Ústav Hudební Vědy Mark Rothko: Klasické Dílo 2008
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Sdružená uměnovědná studia Nina Veselá Mark Rothko: Klasické dílo Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Aleš Filip, Ph.D . 2008 Prohlašuji, že jsem tuto práci zpracovala samostatně a použila pouze uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato bakalářská práce byla používána ke studijním účelům. V Hustopečích dne 10. května 2008 …............................ 2 Poděkování Děkuji vedoucímu práce PhDr. Aleši Filipovi, Ph.D. za cenné rady, připomínky a za ochotu při spolupráci. 3 1. Obsah 2. Úvod 5 3. Základní životopisné údaje 7 4. Umělecká scéna ve Spojených státech v první polovině 20. století 12 4.1. Abstraktní expresionismus, The New York School 15 5. Cesty ke klasickému dílu 19 5.1. Umělecké začátky 19 5.2. Expresionismus, The Ten 20 5.3. Surrealismus, objevení mýtu 25 5.4. Abstraktní multiformy 32 6. Klasické dílo 39 6.1. Ranné klasické malby 39 6.2. „Signature Paintings“ 41 6.3. Prestižní zakázky 50 6.3.1. „Seagram Murals“ 50 6.3.2. „Harvard Murals“ 53 6.3.3. The Rothko Chapel 54 6.4. Pozdní klasické malby 57 6.5. Odkaz 61 7. Závěr 64 8. Resumé 65 8.1. Summary 65 9. Seznam vyobrazení 67 10. Seznam použité literatury 71 10.1. Internetové zdroje 71 11. Přílohy 72 11.1. Seznam děl ve veřejných sbírkách 72 4 2. Úvod Mark Rothko je považován za výjimečného umělce své generace a je blízce spojován s The New York School. Tato skupina zaštiťovala okruh malířů, kteří se objevili během 40. let 20. století jako nový kolektivní hlas americké umělecké scény. Nyní bývá styl jejich tvorby nazýván abstraktním expresionismem. Rothkovy malby patří mezi nejtrvalejší a nejmystičtější práce z poloviny minulého století. Jeho dílo je charakteristické důsledným zaměřením na formální prvky jako jsou barva, vyváženost, odstín, hloubka a kompozice. S minimem uměleckého vzdělání vytvořil expresionistické malby mezi lety 19201935, přesunul se k plátnům založeným na klasické mytologii, pokračoval obdobím surrealistické abstrakce a dospěl k čisté abstrakci na konci 40. let. Jeho zralé malby, všeobecně označovány jako „Classic Paintings“ (nebo „Signature Paintings“), se staly jedním z nejvíce rozpoznatelných příkladů abstraktního expresionismu. Jednoduché barevné kompozice těchto pláten působí dojmem, že obsahují zvláštní hmatatelnou hlubokou pravdu, zdají se být vyústěním namáhavé a dlouhé meditace. Sám Rothko trval na tom, že celá jeho umělecká kariéra a práce jsou výsledkem vnitřního uvažování a jeho cílem bylo skrze malby inspirovat. Jisté je, že uspěl ve vytvoření nového druhu obrazového prostoru, který vnímatelům poskytl volnost cítění, myšlení a vyvolal odezvu. Během poslední dekády života obdržel Rothko několik prestižních zakázek. Jeho pozdní dílo, vytvořené pod melancholickým světlem zatemnělého ateliéru, které považoval za dokonalé pro svůj záměr, se stává podstatně temnějším. Navzdory mezinárodnímu úspěchu a přízni kritiků končil Rothkův život emocionálním rozkladem, jenž vyvrcholil sebevraždou dne 25. února 1970. Cílem této bakalářské práce je definovat a analyzovat Rothkovo klasické dílo. Autorka se v práci komplexně zaměří na tvůrčí vývoj Rothkovy tvorby až k jeho klasickému zobrazení, které mu přineslo světové renomé. Také se pokusí objasnit inspirační zdroje, tematicky postihnout základní motivy Rothkovy tvorby a zasadit jeho dílo do dobového kontextu. Hlavní metodou práce je komparace materiálů zabývajících se vývojem Rothkova díla a jeho analýza. Autorčiným cílem je shromáždění obecných poznatků, informací podstatných pro dané téma a jejich následné shrnutí v závěrech z toho vyplývajících. Z metody zpracování vychází i vlastní členění práce. První kapitola pojednává o podstatných životních milnících 5 v umělcově životě. Druhá kapitola představuje americkou uměleckou scénu rozvíjející se během složité meziválečné situace v první polovině 20. století. Autorka se zde pokouší objasnit prolínání sociální sféry s uměleckou sférou a především představit umělecký směr, díky kterému se Spojené státy poprvé staly vůdčí silou v umění. Třetí kapitola se zabývá Rothkovými prvními uměleckými cestami, které nakonec vedly k nalezení jeho charakteristického zobrazení. Při této příležitosti autorka poukazuje na nejdůležitější prvky, které ho ovlivnily. Čtvrtá a zásadní kapitola pojednává o Rothkově klasickém díle se zaměřením na formální analýzu těchto maleb. Autorka se pokusí vysvětlit jejich působení na vnímatele a hodlá čtenáře seznámit se s interpretací vycházející z autorského kontextu a jeho intencí. V této kapitole budou představeny i Rothkovy důležité zakázky a zaznamenán jeho posun k pozdnímu dílu. Závěrečná kapitola sumarizuje Rothkův odkaz. Přílohy obsahují seznam zastoupení Rothkových děl ve veřejných sbírkách. Součástí