údolí, Horákovský les, 1,09 km JZ od Kaple Panny Marie v Horákově, 49°12'32,28"N, 16°43'27,58"E, 329 m n. m. (2018-07-27). Lokalita MB046: 6766c, Mokrá-Horákov: výběžek mezi studánkou U Říčky a Svobodovým mlýnem, 2,1 km SZ od Kaple Proměnění Páně v Mokré, 49°14'08,05"N, 16°43'36,78"E, 317 m n. m. (2018-07-28).

72

Lokalita MB053: 6766c, Mokrá-Horákov: Mariánské údolí – Vinohradská seč, 1 km V od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'30,91"N, 16°43'10,06"E, 307 m n. m. (2018-08-18). Lokalita MB056: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky – svahy nad modrou turistickou stezkou, poblíž vodní nádrže U Kadlecova mlýna, 715 m VSV od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'44.96"N, 16°42'52.09"E, 288 m n. m. (2018-08-18).

Tabulka 3: Zkrácená synoptická tabulka diagnostických taxonů

Procentní tabulka fidelityFidelity index*100 Sloupec č. 1 2 3 4 5 6 7 8 Počet fytocenologických snímků 3 7 9 3 1 21 3 10 Průměrný počet druhů 23,0 20,9 16,6 14,7 16,0 25,4 30,3 24,5

E3, E2 Diagnostické druhy Asplenietea trichomanis Ribes uva-crispa ------76,5 ------Rhamno-Prunetea Prunus fruticosa ------100,0 ------Prunus domestica agg. ------100,0 ------Prunus spinosa ------87,7 ------Rosa canina agg. ------83,6 ------3,0 Acer campestre ------52,8 11,0 26,2 --- Carpino-Fagetea Fraxinus excelsior ------0,7 ------50,4 10,9 17,1 Tilia cordata ------41,5 17,2 13,8 Quercetea robori-petraeae Pinus sylvestris ------60,7

E1 Diagnostické druhy Molinio-Arrhenatheretea Lotus corniculatus agg. 79,8 ------Trifolium pratense 79,8 ------Knautia arvensis agg. 79,8 ------Plantago lanceolata 79,8 ------Agrimonia eupatoria subsp. eupatoria 72,6 --- 1,8 ------Trifolium repens 72,6 --- 1,8 ------Sanguisorba minor 70,9 5,2 ------Dactylis glomerata agg. 66,8 --- 13,4 ------Galium verum agg. 55,2 ------Scabiosa ochroleuca 55,2 ------Medicago minima 55,2 ------Poa annua agg. 55,2 ------Cichorium intybus 55,2 ------

73

Sloupec č. 1 2 3 4 5 6 7 8 Leontodon hispidus 55,2 ------Lolium perenne 55,2 ------Anthoxanthum odoratum agg. 55,2 ------Ranunculus polyanthemos 55,2 ------Veronica arvensis 55,2 ------Ranunculus acris 55,2 ------Bromus hordeaceus agg. 55,2 ------Plantago media 55,2 ------Nonea pulla 55,2 ------Onobrychis viciifolia agg. 55,2 ------Ononis spinosa subsp. spinosa 55,2 ------Euphorbia virgata 55,2 ------Veronica triphyllos 55,2 ------Daucus carota 55,2 ------Trifolium campestre 55,2 ------Medicago sativa agg. 55,2 ------Arrhenatherum elatius subsp. elatius 48,2 24,7 15,3 ------Fragaria viridis subsp. viridis 47,8 10,3 ------15,0 --- Polygonum aviculare agg. 45,8 --- 9,2 ------Taraxacum sect. Taraxacum 45,8 --- 9,2 ------Lathyrus tuberosus 45,8 --- 9,2 ------Vicia hirsuta 45,8 --- 9,2 ------Medicago lupulina 45,8 --- 9,2 ------Plantago major agg. 45,8 --- 9,2 ------Festuca rupicola 43,7 13,3 ------Microthlaspi perfoliatum 43,7 13,3 ------Festuco-Brometea Thymus praecox subsp. praecox --- 73,4 ------Sedum acre --- 73,4 ------Eryngium campestre --- 70,2 12,4 ------Festuca valesiaca s. lat. 22,7 65,4 ------Potentilla incana --- 62,9 ------Artemisia campestris --- 62,9 ------Centaurea stoebe 20,2 61,2 ------Teucrium chamaedrys --- 55,2 ------5,2 Dianthus pontederae 26,3 54,7 ------Potentilla argentea --- 50,9 ------Erodium cicutarium --- 50,9 ------Stachys recta subsp. recta --- 50,9 ------Iris pumila subsp. pumila --- 50,9 ------Stipa capillata --- 50,9 ------Medicago falcata --- 50,9 ------

74

Sloupec č. 1 2 3 4 5 6 7 8 Acinos arvensis --- 50,9 ------Verbascum chaixii subsp. austriacum --- 42,9 ------30,7 --- Ruderální a plevelová vegetace Galeopsis pubescens ------44,7 ------Ballota nigra ------44,7 ------Cirsium arvense ------44,7 ------Asplenietea trichomanis Asplenium trichomanes ------94,1 ------Polypodium vulgare agg. ------92,4 ------Campanula rapunculoides ------76,4 --- 4,0 13,0 --- Geranium robertianum agg. ------1,0 70,0 ------Lamium maculatum ------55,2 ------Cystopteris fragilis ------55,2 ------Mycelis muralis ------5,1 49,7 ------16,3 --- Dryopteris filix-mas ------47,0 --- 7,0 ------Glechoma hederacea agg. ------9,2 45,8 ------Oxalis acetosella ------43,7 --- 13,3 ------Galium sylvaticum ------40,3 --- 14,4 10,1 16,1 Rhamno-Prunetea Hypericum perforatum ------87,7 ------Elymus repens subsp. repens ------16,9 --- 84,5 ------Artemisia vulgaris agg. ------16,1 --- 82,7 ------Stellaria holostea ------61,3 12,9 4,9 2,1 Veronica chamaedrys agg. 3,5 ------58,9 --- 3,5 0,7 Euphorbia cyparissias --- 21,2 ------56,1 --- 28,9 --- Carpino-Fagetea Pulmonaria obscura ------61,9 23,8 --- Asarum europaeum subsp. europaeum ------55,2 ------Carex pilosa ------55,2 ------Melica nutans agg. ------55,2 ------Hepatica nobilis ------27,6 --- 50,9 ------Neottia nidus-avis ------50,9 ------Lathyrus vernus ------50,8 23,7 --- Polygonatum multiflorum ------1,6 ------47,9 --- 12,9 Melittis melissophyllum ------46,3 ------Galeobdolon luteum agg. ------46,3 ------Anemone nemorosa ------46,3 ------Carex digitata ------5,4 ------44,3 --- 3,8 Convallaria majalis var. majalis ------3,6 ------42,2 --- 30,6 Maianthemum bifolium ------41,3 ------Euphorbia dulcis ------41,3 ------Quercetea pubescentis

75

Sloupec č. 1 2 3 4 5 6 7 8 Vincetoxicum hirundinaria subsp. hirundinaria ------84,2 3,3 Polygonatum odoratum ------76,5 --- Anthericum ramosum ------73,3 0,5 Melica uniflora ------3,7 66,6 4,9 Bupleurum falcatum --- 3,6 ------66,1 --- Lathyrus niger ------11,1 64,9 21,5 Fragaria moschata ------23,8 61,9 --- Galium album ------55,9 27,3 Tanacetum corymbosum ------2,9 51,7 14,1 Viscaria vulgaris ------46,6 7,7 Genista germanica ------46,6 7,7 Allium oleraceum --- 13,3 ------43,7 --- Carex humilis --- 13,3 ------43,7 --- Carex muricata agg. --- 11,8 ------40,9 --- Arabidopsis arenosa ------40,4 20,2 Quercetea robori-petraeae Hieracium murorum ------9,7 39,8 42,8 Calamagrostis arundinacea ------1,0 39,7 51,7 Luzula luzuloides ------7,1 36,2 56,5 Genista tinctoria ------31,7 40,4 Poa nemoralis ------24,3 28,2 47,1 Festuca ovina subsp. guestfalica ------20,8 71,4 Hieracium maculatum ------8,0 --- 43,7 Luzula pilosa ------3,0 --- 61,3 Melampyrum pratense ------1,1 --- 68,8 Molinio-Arrhenatheretea, Rhamno-Prunetea Achillea collina 58,9 --- 3,5 --- 58,9 ------Poa pratensis agg. 52,1 6,6 ------52,1 ------

E0 Diagnostické druhy Molinio-Arrhenatheretea Thuidium abietinum var. abietinum 70,9 5,2 ------Homalothecium lutescens 70,0 --- 1,0 ------Festuco-Brometea Rhytidium rugosum --- 50,9 ------Bryum moravicum --- 41,1 10,7 ------Asplenietea trichomanis Plagiochila porelloides ------97,4 ------Anomodon attenuatus ------94,1 ------Homalothecium philippeanum ------79,8 ------Metzgeria conjugata ------79,8 ------Isothecium alopecuroides ------55,2 ------76

Sloupec č. 1 2 3 4 5 6 7 8 Neckera complanata ------50,7 ------Quercetea pubescentis Atrichum undulatum ------1,5 48,9 22,4 Quercetea robori-petraeae Hypnum cupressiforme ------18,7 46,6 Pleurozium schreberi ------42,4 Dicranum scoparium ------52,2 Hylocomium splendens ------60,7

4.1.9 Výsledky ordinační analýzy Pro ordinační analýzu jsem použil analýzu NMDS. Výhodou této metody je to, že zapsané fytocenologické snímky uspořádá do ordinačního prostoru tak, aby toto uspořádání odpovídalo skutečným nepodobnostem snímků podle metody nepodobnosti Bray-Curtis. Výsledkem provedené NMDS ordinace je ordinační diagram znázorňující jednotlivé snímky a taxony v nich zapsané, a nároky jednotlivých snímků na vybrané proměnné prostředí (obr. 13). Devíti vybranými proměnnými prostředí jsou ellenbergovské indikační hodnoty – světlo, teplota, vlhkost, půdní reakce živiny a salinita (průměrné hodnoty pro každý zapsaný snímek), a naměřené proměnné prostředí – pH půdy, hloubka půdy a korunový zápoj. Ellenbergovské hodnoty jednotlivých druhů ve snímku jsou pro každý snímek zprůměrované a tyto průměrné hodnoty mezi snímky jsou porovnané mezi jednotlivými vegetačními typy. Ordinační diagram znázorňuje různé gradienty na prvních dvou osách. Na první ose ordinačního diagramu můžeme pozorovat gradient korunového zápoje a vlhkosti vs. světla a teploty. Tento gradient odpovídá rozdílům v nárocích rostlin na světlo a teplotu. Snímky lesní vegetace (Carpino- Fagetea, Quercetea pubescentis a Quercetea robori-petraeae) a snímky skalní vegetace třídy Asplenietea trichomanis korelují s přítomností korunového zápoje a také s větší vlhkostí. Tyto jsou situovány v pravé části ordinačního prostoru. Naopak s větší přítomností světla a vyšší teploty korelují nelesní snímky třídy Festuco-Brometea. Toto potvrzují i zobrazené světlomilné a teplomilné taxony, jako např. Veronica prostrata, a naopak stínomilné a vlhkomilné taxony jako je Galeobdolon luteum agg., Oxalis acetosella či Metzgeria conjugata. Na první ose lze také vidět, že snímky nelesní vegetace třídy Molinio-Arrhenatheretea mají větší nároky na salinitu a půdní reakci a lze vidět, že naměřené hodnoty pH jsou nižší

77

(tzn. kyselejší pH). Lze zde pozorovat druhy jako je Lolium perenne, Papaver rhoeas či Trifolium medium. Nároky druhů na živiny poměrně korelují s druhou osou. Na druhé ose můžeme pěkně vidět uskupení snímků luk a mezofilních pastvin vyskytujících se na úživnějších stanovištích (v levém horní polovině ordinačního diagramu), naopak suché trávníky, které se převážně vyskytují na živiny chudých stanovištích (v levé dolní polovině ordinačního diagramu). Téměř ve středu ordinačního diagramu můžeme pozorovat také jediný snímek křovinné vegetace Rhamno-Prunetea. Snímky ruderální a plevelové vegetace jsou v ordinačním prostoru rozptýleny nepravidelně. Tato skutečnost je dána tím, že snímky ruderální vegetace zahrnují snímky lesní i nelesní vegetace. Mezi ruderální vegetací můžeme pozorovat i dvě odlehlé hodnoty, jsou jimi snímky MB033 a MB057. Z ordinačního diagramu lze vypozorovat, že taxony jako jsou např. Carduus acanthoides či Tripleurospermum inodorum ve snímku MB033 májí největší nároky na světlo. V případě snímku MB057 lze vidět, že taxony jako Chenopodium album agg. či Polygonum aviculare agg. preferují stanoviště s kyselejšími půdami. Snímky MB033 a MB057 jsou odlehlé, pravděpodobně proto, protože jsou druhově chudé. Korelace s vybranými proměnnými prostředí lze vidět i v jednotlivých grafech (box- ploty) s vybranými proměnnými prostředí (obr. 14, 15, 16, 17, 18 a 19).

78

Obr. 13: Ordinační diagram fytocenologických snímků a taxonů zapsaných v jednotlivých snímcích proložené vybranými proměnnými prostředí

79

Obr. 14: Box-ploty znázorňující nároky jednotlivých typů vegetace na světlo

Obr. 15: Box-ploty znázorňující velikost korunového zápoje v jednotlivých typech vegetace

80

Obr. 16: Box-ploty znázorňující nároky jednotlivých typů vegetace na teplotu

Obr. 17: Box-ploty znázorňující nároky jednotlivých typů vegetace na vlhkost

81

Obr. 18: Box-ploty znázorňující naměřené pH půdy v jednotlivých typech vegetace

Obr. 19: Box-ploty znázorňující hloubku půdy v jednotlivých typech vegetace

82

4.2 Ohrožené taxony cévnatých rostlin V textu níže naleznete výčet 67 chráněných taxonů rostlin Červeného seznamu

(GRULICH 2012) nalezených při botanickém průzkumu území a komentáře k jednotlivým druhům, obsahující základní parametry o výskytu ve vymezeném území a jeho nejbližším okolí, početnosti populace, popřípadě o jejím stavu apod. Kód MB18/000 znamená, že jsem druh doložil herbářovou položkou, která je uložena v BRNU. Kód MB000 je označení pro zapsaný fytocenologický snímek, v němž byl daný druh zapsán.

Abies alba Pinaceae C4a Jedle bělokorá se v lesních porostech Horákovského lesa a jeho okolí vyskytuje vzácně, zejména jako mladé semenáčky. Druh byl nalezen v Panonské dubohabřině v jižní části PP U staré vápenice (FRIEDL 2013: 12, 26, 30, 67). Lokalita MB_01:6766c, Mokrá-Horákov: lesy SZ od obce (2018-/-/).

Achillea setacea Asteraceae C3 Malá populace řebříčku štětinolistého byla objevena jen ve středu PP Vinohrady (MB18/157, MB002). Nalezen byl i při inventarizačním průzkumu této lokality

(SEDLÁČEK 2014: 1–8, včetně příloh). Řebříček štětinolistý osídluje nejteplejší a nejsušší oblasti ČR, v okolí studovaného území jsou nejbližší potvrzené nálezy v okolí obcí Podolí, Šlapanice a Tvarožná (KAPLAN et al. 2015: 424–425). Lokalita MB18/157: 6866a, Velatice: PP Vinohrady – střed přírodní památky, 720 m JZ od kapličky ve Velaticích, 49°11'31,37"N, 16°44'49,05"E, 284 m n. m. (2018-05-19). Lokalita MB002: viz Lokalita MB18/157.

Allium flavum subsp. flavum Amaryllidaceae C3 Česnek žlutý pravý jsem objevil pouze při snímkování suchého bylinného lemu pod rozvolněnou akátinou poblíž zříceniny Horákovského hradu (MB18/221, MB029). Lokalita MB18/221: 6766c, Mokrá-Horákov: svah nad vodní nádrží Pod Hrádkem okolo zříceniny Horákovského hradu, 1,36 km SV od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°13'08,59"N, 16°43'03,49"E, 297 m n. m. (2018-07-12). Lokalita MB029: viz Lokalita MB18/221.

83

Antennaria dioica Asteraceae C2t Na kociánek dvoudomý jsem narazil jen v údolí Říčky ve svahu nad modrou turistickou stezkou u Kadlecova mlýna v počtu několika málo nekvetoucích jedinců

(MB016). V poli 6766 byl druh zaznamenán v Horákově a Pozořicích (KAPLAN et al. 2016: 233, 235). V kvadrantu 6766c je udáván M. Mazalem z roku 1957 v Horákově v Databázi lesnické typologie (WILD et al. 2019). Lokalita MB016: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky svah nad modrou turistickou stezkou u Kadlecova mlýna, 710 m SV od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'46,21"N, 16°42'50,79"E, 276 m n. m. (2018-06-15).

