KRONIKA Obec Černá v Pošumaví

Díl VI.

Rok 2 0 1 9

Kronikář obce Starostka obce Ing.František Záhora Irena Pekárková

Stránka 1 z 95

ÚVODEM K ZÁPISU

30 LET OD „SAMETOVÉ REVOLUCE“ Jako kronikář hodnotím a popisuji každoročně, při zápise do kroniky, právě uplynulý rok.Rok 2019 byl poněkud slavnostnější, neboť uplynulých třicet let bylo důvodem k hodnocení změn, které se udály za celou tu dobu.A bylo toho myslím dost, jak v kladném, tak i v záporném smyslu. Stali jsme se demokratickým státem, zapojili se do evropských struktur, slušně se vypořádali s rozdělením společné republiky, jistě se zvýšila i životní úroveň, obchody jsou plné zboží, jezdí se do zahraničí, mladí lidé se učí cizím jazykům bez problému a mohl bych jmenovat i dále. Z hlediska vývoje lidské společnosti je třicet let ona příslovečná kapka v moři, v životě jedince však vznikne celá nová generace. A právě ti mladí, z dnešního pohledu již vlastně čtyřicátníci, těžko mohou mít přehled o tom, jak vypadal život před „sametovou“. Mnohdy jsou pod vlivem neobjektivního a zkresleného výkladu, hodně věcí se překrucuje, zamlčuje, proto je nutno pravdivě napsat, jak jsme tehdy žili a pracovali. Na druhé straně ovšem život a pokrok jdou neustále dopředu a tak ani nemá význam, se stále touto minulostí zabývat. Jenomže to se, zejména v současném období neustále děje. A to je to, co se mě osobně nelíbí. Doba je rozhádaná, agresivní, každý má jen tu svou pravdu, chybí lidská ohleduplnost, zloba, zášť a závist nepominuly. Proto mohl průzkum ukázat, že třetině starších lidí se stýská po socialismu. Nejvíce prý po sociálních jistotách a příjemnějším vztahu mezi lidmi. Můžeme si položit otázku, proč tomu tak je a kdo za to může. Ale toto není prostor k hodnocení celostátní situace v politice. Mým úkolem je zaměřit se na život v naší obci, jak ta se změnila za uplynulých třicet let. To podstatné již bylo napsáno v publikaci k 750. výročí vzniku obce a myslím, že se nemáme za co stydět. Snažme se zapomenout na to, že již není statek, není šťavárna, nejsou tuhové doly a podobně, že žijeme v jiné době, že jistoty pominuly. Snažme se vidět vše to dobré, co se udělalo v obci a to nejen za přispění obecní pokladny. Podívejme se, kolik domů soukromých změnilo svůj vzhled a vybavení, kolik stojí v ulicích aut, jak se změnil systém topení, jak se vylepšily komunikace a chodníky, jak se zlepšil celý systém odpadového hospodářství a čistota a úklid naší obce. Naše obec je vlastně dneska živa především z cestovního ruchu, který je základem a proto je mu nutno napomáhat a přispívat po všech stránkách. Vždyť taková cyklostezka přes hráz malého Lipna, přestože je občas místními kritizována, přinese postupně jistě obci prospěch. Turistika a cyklistika v naší obci mají nyní zelenou. Máme čtyři značené naučné stezky a nyní již přístup a to velmi nádherný, na Hubenov. Myslím si, že situace v naší obci není oproti mnohým jiným nijak špatná, což si troufám říci i o morálce našich občanů. Co mě však nejvíce těší je práce, chuť, elán a další kladné vlastnosti při uskutečňování tradičních veřejných obecních akcí. Tam si myslím, že můžeme a musíme být hrdi na všechny ty obětavce, kteří udržují kulturní hodnoty v obci. Od masopustu přes májku, obecní slavnosti, Mikuláš a čerti a především v poslední době onen, dnes již za hranicemi obce proslulý, jarmark. Co práce během roku odvedou naši hasiči, kteří jsou téměř u všech akcí a co všechno dokáží naše učitelky s dětmi ve školce a škole, kolik je to akcí, které dětem přinesou do života mnoho

Stránka 2 z 95 poznání.A co pravidelné vítání dětí, oslavy a přilepšení seniorům, příspěvková pomoc obce všem potřebným a mnoho dalšího, co běžný občan ani neuvidí. V roce 2019 však každopádně nemohu zapomenout na akce uskutečněné v Dolní Vltavici. Od snahy najít a vyzdvihnout sochu sv. Jana Nepomuckého, přes historicky největší akci „Dolní Vltavice žije“, které jsou především zásluhou ing. Emy Kondýskové a ing. Milana Bukáčka. Pak jsou i další akce např. Vyhlídkový běh, Pralesní liga, Dětský den, ICE marathon a jiné, které všechny zvyšují popularitu obce. Letní kino spolu s pravidelnými pohádkami a pláž Windy Point s bohatým programem, nemohou být opomenuty. A musím přiznat trochu i mou zásluhu jako kronikáře, na propagaci obce, což si zaslouží i knihovna a firmy i jednotlivci, kteří jsou sponzory mnoha probíhajících akcí. Jistě se najdou i nedostatky, ale já nejsem příznivcem neustálého kritického a pesimistického pohledu, spíše držím palce všem mladým, kteří mají v sobě ten morální kredit a věřím, že život v obci, za čas pod jejich vedením, bude pokračovat v dosavadních poměrně úspěšných stopách. Jediné, co mě trochu mrzí je zánik fotbalu v naší obci, tam by mohli mladí kluci zapracovat.

Na závěr do úvodu několik pohledů ukazujících jen malou část z toho, co se za dobu 30 let změnilo. Opravený kostel, výstavba restaurace a penzionu na místo zchátralé budovy, rekonstrukce bývalé fary na Informační centrum a vjezd do obce ve směru od Horní Plané. Na zbytku obrázků je záběr z každoroční tradiční akce Masopust a Stavění obecní májky. Kronika obce ve svých pravidelných ročních zápisech zachycuje veškerý život během roku v obci probíhající. Velká většina fotodokumentace je uložena na disku v archivu kroniky.

Stránka 3 z 95

OBECNÍ ZÁLEŽITOSTI

OBECNÍ VYHLÁŠKY Obecně závazná vyhláška č.1/2019 - O nočním klidu Od 1.října 2017 začala platit nová celostátní pravidla, vyplývající z přestupkového zákona a reagující na nález Ústavního soudu. Podle něj musí obyvatelé obce s dostatečným předstihem vědět o kratší nebo žádné době nočního klidu, aby se na nastalou situaci mohli připravit. Vyhhláška stanoví vyjímečné případy, při nichž je doba nočního klidu vymezena dobou kratší nebo žádnou než stanoví zákon. Doba nočního klidu je všeobecně od 22. do 6.hodiny. Vyhláška noční klid vymezuje od 01:00 hodin do 6:00 hodin v roce 2020 v těchto případech:  Silvestr a oslavy Nového roku  Masopust  Stavění a kácení májky  Slavnosti obce  Kulturní léto v Černé v Pošumaví – začíná 4.7 a končí 30.8. Jde vždy o čas ze soboty na neděli. Zastupitelstvo obce schválilo vyhlášku na svém 13. zasedání dne 18.11.2019 ! Obecně závazná vyhláška č.2/2019 - O místním poplatku za komunální odpad Vyhláška vymezuje pojmy poplatník, ohlašovací povinnost, sazbu poplatku a jeho splatnost a osvobození a úlevy od poplatku. Sazba poplatku činí 1000 Kč, z toho je 250 Kč přímo a 750 Kč se vypočítá ze skutečných nákladů na odpady. Skutečné náklady za rok 2018 činily 1 056 593 Kč, což se vydělí počtem 1365 osob = 774 Kč – upraveno na 750 Kč. Počet osob 1365 = 834 přihlášeno trvale v obci + 531 jsou stavby k individuální rekreaci, kde nejsou přihlášeny žádné osoby. Při změně vlastnictví stavby nebo odhlášení fyz. osoby se polatek upraví v poměrné výši. Od poplatku jsou osvobozeni : občané od 75 let věku + další upravuje vyhláška. Zastupitelstvo obce schválilo vyhlášku na svém 13. zasedání dne 18.11.2019! Obecně závazná vyhláška č.3/2019 - O místním poplatku ze psů Poplatek platí držitel psa staršího 3 měsíců a je přihlášen na území České republiky.Držitel má ohlašovací povinnost hlásit např. úhyn, ztrátu, prodej, darování apod. a zejména dobu od které se pes stal starším 3 měsíců. Sazba poplatku je: - za jednoho psa 300 Kč za druhého a každého dalšího psa 400 Kč za psa, jehož držitelem je osoba nad 65 let 200 Kč za druhého a dalšího psa téhož držitele nad 65 let 300 Kč Osvobození od poplatku - nevidomá osoba osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby osoba, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P osoba provádějící výcvik psů osoba provozující útulek zvířat Zastupitelstvo obce schválilo vyhlášku na svém 13. zasedání dne 18.11.2019!

Stránka 4 z 95

Obecně závazná vyhláška č. 4 /2019 - Řád pohřebiště Touto vyhláškou se zrušuje Obecně závazná vyhláška č.1/2003, ŘÁD POHŘEBIŠTĚ ze dne 26.11.2003, která nabyla účinnosti dnem 1.1.2004. Zastupitelstvo obce schválilo vyhlášku na svém 13. zasedání dne 18.11.2019! Obecně závazná vyhláška č.5 /2019 - O místním poplatku z pobytu Předmětem poplatku je úplatný pobyt trvající nejvýše 60 po sobě jdoucích kalendářních dnů u jednotlivého poskytovatele pobytu. Platí pro osobu, která není v obci trvale hlášena a sazba činí 21 Kč za každý započatý den pobytu. Osvobození od poplatku a úlevy udává vyhláška v čl.8. Zastupitelstvo obce schválilo vyhlášku na svém 14. zasedání dne 16.12.2019! Obecně závazná vyhláška č.6 / 2019 - O místních poplatcích Touto vyhláškou se zrušuje Obecně závazná vyhláška č.2 / 2012 o místních poplatcích, která nabyla účinmnosti dne 1.7.2012. VŠECHNY VYHLÁŠKY 1, 2, 3, 4, 5 a 6 NABÝVAJÍ ÚČINNOSTI OD 1.LEDNA 2020

STATISTIKA NEZAMĚSTNANOSTI V OBCI 2019

MĚSÍC UCHAZEČI CELKEM Z TOHO ŽENY PODÍLV % ŽENY MÍSTA V EVID. LEDEN 26 12 4,78 4,76 30 ÚNOR 25 11 4,60 4,37 31 BŘEZEN 24 11 4,41 4,37 39 DUBEN 18 8 3,31 3,18 35 KVĚTEN 16 7 2,99 2,80 26 ČERVEN 15 6 2,80 2,40 30 ČERVENEC 16 8 2,99 3,20 30 SRPEN 15 8 2,80 3,20 29 ZÁŘÍ 16 8 2,99 3,20 29 ŘÍJEN 16 11 2,99 4,40 30 LISTOPAD 22 12 4,10 4,80 30 PROSINEC 27 11 5,04 4,40 33

DOPORUČUJÍCÍ METODIKA O PRAVIDLECH ROZHODOVÁNÍ S BYTY V MAJETKU OBCE Na zasedání zastupitelstva obce dne 21. ledna 2019 vydalo zastupitelstvo metodiku o pravidlech rozhodování s byty. Za byt se považuje místnost nebo soubor místností, které jsou dle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení a jsou ve výlučném majetku obce Černá v Pošumaví. Stručně: pokud žadatel má schváleno přidělení bytu, uzavře nájemní smlouvu na půl roku.Pokud bude řádně hrazeno nájemné, smlouva se prodlouží o rok.Pokud ne, může se uzavřít smlouva s jiným žadatelem. Nájemci o byt jsou vybíráni v souladu se zákonem č.128/2000 Sb. o obcích ve znění pozdějších právních předpisů. Žadatelem musí být osoba starší 18 ti let, on nebo jeho manželka, či družka, nevlastní jiný byt v katastru obce ( s vyjímkou přidělení bytu v tísni). Vůči obci nesmí mít žádné neuhrazené závazky. Žadatel o byt vyplní dotazník o uvedených požadavcích pravdivě a úplně. Kritéria o rozhodování podaných žádostí:  veřejný zájem  byt v tísni  rodinná a sociální situace

Stránka 5 z 95

NOVÉ WEBOVÉ STRÁNKY OBCE ČERNÁ V POŠUMAVÍ

Oficiální web obce vytvořila společnost NetMagnet, která sídlí v Českém Krumlově, Šumavská 500, hlavní sídlo má však v Praze. Webové stránky obce byly spuštěny k 1.červnu 2019. Jistě záleží na pohledu každého jednotlivce, web je moderní, ale já, jako kronikář, jsem se s ním za celý půlrok nezžil a chybí mi řada materiálu a zajímavostí a událostí, které jsem čerpal z minulých webových stránek.

VYZNAČENÍ HRANIC KATASTRU OBCE ČERNÁ V POŠUMAVÍ NA MAPĚ

Zdroj : mapy.cz

Stránka 6 z 95

HOSPODAŘENÍ OBCE

ROZPOČET OBCE NA ROK 2019 Na 3. zasedání zastupitelstva obce dne 17.12.2018 byl schválen rozpočet obce: PŘÍJMY - 63 736 320 Kč FINANCOVÁNÍ - 2 324 080 Kč VÝDAJE - 66 060 400 Kč ------Z příjmů tvoří největší položku částka cca 55 mil. Kč, což jsou dotace, daňové příjmy, poplatky atd. Další větší příjmy tvoří - bytové hospodářství( 2, 8 mil. Kč), podpora ostatních produkčních činností (2,160 mil. Kč), z cestovního ruchu ( 1,3 mil. Kč), komunální služby a územní rozvoj( 1 mil. Kč), odvádění vod a nakládání s kaly ( 600 tis.Kč) atd. Výdajové položky jsou nejvíce záležitosti pozemních komunikací ( 43 mil.Kč), činnost místní správy (3,4 mil.Kč), péče o vzhled obce a veřejnou zeleň ( 2,5 mil. Kč), bytové hospodářství ( 2,2 mil. Kč), základní školy ( 1,75 mil. Kč), sběr a svoz komunálních odpadů ( 1,5 mil. Kč), podpora ostatních produkčních činností ( 1,2 mil. Kč), odvádění a čištění odpadních vod a nakládání s kaly ( 1,1 mil. Kč) atd. Rozpočtová opatření byla zastupitelstvem během roku schválena celkem 10x.

VODNÉ A STOČNÉ NA ROK 2019 Zastupitelstvo obce na zasedání dne 17.12.2018 schválilo cenu vodného a stočného pro rok 2019. Od 1.ledna 2019 platí: vodné 23,13 Kč / m³ + stočné 31,81 Kč / m³ + 15% DPH vodné 26,60 Kč / m³ + stočné 36,58 Kč / m³ = 63,18 Kč / m³ celkem s DPH

Kvalita pitné vody v osadách / dle společnosti ČEVAK/ místo vodojemu tvrdost vody pH dusičňany hořčík vápník mmol/l mg/l mg/l mg/l Černá v Pošumaví 2,2 7,7 11 14 65 Bližná 1,4 7,3 11 9,7 40 Dolní Vltavice 0,45 6,3 42 2,4 14 Muckov 3,55 7,4 30 33 88

Ukazatele kvality vody Tvrdost vody: velmi měkká ‹ 0,5 mmol/l měkká 0,5 - 1,25 středně měkká 1,26 – 2,5 tvrdá 2,51 – 3,75 velmi tvrdá ›3,76 Reakce pH: 6,5 - 9,5 Dusičňany : do 50 mg/l - u vody pro kojence do 15 mg/l Z uvedených ukazatelů vyplývá, že veškerá čerpaná voda v naší obci je v normě, nejtvrdší voda je na Muckově, nejměkčí v Dolní Vltavici. Voda v Černé a Bližné je vhodná pro kojence.

Stránka 7 z 95

PŘÍSPĚVKY A DARY Zastupitelstvo obce na svých jednáních schválilo některé finanční příspěvky, jednorázové dotace, případně dary na rok 2019. Jedná se o:  příspěvek pro Myslivecké sdružení Černá Hora ve výši 30 000 Kč  příspěvek ve výši 40 000 Kč pro Domov důchodců Horní Planá  poskytnutí daru ve výši 6 000 Kč paní M. Polákové  jednorázovou dotaci ve výši 15 000 Kč pro smíšený pěvecký sbor MUSICA VIVA  jednorázovou dotaci ve výši 40 000 Kč Yacht klubu Jestřábí na závod LIPNO ICE MARATON  jednorázovou dotaci ve výši 150 000 Kč Davidu Neumannovi na kulturní program Letní sezona 2019  jednorázovou dotaci ve výši 6000 Kč pro Aqualung clubu Frymburk  jednorázovou dotaci ve výši 45 000 Kč firmě Stupid Sister na 7. ročník Open Air festival  dar ve výši 1 000 Kč pro Jihočeské centrum pro zdravotně postižené  finanční dar ve výši 6 000 Kč panu R. Harvalíkovi  jednorázovou dotaci ve výši 100 000 Kč pro akci „Dolní Vltavice žije“  dar ve výši 5 000 Kč pro Linku bezpečí O DALŠÍCH ZÁLEŽITOSTECH ŘEŠENÝCH NA ZASTUPITELSTVU OBCE  žádost o dotaci z Ministerstva pro místní rozvoj na Rekonstrukci dětských hřišť  schválena Metodika o pravidlech hospodaření s byty  manželství je možno uzavírat kterýkoliv den v týdnu a v kterýkoliv čas  zastupitelstvo schválilo účetní závěrku ZŠ a MŠ bez výhrad  zastupitelstvo souhlasí s realizací a financováním akce : „Nákup stroje pro úpravu běžeckých lyžařských tras v obci“  schválen investiční záměr Výstavba domů s 5 BJ jako obecní nájemní byty  schvaluje uzavření Smlouvy o dílo „ Stezka pro chodce a cyklisty – Černá – Hůrka 1.etapa  schvaluje zápis do obecní kroniky za rok 2018  zastupitelstvo nesouhlasí s převodem pošty v Černé v Pošumaví na POŠTU PARTNER a nesouhlasí s tím, aby tuto POŠTU provozovala obec  b ere na vědomí zprávu o stavu obecní knihovny za rok 2017  bere na vědomí zprávu o pořízení regulačního plánu „11.RP“ v lokalitě Kyselov  schvaluje celoroční hospodaření obce a závěrečný účet za rok 2018  bere na vědomí inventarizaci majetku – 263 067 462 Kč – počátek roku 2018 - 274 351 195 Kč – konec roku 2018  bere na vědomí stavební dozor Ing. M. Škrlanta pro „Výstavba nájemních bytů“  schvaluje uzavření smlouvy o dílo „ Dodávka stroje pro úpravu běžeckých lyžařských tras“, do něhož vloží vlastní prostředky ve výši 562 045 Kč  bere na vědomí obsah změny č.4 Územního plánu obce  bere na vědomí dokumentaci uměny č.3 Územního plánu obce  bere na vědomí „Výběrové řízení „Nákup pořízení požárního vozidla CAS – smlouva s firmou THT Polička  schvaluje všechny obecně závazné vyhlášky obce  pravidelně se schvalují, či neschvalují nákupy, prodeje a pronájem nemovitostí, nejvíce pozemků  pravidlem je i schvalování přidělení bytu v obecních domech

Stránka 8 z 95

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Svoz odpadů v naší obci již delší dobu zajišťuje rakouská firma FCC České Budějovice, která má pro naší oblast pobočku ve Frymburku. Poskytuje kompletní služby v nakládání s komunálními , průmyslovými i nebezpečnými odpady. Pravidelně týdně ( přímo v Černé v úterý) je odvážen odpad v popelnicích a ve stanovených dnech během roku( většinou ve čtvrtek) je odvážen biologický odpad. Dvakrát ročně pak firma zajišťuje sběr velkoobjemového odpadu ( např. koberce, nábytek, matrace, pračky, sporáky atd.) a současně i nebezpečný odpad ( elektrospotřebiče, pneumatiky, baterie, obaly od olejů apod.) V naší obci se veškerý odpad třídí, na řadě přístupných míst jsou speciální kontejnéry na papír, plast, oddělené sklo, šatstvo, elektrický odpad, kovový odpad a kromě toho Služby obce během roku pomáhají i se svozem některých nepříjemných odpadů ( např. i biologického materiálu). Pro nakládání, třídění a shromažďování odpadu platí obecní vyhláška – č.2/ 2019 – viz zápis na jiném místě. Vyhláška současně řeší i místní poplatek za svoz odpadů.

SMLOUVY O POSKYTNUTÍ DOTACÍ A PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ

1/ NÁKUP NOVÉ CAS - Investiční dotace od Jihočeského kraje – pro jednotky dobrovolných hasičů obcí Jihočeského kraje. Dotace bude poskytnuta max. ve výši 1 500 000 Kč a to: - 70% tj. 1 050 000 Kč do 3 měsíců od podpisu smlouvy - 30% t. j. 450 000 Kč do dvou měsíců od vyúčtování dotace. Zastupitelstvo Jihočeského kraje rozhodlo 11.04.2019, smlouva podepsána 10.5.2019(Kraj) a 17.5.2019 ( obec). Realizace projektu – nákup nejpozději do 30.06.2020. 2/ STEZKA PRO CHODCE A CYKLISTY ČERNÁ V POŠUMAVÍ – HŮRKA , 1 ETAPA Finanční prostředky z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2019. Poskytovatel SFDI poskytne max. částku 30 927 000 Kč, což odpovídá 84,99% souhrnu uznatelných nákladů stavební části akce, které činí 36 385 873,87 Kč vč. DPH. Rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků bylo schváleno Poslaneckou sněmovnou ČR dne 17.5.2018, smlouva podepsána 15.7 resp. 17.7.2019. 3/ POŘÍZENÍ TECHNIKY NA ÚDRŽBU LESNÍCH CEST Dotace poskytnuta z Programu rozvoje venkova ČR / SZIF/, žádost o platbu předložena 31.3.2019. Celkové výdaje projektu činí 905 080 Kč, dotace může být poskytnuta max. ve výši 748 000 Kč. Konečná výše dotace bude určena na základě skutečně vynaložených, odůvodněných a řádně prokázaných výdajů. Dohoda podepsána 4.9.2018. 4/ POŘÍZENÍ CHYTRÉ SOLÁRNÍ LAVIČKY Poskytnutí z Dotačního programu Jihočeského kraje – Podpora chytrých měst a obcí , č.46101 – 10/2019. Dotace ve výši 111 804 Kč – uznatelné náklady činí 150 000 Kč.Realizace projektu do 31.12.2019. Smlouva podepsána 29.05.2019.

Stránka 9 z 95

5/ POŘÍZENÍ VĚCNÉHO VYBAVENÍ PRO JSDHO Dotace poskytnuta v max. výši 89 000 Kč - uznatelné výdaje projektu činí 127 145 Kč. Dotace poskytnuta z Dotačního programu Jihočeského kraje – Neinvestiční dotace pro jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí Jihočeského kraje. Realizace projektu nejpozději do 30.09.2019. Smlouva podepsána 10.06.2019. 6/ POŘÍZENÍ PŘENOSNÉ MOTOROVÉ STŘÍKAČKY Dotace ve výši 88 000 Kč – uznatelné náklady činí 125 716 Kč. Dotace poskytnuta z Dotačního programu Jihočeského kraje – Investiční dotace pro jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí Jihočeského kraje. Realizace projektu do 17.10.2019. Smlouva podepsána 17.5.2019. 7/ NÁKUP VYBAVENÍ MŠ – EDUKAČNÍ POMŮCKY PRO ROZVOJ POHYB.AKTIVIT Dotace ve výši 97 000 Kč – uznatelné výdaje projektu činí 161 667 Kč. Poskytovatelem dotace je Jihočeský kraj, realizace projektu nejpozději do 30.09.2019. 8/ STROJ PRO ÚPRAVU BĚŽECKÝCH TRAS Poskytovatel: Ministerstvo pro místní rozvoj – dotační titul č.3- Rozvoj veřejné infrastruktury cestovního ruchu. Dotace celkem max. 591 992 Kč - cena projektu celkem 1 124 090 Kč Jedná se o univerzální vozidlo Kubota RTV X 1110. 9/ DIVADELNÍ LÉTO V ČERNÉ V POŠUMAVÍ Poskytovatel Jihočeský kraj – grant v rámci Podpora kultury ve výši 20 000 Kč. Jedná se zejména o pravidelné úterní divadelní pohádky v letním kině.

SMLOUVY O DÍLO – KUPNÍ SMLOUVY

A/ STEZKA PRO CHODCE A CYKLISTY ČERNÁ V POŠUMAVÍ – HŮRKA – 1.ETAPA Dodavatel - Strabag a.s. Praha – smlouva podepsána 29.4.2019 Cena díla s DPH – 39 741 244 Kč - více v kapitole Výstavby a rekonstrukce B/ DODÁVKA STROJE PRO ÚPRAVU BĚŽECKÝCH TRAS V OBCI ČERNÁ V POŠUMAVÍ Dodavatel – CB Proles a.s. České Budějovice – smlouva podepsána 30.07.2019 Cena celkem 1 124 090 Kč s DPH. Jedná se o univerzální vozidlo Kubota RTV X 1110. C/ VÝSTAVBA NÁJEMNÍCH BYTŮ Dodavatel – STAVING, s.r.o. Nová Ves - smlouva podepsána 10.09.2019 Cena díla s DPH - 10 556 040 Kč. Subdodavatelé – Miroslav Hřava, Č. Budějovice - tesařské práce OS instal, s.r.o. Č. Budějovice - vytápění Jan Martinec , Č. Budějovice - elektroinstalace

Stránka 10 z 95

D / NÁKUP POŽÁRNÍHO VOZIDLA CAS – Cisternová automobilní stříkačka Dodavatel - THT Polička, s.r.o. - smlouva podepsána 25.09.2019 Celková cena s DPH - 6 975 650 Kč - dodání v roce 2020 E / BLIŽNÁ – VRT BJ 1 Dodavatel - Stavební geologie – geoprůzkum České Budějovice, s.r.o. Smlouva uzavřena 26.11.2019 - Celková cena díla s DPH - 728 602 Kč

DALŠÍ AKCE PŘIPRAVOVANÉ V ROCE 2019

Stavební povolení na stavbu - „LESNÍ CESTA NA VÝSLUNÍ“ Městský úřad Český Krumlov vydal dne 4.7. 2019 stavební povolení k rekonstrukci lesní cesty ve směru k chatové osadě Na Výsluní, což by se mělo uskutečnit v roce 2020. Stavba by měla zajistit přístup do okolních lesních porostů a napojení na stávající dopravní síť.

PŘEZKOUMÁNÍ HOSPODAŘENÍ OBCE ZA ROK 2018

Stránka 11 z 95

VEŘEJNÝ ŽIVOT V OBCI Stejně jako v předchozích létech, se i v tomto roce uskutečnila v naší obci řada veřejných akcí, z nichž již většinu je možno považovat za tradiční. To jest takové, na které se obyvatelé obce těší a sami se na ně připravují, pomáhají, přispívají materiálně i finančně, zkrátka dbají na to, aby tato tradice pokračovala i nadále. Samozřejmě, že hlavní zásluhu na tom mají aktéři jednotlivých akcí, kteří dobrovolně a stále s nadšením i postupným vylepšováním k dobrému průběhu přispívají. V zápise za rok 2018 jsem na straně 39 povšechně popsal to hlavní, což platí i pro tento rok i jistě i do budoucna.

LIPNO ICE MARATHON

Do veřejných akcí naší obce si dovoluji zařadit i závod – Lipno Ice Marathon, který se již stává tradicí a v sobotu dne 9.února 2019 byl odstartován již jeho čtvrtý ročník. Jeho podtitul – závod, který dělá příroda, je skutečně přiléhavý, neboť počasí letošního ročníku tomu dokonale odpovídalo. Sněhové přeháňky, občas déšť, občas sluníčko, trať obtížná. Celkem přijela více než stovka závodníků, dokonce i závodník z Hongkongu, podle hodnocení byl prý letošní závod nejtěžší ze všech předchozích.Trať je maratonová – 42 km, limit byl šest hodin, nejrychlejší byl Jan Venca Francke v čase 3:42:24. Závodit se mohlo též na půlmarathonu- 22 km a závodníci do 18 let měli trať 10 km. Závodníci absolvovali trať i na kole, což bylo letos velmi těžké. Např. jako poslední přijela Michaela Polívková v čase 7:52:37, to již byla tma a naši hasiči jí museli svítit na cestu. Nejstarším účastníkem byl sedmdesátiletý Jan Dolejš z Prahy, trať dokončil za 7:41:24. Závod v kempu Jestřábí 1, který je pořadatelem, odstartovala starostka obce Irena Pekárková. Obec na závod přispívá i finančně, neboť jde o poměrně velkou propagaci obce v zimním období. Ředitelkou závodu byla i letos Adéla Černá.

Stránka 12 z 95

MASOPUSTNÍ KOLEDOVÁNÍ ROKU 2019

V sobotu dne 23.února 2019 se uskutečnil již 8. ročník Masopustní koledy, který začal, jako obvykle, před budovou Obecního úřadu. Veškeří koledníci, v čele s gardou a za doprovodu dechové kapely Šumavanka zahájili za mrazivého rána a za daných pravidel pro masopust, své putování po obci. Nejprve ovšem požádal hejtman Dominik Čerkl starostku obce o patřičné povolení, které obdržel, následovaly přípitky a patřičný kus uzeného na bodec a tanečky mohly začít. Jako vždy nejprve kolečko pro starostku a obec a pak se již vyrazilo na obchůzku.Pravidelně se začíná ve směru

k řadovkám a jako první je vždy na řadě občan Pavel Sirotek.Všichni, které koledníci navštíví se snaží o pohoštění, případně dary, které pak pomohou mládencům zaplatit např.hudbu a další výdaje. Jinak je to stále stejné, někteří obyvatelé nereagují, většinou jsou asi tři čtvrtiny domů však navštíveny. Hlavní gardu by měli tvořit svobodní mládenci, letos však byl mezi nimi jeden, který se oženil, ale dostal povolení k pokračování. Každý rok se také obmění nebo přibydou nové masky, letos to byli např. Pat a Mat, obyvatel Skotska, pralidé, různá zvířátka, kominíci a jiní. Rybníkářky jako obvykle opět škodily. Po skončení celé obchůzky opět bylo ohlášeno starostce ukončení a večer pak v hotelu Racek proběhla zábava. Nejprve vyhrávala od 18. hodin kapela Šumavanka a od 20.30 hodin kapela Chlapi v sobě.