práce je také výběrový obrazový materiál podstatných maleb, či děl charakterizujících styl umělce v určitých tvůrčích obdobích, kterými autorka doplňuje text. Prameny a literatura pro dané téma, ačkoliv jsou velmi rozsáhlé, v českém jazyce existují pouze výjimečně. Na českém trhu dosud nevyšla žádná monografie věnující se tomuto fenomenálnímu umělci. I proto se pro autorku stalo zpracování tohoto tématu určitou výzvou. Jako primární prameny sloužily monografie od Bonnie Clearwaterové (The Rothko Book ) a Jacoba Baal-Teshuvy (Rothko ). Dále kniha od uznávaného historika umění Johna Goldinga ( Cesty k abstraktnímu umění ) a publikace od Barbary Hessové ( Abstraktní expresionismus ). Doplňující informace poskytla sekundární literatura, články na internetu a umělecké webové stránky. K těmto zdrojům přistupovala autorka kriticky a používala pouze několikrát ověřené informace. Faktem zůstává, že v českém prostředí chybí obsáhlá a komplexní literatura, proto má tato práce přispět k rozšíření díla Marka Rothka do českého povědomí. 6 3. Základní životopisné údaje Mark Rothko, rozený jako Marcus Rothkowitz, se narodil židovské rodině v Dvinsku, v Rusku, dne 26. září 1903. Byla to velmi nejistá doba naplněná perzekucí židů. „Rothko´s early childhood was plaqued with fear, as he witnessed the occasional violence brought down upon Jews by Cossacks attempting to stifle revolutionary uprising.“ 1 Proto se jeho otec, povoláním lékárník, rozhodl pro emigraci do Spojených států, aby zajistil své rodině bezpečí a lepší budoucnost. Odjel připravit zázemí a zbytek rodiny ho následoval později. Přijeli za ním dne 17. srpna 1913, jejich první cesta vedla k příbuzným do New Havenu, poté pokračovali do Portlandu v Oregonu. Rodina doplula do New Yorku brzy po kontroverzní výstavě „Armory Show“ konané v roce 1913. Bylo ale nepravděpodobné, že by si Rothkovi všimli tohoto kulturního zlomu. Úmrtím Rothova otce v roce 1914 se rodina dostala do tíživé finanční situace, a proto nebyla nakloněna nejisté umělecké kariéře, která lákala nejmladšího syna. Během studií na Lincoln High School prokázal Rothko nebývalý zájem o literaturu, sociologii a filozofii. Hovořil rusky, hebrejsky a jidiš. Na škole: „He picked up his fourth language, English, and became an active member of the Jewish community center, where he proved adept at political discussions.“ 2 Také: „He was very interested in music, an enthusiasm that lasted for many years. He learned to play the mandolin and piano by ear.“ 3 Rothkův intelekt a akademické úspěchy mu zajistily stipendium na prestižní Yale University v New Havenu. V letech 19211923 Rothko studoval s vidinou životní kariéry právníka nebo inženýra. Nenavštěvoval umělecké kurzy, ale pokračoval v soukromém malování a skicování. Avšak Rothko byl na Yale vystaven antisemitistickým poznámkám a mezi spolužáky, většinou bohatými křesťany, se necítil dobře. Nakonec přišel o stipendium kvůli činnosti v undergroundových novinách Yale Saturday Evening Post , ve kterých s kolegy anonymně kritizovali nerovné sociální poměry ve škole. Vydržel na škole ještě rok díky přivýdělku a stravování u příbuzných. Přesto ztratil o studium zájem a navzdory rodinným očekáváním opustil Yale bez promoce v roce 1923. Při hledání svého životního cíle se Rothko zapsal do uměleckých kurzů na Art Students League (dále ASL) v New Yorku, např. do kurzu kresby lidské figury u George Bridgemana, 1 Wikipedia.org . 25. února 2008 ‹http://en.wikipedia.org/wiki/Mark_Rothko›. 2 Ibid. 3 BAAL-TESHUVA, J . Rothko . Köln: Taschen, 2003, str. 23. 7 a zkoušel se uchytit jako herec v divadle. Také navštěvoval kurzy pořádané malou uměleckou školou New York School of Design. Definující moment na cestě stát se malířem přišel v říjnu roku 1925, kdy se Rothko zapsal do kurzu zátiší, který vedl Max Weber v ASL. Weberův obdiv k Cézannovi ovlivnil následnou Rothkovu tvorbu. Rothko v New Yorku hojně navštěvoval muzea a galerie. „He saw the works of Georges Rouault, whom his teacher greatly admired, and those of the German Expressionists, as well as Paul Klee. He filled his sketchbooks with landscapes, interiers, still-lifes and other senes.“ 4 V roce 1929 byl Rothko osloven Jewish Center Academy v Brooklynu, aby vyučoval mladé studenty malbě. Na výuce zde se aktivně podílel 23 let. Důležitý byl rok 1932, kdy se Rothko oženil s Edith Sacharovou, návrhářkou bižuterie, a zároveň potkal své celoživotní přátele Adolpha Gottlieba a Miltona Averyho. „Rothko, Gottlieb, Newman, Solman, Graham and their mentor Avery, spent considerable time together, vacationing at Lake George and Gloucester, Massachusetts, spending their days painting and their evenings discussing art.“ 5 O rok později proběhla Rothkova první samostatná výstava v Portland Museum of Art v Oregonu, kterou rozšířil o práce svých studentů, protože