PROCES

2012

Rozbor udržitelného rozvoje území pro

správní obvod obce s rozšířenou

působností Teplice – 2012

Část A – Podklady pro RURÚ

Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 27. 8. 2012 Tuto studii zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, spol. s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava IČ: 28576217, Tel.:+420 595 136 023, http://rozvoj-obce.cz/, e-mail: [email protected].

Autorský kolektiv:  Andrea Hrušková – tvorba koncepce studie a koordinace týmu  Ing. Lubor Hruška, Ph.D. – odborný garant, tvorba metodiky  Ing. Hana Doleželová – metodické vedení realizačního týmu  Ing. Ivana Foldynová – městské inženýrství a urbanismus, problémy k řešení v ÚPD  Ing. arch. František Pospíšil – autorizovaný architekt, problémy k řešení v ÚPD  Nika Chadzipanajotidisová – organizace průzkumů a sběr dat

Ekonomický pilíř  Ing. Hana Doleželová – garant  Bc. Radka Matoláková

Sociodemografický pilíř  Ing. Kamila Frenová – garant  Mgr. Martina Baranová

Environmentální pilíř  Ing. Lukáš Tejzr – garant, technická infrastruktura  Bc. Martin Matuszczyk

Dopravní infrastruktura  Ing. Vlastimil Starý - garant  Bc. David Kubáň

GIS, zpracování dat a výkresů  Ing. Radek Fujak – garant  Ing. Michal Samiec  Bc. Jan Vyhlídal – vyváženost pilířů

Na spolupráci se podíleli pracovníci Magistrátu města Teplice  Jaroslava Czermáková – referent územního plánování  Ing. Libor Perner – odborný pracovník IT

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obsah Úvod ...... 4 1 Popis území a širší vztahy ...... 6 1.1 Základní charakteristika území ...... 6 2 Environmentální pilíř ...... 8 2.1 Horninové prostředí a geologie ...... 8 2.2 Vodní režim ...... 12 2.3 Hygiena životního prostředí ...... 15 2.4 Ochrana přírody a krajiny ...... 19 2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ...... 24 3 Sociální pilíř ...... 29 3.1 Technická infrastruktura ...... 29 3.2 Dopravní infrastruktura ...... 35 3.3 Sociodemografické podmínky...... 43 3.4 Bydlení ...... 53 3.5 Rekreace ...... 58 4 Ekonomický pilíř ...... 62 4.1 Regionální ekonomika ...... 62 4.2 Daňová výtěžnost ...... 65 4.3 Trh práce ...... 67 5 Souhrn pilířů ...... 73 5.1 Environmentální pilíř ...... 73 5.2 Sociální pilíř ...... 75 5.3 Ekonomický pilíř ...... 77 6 Seznam zkratek ...... 79 7 Seznam zdrojů a použitá literatura ...... 81 8 Seznam příloh ...... 83 Příloha A: Environmentální pilíř ...... 83 Příloha B: Sociální pilíř ...... 83 Příloha C: Ekonomický pilíř ...... 84 9 Přílohy ...... 85 Příloha A: Environmentální pilíř ...... 85 Příloha B: Sociální pilíř ...... 92 Příloha C: Ekonomický pilíř ...... 111

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Úvod

V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Tato skutečnost vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Situace zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Mění se rozložení ekonomických aktivit v prostoru i jejich struktura. Na jedné straně vznikají nové periferie a sociálně vyloučené oblasti a na straně druhé se zvyšuje neregulovaná zástavba v procesu suburbanizace v okolí měst, která se vyznačuje vysokými nároky na zábor půdy a náklady na budování dopravní a technické infrastruktury. Doprovodným jevem je zde vznikající sociální separace. Působení a dopad vnějších faktorů působících na společnost zevně i uvnitř (hospodářská recese, hrozící rozpad eurozóny, masivní migrace obyvatel, příchod cizinců z rozvojových zemí atd.) na území nelze předvídat. Je ale možné identifikovat základní sociodemografické, ekonomické, environmentální procesy v území a zhodnotit možnosti jejich regulace nástroji prostorového plánování. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu a rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen RURÚ) je zpracováván a aktualizován na základě zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) a prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do tematických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální, sociodemografický a ekonomický. RURÚ není pouze naplněním povinnosti plynoucí z legislativy, ale také důležitým podkladem pro plánování rozvoje území. Umožňuje prosazovat principy udržitelného rozvoje do strategického plánování rozvoje měst/regionů, včetně komunitních plánů sociálních služeb. Vzhledem k zákonem stanovené periodicitě jeho aktualizací lze RURÚ využít jako východisko pro aktualizaci výše zmíněných strategických dokumentů měst/regionů. Zprůhledněním sociodemografického a hospodářského pilíře, které poskytnou podklad pro RURÚ a aktualizaci územně analytických podkladů (dále jen ÚAP), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace pomocí SWOT analýz (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), a tím i vytvoření reálné možnosti, resp. cesty k udržitelnému rozvoji daného území. Při hodnocení jednotlivých témat je využita tzv. Hruškova metoda, která je multikriteriální analýzou zohledňující podmíněnost v území a zároveň je doplněna o sociální rozměr. Metoda umožňuje kombinovat kvantitativní přístup založený na specifických indikátorech kalibrovaných na regionální úroveň s kvalitativním přístupem založeným na expertní znalosti. Metoda slouží k porovnání jednotlivých území obcí v rámci SO ORP a její efektivita spočívá mimo jiné ve schopnosti proměnit data o území ve znalost a poskytnout tak klíčové podklady pro management obcí a regionů. Výsledky pro jednotlivé obce jsou vizualizovány

- 4 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. prostřednictvím jednoduchých paprskovitých grafů (nazývaných Ameba či Drážďanská hvězda). Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Teplice obsahuje tři jednotlivě navazující části. Část A – Podklady pro RURÚ, které zahrnují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území v jednotlivých tématech: environmentální – horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, sociální – technická a dopravní infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení a rekreace, ekonomický – regionální ekonomika, trh práce a daňová výtěžnost. Na část A navazuje část B – RURÚ, která vyhodnocuje udržitelný rozvoj území SWOT analýzou, určuje problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích a vyváženost pilířů v celém SO ORP Teplice. Poslední část C – vyhodnocení obcí se zabývá definováním silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb jednotlivých obcí v rámci území SO ORP Teplice.

- 5 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

1 Popis území

1.1 Základní charakteristika území SO ORP Teplice představuje jeden z 16 SO ORP Ústeckého kraje. Řešené území se rozprostírá ve středu severní hranice kraje v okrese Teplice. SO ORP Teplice patří svojí rozlohou 34 564,7 ha k průměrným SO ORP Ústeckého kraje. Je tvořen 26 obcemi, z toho má 6 status města, jedná se o Dubí, Duchcov, Hrob, Košťany, Krupka a Teplice. Nejrozsáhlejší obcí je Krupka zabírající téměř 4 693,6 ha, která se rozkládá na severovýchodní části tohoto území. Jedná se o příhraniční oblast sousedící s Německem. Mapa 1.1.1: Správní obvod SO ORP Teplice

Z geomorfologického hlediska prochází danou oblastí České středohoří. Krajina je poseta velkým množstvím přírodních i umělých vodních nádrží. Hlavním tokem území je řeka Bílina.

- 6 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka 1.1.1: Výměra obcí SO ORP Teplice Obec Rozloha [ha] Podíl rozlohy obce na celkové rozloze [%] Bořislav 752,1 2,2 Bystřany 848,1 2,5 Bžany 1 117,0 3,2 Dubí 3 390,7 9,8 Duchcov 1 539,6 4,5 Háj u Duchcova 742,9 2,1 Hrob 1 110,0 3,2 Jeníkov 772,5 2,2 Kladruby 287,7 0,8 Kostomlaty pod Milešovkou 1 115,4 3,2 Košťany 2 433,2 7,0 Krupka 4 693,6 13,6 Lahošť 303,5 0,9 Mikulov 318,5 0,9 Modlany 1 007,1 2,9 Moldava 3 245,1 9,4 Novosedlice 144,6 0,4 Osek 4 244,4 12,3 Proboštov 374,2 1,1 Rtyně nad Bílinou 879,9 2,5 Srbice 215,1 0,6 Teplice 2 370,5 6,9 Újezdeček 177,7 0,5 Zabrušany 922,4 2,7 Žalany 986,4 2,9 Žim 572,3 1,7 Celkem SO ORP Teplice 34 564,7 100,0 Zdroj: Datový model ÚAP 2012

- 7 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

2 Environmentální pilíř

2.1 Horninové prostředí a geologie Oblast SO ORP Teplice spadá geologicky do Krušnohorské oblasti, která zahrnuje geograficky region Krušných hor a přilehlých oblastí. Vůči jednotce středočeské je na jihovýchodě omezena podkrušnohorským zlomem. Na severovýchodě je od oblasti lugické oddělena rovněž tektonicky, tzv. středosaským nasunutím. Na severo a jihozápad přechází krušnohorská oblast do Německa. Krušnohorská oblast má složitou geologickou stavbu a dělí se na řadu dílčích jednotek. Horniny zastoupené v této oblasti jsou velmi pestré. V centru oblasti (samotné Krušné hory) převládají silně metamorfované horniny. Převážně různé typy rul a migmatitů. V okrajových jednotkách se nacházejí i horniny slaběji metamorfované, jako jsou svory či fylity. Krystalinické jednotky krušnohorské oblasti prostupují také tělesa magmatických hornin, k nimž patří teplický paleoryolitový komplex. Ten vystupuje mezi Teplicemi, Krupkou a Cínovcem. Jde o složitý komplex výlevných a žilných hornin, kombinovaných i s vulkanoklastickými horninami ryolitového složení. Teplický křemenný porfyr byl odedávna používán v Teplicích a okolí jako vhodný stavební kámen. Typická je pro něho porfyrická textura a nejčastěji nezaměnitelná hnědo-červená barva.

Těžba nerostných surovin Území SO ORP Teplice je relativně bohaté na nerostné suroviny. Na jeho území se nachází především ložiska hnědého uhlí. Ve velké míře jsou taktéž zastoupeny stavební suroviny jako stavební kámen a cihlářský materiál. Dále se zde vyskytuje oxihumolit jako výchozí surovina pro výrobu barev a nábytkářského mořidla, cín, litinová ruda, fluorit a křemenné suroviny. Na území SO ORP Teplice byly vymezeny dobývací prostory, jejich výměry v rámci obcí SO ORP znázorňuje následující tabulka. Nejvíce je těžbou postižena obec Duchcov, kde jsou dobývací prostory vymezeny téměř až na 65 % území. Tabulka 2.1.1: Dobývací prostory v SO ORP Teplice (A057) Obec Výměra obce (ha) A057 (ha) A057 (%) Duchcov 1 539,6 998,0 64,8 Háj u Duchcova 742,9 3,3 0,4 Lahošť 303,5 9,0 3,0 Osek 4 244,4 1 186,7 28,0 Zabrušany 922,4 20,7 2,2 SO ORP celkem 34 564,7 2 217,6 6,4 Zdroj: Datový model ÚAP 2012 Ve sledovaném území byla vymezena bohatá chráněná ložisková území, jež uvádí následující tabulka. Jedná se především ložiska hnědého uhlí, cín-wolframových, litiových rud ad. Výměra chráněných ložiskového území v SO ORP Teplice je 5 177,5 ha a zaujímá 15 % celkové výměry území.

- 8 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka 2.1.2: Chráněná ložisková území v SO ORP Teplice (A058) Obec Výměra obce (ha) A058 (ha) A058 (%) Surovina Bystřany 848,1 0,9 0,1 Stavební kámen Bžany 1117,0 27,5 2,5 Uhlí hnědé Cín-wolframová ruda, Litiová Dubí 3390,7 221,8 6,5 ruda, Wolframová ruda Dubí 3390,7 433,9 12,8 Uhlí hnědé Duchcov 1539,6 252,8 16,4 Uhlí hnědé Duchcov 1539,6 169,6 11,0 Uhlí hnědé Duchcov 1539,6 321,1 20,9 Uhlí hnědé Duchcov 1539,6 0,1 0,0 Uhlí hnědé Duchcov 1539,6 0,1 0,0 Uhlí hnědé Háj u Duchcova 742,9 385,9 51,9 Uhlí hnědé Háj u Duchcova 742,9 59,2 8,0 Uhlí hnědé Hrob 1110,0 47,6 4,3 Uhlí hnědé Hrob 1110,0 178,1 16,0 Uhlí hnědé Hrob 1110,0 9,9 0,9 Křemenné suroviny Jeníkov 772,5 7,8 1,0 Uhlí hnědé Jeníkov 772,5 69,3 9,0 Uhlí hnědé Jeníkov 772,5 281,1 36,4 Uhlí hnědé Jeníkov 772,5 38,1 4,9 Kladruby 287,7 0,3 0,1 Uhlí hnědé Kostomlaty pod Milešovkou 1115,4 28,0 2,5 Uhlí hnědé Cín-wolframová ruda, Litiová Košťany 2433,2 47,8 2,0 ruda, Wolframová ruda Košťany 2433,2 35,0 1,4 Křemenné suroviny Krupka 4693,6 753,7 16,1 Uhlí hnědé Krupka 4693,6 97,8 2,1 Uhlí hnědé Krupka 4693,6 2,5 0,1 Fluorit-barytová surovina Krupka 4693,6 17,0 0,4 Uhlí hnědé Krupka 4693,6 204,5 4,4 Cín-wolframová ruda Krupka 4693,6 65,0 1,4 Fluorit-barytová surovina Krupka 4693,6 65,0 1,4 Cín-wolframová ruda Lahošť 303,5 7,1 2,3 Modlany 1007,1 131,6 13,1 Uhlí hnědé Modlany 1007,1 78,9 7,8 Uhlí hnědé Moldava 3245,1 125,2 3,9 Fluorit-barytová surovina Novosedlice 144,6 43,4 30,0 Uhlí hnědé Osek 4244,4 62,5 1,5 Uhlí hnědé Osek 4244,4 239,0 5,6 Uhlí hnědé Proboštov 374,2 0,4 0,1 Uhlí hnědé Proboštov 374,2 203,5 54,4 Uhlí hnědé Rtyně nad Bílinou 879,9 9,4 1,1 Stavební kámen Srbice 215,1 100,3 46,6 Uhlí hnědé Teplice 2370,5 145,8 6,1 Uhlí hnědé

- 9 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obec Výměra obce (ha) A058 (ha) A058 (%) Surovina Teplice 2370,5 69,0 2,9 Uhlí hnědé Teplice 2370,5 1,4 0,1 Stavební kámen Zabrušany 922,4 138,5 15,0 Stavební kámen SO ORP celkem 34 564,7 5 177,5 15,0 Zdroj: Datový model ÚAP 2012 Vymezení ložisek nerostných surovin včetně jejich typů a stavu těžby je zakresleno v následující mapě. Na správním území ORP Teplice v současnosti probíhá povrchová těžba pouze v několika lokalitách, území je však výrazně postiženou těžbou dřívější.

Mapa 2.1.1: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Teplice

Podrobný přehled ložisek nerostných surovin – těžených i netěžených, velikost ploch jednotlivých ložisek a jejich podíl na výměře obcí kde se nalézají, udává tabulka A 1 v příloze.

- 10 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Sesuvná a poddolovaná území Poddolované a sesuvné oblasti představují významné limity využití území. SO ORP Teplice je důlní činností výrazně poznamenáno. Poddolované území zaujímají plochu 8 437,4 ha, což představuje 24,4 % celkové výměry. Podrobný přehled poddolování v jednotlivých obcích je uveden v tabulce A 2 v příloze. V SO ORP Teplice je taktéž situováno 19 bodových poddolovaných území, jejich přehled lze nalézt v tabulce A 3 v příloze. Nachází se zde taktéž řada sesuvných území, což je z hlediska územního plánování velmi negativní jev. Celkem představují rozlohu 334,7 ha, tedy 1 % celkové výměry území. Podrobný přehled sesuvných území v jednotlivých obcích je uveden v tabulce A 4 v příloze. Lokalizaci poddolovaných, sesuvných území a starých důlních děl znázorňuje následující mapa.

Mapa 2.1.2: Poddolovaná a sesuvná území v SO ORP Teplice

- 11 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Celkový počet 72 starých důlních děl je dalším limitujícím faktorem. Nejvíce z tohoto počtu je lokalizovaných v obci Krupka. Podrobný výpis je uveden v následující tabulce. Dle dat ÚAP se v území nevyskytují žádné haldy a odvaly. Tabulka 2.1.3: Stará důlní díla (A063) Obec Počet Dubí 13 Krupka 43 Moldava 15 Osek 1 SO ORP celkem 72 Zdroj: Datový model ÚAP 2012

2.2 Vodní režim Území SO ORP Teplice spadá do povodí Ohře a Dolního Labe. Z hydrogeologického mapování vyplývá, že kolem 35 % plochy oblasti povodí Ohře a dolního Labe pokrývají horniny nepropustné, nebo velmi slabě propustné. Jedná se o část krystalinika českého masívu a poměrně rozsáhlé oblasti pokryté tercierními jíly a kvarterními hlínami a sprašemi, které se vyskytují na vnějších stranách kvarterních teras vytvořených písky a štěrky. Horniny slabě propustné pokrývají kolem 29 % plochy oblasti povodí Ohře a dolního Labe. Jde hlavně o granitoidy, které tvoří část krystalinika a některé další struktury menšího rozsahu a různého geologického stáří. Zbývající část oblasti (cca 36 % území) má v průměru dobrou až velmi dobrou propustnost geologického podloží.