Stránka 13 z 95

MASOPUST MATEŘSKÉ ŠKOLKY

Už se to každopádně stalo tradicí. Děti spolu se svými učitelkami z naší Mateřské školy připravily a uskutečnily již 9. ročník masopustní obcházky obcí. Již několik dní předtím si společně povídaly o masopustu a jeho tradicích a připravovaly si různé masky a oblečení do průvodu. S tím jim samozřejmě pomohly i jejich maminky a babičky. V průvodu, který se uskutečnil přesně v termínu masopustního úterý, 5. března 2019, jsme tak mohli vidět různé masky jak ze současnosti, tak i po vzoru pohádek. Děti pod vedením svých učitelek nejprve zašli k budově Obecního úřadu, kde požádali paní starostku o povolení ke koledování. Ta jim je samozřejmě ráda vydala, i s vědomím, že pokračuje tradice a právě tito človíčkové mohou v dalších létech být nástupcem těch odrostlejších. Děti před obecním úřadem zazpívaly a pak se vydaly na obchůzku obcí ke koledování k lidem, kteří je rádi přivítali, případně si je přímo pozvali. Dospělé učitelky a vychovatelky si každoročně oblékají nějaké kostýmy a kroje, letos byly v kostýmech Bílé paní. Celé masopustní obcházení probíhalo v pohodě, přestože bylo počasí poměrně studené a větrné. Dětem to nevadilo a velmi si to užívaly.

JARNÍ JARMARK

Z přiloženého plakátku vidíme, že se dne 13.dubna 2019 uskutečnil v prostoru autobusového nádraží jarní jarmark.Určité pokračování v tradici podzimního jarmarku u hasičské pergoly připravili tentokrát provozovatelé Penzionu Rak z Jestřábí a lze konstatovat, že se povedl. Na množství stánků s různými předměty dekoračními, keramickými, papírovými, ale i textilem, s občerstvením k jídlu i pití a dalšími, se ovšem podíleli i zástupci z obce. Např. učitelky z Mateřské školy se svým stánkem, stejně jako zástupci Základní školy a další prodávající z obce i odjinud. K tomu po celou dobu probíhal kulturní program, především kapela JZD z Přední Výtoně, ale pak i další, uvedení na plakátku.To vše přilákalo poměrně dost našich i cizích spoluobčanů, k dispozici bylo posezení u stolů pro ty, co chtěli pobýt delší dobu. Lidé se střídali, jedni odešli, další přicházeli a tak se jich během celého pořadu vystřídalo velmi slušné množství. Jarní jarmark, přestože počasí nebylo zrovna slunečné, se povedl.

Stránka 14 z 95

STAVBA OBECNÍ MÁJKY

Stavba májky v naší obci je prakticky nejtradičnější akcí, která se již desetiletí dodržuje. Všechny mé zápisy průběh popisují a tak vlastně již bylo vše řečeno. Po celou dobu je to záležitost místních hasičů, od doby, kdy se postavila u hasičské zbrojnice pergola, tak je podvečer a pak celý večer ve znamení hudby a později i tance. Tentokrát hrálo již u nás „zabydlené“ duo JZD Přední Výtoň. Májka se staví vždy 30.dubna, to již bývá většinou přívětivé počasí a tak se dostaví i větší počet našich spoluobčanů.Kláda, hasiči dopředu připravená, se musí patřičně opentlit, což je záležitost většinou dětí, které se na to doslova těší. Pak se již připravená májka musí postavit. Letos to však bylo jiným způsobem než do této doby. Aby se každý rok nemusela kopat jáma, zajistila obec pevný betonový podklad ve kterém je zabudován ocelový rám, do kterého pak hasiči za pomoci techniky připravenou májku zasunou. Jednoduché, rychlé a bezpečné. Tento den je nerozlučně spjat také s řáděním čarodějnic. Těch už moc nebývá, pár dětí se zúčastní a všichni jsou milí a hodní ( spíše bych měl napsat všechny, protože jde jen o pohlaví ženské).Hranice hoří a májka s čarodějnicemi vytvoří ten pravý kolorit.

Opečená klobása, dobré pivo, hudba, tanec a další příjemnosti, to vše vytváří dobré sousedské vztahy, které se na takovýchto akcích ještě zpevňují.

Stránka 15 z 95

KÁCENÍ MÁJKY

Pravidelné kácení obecní májky se v posledních létech koná souběžně s oslavami Dětského dne, respektive po jeho skončení. Tak tomu bylo i letos, v sobotu 1.června 2019, kdy za účasti poměrně značného množství lidí a zejména dětí, ukončili hasiči životnost májky po jednom měsíci. S motorovou pilou se do akce pustil Tomáš Thon, takto i místostarosta obce, a spolu s Mírou Kasalem dílo dokončili. Lehkým postrčením pak májka padla do přesně určeného místa.Jelikož byla májka postavena letos poprvé jiným způsobem ( viz Stavba májky) byl řez proveden nad sloupem, do kterého byla májka zasazena. Pak pouhým uvolněním jednotlivých šroubů byl zbytek klády vyjmut a kovová část odebrána a uložena pro použití v dalším roce. Na poraženou májku se okamžitě vrhly děti, které ji v mžiku zbavily všech fáborů a ověnčení. Osud májky pak záležel na vylosovaném výherci, kterým se stal Milan Mareš a jeho číslo 34. Celkem bylo prodáno 200 losů v hodnotě 10 Kč/ 1 ks. Během celé akce bylo k dispozici občerstvení, veškeré pití k zakoupení, špekáček si pak každý mohl upéct na ohništi, které hasiči připravili a udržovali. Večerní pohodu pro dospělé pak zabezpečila kapela Pepa Maxa Band, známého a oblíbeného Pepy Maxe.

Májka se nejdříve dražila, pak postupně odřízla a pokácela a na fábory a odpentlení se vrhly děti

DĚTSKÝ DEN U „HASIČÁRNY“

Již několik let se koná Dětský den souběžně s následujícím kácením obecní májky. Rovněž letos začaly oslavy na ploše u májky a u hasičské pergoly v sobotu 1.června 2019 od 15.hodin. Místní hasičský sbor spolu s obcí připravil rozsáhlé pásmo různých her, atrakcí a soutěžení, které přitáhlo nebývalé množství dětí nejen z naší obce, ale i odjinud. Mnoho tatínků a maminek se svými nejmenšími ratolestmi, mnoho kočárků, ale i spousta již odrostlých dětí se vrhalo z jedné akce do druhé. .

Nejenom hasiči předváděli své umění ( nejsilněji působila určitě scénka, při níž zasahovali policisté i hasiči), ale po celé ploše bylo možno se doslova vyřádit. Na přilehlém rybníku se vozily děti v člunu, v plastové nádrži chytaly ryby, hrály se kuželky, prostě mnoho různých akcí. Vše provázel a uváděl Dušan Palkovič, moderátor radia Faktor, který pouštěl po celou dobu pěkné rytmické písničky. Byl zde i stánek s různými dobrotami, který provozoval zástupce Penzionu Rak z Jestřábí.

Stránka 16 z 95

Moderátor připravil i jakousi Superstar pro nejmenší, do které se přihlásilo několik odvážných dětiček, některé ve věku tří let. Zazpívaly krátkou písničku, spíše básničku - Skákal pes a dostali za odvahu sladkou odměnu. Největší atrakcí na závěr byla pěna, kterou na část plochy vypustili hasiči a v níž se děti doslova válely, některé se dokonale i ušpinily. Ještěže počasí bylo velmi pěkné a teplé a tak se oslavy vydařily.

OBECNÍ SLAVNOSTI

Oficiálně již po dvanácté se uskutečnily Slavnosti obce pod pivním stanem. Jak patrno z přiloženého plakátu, bylo to 29.června 2019 a tento sobotní den se opět vydařil, i když nelze to brát úplně doslova. Ono totiž bylo poměrně horko, což první části tzv. Milanovy dětské show nevadilo, protože děti vydrží hodně a také se doslova pod stanem „vyřádily“.Tančily, zpívaly, hrály různé hry, tak jak to bavič Milan Mudroch dirigoval. Pak nastoupila jihočeská dechová kapela Podhoranka, která je velmi známá a vyhrává již od 70.let minulého století téměř po celé republice.Na našich slavnostech vyhrávala od 16 hodin až do osmi večer a po celou dobu, i v tomto pozdnějším odpoledni, bylo horko a dusno. To ovšem znamenalo, že především naši starší občané, pro které je tento druh hudby zaměřen, z větší části zůstali spíše doma v chládku. Po celou dobu byly v prostoru u pivního stanu, tak jako každý rok, prodejní stánky s různými dobrotami, suvenýry, dětské atrakce a občerstvení. To rovněž zajišťovali místní hasiči jednak grilováním venku a prodejem alkoholických i nealkoholických nápojů uvnitř. S večerem pak si přišli na své posluchači jiného hudebního žánru. Nastoupila kapela Nixon Lads, která pochází ze Strakonic a vznikla v roce 2007, nejprve pod názvem Čutací meruna a od roku 2014 pod názvem, který je nyní uváděn.Po nich pak hrála kapela Parkán, která je rovněž ze Strakonic, má ovšem velmi bohatou historii již od roku 1973.Pivní stan byl samozřejmě po celý večer zaplněn podstatně více než odpoledne.Mladá i střední generace zná poppové i rockové skladby a tak si mnozí rádi zazpívali i zatančili. Celkově lze zhodnotit letošní obecní slavnosti jako úspěšné.

Stránka 17 z 95

Z odpoledního programu pro děti

Podhoranka a večer pod stanem

PRALESNÍ LIGA

V sobotu 24.srpna 2019 se na louce u hasičské zbrojnice uskutečnil další ročník t.zv. Pralesní ligy hasičů. Na pozvání místní jednotky přijíždí hasičská mužstva nejen z okolí, ale i z větší dálky. Letos se zúčastnilo a soutěžilo celkem 11 družstev, z toho čtyři ženská a sedm mužských a ještě k tomu se předvedli i dvě dětská mužstva a to z Černé a z Perneku.

Letošního ročníku se zúčastnili hasiči z Plané u Českých Budějovic, z Dolního Dvořiště, Přední Výtoně, Nové Pece, Perneka a Černé v Pošumaví. Tak jako každý rok se při této akci soutěží v útoku na sestřelení sudů proudem vody a další disciplíny, vše ale podle vlastních pravidel a tak, aby to byla spíše zábava nejen pro soutěžící, ale i pro přítomné diváky. Stejně jako vždy předtím, musí závodníci vypít připravený nápoj, který si nechají nalít / pivo nebo limonádu/, sedmi hadičkami vysát dvoulitrák.Letos však ještě před pitím z „parostroje“ musel každý přeběhnout po připravené kladině. Protože byla doba dovolených, tak byla mužstva různě kombinovaná. Např. ženská družstva doplnili různě převlečení muži.

Stránka 18 z 95

Letošní Pralesní ligu vyhráli muži z Dolního Dvořiště a ženy z Nové Pece, v dětských disciplinách porazily děti z Černé své soupeře z perneku. Nakonec všichni vítězící obdrželi pěkné poháry z rukou velitele místní SHD Václava Pivce a místostarosty obce Tomáše Thona.

VYHLÍDKOVÝ BĚH Jak patrno z uvedeného plakátku, konal se 5.října Vyhlídkový běh kolem Černé, byl to již pátý ročník a zařadil se již naplno mezi tradiční veřejné akce v naší obci. Hlavní organizátorkou je Dagmar Kodýtková, ovšem spoustu práce odvedou i další občané, zejména z řad místních hasičů. Dagmar napsala článek o celém průběhu a organizaci závodu a já si myslím, že některé jeho části by měly být navždy uveřejněny v obecní kronice, což tímto s menšími úpravami činím. „Přes nepřízeň ranního počasí, se nám na trať postavilo přes 60 lidí. Od 11:00 hodin, kdy byly v plánu první starty, nás počasí přívětivě uvítalo, protože přestalo pršet. Od 13:00 kdy byl start na dlouhé tratě, dokonce svítilo sluníčko. Děkuji mnohokrát Marku Císařovi za krásné akční fotky. Pro děti byla připravená ve vyhřáté hasičárně také tvůrčí dílnička. Tou prošlo přes 50 lidí – neboť k přibližně 30 dětem, se přidali i dospělí.Vyráběli se různé sádrové přivěsky, panáčci, draci a další věcičky pro radost. Atmosféra byla opravdu kreativní. Počasí nám letos hodně ovlivnilo atmosféru u kostela a tak jsme dopoledne celkem marně čekali na příchod nejmenších dětí, které by dostaly medaile za to, že běží pár koleček kolem hřiště. Na start se postavily jen 3 děti. A to vnučka "pana Kasala" Mařenka Kodýtková a vnoučata "Augstenů", tedy děti Moniky Augstenové, která pochází z Černé v Pošumaví, Karel a Jirka Tomkovi. Větší a zkušenější děti se postavily na trať 6 km – kterou jsme vytvořili letos poprvé, na základě zkušeností z předchozích let, kdy nám trenéři dětí, které chtěly běžet delší trať hlásili, že těch 9,3 km je pro děti do 15 let zbytečná zátěž. Trať se dětem líbila a prvních 10 dětí, dostalo velikou zlatou medaili. Ostatní děti dostaly malé mediale“. Dále Dagmar popisuje závody na 6 km, kterých se zúčastnilo 12 dětí a 2 dospělí a na trať 9,3 km se postavilo celkem 31 lidí, z toho 22 mužů a 9 žen a konečně na trati 18,6 km běželo 11 mužů a jedna žena. První v cíli na 9,3 km byl Karel Zadák z týmu 2bWINNER v čase 35:07 a první ženou byla Gabriela Veigertová v čase 40:45min. Gabriela u nás startovala už po třetí, a je držitelkou traťového rekordu na trati 18,6 km z roku 2017 1:23:49-TR (letos poprvé startovala na 9,3 km – prý protože se necítila dobře – přesto závod vyhrála). První do cíle na dvojnásobné trati se dostal Daniel Vejmělka za 1:11:44 hod a získal první cenu – kterou byla poukázka od Hotelu Racek na nocleh pro dva se snídaní.

Stránka 19 z 95

Jediná a tím i vítězná žena na 18,6 km byla v cíli byla Lucie Tomášková v čase 1:53:12 hod a tím získala poukázku na večeři v Pensionu SEN v hodnotě 500,- Kč.

V závěru pak Dagmar Kodýtková ocenila pomoc organizátorů, partnerů a přátel, kterým za odvedenou práci poděkovala. „Děkuji tímto Petrovi Urbanovi za poukázky (ceny) a za označení tratě. Označit tuto trať běžně trvá min. 3 dny – a Petr jí letos značil téměř celou sám. Děkuji Davidovi Neumannovi za morální i faktickou (osobní) podporu, bez něj by se závod letos neuskutečnil. Děkuji Honzovi Řehulovi, bronzovému triatlonistovi z olympiády ze Sidney, že drží nad naší událostí ochranou ruku a každý rok naplánuje soustředění u nás v Černé, tak, aby se členové jeho oddílu mohli účastnit závodu. Děkuji Petrovi Benešovi, který tuto akci každoročně podporuje, stejně jako obec a paní starostka Irena Pekárková. Děkuji hasičům a také Standovi Mouchovi, Petrovi Štěrbovi a mnohým dalším, kteří se podíleli na přípravách, financování, nebo osobně asistovali na trati, nebo na registraci.

V hasičárně pak na všechny čekaly odměny (především od firmy Tiskárna Černý, ale také od "Marka" tedy Služby Černá. A občerstvení, které vlastnoručně připravila Pavlína Pártlů, Eva Strnadů a buchty upekla paní Šimáčků. Mazance, vánočky a chleba jsme letos dostali z pekárny v Plzni – PEKÁRNA KUČERA, kterým patří dík za podporu dětského závodu“, uzavřela Dagmar.

Stránka 20 z 95

MŠ – LAMPIONOVÝ PRŮVOD- OSLAVA SVÁTKU SV.MARTINA

Slavnost sv. Martina spojenou s lampionovým průvodem, pořádá Mateřská škola v naší obci již pravidelně od roku 2011. Pouze jeden rok se akce neuskutečnila( 2016) pro nemocnost dětí. V tomto roce se mi nepodařily fotografie, přestože jsem byl průvodu přítomen a fotil, slavnost však probíhala přibližně stejně jako vždy. Na stránkách kroniky obce jsem vždy tuto dětskou slavnostní akci popsal a proto odkazuji např. na rok 2014 – viz na str.30.

JARMARK TROCHU JINAK aneb S ČERTY NEJSOU ŽERTY

Historicky třetí jarmark v naší obci, podzimní předvánoční, probíhal v poněkud jiné formě než bývá zvykem. Byl totiž spojen s Rozsvícením vánočního stromu / viz na jiném místě / a organizátoři jeho přípravě věnovali skutečně velké množství svého času. Téměř 3/4 roku probíhalo organizační zajištění, od nápadu až po vlastní uskutečnění.Potom opět vše připravit na místě zabralo všem, kteří se příprav zúčastnili, vlastně celý týden, vždy až do večerních hodin. Ale vyplatilo se to! V neděli 24. října od 14.00 hodin začala na parkovišti u autobusového nádraží a v prostorách kolem velká předvánoční akce, kterou navštívilo dosud nevídané množství lidí.

Dobrovolníci z řad občanů obdrželi před započetím pokyny k zajištění jednotlivých stanovišť a jarmark zahájilo vystoupení žáků Základní umělecké školy v Černé pod vedením manželů Rolčíkových. Pro návštěvníky byl k dispozici např. řetízkový kolotoč, jednotlivá stanoviště jako peklo a zjišťování hříšníků, házení míčkem do otvoru, skládání kostek, fotokoutek, jízda na ponících, malování na obličej a mnoho dalších.

Veškeré akce probíhalyv čertovském, andělském a Mikulášském stylu, na stanovištích byli princezny a princové, prostě pohádka. Však to také bylo organizováno podle pohádkového filmu Zdeňka Bočana. Kolem dokola velké množství stánků, kde bylo možno zakoupit vánoční zboží, ale i zboží jiného druhu. Byla zde rybí restaurace, ledový bar, postavený z velkého množství ledových kostek, ale

Stránka 21 z 95 samozřejmě i velký stan k posezení návštěvníků a současnému občerstvení jídlem i nápoji všeho druhu. Nelze skutečně popsat vše, co bylo možno na jarmarku spatřit a zažít. Fotografií je poměrně dost, ovšem pro zápis do kroniky musí stačit jen několik, vše ostatní je uloženo v archivu. Za zmínku stojí určitě dětská dílnička, kterou měla pod „palcem“ Anna Poláková a kde si děti všeho věku, mohly vyrobit čerty, mikuláše a anděly, podle své vlastní představivosti ( viz obr./

Programem celé odpoledne provázel David Neumann z místního baru Windy Point a Matyáš Palkovič, moderátor Radia Faktor. Natáčení se zúčastnila i Česká televize a televize Cesty krajem /Lipnožurnál/. Po skončení hlavních akcí, zejména těch dětských, nastoupila na pódium od 16.hodin hudební kapela Jam & Bazar, pocházející z Vrchlabí, která zahrála hity od 70.let do současnosti. Slyšet jsme mohli písně od skupin ABBA, Boney M, Bee Gees, Beatles a další. Vyvrcholením odpolední akce byl pak příchod Andělů na chůdách, přílet anděla z nebe a rozsvícení vánočního stromu- o tom však v další části. Celá akce byla velmi kladně hodnocena jak všemi dotázanými přítomnými návštěvníky, tak i komentáři na facebookové stránce kroniky obce. Z ní namátkou některé vybírám: „Děkujeme za naše dětičky, báječnou atmosféru a skvělý zážitek“ – „Skvělé!! Moc hezké to bylo, díky všem, kteří tuto akci vymysleli a zorganizovali“ - „Naprosto skvěle zorganizované, hodně velký plus, že výrobky stánkařů byly opravdu z velké většiny ruční práce“ - „Bylo to moc krásné, děkujeme organizátorům“ - „Prostě pecka! „. Takový byl tedy letošní předvánoční jarmark. V tomto zápise jej popisuji zvlášť, byl ovšem nerozlučně spjat a navazoval na něj přílet anděla a rozsvícení vánočního stromu a dále pokračování programu do večerních hodin. Počasí bylo tento den poměrně příznivé a tak přilákalo velké množství návštěvníků z mnoha koutů jižních Čech. Velký dík patří všem organizátorům, ani je zde nemohu všechny vyjmenovat a tak zmíním pouze dva – Dominik Čerkl, který pomáhá organizovat i řadu dalších akcí v obci a David Neumann z baru Windy Point, který zas připravuje obsáhlý program pro dospělé i děti během letní sezony. Jarmark trochu jinak aneb s čerty nejsou žerty byl organizován ve skandinávském stylu a skutečně neměl vadu!!!

Stránka 22 z 95

ROZSVÍCENÍ VÁNOČNÍHO STROMU

Novodobá a již pravidelná adventní akce Rozsvícení vánočního stromu, probíhala tento rok poněkud jinak než obvykle. Byla totiž vyvrcholením spojené akce Jarmark trochu jinak aneb … /- viz na jiném místě/. Velké množství návštěvníků, jak jsem uvedl v předešlé kapitole, se před 17. hodinou dočkalo příchodu dvou Andělů na chůdách, což byla předzvěst toho, že brzy přiletí i ten hlavní anděl, který rozsvítí vánoční strom v naší obci.Jedná se o jedli, která zde roste již několik desítek let, takže máme svůj strom, který jen elektrikáři připraví k rozsvícení.

Andělé byly velkým osvěžením, zejména pro přítomné děti, z nichž velká část se s nimi nechala vyfotografovat. Občané však k vyfotografování vyzvali i naši paní starostku, která má rovněž velkou zásluhu na probíhajících akcích.

Pak již všechny zraky vzhlížely k obloze, kde se objevil anděl, který posunem po laně dospěl až k vánočnímu stromu a po diváckém odpočítávání, byl strom přesně v 17.00 hodin rozsvícen. Andělem, který si tuto roli vzal za svou ,byla naše dívčina Zdeňka Gloserová, která se pak spolu s princeznou Aničkou Malou vyfotografovala s anděly. Po rozsvícení stromu pak probíhala další volná zábava při poslechu zmíněné kapely Jam & Bazar a rovněž pod stanem bylo dále velké množství lidí v družných rozhovorech. Takovéto programové akce jsou sice náročné na organizaci, ale přinesou pak velký zájem lidí, který v tomto případě daleko překročil hranice naší obce. Ještě jednou je nutno touto formou zápisu poděkovat všem pořadatelům, všem účinkujícím, prostě lidem, bez jejichž zájmu, elánu a organizačního kumštu, by takovéto akce nemohly spatřit světlo světa. Jsme rádi, že takovéto lidi máme mezi sebou!

Stránka 23 z 95

SETKÁNÍ SENIORŮ V HOTELU RACEK

Tradiční setkání seniorů obce se v letošním roce odehrálo opět v hotelu Racek a opět s hudbou JZD Přední Výtoň. Bylo to v sobotu 30.listopadu 2019, když po úvodní písničce přivítala starostka obce všech 25 přítomných postarších lidí, mezi nimiž se našlo i pár mladších. Starostka stručně zhodnotila letošní rok z hlediska toho, co se obci podařilo, popřála všem příjemnou zábavu a s předstihem i příjemné prožití vánoc a vše dobré v dalším roce.

Posezení začalo v 15.hodin a při příjemné zábavě trvalo tři hodiny. Písničky pěkné, ovšem letos se zdála hudba nějak hlučnější, někteří lidé se u stolu při hovoru neslyšeli. Tancovali pouze dva páry a to manželé Fikarovi a Štěrbovi.

Dovoz i odvoz zajišťoval Vladimír Kasal s hasičským autem a starostka s autem OÚ. Každého dovezli téměř až domů. Zpestřením letošního setkání bylo vystoupení místního občana Jaroslava Ruso jako kouzelníka. Za pomoci některých přítomných předvedl miniaturní kouzla s některými předměty jako karty, bankovky a další, které nechal zmizet a zpět např. fouknutím navrátit nebo peníze propíchnul a vrátil pak zpět neporušené. Jeho triky se přítomným seniorům líbily a je vidět, že již má nějakou praxi. Podle jeho slov je to jeho velký koníček, kterým baví lidi na různých místech, např. v hospodě, v posilovně, ale i v práci a na některých akcích, kam je pozván. Letos se zúčastnilo setkání přesně 25 lidí, z toho 17 žen a 8 mužů. Tentokrát si je dovolím i vyjmenovat: Císař Jiří, Císařová Anna, Sochor Jaroslav, Sochorová Marie, Bigasová Anna,Kročáková Marie, Cirhanová Ingrid,Kortánová Hana + její sestra, Pivcová Zdena, Strnadová Helena, Musilová Božena,Mauer Václav, Diviš Karel, Vysokomenská Vladislava, Fikarová Věra, Fikar Jan,Ulvr Jiří, Ulvrová Milena, Valnohová Helena, Nováková Marcela, Novák Jan, Čurdová Růžena, Kasal Vladimír, Záhora František. Za SPOZ byla přítomna Věra Daňová a Jiřina Štěrbová s manželem Petrem Štěrbou a za obec starostka Irena Pekárková.

Stránka 24 z 95

TRADIČNÍ MIKULÁŠSKÁ NADÍLKA

Samozřejmě, že ani letos nemohla chybět kulturní adventní akce, která má v naší obci, spolu se stavěním májky, dlouholetou tradici.Nestalo se snad nikdy, aby Mikuláš, alespoň s několika čerty, na mikulášskou nadílku zapomněl. Letos se trochu povyměňovali hlavní představitelé Mikuláše. Toho většinou zpodobňoval Jiří Daňo, který to však letos přenechal Jiřímu Prennerovi a sám se oblékl do čertovského.

Na obrázku vidíme skupinku krátce před jejich odchodem do jednotlivých rodin. Své zázemí k převlékání mají v šatně fotbalového klubu a po ustrojení jsem pořídil snímek. V maskách těžko lze poznat, kdo koho představuje, ale přece jen je popíši. Odleva: čert David Fučík, čert Josef Hermann, čert Jiří Daňo, anděl Katka Čerklová ( jediná k poznání), Mikuláš Jiří Prenner a čert David Kasík. Bylo jich letos méně, neboť některé postihla nemoc a také bylo( dle Jiřího Daňo) i méně rodin i k navštívení. Asi kolem 25, když dříve se obcházelo asi 40 rodin s dětmi. Podle oblečení vidíme např. Mikuláše tak, jak se většinou všude v Česku obléká, tj. biskupský oděv s dlouhým bílým vousem, masky čertíků jsou někdy dost strašidelné- viz v zápisech z minulých let. Ve čtvrtek 5. prosince, v předvečer svátku sv. Mikuláše bylo poměrně příznivé počasí, menší skupinka odjela na Jestřábí do kempu 1 k rodině p. Beneše a pak všichni pokračovali v ulici, s dvanáctiřadovou zástavbou a postupně pak dále.

Stránka 25 z 95

KONCERT MUSICA VIVA

Hornoplánský smíšený sbor Musica Viva pravidelně koncertuje v období vánočních svátků v našem kostele. Bylo to tak naplánováno i na letošní rok, ovšem nemoci ve sboru způsobily, že koncert musel být přeložen. Uskutečnil se tak v neděli 5. ledna 2020 a protože to bylo ještě v rámci vánoc- do Tří králů- lze ho považovat za vánoční koncert. Dokonce mohly být zazpívány některé koledy, které v jiném období nejsou pro kostel doporučovány. O tom, co se může v kterou dobu v kostele zpívat rozhoduje katolická církev. Tentokrát již nemohla být zazpívána píseň „Narodil se Kristus Pán“. Jinak jsou písně, vybrané sbormistrem Václavem Krausem, vždy pěkné a pěkně i zazpívané, tak jako vždy.

Návštěvníci, kterých však nebylo tolik, jako bývá v čase přímo vánočním, byli však spokojeni. V kostele bývá poměrně dost velká zima a tak i program Musica Viva je tomu trochu přizpůsoben a trvá přibližně 40 minut.

TŘI KRÁLOVÉ - K + M + B

Kašpar + Melichar + Baltazar – Tři králové, kteří podle křesťanského pojetí přinesli Ježíškovi dary do Betléma, se staly legendou a dávnou tradicí. Přicházejí 6.ledna, tímto dnem končí Vánoce a začíná Masopust.Po celé zemi se dodržuje tato tradice, takže se tentokrát dostala i k nám. V nedávné době párkrát chodili, letos k nám přišli dvě skupinky dětí, nejprve chlapci a pak děvčata. Přednesli básničku : „ My Tří králové jdeme k vám…. napsali křídou známá písmena, která však nejsou znaménky plus, ale symbolizují Nejsvětější Trojici - tzn. Otce, Syna a Ducha Svatého. Přestože k písmenům zaznamenali letopočet 2020, zařazuji tuto akci jako ukončení adventu, vánoc i celého roku 2019. Je dobře, že tradice se udržují.

Stránka 26 z 95

AKCE DOLNÍ VLTAVICE Bývalá obec Dolní Vltavice, dnešní osada Černé v Pošumaví, se v tomto roce ( 2019) významně proslavila v celém regionu, ale i částečně v rámci republiky, především dvěma důležitými akcemi.První z nich – VYZVEDNUTÍ SOCHY SV.JANA NEPOMUCKÉHO - měla zárodek svého vzniku již v minulém roce (2018), druhá akce – VYSTOUPENÍ OBCE NA HLADINU LIPNA – vznikla v představách autorky již pár let předtím.