Anthericum ramosum Asparagaceae C4a Bělozářka větevnatá (obr. 20) se vyskytuje převážně v lesních porostech v severní polovině území. Roste roztroušeně, nejčastěji do deseti jedinců, výjimečně byly nalezeny i lokality s desítkami jedinců. Objeveny byly převážně nekvetoucí jedinci. Bělozářka byla nalezena dubohabřinách (MB18/195 lesní svah nad Kadlecovým mlýnem v údolí Říčky, MB018) a v teplomilných doubravách (MB017 a MB055). Druh se také vyskytuje v dubohabřinách a suťových lesích na většině území Obr. 20: Anthericum ramosum v Horákovském lese [2018-06- PPU staré vápenice (FRIEDL 2013: 14, 26, 30, 69) a byl 15] také nalezen na prudce svažité západně orientované stepní stráňce v PP Velatická slepencová stráň (lokalita 205) při floristickém kurzu ČBS (GRULICH 2007: 17, 26). Lokalita MB18/195: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky, svah nad Kadlecovým mlýnem, 1,13 km od VSV od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'49,00"N, 16°43'12,00"E, 302 m n. m. (2018-06-15). Lokalita MB017: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky, svahy nad modrou turistickou stezkou nedaleko rozcestníku Pod hrádkem – pod hrází, 1,25 km SV od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'55,37"N, 16°43'13,09"E, 296 m n. m. (2018-06-15). Lokalita MB018: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky, Mordovny, nedaleko rozcestníku Horákovský hrad – rozcestí, 1,2 km ZSZ od Kaple Panny Marie v Horákově, 49°13'06.13"N, 16°43'16.95"E, 323 m n. m. (2018-06-15). Lokalita MB055: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky – svahy nad modrou turistickou stezkou, 590 m V od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'37,05"N, 16°42'49,05"E, 283 m n. m. (2018-08-18).

84

Aquilegia vulgaris Ranunculaceae C3 Orlíček obecný vždy rostl v bezprostřední blízkosti oplocených soukromých pozemků v okolí obce Mokrá-Horákov, a tudíž se domnívám, že jde o zplanělý výskyt ze zahrad. Druh je z Horákova udáván i v Květeně Moravy a rakouského Slezska

(FORMÁNEK 1892: 1446). Mimo vymezené území je udáván z obce Mokrá u jeskyně

Pekárna ((WILD et al. 2019). Lokalita MB_02: 6766c, Mokrá-Horákov: okraj intravilánu obce (2018-/-/).

Arum cylindraceum Araceae C4a Árón východní (obr. 21) byl nalezen na dvou lokalitách v údolí Říčky, na levém břehu. První na okraji modré turistické stezky před hranicí PP U staré vápenice (MB18/123) a druhým nalezištěm je lužní les severně od PP U staré vápenice (MB049). V PP U staré vápenice byl druh nově nalezen v suťovém lese (FRIEDL 2013: 14, 26, 30, 70). Pravděpodobně se jedná o velmi blízké nebo dokonce stejné lokality, na kterých jsem druh zaznamenal já. Obr. 21: Arum cylindraceum v údolí Říčky [2018-05-08] Lokalita MB18/123: 6766c, Mokrá-Horákov: okraj modré turistické stezky asi 140 m před hranicí PP U staré vápenice, 1,9 km SZ od Kaple Panny Marie v Horákově, 49°13'29,00"N, 16°42'59,00"E, 283 m n. m. (2018-05-08). Lokalita MB049: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky – mezi PR Velký Hornek a PP U staré vápenice, levý břeh Říčky, 2,3 km ZSZ od kaple Proměnění Páně v Mokré, 49°13'48,57"N, 16°43'11,77"E, 283 m n. m. (2018-08-04).

Astragalus onobrychis Fabaceae C3 Nekvetoucí kozinec vičencovitý jsem zaznamenal pouze v PP Velatická slepencová stráň (MB003). Druh byl nalezen při inventarizačních průzkumech PP Velatická slepencová stráň a PP Vinohrady (SEDLÁČEK 2012: Příloha

T3; SEDLÁČEK 2014, Příloha T3). Druh byl nalezen při floristickém kurzu ČBS

(GRULICH 2007: 17, 27) v rezervaci Horka v obci Podolí (lokalita 200) a také západně od obce Velatice, směrem k PP Vinohrady a v PP Velatická slepencová stráň (lokalita 204 a 205). Těžištěm výskytu tohoto druhu v České republice jsou zejména teplé oblasti jižní Moravy (KAPLAN et al. 2016: 242–243).

85

Lokalita MB003: 6866b, Velatice: PP Velatická slepencová stráň – jižní okraj přírodní památky, 630 m JJV od kapličky ve Velaticích, 49°11'30,95"N, 16°45'20,24"E, 259 m n. m. (2018-05-19).

Berberis vulgaris Berberidaceae C4a Dřišťál obecný jsem našel jen na svahu nad lesní silnicí v dubohabřině, nad hranicí PP U staré vápenice (MB18/238). V PP U staré vápenice byl druh nalezen roztroušeně v dubohabřinách (FRIEDL 2013: 12, 26, 29, 67). Lokalita MB18/238: 6766c, Mokrá-Horákov: nad hranicí PP U staré vápenice, 1,97 km SZ od Kaple Panny Marie v Horákově, 49°13'42,00"N, 16°43'11,00"E, 352 m n. m. (2018-08- 04).

Bromus japonicus Poaceae C4a Sveřep japonský byl objeven na okraji pšeničného pole vedle polní cesty, 250 m V od PP Vinohrady (MB008). Lokalita MB008: 6866b, Velatice: vedle polní cesty (250 m V od PP Vinohrady), 540 m JZ od kapličky ve Velaticích, 49°11'34,16"N, 16°45'00,32"E, 291 m n. m. (2018-06-02).

Buglossoides purpurocaerulea Boraginaceae C4a Kamejka modronachová (obr. 22) je v lesích vymezeného území poměrně hojným druhem. Našel jsem ji v počtu několika desítek jedinců ve svahu teplomilné doubravy nad restaurací U Raka (MB054). Dále se druh v hojném počtu vyskytuje například podél zelené a poté modré turistické stezky vedoucí ke zřícenině Horákovského hradu (MB18/090). Druh také roste v Panonských dubohabřinách na třech místech

(celkem 167 jedinců) v PP U staré vápenice (FRIEDL 2013: Obr. 22: Buglossoides purpurocaerulea 20, 27, 30, 44, 55, 59, 65, 85). v Mariánském údolí [2018-05- 08] Lokalita MB18/090: 6766c, Mokrá-Horákov: červená turistická stezka (asfaltová silnice), 550 m S až SSV od Kaple Panny Marie v Horákově, 49°13'10,00"N, 16°44'16,00"E, 393 m n. m. (2018-05-04). Lokalita MB054: 6766c, Mokrá-Horákov: Mariánské údolí – Vinohradská seč – svahy nad rozcestníkem Líšeň – Mariánské údolí – rozc. (poblíž Restaurace U Raka), 1 km V od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'29.15"N, 16°43'09.11"E, 291 m n. m. (2018-08-18).

86

Carex curvata Cyperaceae C3 Ostřici křivoklasou jsem nalezl v rozvolněné doubravě vedle oplocenky (mýtiny), poblíž kóty Stará hora v katastrálním území Mokrá-Horákov (MB18/064). Druh se hojněji vyskytuje v obci Horákov (FORMÁNEK 1887: 147–148), ale také v nejbližších obcích mimo vymezené území (KAPLAN et al. 2017: 133–134). Lokalita MB18/064: 6766c, Mokrá-Horákov: les u oplocenky (mýtiny), 1,3 km JZ od Kaple Panny Marie v Horákově, 49°12'25,00"N, 16°43'23,00"E, 331 m n. m. (2018-04-28).

Carex humilis Cyperaceae C4a Ostřice nízká byla nalezena ve Velaticích poblíž nadpisu „LAS VELAS“ na louce stepního charakteru s četnými skalními výchozy (MB006), a v dubohabřině v Horákovském lese (MB021). Lokalita MB006: 6866b, Velatice: stráň u nadpisu "LAS VELAS", 180 m SV od kapličky ve Velaticích, 49°11'55,24"N, 16°45'14,87"E, 290 m n. m. (2018-05-26). Lokalita MB021: 6766c, Mokrá-Horákov: Horákovský les, 450 m S od kaple Panny Marie v Horákově, 49°13'06,49"N, 16°44'09,98"E, 398 m n. m. (2018-06-23).

Cephalanthera longifolia Orchidaceae C3 Dalším poměrně hojným druhem, který lze v lesích vymezeného území nalézt v je okrotice dlouholistá (obr. 23). Největší populace (50 kvetoucích jedinců) byla nalezena v rozvolněné doubravě Vinohradské seče (MB18/103) a dále v dubohabřinách (MB022 a MB025). Druh byl také nalezen v počtu 23 jedinců v PP U staré vápenice (FRIEDL 2013: 16, 26, 28, 37, 41–43, 50–51, 58– 59, 65, 85). V budoucnu by mohly mít trasy nově vybudovaného singletrailu negativní vliv na počty Obr. 23: Cephalanthera longifolia v Horákovském lese jedinců okrotice, jelikož při průzkumu území jich mnoho [2018-08-18] vyrůstalo přímo z těchto vybudovaných tras. Lokalita MB18/103: 6766c, Mokrá-Horákov: Vinohradská seč, travnatý porost nad křovinami poblíž tras singletrailu, 810 m V od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'35,00"N, 16°43'00,00"E, 299 m n. m. (2018-05-08). Lokalita MB022: 6766c, Mokrá-Horákov: mezi U Chlapečka a Trnová, 740 m SSZ od kaple Panny Marie v Horákově, 49°13'15,06"N, 16°44'01,38"E, 387 m n. m. (2018-06-23). Lokalita MB025: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky – jižně od PP U staré vápenice, 1,8 km SZ od kaple Panny Marie v Horákově, 49°13'30,27"N, 16°43'04,06"E, 326 m n. m. (2018-06- 23).

87

Cerinthe minor Boraginaceae C4a Voskovka menší (obr. 24) byla nalezena na dvou lokalitách, první na lokalitě Vlčí horky ve Velaticích, na okraji svahu, na němž převládala nelesní ruderální vegetace (MB18/055). Druhou lokalitou je okraj silnice vedoucí směrem od PP Vinohrady do obce Mokrá-Horákov. Dále druh roste v počtu desítek jedinců v PP Vinohrady (SEDLÁČEK 2014: Příloha T3) a v PP Vinohrady a jejím okolí (lokality 203 a 204) byl druh objeven i při floristickém kurzu ČBS (GRULICH 2007: Obr. 24: Cerinthe minor v oblasti Vlčí horky 17, 32). ve Velaticích [2018-04-20] Lokalita MB18/055: 6766d, Velatice: Vlčí horky, okraj velké nezalesněné ruderální plochy, 400 m SSV od kapličky ve Velaticích, 49°12'02,00"N, 16°45'18,00"E, 276 m n. m. (2018-04- 22). Lokalita MB_03: 6866a, Podolí: západní okraj silnice vedoucí směrem od PP Vinohrady do obce Mokrá-Horákov, přibližně 250 m od PP Vinohrady, 49°11'37,52"N, 16°44'38,36"E (2018-/03/17).

Cornus mas Cornaceae C4a Kvetoucí keř dřínu jarního jsem našel v Horákově, u ohniště obklopeného křovinami pod pěšinou u "Klešťence" (MB18/003), dále v dubohabřinách (MB021 a MB032) a teplomilných doubravách (MB026 a MB054). Dva jedinci (sterilní juvenil a fertilní jedinec) byli také nalezeni v PP Vinohrady (SEDLÁČEK 2014: Příloha

T3) a 4 fertilní jedinci v PP Velatická slepencová stráň (SEDLÁČEK 2012: Příloha T3).

Z této lokality je druh udáván i v práci Jindřicha Hanouska (HANOUSEK 1981: 121). Velice hojným druhé je dřín v PP U staré vápenice, vyskytuje v celkovém počtu 636 jedinců (FRIEDL 2013: 10, 12, 26, 28, 33–36, 39–40, 43–44, 46–47, 50–52, 54, 56–63, 65, 67, 85). Lokalita MB18/003: 6766c, Mokrá-Horákov: místo u ohniště obklopené křovinami pod pěšinou u "Klešťence", 420 m SZ od Kaple sv. Gottharda v Horákově, 49°13'03,00"N, 16°44'31,00"E, 362 m n. m. (2018-04-02). Lokalita MB021: 6766c, Mokrá-Horákov: Horákovský les, 450 m S od kaple Panny Marie v Horákově, 49°13'06,49"N, 16°44'09,98"E, 398 m n. m. (2018-06-23). Lokalita MB026: 6766c, Mokrá-Horákov: Vinohradská seč (Mariánské údolí), cca 100 m nad Líšeňským vrtem, 836 m V od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'33,37"N, 16°43'01,18"E, 290 m n. m. (2018-07-12).

88

Lokalita MB032: 6766c, Mokrá-Horákov: nad modrou turistickou stezkou, 1,75 km SV od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°13'24,88"N, 16°43'00,53"E, 287 m n. m. (2018-07-12). Lokalita MB054: 6766c, Mokrá-Horákov: Mariánské údolí – Vinohradská seč – svahy nad rozcestníkem Líšeň – Mariánské údolí – rozc. (poblíž Restaurace U Raka), 1 km V od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'29.15"N, 16°43'09.11"E, 291 m n. m. (2018-08-18).

Corydalis solida subsp. solida Papaveraceae C4a Dymnivka plná pravá je hojným druhem jarního aspektu listnatých lesů vymezeného území, narazil jsem ji na dvou lokalitách. Prvně na svahu nad silnicí (červená turistická stezka), nedaleko Horákova (MB18/016) a na svahu u zříceniny Horákovského hradu, poblíž modré turistické stezky (MB18/027). Druh také roste v suťových lesích v PP U staré vápenice (FRIEDL 2013: 17, 26, 30, 71). Lokalita MB18/016: 6766c, Mokrá-Horákov: svah nad silnicí (červená turistická stezka), 595 m ZJZ od Kaple Panny Marie v Horákově, 49°12'49,00"N, 16°43'43,00"E, 317 m n. m. (2018-04-07). Lokalita MB18/027: 6766c, Mokrá-Horákov: modrá turistická stezka na kopci u zříceniny Horákovského hradu, 1,3 km SV od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°13'12,00"N, 16°42'54,00"E, 307 m n. m. (2018-04-14).

Cota austriaca Asteraceae C3 Rmen rakouský byl objeven na dvou lokalitách, v plevelové vegetaci na okraji pšeničného pole vedle polní cesty, 250 m V od PP Vinohrady (MB008) a u vjezdu na luční pozemek s p. č. 812, 200 m JZ od kaple Panny Marie v Horákově (MB18/133). Na pravděpodobně stejné lokalitě jako jsem zapsal snímek MB008 byl rmen nalezen při floristickém kurzu ČBS (lokalita 204) ve Slavkově v roce 2006

(GRULICH 2007: 17, 26). Lokalita MB18/133: 6766c, Mokrá-Horákov: u vjezdu na luční pozemek s p. č. 812, 200 m JZ od Kaple Panny Marie v Horákově, 49°12'48,00"N, 16°44'03,00"E, 357 m n. m. (2018-05- 11). Lokalita MB008: 6866b, Velatice: vedle polní cesty (250 m V od PP Vinohrady), 540 m JZ od kapličky ve Velaticích, 49°11'34,16"N, 16°45'00,32"E, 291 m n. m. (2018-06-02).

Dianthus armeria Caryophyllaceae C4a Hvozdík svazčitý jsem našel pouze na lesní pěšině na okraji lesa mezi lesy Vinohradské seče a Palašky v Horákově (MB18/191). Z lokality „Mordovny“ v lesních porostech údolí Říčky je udáván také Formánkem (FORMÁNEK 1892: 1298).

89

Lokalita MB18/191: 6766c, Mokrá-Horákov: mezi Vinohradskou sečí a Palaškou, 1,05 km ZJZ od od Kaple Panny Marie v Horákově, 49°12'44,00"N, 16°43'21,00"E, 327 m n. m. (2018-06-09).

Dianthus pontederae Caryophyllaceae C4a Hvozdík Pontederův (obr. 25) jsem nacházel na loukách stepního charakteru (MB002, MB003, MB004 a MB006), na okraji mezofilní louky (MB007) a v PP Vinohrady (MB18/076). Druh byl nalezen i při inventarizačních průzkumech v PP Vinohrady a PP Velatická slepencová stráň (SEDLÁČEK 2012: Přílohy

T3 a T4; SEDLÁČEK 2014: Přílohy T3 a T4), v počtu několika desítek fertilních jedinců. Z PP Velatická Obr. 25: Dianthus pontederae slepencová stráň je druh udáván i v práci Jindřicha v PP Vinohrady [2018-05-02] Hanouska (HANOUSEK 1981: 122). Druh byl nalezen v okolí obce Velatice při floristickém kurzu ČBS (GRULICH 2007: 34). Lokalita MB18/076: 6866a, Velatice: PP Vinohrady, 700 m JZ od kapličky ve Velaticích, 49°11'32,00"N, 16°44'49,00"E, 283 m n. m. (2018-05-02). Lokalita MB002: 6866a, Velatice: PP Vinohrady – střed přírodní památky, 720 m JZ od kapličky ve Velaticích, 49°11'31,37"N, 16°44'49,05"E, 284 m n. m. (2018-05-19). Lokalita MB003: 6866b, Velatice: PP Velatická slepencová stráň – jižní okraj přírodní památky, 630 m JJV od kapličky ve Velaticích, 49°11'30,95"N, 16°45'20,24"E, 259 m n. m. (2018-05-19). Lokalita MB004: 6766d, Velatice: Vlčí horky – pozemek s parcelním číslem 666/1, 330 m SSV od kapličky ve Velaticích, 49°12'00,40"N, 16°45'15,57"E, 262 m n. m. (2018-05-19). Lokalita MB006: 6866b, Velatice: stráň u nadpisu "LAS VELAS", 180 m SV od kapličky ve Velaticích, 49°11'55,24"N, 16°45'14,87"E, 290 m n. m. (2018-05-26). Lokalita MB007: 6766c, Mokrá-Horákov: nedaleko (90 m) restaurace Mezi stromy v Horákově, 460 m SSV od kaple sv. Gottharda v Horákově, 49°13'06,26"N, 16°44'47,61"E, 331 m n. m. (2018-05-27).