Vodní zdroje podzemní a povrchové vody Ochrana jakosti vod je založena na omezování přístupu znečišťujících látek ze zdrojů znečištění do vod a jejich prostředí a na ochraně zdrojů vod cestou prevence. Mezi hlavní zdroje znečištění patří i plošné znečištění vod zemědělskou činností. Na území SO ORP Teplice nebyla vymezena žádná zranitelná oblast. Výskyt ploch vodních zdrojů včetně ochranných pásem (jev A044) a jejich podíl na území jednotlivých obcí v rámci SO ORP Teplice uvádí následující tabulka. Z hlediska výskytu vodních zdrojů je na tom nejlépe město Osek, kde vodní zdroje včetně ochranných pásem zaujímají cca 47,4 % území. Tabulka 2.2.1: Ochranná pásma vodních zdrojů (A044) Obec Výměra obce (ha) A044 (ha) A044 (%) Bořislav 752,1 3,0 0,4 Bystřany 848,1 6,7 0,8 Bžany 1 117,0 1,0 0,1 Dubí 3 390,7 96,3 2,8 Hrob 1 110,0 29,6 2,7 Háj u Duchcova 742,9 18,7 2,5 Jeníkov 772,5 2,0 0,3 Kostomlaty pod 1 115,4 200,7 18,0 Milešovkou Košťany 2 433,2 17,7 0,7 Krupka 4 693,6 273,5 5,8 Mikulov 318,5 3,7 1,2

- 12 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obec Výměra obce (ha) A044 (ha) A044 (%) Modlany 1 007,1 1,1 0,1 Moldava 3 245,1 801,1 24,7 Osek 4 244,4 2 012,4 47,4 Proboštov 374,2 2,7 0,7 Teplice 2 370,5 0,2 0,0 Žalany 986,4 57,5 5,8 SO ORP celkem 34 564,7 3 528,0 10,2 Zdroj: Datový model ÚAP 2012 Na sledovaném území se nachází řada převážně menších vodních ploch a jedna vodní nádrž o celkové rozloze cca 131,1 ha, což představuje zhruba 0,3 % území. Jejich výskyt a podíl na území jednotlivých obcí uvádí tabulka A5 a A6 v příloze. Největší vodní plochou je zbytková jáma dolu Barbora o velikosti cca 63,1 ha.

Sledované území je protkáno sítí převážně drobných vodních toků. Jejich celková délka činí 636,4 km. Výskyt výše popisovaných hydrologických jevů znázorňuje následující mapa. Mapa 2.2.1: Vodní režim na území SO ORP Teplice

- 13 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Záplavová území Vzhledem ke způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, dochází V SO ORP Teplice opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit. Na území SO ORP Teplice byla vymezena záplavová území na katastrálním území 21 obcí z celkového počtu 26 v celkové rozloze 993,9 ha, což představuje cca 2,9 % celkové výměry území. Výměry záplavových území jednotlivých periodicit obsahuje následující tabulka. Rozpis záplavových území dle jednotlivých obcí udává tabulka A7 v příloze. Nejhorší situace je v obci Srbice, kde zaplaví voda s periodicitou 100 let až 31,2 % území. Tabulka 2.2.2: Záplavová území v SO ORP Teplice Výměra (ha) Q100 (ha) Q100 (%) Q20 (ha) Q20 (%) Q5 (ha) Q5 (%)

SO ORP celkem 34 564,7 993,9 2,9 553,1 1,6 351,6 1,0 Zdroj: Datový model ÚAP 2012 Pozn.: Q100 – stoletá voda, Q20 – dvacetiletá voda, Q5 – pětiletá voda Periodicita povodně 5, 20 a 100 let znamená výskyt povodně, který je dosažen nebo překročen průměrně jedenkrát za 5, 20 a 100 let. Výskyt záplavových území s periodicitou 100 let na sledovaném území znázorňuje následující mapa. Mapa 2.2.2: Záplavové území s periodicitou 100 let

- 14 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

V zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územních plánů vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Rozsahy ploch aktivní zóny záplavového území v obcích SO ORP Teplice jsou uvedeny v tabulce A 8 v příloze. Sumace tohoto jevu pro celé území je zpracována v následující tabulce. Tabulka 2.2.3: Aktivní zóna záplavového území v SO ORP Teplice (QAZ) Výměra obce (ha) QAZ (ha) QAZ (%)

SO ORP celkem 34 564,7 516,2 1,5 Zdroj: ÚAP 2012 Pozn.: QAZ – aktivní zóna záplavového území

Stávající objekty protipovodňové ochrany uvádí následující tabulka. Jedná se pouze o jednoduché ochranné hráze v obci Zabrušany. Tabulka 2.2.4: Objekty/zařízení protipovodňové ochrany Obec Typ Popis Délka (m) Zabrušany Ochranná hráz Bouřlivec - nádrž Všechlapy 128,1 Zabrušany Ochranná hráz 128,1 Zdroj: ÚAP 2012

2.3 Hygiena životního prostředí Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí.

Kvalita ovzduší Znečištění ovzduší je vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: významné stacionární (bodové) zdroje, doprava, plošné zdroje (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Při hodnocení kvality ovzduší se nelze vyhnout prostorovým diskrepancím (nerovnoměrnostem) emisních a imisních charakteristik tzn., účinky látek znečišťujících

- 15 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ovzduší, emitovaných v určité oblasti, se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (kraj, SO ORP, obec), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedená na území v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (především v případě velkých a zvláště velkých emisních zdrojů). K nadměrnému znečištění ovzduší dochází rovněž v důsledku rostoucí intenzity dopravy na páteřních komunikacích, ale i silnicích II. třídy zejména v případě, že komunikace prochází zastavěným územím. Obecný nástin kvality ovzduší v SO ORP Teplice znázorňuje následující mapa.

Mapa 2.3.1: Kvalita ovzduší v SO ORP Teplice

- 16 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Stejně jako u většiny území České republiky, tak i v SO ORP Teplice dochází téměř v celé oblasti k překračování imisního limitu pro 5-leté průměry expozičního indexu AOT40 škodliviny O3. Významným problémem na velké části území je výskyt polétavého prachu PM10. Překročení této škodliviny nebylo indikováno pouze na území obce Mikulov. Mezi další škodliviny vyskytující se v SO ORP patří benzo(a)pyren, oxidy dusíku a oxid siřičitý. Podrobný přehled indikovaných škodlivin pro jednotlivé obce je uveden v tabulce A 9 v příloze.

Staré zátěže a kontaminované plochy Málo příznivý je taktéž výskyt starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na území 17 obcí se nachází celkem 51 starých skládek. Nejhůře je na tom obec Žim, na jejímž území bylo lokalizováno celkem 11 takových skládek. Podrobný výpis je uveden v následující tabulce. Tabulka 2.3.1: Staré zátěže území a kontaminované plochy (A064) Obec A064 počet Obec A064 počet Obec A064 počet Bystřany 2 Košťany 2 Teplice 8 Bžany 1 Krupka 6 Zabrušany 1 Dubí 2 Lahošť 3 Újezdeček 1 Duchcov 4 Modlany 1 Žalany 1 Hrob 3 Proboštov 3 Žim 11 Kladruby 1 Rtyně nad Bílinou 1 SO ORP Celkem 51 Zdroj: ÚAP 2012 Plochy znehodnoceného území k obnově nebo opětovnému využití (brownfields) na území SO ORP Teplice zabírají cca 11,6 ha, což představuje pouhých 0,03 % území. Tabulka 2.3.2: Brownfields v SO ORP Teplice (A004) Obec Výměra obce (ha) Popis A004 (ha) A004 (%) Bystřany 848,1 továrna - výroba 1,3 0,2 Duchcov 1 539,6 areál bývalého skladiště cihel 2,6 0,2 Bystřany 848,1 bývalá továrna ETZ Bystřany 7,7 0,9 SO ORP celkem 34 564,7 11,6 0,03 Zdroj: ÚAP 2012 Na daném území se rovněž vyskytuje 72 starých důlních děl, z toho 43 na území obce Krupka. Jejich podrobný výpis je uveden v tabulce 2.1.3.

Ostatní negativní faktory v území

Dalším faktorem, který může negativně ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití. V následující tabulce jsou vypsány skládky lokalizované dle dat ÚAP v SO ORP Teplice. Spalovny a uložiště nebezpečných látek se v daném území nevyskytují.

- 17 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka 2.3.3: Skládky v SO ORP Teplice (A064) Výměra Výměra Obec Název Skupina Podíl (%) obce (ha) (ha) Marius Pedersen a.s., skládka Ostatní Modlany 1 007,1 10,1 1,0 Modlany odpad Marius Pedersen a.s., skládka Ostatní Srbice 215,1 10,9 5,1 Modlany odpad SO ORP celkem 34 564,7 21,0 0,1 Zdroj: ÚAP 2012 Lokalizaci vybraných jevů z oblasti hygieny životního prostředí zprostředkovává následující mapa. Stará důlní díla se nachází hlavně v obcích Krupka, Dubí a Moldava. Staré zátěže území a kontaminované plochy se naopak nacházejí ve více urbanizovaných oblastech. Mapa 2.3.2: Hygiena životního prostředí

- 18 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

2.4 Ochrana přírody a krajiny Území SO ORP Teplice se řadí k oblastem dlouhodobě ovlivňovaným lidskou činností. Přesto se zde nachází několik lokalit, jež jsou významné pro ekologickou stabilitu území a často i specifické a ojedinělé. Jejich zachování proto patří mezi priority územního plánování a je zajišťováno různými formami ochrany.

Mapa 2.4.1: Hranice bioregionů v SO ORP Teplice

Zvlášť chráněná území a přírodní památky

Zvlášť chráněná území zahrnují velkoplošná zvláště chráněná území, kam patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) náleží národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Škálu zvlášť chráněných území rozšiřuje soustava NATURA 2000. Je to soustava chráněných území na území států EU, tvořená ptačími oblastmi (PO) a evropsky významnými lokalitami (EVL).

- 19 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Na území SO ORP Teplice se nachází řada velkoplošných zvlášť chráněných lokalit, jež zahrnují Chráněnou krajinnou oblast České Středohoří a oblasti soustavy NATURA 2000. Ty jsou vymezeny na následující mapě a jejich výpis v rámci obcí je uveden v příloze v tabulce A 10, A 11 a A 12. Dále je v mapě zobrazen přírodní park Východní Krušné hory jako obecně chráněné území.

Mapa 2.4.2: Chráněné oblasti v SO ORP Teplice pro rok 2012

Zároveň se v území vyskytují maloplošné zvláště chráněné území zahrnující přírodní památky a přírodní rezervace. Jejich lokalizace je zprostředkována následující mapou. Výpis a rozlohy v rámci jednotlivých obcí uvádí tabulka A 13 v příloze.

- 20 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Mapa 2.4.3: Maloplošná zvláště chráněná území v SO ORP Teplice

Obecně chráněná území přírody a krajiny – ÚSES V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability, jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. Na území SO ORP Teplice jsou v rámci ZÚR Ústeckého kraje vymezeny nadregionální biokoridory (NBK) a biocentra (NBC) a regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC), přírodní parky (PP), lokality s výskytem chráněných rostlin a živočichů. Rozloha ÚSES na území SO ORP činí cca 6 694,0 ha, což představuje 19,4 % celkové plochy. Podrobný výpis rozlohy ÚSES v rámci jednotlivých obcí uvádí následující tabulka. Tabulka 2.4.1: Územní systém ekologické stability (A021) Obec Výměra obce (ha) A021 (ha) A021 (%) Bořislav 752,1 30,6 4,1 Bystřany 848,1 3,0 0,3 Bžany 1 117,0 295,2 26,4

- 21 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obec Výměra obce (ha) A021 (ha) A021 (%) Dubí 3 390,7 825,9 24,4 Duchcov 1 539,6 195,4 12,7 Hrob 1 110,0 566,4 51,0 Háj u Duchcova 742,9 336,1 45,2 Jeníkov 772,5 59,7 7,7 Kostomlaty pod Milešovkou 1 115,4 189,0 16,9 Košťany 2 433,2 482,3 19,8 Krupka 4 693,6 1 307,0 27,8 Lahošť 303,5 18,2 6,0 Mikulov 318,5 12,9 4,1 Modlany 1 007,1 63,7 6,3 Moldava 3 245,1 439,8 13,6 Osek 4 244,4 1 159,8 27,3 Proboštov 374,2 54,6 14,6 Rtyně nad Bílinou 879,9 272,5 31,0 Zabrušany 922,4 119,5 13,0 Žalany 986,4 235,8 23,9 Žim 572,3 26,6 4,6 SO ORP celkem 34 564,7 6 694,0 19,4 Zdroj: ÚAP 2012 Ochrana památek na území SO ORP Teplice zahrnuje především nemovitou národní kulturní památku – Klášter Cisterciáků v obci Osek. Mezi nemovité kulturní památky se dále řadí celkem 47 objektů. Výpis dle jednotlivých obcí uvádí tabulky A 14 a A 15 v příloze. Důležitou součástí soustavy ochrany přírody jsou vymezená ochranná pásma vodních zdrojů a stávajících zranitelných území, jež významně přispívají k zachování a ochraně ekosystémů v daném území a omezování negativních vlivů na vodní zdroje povrchových a podzemních vod. Tato problematika je řešena v kapitole 2.2. Ochrana ze zákona se rovněž vztahuje ke krajině, k lesním porostům a zemědělskému půdnímu fondu.

Koeficient ekologické stability Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch (metodika používaná ČSÚ). Vývoj hodnot KES pro roky 2008 – 2012 je uveden v následující tabulce. Tabulka 2.4.2: Koeficient ekologické stability pro SO ORP Teplice KES KES Obec Obec 2008 2010 2012 2008 2010 2012 Bořislav 1,7 1,7 1,7 Modlany 0,3 0,3 0,3 Bystřany 0,4 0,4 0,4 Moldava 5,5 5,5 9,6 Bžany 0,6 0,6 0,6 Novosedlice 0,3 0,3 0,3 Dubí 4,7 4,7 4,8 Osek 3,0 3,0 3,8 Duchcov 0,2 0,2 0,2 Proboštov 1,6 1,6 1,6 Háj u Duchcova 1,8 1,8 1,8 Rtyně nad Bílinou 0,9 0,9 0,9 Hrob 3,4 3,4 3,5 Srbice 0,5 0,5 0,5 Jeníkov 0,7 0,7 0,7 Teplice 0,4 0,4 0,4 Kladruby 0,2 0,2 0,2 Újezdeček 0,6 0,6 0,6 Kostomlaty pod Milešovkou 2,2 2,2 2,2 Zabrušany 0,3 0,4 0,4

- 22 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

KES KES Obec Obec 2008 2010 2012 2008 2010 2012 Košťany 10,3 10,3 10,6 Žalany 1,5 1,4 1,4 Krupka 3,2 3,2 3,2 Žim 1,1 1,1 1,1 Lahošť 0,2 0,2 0,2 Mikulov 4,9 4,9 6,3 SO ORP Teplice 1,9 1,9 2,2 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: Koeficient ekologické stability byl dále využit pro hodnocení ekologické stability. KES-Koeficient ekologické stability Při hodnocení byla uplatněna následující kritéria. Hodnota KES: do 0,5 -2 0,5 - 1,0 -1 1 – 1,2 0 do 2,0 1 nad 2,0 2 Nejlepší situace je v obcích Dubí, Hrob, Košťany, Krupka, Mikulov, Moldava a Osek, kde je krajina přírodní a přírodě blízká s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem. Výrazný nárůst hodnoty KES lze pozorovat v obci Moldava. Celkový průměr SO ORP činí 2,2 bodu, což znamená vcelku vyváženou krajinu, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Vyskytují se zde však i obce, kde je území nadprůměrně využívané a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. Rozložení hodnot KES je znázorněno na následující mapě.

- 23 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Mapa 2.4.4: Koeficient ekologické stability v SO ORP Teplice

2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury.

Zemědělský půdní fond Na správním území ORP Teplice nepatří zemědělství k tradičním hospodářským odvětvím. Podíl orné půdy na celkové výměře území SO ORP a jeho vývoj však patří k významným charakteristikám. Rozloha orné půdy na území SO ORP Teplice poklesla v období 2010 až 2012 o 0,11 %. Pokles absolutní hodnoty rozlohy orné půdy v SO ORP činil 38 ha a nejvíce se na něm podílela obec Bžany, kde úbytek orné půdy činí za uvedené období cca 34,95 ha.