VYHLEDÁNÍ A VYZVEDNUTÍ SOCHY SV.JANA NEPOMUCKÉHO ZE DNA LIPENSKÉ PŘEHRADY Jedná se o akci potápěčů z Vodní záchranné služby Českého červeného kříže/ VZSČČK/ Český Krumlov se stanovištěm v Dolní Vltavici. Ti připravili již v roce 2018 vyhledávací operaci ve spolupráci s rakouskými záchranáři. Akce byla naplánována na květen 2019 a účelem je vyzvednout ze dna téměř tunovou sochu sv. Jana Nepomuckého.Socha bývala ozdobou Dolní Vltavice, stávala u mostu a byla svržena do vody při napuštění Lipenské přehrady v roce 1958.V jakém stavu socha je, to se zatím nevědělo, jistě bude hluboko v bahně, vzhledem k malé viditelnosti jí musí potápěč přímo rukama nahmatat. Šéf VZS ing. Milan Bukáček uvádí, že půjde o společenskou událost, které se zúčastní rodáci, místní občané i politici. Proto je nutné, aby akci vykonávali ti nejzkušenější potápěči a měli k dispozici tu nejlepší techniku. „Vyhledání sochy sv. Jana Nepomuckého ze dna lipenské nádrže připomene nedávnou historii a má význam nejen pro přeshraniční regiony Česka a Rakouska, ale také Německa“ říká ing. Bukáček. ======Akce vyhledáván a vyzvednutí sochy je naplánována na 11.května 2019. Několik dní předtím se však potápěči snažili hledat torzo sochy v bahně Lipenské přehrady, na čemž se podíleli čeští i rakouští záchranáři. Podle pamětníků by měla být socha ve vzdálenosti asi 300 m od břehu a je jí jen torzo trupu, protože vandalové ještě před svržením utrhli ruce a částečně i hlavu. Jak již bylo řečeno výše, jedná se o velmi složité podmínky, bahno, sutiny a malá viditelnost. „Prováděli jsme monitorig sektoru. Použili jsme plovoucí čerpadlo a za pomoci hadice, proudnice a tlakové vody jsme se snažili odstranit bahno, odklidit sediment a odkrýt dno.Teď musíme pár dní počkat a uvidíme,“ řekl potápěč Jiří Urban. Potápěči a záchranáři z Dolní Vltavice mají již zkušenosti s podobnými akcemi. Vyzvedli již několikatunový podstavec kříže, kamenné sloupy a různé kvádry, což vše je dnes rozmístěno v Dolní Vltavici a na břehu Lipna. Hezkým doplňkem by byla socha sv. Jana Nepomuka. K historii sochy sv.Jana Nepomuckého – retrozáznam: Podle Místopisného slovníku Trajer – Sedláček z r. 1901 a podle Soupisu historických a uměleckých památek v okrese Krumlovském – autoři František Mareš a Jan Sedláček, z r. 1918 - stála socha sv. Jana Nepomuckého v roce 1725 umístěná v kapličce u vltavského mostu v Dolní Vltavici. Kaplička byla v renesančním provedení a osadníci nad ní pořídili zděnou mušli.Socha sv. Jana Nepomuckého byla z jemného eggenberského pískovce, poměrů nezdařilých – široká a krátká, jemně detailovaná a hrubě přemalovaná.V roce 1763 byla kamenná socha světce obnovena. Oficiální prameny ( web Zničené kostely) uvádí: Kaplička byla hranolovitá, se sedlovou střechou a kamenným křížem nad průčelím. Byla postavena v renesančním stylu v roce 1725 a v roce 1763 byla obnovena. Uvnitř kapličky byla umístěna socha sv. Jana Nepomuckého. Další prameny ( web Dolní Vltavice žije) uvádí, že: Nepomukova socha nesla kolem hlavy pozlacený věnec pěti hvězd, stejně jako další Nepomukova socha na bočním oltáří dolnovltavického kostela sv. Linharta). Johann Studener - Dolnovltavický most – Glaube und Heimat 1987):

Stránka 27 z 95

V roce 1885 se začal vedle starého dřevěného mostu stavět nový železný most přes řeku Vltavu v Dolní Vltavici. Ten byl na den sv. Linharta, dne 6. listopadu 1886 slavnostně vysvěcen a kaplička z dřevěného mostu k němu byla přenesena. Při té příležitosti kněžna Ida Schwarzenberk pak na dolnovltavické straně odhalila novou sochu sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti, postavenou na náklady schwarzenberského šlechtického domu. Socha byla tesána z pískovce podle pražského pravzoru, na podstavci bylo vyryto neznámé jméno a letopočet 1885. 6.května 1945 těsně před příjezdem Američanů od Kyselova, vyhodili Němci most do vzduchu. Detonace odhodila mohutné kusy mostního zařízení až několik set metrů daleko. Kaplička se sochou sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti, která stála v těsné blízkosti mostu, zůstala prakticky neporušena. Poté, co bylo vyhlášen konec války, stačili pak ještě američtí ženisté během dvou dní na místě zničeného ocelového mostu postavit nový dřevěný most přes Vltavu pro dvoustopý provoz. Kaplička i se sochou zůstala na svém původním místě. Každoročně konala farní obec Dolní Vltavice v den 16. května prosebné procesí k Nepomukově soše na mostě přes Vltavu. Byl to den výročí slavnostního přenesení smrtelných ostatků světcových do pražského chrámu sv. Víta léta Páně 1393.Poslední procesí se konalo ve válečném roce 1944, kde se stejně jako vždy předtím vedle modliteb zpívala i písen „Nepomuklied“ – v českém překladu první sloka: Ty jsi příklad pravé pobožnosti,v Nepomuku divem zrozený, zdoba kněžství, výkvět slavných ctností,strážce víry neohrožený. Po roce 1945 existuje o dolnovltavické soše Nepomukově a o zdejším mostě už jen několik tiskových zpráv. "Der Heilige Nepomuk steht an der Moldau mit Steinen eingebaut," (tj. "Svatý Jan Nepomucký stojí na Vltavě obestaven kameny" - pozn. překl.) referuje "Glaube und Heimat" z 15. prosince 1955. František Nejedlý, kronikář – Pamětní kniha Dolní Vltavice: Kamenná socha sv. Jana Nepomuckého byla postavena v roce 1725 po levé straně mostu přes Vltavu u domu čp. 33 a v roce 1763 byla obnovena. Kaplička, v níž je socha umístěna je renesanční. Dnes je však socha ve stavu velmi špatném a v poslední době vůbec byla značně poškozena příslušníky pohraniční stráže. Erika Zemanová, pamětnice : Sochu sv. Jan Nepomuckého jsem jako mladá dívka obdivovala, hlavně její velikost a také že byla barevně zdobena. Po válce, v době míru, dokázali lidé z vandalství sochu s podstavce sundat a skulit do řeky, tím byla zcela zničena. Socha v době svržení do vody byla vlastně již torzo bez rukou i hlavy ( prakticky jakýsi válec). Ten tehdy kutáleli lidé dále po cestičce několik metrů do křoví. Zánik kapličky a její úplné zbourání se uskutečnilo v roce 1958 i s dalšími objekty kvůli zatopení vodou lipenské přehrady. Z vyprávění střelmistra, kaplička podle plánu měla být zbourána odstřelením. Snad se stal zázrak, nebo to byla velice dobrá práce starých stavebních mistrů, kteří tuto kapličku stavěli, že po detonaci jen nadskočila a sedla zpět jen s malým poškozením. Pro další odstřelení se rozhodlo losem.

Stránka 28 z 95

VLASTNÍ AKCE – VYZVEDNUTÍ SOCHY Dne 11.května 2019 byla v odpoledních hodinách zahájena akce – vyhledávání sochy – jak je na pozvánce správně uvedeno. Potápěči z VZS již několik dní předem hledali sochu s tím, že právě 11.května bude slavnostně vyzdvižena, v což do poslední chvíle doufali. Po slavnostním zahájení ing. Bukáčkem se znovu sešly potápěčské skupiny, aby se poradily a vzájemně poučily o způsobu hledání a případném vyzvednutí sochy. Současně začal i doprovodný program, kde zhruba třicítka diváků si pod stanem vyslechla přednášku o historii Dolní Vltavice z přednesu kronikáře obce Fr.Záhory. Následovala prezentační přednáška Jaroslava Pulkrábka z KICu Volary a vzájemné rozhovory s pamětníky. Mezitím potápěči stále hledali sochu, pro zájemce byl uspořádán výlet lodí Adalbert Stifter, probíhala i hudební a taneční ukázka.Celé odpoledne moderoval redaktor Českého rozhlasu České Budějovice Jiří Kronika.

Akce byla již dlouho předem sledována sdělovacími prostředky, v den hledání sochy bylo přítomno mnoho novinářů, televize Česká, Jihočeská a Nova. Bohužel – potápěči , spolu s rakouskými kolegy, sochu po dlouhém hledání nenašli, ale budou se, podle jejich slov, pokoušet o totéž zase příští rok. Novinářská zpráva: Akci ze břehu pozoruje několik desítek lidí. Jsou zabalení v bundách a někteří se ohřívají u ohně. Když zhruba po půl hodině na břeh doveze loď první dvojici, má potápěč zmrzlý obličej. Následuje další dvojice a po ní poslední. Akce je nakonec neúspěšná. Velitel potápěčů ing. Bukáček: „Bohužel jsme ji nenašli. Byli jsme sice optimističtí, ale zřejmě to bude v jiném prostoru nebo pod nánosem bahna. Druhou možnost vidím osobně jako pravděpodobnější. Budeme to ale zkoušet dál. Bereme to i jako dobrý trénink a třeba budeme příště úspěšní“.

Stránka 29 z 95

DOLNÍ VLTAVICE VYSTOUPÍ NA HLADINU LIPNA POMOCÍ SVĚTELNÉ SHOW VE VODNÍ STĚNĚ

CHRONOLOGICKÝ PRŮBĚH AKCE „DOLNÍ VLTAVICE ŽIJE!“

Iniciátorkou celé akce je od samého počátku Ing. Ema Kondýsková, která se přistěhovala na Dolní Vltavici s rodinou v roce 2012. Při přestavbě bývalé rekreační budovy na penzion Calla, z něhož je nádherný pohled na vody Lipenského jezera, se zrodil v hlavách manželů Kondýskových nápad oživit pomocí počítačové animace 3D bývalou obec Dolní Vltavice. Za pomoci odborníků a studentů z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze vznikl postupně projekt – virtuální rekonstrukce původní obce – viz Kronika obce r.2015 str. 79.

Malá ukázka z projektu 3D „Dolní Vltavice žije“ Na základě takto vzniklého projektu rozhodla se ing. Kondýsková zorganizovat velkolepou akci, při níž by za pomoci 3D světelné show vystoupila zaniklá obec Dolní Vltavice nad hladinu Lipna. Vznikla by tak největší vodní stěna v republice s obrazem o velikosti 50 x 20 metrů. Ing. Kondýsková proto založila spolek Dolní Vltavice žije a postupně začala skládat jednotlivé díly, tak, aby vznikl celkový obraz. Znamenalo to, mimo množství dalších úkolů, zejména: - organizačně zajistit všechny jednotlivce, instituce, organizace, soubory a další, kteří budou tvořit náplň slavnostní akce – viz pozvánka dále - domluvit návštěvu a setkání bývalých rodáků z Rakouska - sezvat rodáky přímo z Dolní Vltavice - zajistit materiál, zejména fotografický, z archivu v Aigenu i za pomoci Seidelova muzea Český Krumlov - připravit k vydání brožuru o historii Dolní Vltavice - zajistit potřebnou plochu pro akci ve spolupráci s hotelem Resort Relax v Dolní Vltavici - zajistit parkovací místa jak z Kyselovské strany, tak i před Dolní Vltavicí - zabezpečit svoz autobusy i převozní lodí na Kyselov a zpět - zajistit zábavný program nejen pro dospělé, ale i pro děti Projekt je uskutečňován v rámci přeshraniční spolupráce s partnery v Rakousku, kde se partnerem stala obec AIGEN-SCHLÄGL a partnery v Bavorsku se spolkem VEREIN DER HEIMATTREUEN BÖHMERWÄLDLER e.V. Projekt je podpořen prostředky INTERREG Česká republika-Rakousko a INTERREG Česká republika-Svobodný stát Bavorsko - EVROPSKÝ FOND PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ a v neposlední řadě OBCÍ ČERNÁ V POŠUMAVÍ.

Projekt „Dolní Vltavice žije“ se stane drobným příspěvkem ke smíření národů, připomínkou pro další generace a v neposlední řadě důstojnou oslavou 30. výročí pádu železné opony.

Stránka 30 z 95

V ARCHIVU AIGEN Spolu s ing. Kondýskovou navštívili archiv města Aigen z české strany i ing. Zdena Mrázková, ing. Petr Hudičák a ing. František Záhora.V tomto archivu, pro nějž nemá město Aigen přiměřenou místnost na určité úrovni, jsme však po někalikahodinovém hledání, našli velkou spoustu fotografií. Více jak desítka velkých fasciklů a pořadačů s fotkamia písemnostmi nám byla zapůjčena domů.Pro archiv kroniky obce Černá v Pošumaví tam byly „hotové poklady“. Jako kronikář jsem si vybral a označil potřebné, dovezl pak vše ing. Hudičákovi do Seidelova muzea a ten označené fotografie naskenoval. Pro potřebu slavnostní akce ve Vltavici byly přivezeny stojany, na které pak byly umístěny historické fotografie Dolní Vltavice. Na foto zleva: ing. Zdena Mrázková, vedoucí Seidelova muzea Český Krumlov; Norbert Etzelstorfer, pracovník radnice Aigen-Schlägl; Helmut Nodes, rodák z Kozí Stráně; Elisabeth Höfler, starostka Aigen- Schlägel; ing. Ema Kondýsková, organizátorka akce; Ing. František Záhora, kronikář Černá v Pošumaví a ing. Petr Hudičák, pracovník Seidelova muzea.

V archivu Aigen-Schlägel bylo kromě fotografií a písemnosti i mnoho různých relikvií. Na obrázku zleva dolnovltavický kroj + kříž posledního faráře v Dolní Vltavici + motlitební knížka + celkový pohled na soubor věcí.

K výše uvedenému umístění archivu( kde se nachází pouze věci z bývalé Dolní Vltavice), řekla starostka Elisabeth Höfler: „Místnost Dolnovltavičanů byla v suterénu radnice k dispozici až do roku 2015 a odsunutými rodáky z Dolní Vltavice opečovávána a navštěvována. V průběhu přestavby radnice se zjistilo, že sloučením obcí pro archív není místo, v rozhovorech se zodpovědnými osobami padaly otázky, zda je ještě účelné budovat muzeum Dolnovltavičanů, například i v jiné formě. Poslední úvahy se ubíraly tím směrem, zda by naše původní obce Aigen v Mühlkreis, obec Schlägl a Untermoldau-Dolní Vltavice neměly mít společné muzeum, kde bychom zobrazili minulé časy,“

Stránka 31 z 95

SETKÁNÍ S RODÁKY V Dolní Vltavici se narodili i někteří současní žijící občané v naší obci i jinde. Ing. Kondýsková zajistila jejich setkání a pozvala je do Dolní Vltavice. Setkání se uskutečnilo v pondělí 12.srpna 2019 od 9.30 hodin za slunečného počasí na louce na břehu Lipenské přehrady. Akce byla předem oznámena, takže byly přítomny i sdělovací prostředky – Česká televize, televize Lipnožurnál a Českokrumlovský deník. Nejstarším účastníkem byla Ludmila Prenerová z Dobšic, která prožila v Dolní Vltavici celou válku i osvobození a bydlela zde do svých 13 let. Až po válce se v Dolní Vltavici narodil Antonín Pártl, Jiří Košina a Pavel Vála. V roce 1946 přijela do Vltavice i Antonie Káparová, narozená v Rumunsku.Všichni prožili v Dolní Vltavici svá dětská léta, takže vzpomínky byly většinou v tomto duchu. Do počtu vlastně chyběla i Erika Zemanová, která zde prožila dívčí léta, přijela však na akci dne 21.září.V archivu Kroniky obce je v položce Pamětníci zpracován rozhovor s Ludmilou Prenerovou, Antonínem Pártlem a Erikou Zemanovou. Ta napsala o Dolní Vltavici publikaci „Vzpomínky na mládí aneb Zatopené domovy“.

Na snímku zleva: ing. Milan Bukáček; ing. František Záhora; Antonín Pártl; Ludmila Prenerová; ing. Ema Kondýsková; Pavel Vála; Jiří Košina a Antonie Káparová. Vzadu stojící František Vála( bratr) a opřen o vozík manžel A. Káparové.

Zleva: Antonín Pártl; Jiří Košina; Pavel Vála a Antonie Káparová

Stránka 32 z 95

BROŽURA O HISTORII DOLNÍ VLTAVICE

Paní ing. Kondýsková, organizátorka akce k 21. září ve Vltavici požádala kronikáře obce Černá v Pošumaví ing. Fr. Záhoru o sepsání publikace o historii zaniklé obce. Spoluautorem publikace je rovněž Mgr.Pavel Pechoušek z Turistického spolku Lipensko, který zaznamenal vyprávění dosídlenců a rodáků zde uvedených. Z rakouské strany je zde uveden Helmut Nodes, z našich „vltavičáků“ Antonín Pártl, Antonie Káparová, roz. Sojková, Jiří Košina a Pavel Vála. Hotová publikace byla přeložena též do němčiny, vytiskla jí Tiskárna Černý, má celkem 46 strana vznikla též za pomoci sponzorů, zejména Obce Černá v Pošumaví. Publikace byla na akci 21. září slavnostně pokřtěna a zájemcům rozdávána organizátory akce – viz dále.

SOBOTA 21.ZÁŘÍ 2019 – AKCE „DOLNÍ VLTAVICE ŽIJE“- ZAČÍNÁ

Záštitu nad celou akcí převzala Hejtmanka Jihočeského kraje Mgr. Ivana Stráská a velvyslankyně České republiky v Rakousku JUDr.Ivana Červenková

Vlastnímu programu, který oficiálně začíná odpoledne od 15.00 hodin, předcházela mše bývalých rodáků z Dolní Vltavice v kostele v Aigenu-Schlägel. Bývalé rodáky již léta vede, výše zmiňovaný rodák z Dolní Vltavice – Kozí Stráně, Helmut Nodes. Sám říká: „V Aigenu se setkávají rodáci speciálně z Dolní Vltavice. Aigen převzal patronát nad setkáními rodáků z Vltavice. Takhle se scházíme dodnes, ale logicky je lidí stále méně a méně, rodáci umírají… Já se starám o to, aby archiv krajanů z Dolní Vltavice i nadále fungoval. Sám skupinu neoficiálně vedu, i když se nejedná o úředně zapsaný spolek a nejsem zvoleným předsedou“.

Stránka 33 z 95

PŘÍJEZD KAPELY MUSIKVEREIN AIGEN-SCHLÄGEL

Slavnostní zahájení plánované na 15.hodinu se poněkud opozdilo čekáním na rakouskou dechovou kapelu, kterou tvoří asi 35 členů. Dolnovltavickým přívozem přijela kapela, spolu s dalšími lidmi, zhruba s půlhodinovým zpožděním. To však nic nezměnilo na tom, že skvěle zahrála fanfáry a pak další skladby a byla velkým zpestřením celého bohatého programu. SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ AKCE Nejdříve proběhly projevy VIP hostů, starostky Aigen- Schläglu, starostky Černé v Pošumaví, velvyslankyně ČR v Rakousku, pohovořil Helmut Nodes, pak následovalo požehnání a společná motlitba s opatem kláštera Schlägel a provinciálem Karlskirche ve Vídni.

Na obr.zleva bez titulů: Ema Kondýsková(organizátorka) Helmut Nodes ( rodák), Irena Pekárková(starostka Černá v Pošumaví), Elisabeth Höfler ( starostka Aigen-Schlägel), opat a provinciál, velvyslankyně Ivana Červenková, Josef Černý ( Tiskárna Černá v Poš.), Pavel Pechoušek(spolek Lipensko), František Záhora( kronikář Černá v Pošumaví) a další.

Celá akce se odehrávala v prostorách hotelu Resort Relax a na přilehlých plochách, pod silnicí u stanoviště Vodní záchranné služby a v prostoru kolem, byla řada stánků s různými druhy občerstvení, ale i prodej různých suvenýrů. Akce se zúčastnilo i mnoho občanů Rakouska, kteří měli jako VIP hosté k dispozici sál v hotelu Relax s menším rautem. Přítomni byli i dolnovltavičtí rodáci a pamětníci a mnoho dalších hostů.

Stránka 34 z 95

KŘTĚNÍ BROŽURY, PŘEDNÁŠKA O HISTORII, FOTOGRAFIE Z MUZEA SEIDEL Brožura o historii obce Dolní Vltavice byla přítomným opatem slavnostně pokřtěna a pak následovala přednáška o historii z úst kronikáře Františka Záhory. Zároveň bylo vše tlumočeno do němčiny. Po přednášce pak Petr Hudičák ze Seidelova muzea promítal s komentářem historické fotografie Dolní Vltavice a okolí. U tribuny byly rovněž vystaveny na panelech fotografie, které přilákaly mnoho zájemců a při kterých si vzpomněli na své působení ve Vltavici i její rodáci a pamětníci.

Na panoramatickém snímku jsou zachyceni návštěvníci v horní části hotelu Relax před hlavní tribunou, kde vyslechli projevy a přednášky( foto F.Z.)

Během celého odpoledne probíhal bohatý kulturní program, viděli jsme vystoupení folklorních souborů Jajaneku z Bavorska a soubor Libín S Prachatice,hrálo se divadelní představení pro děti, hosté se rovněž mohli svézt na parníku Vltava ze společnosti Lipno Line. V 18.30 hodin vzlétl z prostoru u Vodní záchranné služby balon, který byl vyroben k 100.výročí vzniku samostatné Československé republiky a za obdivu přihlížejících přeletěl Lipenskou přehradu směrem ke Kyselovu ( viz foto F.Z.) Závěr odpoledního programu, před hlavní večerní atrakcí, patřil Lázeňskému symfonickému orchestru z Třeboně. Během odpoledne postupně přibývali další návštěvníci, největší množství lidí však přijíždělo až na večerní plánovanou show, která byla oficiálně stanovena „po setmění“.

Stránka 35 z 95

HLAVNÍ VEČERNÍ AKCE – MULTIMEDIÁLNÍ SHOW Po úplném setmění, což bylo kolem 21 hodiny, zaplnily prostory dolnovltavického intravilánu tisíce návštěvníků, kteří plni napětí a zvědavosti očekávali „ špičkovou multimediální show“, jak zněly titulky ve sdělovacích prostředcích již téměř půl roku předem. Akce se těšila skutečně velké mediální pozornosti. Akci zajišťovala firma Art4Promotion z Českých Budějovic, Miroslav Nejedlý z firmy řekl: „Plátnem pro obraz se stávají kapky vody, které dokáží vykouzlit holografický efekt. Jedná se o velmi efektní technologii. Celá show bude vystavěna na základě reálných 3D modelů původní obce. V show zazní i skutečný zvuk zvonu z původního kostela. Při světelné 3D show, vystoupí ze dna Lipna 60 let zatopená obec, vznikne obraz o velikosti až 50x20 metrů. Půjde o špičkovou multimediální show, kdy světelné efekty specializované firmy vytvoří na hladině dnes zatopené domy i kostel. Celá show bude trvat zhruba 20 minut“.

Na začátku večerní show vystoupili rakouští trubači na alpské rohy a začalo promítání na plátno.Zde skutečně zazněly varhany i zvony z bývalého kostela sv. Linharta. Pak se ovšem stalo něco, s čím se nepočítalo – technické problémy znamenaly, že laserová show ve vodní cloně neproběhla a dřívější podobu Dolní Vltavice sledovali návštěvníci na plátně. Ve vodní cloně se promítaly pouze světelné abstraktní obrazce .

ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ Navzdory tomu, že projekce nesplnila očekávání diváků, je potřeba konstatovat, že se jednalo o historicky největší akci v rámci Dolní Vltavice i celé obce Černá v Pošumaví. Počasí ten den bylo skutečně prvotřídní, setkání návštěvníků z Čech, Rakouska i Německa symbolizovalo vzájemnost, přátelství a spolupráci i pro budoucnost. To bylo vlastně záměrem celé akce a snem hlavní organizátorky ing. Emy Kondýskové a to svůj účel splnilo. Problém byl pouze v tom, že nikdo dlouhou dobu nepodal divákům patřičné vysvětlení a ani se za neuskutečněnou show nikdo neomluvil. Některé zdroje uvádí, že akce v Dolní Vltavici se zúčastnilo 7 000 návštěvníků. Bylo to poznat především z české strany, kdy pole před Vltavicí u kapličky Stiny, o rozloze 27 ha, bylo zcela zaplněno auty. Po skončení, kolem 22 hodiny, musel být provoz řízen třemi skupinami policistů, aby se vůbec auta dostala z pole na silnici. Ještěže bylo pěkné počasí a pole tvrdé a nerozmoklé.

JAK DÁLE ? - VYJÁDŘENÍ PROVOZOVATELE K AKCI „Je nám velmi líto, že v sobotu, vlivem neodstranitelné technické závady, jsme divákům nemohli dopřát show, jejímž vrcholem bylo vynoření obce Dolní Vltavice nad hladinu Lipna. Ačkoliv jsme dělali, co bylo v našich silách, nebylo možné závadu odstranit. Mrzí nás zklamání čekajících diváků a stejně tak nás mrzí měsíce práce mnoha lidí, kteří na projektu pracovali. Nejvíc je nám ale líto organizátorky, paní Emy Kondyskové, která dala celému projektu z nás všech nejvíce usílí a energie. A protože i my chceme vidět Dolní Vltavici opět nad hladinou Lipna, nabídli jsme paní Kondyskové uspořádání show v náhradním termínu. Děkujeme za pochopení. Tým Art4promotion.

Stránka 36 z 95

SVĚTELNÁ VODNÍ SHOW V DOLNÍ VLTAVICI JEŠTĚ JEDNOU Je 9.listopadu 2019 a do Dolní Vltavice se sjíždějí návštěvníci,aby shlédli vynoření Dolní Vltavice z vod Lipenského jezera. Tento den se znovu opakovala tato show a to celkem třikrát v rozmezí od 18.00 do 20.00. Počasí nebylo tentokrát zrovna příznivé, jemně mrholilo a teplota kolem 2°C, přesto se podle odhadů opakovaně dostavilo kolem tisícovky návštěvníků. Přijeli znovu i lidé z Rakouska, kvůli nimž zůstal na vodě i přívoz a projekce se tentokrát vydařila.

Celé představení bylo emotivní a působivé. Řada lidí se dostavila i napodruhé. Nad vodu tak ve vodní cloně vystoupil kostel, škola, řeznictví a další zatopené domy, ozval se zvuk zvonu z kostela sv.Linharta. Agentuře Art4 Promotion se to povedlo.

Celá akce byla složena vlastně z dvou částí, v té první se vyprávěl příběh vesnice, lidí, kteří zde žili a výstavba Lipenské přehrady a postupné zaplavování vesnice. V druhé části pak v tanečním vystoupení baletky se postupně Dolní Vltavice vynořovala. Přítomní byli jistě spokojeni, vyjádřil to ve svém vystoupení i rodák z Kozí Stráně, mluvčí dolnovltavických rodáků pan Helmut Nodes. Akce skončila. Skončilo též dlouhé úsilí ing. Emy Kondýskové, které s pomocí dalších nadšenců bylo korunováno úspěchem a dočkalo se velké mediální pozornosti.

Dolní Vltavice dneška i nadále žije

Stránka 37 z 95

VZPOMÍNAJÍ DOLNOVLTAVIČTÍ RODÁCI A PAMĚTNÍCI

Při setkání s rodáky a pamětníky v Dolní Vltavici dne 12.8.2019 – viz výše – zavzpomínali tito občané, především na své mládí, prožité v tehdejší Dolní Vltavici. Rozhovory s nimi pořídil Mgr. Pavel Pechoušek a byly pak zařazeny do brožury „Dolní Vltavice žije“ i do připravované publikace „Černopošumavské vzpomínání“. Samozřejmě, že byly i středem pozornosti tisku, rozhlasu i televize.