Dictamnus albus Rutaceae C3 Třemdava bílá byla nalezena na dvou lokalitách (MB026, vedle fytocenologického snímku MB054 dokládá tento druh herbářová položka MB18/098) v bazifilních teplomilných doubravách. Tři jedinci byli objeveni v PP U staré vápenice (FRIEDL 2013: 17, 26, 28, 35, 65, 71, 85).

90

Lokalita MB18/098: 6766c, Mokrá-Horákov: lesní pěšina vedoucí po hřebeni kopce, 115 m od restaurace U Raka, 1 km VJV od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'28,00"N, 16°43'09,00"E, 281 m n. m. (2018-05-08). Lokalita MB026: 6766c, Mokrá-Horákov: Vinohradská seč (Mariánské údolí), cca 100 m nad Líšeňským vrtem, 836 m V od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'33,37"N, 16°43'01,18"E, 290 m n. m. (2018-07-12). Lokalita MB054: 6766c, Mokrá-Horákov: Mariánské údolí – Vinohradská seč – svahy nad rozcestníkem Líšeň – Mariánské údolí – rozc. (poblíž Restaurace U Raka), 1 km V od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'29.15"N, 16°43'09.11"E, 291 m n. m. (2018-08-18).

Epipactis helleborine agg. Orchidaceae / Nekvetoucí jedinec kruštíku širolistého jsem našel v dubohabřině (MB023), na obdobném stanovišti byly dříve nalezeni 4 jedinci v PP U staré vápenice (FRIEDL 2013: 17, 44, 59, 65, 71, 85). Lokalita MB023: 6766c, Mokrá-Horákov: Horákovský les – SV od PP U staré vápenice, 1,93 km SSZ od kaple Panny Marie v Horákově, 49°13'45,57"N, 16°43'23,14"E, 363 m n. m. (2018-06-23).

Equisetum hyemale Equisetaceae C2r Přeslička zimní (obr. 26) byla nalezena jen v lužním lese na levém břehu Říčky mezi PR Velký Hornek a PP U staré vápenice (MB18/239, MB049). Z Mokré-

Horákova je udávána mnoha botaniky (WILD et al. 2019). Lokalita MB18/239: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky – mezi PR Velký Hornek a PP U staré vápenice, levý břeh Říčky, 2,3 km ZSZ od kaple Proměnění Páně v Mokré, 49°13'48,57"N, 16°43'11,77"E, 283 m n. m. (2018-08-04). Lokalita MB049: viz Lokalita MB18/239.

Obr. 26: Equisetum hyemale v údolí Říčky [2018-08-05] Euphorbia epithymoides Euphorbiaceae C3 Na pryšec mnohobarvý jsem narazil v listnatém lese u rozcestníku Horákovský hrad a dosud jej dokládá herbářová položka MB18/118. Druh byl také zapsán ve snímku dubohabřiny (MB024) a teplomilné doubravy (MB026). Druh roste i v suťových lesích v PP U staré vápenice (FRIEDL 2013: 17, 26, 29, 71). Lokalita MB18/118: 6766c, Mokrá-Horákov: u rozcestníku Horákovský hrad,1,4 km ZSZ od Kaple Panny Marie v Horákově, 49°13'08,00"N, 16°43'07,00"E, 302 m n. m. (2018-05- 08).

91

Lokalita MB024: 6766c, Mokrá-Horákov: PP U staré vápenice, 2 km SZ od kaple Panny Marie v Horákově, 49°13'43,19"N, 16°43'10,62"E, 334 m n. m. (2018-06-23). Lokalita MB026: 6766c, Mokrá-Horákov: Vinohradská seč (Mariánské údolí), cca 100 m nad Líšeňským vrtem, 836 m V od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'33,37"N, 16°43'01,18"E, 290 m n. m. (2018-07-12).

Fourraea alpina Brassicaceae C3 Nekvetoucí huseník chudokvětý byl objeven jen v suťovém lese v Horákovském lese, severovýchodně od PP U staré vápenice (MB18/210, MB023). Avšak podle údajů z inventarizačního průzkumu PP u staré vápenice vyplývá, že huseník je v této lokalitě poměrně hojným druhem (42 jedinců), který obývá dubohabřiny a suťové lesy (FRIEDL 2013: 14, 26, 29, 33, 36, 39, 41, 51, 56, 60, 62, 65, 85). Lokalita MB18/210: 6766c, Mokrá-Horákov: Horákovský les – SV od PP U staré vápenice, 1,93 km SSZ od kaple Panny Marie v Horákově, 49°13'45,57"N, 16°43'23,14"E, 363 m n. m. (2018-06-23). Lokalita MB023: viz Lokalita MB18/210.

Gagea minima Liliaceae C3 Křivatec nejmenší jsem našel pouze na okraji cesty, vedle modré turistická stezky u rozcestí pod zříceninou Horákovského hradu (MB18/026). Druh byl nalezen také

J. Podpěrou (WILD et al. 2019), ale není jasné, zda lokalita „Pod Lišní u Brna“ spadá do vymezeného území či nikoliv, a tudíž druh považuji za prvonález vymezeného území. Nejbližší lokalitou křivatce nejmenšího je pak Ochoz u Brna. Lokalita MB18/026: 6766c, Mokrá-Horákov: modrá turistická stezka u rozcestí pod zříceninou Horákovského hradu, 1,2 km SV od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°13'09,00"N, 16°42'49,00"E, 273 m n. m. (2018-04-14).

Gagea villosa Liliaceae C2b Také křivatec rolní byl objeven na jediné lokalitě, na louce severně od cyklostezky 5132, 5138 Napoleona, nad sady ovocných stromů, nedaleko Velatic (MB18/039).

Jeden fertilní kus křivatce rolního rostl poblíž křovin v PP Vinohrady (SEDLÁČEK 2014: Příloha T3). Lokalita MB18/039: 6866b, Velatice: louka severně od cyklostezky 5132, 5138 Napoleona, nad sady ovocných stromů, 740 m J od kapličky ve Velaticích, 49°11'27,00"N, 16°45'03,00"E, 279 m n. m. (2018-04-15).

92

Geranium sanguineum Geraniaceae C4a Kakost krvavý se vyskytoval na jediné lokalitě, byl zapsán ve snímku suchého bylinného lemu MB028, lokalizovaného u zříceniny Horákovského hradu u modré turistické stezky. Z Horákova je udáván také Formánkem (FORMÁNEK 1892: 1273–1274) Lokalita MB028: 6766c, Mokrá-Horákov: u zříceniny Horákovského hradu u modré turistické stezky, 1,36 km SV od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°13'09.35"N, 16°43'02.88"E, 307 m n. m. (2018-07-12).

Hesperis tristis Brassicaceae C2b Jediný jedinec večernice smutné (podivně deformovaný a napadený mšicemi) byl objeven na louce stepního charakteru v PP Velatická slepencová stráň (MB003). Na téže lokalitě byl druh v počtu několika desítek fertilních jedinců nalezen při inventarizačním průzkumu této přírodní památky (SEDLÁČEK 2012: Příloha T3), odsud je udáván i v práci Jindřicha Hanouska (HANOUSEK 1981: 122) a byl zde

(lokalita 205) nalezen i při floristickém kurzu ČBS (GRULICH 2007: 17, 40). Jedná se o nejsevernější výskyt večernice smutné v ČR (WILD et al. 2019) a jelikož počet lokalit stále klesá (DVOŘÁK 1992: 59), je potřeba přizpůsobit tomuto druhu management. Jelikož druh vyžaduje výslunné, suché a travnaté stráně, v PP Velatická slepencová stráň je potřeba hlídat a omezovat zdejší populace invazního Robinia pseudoacacia. Lokalita MB003: 6866b, Velatice: PP Velatická slepencová stráň – jižní okraj přírodní památky, 630 m JJV od kapličky ve Velaticích, 49°11'30,95"N, 16°45'20,24"E, 259 m n. m. (2018-05-19).

Hieracium maculatum Asteraceae C4a Jestřábník skvrnitý je v lesních porostech vymezeného území poměrně hojným druhem, vyskytoval se v dubohabřinách (MB009, MB015, MB022, MB037) a teplomilné doubravě (MB053). Ze snímku MB009 je druh doložen z Mariánského údolí, 160 m SSV od restaurace U Raka (MB18/189). Druh je udáván také z Mokré

P. Unarem a z Horákova P. Filippovem a M. Chtrým (WILD et al. 2019). Lokalita MB18/189: 6766c, Mokrá-Horákov: Mariánské údolí – 160 m SSV od restaurace U Raka, 1,07 km V od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'29,05"N, 16°43'11,61"E, 286 m n. m. (2018-06-09). Lokalita MB009: viz Lokalita MB18/189.

93

Lokalita MB015: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky nad modrou turistickou stezkou u Kadlecova mlýna, 530 m VSV od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'39,05"N, 16°42'45,39"E, 262 m n. m. (2018-06-15). Lokalita MB022: 6766c, Mokrá-Horákov: mezi U Chlapečka a Trnová, 740 m SSZ od kaple Panny Marie v Horákově, 49°13'15,06"N, 16°44'01,38"E, 387 m n. m. (2018-06-23). Lokalita MB037: 6766c, Mokrá-Horákov: Mariánské údolí – severně od Nových polí, 1,35 km JV od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'12,24"N, 16°43'17,45"E, 312 m n. m. (2018-07-27). Lokalita MB053: 6766c, Mokrá-Horákov: Mariánské údolí – Vinohradská seč, 1 km V od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'30,91"N, 16°43'10,06"E, 307 m n. m. (2018-08-18).

Hyoscyamus niger Solanaceae C3 Jediný kvetoucí jedinec blínu černého (obr. 27) jsem našel na okraji pole na jihozápadní straně Remízku mezi poli V Hlavách a Vážany, nedaleko obce Podolí (MB18/234). Druh byl nalezen na polní cestě (okraj pole) mezi silnicí kolem PP Vinohrady a obcí (lokalita 201) při floristickém kurzu ČBS (GRULICH 2007: 17, 40). Lokalita MB18/234: 6866a, Podolí: na jihozápadní straně Remízku mezi poli V Hlavách a Vážany, 1,1 km SV od kostela sv. Jana Nepomuckého v Podolí, 49°11'45,00"N, 16°44'19,00"E, 255 m n. m. (2018-07-27). Obr. 27: Hyoscyamus niger vedle pole nedaleko obce Podolí [2018-07-27]

Chamaecytisus ratisbonensis Fabaceae C4a Čilimník řezenský (obr. 28) jsem nalezl ve středu PP Vinohrady, nedaleko obce Velatice (MB18/079). Desítky fertilních jedinců jsou taktéž udávány z této lokality (SEDLÁČEK 2014: Příloha T3) a také z PP Velatická slepencová stráň (SEDLÁČEK 2012: Přílohy T3 a T4). Zde (lokalita 205) byl druh nalezen také při Obr. 28: Chamaecytisus ratisbonensis v PP Vinohrady [2018-05-02] floristickém kurzu ČBS (GRULICH 2007: 17, 32). Lokalita MB18/079: 6866a, Velatice: PP Vinohrady, 700 m JZ od kapličky ve Velaticích, 49°11'32,00"N, 16°44'49,00"E, 283 m n. m. (2018-05-02).

94

Iris pumila subsp. pumila Iridaceae C2r Výskyt kosatce nízkého pravého (obr. 29) je omezen na stepní trávníky v PP Velatická slepencová stráň a PP Vinohrady (MB002, MB003; SEDLÁČEK 2012: Přílohy

T3 a T4; SEDLÁČEK 2014: Přílohy T3 a T4). Početnější populace kosatce se nachází v PP Velatická slepencová stráň. V PP Velatická slepencová stráň jej nalezl také

Jindřich Hanousek (HANOUSEK 1981: 122). Druh byl také objeven při floristickém kurzu ČBS (GRULICH 2007: 17, 41) v rezervaci Horka v obci Podolí a v PP Vinohrady Obr. 29: Iris pumila subsp. pumila v PP Velatická a PP Velatická slepencová stráň v obci Velatice (lokality slepencová stráň [2018-04-15] 200, 203 a 205). Lokalita MB002: 6866a, Velatice: PP Vinohrady – střed přírodní památky, 720 m JZ od kapličky ve Velaticích, 49°11'31,37"N, 16°44'49,05"E, 284 m n. m. (2018-05-19). Lokalita MB003: 6866b, Velatice: PP Velatická slepencová stráň – jižní okraj přírodní památky, 630 m JJV od kapličky ve Velaticích, 49°11'30,95"N, 16°45'20,24"E, 259 m n. m. (2018-05-19).

Isopyrum thalictroides Ranunculaceae C4a Zapalice žluťuchovitá je poměrně hojným druhem jarního aspektu zdejších listnatých a smíšených lesů. Vyskytovala se ve svahu pod modrou turistickou stezkou, 250 m V od zříceniny Horákovského hradu (MB18/032). Druh je také udáván z PP U staré vápenice (FRIEDL 2013: 20, 27, 30, 73). Lokalita MB18/032: 6766c, Mokrá-Horákov: les ve svahu pod modrou tur. stezkou 250 m V od zříceniny Horákovského hradu, 49°13'10,00"N, 16°43'08,00"E, 292 m n. m. (2018-04-14).

Knautia drymeia subsp. drymeia Dipsacaceae C4a Chrastavec křovištní pravý jsem našel pouze v lesních porostech v údolí Říčky (MB18/227). Hojně se druh vyskytuje v lesních porostech PP U staré vápenice

(FRIEDL 2013: 20, 27, 30, 73). Lokalita MB18/227: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky, modrá turistická stezka, 1,74 km SSV od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°13'25,00"N, 16°43'00,00"E, 282 m n. m. (2018-07-12).

95

Knautia kitaibelii Dipsacaceae C4a Chrastavec Kitaibelův jsem nalezl na mezofilní ovsíkové louce s Onobrychis viciifolia u PP Vinohrady (MB18/149, MB001). Jedná se o prvonález pro vymezené

území, v čtverci 6766 jsou nejbližšími lokalitami Kanice či Brno „Pod Hády“ (WILD et al. 2019). Taxon byl určen jako K. kitaibelii, ale také to může být kříženec K. ×posoniensis, v určování tohoto taxonu se názory rozchází. Lokalita MB18/149: 6866a, Velatice: PP Vinohrady – západní okraj hranice přírodní památky (u příjezdové cesty), 760 m JZ od kapličky ve Velaticích, 49°11'31,26"N, 16°44'45,63"E, 273 m n. m. (2018-05-19). Lokalita MB001: viz Lokalita MB18/149. Lactuca quercina Asteraceae C3 Locika dubová rostla pouze v teplomilné doubravě v lesích Vinohradské seče, cca 100 m nad Líšeňským vrtem (MB026). Jedná se o prvonález pro vymezené území, nejbližší lokality jsou v PR Velký Hornek a v okolí Ochozu u Brna (PR Údolí Říčky),

(WILD et al. 2019). Locika dubová patří v okolí Brna mezi vzácnější a méně často se vyskytující druhy. Lokalita MB026: 6766c, Mokrá-Horákov: Vinohradská seč (Mariánské údolí), cca 100 m nad Líšeňským vrtem, 836 m V od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'33,37"N, 16°43'01,18"E, 290 m n. m. (2018-07-12).

Lavatera thuringiaca subsp. thuringiaca Malvaceae C4a Slézovec durynský pravý jsem nalezl pouze v rozvolněné akátině na svahu nad vodní nádrží Pod Hrádkem okolo zříceniny Horákovského hradu (MB18/218). Jedná se o prvonález pro vymezené území, protože nejbližší lokality v čtverci 6766 jsou udávány z Kanic v oblasti Hádů SV od Brna (WILD et al. 2019). Lokalita MB18/218: 6766c, Mokrá-Horákov: svah nad vodní nádrží Pod Hrádkem okolo zříceniny Horákovského hradu, 1,33 km SV od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°13'08,00"N, 16°43'02,00"E, 283 m n. m. (2018-07-12).

Lilium martagon Liliaceae C4a Lilie zlatohlavá se v lesních porostech severní části Horákovského lesa objevuje roztroušeně, místy hojně. Vyskytovala se v dubohabřině (MB019) v údolí Říčky a v suťovém lese (MB023) Horákovského lesa. V PP U staré vápenice je také udáván v počtu 102 jedinců (FRIEDL 2013: 20, 26, 28, 33, 35–36, 41, 46, 48, 61, 65, 73, 85). Lokalita MB019: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky mezi rozcestníky Horákovský hrad – rozcestí a rozcestníku Muchova bouda – host., 1,4 km ZSZ od kaple Panny Marie v Horákově, 49°13'09.87"N, 16°43'08.38"E, 292 m n. m. (2018-06-15). 96

Lokalita MB023: 6766c, Mokrá-Horákov: Horákovský les – SV od PP U staré vápenice, 1,93 km SSZ od kaple Panny Marie v Horákově, 49°13'45,57"N, 16°43'23,14"E, 363 m n. m. (2018-06-23).