- 24 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka 2.5.1: Podíl orné půdy v SO ORP Teplice Podíl orné půdy z Orná půda (ha) Obec celkového území [%] 2010 2012 Rozdíl 2010 2012 Rozdíl Bořislav 198,7 197,5 -1,17 26,5 26,4 -0,15 Bystřany 393,7 403,3 9,60 46,2 47,3 1,13 Bžany 472,3 437,4 -34,95 42,4 39,2 -3,15 Dubí 88,9 79,7 -9,22 2,6 2,4 -0,27 Duchcov 73,3 84,8 11,49 4,8 5,5 0,75 Háj u Duchcova 178,9 178,4 -0,51 23,8 23,8 -0,07 Hrob 45,1 45,1 0,00 4,1 4,1 0,00 Jeníkov 195,5 195,5 0,00 25,3 25,3 0,00 Kladruby 193,5 193,5 -0,03 67,4 67,4 -0,01 Kostomlaty pod Milešovkou 211,9 211,9 0,00 19,0 19,0 0,00 Košťany 29,6 29,6 -0,01 1,2 1,2 0,00 Krupka 464,8 462,1 -2,78 10,0 9,9 -0,06 Lahošť 180,8 179,7 -1,12 59,7 59,4 -0,37 Mikulov 0,9 0,9 0,00 0,3 0,3 0,00 Modlany 546,6 546,5 -0,07 54,1 54,1 -0,01 Moldava 60,6 60,2 -0,38 1,9 1,9 -0,01 Novosedlice 15,4 15,4 0,00 10,8 10,8 0,00 Osek 105,8 105,7 -0,02 2,5 2,5 0,00 Proboštov 26,1 26,0 -0,12 7,0 7,0 -0,03 Rtyně nad Bílinou 245,8 245,8 0,01 28,0 28,0 0,00 Srbice 91,8 91,7 -0,13 43,1 43,0 -0,06 Teplice 489,3 489,0 -0,24 20,6 20,6 -0,01 Újezdeček 33,7 33,7 -0,01 19,0 19,0 -0,01 Zabrušany 414,2 414,2 0,03 44,8 44,8 0,00 Žalany 313,9 304,6 -9,33 31,8 30,8 -0,96 Žim 187,5 188,6 1,13 32,8 32,9 0,14 SO ORP Teplice 5 261,0 5 223,0 -38,00 15,2 15,1 -0,11 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku Pro zvýšení a udržení úrodnosti půdy je nutné zajistit odvodnění půd. Rozsah a lokalizaci odvodněných oblastí a staveb či zařízení určených k odvodnění vykresluje následující mapa.

- 25 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Mapa 2.5.1: Investice do zlepšení úrodnosti půd

Zastavěná půda Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Podíl plochy zastavěné půdy na celkové výměře SO ORP Teplice se v období 2010 - 2012 se snížil pouze nepatrně o 0,01 % a činí 2,4 % celkové výměry území. V absolutních hodnotách zastavěná plocha za sledované období klesla pouze o 3,0 ha na 845,0 ha k 1. 1. 2012.

- 26 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka 2.5.2: Podíl zastavěné půdy v SO ORP Teplice Podíl zastavěného území z Zastavěné území (ha) Obec celkové výměry [%] 2010 2012 Rozdíl 2010 2012 Rozdíl Bořislav 7,3 7,4 0,02 1,0 1,0 0,00 Bystřany 26,9 25,8 -1,08 3,2 3,0 -0,13 Bžany 15,9 16,1 0,17 1,4 1,4 0,01 Dubí 77,2 77,6 0,48 2,3 2,3 0,01 Duchcov 54,6 54,4 -0,22 3,5 3,5 -0,01 Háj u Duchcova 15,6 16,0 0,38 2,1 2,1 0,05 Hrob 20,9 21,0 0,08 1,9 1,9 0,01 Jeníkov 14,1 14,2 0,10 1,8 1,8 0,01 Kladruby 5,7 5,8 0,07 2,0 2,0 0,03 Kostomlaty pod Milešovkou 13,7 13,6 -0,06 1,2 1,2 -0,01 Košťany 23,8 24,3 0,55 1,0 1,0 0,02 Krupka 95,6 95,8 0,20 2,1 2,1 0,00 Lahošť 9,8 9,3 -0,54 3,3 3,1 -0,18 Mikulov 3,8 3,8 -0,03 1,2 1,2 -0,01 Modlany 14,8 14,9 0,13 1,5 1,5 0,01 Moldava 8,2 7,9 -0,31 0,3 0,2 -0,01 Novosedlice 22,3 18,8 -3,51 15,6 13,1 -2,45 Osek 33,6 33,4 -0,22 0,8 0,8 0,00 Proboštov 21,7 22,1 0,43 5,8 5,9 0,12 Rtyně nad Bílinou 17,5 17,6 0,10 2,0 2,0 0,01 Srbice 5,1 5,2 0,10 2,4 2,5 0,04 Teplice 291,3 291,1 -0,14 12,3 12,2 -0,01 Újezdeček 11,6 11,4 -0,27 6,6 6,4 -0,15 Zabrušany 18,1 20,0 1,91 2,0 2,2 0,21 Žalany 12,2 12,8 0,59 1,2 1,3 0,06 Žim 4,9 4,7 -0,19 0,9 0,8 -0,03 SO ORP Teplice 849,0 845,0 -4,00 2,5 2,4 -0,01 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku Největší absolutní i relativní přírůstek mezi lety 2010 a 2012 se vyskytnul na území obce Zabrušany, kde přibylo 1,91 ha nově zastavěné plochy, který znamená v poměru k celkové výměře plochy 0,21 %. Největší absolutní i relativní úbytek mezi lety 2010 a 2012 se pak vyskytnul na území obce Novosedlice, kde ubylo 3,51 ha zastavěné plochy, což znamená v poměru k celkové výměře plochy podíl 2,45 %.

Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUFL) Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. SO ORP Teplice je relativně velmi zalesněna. Lesy tvoří 43,7 % území. Lesnatost je nejvyšší v severní části území (obce Košťany, Osek, Dubí, Hrob, Moldava, Mikulov). Poměrně vysoké je i zalesnění v jižní části území (obec Kostomlaty pod Milešovkou, Žalany). Naproti tomu v centrální části se nalézají oblasti s velmi nízkou lesnatostí způsobující ekologickou nestabilitu území. Podrobný výpis podílu lesní půdy v rámci SO ORP uvádí následující tabulka.

- 27 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka 2.5.3:Podíl lesní půdy v SO ORP Teplice Podíl lesní půdy z Lesní půda (ha) Obec celkové výměry [%] 2010 2012 Rozdíl 2010 2012 Rozdíl Bořislav 273,8 275,9 2,07 36,5 36,8 0,29 Bystřany 35,7 35,7 0,00 4,2 4,2 0,00 Bžany 137,5 140,5 2,97 12,3 12,6 0,26 Dubí 2 303,9 2 277,0 -26,97 68,1 67,3 -0,80 Duchcov 70,4 104,3 33,82 4,6 6,8 2,20 Háj u Duchcova 316,9 319,0 2,15 42,2 42,5 0,29 Hrob 660,0 665,3 5,30 59,5 60,0 0,48 Jeníkov 85,4 85,4 0,00 11,0 11,0 0,00 Kladruby 31,0 31,0 0,00 10,8 10,8 0,00 Kostomlaty pod Milešovkou 545,5 545,5 0,03 48,9 48,9 0,00 Košťany 2 144,0 2 147,4 3,34 88,2 88,4 0,14 Krupka 1 981,3 1 989,4 8,15 42,5 42,7 0,17 Lahošť 25,4 25,4 0,00 8,4 8,4 0,00 Mikulov 215,0 225,2 10,22 67,4 70,6 3,21 Modlany 31,1 31,2 0,12 3,1 3,1 0,01 Moldava 1 777,0 1 971,5 194,52 54,8 60,8 6,01 Novosedlice 0,8 0,8 0,00 0,5 0,5 0,00 Osek 2 826,3 3 009,3 183,00 66,7 71,0 4,35 Proboštov 93,8 93,8 0,02 25,1 25,1 0,01 Rtyně nad Bílinou 167,6 167,3 -0,30 19,1 19,0 -0,03 Srbice 0,0 0,0 0,00 0,0 0,0 0,00 Teplice 253,3 253,8 0,50 10,7 10,7 0,02 Újezdeček 47,6 45,4 -2,17 26,8 25,6 -1,22 Zabrušany 95,7 120,3 24,62 10,3 13,0 2,66 Žalany 412,2 412,2 0,00 41,7 41,7 -0,03 Žim 118,1 116,2 -1,94 20,6 20,3 -0,37 SO ORP Teplice 14 649,0 15 084,0 435,00 42,4 43,7 1,26 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku Ačkoliv v SO ORP Teplice lesní porosty převážně spadají do kategorie lesů zvláštního určení (25 463,2 ha), důležitá je i jejich funkce ochranná (769,8 ha). Lesy hospodářské se v daném území nevyskytují. Podrobný přehled subkategorií lesních porostů uvádí následující tabulka. Nejvyšší podíl potom zaujímá subkategorie lesů se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou a krajinotvornou. Tabulka 2.5.4: Subkategorie lesů v SO ORP Teplice Kategorie Subkategorie Výměra celkem (ha) les ochranný lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích 769,8 les zvláštního určení lesy v pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně 196,3 lesy v ochranném pásmu zdrojů přírodních léčivých a stolních les zvláštního určení 8 540,0 minerálních vod les zvláštního určení lesy na území nár. parků a nár. přírodních rezervací 0,0 lesy v 1. zónách CHKO, lesy v přír. rezervacích a přírodních les zvláštního určení 1 452,3 památkách lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, les zvláštního určení 15 206,7 klimatickou nebo krajinotvornou les zvláštního určení lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích 68,0 Zdroj dat: ÚAP 2012

- 28 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

3 Sociální pilíř

3.1 Technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území a její prvky významně zasahují do života celé společnosti. SO ORP Teplice má zájem na tom, aby bylo na území dosaženo takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se na obvodu) na všechny inženýrské sítě. Napojení technické infrastruktury však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade koncepce udržitelného rozvoje na další rozvoj SO ORP Teplice. Technická infrastruktura zahrnuje vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, jako jsou vodovody, vodojemy, kanalizace, ČOV, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě, elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody. Mapa 3.1.1: Vodovodní, kanalizační, plynovodní a teplovodní síť na území SO ORP Teplice

- 29 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Zásobování vodou V rámci SO ORP Teplice je zásobování obyvatel pitnou vodou zajištěno Severočeskou vodárenskou společností, a.s. (dále SVS) a individuálním odběrem z domovních studní a vrtů. SVS je největší vodárenskou společností v Čechách i v širším středoevropském regionu. Region její působnosti pokrývá kraj Ústecký a podstatnou část Libereckého kraje. Jde o území o celkové rozloze 6 930 km2, tedy 9 % plochy státu, kde žije 1,172 milionu obyvatel. Všechny obce v SO ORP Teplice jsou napojeny na veřejnou vodovodní síť, kromě obce Kostomlaty pod Milešovkou. Z vodárenských soustav a skupinových vodovodů je zásobeno přibližně 92% obyvatel z celkového počtu obyvatel zásobených pitnou vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu v ÚK. V rámci SO ORP Teplice je zásobování obyvatel pitnou vodou zajištěno vodárenskou soustavou OP – Přísečnice a OF – Fláje. Zdrojem vodárenské soustavy Přísečnice je přehrada Přísečnice posílená vodou z Černého potoka. Voda z přehrady je dopravována štolou do úpravny vody Hradiště, která má kapacitu 1050 l/s. Zdrojem vodárenské soustavy Fláje je Flájská přehrada, která zásobuje úpravnu vody Meziboří. Z ÚV Meziboří je voda dodávána do zájmového území řadem DN 600 do PK Osek a dále do VDJ Střelná, odkud je dodávána řadem SFV DN 400 do VDJ Libušín a dále řadem DN 250 do VDJ DTP Maršov. ZÚR ÚK (2011) navrhují koridor VPS – V6 pro propojení vodárenské soustavy mezi Teplicemi a Ústím nad Labem podél silnice I/13, který je odůvodněn potřebou posílení zásobování vodou v oblasti, která se vyznačuje mimořádným územním rozvojem. Šířka koridoru 200 m je v ZÚR ÚK vymezena na základě odborného posouzení a podle dohody s kompetentními orgány. Délky vodovodů v SO ORP Teplice v roce 2012 jsou uvedeny v příloze (tabulka B 2).

- 30 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Mapa 3.1.2: Vodovodní síť v SO ORP Teplice

Kanalizační síť Problematika odkanalizování a čištění odpadních vod je složitá. Odpadní vody v obcích jsou odváděny do kanalizační sítě (dále na ČOV), popř. zachycovány v bezodtokových jímkách a dále jsou likvidovány. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků, popř. jednotnou kanalizační sítí. Často jsou starší kanalizační systémy jednotné, nověji budované kanalizace v obcích jsou většinou pouze pro splaškové odpadní vody. Obce Kladruby, Kostomlaty pod Milešovkou, Mikulov, Moldava, Rtyně nad Bílinou a Žim nemají vybudovanou kanalizační síť. V obec Bořislav je vybudována jednotná kanalizace, v obci Bžany jednotná a splašková kanalizace a obec Žalany má jednotnou kanalizaci. Kanalizační systémy měst, obcí a místních částí Běhánky, Bystřany, Bystřice, Dubí, Košťany, Krupka, Novosedlice, Oldřichov, Proboštov, Přítkov, Střelná, Světice, Teplice a Újezdeček, tvoří v současné době nadobecní systém, kterým jsou odpadní vody přiváděny na ČOV Bystřany.

- 31 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Město Teplice má vybudovanou kanalizaci pro veřejnou potřebu. Kanalizace je provedena z převážné části jako jednotná, oddílný kanalizační systém je vybudován pouze v lokalitách sídlištního charakteru (Prosetice, Nová Ves a Trnovany). V současné době jsou na kanalizaci napojeni téměř všichni obyvatelé města Teplice. Odpadní vody z ostatních částí města jsou zachycovány v bezodtokých jímkách s odvozem na ČOV Bystřany nebo po předčištění v septicích vypouštěny do kanalizace. V Teplicích je navrhována rekonstrukce stávajících kanalizačních stok a dostavba kanalizačních řadů na rozvojových územích. Kanalizační systémy města, obcí a místních částí Domaslavice, Duchcov, Háj u Duchcova, Osek a Zabrušany tvoří v současné době nadobecní systém, kterým jsou odpadní vody přiváděny na ČOV Želénky. Na ČOV Želénky jsou přiváděny odpadní vody ze Zabrušan a Duchcova. Na kanalizační systém Duchcova je napojena kanalizační síť obce Osek a Háj u Duchcova. ČOV Želénky je mechanicko - biologická čistírna odpadních vod pro cca 15 000 EO. Obce nevlastnící ČOV mají udělené výjimky pro její vybudování, popř. žádají o jejich prodloužení. Dle ZÚR ÚK (2011) byl vymezen Koridor (šířka 200 m) je vymezen pro VPS napojení Hudcova, Jeníkova a Lahoště výstavbou nových kanalizačních přivaděčů na ČOV Želénky. Záměr zajistí efektivním a účinným způsobem čištění odpadních vod uvedených obcí tím, že rozšiřuje stávající uskupení obcí napojených na ČOV v Želénkách s volnou kapacitou čištění. Jednotlivé rozdělení typů kanalizace v SO ORP Teplice a délky kanalizačních sítí jsou uvedeny v příloze (tabulka B 1).

- 32 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Mapa 3.1.3: Kanalizační síť v SO ORP Teplice

Zásobování plynem V rámci SO ORP Teplice jsou plynem zásobovány všechny obce, kromě obce Mikulov a Moldava. Napojení obyvatel na plyn se pohybuje mezi 80 – 95 %. Obce, které nemají zavedený plyn, ani do budoucna neuvažují o napojení, z ekonomického hlediska se plyn obyvatelům nevyplatí. Plynofikaci města Teplice má na starosti Severočeská plynárenská, a.s. Celková délka nízkotlakého plynovodu v SO ORP Teplice činí 179,48 km, středotlakého plynovodu 180,22 km, vysokotlakého plynovodu 141,88 km a velmi vysokotlakého plynovodu 123,38 km.

Délky a typy plynovodů v SO ORP Teplice v roce 2012 jsou uvedeny v příloze (tabulka B 4).

- 33 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Mapa 3.1.4: Plynová síť v SO ORP Teplice

Zásobování teplem Elektrárna Ledvice kromě výroby elektrické energie zajišťuje i dodávky tepla prostřednictvím teplárenské společnosti United Energy, a.s. pro město Teplice. Celková roční dodávka tepla odběratelům je cca 1000 TJ při maximálním tepelném výkonu 150 MW. Instalovaný výkon pro dodávku tepla je 380 MW, kapacita chemické úpravy vody umožňuje dodat 270 MW do tepelných sítí. Elektrárna tedy disponuje značnou výkonovou rezervou, která umožňuje připojení dalších odběratelů (např. město Duchcov) a navýšení dodávek do stávajících lokalit.