Helmut Nodes, Dolní Vltavice – Mühldorf am Inn, 79 let, ženatý, tři synové

Z Dolní Vltavice byl odsunutý ve třech letech a domov hledá do dnes. Narodil jsem se v roce 1943 v maličké osadě Kozí Stráň (Geisleiten), která patřila pod dolnovltavickou farnost. Celá rodina pracovala v zemědělství, obhospodařovala několik hektarů pozemků na české straně protékající řeky Vltavy a podobně velké území na rakouské straně. Tehdy tu ještě logicky lipenská nádrž nebyla. Žil jsem zde do 10. července roku 1946, kdy jsme museli pryč. Pamatuji si, jak jsem jezdil s otcem na kole do kostela. Velice dobře si vzpomínám na náš dům. Nepamatuji si nějakou dlouhé časové sekvence, spíše chvilky strávené s dědečkem. Na něj mám opravdu mnoho vzpomínek, protože jsem ho miloval. Možná i z toho důvodu, že otce jsem si příliš neužil. Táta se vrátil se po pěti letech z války, tři roky po odsunu měl už v Bavorsku nehodu, při které zemřel. Můj dědeček byl velice moudrý a zkušený muž. Živil se tím, že těžil rašelinu, která byla pro toto území typická. Otec pracoval v zemědělství. Dědeček mi vždy vyprávěl jak většina Dolnovltavických v roce 1938 vítala německou armádu a tím Hitlerův režim. Wehrmacht pochodoval v roce 1938 skrze Dolní Vltavici a obyvatelé tleskali a radovali se. Tušil, že to všechno asi nedopadne dobře. Vždy zdůrazňoval, že to byl začátek konce a odsun byl mimo jiné důsledkem toho, co se stalo v roce 1938. Na osudný den, kdy jsme museli opustit svůj dům i tehdejší Československo, si pamatuji velice živě. Byli jsme všichni doma. Věděli jsme, že se to stane, ale den jsme neznali. Ráno k nám přišli vojáci s tím, že se večer musíme hlásit na shromaždišti v Českém Krumlově. Nastal chaos, protože si každý s sebou mohl vzít pouze 30 kilogramů. Když jsme jeli do Krumlova na koňském povoze, tak rodiče vzpomínali na to, co kde nechali a zapomněli si vzít s sebou. Bylo to strašné. Nebyli bohatí, ale všechny osobní věci jsme nepobrali. Sám jsem jako malý chlapec, netušil, co se děje. Z události jsem měl dokonce velkou radost, protože jsem se těšil na velký výlet. Na nádraží mě společně s ostatními namačkali s celou rodinou do dobytčích vozů a v přeplněném voze jsme cestovali do Bad Birnbachu (kousek od Bad Füssingu, pozn.aut.), kde nás ubytovali v rodině jednoho ze sedláků. Takhle dopadli všichni ti, kteří cestovali se mnou. Zde jsme žili několik let ve dvou malých místnostech vedle stájí, velice skromné ubytování - sedm lidí – rodiče, dvě sestry, dědeček a jedna teta. První roky v Bavorsku byly velice těžké, nepřívětivé. Někteří Němci nás absolutně odmítali. Nebyli jsme vítaní. I když tam samozřejmě byli i dobří Němci. Německo mělo obrovské existenční problémy, rozbombardovaná města, z měst mnoho evakuovaných lidí. Do toho jsme přišli my odsunutí, proto nám říkali Bémáci. Nebyli jsme ani Češi ani Němci. Nebyli jsme vítaní, a to naši bolest z odsunu ještě umocnilo. Moje sestry pracovaly u sedláka, ke kterému jsme se nastěhovali. Následně strýc koupil vlastní pole a všichni jsme pracovali u něj. Navíc zima 46/47 byla velice chladná. Se svou rodinou jsem žil následně celý život v městečku Mühldorf am Inn mezi bavorským Pasovem a Mnichovem. Vystudoval jsem speciální pedagogiku asi kvůli tomu, že se život se mnou nemazlil. Když mi bylo rok a půl, tak jsem strčil ruku do stroje. Ošklivě jsem si ji poranil v řezačce na trávu a pak mi v ruce vznikla sněť, amputace v nemocnici v Českém Krumlově tak byla jedinou možností, jak přežít. Když má někdo těžké žití, tak si hledá i těžké, náročné povolání. Stále cítím, že hledám domov, nemám ho. Proto jsem chtěl pomáhat těm, kteří jsou na tom podobně. Část svého profesního života jsem pomáhal dětem ve výchovných ústavech, asi čtyři roku jsem pracoval s problémovými mladíky a následně posledních 28 let v protialkoholní léčebně jako terapeut. Sám mám tři syny, jeden pracuje ve

Stránka 38 z 95

Vídni, kde má firmu na úpravu zahrad, druhý je také speciální pedagog a nejstarší je zaměstnaný v Burghausenu. Po odsunu jsem se do Československa dostal poprvé v roce 1986. Zažil jsem euforii, kdy jsem se po pobytu v Praze dostal do Českých Budějovic a mířil na Lipensko. Dojel jsem ale jen do Černé v Pošumaví, dále do hraničního pásma byl vstup jen na speciální povolení. Všude byli vojáci, kteří nás hlídali. Při své první cestě do Československa jsem zahlédl Lipno, přiblížil jsem se k místu, kde jsem se narodil. Cítil jsem, že jsem mimo sebe, v tranzu. Úplně jsem se třásl, hodně mě to zasáhlo. Místo, kde stála Dolní Vltavice, jsem neviděl ani z druhé strany lipenské nádrže, kam jsem jezdil celý život a dodnes zde mám i chatu. I tam byla totiž střežená zóna, kam se nesmělo. Vojáci nás hlídali i v Rakousku. Manželka byla jednou na malinách, omylem přešla kousek za hranici a hned byli u ní. Pár dní na to tam leželi vojáci v trávě a hlídali jí na každém kroku, aby se to nestalo znovu. Lidé z Dolní Vltavice se začali scházet hned po válce. A nejen z Vltavice, scházeli se tak lidé z celé Šumavy. Pravidelná setkání všech odsunutých Čechů se konala na Třístoličníku, už v padesátých letech. Sám jsem tam několikrát jako dítě byl. Ve Frauenbergu byl obrovský stan, kde se všichni soustředili, tam se jedlo a pilo. Pak se šlo pěšky na Třístoličník, kdy byla sloužená mše svatá. Tam se vedly různé projevy, ale to mě nezajímalo. Co si tak vzpomínám, tak se v rámci veřejných projevů hodně mluvilo o právu na vlast. V Aigenu se setkávali rodáci speciálně z Dolní Vltavice. Aigen převzal patronát nad setkáními rodáků z Vltavice. Takhle se scházíme dodnes, ale logicky je lidí stále méně a méně, rodáci umírají… Bolest v některých přetrvává do dnes. Bylo to velice těžké, s třiceti kily začít nový život. Část lidí brala odsun jako nespravedlnost a celý život se ten názor nezměnil. Někteří ale o všem přemýšleli a dávali si tu tragickou událost do širších souvislostí. Já prosazuji cestu smíření. Hned po válce začal také vznikat archiv písemností a fotografií a dalších artefaktů souvisejících s Dolní Vltavicí. Na každém setkání padla výzva, aby lidé nosili své vzpomínky do společného archivu. Někteří byli při vytváření archivu velice aktivní. Veškeré archivalie jsme měli umístěné v prostorech městského úřadu v Aigenu, kde bylo vše přehledně vystavené a každý zájemce si mohl vše prohlédnout, takhle to fungovalo od roku 1977. Po rekonstrukci budovy městského úřadu před čtyřmi lety se vše přestěhovalo do prozatímních prostor. Nyní hledáme místo, kde by tento rozsáhlý archiv znovu mohl sloužit všem odsunutým krajanům. Já se starám o to, aby archiv krajanů z Dolní Vltavice i nadále fungoval. Sám skupinu neoficiálně vedu, i když se nejedná o úředně zapsaný spolek a nejsem zvoleným předsedou. Přemýšlím nad tím, zda by se archiv dolnovltavických „Bémáků“ nemohl vrátit zpátky do Čech. Ta doba k tomu asi ještě nenazrála, i když je to stále jednodušší, sám si to dovedu představit. Zda se jedná o většinový názor, nevím. Měli bychom si to vyjasnit. Ale teď by to bylo ještě těžké. Domnívám se, že ještě existuje skupinka lidí, kteří by byli proti. Pořád mají v sobě hodně bolesti. Musíme ještě počkat. Pak případně celý archiv bude moci nalézt svůj domov v Dolní Vltavici.

Jiří Košina, 73 let, Dolní Vltavice - Křemže, ženatý, 2 děti. Narodil jsem se v Dolní Vltavici v březnu roku 1946. Rodiče pocházeli z Moravy. Otec byl vyučeným řezníkem v Počátkách a pracoval ve Studené. Do Dolní Vltavice přišli hned po válce, na podzim roku 1945 v rámci osídlování pohraničí. K tomuto rozhodnutí došli poté, když brzy po svatbě se jim narodil syn a záhy nato zemřel. Chtěli prostě pryč. Oba pocházeli z početnějších rodin, a tak ani jejich bydlení u rodičů nebylo zrovna příznivé. Proto využili této možnosti a rozhodli se začít nový život. Protože otec počítal s tím, že se tu bude nadále zabývat svou profesí, tedy jako řezník, vzal si sebou i několik prasat, aby měl pro tuto činnost nějaký základ. Bydleli jsme na čísle popisném 15, kde bývala hospoda, kterou otec znovu otevřel a vedle zřídil řeznictví. Prodej masa obhospodařovala moje matka. Když se rušilo soukromé podnikání, tak mu komunisti všechno vzali, zakázali mu vlastní porážku a on byl nucen nakupovat maso na jatkách v Českém Krumlově. V Dolní Vltavici jsem prožil krásné dětství, kolem řeky. Byla

Stránka 39 z 95 tu skvělá parta dětí, se kterými jsme se chodily koupat, stavěly různá plavidla i z kulatiny, která se plavila po Vltavě, anebo chytaly ryby. Já byl hodně živé dítě a měl jsem nad sebou anděla strážného, který měl celou dobu spoustu práce. Například v místě, kde bývalo srdce Vltavy, jsme se s klukama koupali a našli tam bednu se zbraněmi a náboji. Zbraně byly pečlivě zabalené ve voskovém papíru a tak byly jen navlhlé. Chtěli jsme je vyzkoušet, dát do provozu, ale nefungovaly, potřebovaly vysušit. Rozhodovali jsme se s klukama, co s tím. Nikomu by to jen tak neprošlo a jediný, kdo byl odvážný, tak byl Standa Turínský, jehož táta byl hrozně šikovný elektrikář a večer vždycky dával do provozu agregát na výrobu elektřiny. Ten vzal patrony domů s tím, že je dá na kachlová kamna, která měli v kuchyni. Pak se mu ale zdálo, že by to trvalo moc dlouho, tak nějaké patrony strčil do trouby. Jeho mamka chtěla péct buchty a tak více roztopila kamna a ono to začalo bouchat. Takže to kamna trochu více rozbilo. To byl hrozný průšvih. Doma pak bylo vysvětlování hrozícího nebezpečí opaskem. Nebo při vojenském cvičení, vojáci označovali minová pole nápisem a drátem, což nám usnadnilo hledání. Byly to třeba cvičné pěchotní, takové dřevěné krabičky, kde byla jen zápalka, která prskla a z krabičky se zakouřilo. My je samozřejmě vyndali a udělali minové pole jinde. Nevěděli jsme ale, že tudy pojede pan Lukašák pro seno s koňským povozem. Koně se lekli, splašili se a koňský povoz mu pěkně rozebrali. Za to jsme taky dostali pěkně nařezáno... Když se začaly bourat baráky před zatopením, přestěhovali jsme se do Chlumu u Křemže, kde jsme bydleli asi deset let. Když mi bylo třináct let, zemřel mi náhle otec a my jsme zůstali s matkou na všechno sami. Celý život jsem hledal tvůrčí práci a hodně jsem toho vystřídal. Vyučil jsem se ve Velešíně soustružníkem a pak jsem studoval vysokou vojenskou školu v Liptovském Mikuláši, která byla zaměřená na protiletadlovou obranu. Tu jsem ale nedokončil a byl jsem převelen na Letiště v Líních u Plzně jako technik letadel, kde jsem dokončil základní vojenskou službu. Poté jsem odešel do civilu, oženil se a ve Větřní pracoval jako mašinfíra. Následně jsem byl zaměstnaný v Domě služeb při MNV v Křemži jako údržbář. Poté jsem přešel do Boršova nad Vltavou, kde jsem pracoval ve skladu, odkud se distribuovaly barvy a laky. Po revoluci jsem začal v tomto oboru podnikat, kdy jsem sám provozoval velkoobchod barev v Českých Budějovicích, což mi vydrželo až do důchodu.

Antonín Pártl, Dolní Vltavice – Brloh, 74 let, ženatý, dvě děti Narodil jsem se roce 1945. V roce 1947 jsme se přestěhovali do Dolní Vltavice, kde taťka nastoupil jako vedoucí pošty. Vše na poště musel dělat sám. Dělal i listonoše. Pošta se nacházela v budově č. 50 v přízemí, horní patro zabíral náš byt. V minulosti bylo v budově sedlářství. Taťka si denně musel jezdit pro poštu do Černé v Pošumaví, v létě jezdil na kole, v zimě na lyžích. Byl jsem rád, když mi dovolil, abych mu s doručováním pomáhal. Jednou jsem nesl zásilky na hlásku pohraniční stráže, kde proti mně vyběhl velký pes, bylo štěstí, že ho voják včas zastavil. Na dětství prožité ve Vltavici vzpomínám moc rád. Každý si své dětství idealizuje, ale my jsme ho takové měli. Strávili jsme ho celé u řeky, která tu protékala. Prázdné domy skýtaly velká dobrodružství. Jednou jsme našli velký obraz vykládaný perličkami, nám připadal velice krásný, někam se nám ztratil nebo jsme ho zničili. Já jsem měl jako kluk maličkou bedýnku pokladů, které jsem tu našel, ale při stěhování jsem si je nemohl vzít, tak jsem to oplakal. Příhod mám nespočet, hodně příběhů si pamatuji. Málem jsem přišel o prst, když jsme s klukama roztočili mlátičku. Jednou jsem chtěl proskočit oknem v opuštěném domě, ale zůstal jsem viset, protože jsem chytl za kalhoty o hřebík. Potupně mě sundala sousedka. Dobře si pamatuji, jak se tu plavilo dříví. Metrová polena někdy vytvořila hráz před mostem, kterému tím hrozilo poničení. Byl zde také problém s doktorem, který byl v Horní Plané. V zimě se k nám hodně špatně dostával. Doprava, to byl problém, od vlaku jsme museli chodit pěšky z Hůrky. Počasí tady bylo drsnější. Jednu zimu se prohazoval sníh jako ze zákopu, až nad hlavu.

Stránka 40 z 95

V uších mi také zní zvuk drátů pro telefonní spojení. Na sloupech bylo asi 40 izolátorů, v zimě byly dráty napnuté mrazem tak, že to znělo jako krásná hudba. V roce 1957 jsme se přestěhovali do Brloha, kde si rodiče postavili malý domek. Byla nám i ostatním lidem dána možnost použít stavební materiál z rozbouraných domů. Celkově mi bylo při stěhování velice smutno. Měli jsme výbornou partu kluků. Základní školu jsem dokončil v Brloze, vyučil jsem se opravářem zemědělských strojů, pak jsem šel na vojnu do Chebu, kde jsem se věnoval hodně technice. Po vojně jsem nastoupil do podniku LIRA Český Krumlov do údržby, po dokončení průmyslovky jsem přešel do funkce konstruktéra. V roce 1990 jsem založil vlastní firmu na výrobu ozubených kol. Nyní jsem v důchodu a firmu převzal syn. Na Vltavici vzpomínám dodnes. Občas sem zajedu, abych zavzpomínal na mládí.

Antonie Káparová (rozená Sojková), Dolní Vltavice – Český Krumlov, 74 let, vdaná, dvě děti Jsem narozená v Rumunsku a v roce 1946 jsme jeli do tehdejšího Československa. Byli jsme ti, kteří měli osídlit československé pohraničí. Naše rodina byla původem ze Slovenska, v Rumunsku jsme nežili dlouho. Babička byla od Trenčína a odešli s dědou do Rumunska hledat práci. Nejprve tam žili trochu jako indiáni. Vykáceli les, měli tam postavenou kolibu, ale pak postupně bohatli. Naši tam měli už postavený svůj domek, chovali dobytek. Dodnes nechápu, proč se rozhodli odejít. Jedno je jisté, že bratr a sestra mojí babičky odjeli tehdy do Ameriky, kde žili ve městě Saint Paul a obrovsky tam zbohatli na lodní dopravě. Vlastní loděnice. Nechápu, proč se od sebe trhli... Často babičku lákali, aby za nimi přijela. Já jsem byla rozhodnutá, že poletím s ní. Když si ale babička řekla, že odletí, tak vážně onemocněla a zemřela. Potom, co jsme přišli do Československa, jsme nejprve žili v Zadní Zvonkové. Tam bylo tehdy hodně Slováků. Docházelo tam ale k velkým nepokojům, protože část těch nově příchozích převáděla emigranty za hranice do Německa. Celá vesnice to věděla a tak se děti ve škole hádaly: „Tvůj táta převádí přes hranice!“, vyčítaly si. Byla tam jedna učitelka, komunistka, a to byl konec, protože byl do všeho zapletený i můj strejda. Přišli estébáci, nastaly výslechy a už jsme se stěhovali do Dolní Vltavice. Tehdy jsem začala chodit do školy. Psal se rok 1951. Ve Vltavici jsme dostali ohromný statek po odsunutých Němcích. Matka dělala u státních statků a táta byl dřevorubec. Bydleli jsme nedaleko mostu, kde stála socha svatého Jana Nepomuckého. Můj soused byl Tonda Pártl. Mám hodně vzpomínek, hezké, ale i ty, které bych nejraději vymazala. Nerada vzpomínám na našeho třídního učitele. Ten nás jednou se sestrou donutil, abychom si před celou třídou svlékly sukně a on nám dal na zadek pravítkem tak, až nám tekla krev. Mně bylo tehdy 13 let. Následně nám začaly rány hnisat a tak nás mamka vzala k doktorovi do Krumlova, vše nahlásila, vysvětlila původ zranění a ze dne na den jsme měli jiného učitele. Nebo jsme měli hodinu náboženství a pan farář byl veliký nadšenec do motýlů. Tak stačilo jen říct: „Velebný pane, já jsem viděl krásného motýla!“ „Kde? Kde?“, ptal se farář. Pak už jsme jen celé odpoledne běhali po louce a chytali motýli do síťky. Opravdu ale vzpomínám na Dolní Vltavici jako na nejlepší dětství. Jako děti jsme držely dohromady, i když jsme něco provedly, tak jsme se navzájem podpořily. Do měšťanky jsme chodili spolu s ostatními do Horní Plané, to znamenalo každý den na vlak do Hůrky pěšky, to je asi devět kilometrů. Jezdili tudy péesáci do Horní Plané pro poštu, tak nás často brali na vůz a v zimě na sáně. Když ale nejeli, tak jsme museli pěšky. V Dolní Vltavici jsme zůstali jako jedni z posledních. Tátovi nebyli schopní najít jiné ubytování, lesy neměly žádné byty. Nakonec jsme se přestěhovali do Sedlice u Českého Krumlova. Ale bez auta se tam nedalo žít, protože v místě nebyly žádné služby a do města to bylo velice daleko. Po nějaké době jsme skončili v Českém Krumlově.

Stránka 41 z 95

Pracovala jsem jako dělnice v krumlovské Liře, po deseti letech jsem odešla do Jitony, kde jsem rovněž pracovala ve výrobě.

Pavel Vála, 71 let, narozený v Dolní Vltavici, ženatý, dvě děti Můj otec měl v Dolní Vltavici obchod se smíšeným zbožím hned u mostu. Každý rok byla povodeň a pravidelně nás to vytopilo. Pamatuji, jak jsme nosili cenné věci na půdu. Následně jsme se přestěhovali do domu, který pořád stojí, je naproti dnešnímu přívozu. Otec byl z Tachova a matka z Nedvědic, což je malá vesnička u Veselí nad Lužnicí. Táta u Dolní Vltavice sloužil jako voják, ta krajina se mu líbila a když se po válce hledali mladí lidi, kteří by tu chtěli bydlet, tak se s mamkou přihlásili. Otec byl vyučený obchodník, tak dostal obchod. Pak tu pracoval jako technik. Když jsme se přestěhovali do Bližné, tak byl zaměstnaný na statku Jestřábí u Černé v Pošumaví, kde se staral o dobytek a o prasata. Já jsem se vyučil traktoristou a dělal jsem také v družstvu, pak jsem přešel k národnímu výboru, kde jsem pracoval jako údržbář, řidič a staral jsem se o rekreační zařízení, které vlastnila obec Černá v Pošumaví. Dětství jsme na Lipně měli krásné. V Dolní Vltavici to byla určitě jeho nejhezčí část. Byli jsme velcí kamarádi s Jirkou Košinou, pamatuji, jak jsme u nich doma často klečeli na polínku a dívali se na hodiny, kdy už můžeme stát. Hodně to bolelo, ale stejně to nepomohlo, protože jsme za pár dní klečeli znovu... Těžila se tu rašelina a nám nedaly spát ty vozíky, ve kterých se rašelina vozila. To bylo průšvihů. V kopci jsme také našli chodbu, ve které byl pramen. Vlezli jsme tam, ale k pramenu jsme nedošli, protože jsme našli hromadu kostí, o kterých jsme si mysleli, že jsou lidské. Strašně jsme se báli. No možná byly lidské, ale my jsme to jako děti nepoznaly a dnes je ten vchod dávno zasypaný. Když skončila Dolní Vltavice pod hladinou, tak jsem byl rád, že jsem mohl zůstat i dále na Lipně. Stejně tak tu žijí i moje děti. Celá moje rodina je tak s Lipnem spjatá celý život.

Obrázky současné Dolní Vltavice – foto F.Z.

Stránka 42 z 95

NOVÉ PŘÍSTAVIŠTĚ – NEJVĚTŠÍ VODNÍ KŘIŽOVATKA NA LIPENSKÉ NÁDRŽI

Dne 19.června 2019 od 15 hodin se v Dolní Vltavici, u hotelu Resort Relax, konalo slavnostní otevření nového přístaviště. Po přestřižení pásky následovaly projevy představitelů, kteří byli na výstavbě zainteresováni, především ředitel hotelu Relax Miroslav Magerstein. Ten mimo jiné uvedl: „ Ke zřízení přístaviště v Dolní Vltavici dochází na základě dohody společnosti Rosenberger Lipno – Line s hotelovým resortem Relax a obcí Černá v Pošumaví“. Společnost Rosenberger Lipno-Line provozuje parníky Adalbert Stifter pro 250 pasažérů a Vltava, který pojme 100 pasažérů.Parníky budou v létě spojovat Lipno nad Vltavou, Frymburk, Dolní Vltavici, Černou v Pošumaví a Horní Planou.Na parnících bude bohatý kulturní program pro dospělé i děti, večerní plavby s vystoupením hudebních skupin a umělců.

Nové přístaviště a loď Adalbert Stifter( foto f.Z.)

Návštěvníci při slavnostním otevření + projevy + co vše je možno na lodi zažít ( foto F.Z.)

Po skončení slavnostních oficialit následovala pro všechny přítomné okružní jízda po Lipenské přehradě s občerstvením a hudebním doprovodem. Do Dolní Vltavice se lodní doprava vrací po 27 letech a v nejširší části Lipna vznikla největší dopravní křižovatka. Lodní doprava se zde rovněž kříží s trasou přívozu ve směru na Kyselov.Parník zde naposledy jezdil v roce 1992, kdy provozovatelem bylo ČSAD. Novinkou je i to, že parník mohou využívat i turisté z Rakouska, kteří přijedou z Kyselova do Dolní Vltavice přívozem a pak mohou uskutečnit výlety parníkem. Parník jezdí v sezoně trasu z Lipna přes Frymburk do Dolní Vltavice třikrát denně, tam a zpátky to trvá dvě hodiny.Parník pluje rychlostí 18 až 19 km za hodinu, říká kapitán lodi Robert Míka. V rámci naší obce Černá v Pošumaví je ještě přístaviště v Černé, které spravuje jachetní oddíl.

Stránka 43 z 95

VÝSTAVBY,ÚPRAVY,REKONSTRUKCE

UNIKÁTNÍ CYKLISTICKÁ STEZKA PŘES „MALÉ A VELKÉ LIPNO“ Už příprava projektu byla poměrně náročná, začátek spadá do roku 2015 a se žádostí o dotaci obec uspěla v roce 2018.O tom, že jde o velmi náročnou stavbu a mnohdy i problematickou se zmiňoval tisk i další veřejné sdělovací prostředky již v roce 2018, což pokračovalo i v roce 2019 až do kolaudace. V zápise do kroniky obce za rok 2018 jsem již naznačil začátky, finanční náročnost i možnou složitost výstavby.Jedná se o cyklostezku přes hráz Lipenské přehrady v délce 1,2 km z Černé na okraj Hůrky- nádraží a bude stát 43 mil. Kč.To některé kritiky vede k tomu, že je to číslo přemrštěné, které jde z kapes daňových poplatníků a je jakousi kratochvílí pro střední třídu/ komentář Štěpána Chába ze 7.8.2018 s názvem Kilometr asfaltu za 43 mil.Kč.Nešlo by radši asfaltovat zlatem?/ Kdo však zná situaci a vidí takřka denně velké množství vozidel na mostě a mezi tím se proplétající cyklisty, musí uznat, že konečně obě dvě skupiny a k nim nutno počítat i chodce, už nebudou mít strach o svou bezpečnost.Něco z idylických míst u vody ztratí sice rybáři, ale vznikla místa, kde se budou moci chytat ryby i nadále. Z uvedené částky 43 mil. Kč získala obec Černá v Pošumaví celkem 85% dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury. ZÁKLADNÍ INFORMACE Zakázka má název : Stezka pro chodce a cyklisty Černá v Pošumaví - Hůrka, 1.etapa Jedná se o : stavební práce spočívající v realizaci stezky pro chodce a cyklisty délky cca 1120 m podél silnice l.třídy spojující obce Černá v Pošumaví a Hůrka. Stezka bude zařazena jako místní komunikace IV.třídy funkční podskupiny D2.Těleso stezky bude v části trasy tvořeno násypem - přitěžovací lavicí - k hrázi oddělující přehradní jezera Malé a Velké Lipno. Ve zbylém úseku bude klasické zemní těleso tvořené zeminou.Vozovka bude s krytem z asfaltového betonu. Bezpečnost bude zajištěna zábradlím výšky 1,3 m pro zamezení pádu do jezera.Napojení bude na straně Černé v Pošumaví na stezku CS1, jejíž výstavba se předpokládá dříve než výstavba řešené stezky.Napojení v Hůrce bude připojením na silnici 1/39 , a to naproti vjezdu k ČOV. Toto napojení je bráno jako dočasné, do doby vybudování 2.etapy, která stezku propojí s existující stezkou Hůrka - Horní Planá.Dále budou součástí stavby 3 odpočívadla využitelná též pro rybaření. Odpočívadla budou vybavena lavičkou a ke každému bude připevněno molo pro možnost nástupu do rybářských lodí nebo jiných malých plavidel. Molo bude přístupné z odpočívadla lávkou a připevněné bude ocelovým táhlem k zábradlí.Pro zvýšení bezpečnosti bude osazen obrubník na silnici 1/39 na straně stezky v úseku, kde není svodidlo (od konce hráze po konec stezky). To si vyžádá i dořešení odvodnění - jsou navrženy celkem 4 vpusti a nová dešťová kanalizace se 6 šachtami. Předpokládaná hodnota v Kč bez DPH = 36 221 162 Kč / Uveřejněno dne 23.1.2019 v katalogu dodavatelů veřejných zakázek pod evidenčním číslem Z2019- 002741/

Úplně lidově řečeno – cyklostezka se vystavěla po pravé straně silnice směrem z Černé. Nejprve bylo nutno navést velké množství balvanů, obřích kamenů a teprve na nich cyklostezku vybudovat.Hodně práce dalo i vybudování mostku tak, aby pod ním mohly proplouvat lodě a rovněž se postavila i tři odpočívadla a mola pro nástup do loděk. Stezka, jak již bylo napsáno, je dlouhá 1,2 km a široká 3 metry.

Stránka 44 z 95

Stavět se začalo v polovině května 2019 a stavba byla přibližně v polovině října hotova. Kolaudace pak proběhla 26.11.2019.Cyklostezka je pokryta asfaltem a kolem celé stavby je zábradlí.

Podle zákona č.89/2012 Sb. byla uzavřena SMLOUVA O DÍLO mezi Obcí Černá v Pošumaví a firmou STRABAG a.s., která jako zhotovitel byla vybrána na základě výběrového řízení. Smlouva byla písemně uzavřena dne 29.4.2019 a opatřena podpisy zodpovědných osob.

Projektový plán zpracovaný projekční kanceláří z Tábora + první snímek z 3.1.209 / foto F.Z./

Výstavba začala ( 16.5) a dále pokračuje směrem k Hůrce ( 13.6) + budování mostku ( 17.6) - / foto F.Z./

Nejvíce práce dalo vybudování mostku ( 13.8), dále se již nová cyklostezka rýsuje ( 1.10) a na třetím snímku je již prakticky hotová, dokončovalo se ještě zábradlí od mostku k Černé ( 13.10) – /foto F.Z./

Cyklostezka již přivítala cyklisty, ale není ještě zkolaudovába ( 13.10- F.Z.) + slavnostní kolaudace cyklostezky + letecký pohled ( 27.11 - foto Strabag)

Stránka 45 z 95

NOVÉ CESTY V KATASTRU OBCE

V tomto roce došlo k výrazné úpravě celkem 5 nových cest, což přineslo podstatné zlepšení, jak po technické stránce, tak i z hlediska bezpečnosti a pohodlí pro místní i turisty. Rovněž vzhledem k propojenosti jednotlivých osad a navazujících naučných stezek, jde o velmi významné vylepšení. Plochy v katastru jsou jako pastviny a sklizňové pozemky stále obhospodařovány a zemědělská technika jezdící po původních neupravených cestách měla poměrně negativní účinky na životní prostředí.Proto bylo i důležitým cílem tyto negativní vlivy odstranit a zlepšit dopravní obslužnost napříč katastrem obce. Vše začalo již v roce 2012, kdy skončily pozemkové úpravy a Pozemkový fond umožnil opravu cest, které obec vybrala a sám opravu zajistil. Obec nechala zpracovat projekt až do stavebního povolení a počátkem roku 2019 výstavba začala.Celkově se jedná přibližně o osm kilometrů silnic a cena výstavby přesáhla 40 mil. Kč. Součástí výstavby jsou i další zařízení, např. obnova nebo pročištění odvodňovacích příkopů a výsadba jabloní a třešní. Celý projekt byl organizován prostřednictvím Programu rozvoje venkova.

Cesta přes les z Černé směr Muckov a dále na cyklostezku

Naproti rybníku, vedle hasičské zbrojnice, vedla hned vlevo po louce polní cesta k lesu. Jelikož les je obecní, nechala obec vybudovat přes les asfaltovou cestu již v roce 2017 a nyní k ní v návaznosti se upravila cesta přes danou louku. Letos se pak pokračovalo dále za lesem, cesta prochází přírodní památkou Slavkovické louky a pokračuje až na spojnici Plánička-Muckov. Zde také přímo navazuje cyklostezka č.33 k Pláničskému rybníku a dále až na Frymburk. Byla tak vytvořena možnost pro cykloturisty dostat se bezpečně do Frymburku bez nutnosti jet po hlavním tahu Černá – Frymburk. / foto 23.11.2019 – F.Z./

Nová asfaltová cesta z Muckova do Mokré

Z osady Muckov do osady Mokrá vedla dosud pouze polní cesta, přičemž přímo v centru Hubenova nebyla vůbec žádná, pouze hluboký úvoz, který byl těžko překonatelný i pro cyklistu. Přitom zde, v bývalé zaniklé vesnici, obec vybudovala zastávku naučné stezky a rekonstruovala Boží muka, která stála přímo v centru bývalé osady. Nynější nová cesta vedoucí z Muckova tuto oblast nejen zpřístupňuje, ale poskytne i nádherný výhled na Černou v Pošumaví, část Lipenského jezera i v pozadí šumavské předhůří. Zatím není cesta uznána jako cykloturistická trasa, takže návštěvníci musí dávat pozor i na projíždějící autoturisty, případně zemědělskou, či lesní techniku. Každopádně je to v katastru naší obce zatím nejkrásnější trasa. / foto 23.11.2019 – F.Z./

Stránka 46 z 95

Cesta Muckov – Světlík na hranice katastru

V tomto případě byla vylepšena dosavadní cesta vedoucí z Muckova na Kramolín a to až na hranice katastru obce. Dále cesta pokračuje směrem na Světlík, úvahy o jejím prodloužení a obnově probíhají již několik let, ale zatím záleží na finanční situaci především obce Světlík. Pokud by tato komunikace někdy v budoucnu byla vybudována, byla velmi urychlena případná doprava směrem do Českého Krumlova. / foto 23.11.2019 – F.Z./

Cesta Muckov – Hořice na hranice katastru

Zde vybudovaná cesta prochází z Muckova přes chatovou osadu Hostinná Lhota a pokračuje na hranice katastru obce. Dále pak přes osadu Mýtina spojuje Muckov s městysem Hořice na Šumavě. V oblasti jsou polnosti využívané firmou Farma Milná,s.r.o. a soukromým zemědělcem, zlepšení stavu cesty pomohlo tedy i zemědělské technice. / foto 23.11.2019 – F.Z./

NOVOSTAVBA 12- TI BYTOVÝCH JEDNOTEK PRO SENIORY

Projekt vypracovala firma VYKOS CZ,s.r.o, Vrbenská, České Budějovice.