Medicago minima Fabaceae C3 Spolu s chrastavcem Kitaibelovým byla tolice nejmenší nalezena na mezofilní ovsíkové louce s Onobrychis viciifolia u PP Vinohrady (MB001). Druh byl objeven v počtu desítek až stovek fertilních jedinců v PP Vinohrady (SEDLÁČEK 2014: Přílohy T3 a T4). Lokalita MB001: 6866a, Velatice: PP Vinohrady – západní okraj hranice přírodní památky (u příjezdové cesty), 760 m JZ od kapličky ve Velaticích, 49°11'31,26"N, 16°44'45,63"E, 273 m n. m. (2018-05-19).

Melica transsilvanica subsp. transsilvanica Poaceae C4a Strdivka sedmihradská pravá byla nalezena v teplomilné doubravě (MB055) a suchých bylinných lemech (MB028 a MB029). Stovky fertilních kusů byly nalezeny v PP Velatická slepencová stráň (SEDLÁČEK 2012: Přílohy T3 a T4) a desítky fertilních kusů v PP Vinohrady (SEDLÁČEK 2014: Přílohy T3 a T4). Lokalita MB028: 6766c, Mokrá-Horákov: u zříceniny Horákovského hradu u modré turistické stezky, 1,36 km SV od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°13'09.35"N, 16°43'02.88"E, 307 m n. m. (2018-07-12). Lokalita MB029: 6766c, Mokrá-Horákov: svah nad vodní nádrží Pod Hrádkem okolo zříceniny Horákovského hradu, 1,36 km SV od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°13'08,59"N, 16°43'03,49"E, 297 m n. m. (2018-07-12).

Melittis melissophyllum Lamiaceae C4a Medovník meduňkolistý (obr. 30) roste v lesních porostech vymezeného území roztroušeně. Populace, které jsem objevil, byly tvořeny maximálně 6 jedinci, většina z nich byla kvetoucí. Druh se vyskytuje zejména v dubohabřinách (MB010, MB022, MB024, MB025 a MB032), ale také v rozvolněné doubravě (MB18/104) v lesích Vinohradské seče poblíž tras singletrailu. V počtu 319 jedinců je udáván i z PP U staré vápenice

(FRIEDL 2013: 21, 26, 28, 35–36, 38–41, 44–45 48, 50–53, Obr. 30: Melittis melissophyllum 55–61, 63–64, 65, 73, 85). v Horákovském lese [2018-05- 08]

97

Lokalita MB18/104: 6766c, Mokrá-Horákov: Vinohradská seč, travnatý porost nad křovinami poblíž tras singletrailu, 800 m V od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'35,00"N, 16°42'59,00"E, 293 m n. m. (2018-05-08). Lokalita MB010: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky – Vinohradská seč, 740 m V od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'37,16"N, 16°42'56,30"E, 305 m n. m. (2018-06-09). Lokalita MB022: 6766c, Mokrá-Horákov: mezi U Chlapečka a Trnová, 740 m SSZ od kaple Panny Marie v Horákově, 49°13'15,06"N, 16°44'01,38"E, 387 m n. m. (2018-06-23). Lokalita MB024: 6766c, Mokrá-Horákov: PP U staré vápenice, 2 km SZ od kaple Panny Marie v Horákově, 49°13'43,19"N, 16°43'10,62"E, 334 m n. m. (2018-06-23). Lokalita MB025: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky – jižně od PP U staré vápenice, 1,8 km SZ od kaple Panny Marie v Horákově, 49°13'30,27"N, 16°43'04,06"E, 326 m n. m. (2018-06- 23). Lokalita MB032: 6766c, Mokrá-Horákov: nad modrou turistickou stezkou, 1,75 km SV od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°13'24,88"N, 16°43'00,53"E, 287 m n. m. (2018-07-12).

Neottia nidus-avis Orchidaceae C4a Hlístník hnízdák (obr. 31) se v lesích kolem obce Mokrá-Horákov vyskytuje roztroušeně a hojně, nicméně v počtu několika jedinců na lokalitě. Tato nenápadně zbarvená orchidej byla nalezena v lesním porostu Vinohradské seče poblíž Kadlecova mlýna (MB18/105), dále v dubohabřinách (MB011, MB012, MB014 a MB037) a v suťových lesích (MB043 a MB051). Hojný výskyt je udáván i z PP U staré vápenice (FRIEDL 2013: 21, 27, 31, Obr. 31: Neottia nidus-avis 35, 39, 41, 45, 48, 50, 52–53, 57–58, 60, 63–65, 74, 85). v Horákovském lese [2018-05- 22] Lokalita MB18/105: 6766c, Mokrá-Horákov: Vinohradská seč, poblíž Kadlecova mlýna, 800 m VSV od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'42,00"N, 16°42'58,00"E, 317 m n. m. (2018-05-08). Lokalita MB011: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky – Vinohradská seč – poblíž Kadlcova mlýna, 770 m VSV od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'42,60"N, 16°42'56,16"E, 316 m n. m. (2018-06-09). Lokalita MB012: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky – severní část Vinohradské seče – poblíž Kadlcova mlýna, 1 km VSV od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'42,45"N, 16°43'07,92"E, 315 m n. m. (2018-06-09). Lokalita MB014: 6766c, Mokrá-Horákov: Palaška – nedaleko trasy singletrailu Mariánské údolí a studánky Samostřípka, 525 m ZSZ od kaple Panny Marie v Horákově, 49°12'55,72"N, 16°43'46,98"E, 345 m n. m. (2018-06-09). Lokalita MB037: 6766c, Mokrá-Horákov: Mariánské údolí – severně od Nových polí, 1,35 km JV od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'12,24"N, 16°43'17,45"E, 312 m n. m. (2018-07-27).

98

Lokalita MB043: 6766c, Mokrá-Horákov: lesy mezi Březový žlíbek a Dlouhé Kopaniny – vedle červené turistické stezky, 825 m ZSZ od kaple Proměnění Páně v Mokré, 49°13'41,29"N, 16°44'26,42"E, 376 m n. m. (2018-07-28). Lokalita MB051: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky – PP U staré vápenice, svah nad modrou turistickou stezkou, 2,9 km ZSZ od kaple Proměnění Páně v Mokré, 49°13'44,74"N, 16°43'11,27"E, 321 m n. m. (2018-08-04).

Nonea pulla Boraginaceae C4a Pipla osmahlá byla objevena pouze na mezofilní ovsíkové louce s Onobrychis viciifolia u PP Vinohrady (MB18/148, MB001). Desítek fertilních jedinců druhu byly nalezeny v PP Vinohrady (SEDLÁČEK 2014: Příloha T3). Druh byl nalezen v okolí pěšiny a polní cesty vedoucích od příjezdové silnice do Velatic západním směrem k PP Vinohrady (lokalita 204) při floristickém kurzu ČBS (GRULICH 2007: 17, 45). Lokalita MB18/148: 6866a, Velatice: PP Vinohrady – západní okraj hranice přírodní památky (u příjezdové cesty), 760 m JZ od kapličky ve Velaticích, 49°11'31,26"N, 16°44'45,63"E, 273 m n. m. (2018-05-19). Lokalita MB001: viz Lokalita MB18/148.

Nuphar lutea Nymphaeaceae C4a Stulík žlutý se vyskytoval na hladině vodní nádrže Pod Hrádkem, pravděpodobně se jedná o výsadbu. P. Filippovem (WILD et al. 2019) byl nalezen při mapování biotopů (typ biotopu V1F) v lokalitě Líšeň, avšak z kontextu vyplývá, že jde pravděpodobně o vodní hladinu vodní nádrže Pod Hrádkem. Lokalita MB_04: 6766c, Mokrá-Horákov: vodní nádrž Pod Hrádkem, 49°13'05,00"N, 16°42'58,00"E (2018-/-/).

Omphalodes scorpioides Boraginaceae C4a Pupkovec pomněnkový jsem našel pouze u zříceniny Horákovského hradu, mezi dvěma skálami (MB18/028). Druh se také vyskytuje v suťových lesích v PP U staré vápenice (FRIEDL 2013: 21, 27, 31, 74). Lokalita MB18/028: 6766c, Mokrá-Horákov: u zříceniny Horákovského hradu, mezi dvěmi skálami, 1,4 km SV od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°13'09,00"N, 16°43'02,00"E, 305 m n. m. (2018-04-14).

Platanthera bifolia Orchidaceae C3 Vemeník dvoulistý jsem mnohokrát při průzkumu území spatřil v lesních porostech, například v okolí lesů Vinohradské seče, v lesích Březového žlíbku

99 severozápadně od obce Mokrá byl nalezen jeden nekvetoucí jedinec na lesní pasece (MB044). Hojným druhem je v PP U staré vápenice, kde bylo nalezeno 40 jedinců rostoucí převážně v dubohabřinách (FRIEDL 2013: 22, 26, 28, 35, 39–41, 45, 50, 52– 53, 56–57, 58, 60–61, 64, 74, 85). Lokalita MB044: 6766c, Mokrá-Horákov: Březový žlíbek, 1,3 km ZSZ od kaple Proměnění Páně v Mokré, 49°13'42,02"N, 16°44'02,05"E, 424 m n. m. (2018-07-28). Lokalita MB_05: 6766c, Mokrá-Horákov: lesy Vinohradské seče (2018-/-/)

Potentilla incana Rosaceae C4a Mochna písečná (obr. 32) byla zapsána na loukách stepního charakteru v okolí obce Velatice, konkrétně v PP Velatická slepencová stráň (MB003), stráň u nadpisu „LAS VELAS“ (MB004), na lokalitě Vlčí Horky (MB006) a také v PP Vinohrady (MB18/020). Na obou přírodních památkách byla mochna nalezena při Obr. 32: Potentilla incana na stráni u nadpisu „LAS VELAS“ ve Velaticích inventarizačních průzkumech v počtu několika [2018-04-24] stovek jedinců (SEDLÁČEK 2012: Přílohy T3 a T4; SEDLÁČEK 2014: Přílohy T3 a T4).

V PP Velatická slepencová stráň ji našel i Jindřich Hanousek (HANOUSEK 1981: 123). Mochna byla objevena v rezervaci Horka v obci Podolí a v PP Vinohrady a PP Velatická slepencová stráň (lokality 200, 203 a 205) i při floristickém kurzu ČBS

(GRULICH 2007: 17, 48). Lokalita MB18/020: 6866a, Velatice: PP Vinohrady, 750 m JJZ od kapličky ve Velaticích, 49°11'31,00"N, 16°44'47,00"E, 277 m n. m. (2018-04-08). Lokalita MB003: 6866b, Velatice: PP Velatická slepencová stráň – jižní okraj přírodní památky, 630 m JJV od kapličky ve Velaticích, 49°11'30,95"N, 16°45'20,24"E, 259 m n. m. (2018-05-19). Lokalita MB004: 6766d, Velatice: Vlčí horky – pozemek s parcelním číslem 666/1, 330 m SSV od kapličky ve Velaticích, 49°12'00,40"N, 16°45'15,57"E, 262 m n. m. (2018-05-19). Lokalita MB006: 6866b, Velatice: stráň u nadpisu "LAS VELAS", 180 m SV od kapličky ve Velaticích, 49°11'55,24"N, 16°45'14,87"E, 290 m n. m. (2018-05-26).

Primula veris subsp. veris Primulaceae C4a Prvosenka jarní pravá se vyskytuje v lesích studovaného území hojně. Rostla v dubohabřinách (MB012, MB023, MB024, MB045 a MB051), teplomilných doubravách (MB055) a křovinách v Horákově (MB18/014). Prvosenka vyšší byla

100 také nalezena v PP Velatická slepencová stráň (SEDLÁČEK 2012: Přílohy T3 a T4) a hojně se vyskytuje v celém území PP U staré vápenice (FRIEDL 2013: 22, 27, 31, 74). Lokalita MB18/014: 6766c, Mokrá-Horákov: křoviny poblíž zahrad (oplocené soukromé pozemky) 380 m S od Kaple sv. Gottharda v Horákově, 49°13'04,00"N, 16°44'46,00"E, 320 m n. m. (2018-04-07). Lokalita MB012: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky – severní část Vinohradské seče – poblíž Kadlcova mlýna, 1 km VSV od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'42,45"N, 16°43'07,92"E, 315 m n. m. (2018-06-09). Lokalita MB023: 6766c, Mokrá-Horákov: Horákovský les – SV od PP U staré vápenice, 1,93 km SSZ od kaple Panny Marie v Horákově, 49°13'45,57"N, 16°43'23,14"E, 363 m n. m. (2018-06-23). Lokalita MB024: 6766c, Mokrá-Horákov: PP U staré vápenice, 2 km SZ od kaple Panny Marie v Horákově, 49°13'43,19"N, 16°43'10,62"E, 334 m n. m. (2018-06-23). Lokalita MB045: 6766c, Mokrá-Horákov: mezi Horákovským lesem a PP U staré vápenice, 2,05 km ZSZ od kaple Proměnění Páně v Mokré, 49°13'43,70"N, 16°43'24,18"E, 388 m n. m. (2018-07-28). Lokalita MB051: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky – PP U staré vápenice, svah nad modrou turistickou stezkou, 2,9 km ZSZ od kaple Proměnění Páně v Mokré, 49°13'44,74"N, 16°43'11,27"E, 321 m n. m. (2018-08-04). Lokalita MB055: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky – svahy nad modrou turistickou stezkou, 590 m V od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'37,05"N, 16°42'49,05"E, 283 m n. m. (2018-08-18).

Prunus fruticosa Rosaceae C2t Třešeň křovitá byla nalezena jen v křovinách poblíž kóty Stará hora u fotovoltaické elektrárny (MB040). V obci Mokrá byl druh podle Databáze lesnické typologie nalezen Z. Bednářem v roce 1957 (WILD et al. 2019), dále je udáván mimo vymezené území z kóty Lysá hora u Ochozu u Brna (PODPĚRA 1928: 47). Lokalita MB040: 6766c, Mokrá-Horákov: Stará hora – poblíž fotovoltaické elektrárny, 850 m JZ od kaple Panny Marie v Horákově, 49°12'31,11"N, 16°43'45,14"E, 346 m n. m. (2018-07-27).

Pulsatilla grandis subsp. grandis Ranunculaceae C2b Výskyt koniklece velkokvětého pravého (obr. 33) je omezen na stepní trávníky v PP Velatická slepencová stráň a PP Vinohrady (MB18/017). Početnější populace koniklece se nachází v PP Velatická slepencová stráň (MB003). Z těchto lokalit je druh udáván v obou Obr. 33: Pulsatilla grandis subsp. grandis inventarizačních průzkumech provedených v PP Vinohrady [2018-04-08]

101 p. Sedláčkem v letech 2012 a 2014 (SEDLÁČEK 2012: Přílohy T3 a T4; SEDLÁČEK 2014: Přílohy T3 a T4). Z PP Velatická slepencová stráň je druh udáván i v práci Jindřicha

Hanouska (HANOUSEK 1981: 123). Druh byl nalezen v okolí obce Velatice při floristickém kurzu ČBS (GRULICH 2007: 49). Lokalita MB18/017: 6866a, Velatice: PP Vinohrady, 750 m JJZ od kapličky ve Velaticích, 49°11'31,00"N, 16°44'47,00"E, 277 m n. m. (2018-04-08). Lokalita MB003: 6866b, Velatice: PP Velatická slepencová stráň – jižní okraj přírodní památky, 630 m JJV od kapličky ve Velaticích, 49°11'30,95"N, 16°45'20,24"E, 259 m n. m. (2018-05-19).

Saxifraga tridactylites Saxifragaceae C3 Nenápadnou rostlinu lomikámen trojprstý (obr. 34) jsem našel na skalním výchozu v PP Velatická slepencová stráň (MB18/045). O poměrně velké populaci lomikámenu v této přírodní památce je zmínka v inventarizačním průzkumu (SEDLÁČEK 2012: Příloha T3). V práci je uváděn nález tří lokalit v rámci PP Velatická Obr. 34: Saxifraga tridactylites v PP Velatická slepencová stráň [2018- slepencová stráň, s početností desítky až stovky 04-15] jedinců tohoto druhu. Lokalita MB18/045: 6866b, Velatice: PP Velatická slepencová stráň, jihozápadně (směrem dolů po svahu) od velkého dřevěného kříže, 610 m JJV od kapličky ve Velaticích, 49°11'32,00"N, 16°45'20,00"E, 256 m. (2018-04-20).

Scorzonera austriaca Asteraceae C4a Hadí mord rakouský byl objeven v PP Velatická slepencová stráň (MB003), nález desítek fertilních jedinců je udáván z této lokality v inventarizačním průzkumu

(SEDLÁČEK 2012: Přílohy T3 a T4). Druh byl nalezen i při floristickém kurzu ČBS

(GRULICH 2007: 17, 51) v Podolí v rezervaci Horka a také v PP Velatická slepencová stráň (lokality 200 a 205). Lokalita MB003: 6866b, Velatice: PP Velatická slepencová stráň – jižní okraj přírodní památky, 630 m JJV od kapličky ve Velaticích, 49°11'30,95"N, 16°45'20,24"E, 259 m n. m. (2018-05-19).