Zásobování elektrickou energií Distribuce elektrické energie v zájmovém území je realizována vedením vysokého napětí a velmi vysokého napětí, které pokrývá všechny obce v území. Jednotlivé větve tohoto typu vedení jsou zakončeny transformačními stanicemi. Převážná délka vedení elektrické energie v SO ORP Teplice je tažena nadzemně (město Teplice 80 % podzemní a 20 % nadzemní vedení).

- 34 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Ve většině obcí v rámci SO ORP Teplice se nevyskytují vážnější problémy s dodávkou elektrické energie, drobné poruchy za silných větrů, či bouřek udává obec Kladruby. Časté výpadky elektrické energie při bouřce uvádí město Osek. Ve městě jsou nové podzemní rozvody, v části města Dlouhá Louka je nové vedení nadzemní. Délky rozvodů elektřiny v SO ORP Teplice v roce 2012 jsou uvedeny v příloze (tabulka B 3). Mapa 3.1.5: Rozvodná síť elektrické energie v SO ORP Teplice

3.2 Dopravní infrastruktura Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou působností Teplice je řada materiálů a dokumentů, především Politika územního rozvoje ČR 2008, Územně analytické podklady SO ORP Teplice a Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje.

- 35 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Mapa 3.2.1: Dopravní infrastruktura v SO ORP Teplice

Silniční doprava K dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací. Tyto se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy (v majetku ČR), silnice II. a III. třídy (v majetku krajů), místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, (v majetku jednotlivých obcí) a účelové komunikace (v majetku právnických nebo fyzických osob). Hustota a rozložení silniční sítě v SO ORP Teplice je relativně dobrá, problém je nevyhovující technický stav silnic. Nezbytné je proto nejen doplnění silniční sítě, ale i rekonstrukce a modernizace stávající sítě.

- 36 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Rychlostní silnice procházející SO ORP Teplice R63 7 km dlouhá rychlostní silnice R63 prochází z Bystřan přes Teplice a končí na dálnici D8, kde slouží jako přivaděč. Je tedy významnou komunikací pro další napojení území SO ORP Teplice s městem Ústí nad Labem a Německem. Komunikace byla otevřena v roce 1985, dříve na jejím místě fungovala silnice II. třídy II/253. R63 byla provizorně napojena na dvoupruhovou silnici u obce Hliňany u Řehlovic. Později na ni navázala výstavba dvou souběžných dvoupruhových mostů přes řeku Bílinu, což umožnilo spojení R63 na tehdejší dostavěný úsek dálnice D8.

Silnice I. třídy procházející SO ORP Teplice a jejich křížení

I/8 Praha – Zdiby (D8) – po trase D8 – Lovosice (D8, I/15, I/30) – Bystřany (I/63) – Teplice (I/13) – Dubí (I/27) – Cínovec (Německo)

I/13 Karlovy Vary (I/6) – Ostrov (I/25) – Klášterec nad Ohří – Chomutov (I/7) – Most (I/15, I/27) – Bílina – Teplice (I/8) – Chlumec (I/30) – Děčín (I/62) – Česká Kamenice – Nový Bor – Svor (I/9) – Jablonné v Podještědí – Bílý Kostel nad Nisou (I/35) – Chrastava – Liberec (I/14, I/35) – Frýdlant – Habartice (Polsko)

I/27 Dubí (I/8) – Litvínov – Most (I/13, I/15) – Žiželice (I/7) – Žatec – Bukov (I/6) – Kralovice – Plasy – Třemošná – Plzeň (I/20, I/26) – Přeštice – Klatovy (I/22) – Železná Ruda (Německo)

Silnice II. třídy II/253: Dubí – Krupka – Chabařovice – Ústí nad Labem II/254: Lom – Duchcov – Teplice II/258: Duchcov – Hostomice – Kostomlaty pod Milešovkou – Rtyně nad Bílinou – Řehlovice – Trmice II/382: Hrob – Mikulov – Německo

Intenzita silniční dopravy Pro stanovení intenzity dopravy se používá tzv. ročního průměru denních intenzit dopravy (RPDI), udávané v počtu vozidel za 24 hodin. Intenzity jsou stanoveny z výsledků průzkumů v terénu v rámci celostátního sčítání dopravy v roce 2010. Intenzity dopravy na území SO ORP Teplice vystihuje následující mapa.

- 37 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obrázek 3.2.1: Intenzita dopravy dálniční a silniční sítě na území SO ORP Teplice Zdroj: ŘSD ČR – Sčítání dopravy 2010

Dopravní dostupnost Na následující mapě je zobrazen výsledek analýzy časové dopravní dostupnosti. Jako referenční bod, ke kterému se dostupnost vztahuje, je určeno centrum nebo střed obce určený jejím geometrickým středem. Mapa ukazuje, za jak dlouhou dobu se lze z kteréhokoliv místa v obci dostat do jejího středu. Časová dopravní dostupnost všech obcí na území SO ORP Teplice je velmi dobrá. V centrální a jižní části území jsou středy obcí dostupné většinou do tří minut, maximálně pak do šesti. O něco horší situace pak nastává v severní části území v obcích Krupka, Dubí, Moldava a Osek, kde z důvodu prořídlejší dopravní infrastruktury je dostupnost z okrajových části těchto obcí, do devíti minut, nebo až nad 9 minut.

- 38 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Mapa 3.2.2: Časová dopravní dostupnost obcí v SO ORP Teplice v roce 2012

Hromadná doprava Pro potřeby studie bylo zpracováno hodnocení dopravní obslužnosti území hromadnou dopravou na základě zjištění počtu spojů do obce Teplice ve všedních dnech pro vybrané časové intervaly. Časové intervaly byly voleny podle účelu (možnost dojížďky za prací, do škol a na úřady). Tabulka 3.2.1: Dostupnost ORP Teplice hromadnou dopravou Počet spojení Obec 6. hod 8. hod 14. hod Bořislav 2 3 2 Bystřany 4 5 3 Bžany 1 2 0 Dubí 8 11 5

- 39 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Počet spojení Obec 6. hod 8. hod 14. hod Duchcov 8 9 7 Háj u Duchcova 5 5 5 Hrob 5 5 5 Jeníkov 3 5 4 Kladruby 4 5 3 Kostomlaty pod Milešovkou 2 2 1 Košťany 4 7 7 Krupka 9 13 4 Lahošť 4 5 4 Mikulov 1 1 1 Modlany 3 3 1 Moldava 0 1 1 Novosedlice 7 11 6 Osek 6 5 5 Proboštov 5 6 4 Rtyně nad Bílinou 4 2 2 Srbice 6 7 1 Teplice - - - Újezdeček 2 2 1 Zabrušany 4 3 2 Žalany 2 2 2 Žim 2 2 1 Pozn.: pro zařazení spoje byla podmínkou maximální doba spojení 90 minut a příjezd nejdříve hodinu před žádanou hodinou. Pro vyhledávání byl použit jízdní řád platný v srpnu 2012. Výsledná spojení byla agregována pro zjištění skutečného počtu spojení. Ve výsledcích je zahrnuta veřejná linková doprava – autobusy, vlaky a MHD. Dopravní obslužnost území je velmi dobrá. Ve většině případů není problém dopravit se z kterékoliv obce do obce s rozšířenou působností Teplice. Jediné dva případy, ve kterých nebyl nalezen adekvátní spoj, nastaly u obce Moldava při vyhledávání spojení na šestou hodinu a u obce Bžany na čtrnáctou hodinu. Obce, které disponují relativně menším počtem spojů, jsou Bžany, Kostomlaty pod Milešovkou, Mikulov, Moldava, Újezdeček a Žim. Naopak v obcích Dubí, Duchcov, Krupka a Novosedlice je dopravní obslužnost nadprůměrně vysoká. V SO ORP Teplice zajišťují České Dráhy železniční dopravu, Veolia Transport Teplice s.r.o. zajišťuje městskou hromadnou dopravu v Teplicích a okolních obcích a Busline a.s. zprostředkovává veřejnou dopravu z Bystřan do Teplic.

Železniční doprava Území SO ORP Teplice je kvalitně protkáno železniční sítí. Jednotlivé železniční tratě spolu s jejich historickým vývojem jsou uvedeny dále. Taktéž pro lepší lokalizaci v prostoru byla z portálu Českých drah stažena mapa železniční sítě, která je uvedena za výpisem jednotlivých tratí. Železniční tratě procházející územím SO ORP Teplice ► 097 Lovosice – Teplice v Čechách (regionální dráha) prochází Ústeckým krajem, vede z Lovosic přes Opárenské údolí, Borislav a Úpořiny až do města Teplice. Je součástí tzv. „Severočeské transverzálky“, neboli trati Teplice – Liberec.

- 40 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

► 130 Ústí nad Labem – Chomutov (dříve trať 13) je převážně dvoukolejná (v 8km úseku až tříkolejná) elektrifikovaná trať dlouhá 71 km. Na trati jsou provozovány osobní vlaky, spěšné vlaky a rychlíky. ► 131 Ústí nad Labem – Úpořiny – Bílina je dvoukolejná elektrifikovaná trať, která je součástí celostátní dráhy. ► 132 Děčín – Oldřichov u Duchcova přezdívaná jako „Kozí dráha“ je jednokolejná regionální trať, na níž byla v roce 2007 ukončena dotace osobního provozu a v roce 2009 zcela zastavena osobní doprava. Na trať vyjely až v roce 2010 reklamní vlaky společnosti RegioJet (úsek Děčín – Krupka). ► 134 Teplice v Čechách – Litvínov (regionální dráha) je jednokolejná celostátní trať, elektrifikovaná téměř po celém jejím průběhu (kromě úseku Louka – Litvínov). ► 135 Most – Moldava v Krušných horách (Moldavská horská dráha, někdy nazývána také jako „Krušnohorská železnice“ či „Teplický Semmering“) je jednokolejná trať, která byla dříve využívána pro přepravu uhlí, s cílem umožnit jeho export do sousedního Saska. Dnes je hraniční přechod na této trati uzavřen.

Obrázek 3.2.2: Železniční síť na území SO ORP Teplice Zdroj: Portál Českých drah

Hraniční přechody Na území SO ORP se nachází celkem tři hraniční přechody. Přechod Cínovec – Zinnwald pro pěší a cyklisty a dva silniční hraniční přechody Cínovec – Altenberg a Moldava – Neurehefeld.

Letecká doprava Na území SO ORP Teplice se nenachází žádné letiště pro vnitrostátní a mezinárodní přepravu. Do obcí Osek, Duchcov, Háj u Duchcova a Zabrušany však zasahuje ochranné letištní pásmo z jiného SO ORP.

- 41 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Vodní doprava V řešeném území se nenachází žádný vodní tok využitelný pro vodní dopravu.

Rozvoj dopravní infrastruktury V rámci Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje byly vymezeny koridory pro záměry veřejné dopravní infrastruktury republikového a nadmístního významu, jež zahrnují i řešení dopravních závad a homogenizaci silničních úseků na řešeném území. Záměry na provedení změn v území ► VPS – PK 15: Koridor silnice nadmístního významu I/30 (stav I/13) Teplice, severní obchvat. Šířka koridoru je stanovena 100 m. Silnice I/13, v rámci celkové přestavby silniční sítě v širším prostoru navrhovaná k přečíslování jako silnice I/30, je významnou přepravní osou obsluhující rozvojové území Podkrušnohoří a Teplicka s návaznostmi na silnici I/8 a dálnici D8. Záměr, který vychází ze schváleného ÚP města Teplice a dále z rozpracované technické studie, je v ZÚR ÚK respektován v koridoru PK 15 (šířka 100m). I přes již schválenou územní ochranu koridoru v trase severního obchvatu Teplic se v současné době ukazuje reálnost tohoto záměru s ohledem na zastavěnost a komplikovanost průchodnosti příměstským územím zásadně ohrožena. Jako alternativa se nabízí využít koridor „Doubravské spojky“, který by mohl být koncipován jako přeložka silnice I/30 (I/13) s návaznostmi na silnice I/8 a I/13 v širším prostoru navrhované „Kladrubské spojky“. Tato koncepce není dosud Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje ODŮVODNĚNÍ – textová část Příloha č. 3 opatření obecné povahy ZÚR ÚK 69 jednoznačně prověřená a potvrzená. Do doby rozhodnutí je sledován koridor severního obchvatu Teplic. Výsledné rozhodnutí bude v případě nové koncepce předmětem aktualizace ZÚR ÚK. ► VPS – PK 16: Koridor silnice nadmístního významu II. třídy (příp. I. třídy) Teplice, východní obchvat - Doubravská spojka. Záměr v koncepci severního obchvatu Teplic (silnice I/30 - I/13) představuje odlehčení komunikačnímu systému města Teplic s přímou návazností na silnici I/8 a I/13 mimo město Teplice. V nově nastíněné možné koncepci přestavby silnice I/30 (I/13) v prostoru Teplic by tento koridor mohl převzít funkci přeložky silnice I. třídy s vyloučením hlavního směru dopravy mimo Teplice. Z tohoto důvodu je v ZÚR ÚK, po odborném posouzení a dohodě s kompetentními orgány, vymezen koridor PK16 šířky 200 m, tak, aby případně umožňoval zpřesnit koridor pro přeložku silnice I/30 (I/13) v parametrech silnice I. třídy. Výsledné rozhodnutí je podmíněno podrobným územně technickým prověřením. ► VPS – PK 21: Koridor silnice nadmístního významu II/254 Duchcov – Lom. Koridor VPS (šířka 50 m) je určen k dílčí směrové, šířkové a výškové korekci trasy silnice II/254, v souvislosti s jejím vyšším očekávaným přepravním významem ve vztahu k budoucí rekultivaci ploch po těžbě a novým rozvojovým předpokladům. Vymezení koridoru VPS je odůvodněno potřebou zvýšení plynulosti, bezpečnosti silniční dopravy a je z uvedených důvodů ve veřejném zájmu. ► VPS – Z4: Koridor konvenční železniční dopravy nadmístního významu, zajištěný tratí č. 134 Oldřichov u Duchcova Litvínov, která je navrhována k optimalizaci na rychlost do 100 km/hod včetně elektrifikace úseku Louka u Litvínova – Litvínov. Šířka koridoru je stanovena 120 m. Trať v návaznosti na podkrušnohorskou páteřní železnici č. 130 umožňuje návaznost a kolejovou obsluhu prostoru Litvínovska.

- 42 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

► Územní rezerva PKR2: Koridor silniční dopravy nadmístního významu II/254 Lom, jižní obchvat. ZÚR ÚK sleduje územní rezervu pro možný jižní obchvat Lomu, který by byl podmínkou pro případnou výraznou přestavbu silnice II/254 (s vyloučením úrovňového křížení se stávající železnicí) s cílem přesměrování přepravních vztahů ze silnice I/27 do osy Litvínov - Duchcov - Teplice. Šířka koridoru 200 m je v ZÚR ÚK stanovena na základě odborného posouzení a podle dohody s kompetentními orgány. V ZÚR ÚK jsou dále stanoveny požadavky ÚP1 – ÚP20 pro územně plánovací činnost, které se týkají vybraných silnic nadmístního významu, z nichž na území SO ORP Teplice se nachází následující: ► ÚP 19 – Duchcov a ÚP20 – Jeníkov (silnice II/254, SZ obchvat Duchcova): Severozápadní obchvat (SZ) Duchcova je součástí silnice II/254 Litvínov – Lom – Dubí – Teplice, která je významnou přepravní a obslužnou osou. Severozápadní obchvat města umožňuje řešit problematický průjezd Duchcovem, kde silnice II. třídy současně představuje hlavní obchodně společenskou a obslužnou osu. Řešení dopravní problematiky je odůvodněno potřebou snížení dopravní zátěže v Duchcově a zároveň potřebou zvýšení plynulosti, bezpečnosti silniční dopravy. Vzhledem ke zjištění závažných územních překážek je namísto původně navrhovaného koridoru označeného PK 20, uloženo koridor SZ obchvatu Duchcova vymezit jako veřejně prospěšnou stavbu v rámci příslušné ÚPD Duchcova. Na podkladě zjištění konkrétních územních podmínek (administrativní území obce Jeníkov překračuje železniční trať a vkliňuje se do území předpokládaného vymezení koridoru vedení SZ obchvatu Duchcova) je pro usnadnění územního řešení SZ obchvatu Duchcova, výše uvedený úkol stanoven i pro obec Jeníkov. Výsledný návrh bude následně uplatněn v aktualizaci ZÚR ÚK. Záměry převzaté bez věcné změny z platných ÚP VÚC do ZÚR ÚK (dle PÚR 2008) ► VPS – a1 – dálnice D8 – v úseku hranic okresů Ústí nad Labem/Litoměřice – Řehlovice stavba mimoúrovňové křižovatky (stavba 805). Ve SO ORP Teplice zasahuje pouze na území obce Žim. ► VPS – i – železniční tratě č. 140 a č. 130 – optimalizace železniční tratě v úseku Klášterec nad Ohří – Ústí nad Labem. Ve SO ORP se nachází na území obcí Duchcov, Jeníkov, Košťany, Krupka, Lahošť, Proboštov, Teplice, Újezdeček a Zabrušany. Záměry převzaté bez věcné změny z platných ÚP VÚC do ZÚR ÚK (plochy a koridory nadmístního významu) ► VPS – e8 – silnice I/13 – úsek Kladruby – MÚK Nové Dvory, silniční spojka a přemostění a křižovatka Nové Dvory, rekonstrukce, šířka koridoru 200 m.