Zhotovitel díla: Staving s.r.o.Nová Ves. Smlouva o dílo podepsána 10.9.2019, staveniště předáno 23.9.2019.

Staví se na parc.č. 57/1,58 a 59. Jedná se o přízemní zděný nepodsklepený dům pro seniory o 5-ti bytových jednotkách ( 4x 2 + kk; 1x 1 + kk), se sedlovou střechou, bez využití střešního prostoru.

Stránka 47 z 95

/ foto obrázek 1-2 - 11.3 + obr.3 - 5.12.2019 – F.Z./ Celková cena stavby včetně DPH má činit 10 556 tis.Kč a je spolufinancována z prostředků Ministerstva financí ČR. Datum ukončení je stanoveno na 1.6.2020. Celková výstavba bude předmětem zápisu do obecní kroniky po jejím skončení v roce 2020.

POŘÍZENÍ STROJE NA ÚPRAVU BĚŽECKÝCH TRAS Veškerá potřebná data ohledně smlouvy o koupi a přiznané dotace – v kapitole Hospodaření obce. Obec rozhodla zakoupit univerzální vozidlo Kubota RTV X 1110 pro potřebu úprav běžeckých stop v katastru obce a rovněž na odhrnování sněhu na ledě, jak pro turisty, tak i místní. Ponejvíce na „malém Lipně“ pak bude vytvořeno hřišťátko pro potřebu místních občanů, zejména dětí.

Běžecké stoppy se u nás dosud připravovali ve spolupráci s Horní Planou, ti si ovšem připravovali nejprve pro sebe a pak došlo teprve na náš katastr. To mohlo být nejdříve za dva dny, kdy se však v mnoha případech dokáže změnit počasí. Jsou připraveny i trasy prakticky po celém katastru, zejména nyní po nové silnici z Muckova přes Hubenov do Mokré. Připraveny budou i mapy.

CHYTRÁ SOLÁRNÍ LAVIČKA Jak je uvedeno v kapitole Smlouvy o poskytnutí dotací a peněžních prostředků byla na nákup solární lavičky poskytnuta dotace z programu Jihočeského kraje – Podpora chytrých měst a obcí. Po převzetí od dodavatele byla lavička umístěna v prostoru pod autokempem Na terasách, v těsné blízkosti vstupu na nově vybudovanou cyklostezku Černá v Pošumaví – Hůrka, která vede podél mostu přes Lipenské jezero. O chytré lavičce se píše: Zatímco na ní odpočíváte, můžete si dobít mobil, tablet nebo se připojit k bezplatné Wi-Fi síti. Jednoduchá, inovativní, užitečná a k tomu ekologická, zkrátka „smart“.

Stránka 48 z 95

EDUKAČNÍ POMŮCKY PRO ROZVOJ POHYBOVÝCH AKTIVIT DĚTÍ

Pomůcky byly poskytnuty Mateřské škole a zde v prostorách zahrady také umístěny.Dětem poskytují větší možnosti pohybové činnosti, pobyt venku a rozvoj duševní i tělesné činnosti při venkovních hrách. Edukační znamená = vzdělávací, tyto pomůcky tedy pomáhají učitelkám v dalším mnohostranném vývoji dětské osobnosti. Dotaci na pořízení poskytl Jihočeský kraj.

POŘÍZENÍ VĚCNÉHO VYBAVENÍ HASIČŮM – JSDHO Rovněž i zde byla poskytnuta na nákup dotace od Jihočeského kraje z programu Neinvestiční dotace pro jednotky sborů dobrovolných hasičů Jihočeského kraje.

Z dotace Jihočeského kraje byla pořízena i přenosná motorová stříkačka.

OPRAVY A VYBAVENÍ DOMŮ A BYTŮ VE VLASTNICTVÍ OBCE Každoročně je na opravy a vybavení bytů plánována a skutečně vydána poměrně velká část obecního rozpočtu. V roce 2019 to bylo celkem 2 240 000 Kč, proto je logické, že dochází i k výše uvedeným opravám. Podle toho je potom stanovena i výše nájemného, což se zase obrazí v příjmech z bytového hospodářství, které v roce 2019 činily 2 800 000 Kč. Velká péče ze strany obce se věnuje opravám a údržbě budov základní a mateřské školy. Především v době hlavních prázdnin se opravuje, maluje ( letos tělocvična a školní jídelna), vyměňují se světla, desinfikuje se celá školka. Samozřejmostí je neustálé doplňování starších a opotřebovanějších součástí pro potřebu vyučování i mimoškolních aktivit. Doplnily se skříně, lavice, dbá se, aby v družině bylo vše potřebné pro odpočinek dětí po vyučování. Obecní úřad rovněž přispívá i na učební pomůcky, kurz lyžování a další.

Stránka 49 z 95

ŠKOLSTVÍ V OBCI

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ČERNÁ V POŠUMAVÍ

Od 1.12.2005 to je oficiální název školského zařízení v naší obci, které je po právnické stránce Příspěvkovou organizací. Ředitelkou celého zařízení je Mgr. Věra Daňová. Ve školním roce 2018/2019 škola pracovala podle projektu ŠVP – „Škola pro všechny“. Základní školu navštěvovalo ve školním roce 2018/2019 celkem 40 žáků a to: 1 p.r. – 4 žáci; 2 p.r. – 11 žáků; 3 p.r. – 6 žáků; 4 p.r. – 9 žáků a 5 p.r. – 10 žáků. Vzhledem k nižšímu počtu žáků jsou každý školní rok jednotlivé ročníky spojovány a to vždy různě. byly spojeny ročníky 1+2 +5 a 3+ 4, takže vlastně dvě třídy, ale ve skutečnosti podle vyučovaných předmětů jsou pak i tyto spojené třídy ještě rozdělovány. Ve školním roce 2019/2020 byly zase spojeny postupné ročníky 1 +2 +3 a 4 + 5. Celkem 35 žáků bylo v jednotlivých p.ročnících takto: v 1.p.r. nejprve 2 ( u zápise jich bylo 5, ale 3 dostali odklad), ve 2.p.r. 4 žáci, ve 3 p.r. 12 žáků, ve 4.p.r. 6 žáků a v 5.p. r. 9 žáků. Na základní škole vyučovaly tři učitelky – Mgr. Věra Daňová ( ředitelka školy), Mgr. Dagmar Daňová a Mgr. Michaela Rokosová. Dále zde pracovala jedna vychovatelka Školní družiny a školnice. Při ZŠ probíhají zájmové kroužky: Klub logiky ( 2 hod.týdně) + Čtenářská gramotnost ( 2 hod.) + Anglický kroužek ( 1 hod.) + Zdravotní kroužek ( 1 hod.) a Doučování ( 2 hod.). Dále má v prostorech ZŠ své odloučené pracoviště První soukromé základní umělecké školy s.r.o. České Budějovice, kde se žáci vyučují hře na flétnu, klavír, kytaru a případně další nástroje. PRŮMĚRNÉ ZNÁMKY NA KONCI ŠKOLNÍHO ROKU 2018/2019 Postupný ročník Matematika Český jazyk Prvouka Anglický jazyk Vlastivěda Přírodověda 1 p. r. 1,00 1,00 1,00 2 p. r. 1,18 1,09 1,00 3 p. r. 1,66 1,50 1,16 1,16 4 p. r. 1,33 1,66 1,44 1,55 1,22 5 p. r. 1,20 1,30 1,00 1,30 1,00

EKONOMICKÉ UKAZATELE – rozpočet školy přímé výdaje na rok 2018 NIV ( neinvestiční výdaje) celkem - 5 568 472 Kč z toho: prostředky na platy - 4 042 062 Kč odvody - 1 374 301 Kč FKSP - 80 841 Kč ONIV ( ostatní neinvest. výdaje) - 71 268 Kč dotace od obecního úřadu - 1 250 000 Kč Dotace – ve školním roce 2018/2019 byly využity 3 dotace: 1) Moderní vzdělávání v ZŠ a MŠ Černá v Pošumaví - dotace byla použita na kroužky, doučování, školního asistenta v MŠ i ZŠ, projektové dny mimo i v ZŠ, MŠ i ŠD. 2) BIG AT C25 (spolupráce MŠ s partnerskou MŠ Klaffer am Hochficht) 3) Podpora výuky plavání na ZŠ

Žáci využívají k vyučování a jednotlivým kroužkům celkem 12 počítačů, které jsou připojeny na internet.Učebnice pro školu jsou odebírány od e-shopu ABC učebnice. K dispozici jsou moderní interaktivní tabule. Z 10 žáků 5. p. r. odešel na ZŠ jinam - jeden do Č. Krumlova, 2 žáci do Horní Plané, 5 žáků do Frymburku a 2 dívky na Gymnazium Český Krumlov.

Stránka 50 z 95

Mateřská škola je součástí školského zařízení, pracovaly zde celkem 4 učitelky, 2 osobní asistentky a školnice. Jedná se o: Bc. Hana Kliková – vedoucí učitelka, Věra Radová – učitelka, Bc. Jana Melounková – učitelka, Marie Hůrková – učitelka, Slávka Brabcová - asistent pedagoga, školní asistent, učitelka, Josef Šedina - asistent pedagoga a Růžena Korytarová – školnice. Provoz MŠ je od 6.15 hodin do 16.15 hodin. Do MŠ jsou zařazovány děti od 3 let na základě žádosti rodičů, dvouleté děti mohou být rovněž přijímány podle podmínek daného školního roku. V MŠ se neplatí školné, pouze se hradí stravné ve dvou kategoriích: děti do 6 let ( děti od 7 let) = dopolední svačina 9 Kč ( 11 Kč) oběd 21 Kč ( 10 Kč) odpolední svačina 9 Kč ( 22 Kč). Provoz Mateřské školy je rozdělen na třídy : U Sluníčka – zde je zařazeno 15 dětí ve věku 2 – 4 roky U Bezinky – zde je celkem 27 dětí ve věku 3 – 6 let, z toho bylo přijato k předškolnímu vzdělávání celkem 12 dětí ( z 15 přihlášených). Školní družina je umístěna v budově ZŠ v půdní vestavbě a její provoz je od 6.45 hod. do 7.45 hod. vždy ráno a od 11.45 hod. do 15.40 hod. odpoledne. Přesuny žáků mezi školou a družinou probíhá vždy za doprovodu vychovatele ŠD nebo učitele ZŠ. Za služby družiny rodiče neplatí. Do ŠD bylo zapsáno 30 dětí. Vychovatelkou ŠD byla Jitka Mischková. Školní jídelna je v budově Mateřské školy, vaří dvě kuchařky, veškerý provoz probíhá podle zákona 561/ 2004 Sb. a 107/2005 Sb. o školním stravování. Vedoucí kuchařkou je Věra Pojslová a kuchařkou Petra Boušková. Školní jídelna vaří podle jídelního lístku, který je vyvěšen každý týden.Polévku dětem nalévají učitelky a vychovatelka, ostatní si sami žáci vyzvednou u okénka a rovněž pak odnesou na určené místo.

První školní den – 2. září 2019 / archiv školy/

První školní den 2.září 2019 / archiv školy/

Stránka 51 z 95

STRUČNĚ NĚKOLIK MIMOŠKOLNÍCH AKCÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLY

Bobování s družinou + Lyžařský kurz ve Frymburku( během 3 dnů se děti naučily lyžovat) + Maškarní ve škole( ve stylu „Historické postavy“) + Děti se stánkem jarní trhy v Černé

Zdobení velikonočního stromu( na školní zahradě) + Účast na Lipenském plaváčku( závody v plavání pro malotřídní školy- získali 1x zlatou, 1x stříbrnou a 1x bronzovou medaili) + Návštěva Hopsaria v Českých Budějovicích + Stavění hradu v družině( v rámci projektu „Společně za památkami“)

Na dopravním hřišti v Českém Krumlově + Dětský den na Olšině + Hudebníci z Konga( rytmika na bubny) + Výlet do Českého Krumlova ( na zámku, v zámecké zahradě a zrcadlovém bludišti)

Výukový program – včely( o životě včel v úlu s ing. Ilonou Novotnou) + Vodní hrátky ( v kempu Jestřábí 1 si vyzkoušeli moderní vybavení) + Moderní tance ( předváděl a učil profesionální tanečník) +Plavecký kurz na Lipně

Koupání + Pasování na malé čtenáře v obecní knihovně + Poslední zvonění ( loučení s „páťáky“) + Zasloužený zmrzlinový pohár( v hotelu Racek po skončení školního roku)

Stránka 52 z 95

Návštěva v Lunaparku( majitel pozval děti zdarma) + Seznamovací pobyt na Olšině( vyprávění o lese)+ Vzdělávací program – energie( seznámení s přístroji, teplo v iglú) + Vzdělávací program „Žijeme v Evropě“( děti hádaly státy a soutěžily ve skupinách)

Exkurze v Rakousku ( museum v Linci a další) + Mikuláš ve škole + Vzdělávací program „Vánoce v Evropě“ + Vánoční besídka ( pro rodiče)

STRUČNĚ NĚKOLIK MIMOŠKOLNÍCH AKCÍ MATEŘSKÉ ŠKOLY

Zdravověda ( základní seznámení)+ Pečení ve školce ( na jarní trhy) + Na ovčí farmě v Muckově ( René Zimmel a Věra Novotná zasvětili děti do života na farmě a obdarovali dárečky) +Den Země (společně s rodiči „Probouzení zahrady“)

Děti z Rakouska ( přijely z MŠ Klaffer am Hochficht) + Africké bubny + Návštěva Selibova na Písecku + Dětský den v MŠ Hořice

V kině v Českém Krumlově + Pasování předškoláků +Přespání v MŠ + Rozloučení se školním rokem na Windy Point VŠECHNY AKCE A JEŠTĚ NĚKTERÉ DALŠÍ JSOU PODROBNĚJI POPSÁNY V JEDNOTLIVÝCH ČÍSLECH ZPRAVODAJE OBCE BĚHEM ROKU 2019 – všechna čísla uložena v archivu Kroniky obce

Stránka 53 z 95

KULTURA V OBCI První digitalizované letní kino/ LK/ v České republice i nadále funguje a to docela úspěšně. Promítá prakticky každý den a rok od roku stoupá i návštěvnost. V roce 2019 navštívilo naše LK 6 275 diváků, což bylo v průměru 89 diváků na jedno představení. Do toho však není započítána návštěva divadelních představení pro děti a dospělé, zde to číslo je odhadem kolem 1 500 účastníků.

Na svém webu rozebírají „kluci podnikatelé“ celou statistiku LK, návštěvnosti a úspěšnosti pořadů. Zcela jednoznačně ovládly letošní filmové léto české filmy Teroristka a Ženy v běhu. Úspěšné byly i animované filmy a např. i úplně nejdelší film ( 182 minut/- americký Avengers:Endgame.Naopak, např. na americký film Pěkně blbě se dostavili čtyři diváci / 1.srpna/. Přesto se promítalo a od letošní sezóny je dokonce povoleno vodit si na představení psí miláčky ( pokud jsou ovladatelní a nebudou způsobovat problémy).

Mimo filmová představení jsou několikrát za sezonu uvedeny i divadelní hry pro dospělé. Na prvním obrázku je vidět připravená scéna pro uvedení hry „7 žen na krku“ dne 9.července. V kině je možno si zdarma zapůjčit podsedák, kterých je k dispozici 100 kusů a rovněž si mohou první návštěvníci zapůjčit lehátko ( těch je však pouze 10 ks).Lidé toho využívají a vše pak vrací řádně zpět na svá místa. KIOSEK S OBČERSTVENÍM je k dispozici půl hodiny před začátkem a pak po celou dobu promítání. K pití je si možno zakoupit točenou desítku Budvar, víno i destiláty, ale samozřejmě i nealko ( Kofola točená, Sodovka, džus) a rovněž káva i čaj. K jídlu pak je párek v rohlíku, různé brambůrky, soletky, oříšky a ve vybrané dny i klobásu z grilu (viz obr.) Návštěvníci doporučují: Super kino, občerstvení, podsedáky k zapůjčení, čisťoučký záchody (a to není samozřejmost ani v normálním kině), prostě bezva zážitek. Vřele doporučujeme. Lucie a Milan děkují za bezva večer.

Nadšení a obětavost všech zaměstnanců "Letňáku " ,plus úžasný výběr filmů, zlepšování servisu pro návštěvníky,přináší sladké ovoce. Gratuluji kluci.

Super! Moc se nám u vás líbilo, doporučíme všem.

TYTO KLADNÉ ODEZVY V NAŠÍ OBECNÍ KRONICE RÁDI ZAZNAMENÁVÁME!

Stránka 54 z 95

PRÁZDNINY S POHÁDKOU

V areálu LK se však již po řadu let uskutečňují pohádková představení pro děti a to vždy každé úterý od 17. hodin, vstup je zdarma a cyklus pořádá Obec Černá v Pošumaví, které přispívá dotací Jihočeský kraj. Začínalo se 2. července 2019 a pak vždy každé úterý do 20.srpna ( celkem 8 představení). Celkově tři představení zahrál Víťa Marčík Hluboká – Kolotoč pohádek, Pinocchio a Eliščiny pohádky. Dvě představení měl Vlastimil Strubl Brno – Včelí medvídci zpívají a Televize Věž uvádí, stejně tak i Divadlo Dokola Tábor – Kocour v botách a Vodnické štěstí. Jedenkrát zahrálo Divadlo Elf Praha – Vojta a strašidlo.

OBECNÍ KNIHOVNA

V úvodu představuji webové stránky Obecní knihovny, které jsou přehledné a lze zde najít mnoho potřebných věcí, ovšem seznam knih v knihovně – Online katalog na vás vypustí : Hmmmm…Tato stránka je nedostupná! Rovněž by stránka měla být součástí webu obce Černá v Pošumaví.Jinak je samozřejmě dobře, že tato stránka vznikla, i když až do letošního roku bylo možno najít základní data o knihovně právě na webu obce.

Stránka 55 z 95

Roční výkaz obecní knihovny za rok 2019

Stav knihovního fondu k 31.12.2018 4 278 ks Stav knihovního fondu k 31.12.2019 4 348 ks Z toho - literatura naučná 967 - literatura krásná 3 381 Registrovaní uživatelé v období 2019 37 Z toho - do 15 let 4 Návštěvníci celkem 265 Návštěvníci knihovny 345 Návštěvníci využívající internet 70 Návštěvníci kulturních akcí 10 Výpůjčky celkem 840 Z toho - naučná dospělí 89 - naučná děti 4 - krásná dospělí 582 - krásná děti 35 Výpůjčky periodik 130 Zápůjčky od jiných knihoven 175 Počet studijních míst 6 Počet počítačů 2 Počítače napojené na internet 2 Spotřeba materiálu, energie, zboží a služeb 36 598 Kč Osobní náklady 36 000 Kč Náklady na pořízení knihovního fondu 13 834 Kč Z toho - náklady na periodika 1 411 Kč Podle tohoto ročního výkazu lze snad hodnotit jedině menší zájem o půjčování knih. Uvážíme-li, že v naší obci bylo k posledním volbám registrováno 658 voličů, tolik by teoreticky mohlo být i potenciálních čtenářů. To samozřejmě není v žádném případě možné, ale přece jen číslo je poměrně malé. Tvoří snad jen 5% a u dětí do 15 let ještě méně. Neříkám tím, že se nečte, lidé a především mládež, začíná ve větší míře číst elektronické knížky a převažují samozřejmě podstatně jiné zájmy než návštěva knihovny.

Pasování školáků na malé čtenáře

Jednou z pravidelných a dlouholetých akcí na kterých se podílí Obecní knihovna, je pasování žáků 1.postupného ročníku na malé čtenáře. 25. června, jak ukazují obrázky, již prvňáci zvládají čtení, což předvedou i paní knihovnici Marcele Novotné a pak jsou paní starostkou Irenou Pekárkovou pasovány na malé čtenáře.

Stránka 56 z 95

SPOLKOVÁ ČINNOST

JEDNOTKA SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ OBCE ( JSDHO)

Prakticky v každém zápisu do kroniky v jednotlivých létech připomínám, že hasiči v naší obci vyvíjejí rozsáhlou celoroční činnost a že je vidíme téměř při všech akcích.V kapitole Veřejný život v obci jsem opět popsal průběh již tradičního závodu Pralesní liga, nyní ještě k některým dalším akcím Sboru ( podle Zpravodaje obce 1/2020/ – které sami zajišťují nebo poskytují pomoc, pouze velmi stručně:

 tradiční stavění a kácení obecního máje  pořádání Dětského dne  činnost při Slavnostech obce  zajištění Ralley Český Krumlov  zajišťování běžeckého závodu ICE Marathon  pomoc při závodu Vltava Run  zajištění stravy na akcích Vodní záchranné služby  pomoc při Rozsvěcení vánočního stromu  pořadatelská pomoc při pořádání Předvánočního jarmarku  při kroužku mladých hasičů zajištění přepravy dětí na soutěže  zajištění přepravy a technické pomoci na akcích Mateřské školy  doprava seniorů na setkání a na nákupy Tento vložený odstavec je prakticky totožný s rokem 2019, jedná se o hlavní akce, které se opakují každým rokem. Jak zdůrazňuje autor Soptík ve Zpravodaji obce 1/2020, k dobrovolným hasičům obce se hlásí téměř 80 lidí, z nichž většina přijde na výroční schůzi v hasičské uniformě, ovšem tu hlavní práci odvede jen menší část členů. Ti dokonce ještě pomáhají při různých akcích při občerstvení v hasičárně, pod stanem i při výjezdu z obce na dalších akcích. Jmenuje a zvláště děkuje např. Petru Rulíškovi, Anně Maruškové, Zdence Malé, Pavlíně Pártlové, Zuzaně Pártlové, Jaroslavě hamplové, Zdeňku Kellnerovi, Evě Pražákové, Simoně Szalajové, Evě Brunerové a také i starostce obce.

Tzv. „tvrdé jádro“ – zleva: Lavička Petr,Homolka Jan,Kasal Miroslav,Kasal Vladimír a Thon Tomáš. K doplnění jen chybí Pivec Václav ml.

Stránka 57 z 95

Za rok 2019 uskutečnili naši hasiči celkem 47 výjezdů, což je o 15 více než v roce 2018. Ve 31 případech se jednalo o technickou pomoc, v 8 případech o požár, jednou byl únik nebezpečné látky, 1 x likvidace následků dopravní nehody, 4 krát ostatní pomoc a 2 krát to byl planý poplach.

Na obrázku při zásahu v Boleticích a dopravě vody do Milné

Jednotlivé zásahy jsou podrobně popsány v obecním Zpravodaji i s některými negativy, které zásah doprovázely, např. právě u hašení požáru ve Vojenském výcvikovém prostoru Boletice. Hasiči rovněž několikrát zasahovali při likvidaci obtížného hmyzu, jako vos a sršňů, zachraňovali dvakrát zraněnou labuť velkou, která byla omotána rybářským vlascem, vytahovali vozidlo ze závěje na Radslavi, čerpali vodu z bazénu u hotelu v Dolní Vltavici a podobně.

Z hlavní techniky byl nasazen 37x VW Transportér, 16x CAS 20( Škoda 706 RT), 6x CAS 32 ( Tatra 148) a 7x motorový člun. Výjezdovou jednotku administrativně tvoří 13 hasičů - na zásazích se podílelo 9 osob – jejich podíl na výjezdech a zařazení do funkce jsou v tabulce:

Jméno Funkce v jednotce Počet počet hodin na výjezdů výjezdech Pivec Velitel jednotky, velitel družstva, technik ochrany 28 51 Václav ml. obyvatelstva, vůdce plavidla, strojník Kasal Velitel družstva, strojník, vůdce plavidla 29 49,75 Miroslav Kasal Strojník 25 41,45 Vladimír Thon Zástupce velitele jednotky, Velitel družstva,strojník, 40 62 Tomáš technik obrany obyvatelstva, vůdce plavidla Pivec Strojník, Hlavní technik 8 11,45 Václav st. Homolka Hasič, Strojník, Vůdce plavidla 40 67,5 Jan Rulíšek Petr Hasič 13 16 Lavička Petr Hasič 23 32 Pártlová Pavlína Hasič, Zdravotník 9 11,5 Prenner Jiří Hasič 3 1,6

Stránka 58 z 95

Výroční schůze hasičů – volby

Dne 29. listopadu 2019 se konala výroční členská schůze SDH Černá v Pošumaví, kde byla zhodnocena činnost sboru za rok 2019 a současně i činnost mladých hasičů. Konaly se i volby do výboru Sboru dobrovolných hasičů / SDH/ s tímto výsledkem:

starosta SDH - Vladimír Kasal

velitel zásahové jednotky SDH - Václav Pivec ml. jednatel SDH - Tomáš Thon vedoucí mladých hasičů - Simona Szalajová

správce budovy - Petr Rulíšek st.

NAŠI RYBÁŘI A JEJICH ÚLOVKY

Tentokrát byl tím šťastlivcem KAREL VRBA, který svůj velký zážitek při odchytu sumce velkého popsal všem čtenářům obecního Zpravodaje v září 2019. Autentický zápis zde:

„Zdravím všechny nadšené a slušné rybáře. Chtěl bych se s vámi podělit o svůj zatím největší rybářský úlovek. Vy, co mě znáte, víte, že jsem rybář tělem i duší. Věnuji se tomuto koníčku dá se říct od dětství . Teď za posledních 7 let hodně aktivně. Zaměřuji se převážně na lov velkých kaprů, na svém kontě jich mám nespočet. Ale teď zpět k tomu zážitku. Na letošní zahájení dravců jsem se rozhodl vyzkoušet lov sumce velkého. Chytá se s nástrahou živou nebo umělou tzv. chobotničkou za pomocí vábničky. Je to tzv. laicky kus dřeva s hlavou, kterou se do vodní hladiny puká, což vydává zvuk, který dráždí tyto velké ryby z hlubin. Mimochodem vábničky si vyrábím sám. Začátky byly krušné, chvíli trvalo, než jsem se naučil vydat ten správný zvuk.. Po několika vycházkách, kdy jsem se to učil na břehu Lipna, jsem vyrazil na lov s tímto umem. Po pár výjezdech na lodi a hledání obrů, jsem chytil pár ryb okolo 1 metru. Ty vytoužené trofejní kusy se mi vyhýbaly. Až do soboty 31.8. Od rána byl krásný den, věděl jsem, že bude výjimečný, že se něco krásného podaří. Vyjel jsem sám na lodi v 18:10 hodin. Přijel na místo, které jsem si našel a vytipoval a spustil nástrahu pod loď. K lovu je nutný sonar dna kvůli sledování nástrahy a aktivity ryb. Po několika pukancích o hladinu, se objevili první jedinci, odhadem kolem 1 metru. Ale tyto ryby se snažím už ignorovat :-), jak říkám byl to den D ! Po 20 minutách, se ze dna odlepila obrovská ryba a plula přímo k mé nástraze. Už jsem věděl, co přijde. Odložil jsem vábničku a chytil pevně prut. Nedokážete si představit, co následovalo za obrovskou ránu. Je to, jako když nabouráte a seknete návnadu do pařezu, který mě málem vyklopil do vody. Byl to neskutečný boj, který trval přibližně 30 minut. Když jsem rybu poprvé uviděl na hladině málem jsem se po...l! :-D Moje slova: ,, Co to je sakra za obludu, to snad není možný, na to nesáhnu!" Odhadem jsem ho změřil očima. Řval jsem na lodi jako blázen, že má snad 2 metry!!Přitom jsem se třásl jako malé dítě. Rybě jsem vrazil ruce do tlamy a táhl přes hranu

Stránka 59 z 95

lodě dovnitř a ejhle, ono to nešlo. Málem jsem se převrátil. Po dalším silovém táhnutí byla ryba konečně v lodi, a já křičím štěstím, co to mám za obra!! Startuji motor, jedu k nejbližší pláži a volám rodině co se stalo. Nikdo nevěřil, až když přijeli a viděli, že je to pravda, koukali z otevřenou pusou :-D S rybou jsem se pomazlil a děkoval za úžasný zážitek a můj osobní rekord! Jelikož jsem sportovní rybář, a držím se hesla ,,chyť a pusť ", tak si vezmu rybu domu jen když je chuť. Po několika fotografiích a měření (197 cm) jsem se s rybou rozplaval dál od břehu a následně ji pustil do jejího domova. Křičím, ještě jednou děkuji ti Svatý Petře!!! Už teď se těším, co na mě ještě čeká za trofejní obry našeho MOŘE! Všem slušným rybářům, rybářkám a dětem přeji, stejně tak krásné chvíle u vody, jako zažívám já.. Rybářům heslem ,, chyť a sněz" přeji, aby vám nezaskočila kost. Jelikož tímto heslem v našem moři nebude za chvilku nic. Petrův zdar! ″

JACHETNÍ KLUB ČERNÁ V POŠUMAVÍ

Jachetní klub s dlouholetou tradicí v naší obci, opět letos pokračoval v pořádání mnoha různých jachtařských závodů. Podle webových stránek klubu uspořádali v roce 2019 celkem 16 závodů, včetně Mistrovství světa, Mistrovství Evropy a čtyři závody Mistrovství ČR. Po sportovní stránce získal klub nejvíce bodů ve své historii, třikrát více než v roce 2016. Bylo to 1. místo při námořní Rallye, 3. místo na ME OCR, 7. místo na ME RS700 a další. Modrá stuha Lipna 2019 Snad nejznámějším závodem i pro občany naší obce, neznalé celé škály činnosti jachtingu, je závod Modrá stuha Lipna. Ten letošní byl již 54. ročník.

Závodu Modrá stuha Lipna se zúčastnilo celkem 40 lodí a 120 závodníků, z toho bylo i 8 dětí. Závod se uskutečnil 20.července 2019 a je známý tí, že se ho může zúčastnit jakákoliv loď a kterýkoliv závodník i bez závodní licence.