102

Seseli hippomarathrum Apiaceae C3 Jediný kus sesele fenyklového jsem našel ve stepní vegetaci na stráni u nadpisu „LAS VELAS“ ve Velaticích (MB004). V práci Jindřicha Hanouska je druh udáván z PP Velatická slepencová stráň (HANOUSEK 1981: 123) a také byl nalezen v Podolí v rezervaci Horka a také v PP Velatická slepencová stráň (lokality 200 a 205) při floristickém kurzu ČBS (GRULICH 2007: 17, 52). Lokalita MB004: 6766d, Velatice: Vlčí horky – pozemek s parcelním číslem 666/1, 330 m SSV od kapličky ve Velaticích, 49°12'00,40"N, 16°45'15,57"E, 262 m n. m. (2018-05-19).

Silene otites Caryophyllaceae C3 Jediný kvetoucí prýt silenky ušnice jsem objevil na louce stepního charakteru ve středu PP Vinohrady (MB18/156, MB002). Desítky fertilních jedinců jsou udávány i z obou přírodních památek – Vinohrady a Velatická slepencová stráň

(SEDLÁČEK 2012: Přílohy T3 a T4; SEDLÁČEK 2014: Přílohy T3 a T4). Druh byl také nalezen v Podolí v rezervaci Horka a také v PP Velatická slepencová stráň (lokality

200 a 205) při floristickém kurzu ČBS (GRULICH 2007: 52). Lokalita MB18/156: 6866a, Velatice: PP Vinohrady – střed přírodní památky, 720 m JZ od kapličky ve Velaticích, 49°11'31,37"N, 16°44'49,05"E, 284 m n. m. (2018-05-19). Lokalita MB002: viz Lokalita MB18/156.

Sorbus torminalis Rosaceae C4a Jeřáb břek jsem mnohokrát našel při zapisování fytocenologických snímků, většinou s pokryvností zanedbatelnou či menší než 5 % („r“ či „+“). Až na výjimky (MB021 a MB024, druh ve stromovém patře) byl druh většinou nalezen v juvenilním stádiu jako semenáček. Jedná se o snímky dubohabřin (MB009, MB020, MB021, MB022, MB024, MB032), teplomilných doubrav (MB026, MB053, MB054) a acidofilní doubravy (MB046). Druh se také vyskytuje ve všech přírodních památkách nacházejících se ve vymezeném území. V PP Velatická slepencová stráň rostou vzácně jednotlivé kusy (SEDLÁČEK 2012: Příloha T3), v PP Vinohrady taktéž

(SEDLÁČEK 2014: Příloha T3). V PP U staré vápenice bylo nalezeno 85 jedinců (FRIEDL 2013: 9–11, 13, 26, 29–30, 35–36, 39–41, 45–46, 50–53, 56–58, 62, 64–65, 69, 85). Lokalita MB009: 6766c, Mokrá-Horákov: Mariánské údolí – 160 m SSV od restaurace U Raka, 1,07 km V od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'29,05"N, 16°43'11,61"E, 286 m n. m. (2018-06-09).

103

Lokalita MB020: 6766c, Mokrá-Horákov: mezi Mordovny a Trnová, vedle lení asfaltové cesty, 1 km SZ od kaple Panny Marie v Horákově, 49°13'12,32"N, 16°43'33,19"E, 372 m n. m. (2018-06-15). Lokalita MB021: 6766c, Mokrá-Horákov: Horákovský les, 450 m S od kaple Panny Marie v Horákově, 49°13'06,49"N, 16°44'09,98"E, 398 m n. m. (2018-06-23). Lokalita MB022: 6766c, Mokrá-Horákov: mezi U Chlapečka a Trnová, 740 m SSZ od kaple Panny Marie v Horákově, 49°13'15,06"N, 16°44'01,38"E, 387 m n. m. (2018-06-23). Lokalita MB024: 6766c, Mokrá-Horákov: PP U staré vápenice, 2 km SZ od kaple Panny Marie v Horákově, 49°13'43,19"N, 16°43'10,62"E, 334 m n. m. (2018-06-23). Lokalita MB026: 6766c, Mokrá-Horákov: Vinohradská seč (Mariánské údolí), cca 100 m nad Líšeňským vrtem, 836 m V od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'33,37"N, 16°43'01,18"E, 290 m n. m. (2018-07-12). Lokalita MB032: 6766c, Mokrá-Horákov: nad modrou turistickou stezkou, 1,75 km SV od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°13'24,88"N, 16°43'00,53"E, 287 m n. m. (2018-07-12). Lokalita MB046: 6766c, Mokrá Horákov, výběžek mezi studánkou U Říčky a Svobodovým mlýnem, 2,1 km SZ od kaple Proměnění Páně v Mokré, 49°14'08,05"N, 16°43'36,78"E, 317 m n. m. (2018-07-28). Lokalita MB053: 6766c, Mokrá-Horákov: Mariánské údolí – Vinohradská seč, 1 km V od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'30,91"N, 16°43'10,06"E, 307 m n. m. (2018-08-18). Lokalita MB054: 6766c, Mokrá-Horákov: Mariánské údolí – Vinohradská seč – svahy nad rozcestníkem Líšeň – Mariánské údolí – rozc. (poblíž Restaurace U Raka), 1 km V od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'29.15"N, 16°43'09.11"E, 291 m n. m. (2018-08-18).

Staphylea pinnata Staphyleaceae C3 Nalez klokoče zpeřeného z údolí Říčky, na okraji cesty modré turistické stezky dokládá herbářová položka MB18/225. V PP U staré vápenice bylo nalezeno

569 jedinců rostoucí převážně v suťových lesích a dubohabřinách (FRIEDL 2013: 11, 13, 26, 29, 33, 36, 41, 46–50, 64–65, 69, 85). Lokalita MB18/225: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky, modrá turistická stezka, 1,77 km SSV od Kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°13'24,00"N, 16°42'59,00"E, 273 m n. m. (2018-07-12).

Stipa capillata Poaceae C4a Kavyl vláskovitý byl objeven v PP Vinohrady (MB002) a v PP Velatická slepencová stráň (MB003). Na těchto dvou lokalitách byl druh nalezen i při inventarizačních průzkumech. V PP Velatická slepencová stráň rostou roztroušeně desítky fertilních jedinců (SEDLÁČEK 2012: Přílohy T3 a T4), a v PP Vinohrady rostou jednotlivé fertilní kusy ve vrcholové plošině v západní části 1. dílčí plochy a ve vrchní části západně orientovaného svahu (SEDLÁČEK 2014: Přílohy T3

104 a T4). Druh byl také nalezen v okolí obce Velatice při floristickém kurzu ČBS

(GRULICH 2007: 17, 53). Lokalita MB002: 6866a, Velatice: PP Vinohrady – střed přírodní památky, 720 m JZ od kapličky ve Velaticích, 49°11'31,37"N, 16°44'49,05"E, 284 m n. m. (2018-05-19). Lokalita MB003: 6866b, Velatice: PP Velatická slepencová stráň – jižní okraj přírodní památky, 630 m JJV od kapličky ve Velaticích, 49°11'30,95"N, 16°45'20,24"E, 259 m n. m. (2018-05-19).

Teucrium chamaedrys Lamiaceae C4a Ožanka kalamandra rostla na louce stepního charakteru v PP Velatická slepencová stráň (MB003), v acidofilní doubravě v údolí Říčky, na svahu nad modrou turistickou stezkou nedaleko rozcestníku Pod Hrádkem – pod hrází (5653) a v suchých bylinných lemech nedaleko zříceniny Horákovského hradu (MB028 a MB029). Druh byl nalezen při inventarizačním průzkumu PP Velatické slepencové stráně (SEDLÁČEK 2012: Přílohy T3 a T4). V PP Vinohrady se vyskytuje v počtu až stovek fertilních jedinců (SEDLÁČEK 2014: Příloha T3) a v PP U staré vápenice druh obývá dubohabřiny a štěrbinovou vegetaci vápnitých skal a drolin v segmentu č. 9 (FRIEDL 2013: 23, 27, 31, 75). Druh je byl objeven v PP Vinohrady a PP Velatická slepencová stráň (lokality 203 a 205) při floristickém kurzu ČBS (GRULICH 2007: 17, 54). Lokalita MB003: 6866b, Velatice: PP Velatická slepencová stráň – jižní okraj přírodní památky, 630 m JJV od kapličky ve Velaticích, 49°11'30,95"N, 16°45'20,24"E, 259 m n. m. (2018-05-19). Lokalita MB028: 6766c, Mokrá-Horákov: u zříceniny Horákovského hradu u modré turistické stezky, 1,36 km SV od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°13'09.35"N, 16°43'02.88"E, 307 m n. m. (2018-07-12). Lokalita MB029: 6766c, Mokrá-Horákov: svah nad vodní nádrží Pod Hrádkem okolo zříceniny Horákovského hradu, 1,36 km SV od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°13'08,59"N, 16°43'03,49"E, 297 m n. m. (2018-07-12).

Thymus pannonicus Lamiaceae C4a Mateřídouška panonská byla objevena v suchém bylinném lemu nedaleko zříceniny Horákovského hradu (MB029) a dále byly desítky fertilních jedinců tohoto druhu nalezeny v PP Vinohrady (SEDLÁČEK 2014: Příloha T3). Druh byl také nalezen při floristickém kurzu ČBS (GRULICH 2007: 17, 54) západně od obce Velatice, směrem k PP Vinohrady a v PP Velatická slepencová stráň (lokalita 204 a 205).

105

Lokalita MB029: 6766c, Mokrá-Horákov: svah nad vodní nádrží Pod Hrádkem okolo zříceniny Horákovského hradu, 1,36 km SV od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°13'08,59"N, 16°43'03,49"E, 297 m n. m. (2018-07-12).

Thymus praecox subsp. praecox Lamiaceae C4a Mateřídouška časná pravá byla nalezena ve stepní vegetaci v PP Vinohrady (MB002), v PP Velatická slepencová stráň (MB003) a dalších lokalitách v obci

Velatice (MB004 a MB006). Výskyt druhu je udáván i v PP Vinohrady (SEDLÁČEK

2014: Příloha T3). Druh byl také objeven při floristickém kurzu ČBS (GRULICH 2007: 17, 54) v Podolí v rezervaci Horka a v PP Velatická slepencová stráň (lokality 200 a 205). Lokalita MB002: 6866a, Velatice: PP Vinohrady – střed přírodní památky, 720 m JZ od kapličky ve Velaticích, 49°11'31,37"N, 16°44'49,05"E, 284 m n. m. (2018-05-19). Lokalita MB003: 6866b, Velatice: PP Velatická slepencová stráň – jižní okraj přírodní památky, 630 m JJV od kapličky ve Velaticích, 49°11'30,95"N, 16°45'20,24"E, 259 m n. m. (2018-05-19). Lokalita MB004: 6766d, Velatice: Vlčí horky – pozemek s parcelním číslem 666/1, 330 m SSV od kapličky ve Velaticích, 49°12'00,40"N, 16°45'15,57"E, 262 m n. m. (2018-05-19). Lokalita MB006: 6866b, Velatice: stráň u nadpisu "LAS VELAS", 180 m SV od kapličky ve Velaticích, 49°11'55,24"N, 16°45'14,87"E, 290 m n. m. (2018-05-26).

Ulmus minor Ulmaceae C4a Juvenilní jedinec jilmu habrolistého rostl pouze v suchém bylinném lemu nedaleko zříceniny Horákovského hradu (MB029). Uveden je také v Nálezové databázi ochrany přírody (NDOP) z obce Mokrá, nalezen byl také Olgou Rotreklovou v roce 2003 ((WILD et al. 2019). Lokalita MB029: 6766c, Mokrá-Horákov: svah nad vodní nádrží Pod Hrádkem okolo zříceniny Horákovského hradu, 1,36 km SV od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°13'08,59"N, 16°43'03,49"E, 297 m n. m. (2018-07-12).

Valeriana stolonifera subsp. angustifolia Valerianaceae C4a Jeden jedinec kozlíku ukrajinského chlumního byl objeven v dubohabřině v údolí Říčky v lesích Vinohradské seče (MB010). Ve vymezeném území jde o prvonález. Pro okolí Brna je jeho výskyt poměrně vzácný, nejbližší lokalitou tohoto druhu je Ochoz u Brna (WILD et al. 2019). Lokalita MB010: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky – Vinohradská seč, 740 m V od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°12'37,16"N, 16°42'56,30"E, 305 m n. m. (2018-06-09).

106

Verbascum chaixii subsp. austriacum Scrophulariaceae C4a Divizna jižní rakouská byla nalezena na louce stepního charakteru v PP Velatická slepencová stráň (MB003), dubohabřině v údolí Říčky v lesích Mordovny, nedaleko rozcestníku Horákovský hrad – rozcestí (MB018) a suchých bylinných lemech nedaleko zříceniny Horákovského hradu (MB028 a MB029). Desítky fertilních kusů byl nalezen v PP Velatická slepencová stráň (SEDLÁČEK 2012: Přílohy T3 a T4) a nově objeveným druhem v PP U staré vápenice (FRIEDL 2013: 23, 27, 31, 75). Druh byl také nalezen při floristickém kurzu ČBS (GRULICH 2007: 17, 55) v PP Velatická slepencová stráň (lokalita 205). Lokalita MB003: 6866b, Velatice: PP Velatická slepencová stráň – jižní okraj přírodní památky, 630 m JJV od kapličky ve Velaticích, 49°11'30,95"N, 16°45'20,24"E, 259 m n. m. (2018-05-19). Lokalita MB018: 6766c, Mokrá-Horákov: údolí Říčky, Mordovny, nedaleko rozcestníku Horákovský hrad – rozcestí, 1,2 km ZSZ od kaple Panny Marie v Horákově, 49°13'06.13"N, 16°43'16.95"E, 323 m n. m. (2018-06-15). Lokalita MB028: 6766c, Mokrá-Horákov: u zříceniny Horákovského hradu u modré turistické stezky, 1,36 km SV od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°13'09.35"N, 16°43'02.88"E, 307 m n. m. (2018-07-12). Lokalita MB029: 6766c, Mokrá-Horákov: svah nad vodní nádrží Pod Hrádkem okolo zříceniny Horákovského hradu, 1,36 km SV od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°13'08,59"N, 16°43'03,49"E, 297 m n. m. (2018-07-12).

Veronica prostrata Plantaginaceae C4a Rozrazil rozprostřený (obr. 35) jsem našel pouze v PP Vinohrady (MB18/077, MB002). Avšak tento druh byl objeven i při inventarizačních průzkumech v PP Vinohrady a PP Velatická slepencová stráň

(SEDLÁČEK 2012: Přílohy T3 a T4; SEDLÁČEK 2014: Přílohy T3 a T4) v počtu desítek jedinců a byl také nalezen při floristickém kurzu ČBS (GRULICH 2007: 17, 55) v Podolí v rezervaci Horka a také v okolí pěšiny a polní cesty vedoucích od příjezdové silnice do Velatic Obr. 35: Veronica prostrata v PP Vinohrady [2018-05-02] západním směrem k PP Vinohrady (lokality 200 a 204). Lokalita MB18/077: 6866a, Velatice: PP Vinohrady – střed přírodní památky, 720 m JZ od kapličky ve Velaticích, 49°11'31,37"N, 16°44'49,05"E, 284 m n. m. (2018-05-19). Lokalita MB002: viz Lokalita MB18/077.

107

Viola mirabilis Violaceae C4a Violka divotvárná byla zapsána ve snímku dubohabřiny nedaleko chatové oblasti v Horákovském lese (MB032) a je také hojným druhem dubohabřin a suťových lesů v PP U staré vápenice (FRIEDL 2013: 24, 27, 31, 75). Lokalita MB032: 6766c, Mokrá-Horákov: nad modrou turistickou stezkou, 1,75 km SV od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°13'24,88"N, 16°43'00,53"E, 287 m n. m. (2018- 07-12).

Viola tricolor subsp. saxatilis Violaceae C3 Violka trojbarevná skalní byla nalezena v nitrofilní lemové vegetaci (MB027) u zříceniny Horákovského hradu u modré turistické stezky. Jedná se o prvonález pro vymezené území, nejbližší lokalitou tohoto druhu je Ochoz u Brna (WILD et al. 2019). Lokalita MB027: 6766c, Mokrá-Horákov: u zříceniny Horákovského hradu u modré turistické stezky, 1,38 km SV od kaple Panny Marie Pomocnice v Líšni, 49°13'09,51"N, 16°43'02,67"E, 307 m n. m. (2018-07-12).