3.3 Sociodemografické podmínky

Demografický vývoj

V roce 2011 žilo v Ústeckém kraji 830 371 obyvatel, což je o 1,2 % více než v roce 2001. Nejlidnatějším SO ORP je Ústí nad Labem, naopak nejméně obyvatel z celého Ústeckého kraje žije v SO ORP Podbořany. Ve většině SO ORP došlo mezi roky 2001 a 2011 k poklesu počtu obyvatel, přičemž největší absolutní pokles byl zaznamenán v SO ORP Most (- 1 389 obyvatel), Litvínov (- 596 obyvatel) a Děčín (- 554 obyvatel). Naopak k největšímu nárůstu

- 43 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. došlo v SO ORP Ústí nad Labem, a to 3 163 (tj. 2,7 %), největší relativní přírůstek v počtu obyvatel zaznamenal SO ORP Roudnice nad Labem o 7,6 % (2 279 obyvatel). Tabulka 3.3.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Ústeckého kraje mezi lety 2001 a 2011 Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 SO ORP 2001 2011 Absolutně Relativně [%] Bílina 20 622 20 898 276 1,3 Děčín 79 314 78 760 -554 -0,7 Chomutov 81 020 82 183 1 163 1,4 Kadaň 43 959 44 040 81 0,2 Litoměřice 57 645 59 469 1 824 3,2 Litvínov 40 169 39 573 -596 -1,5 Louny 42 850 43 605 755 1,8 Lovosice 26 569 27 515 946 3,6 Most 77 027 75 638 -1 389 -1,8 Podbořany 15 715 15 904 189 1,2 Roudnice nad Labem 30 045 32 324 2 279 7,6 Rumburk 33 866 33 824 -42 -0,1 Teplice 105 476 107 975 2 499 2,4 Ústí nad Labem 117 780 120 943 3 163 2,7 Varnsdorf 20 707 20 544 -163 -0,8 Žatec 27 455 27 176 -279 -1,0 Ústecký kraj 820 219 830 371 10152 1,2 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 – předběžné výsledky Následující graf znázorňuje vývoj počtu obyvatel v SO ORP Teplice v letech 1991 – 2011 a naznačuje tak dlouhodobý populační vývoj. V roce 2000 je patrný náhlý propad počtu obyvatel, který byl způsoben zkreslením údajů z běžné evidence obyvatel, kdy v roce 2001 došlo k redukci dat z důvodu Sčítání lidu, domů a bytů. Údaje byly zkreslené zejména z důvodu odchodů lidí do zahraničí (odlivy obyvatel do Německa). Tento pokles obyvatel je od roku 2001 vystřídán delším růstem trvajícím až do roku 2010. Tento nárůst je dán především migrací obyvatel, kdy převyšuje počet přistěhovalých nad vystěhovalými. Pokles počtu obyvatel v SO ORP Teplice od roku 2010 je dán naopak vyšším počtem vystěhovalých než přistěhovalých obyvatel, kdy se hrubá míra migračního salda dostala do záporných hodnot a také dalším SLDB v roce 2011.

- 44 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Graf 3.3.1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Teplice v letech 1991 - 2011

Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel V letech 1991-1993 dochází k velkému poklesu počtu přistěhovalých obyvatel. Období od roku 1993 – 1998 lze označit jako první vlnu nárůstu obyvatelstva, hlavně díky nově přistěhovaným. Druhá vlna nárůstu následuje od roku 2001 opětovným nárůstem migrace obyvatele, trvající pouze do roku 2002. Následný pokles pokračuje až do roku 2005. Třetí vlna nárůstu počtu obyvatelstva v letech 2005 až 2007 je vystřídáná hlubokým propadem daným suburbanizací celé oblasti. V současné době dochází k pozvolné stabilizaci v kladných hodnotách.

- 45 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Graf 3.3.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Teplice

Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (ŽIVĚ NAROZENÍ – ZEMŘELÍ) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku. V roce 2011 žilo ve správním obvodu s rozšířenou působností obce Teplice 107 975 obyvatel, což je o 2,4 % více než v roce 2001. Nejlidnatějšími obcemi v SO ORP Teplice jsou Teplice (50 728), Krupka (13 318 obyvatel) a Duchcov (8 780 osob). Naopak nejméně obyvatel z celého SO ORP Teplice žije v obci Žim (132). Ve většině obcí došlo mezi roky 2001 a 2011 k nárůstu obyvatel, přičemž největší absolutní nárůst byl zaznamenán v obcích Dubí (478 obyvatel), Proboštov (376 obyvatel) a Krupka (340 obyvatel). K největšímu relativnímu nárůstu počtu obyvatel došlo v SO ORP Teplice v obci Moldava o 91 obyvatel (tj. o 64,5 %). V obci Teplice došlo naopak k největšímu absolutnímu poklesu počtu obyvatel o 332 (tj. o - 0,7 %). K největšímu relativnímu poklesu došlo v obci Duchcov o 0,9 % (tj. o 83 osob). Tabulka 3.3.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Teplice 2001 a 2011 Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Obec 2001 2011 Absolutně Relativně [%] Bořislav 297 399 102 34,3 Bystřany 1 841 1 880 39 2,1 Bžany 705 828 123 17,4 Dubí 7 630 8 108 478 6,3 Duchcov 8 780 8 697 -83 -0,9 Háj u Duchcova 952 1 038 86 9,0 Hrob 1 989 2 032 43 2,2 Jeníkov 816 916 100 12,3 Kladruby 248 338 90 36,3 Kostomlaty pod Milešovkou 848 886 38 4,5 Košťany 2 627 2 902 275 10,5 Krupka 13 318 13 658 340 2,6 Lahošť 538 587 49 9,1

- 46 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Obec 2001 2011 Absolutně Relativně [%] Mikulov 150 227 77 51,3 Modlany 720 930 210 29,2 Moldava 141 232 91 64,5 Novosedlice 2 154 2 274 120 5,6 Osek 5 030 4 941 -89 -1,8 Proboštov 2 240 2 616 376 16,8 Rtyně nad Bílinou 689 788 99 14,4 Srbice 243 299 56 23,0 Teplice 51 060 50 728 -332 -0,7 Újezdeček 779 926 147 18,9 Zabrušany 1 093 1 095 2 0,2 Žalany 456 495 39 8,6 Žim 132 155 23 17,4 SO ORP Teplice 105 476 107 975 2499 2,4 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 – předběžné výsledky K největšímu poklesu obyvatel migrací v letech 2001 – 2010 došlo u dvou obcí na území správního obvodu (Duchcov a Krupka). Zbylé obce SO ORP Teplice obyvatelstvo migrací v uvedených letech získaly. Proces urbanizace je nejvýraznější v obcích Košťany, Dubí, Proboštov, Novosedlice, Modlany, Bystřany a Rtyně nad Bílinou.

- 47 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Mapa 3.3.1: Migrační saldo v letech 2005 – 2010

Největší nárůst hrubé míry migračního salda zaznamenaly obce Mikulov, Košťany, Srbice, Modlany, Bystřany, Kladruby, Rtyně nad Bílinou, Bžany, Bořislav a Žim. Znamená to, že lidé se více stěhují do obcí v blízkém okolí Teplic, Ústí nad Labem a Litoměřic, protože tato města nabízejí více pracovních příležitostí. V záporných hodnotách měly hrubou míru migračního salda v letech 2006 – 2010 obce Krupka a Duchcov. Data za přirozenou měnu a migraci obyvatel v SO ORP Ústeckého kraje uvádí tabulka B 10 v příloze.

- 48 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Mapa 3.3.2: Hrubá míra migračního salda v letech 2005 – 2010

Věková struktura Demografickým problémem, s nímž se potýká celá Česká republika a samozřejmě i Ústecký kraj je proces stárnutí obyvatelstva, projevující se zvyšováním počtu starých osob v populaci. Hlavními příčinami tohoto jevu jsou snižující se porodnost a stále se prodlužující délka života. Samotný jev ovlivňuje celostátní ekonomiku závislostí těchto jedinců na zdravotní a sociální péči, a také vyššími nároky na důchodové pojištění a bydlení. Věková struktura obyvatelstva hodnotí demografický vývoj a poukazuje na možné budoucí sociální hrozby a problémy. Věkové složení Ústeckého kraje se za posledních deset let změnilo, a to především úbytkem obyvatelstva v předproduktivním věku (-1,6 %) a rostoucí složkou obyvatelstva v postproduktivním věku (2,4 %). Na stárnutí populace měla vliv především nižší porodnost v osmdesátých a devadesátých letech. Tento stav bude mít silný vliv na demografický vývoj kraje v příštích letech. Nejvyšší index stáří v roce 2011 je v SO ORP Lovosice a nejnižší index stáří v SO ORP Bílina. Ztráta obyvatelstva v předproduktivním věku (0 – 14 let) byla zaznamenána ve všech správních obvodech obcí s rozšířenou působností Ústeckého kraje, nejnižší byla tato ztráta

- 49 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. v SO ORP Roudnice nad Labem(- 0,2 %), Litvínov a Bílina (- 0,6 %) a Hodonín (- 3,2 %). Nejnižší nárůst postproduktivní složky obyvatelstva (65 a více let) byl zaznamenán v SO ORP Roudnici nad Labem (1,0 %), oproti tomu nejvyšší nárůst byl v SO ORP Hodonín (2,9 %) a SO ORP Bílina a Kadaň (3,2 %). (viz příloha – tabulka B8). Věkovou strukturu obyvatelstva v SO ORP Teplice lze v porovnání s celým krajem hodnotit jako průměrnou. Z hlediska konkrétních věkových struktur daného ORP Teplice vyvstává informace, že obcemi s největším úbytkem obyvatel ve věku 0-14 let v letech 2001-2011 jsou Jeníkov (-3,8 %), Krupka (-3,6 %) a Osek (-3,2 %), naopak nejvýraznější nárůst osob nejmladšího věku proběhl v obcích Mikulov (5,4 %), Žim (5,0 %) a Srbice (3,8 %). Ve věkové kategorii produktivního věku (15-64) došlo k největšímu úbytku obyvatel v Mikulově (-6,8 %) a k největšímu přírůstku v obcích Jeníkov, Zabrušany a Žim (2,8 %). V nejvyšší věkové kategorii (65 a více let) došlo k největšímu přírůstku osob v obci Kostomlaty (4,2 %) a nejnižší přírůstek zaznamenala obec Žim (-7,7 %). (viz příloha – tabulka B9 ).

Prognóza Zatímco v roce 2000 byli v SO ORP Teplice nejpočetnější věkovou skupinou lidé ve věku 25 – 29 let, v roce 2010 to byli lidé ve věku 30 – 34 let. Do roku 2030 lze předpokládat razantní snížení počtu osob ve věku 30 – 34 let, zároveň dojde ve společnosti k nárůstu počtu osob ve věku 75 – 79 let. Nejpočetnější skupinou obyvatel se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. Graf 3.3.3 : Rozložení obyvatel SO ORP Teplice dle věkových skupin v letech 2000, 2010 a 2030 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000

3000 Počet obyvatel Počet 2000 1000

0

90+

<= 4

5 - 9 5 -

20 - 24 20 - 39 35 - 44 40 - 59 55 - 64 60 - 79 75 - 84 80 - 10 - 14 10 - 19 15 - 29 25 - 34 30 - 49 45 - 54 50 - 69 65 - 74 70 - 89 85 -

Věkové skupiny 2000 2010 2030

Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Z demografické prognózy SO ORP Teplice vyplývá, že v roce 2030 dojde k nárůstu obyvatel starších 65 let z 14,2 % v roce 2010 na 19 % obyvatel. Oproti tomu se sníží podíl obyvatel v produktivním věku ze 70,8 % v roce 2010 na 63,8 % v roce 2030. Očekává se mírné zvýšení podílu dětské složky z 15 % obyvatel na 17,3 %.

- 50 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka 3.3.3: Rozložení obyvatel SO ORP Teplice dle věkové struktury v roce 2010, 2030 2010 2030 Věková struktura Absolutně Relativně (%) Absolutně Relativně (%)

Dětská složka (0 - 14 let) 16 314 15,0% 17 922 17,3% Produktivní věk (15 - 64 let) 77 264 70,8% 66 223 63,8% Senioři (65+) 15 478 14,2% 19 719 19,0% Celkem 109 056 100,0% 103 864 100,0% Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Dle následující věkové pyramidy, která zachycuje stav populace v SO ORP Teplice v letech 2010 a 2030, jsou patrné značné změny v rozložení jednotlivých věkových skupin společnosti. Zatímco v produktivní složce obyvatel dojde k výraznému snížení počtu obyvatel, v poproduktivní služce je patrný její nárůst. Tento trend pouze potvrzuje celospolečenský jev, kterým je dlouhodobé stárnutí populace. Rovněž se potvrzuje vyšší počet doživších žen než mužů. V dětské složce dojde do roku 2030 k nárůstu počtu dětí ve věku 10 – 14 let, ale zároveň k poklesu dětí ve věku do 4 let a nově narozených.

90 a více

80 - 84

70 - 74

60 - 64

50 - 54

40 - 44

30 - 34

20 - 24

10 - 14

0 - 4 6 000 4 000 2 000 0 2 000 4 000 6 000

muži 2010 ženy 2010 muži 2030 ženy 2030

Obrázek 3.3.1: Věková pyramida SO ORP Teplice pro roky 2010 a 2030 Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.

Vzdělanostní struktura obyvatel Největší nárůst vysokoškolsky vzdělaných obyvatel od roku 2001 do roku 2011 v rámci kraje zaznamenal SO ORP Ústí nad Labem, dále je SO ORP Teplice, Chomutov, Most a nejmenší nárůst je v SO ORP Podbořany. V SO ORP Teplice je zároveň patrný nejvyšší nárůst obyvatel bez vzdělání, počet lidí bez vzdělání vzrostl i v SO ORP Chomutov, Litvínov, Ústí nad Labem, Louny a Roudnice nad Labem v SO ORP Děčín naopak počet poklesl - viz příloha (tabulka B12 ).

- 51 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

V obci Teplice se výrazně snížil počet obyvatel se základním vzděláním včetně neukončeného (- 4,4%) a zároveň se zvýšil počet středoškolsky vzdělaných s maturitou (4,0 %) a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (3,4 %) – viz příloha (tabulka B13 ). Jednoznačně nejvyšší absolutní nárůst počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí zaznamenala obec Teplice (nárůst o 1 189 osob). V relativním vyjádření (k počtu obyvatel starších 15 let) došlo k největšímu nárůstu vysokoškoláků v obci Kladruby (7,7 %), kdy v roce 2001 tato obce měla pouze 0,5 % vysokoškolsky vzdělaných občanů. Tabulka 3.3.4: Vývoj obyvatel s vysokoškolským vzděláním v SO ORP Teplice Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí Podíl vysokoškolsky Počet vysokoškolsky Obec vzdělaných na počet obyvatel vzdělaných lidí starších 15let [%] 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl Bořislav 14 41 27 5,4 11,9 6,5 Bystřany 43 85 42 2,7 5,2 2,5 Bžany 15 56 41 2,5 8,1 5,6 Dubí 234 397 163 3,6 5,8 2,2 Duchcov 223 364 141 3,1 5,0 1,9 Háj u Duchcova 14 35 21 1,8 4,0 2,2 Hrob 54 91 37 3,2 5,3 2,1 Jeníkov 11 63 52 1,6 7,9 6,3 Kladruby 1 23 22 0,5 8,1 7,7 Kostomlaty pod Milešovkou 23 37 14 3,3 5,0 1,7 Košťany 54 116 62 2,5 4,8 2,3 Krupka 405 678 273 3,8 5,9 2,1 Lahošť 12 28 16 2,6 5,7 3,1 Mikulov 9 22 13 6,8 11,6 4,9 Modlany 13 45 32 2,2 5,8 3,6 Moldava 5 14 9 4,1 7,2 3,1 Novosedlice 77 126 49 4,3 6,6 2,3 Osek 151 246 95 3,7 5,8 2,2 Proboštov 106 257 151 5,6 11,5 5,9 Rtyně nad Bílinou 7 25 18 1,2 3,8 2,6 Srbice 12 19 7 5,5 7,4 1,9 Teplice 3 258 4 447 1 189 7,5 10,2 2,7 Újezdeček 9 27 18 1,4 3,6 2,2 Zabrušany 14 34 20 1,5 3,6 2,1 Žalany 11 25 14 2,8 5,9 3,1 Žim 3 6 3 2,7 4,8 2,1 SO ORP Teplice 4 778 7 307 2 529 5,4 8,0 2,5 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

Školství V SO ORP Teplice se nachází 46 mateřských škol a 35 základních škol, z toho se v jednom případě jedná pouze o nižší stupeň Základní školy a ve 4 případech o Základní umělecké školy v obcích Dubí, Duchcov, Krupka a Teplice. Ve správním obvodu ORP se nachází 27 středních škol a jedna konzervatoř (nachází se v obci Teplice). Přehled školských zařízení v jednotlivých obcích SO ORP Teplice je uveden v příloze – tabulka B14.