Stránka 60 z 95

POHYB OBYVATELSTVA

NOVOROZENCI V NAŠÍ OBCI V ROCE 2019

Jméno a příjmení datum otec + matka bydliště foto narození Max RIZÁK 2.1.2019 Jan Rizák + Černá Ludmila 18 Max byl prvním letošním miminkem Zapletalová českokrumlovské nemocnice.Narodil se v 6.31 hod., vážil 3,10 kg a přišel na svět císařským řezem. Valentýna MOCKOVÁ 14.2.2019 Barbora Plánička Stolárová 17 Stella BADÁŇOVÁ 2.5.2019 Filip Badáň + Černá Věra Badáňová 119 Natálie VADOVÁ 1.7.2019 Alexander Vad + Černá Nora Vad 171 Pajpachová

Jakub KUKAČKA 15.7.2019 Fr. Kukačka + Černá Hana Kukačková 55

Elissa PEKÁRKOVÁ 25.9.2019 Vlast.Pekárek + Černá Klára Pekárková 89

Tobiáš PRINC 12.11.2019 Jakub Princ + Černá Vendula 64 Boušková

Stránka 61 z 95

ZEMŘELÍ V NAŠÍ OBCI V ROCE 2019

V roce 2019 opustilo naše řady celkem 10 spoluobčanů, kteří měli trvalé bydliště v obci. Další tři zemřelí zde s námi rovněž dlouhou dobu bydleli, ovšem bez trvalého přihlášení k pobytu. Přesto je na konec soupisu rovněž zařazuji.

Jméno a příjmení úmrtí dne bydliště věk foto Arnoštka 25.2.2019 Černá 89 FRIEDLOVÁ 101

Anežka 2.3.2019 Černá 83 KLEMENTOVÁ 17

Jan RULÍŠEK 2.3.2019 Černá 78 19

Miloslava 31.5.2019 Bližná 1 77 KÖHLEROVÁ Jaroslav 24.6.2019 Černá 73 RICHTER 32

Jan HOMOLKA 26.7.2019 Černá 84 104

František 12.8.2019 Černá 25 BIGAS 17 Jaroslava 13.8.2019 Černá 66 MUSILOVÁ 54 Jan ŠTEFEK 4.9.2019 Bližná 5 80 Irma 15.9.2019 Černá 98 SOUSTRUŽNÍKOVÁ 98 dosud nejstarší občanka

Stránka 62 z 95

Zemřelí občané se vztahem k naší obci ( viz úvod).

JUDr. František HROMÁDKA - 70 let →►

Ludmila ŠPILÍNKOVÁ

Václav KASANDA - →►

OBYVATELSTVO DLE VĚKOVÝCH KATEGORIÍ K 31.12.2019

Kategorie obyvatel počet obyvatel Dospělí 654 Dospělí - muži 337 Dospělí - ženy 317 Děti ( 15 – 18 let) 23 Děti ( 15 – 18 let) - chlapci 9 Děti ( 15 – 18 let) - dívky 14 Děti ( do 15 let) 141 Děti ( do 15 let) - chlapci 67 Děti ( do 15 let) - dívky 74 Děti ( 6 – 7 let) 14 Děti ( do 3 let) 32 CELKEM OBYVATEL 818 Průměrný věk obyvatel 41.599022

SVATBA

Do stavu manželského vstoupili dne 28. února 2019 pan Karel VRBA a paní Petra HOUDKOVÁ. Obřad proběhl v obřadní síni Obecního úřadu v Černé v Pošumaví.

Stránka 63 z 95

MIMOŘÁDNÉ OCENĚNÍ FRANTIŠKA ZÁHORY

Dne 24.října 2019 převzalo v Alšově Jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou celkem devět osobností Jihočeského kraje Cenu hejtmanky Jihočeského kraje – ZLATÁ ŠUPINA. Ta v sobě spojuje symbol štěstí, které přináší a zároveň rybářství jako typické řemeslo v jižních Čechách.Mezi oceněnými byl i náš občan, dlouholetý kronikář ing. František Záhora.

V letošním roce vzešla devítka oceněných z 29 nominací, které lidé během letošního roku zasílali na krajský úřad. O konečném seznamu rozhodla rada kraje. „Vladimír Caldr získal ocenění za přínos sportu a jeho rozvoj v Jihočeském kraji, Eva Dvořáková za rozvoj sociální oblasti a pomoc potřebným, Johann Hofbauer za rozvoj přeshraniční spolupráce mezi Jihočeským krajem a Dolními Rakousy, Jiří Kuthan za přínos v oblasti historie a literatury, Tomáš Neškodný za záchranu tří lidských životů před utonutím, Karel Roden za mimořádný přínos pro české herectví, Břetislav Shon za celoživotní práci pro jihočeské zdravotnictví a podíl na jeho vzestupu, Ivo Vicena za celoživotní úsilí o dobrý stav našich lesů a František Záhora za precizní zpracování kroniky Černé v Pošumaví i okolí a bohatou publikační činnost," upřesnila Stráská / dle autora Radka Šímy, mluvčího Jihočeského kraje/. Na obr. zleva : Jiří Kuthan, Vladimír Caldr, Olga Shonová, hejtmanka Ivana Stráská, Eva Dvořáková, Karel Roden, Tomáš Neškodný, Ivo Vicena, František Záhora a Johann Hofbauer. Autor: Václav Pancer, ČTK

Stránka 64 z 95

VZPOMÍNKA NA NAŠE SPOLUOBČANY

Pro nás všechny, současně žijící občany naší obce, jsem se pokusil o nový typ jakéhosi nepravidelného

seriálu, ve kterém si připomeneme naše bývalé spoluobčany a to jak v mé vlastní vzpomínce, tak i

z jiných zdrojů. Protože žijeme v roce 2019 bude se jednat pouze o ty osoby, které se narodili s devítkou

na konci letopočtu, možná některé i se čtyřkou - ve Zpravodaji obce rok 2019 / leden – červen/

Václav RŮŽIČKA - narozen 1899 - nedožitých 120 let - 1. část V době vzniku Československé republiky bylo panu Růžičkovi 19 let. Prožil obě dvě světové války, dvacet let svého života žil a pracoval v tzv. „první republice“ jako obchodník v Českých Budějovicích. V roce 1924 se z manželství s paní Marií Růžičkovou narodil syn Václav ( nedožitých 95 let!), který v průběhu svého dalšího vývoje získával vztah k sedlačině, což mělo vliv na další průběh jejich života.Proto hned po osvobození přišli jako dosídlenci do naší obce a byla jim přidělena usedlost – statek č.5 na Radslavi. ( Podle vyprávění paní Kholové – Lomecké „ Vašek chtěl být mermomocí sedlákem“). Oproti některým osídlencům, kteří přišli za jiným účelem, často sedlačit neuměli a mnozí ani nechtěli, Růžičkovi se hned pustili do hospodaření velmi snaživým způsobem a určitě by se jim dařilo. Osud si s nimi však pohrál, tak jako s mnoha dalšími. Usedlost jim byla vyvlastněna a přešla nejprve v roce 1950 do Jednotného zemědělského družstva( JZD) Bližná, jehož předsedou byl zvolen Václav Růžička ml. JZD ovšem po roční existenci zaniklo a vše přešlo do nově vzniknuvšího Státního statku Černá. Růžičkovi se přestěhovali z Radslavi na Jestřábí. To bylo tehdy v roce 1951 jednou z osmi provozních jednotek Státního statku a pan Václav Růžička st. byl jmenován správcem dvora (provozní jednotky) Jestřábí. Jestřábí patřilo po správní stránce k Bližné s popisným číslem 16.V rámci reorganizace statků patřilo pak Jestřábí pod hospodářství Bližná, jehož vedoucím byl opět Václav Růžička ml. Dvůr na Jestřábí byl vystavěn ve stylu všech schwarzenberských dvorů, tj. po obou stranách stáje pro dobytek, v zadní části stodola a vpředu ubytovací a hospodářská část. Uprostřed dvora bylo vždy hnojiště a tak bylo nutno udržovat pořádek. Podle vyprávění pamětníků na to pan Václav Růžička st. skutečně dbal. Ve všech stájích býval pořádek, čistota a dvůr byl vždy perfektně uklizený. Smysl pro pořádek a čistotu měl pan Růžička v sobě již ze zmíněné první republiky. V dalším období se Růžičkovi přestěhovali na Bližnou do domku č.29. Jelikož jsem se já s rodinou přistěhoval do Bližné do domku č.28, stali jsme se sousedy. Pan Růžička, kterému v té době bylo již 72 let, pracoval na Bližné ve stáji jako ošetřovatel jalovic. Byl jsem tehdy vedoucím hospodářství Bližná, kde jsem vystřídal právě pana Růžičku Václava ml. Tehdy jsem poznal pana Václava Růžičku st. nejen po pracovní, ale i po té lidské stránce. Velmi jsem si ho vážil, neboť byl zdvořilý, taktní, slušný a galantní a ve svém vyšším věku velmi pracovitý. Nikdy neodešel ze stáje, dokud jeho jalovičky nebyly jako panenky. Sám si dokonce kupoval různé přípravky na mytí a drhnutí zvířat a na jeho pracovišti byl vzorný pořádek. Kromě toho byl mimo pracovní dobu vždy čistě oblečen, nikdy nešel nakoupit do obchodu v pracovním. Přestože kancelář hospodářství byla přímo naproti stáji, kde pracoval, přesto, pokud potřeboval něco vyřídit, odešel domů se převléci a pak teprve šel do kanceláře statku. V roce 1972 se Růžičkoví odstěhovali do Černé do domu čp. 13, kde nyní bydlí jejich vnuk, Václav Růžička nejml. s paní Hedvikou Přibylovou. V roce 1974 oslavili manželé Růžičkovi zlatou svatbu a 28. října 1984 svatbu diamantovou, čili 60 let společného života.Tehdy byl v Obřadní síni nejen předseda MNV, ale celý SPOZ, všichni příbuzní a mnoho hostů. Děti z MŠ předvedly krátký program, manželé se pak zapsali do Pamětní knihy a do Kroniky obce. V zasedací místnosti pak bylo malé slavnostní občerstvení – z obřadu viz foto! V roce 1985 pan Václav Růžička st. ve věku 86 let zemřel, jeho paní pak odešla k věčnému spánku v roce 1988, kdy jí bylo 85 let. Čest jejich památce!!!

Stránka 65 z 95

František PODROUŽEK - narozen 1919 - nedožitých 100 let - 2. část

Úplně prvním člověkem, kterého jsem poznal při mém příchodu do Černé byl právě pan František Podroužek.Pracoval na osobním oddělení na Státním statku v Černé, já nastupoval do funkce vedoucího hospodářství Bližná a tak mě přijímal jako nového pracovníka. Později jsem se s ním potkal mnohokráte, v určitém období téměř denně, jak v další části uvedu.Fr. Podroužek byl zkušený administrativní úředník s bohatou praxí, která začala v roce 1950, kdy se stal tajemníkem MNV v období předsedování Stanislava Meda. Spolu to táhli až do roku 1954, pak nastoupil jako předseda MNV Alois Ondráček, p. Podroužek však pokračoval jako tajemník dále až do roku 1960. Krátký čas ho však vystřídal Vladimír Hofírek ( 1955 – 1956), Fr. Podroužek zůstává v radě a pak znovu pokračuje v tajemničení. A byl to právě on, který byl pověřován zajištěním a vyřízením téměř všech úkolů, které vždy byly na programu schůze nebo rady MNV.V zápisech té doby vidíme vždy mnoho a mnoho věcí o kterých se rozhodlo a kde na konci bylo vždy napsáno- zajistí, zařídí, zabezpečí, přiveze František Podroužek. A to ve všech oblastech života obce, dokonce tehdy měl MNV na starosti i zemědělství a tak se objevilo, že František Podroužek je zodpovědný za splnění dodávky brambor do 20.října 1957. Jako tajemník zodpovídal i za kulturu obce, sháněl kronikáře ( viz samostatný článek), pravidelně promítal kino na sále nad hospodou, byl též členem JZD Černá a u hasičů, tehdy požárníků byl v roce 1957 ve výboru a měl na starosti veškerou administrativu, čili byl jednatelem.Byl také zaníceným včelařem a to až vlastně do konce svého života.Místo nebo pozemek zvaný „U Podroužkova včelína“ byl tehdy známý téměř každému. Od 29.dubna 1960 již nebyl v radě MNV, ani nevykonával žádnou funkci v obci, začal pracovat na osobním oddělení statku, kde se pak stal i vedoucím. Po roce 1970 vzniklo z osobního oddělení kádrové oddělení,nastoupil nový ( pak nová) pracovník, Fr. Podroužek však zůstal na oddělení až do rozpadu statku v roce 1976 ( respektivě jeho sloučení se statkem Frymburk). V Černé pak bylo vytvořeno středisko Agroslužeb Větřní, které jako detašované pracoviště pro oblast Černé, Horní Plané a Zvonkové zajišťovalo svými vlastními prostředky výživu a ochranu zemědělských plodin. Středisko sídlilo na čp. 15, vedoucím byl ustanoven Bohuslav Švarc a účetním střediska František Podroužek. Zde pak pracoval až do odchodu do důchodu v roce 1979 a sem na toto pracoviště jsem chodil pravidelně, téměř denně, protože já měl tehdy na starosti ochranu a výživu z titulu ředitelského agronoma na Statku Frymburk a spolupráce byla nutná. Podroužkovi ( manželka Antonie a děti Jiří a Olga) bydleli na čp. 46, čili v budově MNV.Místo dnešního parkoviště před bankomatem měl p.Podroužek předzahrádku a v ní, mimo jiné, především brambory.Tehdy byly kanceláře opačně, dole, a byt Podroužků nahoře. V roce 1977 se začala budova adaptovat, MNV přesídlilo na ubytovnu a Podroužkovi v roce 1978 se odstěhovali na čp.1.Zde pak bydleli až do své smrti. Manželé Podroužkovi zemřeli ve stejném roce- 1994, paní Antonie 11.února ve věku 66 let a pan František Podroužek 25.listopadu, kdy mu bylo 75 let.Čest jejich památce!

Stránka 66 z 95

František NOVOTNÝ - narozen 1919 - nedožitých 100 let - 3. část Zajisté si vzpomenete na vyprávění pana Novotného, které bylo uveřejněno na pokračování v našem obecním časopise. On byl vlastně prvním občanem, který mi poskytl pamětnické „interview“ ještě v minulém režimu.Přišel jako dosídlenec v roce 1946 na usedlost čp.2 v Hostinné Lhotě, začal hospodařit nejdříve sám, pak chvíli v JZD, kde dokonce funkcionařil jako zootechnik.Na tu dobu nevzpomínal rád. Jako soukromník na téměř 19 ha zemědělské půdy většinou nesplnil povinné dodávky a tak neměl na nic nárok. Barák v Hostinné Lhotě byl na spadnutí, došková střecha dokonce vzala za své, nebylo krmivo, nebyly peníze.Chalupu neměl na sebe připsanou, takže v rámci osídlení volyňskými Čechy, dostal usedlost jiný dosídlenec a p.Novotný se musel odstěhovat.Alespoň, že si vydělal nějaké peníze přes zimu v lese, kde s koňmi tahali klády. Vždy jela na celý týden jejich parta koňáků svážet na sv. Tomáši, Zvonkové, Josefově a Hutském Dvoru.Od Polesí v Plané zato dostávali melasu s ovsem a nějaké seno. Něco málo dostával i od obce, neboť měl v držení dva obecní býky. Přilepšit si zabijačkou prasete, to byl také problém. Musel mít potvrzení, jinak to bylo na černo. A protože ho neměl, když jednou zabíjel, odseděl si v Krumlově ve vězení týden a dostal 5000 Kčs pokutu.Měl vztek a jak sám říkal, měl jsem vždy horkou povahu a tak jsem byl stále v roztržce s četníky.V JZD se jim moc nedařilo a tak to v roce 1953 převzaly Státní statky a dlouho to bylo také všelijaké.Prvním správcem byl Wuršl a než přišel František Kokrda, tak se jich na Muckově vystřídalo celkem 22. Z Hostinné Lhoty se Fr. Novotný přestěhoval na adresu Emry čp.11, kde pak žil s paní Antonií Sochorovou, která zde původně hospodařila. Celý život pracoval v zemědělství a tak nebylo divu, že pokračoval i v důchodovém věku. Na tehdejším statku Frymburk, všude, kde se pěstoval stonkový len, byl dobře znám jako odborník v mechanizovaném obracení stonkového lnu.Obraceč SOVL byl samojízdný stroj s benzinovým motorem a kvůli prašnému prostředí dost poruchový. Ovšem Fr. Novotný si s nímdokázal poradit. V roce 1982 byl oceněn jako nejlepší na závodě a já, jelikož jsem měl mimo jiné na starosti právě sklizeň lnu, jsem s p. Novotným přišel v té době denně do styku. Tam se zrodila myšlenka, že by bylo dobré jeho vzpomínky zaznamenat. Jinak byl František Novotný náruživý myslivec, pečoval o líheň bažantů, rád zahradničil, v době JZD se staral a ošetřoval všechny ovocné stromy( bylo jich přes 300). Rád fotografoval, před stavením postavil velkou houpačku a když šly děti ze školy( škola stála hned vedle), tak měly o vyražení postaráno.Samozřejmě, že uměl a také prováděl zabijačky v Muckově a byl činný i ve veřejných funkcích ( poslanec MNV). Pan František Novotný zemřel v roce 1991 ve věku 72 let. V letošním roce si ovšem můžeme připomenout i paní Antonii Sochorovou, družku p. Novotného, která se narodila v roce 1909, čili před 110 léty. Čest jejich památce!

Stránka 67 z 95

Jan RIZÁK - narozen 1919 - nedožitých 100 let - 4. část

Jan RIZÁK se přistěhoval do obce, na základě přídělové listiny, jako dosídlenec v roce 1946 na usedlost č.p.18 na níž bylo vázáno 14,5438 ha zemědělské půdy.Dům byl postaven r. 1670 a vlastnily jej celé generace rodiny Watzlů, naposledy před odsunem Johann Watzl. Dům je jedním z těch, které se dochovaly až do dnešní doby a postupně zaznamenává proměnu určitou rekonstrukcí rukou potomků Jana Rizáka. Jako soukromý zemědělec hospodařil do roku 1949, kdy v Černé vzniklo Jednotné zemědělské družstvo a Jan Rizák byl jedním ze zakládajících členů.V průběhu dalších let však z JZD vystoupil (kdy přesně, to v záznamech není, ale nejvíce družstevníků vystupovalo v roce 1954).V dalších létech funkcionáři usilovali o navrácení vystoupivších zpět do JZD. 5.května 1959 projednávala rada MNV jeho návrat zpět do JZD. Z JZD v průběhu let vystoupili i další členové, např. Oldřich Bláha. Na zasedání rady, kam byli pozváni, byli přesvědčováni o potřebě do JZD se vrátit. Zejména paní Žofii Rizákové bylo kladeno na srdce, že v uplynulém volebním období byla členkou MNV. Ta však prohlásila, že do JZD znovu vstoupí až se vrátí i Oldřich Bláha. Ten však byl již dávno zpět na svém původním okrese Cheb. Členové rady MNV František Švamberk a Václav Nouza tehdy dostali za úkol navštívit rodinu Rizákových a přesvědčit je, aby do JZD opět vstoupili a nečekali na návrat Oldřicha Bláhy. František Podroužek pak napsal dopis na odbor pracovních sil při ONV Cheb a vyžádal si jménem rady MNV navrácení Oldřicha Bláhy zpět na usedlost čp.21. Akce s návratem však byly zřejmě neúspěšné, JZD, přestože se sloučilo s JZD Mokrá na Šumavě, tak zaniklo a bylo k 1.září 1960 převzato Státním statkem Černá v Pošumaví. Jan Rizák po skončení v družstvu začal pracovat u Státních lesů a v pozici kočího se svým koněm a vozem gumákem projížděl každý den obcí, aby v pak v lese celý den stahoval klády. Tak jsme ho všichni znali prakticky až do důchodu.Tato práce nebyla nijak jednoduchá a člověk se při ní dost nadřel.Ovšem v lese zas nebyla taková spoušť jakou zanechávají dnešní mohutné stroje. Ze zájmové činnosti byl Jan Rizák dlouholetým členem hasičského sboru a náruživým myslivcem. Již v roce 1949 byl přijat za člena myslivecké společnosti v Černé na Šumavě a spolu s mnoha dalšími členy prožil jistě bohatý myslivecký život dlouhých 45 let. V roce 1994, kdy se dožil 75 let věku mu bylo členství zrušeno. Mnoho práce odvedl Jan Rizák rovněž jako člen hasičského sboru v Černé již od založení v roce 1946. Prvním velitelem byl Jan Rosický a postupně během dvou let se hasičský sbor rozrostl na 24 členů.Jan Rizák byl po celá dlouhá léta jistě platným a aktivním členem. V roce 1986 obdržel odznak „Vzorný pracovník PS“ udělený velitelem svazku PS v Sušici. Jan Rizák byl totiž dlouhá léta jedním z celkem 32 členů pomocníků Pohraniční stráže v naší obci. V roce 2002 pan Jan Rizák zemřel ve věku 83 let. Jeho manželka paní Žofie Rizáková zemřela v roce 1999 ve věku 78 let. Čest jejich památce!

Stránka 68 z 95

Václav SOUSTRUŽNÍK - narozen 1919 - nedožitých 100 let - 5. část

Pan Václav Soustružník se přistěhoval s rodinou do Černé v Pošumaví na základě svého jmenování ředitelem Státního statku po ing. Jaromíru Petříkovi. Do té doby byl ve funkci mechanizátora Státního statku Větřní.Osobně jsem ho poznal ještě před svým příchodem na Černou a Bližnou a to ze služebního zájezdu na Lipský veletrh do NDR v roce 1970.V období následujících tří let byl mým přímým nadřízeným a to z titulu mé funkce vedoucího hospodářství Bližná.Prakticky jsme se však setkávali pouze na poradách vedoucích a to ještě ne vždy, neboť porady z větší části vedl náměstek a agronom Jaroslav Leška.Na celém statku tehdy bylo jedno auto Š – 1202 lidově známý jako „stejšn“ a to měl právě ředitel.V té době probíhala výstavba strojového zařízení na Pomocné výrobě, vylepšení sušiček BS-6 a Kolman a především výstavba sušičky lněných tobolek.Právě ředitel statku V. Soustružník nejvíce mechanizaci rozuměl a také se jí většinu času věnoval. Nejenom, že výjezdem „do světa“ zajišťoval nákup nových strojů a doplnění a modernizaci těch stávajících, ale často sám provedl opravy na místě, když si ti praví opraváři nevěděli rady.Veškerá mechanizace byla skutečně jeho koníček, které se věnoval i po odchodu do důchodu, kdy jako pár dalších v obci dostal povolení v roce 1988 k živnosti – převinování motorů. Od 1.1.1976 se Statek Černá v Pošumaví sloučil se Statkem Frymburk a v Černé ředitelství zaniklo. Václav Soustružník nastoupil na úsek mechanizace na Oborový podnik Šumava v Českém Krumlově, kde pracoval až do odchodu do důchodu v roce 1979. Mezitím si svépomocí postavil, spolu s dalšími jedenácti občany, řadový dům v ulici za Obecním úřadem. Oproti pak o pár let později vyrostla další řadová výstavba 12 domů, na čemž jsem se podílel i já. Po nastěhování do posledního domu v horní zástavbě jsem se stal sousedem V. Soustružníka, neboť bydlel oproti, rovněž v posledním domě. Tehdy jsme se poznali samozřejmě mnohem lépe než dříve, v lecčems si pomáhali, i když z jeho strany byla pomoc mnohem větší, nejen občasnou radou. On jako technicky zdatný člověk měl vše doma dokonale zařízeno, téměř vše vlastní dovedností. A tak mi půjčoval pilu cirkulárku, udil jsem si v jejich udírně a mnohé další. V. Soustružník byl ovšem činný i v obci a to především v politické práci.Při MNV býval v Komisi pro ochranu veřejného pořádku, v dalším období, již jako důchodce, byl v letech 1980 – 1982 předsedou Místního výboru Národní fronty, bývával předsedou i členem okrskových volebních komisí, byl členem výboru ZO KSČ v obci a vedoucím útvaru stranického školení. Z některých obecních akcí a setkání různých delegací pořizoval fotografie. Václav Soustružník zemřel v roce 2003 ve věku 83 let. Čest jeho památce. Plných 60 let prožil v manželském svazku s paní Irmou Soustružníkovou, která je v současné době nejstarší občankou naší obce a v červnu 2019 se dožije úctyhodných 98 let věku. Gratulujeme! Foto F.Z.

Stránka 69 z 95

Josef MACHÁČEK - narozen 1909 - nedožitých 110 let - část 6 – závěr! Pan Josef Macháček se svou manželkou Kristýnou ( na obr. ze setkání s důchodci v sedmdesátých létech minulého století), přišli do naší obce jako dosídlenci v roce 1946 a byla jim přidělena usedlost čp.45 na níž byla výměra 2,8344 ha. Přidělená políčka jim zůstala a sami hospodařili až do roku 1957, kdy paní Macháčková podepsala přihlášku ke vstupu do JZD. Pan Macháček však od začátku pracoval v pivovaru, po jeho zrušení krátce ve šťavárně a pak celý svůj pracovní život strávil na katru na pile v Hůrce. Jeho velkým koníčkem byla myslivost. Byl zakládajícím členem MS v listopadu 1948 ( spolu se Švamberkem, Záškodou, Rozboudem a Rosickým Janem).Byl činný i ve výboru v letech 1969 až 1972, v roce 1970 byl členem Přísežné stráže( dohled nad zákony a etikou myslivosti), byl i členem revizní komise. Z MS vystoupil v roce 1979. Já osobně si ho dobře pamatuji, ovšem již z jeho činnosti jako důchodce při opravách chodníků v naší obci. Tehdy pracovali jako důchodci u MNV tři Josefové – Macháček + Záškoda + Vála.Rovněž pracoval i na výstavbě chatek v kempu Olšina. Josef Macháček i jeho manželka zemřeli oba ve stejném roce – 1985. Panu Josefovi bylo 76 let, paní Kristýně 72 let. Čest jejich památce!

Vojtěch ČAPEK - narozen 1919 - nedožitých 100 let Pan Vojtěch Čapek s manželkou Marií přišli do Černé rovněž jako dosídlenci v roce 1946, byla jim přidělena usedlost čp.55 s výměrou 4,2855 ha. Kdy vstoupili do JZD o tom není žádná evidence, pouze v roce 1959 je Marie Čapková vedena jako členka. Vojtěch Čapek však pracoval od začátku ve Výrobně ovocných šťav( šťavárna), kde byl v roce 1952 ve funkci předsedy Závodního střediska ROH, v dalším období až do odchodu do důchodu pracoval jako dělník na lince. V roce 1951 byl též na valné hromadě hasičů v hostinci u Fusků, jak byl činný, těžko zjistit. Vojtěch Čapek zemřel v roce 1989 ve věku 70 let, jeho manželka Marie v roce 2000 ve věku 82 let. V roce 1997 zemřel jejich syn František, kterému bylo 55 let. Čest jejich památce! Foto : Marie Čapková + syn František

V závěru tohoto seriálu vzpomeňme na spoluobčany, kteří by se v letošním roce – teoreticky- mohli dožít kulatého jubilea – v kronikách a dalších materiálech však o nich nejsou žádné zmínky. Juraj KOLOMÁR - nar. 1909 - † 1982 ve věku 73 let Josef DIRBÁK - nar. 1919 - † 1983 ve věku 64 let František VACLÍK - nar. 1919 - † 1986 ve věku 67 let Marie ONDRÁČKOVÁ - nar. 1919 - † 1988 ve věku 69 let Marie SEGEČOVÁ - nar. 1919 - † 1988 ve věku 69 let.

Stránka 70 z 95

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ AKCE

PODZIMNÍ VÍTÁNÍ DĚTÍ

Tradiční pravidelné vítání malých občánků do života proběhlo tento rok pouze na podzim, protože pro jarní vítání nebyl dostatečný počet dětí. V sobotu 12. října 2019 bylo opět vše připraveno k slavnostnímu uvítání v zasedací místnosti Obecního úřadu. Za přítomnosti členek SPOZ, učitelek, rodičů dětí a všech dalších členů příbuzenstva a známých, zahájili své vystoupení žáci První soukromé základní umělecké školy pod vedením manželů Rolčíkových. Nové občánky do života pak přivítala starostka obce Irena Pekárková, následovalo fotografování a různá potřebná blahopřání a posléze i podpis rodičů do Kroniky SPOZ ( Sbor pro občanské záležitosti).

Uvítáni byli – podle data narození:

MAX RIZÁK VALENTÝNA MOCKOVÁ STELLA BADÁŇOVÁ JAKUB KUKAČKA ELISSA PEKÁRKOVÁ

Max Rizák Valentýna Mocková

Stella Badáňová Jakub Kukačka Elissa Pekárková

Stránka 71 z 95

POČASÍ- PŘÍRODA- EKOLOGIE

PRŮBĚH POČASÍ PODLE METEOSTANICE V ČERNÉ V POŠUMAVÍ V posledních létech využívám pro zápis do obecní kroniky data naměřené meteostanicí v naší obci, která spadá do sítě Českého hydrometeorologického ústavu. Tu spravuje náš občan Vladimír Rolčík, který pak naměřené hodnoty posílá do sítě meteorologovi ve Volarech, kterým je jeho syn Ivo Rolčík. Tabulka naměřených hodnot v roce 2019 ukazatel 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Rok 2019 měsíc Ø teplota - 4,0 -1,9 3,4 6,9 8,4 18,4 17,0 16,3 11,1 7,7 2,7 0,2 7,2 ° C úhrn srážek 49 32 79 12 94 76 56 92 72 32 35 40 669,0 v mm Katastrální území naší obce je ovšem velmi rozsáhlé a tak často jsou v okolních osadách naměřeny hodnoty odlišné. Přesto je možno konstatovat, že nejteplejší měsíc byl červen a nejstudenější leden.Nejvíce srážek bylo zaznamenáno v květnu a srpnu, nejméně pak v dubnu. Lokalita Černá v Pošumaví pak byla v roce 2019 třetí nejchladnější z 81 sledovaných stanic / nejchladnější byly Volary-Luční potok, druhá pak Bučina. GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ TEPLOT A SRÁŽEK V OBDOBÍ 2008 - 2019 7,5 7,4 7,3 7,2 7,1 784 7,0 777 6,9 757 6,8 755 6,7 707 6,6 687 6,5 685 6,4 674 6,3 669 6,2 636 6,1 593 6,0 5,3 Ø Ø 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 °C mm Uvedený graf ukazuje průměrnou roční teplotu a průměrný roční úhrn srážek v naší obci, tak jak je zaznamenávává amatérská meteorologická stanice Vladimíra Rolčíka. Tato data jsou předávána k celkové sumarizaci do Volar, kde je přebírá meteorologický web Ivo Rolčíka. Ten sleduje celkem 81 meteostanic z celé republiky.V tomto grafu vždy horní část řádku znamená uvedenou hodnotu. Podle zaznamenaných hodnot byla Černá v Pošumaví v letech 2008 a 2009 nejchladnější lokalitou.V roce 2010 a 2011 byla druhou nejchladnější a v letech 2012, 2018 a 2019 byla třetí nejchladnější. V roce 2018 byla též i druhou nejvlhčí ze všech sledovaných. Z hlediska pouze samotné lokality Černá byly nejteplejší roky 2014, 2015 a 2018, nejchladnější pak rok 2010, nejvlhčí byly roky 2016 a 2018, nejsušší 2015 a 2017.