108

4.3 Invazní taxony cévnatých rostlin Mimo výše zmíněné ohrožené druhy rostlin, jsem při průzkumu studované oblasti narazil také na invazní druhy (PYŠEK et al. 2012). Celkem jde o 13 taxonů, z toho 4 archeofyty: ovsík vyvýšený pravý (Arrhenatherum elatius subsp. elatius), lebeda lesklá (Atriplex sagittata), pcháč oset (Cirsium arvense), slivoň myrobalán (Prunus cerasifera); a 9 neofytů: javor jasanolistý (Acer negundo), laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus), dvouzubec černoplodý (Bidens frondosus), turanka kanadská (Conyza canadensis), pěťour malokvětý (Galinsoga quadriradiata), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), dub červený (Quercus rubra), trnovník akát (Robinia pseudoacacia), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis). Nejvíce rozšířený napříč studovaným územím je ovsík vyvýšený. Ten má největší abundanci v lučních porostech. Avšak v lesích, zejména smrkových monokulturách, se místy vyskytuje taky dosti hojně pospolu s neinvazní trávou třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos). Podél nově vybudovaných tras singletrailu v Horákovském lese se šíří netýkavka malokvětá. Té vyhovuje poměrně trvalá disturbance míst, kudy vede singletrailová stezka (obr. 36). Místy se pod elektrickým vedením šíří trnovník akát, ten se vyskytuje i jihovýchodně od zříceniny Horákovského hradu. Mezi časté invazní druhy na ruderálních stanovištích patří lebeda lesklá, pcháč oset a pěťour Obr. 36: Impatiens parviflora kolem stezky singletrailu malokvětý. v Horákovském lese [2018-06-24]

109

5 ZÁVĚR Cílem této práce bylo co nejpodrobněji zdokumentovat flóru a vegetaci vybraného území. To je vymezeno obcemi Mokrá-Horákov, Velatice, Podolí a údolí Říčky mezi Jelínkovým mlýnem a Podolím na východním okraji Brna. Hlavním cílem této práce bylo charakterizovat vegetaci vymezeného území. Pro tento účel bylo zapsáno 57 fytocenologických snímků, reprezentujících cekem 31 asociací. Z tohoto celkového počtu bylo 8 travinných, 8 ruderálních a plevelových, 2 skalních, 1 křovinný a 12 lesních typů. V severní polovině území převládají lesní typy vegetace, nejrozšířenější Carpino-Fagetea. Naopak v jižní části území převládají nelesní typy vegetace, zejména lány polí a v okolí obce Velatice trávníky stepního charakteru třídy Festuco-Brometea. Co se týče zařazování fytocenologických snímků do asociací pomocí expertního systému k Vegetaci ČR, chtěl bych upozornit, že není vždy jednoznačné a 100 % spolehlivé. Zejména pokud program nedokáže zařadit snímek do asociace podle formální definice expertního systému, přiřazuje snímky s pomocí podobnostního indexu FPFI, který snímky hodnotí na základě jejich podobnosti s každou asociací expertního systému. Tento problém vyvstal např. při zařazování snímku MB045. Při výběru místa pro zapsání tohoto snímku jsem se řídil mapou biotopů z MapoMatu (http://mapy.nature.cz). V mapě (z prvního mapování) bylo toto místo označeno jako T3.2 Pěchavové trávníky. Biotop byl jen velmi malý fragment na vrcholu svahu mezi dubohabřinou a suťovým lesem. Při zapisování jsem se tedy rozhodl pro zachování homogenity porostu snímek zapsat jako nelesní (na ploše 16 m2), nikoliv jako lesní (100 či 400 m2). Z míry korunového zápoje stromového patra a druhů v něm nalezených, z druhového složení bylinného patra (Melica uniflora, Primula veris a Sesleria caerulea) a dalších informací zapsaných na místě, se však jednalo spíše o prostředí lesní. Expertní systém zařadil snímek do asociace Seslerio albicantis-Tilietum cordatae, s tímto zařazením souhlasím také. Pokud by byl ale snímek zapsán na větší ploše, pravděpodobně by se ve snímku nacházelo více druhů rostlin a díky tomu by systém zařadil snímek do asociace Mercuriali perennis-Fraxinetum excelsioris. Abych problematiku zařazování snímků expertním systémem nějak uzavřel – daný typ vegetace, který dokumentuje snímek MB045, je s největší pravděpodobností fragmentem pěchavových skalních lipin v suťových javorových lipinách. Pokud bych snímkoval na obvyklé ploše 100 m2 pro lesní

110 vegetaci, vyčet druhů ve snímku by se zvětšil a expertní systém by tak mohl snímek zařadit do jedné asociace bez dalších pochybností. Další zařazení expertním systémem, se kterými jsem nesouhlasil, nastalo u snímků MB030, MB034, MB041 a MB044. U každého jsem uvedl, kam bych snímek zařadil já na základě osobních zkušeností přímo z terénu. Zařazování jednotlivých typů vegetace do člověkem uměle vytvořených kategorií, musíme proto brát s rezervou. Příroda se našimi pravidly a škatulkami neřídí a jen výjimečně nastane situace, kdy by fytocenologický snímek zapsaný v daném typu vegetace dokonale odpovídal některé asociaci uvedené v literatuře. Při interpretaci výsledného zařazení snímku je tedy vhodnější uvést, v jakých parametrech se daný typ vegetace podobá přiřazené asociaci (přítomnost nebo naopak absence typických druhů apod.). Při zapisování snímků a průzkumu území jsem nalezl 480 taxonů cévnatých rostlin (z toho 67 je uvedených v červeném seznamu) a 37 taxonů mechorostů (Příloha 1: Seznam nalezených taxonů). Součástí této práce je i dokladový herbář, ten obsahuje 240 položek cévnatých rostlin a 99 položek mechorostů. Celkově bylo ve vymezeném území a jeho nejbližším okolí dříve popsáno 146 taxonů vyšších rostlin uvedených v Červeném seznamu ohrožených rostlin České republiky. 61 ohrožených taxonů jsem při terénním průzkumu potvrdil, naopak 85 jsem nedokázal potvrdit (Příloha 2: „5. Záznamy“). Na druhou stranu jsem objevil 6 ohrožených taxonů, o kterých ve vymezeném území není zmínka z minulosti ani ze současnosti, jde tedy o prvonálezy zkoumaného území. Těmito druhy jsou Gagea minima, Knautia kitaibelii, Lactuca quercina, Lavatera thuringiaca subsp. thuringiaca, Valeriana stolonifera subsp. angustifolia a Viola tricolor subsp. saxatilis. Výskyt většiny ohrožených rostlin je koncentrován v MZCHÚ, avšak mnohé jsem nalezl i mimo tyto lokality. To, že jsem některé taxony nepotvrdil, však nemusí hned znamenat, že by se již v území nevyskytovaly. Taxony jsem s největší pravděpodobností buď přehlídl nebo jsou nálezy udávány těsně za hranicí vymezeného území. Nepotvrzené druhy taky nemusely kvůli suchému a horkému létu vyrůst a tuto nepřízeň prostředí přežily v půdě ve formě podzemních orgánů (geofyty) či semen ve stádiu dormance. Fakt, že jsem některé taxony nenalezl, mohlo být způsobeno důsledkem rychlého nástupu léta a také vysokými denními teplotami a suchou vegetační sezónou. Vymezené území je poměrně dosti rozsáhlé (cca 12,5 km2) a pestré. Abych stihl zapsat dostatečné množství

111 fytocenologických snímků (během jedné vegetační sezóny) pro pozdější charakterizování typů vegetace, nemohl jsem si z časových důvodů dovolit provést floristický průzkum způsobem, jakým jsou prováděny podrobné inventarizační průzkumy MZCHÚ. Pokud bych předpokládal, že jsem všechny nepotvrzené taxony přehlédl, vyskytovaly se v půdě ve formě podzemních orgánů či semen, nebo byly těsně za hranicí vymezeného území, ale stále na lokalitách rostou, mělo by se ve studovaném území a jeho nejbližším okolí nacházet 152 taxonů vyšších rostlin uvedených v Červené knize ohrožených druhů ČR. Z kapitoly 4.2, která obsahuje informace o výskytu ohrožených druhů ve vymezeném území, tedy vyplývá, že mnoho druhů se vyskytuje i mimo MZCHÚ (PP U staré vápenice, Vinohrady a Velatická slepencová stráň). Tento fakt nabádá k tomu, aby se nepečovalo jen o biotopy (a druhy v nich rostoucí) v MZCHÚ, ale i ty, které se nacházejí mimo tyto lokality. Jedná se zejména o lesní porosty v okolí Mariánského údolí, údolí Říčky a přírodě blízké lesy severozápadně od obce Mokrá-Horákov (suťové lesy s fragmenty pěchavových trávníků). V této souvislosti bych zmínil, že nově vybudované trasy singletrailu vedoucí napříč lesními porosty vymezeného území, již mají (a v budoucnu ještě budou mít) negativní vliv na okolní prostředí. Již teď se podél stezek šíří invazní netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Výstavba stezek má také negativní vliv na populaci okrotice dlouholisté (Cephalanthera longifolia), protože stezky vedou skrz místa, kde jedinci tohoto druhu rostli. Důkazem je vyrůstání několika jedinců na okraji nebo uprostřed stezky. Dále bych zmínil, že singletrail nemá vliv jen na rostliny ale i na živočichy. Desítky přejetých střevlíků vrásčitých bylo nalézáno při průzkumech terénu. Nemluvě o eutrofizaci a znečišťování okolního prostředí odpadky, které cyklisté vyhazují do lesa.

112

6 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Mapa zájmového území a chráněných území (zdroj: https://geoportal.gov.cz, upraveno) ...... 16

Obr. 2: Geologická mapa (zdroj: https://mapy.geology.cz, převzato od CHÁB et al. 2007; upraveno) ...... 17 Obr. 3: Mapa geomorfologického členění území (zdroj: https://geoportal.gov.cz, převzato od DEMEK et al. 2006; upraveno) ...... 20 Obr. 4: Mapa hlavních půdních typů (zdroj: https://geoportal.gov.cz, převzato od ČZU – Půdní mapa ČR 1:250 000 – klasifikace dle TKSP a WRB, upraveno) ...... 20 Obr. 5: Vodní nádrž Pod Hrádkem – pohled od jižního břehu na severozápad [2018- 07-12] ...... 24 Obr. 6: Vodní nádrž U Kadlecova mlýna [2018-07-12] ...... 24 Obr. 7: Rekonstrukční geobotanická mapa (zdroj: http://mapy.nature.cz/, převzato od MIKYŠKA et al. 1972, upraveno) ...... 27 Obr. 8: Mapa fytogeografického členění (zdroj: http://mapy.nature.cz, převzato od

SKALICKÝ 1997, upraveno) ...... 28 Obr. 9: PP U staré vápenice – cedule CHKO Moravský kras a Lathraea squamaria [2018-04-21] ...... 31 Obr. 10: PP Velatická slepencová stráň – populace Iris pumila subsp. pumila [2018- 04-15] ...... 32 Obr. 11: PP Vinohrady – informační tabule a trs Pulsatilla grandis subsp. grandis [2018-04-13] ...... 33 Obr. 12: Mapa zapsaných fytocenologických snímků (zdroj: https://geoportal.gov.cz, upraveno) ...... 55 Obr. 13: Ordinační diagram fytocenologických snímků a taxonů zapsaných v jednotlivých snímcích proložené vybranými proměnnými prostředí ...... 79 Obr. 14: Box-ploty znázorňující nároky jednotlivých typů vegetace na světlo ...... 80 Obr. 15: Box-ploty znázorňující velikost korunového zápoje v jednotlivých typech vegetace ...... 80 Obr. 16: Box-ploty znázorňující nároky jednotlivých typů vegetace na teplotu ...... 81 Obr. 17: Box-ploty znázorňující nároky jednotlivých typů vegetace na vlhkost ...... 81 Obr. 18: Box-ploty znázorňující naměřené pH půdy v jednotlivých typech vegetace ...... 82

113

Obr. 19: Box-ploty znázorňující hloubku půdy v jednotlivých typech vegetace ...... 82 Obr. 20: Anthericum ramosum v Horákovském lese [2018-06-15] ...... 84 Obr. 21: Arum cylindraceum v údolí Říčky [2018-05-08] ...... 85 Obr. 22: Buglossoides purpurocaerulea v Mariánském údolí [2018-05-08] ...... 86 Obr. 23: Cephalanthera longifolia v Horákovském lese [2018-08-18] ...... 87 Obr. 24: Cerinthe minor v oblasti Vlčí horky ve Velaticích [2018-04-20] ...... 88 Obr. 25: Dianthus pontederae v PP Vinohrady [2018-05-02] ...... 90 Obr. 26: Equisetum hyemale v údolí Říčky [2018-08-05] ...... 91 Obr. 27: Hyoscyamus niger vedle pole nedaleko obce Podolí [2018-07-27] ...... 94 Obr. 28: Chamaecytisus ratisbonensis v PP Vinohrady [2018-05-02] ...... 94 Obr. 29: Iris pumila subsp. pumila v PP Velatická slepencová stráň [2018-04-15] . 95 Obr. 30: Melittis melissophyllum v Horákovském lese [2018-05-08] ...... 97 Obr. 31: Neottia nidus-avis v Horákovském lese [2018-05-22] ...... 98 Obr. 32: Potentilla incana na stráni u nadpisu „LAS VELAS“ ve Velaticích [2018-04- 24] ...... 100 Obr. 33: Pulsatilla grandis subsp. grandis v PP Vinohrady [2018-04-08] ...... 101 Obr. 34: Saxifraga tridactylites v PP Velatická slepencová stráň [2018-04-15] ....102 Obr. 35: Veronica prostrata v PP Vinohrady [2018-05-02] ...... 107 Obr. 36: Impatiens parviflora kolem stezky singletrailu v Horákovském lese [2018- 06-24] ...... 109

114

7 SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Průměrná měsíční teplota vzduchu a průměrné měsíční úhrny srážek za rok 2018 naměřené meteostanicí Brno-Tuřany (241 m n. m., údaje pro tabulku 1 získaný z portálu ČHMÚ – měsíční historická data http://portal.chmi.cz/historicka- data/pocasi/mesicni-data)...... 22 Tabulka 2: Průměrná roční teplota vzduchu a průměrné roční úhrny srážek za období 2009-2018 naměřené meteostanicí Brno-Tuřany (241 m n. m., údaje pro tabulku 2 získaný z portálu ČHMÚ – roční historická data http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/denni-data#) ...... 22 Tabulka 3: Zkrácená synoptická tabulka diagnostických taxonů ...... 73

115

8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Tištěné publikace

ČÁP J. (1978): Příspěvek ke květeně okolí Brna. – Zprávy Československé botanické společnosti, 13: 199–202.

DANIHELKA J., CHRTEK J. & KAPLAN Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. – Preslia, 84: 647–811.

DEMEK J., MACKOVČIN P., BALATKA B., BUČEK A., CIBULKOVÁ P., CULEK M., ČERMÁK P., DOBIÁŠ

D., HAVLÍČEK M., HRÁDEK M., KIRCHNER K., LACINA J., PÁNEK T., SLAVÍK P. & VAŠÁTKO J. (2006): Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR, Ed. 2. Chráněná území ČR. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Brno.

DVOŘÁK F. (1992): Hesperis L. – večernice. – In: Hejný S., Slavík B., Kirschner J. & Křísa B. (eds), Květena České republiky 3, Academia, Praha.

FORMÁNEK E. (1887): Květena Moravy a rakouského Slezska, první díl. – Moravská akademická knihtiskárna (náklad spisovatelův), Brno.

FORMÁNEK E. (1892): Květena Moravy a rakouského Slezska, druhý díl. – Josef R. Vilímek (náklad spisovatelův), Praha.

FRIEDL M. (2013): Inventarizační průzkum přírodní památky U staré vápenice. – Ms. [depon. in Správa Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, Blansko].

GRULICH V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia, 84: 631–645.

GRULICH V. (ed.) (2007): Výsledky floristického kursu České botanické společnosti ve Slavkově u Brna (9–14. července 2006). – Zprávy České botanické společnosti, 42: Příl. 2007/2: 1–60.

HADINEC J., Lustyk P. & Procházka F. (2005): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. IV. – Zprávy České botanické společnosti, 40/1: 77–149.

HANOUSEK J. (1981): Příspěvek k flóře jihovýchodního okraje Drahanské vrchoviny. – Zprávy Československé botanické společnosti, 16: 119–124.

116

HENNEKENS S. M. & SCHAMINÉE J. H. J. (2001): TURBOVEG, a comprehensive data base management system for vegetation data. – Journal of Vegetation Science, 12: 589–591. doi:10.2307/3237010

HRABĚTOVÁ-UHROVÁ A. (1961): Skalník černoplodý (Cotoneaster nigra Wahlb.(Fries) a jeho rozšíření na Moravě. – Sborník Klubu přírodovědeckého v Brně, 33: 5– 24.

HRČKA D. (2004): Pseudognaphalium luteo-album kriticky ohrožený druh české květeny. – Zprávy České botanické společnosti, 39: 171–183.

CHÁB J., STRÁNÍK Z. & ELIÁŠ M. (2007): Geologická mapa České republiky 1:500 000. – Česká geologická služba, Praha.

CHYTRÝ M. & RAFAJOVÁ M. (2003): Czech National Phytosociological Database: basic statistics of the available vegetation-plot data. – Preslia, 75: 1–15.

CHYTRÝ M., DOUDA J., ROLEČEK J., SÁDLO J., BOUBLÍK K., HÉDL R., VÍTKOVÁ M., ZELENÝ D.,

NAVRÁTILOVÁ J., NEUHÄUSLOVÁ Z., PETŘÍK P., KOLBEK J., LOSOSOVÁ Z., ŠUMBEROVÁ K.

& HRIVNÁK R. (2013): Vegetace České republiky 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha.