- 52 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Na území SO ORP Teplice z hlediska počtu zdravotnických služeb zastává významné postavení město Teplice, kde je situována většina zdravotnických zařízení, větší počet zdravotnických zařízení je také v obci Bystřany. V Teplicích se kromě ordinací praktických lékařů, specialistů, zařízení lékařské péče a ostatních samostatných zařízení nachází jedno detašovaná pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci. Obdobná situace je také v oblasti sociálních zařízení, kdy je převážná částí těchto zařízení situována na území obce Teplice (21 zařízení sociální péče a služeb). Dalšími obcemi s fungujícími zařízeními sociální péče, jsou například Bystřany, Dubí, Duchcov, Krupka a Osek. V celkem třinácti obcích (Bořislav, Bžany, Jeníkov, Kladruby, Kostomlaty, Lahošť, Mikulov, Modlany, Moldava, Rtyně nad Bílinou, Srbice, Újezdeček, Žim) se nenachází žádná zdravotnická zařízení ani zařízení sociální péče. Seznam všech zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče jednotlivých obcí SO ORP Teplice je uveden v příloze – tabulka B15.

Veřejný a kulturní život obcí Ve většině obcí SO ORP Teplice je kulturní život těchto obcí organizován z velké části školami, kulturními domy, domy dětí a mládeže či různými spolky. Tyto akce drobných obcí jsou realizovány na standardní místní úrovni, nejčastěji se jedná o nejrůznější poutě, vítání jara, pálení čarodějnic či Mikulášské besídky. Nejvýznamnějším centrem kultury dané oblasti je město Teplice, které nabízí celou řadu kulturních akcí napříč hudebním či scénickým spektrem. Město Teplice zřizuje Regionální knihovnu (například obce Rtyně nad Bílinou, Háj u Duchcova a další obce zřizují obecní knihovny) a městskou sportovní halu. Ve městě Teplice a v některých okolních obcích (Duchcov, Krupka) je kino, ve městě se rovněž nachází Krušnohorské divadlo. Poutavou podívanou nabízí Botanická zahrada Teplice či Hvězdárna a planetárium Teplice. Mezi významné kulturní památky patří Zámek Teplice, nyní je zámek sídlem Regionálního muzea v Teplicích, který obsahuje několik expozic, často také poskytuje své prostory nejrůznějším výstavám. Hlavní historickou dominantou celého SO ORP Teplice je Zámek Duchcov nacházející se v obci Duchcov, raritou tohoto barokního zámku je místnost, v níž žil a zemřel slavný světoběžník G. G. Casanova.

3.4 Bydlení

Bydlení je významnou složkou v rozvoji území, je určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Uspokojení potřeby bydlení je klíčovou funkcí samostatné působnosti obcí, jak ji definuje zákon o obcích č. 128/2000 Sb. v § 35, ve 2. odstavci. Dále v tomto zákoně v § 38 je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Pro územní plánování je stěžejní rozložení domovního fondu a jeho stáří, zejména pro plánování obnovy a nové výstavby domovního fondu. V současné době dochází k transformaci potřeb obyvatel v oblasti bydlení, zejména v souvislosti s nárůstem dopadů staronových sociálních rizik a tím i snížením kupní síly obyvatelstva. Tyto diferencované potřeby se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce nezastupitelná právě v realizační fázi. Východiskem je komplexní řešení bytové politiky v území, včetně nastavení systému nízkonákladového či vícestupňového bydlení

- 53 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Domovní a bytový fond Domovní fond V Ústeckém kraji byl v letech 2001 – 2011 patrný nárůst bytových a rodinných domů. Celkově dochází v Ústeckém kraji k vyššímu nárůstu počtu rodinných domů. Největší nárůst rodinných domů vykazují SO ORP Ústí nad Labem, SO ORP Teplice a SO ORP Chomutov. K nejnižšímu nárůstu došlo v SO ORP Bílina a SO ORP Podbořany. V rámci jednotlivých obcí SO ORP Teplice je situace podobná jako v celém kraji, kdy převažuje výstavba rodinných domů. Výstavba rodinných domů v rámci SO ORP Teplice vzrostla v desetiletém období o 8,9 %. V absolutních hodnotách je nárůst rodinných domů nejvýraznější v obcích Krupce (162), Teplice (119) a Proboštov (103), zatímco k poklesu došlo v obci Moldava (1). V absolutních hodnotách dochází k početnímu nárůstu jak bytových, tak rodinných domů v obcích Teplice, Krupka a Proboštov. Tabulky s jednotlivými údaji vztahujícími se k bytovému a domovnímu fondu jsou uvedeny v příloze (tabulka B 16, tabulka B 17). Stáří domovního fondu V SO ORP Teplice bylo v roce 2001 evidováno celkem 12 405 domů. Největšího nárůstu výstavby domů v letech 1991 – 2000 bylo dosaženo u obce Teplice, naopak k nejnižšímu nárůstu výstavby domů došlo v obcích Žim (6,3 %) a Srbice (7,1 %). V obci Hrob je největší objem (48,5 %) bytového fondu, který byl vystavěn před rokem 1919. Tabulka vztahující se ke stáří domovního fondu jednotlivých obcí správního obvodu Teplice je uvedena v příloze (tabulka B 21). Bytový fond Bytový fond v Ústeckém kraji dosáhl v letech 2001 – 2011 celkového poklesu o - 4,2 % (přírůstek – 13 530 bytových jednotek). Největší nárůst je v SO ORP Roudnice nad Labem 233 bytových jednotek (2,0 %), dále pak v SO ORP Lovosice 63 bytů (0,6 %), V ostatních SO ORP Ústeckého kraje došlo k poklesu počtu bytů. Největší úbytek bytových jednotek lze pozorovat v SO ORP Ústí nad Labem (- 5,3 %, - 2 530 bytů). Ve sledovaném období 2001 – 2011 ubylo ve správním území ORP Teplice 2 252 bytů, což činí 5,2 %. Největší nárůst počtu obydlených bytů je zaznamenán v obci Proboštov 67 bytů, tj. 7,7 %. Obcí s druhým nejvyšším nárůstem počtu bytů jsou Modlany, kde přibylo 43 bytů, tj. 15,7 %. Třetí v pořadí je obec Bžany s nárůstem počtu bytů o 26 bytových jednotek, tj. 9,6 %. Relativní nárůst bytů je nejvyšší v obci Modlany, kde dosáhl 15,7 %. Největší úbytek bytů v absolutních hodnotách je v obci Teplice, ale velký počet bytových jednotek v obci způsobil, že v relativním vyjádření se jedná pouze o 6,9 %. Procentuálně nejvyšší úbytek bytů můžeme pozorovat v obci Moldava 23 % (14 bytů). Tabulka 3.4.1: Obydlené byty v obcích SO ORP Teplice Rozdíl mezi lety 2001 a Rok Obec 2011 Obydlené byty 2001 Obydlené byty 2011 Absolutně Relativně [%] Bořislav 116 120 4 3,4 Bystřany 634 633 -1 -0,2 Bžany 271 297 26 9,6 Dubí 2 907 2 713 -194 -6,7 Duchcov 3 606 3 333 -273 -7,6 Háj u Duchcova 342 362 20 5,8 Hrob 807 766 -41 -5,1 Jeníkov 324 347 23 7,1

- 54 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Rozdíl mezi lety 2001 a Rok Obec 2011 Obydlené byty 2001 Obydlené byty 2011 Absolutně Relativně [%] Kladruby 105 108 3 2,9 Kostomlaty pod Milešovkou 318 299 -19 -6,0 Košťany 1 153 1 157 4 0,3 Krupka 4 977 4 661 -316 -6,3 Lahošť 200 208 8 4,0 Mikulov 63 69 6 9,5 Modlany 274 317 43 15,7 Moldava 59 45 -14 -23,7 Novosedlice 845 827 -18 -2,1 Osek 2 088 1 989 -99 -4,7 Proboštov 866 933 67 7,7 Rtyně nad Bílinou 269 295 26 9,7 Srbice 106 115 9 8,5 Teplice 22 111 20 575 -1 536 -6,9 Újezdeček 341 370 29 8,5 Zabrušany 412 385 -27 -6,6 Žalany 175 187 12 6,9 Žim 51 57 6 11,8 SO ORP Teplice 43 420 41 168 -2252 -5,2 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Vlastnictví bytového fondu V Ústeckém kraji byl v letech 2001 – 2011 zjištěn nárůst bytů v osobním vlastnictví, a to o 48 631 bytů. Na této hodnotě se nejvíce podílí ORP Ústí nad Labem, s nárůstem počtu bytů v osobním vlastnictví o 2 774 bytů. Nájemních bytů ubylo o 59 207 a družstevních bytů ubylo o 1 615. Počet bytů ve vlastním domě se naproti tomu zvýšil o 6 721 bytů. Tabulka s jednotlivými údaji vztahujícími se k vlastnictví bytů v Ústeckém kraji je uvedena v příloze (tabulka B 19). V SO ORP Teplice došlo mezi lety 2001 a 2011 stejně jako v celém kraji k největšímu nárůstu v počtu bytů v osobním vlastnictví, na čemž má nejvyšší podíl obec Krupka s nárůstem o 683 bytů, dále pak obec Duchcov s nárůstem o 605 bytů a obec Teplice, ve které přibylo 512 bytů. Celkově přibylo v SO ORP Teplice mezi roky 2001 a 2011 2 187 bytů v osobním vlastnictví. Naopak úbytek je znatelný v počtu nájemních bytů (úbytek o 6 562 bytů), zejména v obci Teplice (úbytek o 4 075). Tabulka 3.4.2: Vlastnictví bytů v obcích SO ORP Teplice Vlastník bytů Byt ve vlastním V osobním Nájemní Družstevní Obec domě vlastnictví Rozdíl Rozdíl Rozdíl Rozdíl 2001 2011 2001 2011 2001 2011 2001 2011 [%] [%] [%] [%] Bořislav 86 88 2,3 0 3 - 13 11 -15,4 0 0 - Bystřany 368 396 7,6 12 28 133,3 124 96 -22,6 55 48 -12,7 Bžany 208 240 15,4 0 3 - 24 19 -20,8 0 0 - Dubí 1 141 1 254 9,9 48 255 431,3 1 047 627 -40,1 369 333 -9,8 4 Duchcov 746 784 5,1 15 620 033,3 2 493 1 560 -37,4 199 212 6,5 Háj u Duchcova 187 215 15,0 0 11 - 114 95 -16,7 5 1 -80,0 Hrob 381 418 9,7 6 16 166,7 247 204 -17,4 68 58 -14,7

- 55 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Vlastník bytů Byt ve vlastním V osobním Nájemní Družstevní Obec domě vlastnictví Rozdíl Rozdíl Rozdíl Rozdíl 2001 2011 2001 2011 2001 2011 2001 2011 [%] [%] [%] [%] Jeníkov 202 232 14,9 1 5 400,0 80 74 -7,5 0 0 - Kladruby 60 65 8,3 3 5 66,7 19 20 5,3 12 9 -25,0 Kostomlaty pod 207 218 5,3 0 17 - 74 40 -45,9 6 5 -16,7 Milešovkou Košťany 435 456 4,8 2 17 750,0 647 595 -8,0 0 16 - Krupka 1 385 1 479 6,8 53 736 1 288,7 1 314 572 -56,5 1 789 1 623 -9,3 Lahošť 114 121 6,1 0 7 - 47 47 0,0 18 17 -5,6 Mikulov 44 50 13,6 0 0 - 8 8 0,0 0 0 - Modlany 189 230 21,7 13 14 7,7 17 22 29,4 0 4 - Moldava 19 19 0,0 0 1 - 34 24 -29,4 0 0 - Novosedlice 376 422 12,2 8 23 187,5 358 292 -18,4 11 0 -100,0 Osek 513 524 2,1 14 54 285,7 551 407 -26,1 299 864 189,0 Proboštov 526 611 16,2 3 12 300,0 206 187 -9,2 20 21 5,0 Rtyně nad 175 193 10,3 0 3 - 54 69 27,8 0 0 - Bílinou Srbice 59 68 15,3 0 3 - 17 14 -17,6 12 11 -8,3 Teplice 2 377 2 635 10,9 1 237 1 749 41,4 8 259 4 184 -49,3 8 310 11271 35,6 Újezdeček 91 84 -7,7 0 5 - 234 257 9,8 0 3 - Zabrušany 266 274 3,0 0 7 - 63 42 -33,3 13 22 69,2 Žalany 129 141 9,3 0 2 - 27 30 11,1 0 0 - Žim 36 29 -19,4 0 6 - 3 16 433,3 5 0 -100,0 SO ORP 10320 11246 9,0 1415 3602 154,6 16074 9512 -40,8 11191 14518 29,7 Teplice Zdroj dat: ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011 V rámci kraje je zaznamenán úbytek domů ve vlastnictví státu a obcí (úbytek o 4 436 domů). Také ubývá vlastnictví domů bytovými družstvy (úbytek o 333 bytů), kde se svým vývojem výrazně vymykají pouze ORP Most s nárůstem počtu vlastníků o 290 domů, Teplice (260 domů) a Litvínov (55 domů). Přírůstek mezi vlastníky domů na úrovni kraje je zaznamenán u fyzických osob, a to o 9 160 domů. Tabulka s jednotlivými údaji vztahujícími se k vlastnictví domů v Ústeckém kraji je uvedena v příloze (tabulka B 20). V SO ORP Teplice došlo mezi lety 2001 a 2011 k největšímu poklesu v počtu domů ve vlastnictví státu či obce, a to o 40,9 %. Naopak přibylo vlastníků domů z řad fyzických osob, celkově o 10,7 %, tj. 1 072 domů. Největší procentuální nárůst ve vlastnictví domů fyzickými osobami zaznamenaly obce Kladruby (o 38,3 % domů) a Srbice (o 36,5% domů). Tabulka 3.4.3: Vlastnictví domů v obcích SO ORP Teplice Vlastník domu Spoluvlastnictv Kombinace Bytové Obec Fyzická osoba Obec, stát í vlastníků bytů vlastníků Družstvo (jednotek) 2001 2011 2001 2011 2001 2011 2001 2011 2001 2011 Bořislav 92 101 4 5 0 1 0 0 0 0 Bystřany 338 382 17 10 0 4 6 4 0 6 Bžany 219 250 8 7 0 1 0 0 0 0 Dubí 1 101 1 200 137 39 0 40 28 17 0 45 Duchcov 740 806 211 135 0 17 12 8 0 67 Háj u Duchcova 173 201 21 15 0 2 1 0 0 4 Hrob 365 392 49 30 0 7 7 7 0 0

- 56 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Vlastník domu Spoluvlastnictv Kombinace Bytové Obec Fyzická osoba Obec, stát í vlastníků bytů vlastníků Družstvo (jednotek) 2001 2011 2001 2011 2001 2011 2001 2011 2001 2011 Jeníkov 189 223 11 9 0 3 0 0 0 0 Kladruby 60 83 3 1 0 0 2 2 0 0 Kostomlaty pod Milešovkou 210 220 17 11 0 3 1 1 0 4 Košťany 421 460 91 74 0 4 0 0 0 4 Krupka 1 334 1 487 93 39 0 29 116 134 0 54 Lahošť 115 120 12 10 0 2 2 3 0 0 Mikulov 43 49 4 3 0 0 0 0 0 0 Modlany 177 224 6 1 0 1 0 0 0 0 Moldava 21 26 7 5 0 0 0 0 0 0 Novosedlice 349 401 56 39 0 4 2 0 0 7 Osek 453 480 27 19 0 6 29 50 0 6 Proboštov 511 609 16 15 0 9 4 4 0 2 Rtyně nad Bílinou 181 212 15 9 0 1 0 0 0 0 Srbice 52 71 3 3 0 1 2 2 0 0 Teplice 2 368 2 560 129 61 0 174 528 768 0 233 Újezdeček 90 93 21 18 0 0 0 0 0 0 Zabrušany 264 281 12 10 0 2 2 2 0 0 Žalany 131 137 11 11 0 1 0 0 0 1 Žim 33 34 1 1 0 0 1 1 0 0 SO ORP Teplice 10 030 11 102 982 580 0 312 743 1 003 0 433 Zdroj dat: ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011 * v roce 2001 daná kategorie neexistovala

Připojení k internetu Z hlediska vybavenosti obcí počítači a připojením k internetu se situace v celém SO ORP Teplice pohybuje okolo 55,8 % obydlených bytů vybavených počítači a 52,3 % bytů vybavených počítači s připojením k internetu z celkového počtu 41 168. Největší podíl obydlených bytů napojených na internet mají obce Mikulov, Modlany, Bystřany a Bořislav (více než 56 % bytů s připojením k internetu) a nejmenší podíl je v obci Újezdeček (40,3 %). Tabulka 3.4.4: Vybavenost obcí v SO ORP Teplice počítači a připojením k internetu Obydlené Z toho Obec byty celkem vybavené počítačem vybavené počítačem s internetem Bořislav 120 58,3 56,7 Bystřany 633 62,1 57,8 Bžany 297 57,9 55,6 Dubí 2713 54,8 51,1 Duchcov 3333 49,8 46,8 Háj u Duchcova 362 57,2 55,2 Hrob 766 55,7 52,1 Jeníkov 347 56,2 53,3 Kladruby 108 63,0 55,6 Kostomlaty pod Milešovkou 299 54,2 52,2 Košťany 1157 51,4 47,8 Krupka 4661 57,3 53,9 Lahošť 208 50,5 48,6

- 57 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obydlené Z toho Obec byty celkem vybavené počítačem vybavené počítačem s internetem Mikulov 69 68,1 59,4 Modlany 317 61,5 59,0 Moldava 45 55,6 44,4 Novosedlice 827 54,9 51,5 Osek 1989 54,3 50,9 Proboštov 933 60,2 57,0 Rtyně nad Bílinou 295 56,9 52,5 Srbice 115 60,9 56,5 Teplice 20575 56,6 52,9 Újezdeček 370 44,9 40,3 Zabrušany 385 58,4 54,5 Žalany 187 58,8 57,2 Žim 57 52,6 47,4 SO ORP Teplice 41 168 55,8 52,3 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2011

3.5 Rekreace

Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují tělo či mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace dále vymezuje prostor umožňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují.