Stránka 72 z 95

POČASÍ PODLE MÉHO VLASTNÍHO AMATÉRSKÉHO POZOROVÁNÍ Opět, jako vždy, znovu zdůrazňuji, že hodnoty zde uvedené, jsou výsledkem mého vlastního amatérského pozorování. Pravidelně, již od roku 1979, si zapisuji ranní teploty a další potřebné meteorologické jevy, které se v průběhu celého roku v naší obci vyskytují. Tím samozřejmě vznikají odchylky od přesně naměřených hodnot v místní meteostanici, ale pro povšechné posouzení, které kronikář do kapitoly o počasí a klimatických změnách napíše, to pro budoucí čtenáře zápisu jistě postačí.Ostatně ani přesné hodnoty v Černé nemohou ukazovat charakter počasí v různých částech obce( viz výše). V tabulce jsou základní údaje jednotlivých měsíců + stručný popis ( teplota je pouze ranní/cca7.00.hod./což se liší od naměřených hodnot meteostanice – tam se měří v 7.00 hod.+ 14.00 hod. + 2x 21 hod. a pak váženým průměrem se vypočte průměrná denní teplota) RANNÍ SRÁŽKY v mm TEPLOTA ve °C 2019 suma Ø sněhové dešťové STRUČNÝ POPIS MĚSÍCE teplot teplota LEDEN - 147 - 4,74 18 1 celkem dostatek sněhu, chladno nejvíce mezi 19 – 25.1 . Sněhu 40 cm ( 29.1) ÚNOR -132 - 4,71 4 2 počátek chladnější( 5.2= - 20°C), druhá půlka již slunečná – sníh drží celý měsíc, od 40 cm až do 10 cm na konci BŘEZEN 59 1,90 3 10 první dekáda deštivá a větrná, od 20.3 je tepleji DUBEN 123 4,10 - 4 1. – 6.5 + 15 – 25.5 slunečno KVĚTEN 218 7,03 - 16 deštivý měsíc, nejvíce 9.-15.5 a 25.- 31.5 nejtepleji 26.5 ČERVEN 477 15,90 - 8 teplý měsíc, do 15.6 a od 24.6 do konce velmi teplo. Bouřka 20.6 ČERVENEC 455 14,67 - 9 teplý měsíc, 1.-6.7 a 15 -26.6 teplejší období. Bouřka 2x SRPEN 449 14,48 - 15 celý měsíc teplý,první dvě dekády ještě s deštěm. Bouřka 1x ZÁŘÍ 284 9,47 - 9 první dekáda deštivá, mezi 10 22.9 teplo 30.9 větrno ŘÍJEN 188 6,06 - 7 první dekáda zataženo, déšť, pak slunečno, ráno mlhy LISTOPAD 47 1,57 3 7 déšť první dekáda, pak slunečno s ranními mlhami, první sníh 9.11 a ranní mrazíky PROSINEC - 22 - 0,71 4 7 ranní mrazy, slabé sněžení, trochu sluníčka 23 – 26.12 oteplení. Žádný sníh na konci roku. ROK 1 999 5,48 32 95 CELKEM

Dle mých naměřených hodnot ranní teploty byl rok 2019 od roku 2001 / 19 let/ třetí nejteplejší( po r. 2015 a 2014).Srážek bylo nejméně od roku 2003 ( respekt. srážkových dní). Sněhu přibližně v průměru posledních pěti let. Zajímavost: Česko zasáhla větrná bouře Mortimer. Dne 30.9. v ranních hodinách se rychlost větru pohybovala na území ČR v horských oblastech od 90 do 110 km/h,” řekla Novinkám Dagmar Honsová ze společnosti Meteopress. V Kašperských horách už v noci podle ní naměřili jednorázové zesílení větru na 118 km/h a Černá v Pošumaví měla dokonce 126 km/h, což už je hodnota orkánu, nicméně jednalo se o jeden náraz.

Stránka 73 z 95

VODA V LIPENSKÉ PŘEHRADĚ STOUPALA I KLESALA Stává se to dost často, zejména na jaře, když taje sníh, přibývá v přehradě voda. Většinou nezpůsobí v katastru naší obce žádné velké škody. Snad trochu větší škodu napáchala v polovině března zejména na pláži Windy Point, která je oblíbeným místem turistů. Jak řekl tisku provozovatel David Neumann, voda zaplavila pláž i bar, potrhaly se chodníčky, voda vystoupala na kótu 725,05 m V tomto případě se to však stalo tím, jak uvedl tisk, že vodohospodáři začali ve Vyšším Brodě do Vltavy odpouštět 60 kubíků vody za vteřinu.

Obrázky z 19.3.2019 – zdroj denik.cz

Kde až byla voda z přehrady ukazuje i foto z oblasti u „Malého Lipna“, kudy vede stezka do kempu V Olšinách.Zbytky slámy na trávníku jsou důkazem, kam až voda dosahovala, na druhé fotce je zase vidět velká prázdná plocha.

Foto 7. dubna 2019 / F.Z./ Foto 18.12.2019

DUHA NAD OBCÍ

V pátek 31. května nebylo moc příjemné počasí, polojasno, teploty kolem 15°C, navečer se však objevilo sluníčko a začalo pršet a během chvíle vznikla tato krásná duha. Nebývá to často během roku a tak jsem ji zaznamenal - foto F.Z. 31.5.

Stránka 74 z 95

ČÁPI V NAŠÍ OBCI O čápech, kteří v naší obci pravidelně obývají komín bývalého pivovaru jsou zápisy téměř každý rok. Není divu, jsme na ně náležitě hrdí, vždyť zde sídlí již od roku 1958 a ani jeden rok ještě nevynechali, dokonce ani v roce 2006, kdy dost podstatná část jejich „ubytovny“ byla ohrožena požárem. Proto nelze vynechat ani rok 2019. Také proto, že sám vedu i Záznamovou kartu o průběhu hnízdění čápa bílého,což eviduje Skupina pro výzkum brodivých ptáků ( Ciconiiformes) ČR a SR. – viz:

Identifikační údaje hnízdiště (hnízda) - hnízdo se nachází: 2019 Obec: Okres: Kraj: ČERNÁ V POŠUMAVÍ Český Krumlov Jihočeský V objektu nebo na majetku (název, adresa):

čp. 31 – bývalá Sodovkárna( Výrobna ovocných šťav) – původně Pivovar Majitel objektu (adresa): Pivovar Schwarzbach, s.r.o. Černá v Pošumaví 31 Na – konstrukci, komíně, sloupu, atd.: na pivovarském komíně

Rok založení hnízda: 1958 Nadmořská výška: 783 m Záznamy jednotlivých pozorování: Přílet prvního čápa: 23.3.2019 Přílet druhého čápa: 18.4.2019 První páření: Počátek sezení na vejcích: přibližně polovina května První pozorování mláďat: Počet mláďat na hnízdě: 2 První létání mláďat: Počet vyvedených mláďat: 2 Odlet mladých čápů: Odlet starých čápů: kolem 15.srpna Hnízdo: a) obsazeno celým párem b) obsazeno lichým jedincem c) občas navštěvováno (kolika jedinci?) d) neobsazeno Jiné zajímavosti:když byla mláďata asi měsíc stará, jeden z rodičů vždy sedával na druhém komíně opodál/ bez hnízda/ Zpracoval (zapsal): Jméno, příjmení: …ing.FrantišekZáhora, kronikář obce………………………………………………………………………………...

ČÁPI V ČERNÉ na pivovarském zámečku mají dvě mláďata. Aby měla matka s dvěma potomky dostatek místa na hnízdě, pan čáp většinou pobývá na vedlejším komíně a dává též pozor.

Foto 29.6 / F.Z./ Foto 15.7

Stránka 75 z 95

BOBŘÍ POPULACE V NAŠÍ OBLASTI NARŮSTÁ Bobr evropský (obr. ilustr. ekolist.cz) se stává nedílnou součástí naší fauny. Na mnoha místech Lipenska je již známo, kolik škody způsobil, zejména kolem vtoků do přehrady, ale i v odlehlých místech. V našem katastru např. v oblasti Pláničského rybníku, Kozáku a dále až směrem na Světlík. Právě z té oblasti mi poskytla fotografie naše občanka paní Jana Danielová, na kterých je vidět stromy napadené bobry. Uvidět bobra nebývá nijak lehké, většina z nás ho jen tak nespatří.Ale škody, které způsobují, ty vidět jsou. Kácí stromy, zahrazují toky a lesáci, zemědělci, povodí, všichni s ním mají problémy. Bobrů je nyní na Lipensku, ale i na celém Krumlovsku spousta. Lovit se sice smí, ale ulovit bobra je velmi obtížné, těžko se hledají nory a tzv. „hrad“, který si staví. Jeden takový je na Lukavickém potoce pod Milnou, v blízkém sousedství našeho katastru, odkud pak bobři zasahují do značných vzdáleností. Myslivcům z honitby Kozlí vrch, která patří Farmě Milná, s.r.o. se podařilo bobra ulovit.

Foto Jana Danielová 11.3.2019

NÁVŠTĚVNÍCI ZAHRAD Na našich zahradách a dalších různých místech v obci lze spatřit mnoho různého ptactva, ale i různá zvířátka. Dovolil jsem si do zápisu tohoto roku zařadit i ukázky z naší zahrady. Pravidelným návštěvníkem je veverka obecná, zejména když začínají dozrávat lískové oříšky. Přišla však ochutnat i vedle krmítka pověšenou lojovou kouli ( obr.2). Stejně tak je denním hostem a v zimě i na lojové kouli strakapoud prostřední ( obr.1).

Foto 11.12.2019 F.Z. Foto 27.01.2019

Stránka 76 z 95

AKTUALIZACE CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ V KATASTRU OBCE V zápisech do kroniky v uplynulých létech nebyla zaznamenána např. Přírodní rezervace Kozí Stráň. Proto upřesňuji soupis přírodních rezervací a přírodních památek v katastrech obce Černá v Pošumaví. DRUH NÁZEV ÚZEMÍ KÚ VÝMĚRA VYHLÁŠENA FOTO v ha PŘÍRODNÍ Pláničský Černá 15,77 29.5.1996 REZERVACE rybník Světlík

Kyselovský Kyselov 6,79 1995 les

Rašeliniště Kyselov 47,48 1995 Borková Černá

Kozí Stráň Kyselov 33,32 30.4.2009

Olšov Černá 50,02 18.12.2009

PŘÍRODNÍ Muckovské Černá 3,38 15.11.1990 PAMÁTKY vápencové lomy

Slavkovické Černá 20,25 27.5.1992 louky

Olšina Černá 17,47 27.5.1992 v Novolhotském lese

Kotlina pod Plánič. Černá 15,00 27.5.1992 rybníkem Světlík

Velké Bahno Černá 81,70 27.5.1992

Stránka 77 z 95

STRUČNÁ VŠEHOCHUŤ Z PODNIKÁNÍ V OBCI

RODINNÁ FIRMA ZIMMEL NA MUCKOVĚ Rodinná firma Zimmel hospodaří na Muckově již od první poloviny devadesátých let 20.století. Tehdy začínali v objektu bývalého Státního statku, kde nyní zemědělsky podniká rodinná firma Farma Milná, s.r.o. S podnikám začal Dieter Zimmel, nyní pokračuje jeho syn René. Na Muckově mají velkou ovčí farmu, kde chovají přes 600 ovcí a vedle toho ještě 185 krav. K tomu obhospodařují 550 ha půdy. Foto René Zimmel + vnučka Magdalena + Dieter Zimmel – ČK Deník Českokrumlovský deník přinesl dne 5.8.2019 rozhovor s majitelem, který se soustředil zejména na škody na ovcích po útoku vlků, kteří se údajně v těchto místech vyskytli.

Vlci v jejich stádu od října 2018 až do doby rozhovoru strhli již celkem 57 ks a za celou dobu je jich již 80 ks. Vlci vniknou do oploceného areálu, napadnou ovce a farmář pak zdrcen počítá stržená a zraněná zvířata. Škodu spočítal asi na 2,2 mil. Kč. Přestože je areál oplocen, je místy kvůli hrabošům překonatelný a ani čtyři pastevečtí psi, které rodina vlastní, před vlky ovce neubrání. Celkem je oplocený areál dlouhý 14 km a nahradit vše elektrickým plotem je svízelné i finančně náročné. FIRMA SITTER NA BLIŽNÉ

Firma Sitter, s. r.o., jejíž základnou je Valtrov v katastru Zvonkové, odkoupila v roce 2018 od Pozemkového fondu a od restituentů celkem 500 ha pozemků v katastru obce Černá v Pošumaví. Současně se stala i majitelem bývalé zemědělské farmy Bližná, kterou hodlá celou zrekonstruovat, případně postavit novou. Během roku 2019 tak probíhaly stavební práce naplno.

Stránka 78 z 95

FARMA MILNÁ NA OLŠOVĚ Farma Milná, s.r.o. hospodaří v katastru obce Černá v Pošumaví především v osadě Muckov. Dřívější kravíny postupně firma zrekonstruovala a nyní provádí odchov jalovic v nových, moderních stájích. O tom již byl zápis v kronice za rok 2014. Vedle masného skotu jsou v muckovském areálu umístěni i koně( 3 – 5 ks), většinou spíše turistům pro radost.

Farma Milná však též zakoupila a postupně rekonstruuje celý areál bývalého schwarzenberského dvora na Olšově. Ten v současnosti patří do katastru města Horní Planá, ale v počátcích od padesátých let, byl součástí statku v Černé, v určitém období patřil i pod hospodářství Bližná. Proto, a též i z určité nostalgie, vše, co probíhá na Olšově, zařazuji i do zápisu v kronice. Olšov je i přírodní rezervace, kde převážnou část tvoří katastro obce Černá. Jeho hranice vedou těsně kolem Olšovského dvora. Farma Milná zrekonstruovala v roce 2018 levou část dvora, současně byl vybudován uvnitř dvora senážní žlab. V roce 2019 byl pak zrekonstruována pravá část dvora. Stavba je postavena podle starých, 120 let zachovaných fotografií, krovy a veškeré dřevěné části jsou z vlastního pravého šumavského dřeva, vše děláno s fortelem starých šumavských dřevařů, což dělali truhláři(tesaři) firmy. Přestože dvůr Olšov není památkově chráněn, přistupuje firma ke všem stavebním pracem s maximálním ohledem a se snahou zachovat pokud možno stavební prvky původního schwarzenberského dvora. ZMĚNY VE VEDENÍ JEDNOTY

S platností od 1.dubna 2019 je novou vedoucí prodejny Jednoty v naší obci paní Marcela Čížková ( dříve Bláhová).Vystřídala tak dlouholetou vedoucí paní Ludmilu Harazinovou.

HOSPODA NA ROZCESTÍ

Jedna z dříve jediných a nejznámějších hospod je již přibližně rok a půl opuštěna. Nový majitel Marek Dudák z firmy Styl&Interiér Deee, s.r.o. Praha 1 začal vedle objektu hospody s jakousi přístavbou, která zůstává opět od října 2019 rozestavěná.

Stránka 79 z 95

SODOVKÁRNA – PIVOVAR Rovněž majitelé objektu bývalého pivovaru / sodovkárny/, kteří tak slibně začali s obnovou a rekonstrukcí budovy, během posledního roku nepokračovali a ani se zde nijak neobjevují. Je to škoda, protože objekt čím dál, tím více chátrá a především je škoda obytné části zvnitřku, která vykazuje téměř charakter památky.Foto 23.7.2017 + 25.4.2017 F.Z. OBJEKT BÝVALÉ „PANELKY“ Již nadobro zmizel objekt známé „panelky“ a během roku 2019 byl na tomto místě vystavěn nový objekt – penzion s restauračním zařízením. Majitel MISIT JH s.r.o.Horní Měcholupy, Praha 10. Foto 15.7 a 13.10.2019 – F.Z.

BUDOVA ČP.11 S NOVÝM MAJITELEM Objekt čp. 11 má nového majitele. Je jím firma A4E s.r.o. Kbely, Praha v zastoupení Mgr. Hynka Vlase.Úplně původně obytná budova s prodejnou průmyslového zboží, po roce 1990 Penzion Rocky se proměnila v normální nemovitost. Foto 25.7.2017 + 1.2.2020 – F.Z.

BUDOVA „ ADÉLA“ SE STÁLE STEJNÝM MAJITELEM V současnosti jeden z nejhorších objektů, který již čtvrtstoletí hyzdí naší obec. Tehdy jej obdrželi v rámci restitučního řízení matka a syn Hodroví z Prahy. Objekt je v chátrajícícm stavu.Foto 20.4.2012 + 18.12.2019 F.Z. „ROZBOUDOVINA“ STÁLE NEDOKONČENA Objekt, který nazýváme „Rozboudovina“ stojí při silnici ve směru na Bližnou v prostoru proti hřbitovu. Přestože již v r. 2012 byl vlastně hotov( viz foto), znovu došlo k zbourání a další předělávce.Zřejmě stálá změna vlastníků.Foto 20.4.2012 + 25.3.2018 F.Z.

Stránka 80 z 95

OSTATNÍ VE VZTAHU K OBCI

VODNÍ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA ČČK V DOLNÍ VLTAVICI

Už jsme si jim za ta léta navykli říkat „naši“ záchranáři. A je to tak asi správně, operují na území naší obce, spolupracují s obcí a obec s nimi, jsou to tedy naši vltavičtí záchranáři. Z tohoto důvodu jim je věnován každoroční zápis do obecní kroniky. Protože jejich činnost je velmi rozsáhlá a probíhá a přesahuje i rámec okresu, věnuji se v zápise některým akcím, které probíhají na území naší obce. Drží stráž kvůli záchraně Na základně v Dolní Vltavici drží stráž, kdyby náhodou došlo k nějaké nehodě, např. by se pod někým prolomil led. Přitom současně pořádají kurzy pro veřejnost, ale především pro studenty, kteří studují obor zdravotnický záchranář, např. z Jihočeské univerzity, ale i Univerzity Palackého z Olomouce. Učí je zachraňovat, co vlastně obnáší záchrana člověka, ale i správnému otužování. Budoucí záchranáři to ve Vltavici vůbec neměli lehké. Každý den ráno se museli povinně koupat v ledové vodě. Strávili také celých 24 hodin v terénu, jakýsi kurz přežití ve volné přírodě a absolvovali dálkový pochod, padesát kilometrů, to však mimo Lipno, lesem a po loukách.Spát museli na zemi ve spacácích. Zachraňují i vrtulníkem Vltavičtí záchranáři nacvičují rovněž záchranu vrtulníkem. Může se stát, že topíci se osoba bude dál od břehu, kam bude obtížný přístup a pak je nutno povolat vrtulník. Při jednom tomto cvičení byl zde použit víceúčelový vrtulník Sokol Armády ČR, který byl vybaven jeřábem. Pomocí jeřábu je záchranář spuštěn z vrtulníku k topící se osobě. Vyhledávání sochy sv. Jana Nepomuckého Jedna z velkých letošních akcí, které je v zápise věnována samostatná část v kapitole Akce Dolní Vltavice. 15.ročník Mezinárodního plaveckého závodu Součástí byl i Český pohár v dálkovém plavání.Akce probíhala ve dnech 27. a 28. července 2019 v Dolní Vltavici a v obou dnech se jí zúčastnilo 280 plavců. Závodilo se od dětských až po seniorské kategorie na vzdálenosti od 500 m do 10 km. Nejlepší plavec Matěj Kozubek z Bohemky Brno získal Pohár starostky obce Černá v Pošumaví za nejlepší výkon součtem časů na 5 km a 10 km.Stejným způsobem zvítězila Pavlína Soukupová ze Slávie Plzeň, která obdržela Pohár Lipenského vodního záchranáře od Milana Bukáčka.

Při plaveckých závodech a mnohých dalších akcích VZS vypomáhají i hasiči z Černé v Pošumaví

Stránka 81 z 95

VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU

V rámci celoevropských voleb se i v České republice konaly volby do Evropského parlamentu.Prezident republiky je vyhlásil na termín 24. a 25. května 2019 a voliči si mohli vybrat kandidáty z 39 politických uskupení. Celkem se volilo 24 kandidátů za Českou republiku. Mandáty získalo Hnutí ANO ( 6); ODS ( 4); Piráti ( 3 ); Stan + TOP 09 ( 3 ); SPD ( 2 ); KDU-ČSL ( 2 ) a KSČM ( 1). V Černé v Pošumaví se v uvedeném termínu konaly volby ve vyhlášeném Okrsku č.1 s volební místností v zasedací síni Obecního úřadu. Zapisovatelkou byla navržena Marcela Novotná, další čtyři ženy byly členkami volební komise.

Na snímku členky volební komise + kronikář ing. František Záhora při volbách ( foto 25.5. – F.Z.)

Celkově bylo zapsáno 688 osob ve volebním seznamu, vydáno bylo 202 úředních obálek a odevzdáno s platným hlasem jich bylo 200. Celká volební účast byla 29,36%. Jednotlivé strany a hnutí získaly v Černé v Pošumaví následující procentické zastoupení: ANO ------26% STAN+TOP09------16,5% KSČM------13,5 % ODS------12,5 % Piráti------8,5 % SPD------6,5 % ČSSD------5, 0 % Dalších 13 stran a hnutí, které zůstaly pod 5 % hranicí získalo celkem ------11.5 % hlasů.

UMĚNÍ VE MĚSTĚ Již 12.ročník výstavy Umění ve městě přinesl další oživení výtvarnými pracemi i do naší obce. Černá v Pošumaví je totiž s dalšími městy – Českými Budějovicemi, Bechyní, Hlubokou nad Vltavou, Hlubokou u Borovan, Lipnem nad V ltavou, Týnem nad Vltavou a Veselím nad Lužnicí místem, kde 23 výtvarníků vytvořilo 38 instalací.Tento ročník se ovšem nesl ve znamení tisku 3D. V naší obci tentokrát tvořil indický architekt Ashish Mohite a jeho dílo je k vidění v prostoru parčíku nedaleko můstku přes Černý potok. Indický sochař vytvořil dílo nazvané Lavičky. Jednoduchá lavička je vytištěna pomocí 3D tisku z betonu.

Stránka 82 z 95

DENNÍ TISK V OBCI

V zápise za rok 2018 jsem uvedl některé problémy, které se vyskytly při distribuci tisku. Mělo to vliv i na odběr, řada lidí zrušila předplatné i samotný odběr.Roznášku v obci i jinde zajišťoval nadále Václav Macháček, Pavel Štěpka roznášku ukončil. Podle materiálů, které mi Václav Macháček poskytl, roznášel, či lépe autem rozvážel denní tisk nejen v Černé, ale i v Bližné, Pláničce a dále v Hůrce, Horní Plané, Hodňově, Perneku, Pihlově a Bližší Lhotě. Na druhé straně pak v Hořicích na Šumavě, Mýtě a Květušínu. Co se týče množství jednotlivých výtisků, tak konkrétně dne 7.10.2019 roznášel: 17 výtisků Českokrumlovského deníku; 7 výtisků Mladé fronty Dnes; 4 výtisky Práva a po jednom výtisku Českobudějovického deníku a Hospodářských novin.

X. SOUTH BOHEMIA CLASSIC 2019

Již desátý ročník soutěže klasických a sportovních vozidel opět začátkem září projížděl a „kotvil“ v katastru naší obce, konkrétně v hotelu RELAX v Dolní Vltavici. Startuje se opět v Českých Budějovicích na náměstí v pátek 6.září v 16.30 hodin a pak ( stručně) přes Hlubokou, Prachatice, Křemži a Český Krumlov do Dolní Vltavice, kde se ve 21 hodin končí. V sobotu ráno 7.září v 8.10 hodin byl start a test u hotelu Relax a pak znovu plno obcí, okruh a konec opět v Dolní Vltavici. První den se jelo 157 km a druhý den 258 km. Celkově se zúčastnilo 150 vozů.Itinerář obou dvou dnů je velmi bohatý a mnoho obcí našeho kraje závod uvidí. Zajímavostí je, že se tohoto závodu zúčastnil za volantem Felicie z roku 1962 známý šéfmoderátor a zástupce ředitele zpravodajství a publicistiky TV NOVA Rey Koranteng. K Lipenské krajině a pobytu v hotelu Relax řekl: „ Mám rád okolí nádrže Lipno, protože miluji velké vodní plochy. A právě okolí tohoto penzionu, protože je tam neskutečný klid. Úplný balzám na nervy“.

Stránka 83 z 95

DOPRAVNÍ NEHODA - Auto narazilo do domu čp.1

Při vjezdu do obce ve směru od Českého Krumlova je mírná pravotočivá zatáčka a pokud řidiči jedou předepsanou rychlostí, nic by se nemělo stát prakticky ani v zimním období. U cedule vjezdu je i radar ukazující rychlost vozidla. 7. února ráno v 7.20 hodin však řidič červené Škody Octavia, ročník 1960, dle policie nepřizpůsobil rychlost jízdy svým schopnostem a vyjel z komunikace. Skončil ve zdi domu majitele Petra Štěrby. Řidič byl vrtulníkem transportován na českobudějovickou traumatologii, kde byl operován.Octávia byla zpředu zdemolována, dům nejevil známky velkého poškození, ale podle majitele praskla obvodová zeď a stav musí posoudit statik.

VÁŽENÍ AUT – MOBILNÍ DOPRAVNÍ JEDNOTKA

Dne 13.srpna 2019 v dopoledních hodinách rozložila v prostoru autobusového nádraží své vybavení Mobilní expertní jednotka a začala namátkově vážit nákladní vozidla.Tyto jednotky byly vytvořeny jako odborně a materiálně vybavené složky na podporu výkonu státního odborného dozoru v silniční nákladní dopravě. Jsou vybaveny mobilními vahami a provádějí tzv. nízkorychlostní vážení.Prostor autobusového nádraží v obci vyhovoval, jak dopadla jednotlivá vozidla jsem již nezjišťoval. Foto 13.8.2019 – F.Z.

TURISTICKÝ SPOLEK LIPENSKA Vznikl 9.května 2016 a sdružuje obce, podnikatele, zájmové spolky a fyzické osoby – vše, co má trvalý pobyt v lipenské oblasti. V čele spolku stojí pětičlenné představenstvo spolku, předsedou je Jiří Mánek, členem představenstva i starostka naší obce Irena Pekárková.

KMENOVÉ OBCE SPOLKU PODLE ZNAKŮ – zleva doprava a dolů: Nová Pec, Stožec, Frymburk, Horní Planá, Černá v Pošumaví, Rožmberk, Lipno nad Vltavou, Loučovice, Přední Výtoň, Vyšší Brod a Hořice na Šumavě.

Stránka 84 z 95

RETROSPEKTIVNÍ POHLEDY

V JIHOČ. MOŘI SE UTOPILY VESNICE I TVRDÁ PRÁCE STAROUSEDLÍKŮ Lipno je se svou plochou 4 870 hektarů největší českou vodní nádrží. Na mnoha místech působí dojmem přírodního jezera. Jeho hráz ale vznikala až v letech 1952 - 1960. A při zatápění zmizel kus svérázné části Pošumaví. Kvůli Lipenské přehradě musel zmizet kus Pošumaví .Pod hladinou se ocitla celá Dolní Vltavice, část městečka Frymburk, dvanáct vesnic a mnohem více samot či osad. Kromě nich i silnice, pole, hřbitovy a kostel, nádraží, koleje či mlýny. Voda skryla také romantická zákoutí z pohlednic, místa s průmyslovou výrobou i cenné přírodní ekosystémy. Přesto na mnoha místech hladina Lipna vypadá, jako by do pošumavské krajiny odnepaměti patřila. Na některých místech dokonce může svádět k domnění, že jihočeské moře, jak se Lipnu říká, tady bylo mnohem dřív, než kolem něj začali lidé stavět své domy. Nic ale není vzdálenější pravdě. Když se před 60 lety Lipno napouštělo, zakrývalo především stopy po staletích těžké práce lidí, kteří svůj kraj milovali a byli z něj navždycky vyhnáni. Řeku nezkrotil ani stavitel Schwarzenberského kanálu První plány na vybudování přehrady v horní části Vltavy vznikly už na konci 19. století. Řeka byla velkým problémem pro hospodářské využití celé oblasti. Poměrně blízko svého pramene vypadala jako jiné řeky na svém dolním toku. Její voda tekla líně, meandrovala krajinou. Až k místu, kterému se říká Lipenský zdvih, kde náhle prudce zrychlovala a klesala v peřejích k Vyššímu Brodu. Právě na tomto místě bylo kdysi nutné zastavit vory sestavené z pokácených šumavských velikánů, vytáhnout je z vody a klády přepravovat jinak než po vodě. Lipenský zdvih byl místem, kde si „vylámal zuby“ i inženýr Josef Rosenauer, stavitel slavného Schwarzenberského kanálu. Ani on nedokázal najít způsob, jak řeku zkrotit. Proti plánům se zvedal odpor Až v roce 1892 přišel inženýr Wenzel Daniel s myšlenkou výstavby nádrží u Želnavy, nad Frymburkem a zvětšení rybníka Olšina. Představoval si přitom, že v pradávných dobách muselo nad Čertovými proudy existovat mělké a rozlehlé jezero, které mělo končit až u Horní Vltavice. Jím navržené nádrže měly bránit povodním a usnadňovat voroplavbu. Počítaly ale se zaplavením sídel i využívané půdy a okamžitě se setkaly s odporem místních obyvatel. I přesto ale byly v následujících letech stále hlouběji rozpracovávány dalšími projektanty. Po roce 1911 se navíc přišlo i na to, že obří stavby by mohly mít i další účel, výrobu elektřiny. Proti všem projektům včetně těch ze 30. let minulého století se ale dál zvedal odpor. Některé z nich mohly ohrozit třeba i těžbu tuhy u Černé v Pošumaví. Příhodná doba pro stavbu obří přehrady tak nastala až v období po 2. světové válce. Většina odpůrců výstavby byla vyhnána z Čech a z tehdejšího Lipenska se stalo území blízko pohraničí, které ztratilo perspektivu. „Málokdo dnes ví, že v souvislosti se samotnou stavbou přehrady, o níž se rozhodlo v roce 1949, odešlo z oblasti mnohem méně lidí než potom v 50. letech,“ podotýká vedoucí oddělení rukopisů a starých tisků Jihočeské vědecké knihovny Jindřich Špinar, jeden ze tří autorů knihy Lipno - krajina pod hladinou. V té době se Lipensko stalo dějištěm někdy až tragikomických událostí. Dosídleni tam byli různí lidé, kteří se měli starat o zanechané majetky a vybudovat živé obce s prosperující zemědělskou výrobou. Jenže nemohli navázat na vztahy, které ke krajině po celé generace získávaly vyhnané rody. Plány se tak nedařily, obnova života v obcích nevyšla. Domy chátraly, kraj chřadnul. „O tom, co se dělo, nám dnes podávají zprávu právě fotografie nebo zápisky z kronik. Například v Hrušticích u Frymburka po roce 1946 nezůstal žádný obyvatel. Na polích ale bylo zaseto a v maštalích zůstal dobytek. Sklizeň sena a další práce zajišťovali brigádníci ze Slovenska i vnitrozemských okresů.