CHYTRÝ M., KOČÍ M., ŠUMBEROVÁ K., SÁDLO J., KRAHULEC F., HÁJKOVÁ P., HÁJEK M., HOFFMANN

A., BLAŽKOVÁ D., KUČERA T., NOVÁK J., ŘEZNÍČKOVÁ M., ČERNÝ T., HÄRTEL H.

& SIMONOVÁ D. (2007): Vegetace České republiky 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha.

CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ M., GRULICH V. & LUSTYK P. (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.

CHYTRÝ M., LÁNÍKOVÁ D., LOSOSOVÁ Z., SÁDLO J., OTÝPKOVÁ Z., KOČÍ M., PETŘÍK P., ŠUMBEROVÁ

K., NEUHÄUSLOVÁ Z., HÁJKOVÁ P. & HÁJEK M. (2009): Vegetace České republiky 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace. – Academia, Praha.

CHYTRÝ M., TICHÝ L., DŘEVOJAN P., SÁDLO J. & ZELENÝ D. (2018): Ellenberg-type indicator values for the Czech flora. – Preslia, 90: 83–103. A dataset of indicator values for the Czech flora, with taxon names following Danihelka et al. (2012, Preslia, 84: 647– 811). doi:10.23855/preslia.2018.083

117

KAPLAN Z., DANIHELKA J., KOUTECKÝ P., ŠUMBEROVÁ K., EKRT L., GRULICH V., ŘEPKA R.,

HROUDOVÁ Z., ŠTĚPÁNKOVÁ J., DVOŘÁK V. DANČÁK M., DŘEVOJAN P. & WILD J. (2017): Distribution of Carex curvata in the Czech Republic. – Preslia, 89/2: 115–201.

KAPLAN Z., DANIHELKA J., ŠTĚPÁNKOVÁ J., BUREŠ P., ZÁZVORKA J., HROUDOVÁ Z., DUCHÁČEK M.,

GRULICH V., ŘEPKA R., DANČÁK M., PRANČL J., ŠUMBEROVÁ K., WILD J. & TRÁVNÍČEK B. (2015): Distribution of Achillea setacea in the Czech Republic. – Preslia, 87/4: 417–500.

KAPLAN Z., DANIHELKA J., ŠTĚPÁNKOVÁ J., EKRT L., CHRTEK J. JR., ZÁZVORKA J., GRULICH V.,

ŘEPKA R., PRANČL J., DUCHÁČEK M., KÚR P., ŠUMBEROVÁ K. & BRŮNA J. (2016): Distribution of Antennaria dioica in the Czech Republic. – Preslia, 88/2: 229– 322.

KAPLAN Z., DANIHELKA J., ŠTĚPÁNKOVÁ J., EKRT L., CHRTEK J. JR., ZÁZVORKA J., GRULICH V.,

ŘEPKA R., PRANČL J., DUCHÁČEK M., KÚR P., ŠUMBEROVÁ K. & BRŮNA J. (2016): Distribution of Astragalus onobrychis in the Czech Republic. – Preslia, 88/2: 229–322.

KOČÍ M., CHYTRÝ M. & TICHÝ L. (2003): Formalized reproduction of an expert-based phytosociological classification: A case study of subalpine tall-forb vegetation. – Journal of Vegetation Science, 14: 601-610.

KOPECKÝ J. & USTOHAL V. (2000): Z hradů, posvátných míst a krčem. Kapitoly z historie Šlapanic u Brna. – Monotematické sešity Vlastivědného kroužku, 2. sešit.

KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. JUN., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. & ŠTĚPÁNEK J. (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha.

KUČERA J. & VÁŇA J. (2005): Seznam a červený seznam mechorostů České republiky. Příroda (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR). – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.

LEPŠ J. & ŠMILAUER P. (2016): Biostatistika. – Nakladatelství Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, České Budějovice.

LOSOSOVÁ Z. (2003): Změny v rozšíření některých ohrožených druhů plevelů na jižní Moravě. – Zprávy České botanické společnosti, 38: 27–45.

118

MACKOVČIN P., ANTONÍN V., BALÁK I., CIBULKOVÁ P., ČMELÍK P., ČTYROKÝ P., DANIHELKA J.,

DEMEK J., FRANC D., GRULICH V., HAVLÍČEK M., HUDEC M., CHYTIL J., CHYTILOVÁ D.,

JATIOVÁ M., KALÁB J., KLÍMA B., KMET J., KOCOURKOVÁ J., KOKEŠ P., KŘÍŽ H., KOUTNÝ P.,

KOVAŘÍK M., KROUPA O., LACINA J., LAŠTŮVKA Z., LOŽEK V., MACHÁČEK P., MARTIŠKO J.,

MIKÁTOVÁ B., PETRUŠ J., PLÁNKA V., SUK M., ŠKORPÍK M., ŠKORPÍKOVÁ V., ŠTEFKA L.,

ŠTĚPÁNEK K., UNAR J. & VÁGNER A. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin P. & Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek IX. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

MIKYŠKA R. & kolektiv pracovníků Botanického ústavu ČSAV (1972). Geobotanická mapa ČSSR: 1. České země. 1 : 200 000. – Academia a Kartografické nakladatelství, Praha.

MORAVEC J., BLAŽKOVÁ D., HEJNÝ S., HUSOVÁ M., JENÍK J., KOLBEK J., KRAHULEC F., KREČMER V.,

KROPÁČ Z., NEUHÄUSL R., NEUHÄUSLOVÁ-NOVOTNÁ Z., RYBNÍČEK K., RYBNÍČKOVÁ E.,

SAMEK V. & ŠTĚPÁN J. (1994): Fytocenologie. – Academia, Praha.

MÜLLER J. (1999): Vzácné rostliny v Moravském krasu a na území města Brna. – Zprávy České botanické společnosti, 34/1: 67–72.

NEUHÄUSLOVÁ Z., BLAŽKOVÁ D., GRULICH V., HUSOVÁ M., CHYTRÝ M., JENÍK J., JIRÁSEK J.,

KOLBEK J., KROPÁČ Z., LOŽEK V., MORAVEC J., PRACH K., RYBNÍČEK K., RYBNÍČKOVÁ E.

& SÁDLO J. (2001): Mapa potencionální přirozené vegetace České republiky. – Academia, Praha.

OBORNY A. (1885): Flora von Mähren und österr. Schlesien. Vol. 1. - Brünn.

PODPĚRA J. (1928): Die Vegetationsverhältnisse in Gebiete des Mährischen Karstes im Vergleiche mit der nächsten Umgebung. – Časopis Moravského zemského muzea, Brno 26: 1–113.

PYŠEK P., DANIHELKA J., SÁDLO J., CHRTEK J. JR., CHYTRÝ M., JAROŠÍK V., KAPLAN Z., KRAHULEC

F., MORAVCOVÁ L., PERGL J., ŠTAJNEROVÁ K. & TICHÝ L. (2012): Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition): checklist update, taxonomic diversity and invasion patterns. – Preslia, 84: 155–255.

QUITT E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Geografický ústav ČSAV. – Studia Geographica: 16: 7–16.

119

REISSEK S. (1841): Supplement zu Rohrer's und Maier's Flora von Mähren. – Mittheilungen der k.k. Mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde in Brünn, 40: 135–136 [jedna z několika částí, které vycházely postupně v letech 1841–1843].

SEDLÁČEK V. (2012): Inventarizační průzkum přírodní památky Velatická slepencová stráň. – Ms. [depon. in Odbor životního prostředí, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno].

SEDLÁČEK V. (2014): Inventarizační průzkum přírodní památky Vinohrady. – Ms. [depon. in Odbor životního prostředí, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno].

SKALICKÝ V. (1997): Regionálně fytogeografické členění. In: Hejný S. a Slavík B.: Květena ČR I. – Academia, Praha.

SLAVÍK P. (2006): (Optimalizace sítě maloplošných zvláště chráněných území v České republice) – Jihomoravský kraj. – Východočeský sborník přírodovědný – Práce a studie, supplementum: 1: 32–47.

ŠMARDA J. (1953): Halofytní květena jižní Moravy. – Práce Moravskoslezské akademie věd přírodních, 25/3: 121–168.

THE ANGIOSPERM PHYLOGENY GROUP (2009): An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG III. – Botanical Journal of the Linnean Society, 161/2: 105–121. doi:10.1111/j.1095-8339.2009.00996.x

TICHÝ L. (2002): Juice, software for vegetation classification. – Journal of Vegetation Science, 13: 451–453. doi:10.1111/j.1654-1103.2002.tb02069.x

TICHÝ L. (2005): New similarity indices for the assignment of relevés to vegetation units of an existing phytosociological classification. – Plant Ecology, 179/1: 67–72. doi:10.1007/s11258-004-5798-8

TOMÁŠEK M. (2000): Půdy České republiky. Ed. 2. – Český geologický ústav, Praha.

VAN DER MAAREL E. (1979): Transformation of cover-abundance values in phytosociology and its effects on community similarity. – Vegetatio, 39: 97–114. doi:10.1007/bf00052021

120

WILD J., KAPLAN Z., DANIHELKA J., PETŘÍK P., CHYTRÝ M., NOVOTNÝ P., ROHN M., ŠULC V.,

BRŮNA J., CHOBOT K., EKRT L., HOLUBOVÁ D., KNOLLOVÁ I., KOCIÁN P., ŠTECH M.,

ŠTĚPÁNEK J. & ZOUHAR V. (2019): Plant distribution data for the Czech Republic integrated in the Pladias database. – Preslia 91: 1–24. doi: 10.23855/preslia.2019.001

Internetové zdroje Clinometer + bubble level - Apps on Google Play. [online]. Copyright ©2019 Google [cit. 01.03.2019]. Dostupné z: https://play.google.com/store/apps/details?id=com.plaincode.clinomete r

Česká geologická služba. Mapové aplikace [online]. [cit. 2018-09-08]. Dostupné z: https://mapy.geology.cz

Český úřad zeměměřický a katastrální. Geoprohlížeč [online]. [cit. 2018-09-08]. Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/

Geologické a geovědní mapy. Podrobné regionální geologické mapy ČR [online]. [cit. 2018-09-08]. Dostupné z: http://www.geologicke-mapy.cz/regiony

Historie – Moravský rybářský svaz, z.s. pobočný spolek BRNO 4. Moravský rybářský svaz, z.s. pobočný spolek BRNO 4 [online]. Dostupné z: http://mrsbrno4.cz/historie/

Charakteristika oblasti. Správa CHKO Moravský kras [online]. Copyright © 2018 [cit. 17.10.2018]. Dostupné z: http://moravskykras.ochranaprirody.cz/charakteristika- oblasti/geologie/

Charakteristika oblasti. Správa CHKO Moravský kras [online]. Copyright © 2018 [cit. 2018-08-15]. Dostupné z: http://moravskykras.ochranaprirody.cz/charakteristika- oblasti/geologie/

Mapová aplikace AOPK ČR. MapoMat. [online]. [cit. 2018-11-05]. Dostupné z: http://mapy.nature.cz

121

Mapy.cz - Cycling & Hiking offline maps - Apps on Google Play. [online]. Copyright ©2019 Google [cit. 01.03.2019]. Dostupné z: https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.seznam.mapy

Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2018-09-03]. Dostupné z: https://mapy.cz/

Matematická biologie učebnice: Výhody a nevýhody NMDS. Matematická biologie učebnice: Úvod [online]. Dostupné z: http://portal.matematickabiologie.cz/index.php?pg=analyza-a- hodnoceni-biologickych-dat--vicerozmerne-metody-pro-analyzu-dat-- ordinacni-analyzy--vicerozmerne-skalovani--nemetricke-vicerozmerne- skalovani--vyhody-a-nevyhody-nmds

Národní geoportál INSPIRE. Mapy – prohlížení [online]. [cit. 2018-09-08]. Dostupné z: https://geoportal.gov.cz/

Pladias – Informace o vegetaci. Pladias: Databáze české flóry a vegetace [online]. Copyright © 2014 [cit. 2018-11-08]. Dostupné z: http://www.pladias.cz/vegetation/

Portál ČHMÚ : Historická data : Počasí : Denní data. Portál ČHMÚ : Home [online]. [cit. 2018-10-14]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/historicka- data/pocasi/denni-data#

Portál ČHMÚ : Historická data : Počasí : Měsíční data. Portál ČHMÚ : Home [online]. [cit. 2018-10-14]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/historicka- data/pocasi/mesicni-data

Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska. Laboratoř geoinformatiky. [online]. Dostupné z: http://oldmaps.geolab.cz/map_root.pl?lang=cs&map_root=1vm

Přírodní památka U Staré Vápenice. Maloplošná zvláště chráněná území. Digitální registr ÚSOP, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. [online]. Dostupné z: http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&I D=1441

Přírodní památka Velatická slepencová stráň. Maloplošná zvláště chráněná území. Digitální registr ÚSOP, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. [online].

122

Dostupné z: http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&I D=492

Přírodní památka Vinohrady. Maloplošná zvláště chráněná území. Digitální registr ÚSOP, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. [online]. Dostupné z: http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&I D=694

SW Maps - GIS & Data Collector - Apps on Google Play. [online]. Copyright ©2019 Google [cit. 01.03.2019]. Dostupné z: https://play.google.com/store/apps/details?id=np.com.softwel.swmaps

Věstník právních předpisů Jihomoravského kraje. [online]. Copyright © [cit. 16.10.2018]. Dostupné z: http://ftp.aspi.cz/opispdf/kraje/2014/jm15- 14.pdf

Virtual herbaria. Database search [online]. [cit. 2018-11-08]. https://herbarium.univie.ac.at/database/search.php

Závod Mokrá | HeidelbergCement Česká republika. [online]. Dostupné z: https://www.heidelbergcement.cz/cs/kontakty/cmc/vyrobni- zavody/mokra

123

PŘÍLOHY Příloha 1: Seznam nalezených taxonů

Příloha 2: CD

Příloha 1: Seznam nalezených taxonů

Číslo Druh N H/MB S/MB N = taxony zapasné při průzkumu území H/MB = taxon nalezen a sebrán pro herbářovou položku S/MB = taxon nalezen v mém snímku * = taxon je v synoptické tabulce sloučen do agregátu příslušného taxonu Cévnaté rostliny 1 Abies alba + 2 Acer campestre + + + 3 Acer negundo + + 4 Acer platanoides + + 5 Acer pseudoplatanus + + 6 Acinos arvensis + + 7 Actaea spicata + + + 8 Adonis aestivalis subsp. aestivalis + + 9 Aegopodium podagraria + + 10 Aesculus hippocastanum + + 11 Agrimonia eupatoria subsp. eupatoria + + 12 Achillea collina + + 13 Achillea millefolium agg. + 14 Achillea setacea + + + 15 Ajuga genevensis + + + 16 Ajuga reptans + + + 17 Alliaria petiolata + + + 18 Allium flavum subsp. flavum + + + 19 Allium oleraceum + + + 20 Allium ursinum + 21 Alnus glutinosa + + 22 Alopecurus pratensis + 23 Alyssum alyssoides + + 24 Amaranthus retroflexus + 25 Anagallis arvensis + 26 Anemone nemorosa + + + 27 Anemone ranunculoides + + 28 Antennaria dioica + + 29 Anthemis arvensis + 30 Anthericum ramosum + + + 31 Anthoxanthum odoratum agg. + + + 32 Anthriscus sylvestris + 33 Apera spica-venti + + 34 Aquilegia vulgaris + 35 Arabidopsis thaliana + 36 Arctium lappa + 37 Arabidopsis arenosa + + + 38 Arctium tomentosum + +

Číslo Druh N H/MB S/MB 39 Arenaria serpyllifolia agg. + + + 40 Armoracia rusticana + 41 Arrhenatherum elatius subsp. elatius + + 42 Artemisia campestris + + 43 Artemisia vulgaris agg. + + 44 Arum cylindraceum + + + 45 Asarum europaeum subsp. europaeum + + + 46 Asparagus officinalis subsp. officinalis + + 47 Asplenium ruta-muraria subsp. ruta-muraria + + 48 Asplenium trichomanes + + + 49 Astragalus glycyphyllos + 50 Astragalus onobrychis + + 51 Astrantia major subsp. major + + 52 Athyrium filix-femina + 53 Atriplex sagittata + 54 Atropa bella-donna + 55 Avena sativa + 56 Avenella flexuosa + 57 Ballota nigra + + + 58 Barbarea vulgaris + 59 Bellis perennis + 60 Berberis vulgaris + + 61 Berteroa incana + + 62 Betonica officinalis + 63 Betula pendula + + 64 Bidens frondosus + 65 Brachypodium pinnatum agg. + + 66 Brassica napus + 67 Briza media + 68 Bromus benekenii + + 69 Bromus hordeaceus agg. + + + 70 Bromus japonicus + + 71 Bromus sterilis + + + 72 Bromus tectorum + 73 Buglossoides arvensis subsp. arvensis + + + 74 Buglossoides purpurocaerulea + + + 75 Bupleurum falcatum + + + 76 Calamagrostis arundinacea + + 77 Calamagrostis epigejos + + 78 Calluna vulgaris + + + 79 Caltha palustris + + 80 Calystegia sepium subsp. sepium + + 81 Camelina microcarpa + + + 82 Campanula patula +