Atraktivita a rekreační potenciál regionu Rekreační potenciál území je souhrn environmentálních, kulturních a socioekonomických faktorů určujících maximální schopnost území v souvislosti s jeho využitím člověkem v rámci rekreačních aktivit. Rekreační atraktivitu tvoří rekreačně vysoce vhodné přírodní, historické, kulturní a sociální podmínky území. Spolu s rekreační atraktivitou je neméně důležitou složkou tvořící rekreační potenciál území rekreační infrastruktura, která představuje prvky umožňující rekreační využitelnost území. Jedná se např. o dopravní infrastrukturu (zpřístupnění území), ubytovací a stravovací kapacity, informační centra. Omezením rekreačního potenciálu jsou rekreační kapacity území, což je únosnost krajiny na základě její intenzity využívání rekreačního potenciálu. Tato kapacita je dána obecnými limity využití území a dalšími sociologickými a kulturními aspekty, jako jsou například dochovaný krajinný ráz nebo tradice. Rekreační potenciál území představuje lokalizační podmínky cestovního ruchu. Na jeho základě je možné umístit a rozvíjet aktivity cestovního ruchu na určitém území na základě jeho charakteristik. Lokalizační podmínky jsou vyjádřeny atraktivitou místní přírody a krajiny a místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi. Realizační podmínky cestovního ruchu představují rekreační efekt a rekreační využitelnost území. Rekreační efekt je dán mírou využití potenciálních rekreačních schopností území. Tyto dvě podmínky umožňují uskutečňovat vlastní nároky účastníků cestovního ruchu. Člení se na dopravní a materiálně technické předpoklady, čím se rozumí vybavenost území ubytovacími,

- 58 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. stravovacími, sportovními, zábavními a jinými zařízeními. Důležitá je kapacita těchto zařízení pro množství zákazníků, kteří chtějí dané území navštívit. (BÍNA, 2010) SO ORP Teplice Předností Ústeckého kraje kromě řady kulturních a technických památek je i mnoho přírodních krás. SO ORP Teplice má také dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Samotné město Teplice nabízí nepřeberné množství lázeňských služeb, ovšem také kulturního a turistického vyžití, například Morový sloup či novorománský kostel sv. Bartoloměje a děkanský kostel sv. Jana Křtitele. Velice příjemnou rekreační zónu nabízí také zámecké zahrady přilehlé teplickému zámku. Neméně turisticky významným objektem je také zřícenina hradu Doubravka. V okolních obcích je možné nalézt další velice atraktivní historické památky například kostel Nanebevzetí Panny Marie, sv. ducha a sv. Anny v Krupce či zřícenina hradu Paradeis na kopci Chotyně v Rtyni nad Bílinou. Další zajímavou technickou památkou je sklářská huť v obci Moldava.

Ubytovací kapacity Ubytovací kapacity jsou v rámci Ústeckého kraje koncentrovány především v SO ORP Teplice, který je jednou z nejnavštěvovanější destinací kraje, je to převážně díky tomu, že je hlavním centrem s dobrou dopravní dostupností a relativní blízkostí ke všem okolním kulturním i přírodním dominantám. V SO ORP Teplice se nachází 46 rekreačních zařízení s 2 596 lůžky, území je tak třetím nejnavštěvovanějším SO ORP kraje. Ubytovací kapacity jednotlivých SO ORP, včetně počtu návštěvníků, jsou uvedeny v příloze (tabulka B23 , tabulka B24). Z hlediska kapacit pro individuální rodinnou rekreaci je největší počet těchto objektů v obci Moldava (28 objektů), Žalany (20 objektů) a Bžany (15 objektů). Největší podíl staveb pro rekreaci na celkovém domovním fondu má obec Moldava (40,6 %). Tabulka 3.5.1: Objekty individuální rodinné rekreace v obcích SO ORP Teplice

Obec Domy celkem Slouží k rekreaci Podíl [%]

Bořislav 128 1 0,8 Bystřany 451 4 0,9 Bžany 316 15 4,7 Dubí 1 500 6 0,4 Duchcov 1 169 1 0,1 Háj u Duchcova 247 6 2,4 Hrob 479 10 2,1 Jeníkov 259 1 0,4 Kladruby 90 1 1,1 Kostomlaty pod Milešovkou 282 2 0,7 Košťany 609 5 0,8 Krupka 1 936 10 0,5 Lahošť 143 0 0,0 Mikulov 68 6 8,8 Modlany 263 0 0,0 Moldava 69 28 40,6 Novosedlice 484 0 0,0 Osek 632 7 1,1 Proboštov 698 2 0,3

- 59 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obec Domy celkem Slouží k rekreaci Podíl [%] Rtyně nad Bílinou 261 9 3,4 Srbice 87 0 0,0 Teplice 4 392 4 0,1 Újezdeček 137 0 0,0 Zabrušany 328 3 0,9 Žalany 186 20 10,8 Žim 58 7 12,1 SO ORP Teplice 15 272 148 1,0 Zdroj: ČSÚ, data aktuální k 1. 1. 2011

Návštěvnost Nejvyšší návštěvnosti v rámci kraje bylo dosaženo v SO ORP Teplice, SO ORP Děčín a SO ORP Litoměřice, naopak nejnižší návštěvnost byla zaznamenána v SO ORP Podbořany. SO ORP Teplice dosahuje podprůměrné hodnoty návštěvnosti ve srovnání s krajským průměrem, viz tabulka B 24 v příloze.

Turistické trasy, cyklostezky, hipostezky Na celém území SO ORP Teplice je možné provozovat zejména letní turistiku a cykloturistiku vzhledem k rozsáhlé síti turistických tras a cyklostezek. Následující mapa ilustruje rozsáhlost tohoto jevu v území.

Obrázek 3.5.1: Sítě turistických tras a cyklostezek na území SO ORP Teplice pro rok 2012

- 60 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Turistické trasy Územím SO ORP Teplice prochází několik turistických tras, všechny jsou jasně značené a délky okruhů je možné kombinovat fyzických možností turistů a voleného cíle. Terén je rozmanitý, v okolí obcí je nenáročný a orientovaný spíše na silniční komunikace, některé trasy vybíhají do zalesněných území a jsou náročnější. Příklady některých tras: Okruh Prosetice (Teplice): Hadí lázně, Písečný vrch, Doubravka, Panorama – zelená Okruh Teplice: Teplice – Lbín – Bžany – Bukovice – Černčice – Pod Březinkou - (průsečík s modrou z Lovosic do Lukova mezi posledními dvěma body) – Lukov – Štěpánov – Leská – Třebívlice (červená) - Dubí – Mikulov (modrá) - Hrob – Turistická chata Bourňák (červená)

Cyklostezky Cyklostezky jsou také zde členěny dle obtížnosti. Příkladem zajímavé lehké cyklostezky je Cyklostezka č. 3 071 (Trmice – Teplice), dlouhá 23,5 km, tato trasa vede po komunikacích silniční dopravy, je tedy vhodná i pro začínající cyklisty. Střední cyklostezka vede například z obce Fojtovice do Moldava, dlouhá je 26 km a kromě silniční sítě prochází také pásovou zelení. Vhodnější je spíše pro specializovanější kola.

- 61 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

4 Ekonomický pilíř

Tato část vystihuje ekonomické podmínky na území SO ORP, a to jak z hlediska rozložení ekonomických aktivit v území (regionální ekonomika), tak i z pohledu ekonomické aktivity obyvatel a jejich pozice na trhu práce (zohledňuje jejich trvalé bydliště). Poslední podkapitola ukazuje daňovou výtěžnost SO ORP Teplice a jednotlivých obcí, což umožňuje podchytit vývoj největšího zdroje příjmů obecních rozpočtů. V rámci ekonomiky území je důležitá diverzifikovaná základna struktury ekonomických subjektů nacházejících se na území SO ORP, která je více stabilní a značně snižuje ekonomickou zranitelnost v období případné ekonomické recese.

4.1 Regionální ekonomika

O regionální ekonomice nejvíce vypovídá rozložení a struktura zaměstnavatelů, počet obsazených pracovních míst a míra podnikatelské aktivity. Počet obsazených pracovních míst je významným ukazatelem pro zhodnocení území z hlediska kapacity zaměstnanosti. Míra podnikatelské aktivity mapuje aktivitu obyvatel v oblasti podnikání.

Nejvýznamnější zaměstnavatelé V SO ORP Teplice se k 1. 1. 2011 nacházelo 16 ekonomických subjektů s 200 a více zaměstnanci. Více než polovina z nich sídlí přímo v obci Teplice. Největším zaměstnavatelem (více než 2000 zaměstnanců) je firma Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. se sídlem v Teplicích. V rámci SO ORP Teplice je velké zastoupení společností s 250 – 499 zaměstnanci, a to s dostatečně diversifikovanou strukturou činností, jak potvrzuje následující tabulka. Tabulka 4.1.1: Přehled všech ekonomických subjektů s 200 a více zaměstnanci sídlících v SO ORP Teplice Kategorie podle Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost počtu zaměstnanců Severočeské vodovody a Shromažďování, úprava a Teplice 2000 - 2499 kanalizace, a.s. rozvod vody AGC Flat Glass Czech a.s., člen Teplice Výroba plochého skla 1000 - 1499 AGC Group Výroba keramických Ideal Standard s.r.o Teplice 500 - 999 sanitárních výrobků Správa a údržba silnic Ústeckého Činnosti související s pozemní Dubí 500 - 999 kraje, příspěvková organizace dopravou AGC Processing Teplice a.s., Tvarování a zpracování Teplice 250 - 499 člen AGC Group plochého skla Výroba elektrického a Auto-Kabel Krupka, s.r.o. Krupka elektronického zařízení pro 250 - 499 motorová vozidla Výroba keramických a Český porcelán, akciová porcelánových výrobků Dubí 250 - 499 společnost převážně pro domácnost a ozdobných předmětů Lázně Teplice v Čechách a.s. Teplice Ústavní zdravotní péče 250 - 499 O-I Manufacturing Czech Dubí Výroba dutého skla 250 - 499 Republic, a.s. Všeobecné činnosti veřejné STATUTÁRNÍ MĚSTO TEPLICE Teplice 250 - 499 správy

- 62 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Kategorie podle Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost počtu zaměstnanců Střední škola stavební, Teplice, Střední odborné vzdělávání na Teplice 250 - 499 příspěvková organizace učilištích Městská a příměstská Veolia Transport Teplice s.r.o. Teplice 250 - 499 pozemní osobní doprava Výroba a zpracování ostatního VITRABLOK, s.r.o. Duchcov 250 - 499 skla vč. technického Vodohospodářské stavby, Teplice Výstavba silnic a dálnic 250 - 499 společnost s ručením omezeným LOTER SECURITY Činnosti soukromých Teplice 200 - 249 ELECTRONIC s.r.o. bezpečnostních agentur Střední škola obchodu a služeb, Střední odborné vzdělávání na Teplice 200 - 249 Teplice, příspěvková organizace učilištích Zdroj dat: Ústav územního rozvoje dle dat ČSÚ, RES Data aktuální k 1. 1. 2011

Obsazená pracovní místa Počet obsazených pracovních míst zcela zásadně ovlivňuje pozici správní oblasti v rámci kraje. Zvyšující se počet obsazených pracovních míst znamená posilování regionu. V letech 2007 – 2010 došlo v SO ORP k poklesu o 965 pracovních míst. Tato tendence má základ zejména v probíhající ekonomické recesi. Největší absolutní pokles zaznamenalo samotné město Teplice, kde došlo ke snížení počtu pracovních míst o 793. Naopak k nárůstu došlo v obci Krupka, kde přibylo 544 nových pracovních míst. Zajímavý je nárůst počtu obsazených pracovních míst v obci Žalany, kde došlo k navýšení od roku 2007 do roku 2010 o 92,3 %. Tabulka 4.1.2: Počet obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Teplice Počet obsazených pracovních míst Obec 2007 2010 Absolutní změna Relativní změna [%] Bořislav 44 51 7 15,9 Bystřany 576 502 -74 -12,8 Bžany 89 100 11 12,4 Dubí 2 331 2 296 -35 -1,5 Duchcov 2 038 1 898 -140 -6,9 Háj u Duchcova 372 336 -36 -9,7 Hrob 240 216 -24 -10,0 Jeníkov 149 195 46 30,9 Kladruby 71 38 -33 -46,5 Kostomlaty pod Milešovkou 91 84 -7 -7,7 Košťany 709 687 -22 -3,1 Krupka 2 611 3 155 544 20,8 Lahošť 32 25 -7 -21,9 Mikulov 36 29 -7 -19,4 Modlany 174 279 105 60,3 Moldava 44 64 20 45,5 Novosedlice 451 351 -100 -22,2 Osek 609 639 30 4,9 Proboštov 894 700 -194 -21,7 Rtyně nad Bílinou 473 292 -181 -38,3 Srbice 88 89 1 1,1 Teplice 23 201 22 408 -793 -3,4 Újezdeček 522 354 -168 -32,2

- 63 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Počet obsazených pracovních míst Obec 2007 2010 Absolutní změna Relativní změna [%] Zabrušany 204 236 32 15,7 Žalany 65 125 60 92,3 Žim 9 9 0 0,0 SO ORP Teplice 36 123 35 158 -965 -2,7 Zdroj dat: MF ČR; data aktuální k 1.12. daného roku Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity je definována jako podíl počtu podnikatelských subjektů (fyzických osob) k počtu trvale bydlících obyvatel. Tato míra může být jedním z indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. Na druhou stranu ji lze pokládat za druhou vlnu v případě poklesu pracovních míst a zaměstnanosti. Z důvodu ztráty zaměstnání se jeví začátek podnikání jako jedna z možností, jak si tuto ztrátu kompenzovat. V rámci Ústeckého kraje došlo v letech 2004 – 2011 k nárůstu podnikatelské aktivity na více než 166 podnikatelsky aktivních subjektů na 1 000 obyvatel. V roce 2011 zaznamenala nejvyšší míru podnikatelské aktivity SO ORP Roudnice (198,2 ‰). SO ORP s nejnižší mírou podnikatelské aktivity jsou Bílina, Kadaň a Varnsdorf, kde na 1000 obyvatel nepřipadlo více než 148 aktivních podnikatelů. Přehled vývoje míry podnikatelské aktivity mezi roky 2004 – 2011 ve všech SO ORP Ústeckého kraje je uveden v příloze C 1. V SO ORP Teplice byl zaznamenán nejvyšší růst míry podnikatelské aktivity v obci Moldava, kde v roce 2004 na 1000 obyvatel připadalo pouze 213 podnikatelsky aktivních subjektů a v roce 2007 pouhých 171, zatímco v roce 2011 byla míra podnikatelské aktivity více než 232 ‰, což je rovněž v rámci SO ORP Teplice maximum v daném roce. Vedle obce Moldava patří k obcím s nejvyšší mírou ekonomické aktivity i Žalany a Modlany (214 ‰). Ze sledování vývoje míry podnikatelské aktivity pro celou SO ORP Teplice vyplývá, že v letech 2004 – 2011 nedošlo k nijak intenzivnímu nárůstu podnikání. V následujících letech se růst podnikání nepřepokládá ani do budoucna. Tabulka 4.1.3: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Teplice [‰] Míra podnikatelské aktivity [‰] Obec 2004 2007 2011 Bořislav 206,5 214,3 208,0 Bystřany 155,3 167,0 157,4 Bžany 175,3 174,0 171,5 Dubí 164,1 164,1 159,8 Duchcov 126,2 128,6 128,6 Háj u Duchcova 135,8 131,8 140,7 Hrob 151,0 156,1 149,6 Jeníkov 142,1 145,1 149,6 Kladruby 163,8 143,8 147,9 Kostomlaty pod Milešovkou 144,2 157,0 140,0 Košťany 133,0 143,2 146,1 Krupka 145,2 146,5 150,7 Lahošť 141,0 158,4 149,9 Mikulov 274,5 264,6 202,6 Modlany 198,8 213,1 214,0 Moldava 212,9 170,6 232,8

- 64 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Míra podnikatelské aktivity [‰] Obec 2004 2007 2011 Novosedlice 177,2 181,6 180,3 Osek 119,2 128,1 129,3 Proboštov 185,9 187,1 204,9 Rtyně nad Bílinou 169,9 189,1 166,2 Srbice 104,9 118,7 170,6 Teplice 174,5 175,7 171,6 Újezdeček 109,4 109,5 126,3 Zabrušany 113,1 121,5 145,2 Žalany 265,5 262,9 214,1 Žim 211,8 218,3 154,8 SO ORP Teplice 160,4 162,9 161,6 Zdroj dat: ČSÚ, Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k 31. 12. daného roku Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota.