Stránka 85 z 95

Náves obce sloužila ke koncentraci dobytka, polorozbořené domy na ní jako ohrada. Z kroniky Perneku zase třeba víme, že dobytek museli krmit došky ze střech domů, protože v družstvu nevypěstovali žádné jiné krmivo,“ popisuje Špinar tehdejší zmar. Za těchto okolností bylo zatopení vlastně vysvobozením pro marně se lopotící dosídlence i zbídačenou krajinu. Hladina se zavřela nad poslední snahou údolí Vltavy znovu pozvednout. „Pro odsunuté rodiny to byla dvojnásobná tragédie. Často ve skrytu duše doufaly, že se budou moci vrátit. Pak ale z okolních kopců z rakouské strany lidé sledovali, jak voda zaplavuje i to málo z jejich domovů. Líto to bylo i některým dosídlencům, kteří život v zaniklých místech zpětně popisovali jako svá nejlepší léta,“ říká Špinar. Přehrada Lipensku pomohla Lipensko za několik málo let dostalo zcela nový ráz. Paměť místa zmizela, zemědělská tradice pošumavské oblasti se rozplynula. Jenže právě díky jezeru dostala místa, která nezmizela pod hladinou, novou naději. „Dnes už mluví kromě nostalgických vzpomínek asi vše ve prospěch té stavby. I tehdejší inženýři si dovedli spočítat, že při větším zatopení by negativa převážila nad přínosy. Možná za to mohl i fakt, že při vyšší hladině by Lipno zasahovalo i do Rakouska, a to už bylo politicky těžko průchozí. Kdyby Lipno nevzniklo, dopadlo by to v jeho oblasti možná jako na Boleticku. Tam krajinu bez naděje zabrala armáda. Ale i v dalších částech našeho pohraničí jsou místa, která kdysi bývala prosperujícími městy a dnes skomírají. Tomu Lipno zabránilo,“ dodává Špinar. Neznalý návštěvník dnes třeba může považovat Frymburk za krásné městečko na poloostrově s kostelem těsně nad vodní hladinou. Domy, které zmizely pod vodou, už vidět nejsou. Překvapí i kostely v Černé v Pošumaví nebo Přední Výtoni, které také vypadají, jako by vždy stály na břehu jezera. A jen vltavská voda ví, že podobný kostel v Dolní Vltavici musel kvůli ní padnout k zemi. Přitom stopy osídlení a lidské práce tam, kde dnes zůstalo pro neznalé oko jen prázdno, jsou dodnes patrné. Dochovaný je třeba nedávno opravený vstupní portál Josefovy štoly, nedaleko břehu Malého Lipna u Černé, kde se těžil grafit. Schwarzenberské tuhové závody u Hůrky zmizely pod vodou. Výletní loď Bafal v létě vyráží z Horní Plané k místu, kde kdysi bývalo Srdce Vltavy, romanticky kroucený meandr u Pihlova, který byl vděčným námětem fotografů a ve svém díle ho zmínil i Adalbert Stifter. „Vždy jsem si vážil práce lidí, stop které zanechali v krajině. Často je to jediné, co po našich předchůdcích na Šumavě zbylo. Jen některé z těchto stop zaplavila voda, jiné jsou dodnes vidět na březích a pozorným návštěvníkům připomínají, že na místě nejsou sami. Lipno a Lipensko jsou místa stále překvapivá. Díky kolegům jsem se dověděl, že právě nedaleko Vltavy žil vynálezce smaltovaného nádobí. Nebo nejčastější německy zpívaná ukolébavka se nejdříve zpívala v Přední Výtoni. A to je třeba stále připomínat,“ říká Petr Hudičák, další z autorů knihy Lipno - krajina pod hladinou a zároveň kurátor Musea Fotoatelier Seidel. Ráj turistů i rybářů Tisíce návštěvníků z různých koutů Česka i Evropy nasvědčují, že jako turistický cíl má Lipno opravdu jméno. S metrovými vlnami, které se jinde v Česku ani nemohou utvořit, je rájem pro milovníky vodních sportů. Jeho rybí obsádka láká tisíce rybářů, kopcovité okolí pak cyklisty v létě a lyžaře v zimě. A v posledních letech, kdy je čím dál méně vody, dosvědčuje Lipno své opodstatnění i z hlediska vodohospodářského. Právě díky němu je dnes možné dotovat vodu do Vltavy. Jako mělké jezero má navíc zatím mnohem menší problémy s kvalitou vody než další úzké a hluboké údolní nádrže Vltavské kaskády, například Orlík. Jihočeská krajina v něm získala další dominantu. Nikdy ale zcela nezmizí ani vzpomínky a lítost nad tím, co se pod ohromnou vodní plochou navždy ztratilo. iDnes.cz – Zpravodajství – 10.července 2017 – Radek Štěpánek

Stránka 86 z 95

VOJÁCI ROTY B A C POSTAVILI PONTONOVÉ MOSTY PŘES VLTAVU

Když se píše o osvobození zdejšího kraje americkou armádou v květnu 1945, většinou se vzpomíná na 26.pěší divizi ( 26 th Infantry Division) nebo 11.obrněnou divizi ( 11th Armored Division). Neměli bychom však zapomínat ani na menší jednotky, které měly podíl na porážce nacistického Německa a jež poslední válečné dny v Evropě strávily v tomto regionu. Například na dnešním Lipensku. Jednou z těchto jednotek je 285.ženijní bojový prapor ( 285th Engineer Combat Battalion). Jeho úkolem bylo stavět mosty, opravovat cesty, či odstraňovat zátarasy, a to včetně minových polí. Tento prapor tvořilo téměř 650 mužů, v to počítaje i důstojnický sbor. Ve Francii se vylodili na začátku ledna 1945 a byli součástí Pattonovy Třetí armády. Při cestě přes Lucembursko a Německo podporovali různá uskupení Třetí armády.Řeku Rýn překročili 25.3.1945. Od konce dubna bylo jejich úkolem podporovat právě 26.divizi, což také činili až do ukončení války v Evropě. Na začátku května byl prapor dislokován v Rakousku, velitelství bylo v Mistlbergu. Do Československa se však celá jednotka nedostala, k nám byly vyslány jen dvě roty ( company), jmenovitě roty B a C. Každá z nich měla v té době téměř 170 vojáků. Úkolem každé roty bylo postavit jeden most přes řeku Vltavu. Jednalo se o plovoucí pontonové mosty, kdy přes řadu člunů jsou natažené dvě kovové dráhy, jakési běhouny, které pak vytváří stopu pro kola vozidel či tanků. Rota C přijela 7.5.1945 do Frymburku z rakouského Mollmannsreith. Ve Frymburku postavila ještě ten den pontonový most o délce 79 metrů. Mapové kódy uvedené v reportech praporu zasazují most do míst, kde je dnes vodní nádrž Lipno. Tenkrát tam tekla Vltava. Jedná se zhruba o místo, které by spojovalo dnešní výběžek nad přívozem ve Frýdavě s prostorem, kde je dnes penzion Kovářov. Rota B dorazila do Dolní Vltavice 7.5 také z Rakouska, konkrétně z obce Schindlau. Pontonoý most přes Vltavu dokončila 8. května v pšt hodin ráno. Byl to poslední takový most tohoto praporu na evropském bojišti. Měřil 55 metrů a jeho důležitost byla dána tím, že ležel na hlavní zásobovací trase pro americké jednotky. Také dnes je místo, kde byl most zbudován, zatopené lipenskou nádrží. Podle armádních hlášení měl stát v prostoru, kde se v současnosti nachází přívoz Kyselov – Dolní Vltavice. Z dochovaných hlášení není jasné, kdy se tyto dvě roty vracely zpět do Rakouska, ale víc jak pět dní na našem území nestrávily. Což však nijak nesnižuje jejich činnosti a míru vděčnosti z naší strany. Později se prapor přesunul do Bavorska, odkud na konci září zahájil cestu do Francie a následně zpět do USA. K jeho deaktivaci došlo 19.10.1945 v armádním kempu ve státě Virginia.

Článek vyšel 15.5.2019 v Českokrumlovském deníku a jeho autorem je Jiří FRÝBERT.

S ním jsem byl, zejména v letech 2018 a 2019, v písemném styku, poskytl mi mnoho informací a především velké množství fotografií. Podrobněji jsem o tom napsal v zápise za rok 2018 v kapitole Retrospektivní pohledy.

Stránka 87 z 95

HLÁSKA NA DOLNÍ VLTAVICI Tzv. Pozorovací hláska PH 252 v Dolní Vltavici bývala součástí 53. radiotechnického praporu Třebotovice ( VÚ 1738).Nacházela se na lučním pozemku v blízkosti silnice vedoucí do Dolní Vltavice, vzdálené asi 100 metrů.

Podle materiálů z webových stránek www.vojensko.cz byla pozorovací věž typu RL P-15 postavena v roce 1961 v levém rohu pozemku, vysoká byla 15 metrů, vojáci byli ubytováni nejprve ve stanech, později v rekreačním středisku Motor. Věž typu PH 252 ( viz výše) byla postavena v roce 1975 po narušení prostoru vrtulníkem BELL 206A JET RANGER dne 15.8.1975.Vojáci na hlásce nejprve sloužili v civilu, později v uniformě.

Na prvním snímku stojí osoba u betonového podkladu bývalé hlásky. Ta bývala ukotvena kotvícími lany, vysoká byla (PH 252) celkem 26 metrů.Okolo smrku za osobou stávaly tři obytné buňky do písmene U: v levé byla operační místnost, v prostřední ložnice a v pravé kuchyně.S hláskou těsně sousedila rekreační chalupa patřící letcům z Českých Budějovic.Dnes pozemek patří Vězeňské službě ČR. JAK TO BYLO S KAPLIČKOU NA BLIŽNÉ V červenci 2019 jsem do Zpravodaje obce Černá v Pošumaví napsal: „Na Bližné stávala kaplička, téměř uprostřed obce, kde se v roce 1971, v těsném sousedství, začala v akci „Z“ stavět prodejna smíšeného zboží. Kaplička byla vchodem do silnice a kolem ní rostly jehličnaté stromy. Při výstavbě prodejny byla kaple zbourána a bralo se to jako samozřejmost.Když jsem začal dělat kronikáře v roce 1977, tak mi dal tajemník MNV několik desítek fotek a mezi nimi i fotka s popisem, že se jedná o kapličku v Bližné. Celá léta se to bralo jako fakt, teprve mnohem později jsem zjistil, že podobnost s kaplí na Mokré( viz foto níže), která se rekonstruovala, je naprosto totožná. Nejen celkovým vzhledem, ale také tím, že na Mokré i na dané fotce byly u kapličky stromy listnaté. Začal jsem tedy zkoumat podrobnosti a zjistil, že: v mapách Stabilního katastru z roku 1826 byla kaplička z Bližné zakreslena na pozemku 396 a v pozemkovém katastru dosud stále existuje pod tímto číslem, je majetkem obce a pozemek je veden jako zastavěná plocha a nádvoří. Při důkladném porovnání jsem dospěl k závěru, že fotka, kterou jsem dostal od tajemníka pana Frische, je z kaple na Mokré, odpovídalo tomu naprosto vše, včetně data postavení. Jak to bylo s kapličkou na Bližné jsem se pokoušel dále hledat, ale nic. Při výstavbě prodejny prostě zmizela. Prozkoumal jsem veškeré doklady

Stránka 88 z 95

ke stavbě prodejny, včetně stavebních deníků, kde bylo podrobně popsáno kolik se denně přivezlo cementu, cihel apod., kdo tam pracoval. Vše zapsáno, ale o zbourání kapličky nikde ani zmínka. Pozemek i kaplička byla majetkem obce, jako památka zapsána nebyla a tak se o to nikdo nestaral. Nevím, zda existuje nějaká fotografie, sám jsem prakticky denně chodil kolem a nenapadlo mě kapličku vyfotit. No, škoda“!

Budoucnost však přinesla novou skutečnost a nový výsledek. V srpnu 2019 jsme v rámci akce „Dolní Vltavice žije“ navštívili archiv v rakouském Aigenu- Schläglu, prozkoumávali velké množství fotografií a tam jsem nalezl i fotografii kapličky na Bližné. Sice ne úplně z té strany, která by byla potřebná, ale i tak lze poznat kapličku na blíženské návsi. To však bylo jasné i z popisu fotografie v archivu.

Na snímku je vidět náves na Bližné z 50. let minulého století, kde částečně lze za jehličnany rozpoznat kousek kapličky. Na fotografii vidíme celou pravou stranu zastavěnou selskými objekty, které pak byly veškeré zlikvidovány. Na druhém snímku je vidět již celá strana od pohledu směrem dolů.Škoda, že nemáme sami žádnou fotku, jak kaplička vypadala. Ještě dnes žije dost lidí, včetně mě, kteří si jí pamatují a nikdo jsme nebyli schopni ji před zbouráním vyfotografovat. Zejména funkcionáři, kteří rozhodli o jejím konci, to mohli udělat.

Na této fotografii je zase vidět blíženská náves z pravé strany při pohledu zhora. Původní staré budovy byly v sedmdesátých létech zbourány, je vidět svahovitý a neupravený terén. Na druhém snímku je vidět původní silnice z Dolní Vltavice, která obcházela areál domu, kde již tehdy, ale i nyní, žije rodina Cirhanova. Nová silnice byla pak vybudována vlevo od domu Cirhan.

Stránka 89 z 95

RETROFOTO SMĚS

První snímek je z nacistické propagační publikace, zachycující v říjnu roku 1938 "horské dělostřelectvo" při přesunu před Dolní Vltavicí. Repro Mit dem VII. Korps ins Sudetenland (1939) /reedice: Se VII. sborem do šumavských Sudet : pamětní kniha na velkou dobu (2008), s. 18. Na druhém snímku vidíme Slavobránu s děkovným dopisem „ osvoboditelům“ postavenou před mostem Edvarda Beneše v Českém Krumlově. / vše z webu Kohoutí kříž/

Na mapce je plánek obce Dolní Vltavice se zakreslením čárkované čáry v místě, kam až dosahují vody Lipenské přehradní nádrže. / z webu Kohoutí kříž/ Pravý snímek je skenované foto z Českokrumlovského deníku , rok 2019 – Historie Jednoty Kaplice – Řezník v prodejně v Černé ( byla umístěna v prostorech hospodské budovy proti kostelu).

Dobový plakát k oslavě Mezinárodního dne dětí ze dne 31.5.1980. Na fotbalovém hřišti probíhaly akce Svazarmu, v podvečer se slavnostně kácela máj, která se stavěla v prostoru před pohostinstvím, večer pak vyhrávala na sále tehdejší Osvětové besedy, místní skupina Vermona.

Stránka 90 z 95

STALO SE V ROCE 2019

ZEMŘEL KAREL GOTT

Dne 1. října 2019 zemřel v Praze ve věku 80. let český zpěvák, herec a malíř evropského i světového významu. Během své kariéry vydal celkem 293 sólových alb na domácí scéně i v zahraničí. Zpíval nejen česky, ale i německy, anglicky, italsky a rusky. V anketách Zlatý slavík a později Český slavík získal celkem 42 ocenění, obdržel více než 120 televizních ocenění, 8 zlatých desek, 1 diamantovou desku a opakovaně se umisťoval na prvních příčkách hitparád a prodeje desek. Celkově nazpíval kolem 2 500 písní a v letech 1965 – 2019 se prodalo 50 milionů nosičů alb s jeho nahrávkami. Karel Gott byl historicky nejúspěšnější český interpret a svými písněmi oslovil několik generací. V pátek 11.října se přišlo s Karlem Gottem zhruba 50 tisíc občanů rozloučit do paláce Žofín, v sobotu dne 12.října 2019 byl uspořádán pohřeb se státními poctami a zádušní mší v katedrále svatého Víta na Pražském hradě.

DEMONSTRACE NA LETNÉ V PRAZE

Největší demonstrace od roku 1989 se uskutečnily na Letenské pláni v Praze a to v červnu a pak v listopadu. Podle organizátorů, kterými je spolek „Milion chvilek pro demokracii“, byl na obou demonstracích přibližně stejný počet lidí a to kolem 250 tisíc. To potvrdila i telekomunikační společnost T-Mobile. Podle organizátorů se demonstrovalo za odstoupení premiéra Andreje Babiše a v červnu rovněž za odstoupení ministryně spravedlnosti Marie Benešové. Přestože se demonstrovalo a menší demonstrace probíhaly i v krajských a dalších městech, premiér do konce roku neodstoupil ( ani M. Benešová), naopak preference hnutí ANO pro případné volby, zůstávají stále přes 30% ( druzí Piráti a ODS se drží přibližně na stejné úrovni ( 12 %).

Stránka 91 z 95

ČINNOST KRONIKÁŘE

ČINNOST V SOUVISLOSTI S VEDENÍM KRONIKY V ROCE 2019

 v souvislosti s potřebou zápisu za daný rok jsem navštívil většinu hlavních veřejných akcí pořádaných obcí, případně jednotlivými složkami  s tím souvisí i pořizování fotografií z akcí a jejich ukládání na archivní disk  pravidelně sleduji dostupný denní tisk, pořizuji výstřižky, které jsou pak samostatně ukládány do archivu  pomáhají i internetové stránky, kde sleduji veškeré dění týkající se obce  část materiálů ukládám na webové stránky kroniky, které jsou součástí webu obce  pravidelně doplňuji facebookové stránky kroniky o nejnovější události  pravidelně měsíčně přispívám minimálně dvěma články do obecního Zpravodaje, kde tvořím i hádanky a křížovky  články jsem též psal pro Vydavatelství Víkend- vyšly v knize Šumavští rodáci vzpomínají 4  další články jsem psal podle potřeby pro čtvrtletník Lipensko  přes emailovou poštu koresponduji s několika občany, kteří se z různých důvodů zajímají o Černou v Pošumaví a její historii  zpracovávám vše potřebné pro starostku, příp.zastupitelstvo  sledoval jsem celoročně zdejší čápy a posílal pak Záznamovou kartu na danou adresu  zpracoval jsem do tvaru PDF publikace Historie zemědělství a Černopošumavští pamětníci Rok 2019 byl však významný pro dění v bývalé obci a dnešní osadě Dolní Vltavice. Zde jsem se zúčastňoval několika akcí: pokus o vytažení sochy sv. Jana Nepomuckého – spolu se záchranáři z D. Vltavice- zde jsem měl přednášku o historii obce setkání bývalých rodáků z Dolní Vltavice – za účasti tisku, rozhlasu a televizí návštěva archivu v Aigenu-Schläglu spolu s ing. Kondýskovou, ing. Hudičákem a ing. Mrázkovou ( oba z muzea Seidel) – několik alb starých fotografií jsem pak roztřídil a naskenoval + odvezl do muzea Seidel akce „Dolní Vltavice žije“ – pomáhal jsem při přípravě a pak měl přednášku o historii Dolní Vltavice – opět účast sdělovacích prostředků pro akci Dolní Vltavice jsem připravil a sestavil knížku – Dolní Vltavice žije – Tajemství ukrytá na dně zúčastnil jsem se akce otevření nového přístaviště v Dolní Vltavici – šot s Českou televizí na parníku

Vyvrcholením mé dlouholeté činnosti bylo v letošním roce udělení ceny Zlatá šupina hejtmankou kraje ing. Ivanou Stráskou, které proběhlo 24. října v prostorách Jízdárny na zámku Hluboká ( viz podrobnosti v kapitole Pohyb obyvatelstva) Foto Klára Šabatková – Krátký projev po předání ceny + s místostarostou obce Mgr.Bc.Tomášem Thonem

Stránka 92 z 95

OBSAH ZÁPISU

ÚVODEM K ZÁPISU - 2 - 3 30 LET OD „SAMETOVÉ REVOLUCE“ - 2 - 3 OBECNÍ ZÁLEŽITOSTI - 4 - 6 OBECNÍ VYHLÁŠKY - 4 - 5 STATISTIKA NEZAMĚSTNANOSTI V OBCI - 5 DOPORUČUJÍCÍ METODIKA – ROZHODOVÁNÍ S BYTY - 5 NOVÉ WEBOVÉ STRÁNKY OBCE - 6 VYZNAČENÍ HRANIC KATASTRU OBCE - 6 HOSPODAŘENÍ OBCE - 7 - 11 ROZPOČET OBCE NA ROK 2019 - 7 VODNÉ A STOČNÉ NA ROK 2019 - 7 PŘÍSPĚVKY A DARY - 8 O DALŠÍCH ZÁLEŽITOSTECH NA ZASTUPITELSTVU OBCE - 8 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ - 9 SMLOUVY O POSKYTNUTÍ DOTACÍ A PENĚŽ.PROSTŘEDKŮ - 9 - 10 SMLOUVY O DÍLO – KUPNÍ SMLOUVY - 10 - 11 DALŠÍ PŘIPRAVOVANÉ AKCE - 11 PŘEZKOUMÁNÍ HOSPODAŘENÍ OBCE ZA ROK 2019 - 11 VEŘEJNÝ ŽIVOT V OBCI - 12 - 26 LIPNO ICE MARATHON - 12 MASOPUSTNÍ KOLEDOVÁNÍ 2019 - 13 MASOPUST MATEŘSKÉ ŠKOLKY - 14 JARNÍ JARMARK - 14 - 15 STAVBA OBECNÍ MÁJKY - 15 KÁCENÍ MÁJKY - 16 DĚTSKÝ DEN U HASIČÁRNY - 16 - 17 OBECNÍ SLAVNOSTI - 17 - 18 PRALESNÍ LIGA - 18 - 19 VYHLÍDKOVÝ BĚH - 19 - 20 MŠ – OSLAVA SVÁTKU SV.MARTINA - 21 JARMARK TROCHU JINAK - 21 - 22 ROZSVÍCENÍ VÁNOČNÍHO STROMU - 23 SETKÁNÍ SENIORŮ V HOTELU RACEK - 24 TRADIČNÍ MIKULÁŠSKÁ NADÍLKA - 25 KONCERT MUSICA VIVA - 26 TŘI KRÁLOVÉ K + M + B - 26 AKCE V DOLNÍ VLTAVICI ROKU 2019 - 27 - 43 VYHLEDÁNÍ A VYZVEDNUTÍ SOCHY SV.JANA NEPOMUKA - 27 - 29 DOLNÍ VLTAVICE VYSTOUPÍ NA HLADINU LIPNA - 30 - 37 CHRONOLOGICKÝ PRŮBĚH AKCE „D.VLTAVICE ŽIJE“ - 30 V ARCHIVU AIGEN - 31 SETKÁNÍ S RODÁKY - 32 BROŽURA O HISTORII DOLNÍ V LTAVICE - 33 SOBOTA 21.ZÁŘÍ – AKCE ZAČÍNÁ - 34

Stránka 93 z 95

PŘÍJEZD KAPELY ZE SCHLÄGLU - 34 SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ AKCE - 34 KŘTĚNÍ BROŽURY + PŘEDNÁŠKA O HISTORII - 35 HLAVNÍ VEČERNÍ AKCE – MULTIMEDIÁLNÍ SHOW - 36 ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ - 36 JAK DÁLE? VYJÁDŘENÍ PROVOZOVATELE - 36 SVĚTELNÁ VODNÍ SHOW JEŠTĚ JEDNOU - 37 VZPOMÍNAJÍ DOLNOVLTAVIČTÍ RODÁCI - 38 - 42 HELMUT NODES - 38 - 39 JIŘÍ KOŠINA - 39 - 40 ANTONÍN PÁRTL - 40 - 41 ANTONIE KÁPAROVÁ - 41 - 42 PAVEL VÁLA - 42 NOVÉ PŘÍSTAVIŠTĚ V DOLNÍ VLTAVICI - 43 VÝSTAVBY, ÚPRAVY, REKONSTRUKCE - 44 - 49 UNIKÁTNÍ CYKLISTICKÁ STEZKA PŘES JEZERO - 44 - 45 NOVÉ CESTY V KATASTRU OBCE - 46 - 47 NOVOSTAVBA 12-TI BYT.JEDNOTEK PRO SENIORY - 47 - 48 CHYTRÁ SOLÁRNÍ LAVIČKA - 48 EDUKAČNÍ POMŮCKY PRO MATEŘSKOU ŠKOLU - 49 POŘÍZENÍ VĚCNÉHO VYBAVENÍ HASIČŮM - 49 OPRAVY A VYBAVENÍ DOMŮ A BYTŮ - 49 ŠKOLSTVÍ V OBCI - 50 - 53 ZÁKLADNÍ A MATEŘSKÁ ŠKOLA - 50 - 51 NĚKOLIK MIMOŠKOLNÍCH AKCÍ ZŠ - 52 - 53 NĚKOLIK MIMOŠKOLNÍCH AKCÍ MŠ - 53 KULTURA V OBCI - 54 - 56 LETNÍ KINO - 54 PRÁZDNINY S POHÁDKOU - 55 OBECNÍ KNIHOVNA - 55 - 56 SPOLKOVÁ ČINNOST - 57 - 60 JEDNOTKA SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ - 57 - 59 NAŠI RYBÁŘI A JEJICH ÚLOVKY - 59 - 60 JACHETNÍ KLUB ČERNÁ V POŠUMAVÍ - 60 POHYB OBYVATELSTVA - 61 - 70 NOVOROZENCI V NAŠÍ OBCI - 61 ZEMŘELÍ V NAŠÍ OBCI - 62 - 63 OBYVATELSTVO DLE VĚKOVÝCH KATEGORIÍ - 63 SVATBA - 63 MIMOŘÁDNÉ OCENĚNÍ FRANTIŠKA ZÁHORY - 64 VZPOMÍNKA NA SPOLUOBČANY- NEDOŽITÝCH 100 LET - 65 - 70 VÁCLAV RŮŽIČKA - 65 FRANTIŠEK PODROUŽEK - 66 FRANTIŠEK NOVOTNÝ - 67 JAN RIZÁK - 68 VÁCLAV SOUSTRUŽNÍK - 69 JOSEF MACHÁČEK - 70

Stránka 94 z 95

VOJTĚCH ČAPEK - 70 SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ AKCE - 71 PODZIMNÍ VÍTÁNÍ DĚTÍ - 71 POČASÍ – PŘÍRODA – EKOLOGIE - 72 - 77 PRŮBĚH POČASÍ PODLE METEOSTANICE ČERNÁ - 72 POČASÍ PODLE MÉHO VLASTNÍHO POZOROVÁNÍ - 73 VODA V LIP.PŘEHRADĚ STOUPALA I KLESALA - 74 DUHA NAD OBCÍ - 74 ČÁPI V NAŠÍ OBCI - 75 BOBŘÍ POPULACE V NAŠÍ OBLASTI NARŮSTÁ - 76 NÁVŠTĚVNÍCI ZAHRAD - 76 AKTUALIZACE CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ V KATASTRU - 77 STRUČNÁ VŠEHOCHUŤ Z PODNIKÁNÍ V OBCI - 78 - 80 RODINNÁ FIRMA ZIMMEL NA MUCKOVĚ - 78 FIRMA SITTER NA BLIŽNÉ - 78 FIRMA MILNÁ NA OLŠOVĚ - 79 ZMĚNA VE VEDENÍ JEDNOTY - 79 HOSPODA NA ROZCESTÍ - 79 SODOVKÁRNA – PIVOVAR - 80 OBJEKT BÝVALÉ „PANELKY“ - 80 BUDOVA ČP.11 S NOVÝM MAJITELEM - 80 BUDOVA „ADÉLA“ SE STÁLE STEJNÝM MAJITELEM - 80 „ROZBOUDOVINA“ STÁLE NEDOKONČENA - 80 OSTATNÍ VE VZTAHU K OBCI - 81 - 84 VODNÍ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA V DOL.VLTAVICI - 81 VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU - 82 DENNÍ TISK V OBCI - 83 X.SOUTH BOHEMIA CLASSIC - 83 DOPRAVNÍ NEHODA - 84 TURISTICKÝ SPOLEK LIPENSKA - 84 RETROSPEKTIVNÍ POHLEDY - 85 - 90 V JIHOČ.MOŘI SE UTOPILY VESNICE I TVRDÁ PRÁCE - 85 - 86 VOJÁCI ROTY B a C POSTAVILI PONTONOVÉ MOSTY - 87 HLÁSKA NA DOLNÍ VLTAVICI - 88 JAK TO BYLO S KAPLIČKOU NA BLIŽNÉ - 88 - 89 RETROFOTO SMĚS - 90 STALO SE V ROCE 2019 - 91 ZEMŘEL KAREL GOTT - 91 DEMONSTRACE NA LETNÉ V PRAZE - 91 ČINNOST KRONIKÁŘE V SOUVISL.S VEDENÍM KRONIKY - 92 OBSAH ZÁPISU - 93 - 95

Stránka 95 z 95