Číslo Druh N H/MB S/MB 83 Campanula persicifolia + + 84 Campanula rapunculoides + + + 85 Campanula rotundifolia agg. + 86 Campanula trachelium + 87 Capsella bursa-pastoris + + + 88 Cardamine amara + 89 Cardamine impatiens + + 90 Carduus acanthoides + + + 91 Carex curvata + + 92 Carex digitata + + + 93 Carex hirta + + + 94 Carex humilis + + 95 Carex montana + + 96 Carex muricata agg. + + 97 Carex nigra subsp. nigra + 98 Carex pilosa + + + 99 Carex sylvatica + 100 Carlina acaulis + 101 Carpinus betulus + + + 102 Centaurea cyanus + + + 103 Centaurea jacea agg. + + + 104 Centaurea scabiosa subsp. scabiosa + + 105 Centaurea stoebe + + + 106 Cephalanthera longifolia + + + 107 Cerastium arvense + 108 Cerastium glomeratum + 109 Cerastium glutinosum + 110 Cerastium holosteoides subsp. vulgare + + 111 Cerinthe minor + + 112 Cichorium intybus + + + 113 Cirsium arvense + + + 114 Cirsium sp. + + 115 Cirsium vulgare + + 116 Clematis vitalba + 117 Clinopodium vulgare subsp. vulgare + + + 118 Colchicum autumnale + 119 Consolida regalis subsp. regalis + + + 120 Convallaria majalis var. majalis + + + 121 Convolvulus arvensis + + + 122 Conyza canadensis + + 123 Cornus mas + + + 124 Cornus sanguinea subsp. sanguinea + 125 Corydalis cava subsp. cava + + 126 Corydalis solida subsp. solida + +

Číslo Druh N H/MB S/MB 127 Corylus avellana + + 128 Crataegus levigata agg. + + 129 Cota austriaca + + + 130 Crataegus sp. + + 131 Crepis biennis + 132 Cystopteris fragilis + + 133 Cytisus nigricans subsp. nigricans + + 134 Cytisus scoparius subsp. scoparius + + 135 Dactylis glomerata agg. + + 136 Dactylis polygama + + + 137 Daphne mezereum + + + 138 Datura stramonium + + 139 Daucus carota + + 140 Dentaria bulbifera + 141 Descurainia sophia + + 142 Deschampsia cespitosa + 143 Dianthus armeria + + 144 Dianthus carthusianorum agg. + 145 Dianthus deltoides + 146 Dianthus pontederae + + + 147 Dictamnus albus + + + 148 Digitalis grandiflora + 149 Dryopteris filix-mas + + 150 Echium vulgare + 151 Elymus hispidus + + 152 Elymus repens subsp. repens + + 153 Epilobium angustifolium + 154 Epilobium montanum + + 155 Epipactis helleborine agg. + + 156 Equisetum arvense subsp. arvense + + 157 Equisetum hyemale + + + 158 Equisetum sylvaticum + 159 Erigeron annuus agg. + 160 Erodium cicutarium + + + 161 Eryngium campestre + + 162 Euonymus europaeus + + + 163 Euonymus verrucosus + 164 Eupatorium cannabinum subsp. cannabinum + 165 Euphorbia cyparissias + + + 166 Euphorbia dulcis + + + 167 Euphorbia epithymoides + + + 168 Euphorbia esula + + 169 Euphorbia helioscopia + 170 Euphorbia peplus +

Číslo Druh N H/MB S/MB 171 Euphorbia virgata + + + 172 Fagopyrum esculentum + + 173 Fagus sylvatica + + 174 Falcaria vulgaris + + 175 Fallopia convolvulus + + + 176 Festuca ovina subsp. guestfalica + + + 177 Festuca rubra + + 178 Festuca rupicola + + + 179 Festuca valesiaca s. lat. + + + 180 Ficaria verna subsp. verna + + 181 Filipendula ulmaria + 182 Fourraea alpina + + + 183 Fragaria moschata + + 184 Fragaria vesca + + + 185 Fragaria viridis subsp. viridis + + + 186 Fraxinus excelsior + + 187 Fumaria officinalis + + 188 Gagea lutea + + 189 Gagea minima + + 190 Gagea villosa + + 191 Galeobdolon luteum agg. + + 192 Galeobdolon argentatum + 193 Galeobdolon montanum + + 194 Galeopsis pubescens + 195 Galeopsis sp. + 196 Galeopsis tetrahit agg. + 197 Galinsoga quadriradiata + 198 Galium album + + 199 Galium aparine agg. + + + 200 Galium odoratum + + + 201 Galium sylvaticum + + + 202 Galium verum agg. + + 203 Genista germanica + + + 204 Genista tinctoria + + + 205 Geranium phaeum + + + 206 Geranium pratense + 207 Geranium pusillum + 208 Geranium pyrenaicum + 209 Geranium robertianum agg. + + + 210 Geranium sanguineum + + 211 Geum urbanum + + + 212 Glechoma hederacea agg. + + + 213 Hedera helix + 214 Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum + + +

Číslo Druh N H/MB S/MB 215 Helianthus annuus + 216 Hepatica nobilis + + + 217 Heracleum sphondylium + 218 Hesperis tristis + + 219 Hieracium lachenalii + + + 220 Hieracium maculatum + + + 221 Hieracium murorum + + 222 Hieracium sabaudum + + 223 Hieracium sp. + + 224 Holcus lanatus + 225 Holosteum umbellatum + + 226 Hylotelephium maximum + + 227 Hyoscyamus niger + + 228 Hypericum maculatum + + 229 Hypericum montanum + + + 230 Hypericum perforatum + + + 231 Hypochaeris radicata subsp. radicata + 232 Chaerophyllum temulum + + + 233 Chamaecytisus ratisbonensis + + 234 Chelidonium majus + + + 235 Chenopodium album agg. + + + 236 Chenopodium hybridum + + 237 Chrysosplenium alternifolium + + 238 Impatiens noli-tangere + + 239 Impatiens parviflora + + 240 Iris pumila subsp. pumila + + 241 Isopyrum thalictroides + + 242 Juglans regia + 243 Juncus articulatus + + 244 Knautia arvensis agg. + + 245 Knautia drymeia subsp. drymeia + + 246 Knautia kitaibelii* + + + 247 Koeleria macrantha + + + 248 Lactuca quercina + + 249 Lactuca serriola + + 250 Lamium album + + 251 Lamium amplexicaule + + 252 Lamium maculatum + + + 253 Lamium purpureum + + 254 Lapsana communis subsp. communis + 255 Larix decidua + + 256 Lathraea squamaria subsp. squamaria + + 257 Lathyrus niger + + + 258 Lathyrus tuberosus + + +

Číslo Druh N H/MB S/MB 259 Lathyrus vernus + + + 260 Lavandula angustifolia + 261 Lavatera thuringiaca subsp. thuringiaca + + 262 Lemna minor agg. + 263 Leontodon hispidus + + 264 Lepidium draba + + 265 Leucanthemum vulgare agg. + 266 Ligustrum vulgare + + + 267 Lilium martagon + + 268 Linaria vulgaris + + 269 Lolium perenne + + 270 Lonicera xylosteum + + 271 Lotus corniculatus agg. + + + 272 Luzula campestris agg. + + 273 Luzula luzuloides + + + 274 Luzula pilosa + + + 275 Lychnis flos-cuculi subsp. flos-cuculi + 276 Lychnis viscaria + + + 277 Lysimachia nummularia + 278 Lysimachia vulgaris + 279 Lythrum salicaria + 280 Mahonia aquifolium + + 281 Maianthemum bifolium + + 282 Malus domestica + 283 Malva neglecta + 284 Malva sylvestris + 285 Medicago falcata + + + 286 Medicago lupulina + + + 287 Medicago minima + + 288 Medicago sativa agg. + + + 289 Melampyrum nemorosum + + + 290 Melampyrum pratense + + + 291 Melica nutans agg. + + + 292 Melica transsilvanica subsp. transsilvanica + + 293 Melica uniflora + + + 294 Melilotus officinalis + 295 Melilotus sp. + + 296 Melittis melissophyllum + + + 297 Mentha arvensis + + 298 Mercurialis perennis agg. + + 299 Microthlaspi perfoliatum + + + 300 Milium effusum + + 301 Moehringia trinervia + + 302 Mycelis muralis + + +

Číslo Druh N H/MB S/MB 303 Myosotis sylvatica + + + 304 Myosoton aquaticum + + 305 Neottia nidus-avis + + + 306 Nonea pulla + + + 307 Nuphar lutea + 308 Omphalodes scorpioides + + 309 Onobrychis viciifolia agg. + + + 310 Ononis spinosa subsp. spinosa + + 311 Ornithogalum kochii + + + 312 Othocallis siberica + + 313 Oxalis acetosella + + + 314 Oxalis stricta + + 315 Papaver rhoeas + + + 316 Paris quadrifolia + + + 317 Parthenocissus quinquefolia agg. + 318 Pastinaca sativa + + 319 Persicaria hydropiper + 320 Persicaria lapathifolia + 321 Phalaris arundinacea + + 322 Phleum pratense agg. + + 323 Phragmites australis + 324 Phyteuma spicatum + + 325 Picea abies + + 326 Pilosella cymosa + + + 327 Pilosella officinarum + + + 328 Pimpinella major + + 329 Pimpinella saxifraga + + 330 Pinus sylvestris + + 331 Plantago lanceolata + + 332 Plantago major agg. + + 333 Plantago media + + + 334 Platanthera bifolia + + 335 Poa angustifolia* + + + 336 Poa annua agg. + + + 337 Poa bulbosa + + + 338 Poa nemoralis + + + 339 Poa pratensis* + + 340 Poa pratensis agg. + + 341 Polygonatum multiflorum + + + 342 Polygonatum odoratum + + + 343 Polygonum aviculare agg. + + 344 Polypodium vulgare agg. + + 345 Populus tremula + + 346 Potentilla anserina subsp. anserina +

Číslo Druh N H/MB S/MB 347 Potentilla argentea + + + 348 Potentilla heptaphylla agg. + + 349 Potentilla incana + + + 350 Potentilla reptans + + 351 Primula elatior + + + 352 Primula veris subsp. veris + + + 353 Prunella vulgaris + + 354 Prunus avium + + 355 Prunus cerasifera + + 356 Prunus domestica agg. + + 357 Prunus fruticosa + + 358 Prunus padus + + 359 Prunus spinosa + + 360 Pulmonaria obscura + + + 361 Pulsatilla grandis subsp. grandis + + + 362 Pyrus communis agg. + 363 Quercus petraea agg. + + + 364 Quercus rubra + + 365 Ranunculus acris + + 366 Ranunculus bulbosus + 367 Ranunculus lanuginosus + + + 368 Ranunculus polyanthemos + + 369 Ranunculus repens + + 370 Reseda lutea + + 371 Reynoutria japonica + 372 Rhamnus cathartica + 373 Ribes uva-crispa + + + 374 Robinia pseudoacacia + + + 375 Rosa canina + + 376 Rosa canina agg. + + 377 Rubus fruticosus agg. + + 378 Rumex acetosa + 379 Rumex acetosella + 380 Rumex obtusifolius + 381 Salvia pratensis + + 382 Sambucus ebulus + + 383 Sambucus nigra + + + 384 Sanguisorba minor + + 385 Sanicula europaea + + 386 Saponaria officinalis + 387 Saxifraga tridactylites + + 388 Scabiosa ochroleuca + + 389 Scorzonera austriaca + + 390 Scrophularia nodosa + + +

Číslo Druh N H/MB S/MB 391 Securigera varia + 392 Sedum acre + + + 393 Senecio ovatus subsp. ovatus + + 394 Senecio vernalis + + 395 Senecio vulgaris subsp. vulgaris + 396 Seseli hippomarathrum + + 397 Sesleria caerulea + + + 398 Silene latifolia subsp. alba + + 399 Silene nutans + + + 400 Silene otites + + + 401 Sisymbrium officinale + 402 Solanum nigrum agg. + + 403 Solidago canadensis + + 404 Solidago virgaurea + + 405 Sonchus arvensis subsp. arvensis + 406 Sonchus asper + 407 Sonchus oleraceus + 408 Sorbus torminalis + + 409 Sorghum bicolor + 410 Sparganium erectum subsp. microcarpum + + 411 Spergularia rubra + 412 Stachys recta subsp. recta + + + 413 Stachys sylvatica + + 414 Staphylea pinnata + + 415 Stellaria graminea + 416 Stellaria holostea + + + 417 Stellaria media + + 418 Stellaria nemorum + + 419 Stipa capillata + + 420 Symphytum officinale + + 421 Symphytum tuberosum + + 422 Syringa vulgaris + 423 Tanacetum corymbosum + + + 424 Tanacetum vulgare + 425 Taraxacum sect. Taraxacum + + + 426 Teucrium chamaedrys + + 427 Thlaspi arvense + 428 Thymus pannonicus + + 429 Thymus praecox subsp. praecox + + + 430 Tilia cordata + + + 431 Tilia platyphyllos + + 432 Torilis japonica + + 433 Tragopogon orientalis + + + 434 Trifolium alpestre + + +

Číslo Druh N H/MB S/MB 435 Trifolium arvense + + + 436 Trifolium campestre + + 437 Trifolium incarnatum subsp. incarnatum + + 438 Trifolium medium + + 439 Trifolium montanum + + + 440 Trifolium pratense + + 441 Trifolium repens + + 442 Tripleurospermum inodorum + + + 443 Trisetum flavescens + 444 Triticum aestivum Aestivum Group + + 445 Tulipa ×gesneriana + + 446 Tussilago farfara + 447 Typha latifolia + 448 Ulmus glabra + + 449 Ulmus minor + + 450 Urtica dioica + + 451 Vaccinium myrtillus + 452 Valeriana stolonifera subsp. angustifolia + + 453 Valerianella locusta + 454 Verbascum chaixii subsp. austriacum + + + 455 Verbascum thapsus subsp. thapsus + + 456 Veronica anagallis-aquatica agg. + + 457 Veronica arvensis + + + 458 Veronica chamaedrys agg. + + 459 Veronica officinalis + + 460 Veronica persica + + 461 Veronica prostrata + + + 462 Veronica serpyllifolia subsp. serpyllifolia + + 463 Veronica sublobata + + 464 Veronica triphyllos + + + 465 Veronica vindobonensis* + + + 466 Viburnum opulus + + 467 Vicia cracca agg. + 468 Vicia hirsuta + + + 469 Vicia sepium + + + 470 Vinca minor + 471 Vincetoxicum hirundinaria subsp. hirundinaria + + + 472 Viola arvensis + + 473 Viola hirta + + 474 Viola mirabilis + + 475 Viola odorata + + + 476 Viola reichenbachiana + + + 477 Viola riviniana + + + 478 Viola tricolor subsp. saxatilis + +

Číslo Druh N H/MB S/MB 479 Viscaria vulgaris + 480 Zea mays + Mechorosty 1 Anomodon attenuatus + + + 2 Anomodon viticulosus + + + 3 Atrichum undulatum + + + 4 Bartramia pomiformis + + + 5 Brachythecium albicans + + + 6 Brachythecium velutinum + + + 7 Bryum moravicum + + + 8 Ceratodon purpureus + + + 9 Cirriphyllum tommasinii + + + 10 Dicranella heteromalla + + + 11 Dicranum scoparium + + + 12 Eurhynchium hians + + + 13 Eurhynchium pulchellum + + + 14 Fissidens taxifolius + + + 15 Homalothecium lutescens + + + 16 Homalothecium philippeanum + + + 17 Homalothecium sericeum + + + 18 Hylocomium splendens + + + 19 Hypnum cupressiforme + + + 20 Hypnum cupressiforme var. lacunosum + + + 21 Isothecium alopecuroides + + + 22 Leucobryum albidum + + + 23 Metzgeria conjugata + + + 24 Mnium marginatum + + + 25 Neckera complanata + + + 26 Plagiochila porelloides + + + 27 Plagiomnium affine + + + 28 Plagiomnium cuspidatum + + + 29 Plagiomnium sp. + + + 30 Pleurozium schreberi + + + 31 Polytrichastrum formosum + + + 32 Porella platyphylla + + + 33 Rhytidiadelphus triquetrus + + + 34 Rhytidium rugosum + + + 35 Syntrichia ruralis s. str. + + + 36 Thuidium abietinum var. abietinum + + + 37 Tortella tortuosa + + +

Příloha 2: CD CD obsahuje: 1. Fotografie fytocenologických snímků 2. Databázi vlastních fytocenologických snímků ve formátu ZIP 3. Databázi fytocenologických snímků z ČNFD ve formátu ZIP 4. Mapu vymezeného území, zapsaných fytocenologických snímků (vlastních i z ČNFD), nalezených druhů rostlin sebraných do herbáře (není sjednocena nomenklatura cévnatých rostlin), záznamy druhů uložených v BRNU a dalších (mapa vytvořena během terénního průzkumu pomocí mobilní aplikace SW Maps – GIS & Data Collector a exportována do KML formátu (lze otevřít v mapovém programu Google Earth) 5. Přehled tabulek v softwaru Microsoft Excel 2016 (kompletní tabulka fytocenologických snímků a výčet nalezených a nepotvrzených taxonů) 6. Kompletní synoptickou tabulku 7. Skripty pro NMDS ordinaci, boxploty, ANOVA, Tukeův post-hoc test a Kruskalův test v programu RStudio 8. Tabulka proměnných prostředí a lokalit nalezených druhů v programu Excel či textových dokumentech (potřebná pro vložení dat při práci v RStudiu)