4.2 Daňová výtěžnost

Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní a představuje výši daňových příjmů obce vyjádřenou na obyvatele. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitosti. Průměrná daňová výtěžnost správních obvodů Ústeckého kraje v letech 2010 – 2011 mírně vzrostla, a to na hodnotu 10 500 Kč na obyvatele v roce 2011. K nárůstu daňové výtěžnosti došlo konkrétně v SO ORP Teplice, Kadaň, Litvínov, Chomutov a Rumburk. V roce 2011 byla nejvyšší daňová výtěžnost na osobu v SO ORP Kadaň, a to 11 900 Kč. V hodnotách nadprůměrných se pohybují rovněž SO ORP Chomutov, Ústí nad Labem, Most, Podbořany a Teplice. Nejnižší daňová výtěžnost na osobu byla v roce 2011 zaznamenána v SO ORP Rumburk (9 100 KČ), kde byl současně ve sledovaném období zaznamenán nárůst. Správní oblastí s nejvyšším poklesem daňové výtěžnosti je SO ORP Lovosice, kde došlo k posunu z 10 400 Kč na obyvatele v roce 2010 na 9 800 Kč v roce 2011. Tabulka 4.2.1: Daňová výtěžnost v SO ORP Ústeckého kraje (v tis. Kč) Daňová výtěžnost na Daňová výtěžnost (v tis. Kč) SO ORP obyvatele (v tis. Kč) 2010 2011 Rozdíl 2010 2011 Rozdíl Bílina 214 994,8 211 711,0 -3 283,7 10,3 10,1 -0,2 Děčín 802 280,5 794 503,2 -7 777,3 10,0 10,1 0,1 Chomutov 904 146,3 943 441,2 39 294,9 11,0 11,5 0,5 Kadaň 497 643,7 524 002,4 26 358,7 11,2 11,9 0,7 Litoměřice 598 564,9 588 648,5 -9 916,3 10,2 9,9 -0,3 Litvínov 402 628,3 414 921,6 12 293,3 9,9 10,5 0,6 Louny 408 620,7 404 407,4 -4 213,3 9,3 9,3 -0,1 Lovosice 282 587,4 270 829,6 -11 757,8 10,4 9,8 -0,6 Most 826 342,0 826 845,5 503,5 10,8 10,9 0,1 Podbořany 172 062,3 171 849,5 -212,8 10,7 10,8 0,1

- 65 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Daňová výtěžnost na SO ORP Daňová výtěžnost (v tis. Kč) obyvatele (v tis. Kč) Roudnice nad Labem 301 509,9 297 922,2 -3 587,7 9,4 9,2 -0,1 Rumburk 304 508,7 309 022,2 4 513,4 8,8 9,1 0,3 Teplice 1 083 270,0 1 157 253,4 73 983,5 9,9 10,7 0,8 Ústí nad Labem 1 349 351,7 1 362 493,5 13 141,8 11,1 11,3 0,2 Varnsdorf 191 663,7 193 292,8 1 629,1 9,3 9,4 0,1 Žatec 277 714,9 273 700,1 -4 014,8 10,2 10,1 -0,1 Ústecký kraj 8 617 889,6 8 744 844,0 126 954,4 10,3 10,5 0,2 Zdroj dat: MF ČR, Bilance příjmů. Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

SO ORP Teplice je v rámci Ústeckého kraje správní oblast s největším meziročním nárůstem daňové výtěžnosti (z 9 900 Kč v roce 2010 na 10 700 Kč v roce 2011). Tato správní oblast spolu s SO ORP Ústí nad Labem jsou jediné dvě, které mají celkovou daňovou výtěžnost vyšší než 1 000 000 000 Kč. Ve většině obcí spadajících do SO ORP Teplice nedošlo mezi léty 2010 a 2011 ke změně daňové výtěžnosti na obyvatele vyšší než 1 000 Kč. K vyššímu nárůstu došlo pouze v obcích Bořislav, Moldava, Teplice a Háj u Duchcova. V obci Bořislav se daňová výtěžnost zvýšila z 9 100 Kč v roce 2010 na 19 500 Kč v roce 2011, což je také nejvyšší míra nárůstu. Nejvýraznější pokles daňové výtěžnosti na obyvatele byl zaznamenán v obci Mikulov, Modlany, Srbice a Kladruby. Teplice jsou obec s nejvyšší celkovou daňovou výtěžnosti (644 802 500 Kč v roce 2011), což má souvislost s tím, že Teplice jsou sídlem velkých firem v rámci své správní oblasti. Obec Srbice má zatím v rámci SO ORP Teplice jednoznačně nejvyšší daňovou výtěžnost na osobu (52 500 Kč v roce 2011), a to i když zaznamenala meziroční pokles. Tabulka 4.2.2: Daňová výtěžnost v obcích SO ORP Teplice (v tis. Kč) Daňová výtěžnost na Daňová výtěžnost (v tis. Kč) Obec obyvatele (v tis. Kč) 2010 2011 Rozdíl 2010 2011 Rozdíl Bořislav 3 362,3 7 779,7 4 417,4 9,1 19,5 10,4 Bystřany 13 510,6 14 043,0 532,4 7,2 7,5 0,2 Bžany 7 215,9 6 600,8 -615,1 8,8 8,0 -0,8 Dubí 70 643,5 67 689,2 -2 954,3 8,7 8,3 -0,4 Duchcov 77 075,6 78 980,1 1 904,5 8,6 9,1 0,4 Háj u Duchcova 7 628,0 8 885,2 1 257,2 7,3 8,6 1,3 Hrob 14 875,1 14 669,0 -206,2 7,2 7,2 0,0 Jeníkov 7 286,7 7 447,6 161,0 7,7 8,1 0,4 Kladruby 3 086,5 2 720,5 -366,0 9,3 8,0 -1,2 Kostomlaty pod Milešovkou 6 867,0 6 796,9 -70,1 7,6 7,7 0,0 Košťany 21 929,0 22 429,1 500,1 7,6 7,7 0,1 Krupka 116 976,7 115 583,1 -1 393,6 8,3 8,5 0,1 Lahošť 4 109,4 4 327,2 217,8 7,0 7,4 0,3 Mikulov 2 136,5 2 023,2 -113,3 11,7 8,9 -2,8 Modlany 28 691,1 27 645,1 -1 046,0 31,3 29,7 -1,5 Moldava 3 596,6 4 000,7 404,1 13,2 17,2 4,0 Novosedlice 16 393,4 15 593,8 -799,6 7,1 6,9 -0,3 Osek 40 094,5 38 848,8 -1 245,7 8,0 7,9 -0,1 Proboštov 21 984,9 21 304,6 -680,4 8,4 8,1 -0,3 Rtyně nad Bílinou 6 427,8 7 052,2 624,4 8,0 8,9 0,9 Srbice 16 319,8 15 694,1 -625,6 53,9 52,5 -1,5 Teplice 570 030,8 644 802,5 74 771,7 11,1 12,7 1,6

- 66 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Daňová výtěžnost na Obec Daňová výtěžnost (v tis. Kč) obyvatele (v tis. Kč) Újezdeček 7 032,6 7 853,4 820,8 7,6 8,5 0,9 Zabrušany 9 818,3 8 690,9 -1 127,4 8,9 7,9 -0,9 Žalany 4 636,9 4 251,6 -385,3 9,3 8,6 -0,7 Žim 1 540,6 1 541,3 0,7 9,8 9,9 0,1 SO ORP Teplice 1 083 270,0 1 157 253,4 73 983,5 9,9 10,7 0,8 Zdroj dat: MF ČR, Bilance příjmů. Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

4.3 Trh práce Práce je na svém trhu prodávána jako výrobní faktor. Trh práce je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. Poptávka je tvořena zaměstnavateli a nabídku představují potenciální zaměstnanci.

Míra zaměstnanosti Míra zaměstnanosti je podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině obyvatel 15-64 let. Nepoměr mezi mírným poklesem relativního počtu zaměstnaných osob a významně rostoucí mírou zaměstnaných obyvatel 15-64 let je dána postupným odchodem silných poválečných ročníků do ekonomické neaktivity v souběhu s tím, že se dostávají za hranici sledovaného věku 15-64 let. Je pravděpodobné, že tento nepoměr bude působit i v následujících letech. Největší pokles míry zaměstnanosti v Ústeckém kraji zaznamenaly mezi léty 2010 a 2011 SO ORP Rumburk, Varnsdorf a Bílina. Nejvyšší zaměstnanost byla v roce 2011 v SO ORP Roudnice nad Labem. Ve všech správních oblastech Ústeckého kraje došlo k meziročnímu poklesu míry zaměstnanosti (viz příloha C 2). V rámci SO ORP Teplice je pro rok 2011 evidována nejvyšší míra zaměstnanosti v obcích Žalany, Kladruby, Bžany, Modlany a Bořislav. Nejnižší míra zaměstnanosti byla vedle toho v daném roce zaznamenána v obcích Moldava, Duchcov a Dubí. V porovnání s rokem 2001 byl nejvyšší pokles zaměstnanosti zjištěn v obci Kostomlaty pod Milešovkou. Tabulka 4.3.1: Míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Teplice Míra zaměstnanosti [%] Obec 2001 2011 Bořislav 62,0 60,8 Bystřany 57,6 59,6 Bžany 63,5 62,1 Dubí 59,2 54,2 Duchcov 57,5 54,4 Háj u Duchcova 57,4 59,8 Hrob 57,4 58,3 Jeníkov 56,1 57,2 Kladruby 62,5 62,3 Kostomlaty pod Milešovkou 64,1 58,6 Košťany 62,2 59,5 Krupka 58,9 55,5 Lahošť 58,9 57,8 Mikulov 66,4 59,6 Modlany 60,2 61,7 Moldava 57,3 51,6

- 67 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Míra zaměstnanosti [%] Obec 2001 2011 Novosedlice 56,4 57,3 Osek 59,9 57,4 Proboštov 63,3 60,6 Rtyně nad Bílinou 61,0 57,9 Srbice 55,4 56,7 Teplice 61,6 58,6 Újezdeček 60,4 55,5 Zabrušany 62,4 58,0 Žalany 64,6 67,5 Žim 62,2 55,5 SO ORP Teplice 60,4 57,6 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011. Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

Míra nezaměstnanosti V celém Ústeckém kraji došlo od roku 2007 do roku 2011 ke vzrůstu míry nezaměstnanosti. Průměrná hodnota se vyšplhala až na 13,6 %. Dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti je zaznamenána v SO ORP Litvínov (16,3 % v roce 2011) a Rumburk (16,0 % v roce 2011), nadprůměrné hodnoty vykazují ve sledovaném období také správní obvody ORP Most, Varnsdorf, Žatec a Ústí nad Labem. Výrazně pod krajským průměrem se po celé sledované období pohybuje míra nezaměstnanosti v SO ORP Litoměřice a Roudnice nad Labem. Míra nezaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje je uvedena v příloze C 3. Míra nezaměstnanosti SO ORP Teplice má zejména z důvodu ekonomické recese od roku 2008, kdy došlo meziročně k poklesu o 2,5 %, dlouhodobě rostoucí tendenci (z 10 % v roce 2008 až na 13,1 % v roce 2011). Mírný pokles míry nezaměstnanosti byl v roce 2011 zaznamenán v obcích Krupka, Kostomlaty pod Milešovkou, Lahošť, Novosedlice, Osek, Proboštov, Rtyně nad Bílinou Bystřany, Dubí a Teplice a výraznější v obcích Mikulov (o 4,8 %), Srbice a Žim. Obcí s dlouhodobě nejvyšší mírou nezaměstnanosti je Moldava (23 % nezaměstnaných v roce 2011). Oproti tomu nejnižší míra nezaměstnanosti byla v roce 2011 evidována v obci Žalany a Kostomlaty pod Milešovkou. Tabulka 4.3.2: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Teplice Míra nezaměstnanosti [%] Obec 2007 2008 2009 2010 2011 Bořislav 9,8 7,5 6,8 8,1 11,4 Bystřany 12,1 9,1 10,7 12,3 11,4 Bžany 7,2 6,7 10,4 9,2 10,4 Dubí 13,3 11,2 12,8 15,8 15,6 Duchcov 14,5 10,5 13,1 15,1 15,2 Háj u Duchcova 10,1 5,9 8,3 10,2 10,7 Hrob 12,9 8,5 10,5 11,0 11,0 Jeníkov 14,5 12,4 13,3 15,7 16,6 Kladruby 9,2 11,0 11,0 12,7 13,3 Kostomlaty pod Milešovkou 8,6 8,4 9,3 10,0 9,2 Košťany 11,9 9,4 12,1 14,0 14,1 Krupka 15,5 12,5 14,2 15,9 14,9 Lahošť 13,1 10,6 10,0 13,7 12,1 Mikulov 10,1 7,6 9,5 15,7 10,9

- 68 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Míra nezaměstnanosti [%] Obec 2007 2008 2009 2010 2011 Modlany 11,6 9,9 10,9 15,5 15,5 Moldava 22,9 19,6 17,2 21,7 23,0 Novosedlice 12,9 10,0 12,3 15,6 14,5 Osek 10,2 7,9 9,5 10,6 10,3 Proboštov 8,5 8,3 10,6 12,9 12,1 Rtyně nad Bílinou 9,4 7,9 11,2 14,2 13,7 Srbice 15,4 10,8 11,3 15,4 12,5 Teplice 11,9 9,5 11,1 12,5 12,3 Újezdeček 13,1 10,7 14,0 16,2 16,7 Zabrušany 12,7 9,2 10,2 10,4 10,8 Žalany 9,4 9,5 10,7 7,9 8,1 Žim 7,9 7,3 14,7 19,0 17,2 SO ORP Teplice 12,5 10,0 11,7 13,4 13,1 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistika. Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

Podíl nezaměstnaných žen Podíl nezaměstnaných žen se v Ústeckém kraji v letech 2007 – 2011 snížil, a to z 53,4 % na 49,9 %. SO ORP v Ústeckém kraji s dlouhodobě nejvyšší nezaměstnaností žen jsou Bílina a Most. Nadprůměrných hodnot bylo v roce 2011 dosaženo také ve správních obvodech Děčín, Chomutov, Kadaň, Litoměřice, Louny, Lovosice, Roudnice nad Labem a Teplice. Při zohlednění podílu nezaměstnanosti žen jsou na tom nejlépe SO ORP Rumburk, Podbořany a Ústí nad Labem, kde je tento ukazatel dlouhodobě nižší než krajský průměr (viz příloha C 4). SO ORP Teplice patří v rámci kraje k oblastem s podílem nezaměstnaných žen vyšším než je průměrná hodnota. V letech 2007 – 2010 došlo k poklesu z 56,5 % na 50,2 %, poté ale došlo v roce 2011 k mírnému nárůstu na 50,9 %. Obcemi s výrazně vyšším podílem nezaměstnaných žen jsou v SO ORP Teplice v roce 2011 Mikulov, Žalany, Žim a Bžany. Naopak co se týče tohoto ukazatele, nejlépe na tom jsou obce Bořislav, Kostomlaty pod Milešovkou, Kladruby a Dubí. Tabulka 4.3.3: Podíl nezaměstnaných žen v obcích SO ORP Teplice [%] Podíl nezaměstnaných žen [%] Obec 2007 2008 2009 2010 2011 Bořislav 52,4 53,4 49,2 39,0 42,2 Bystřany 56,6 58,4 52,7 46,4 51,4 Bžany 49,5 58,5 51,6 53,5 60,2 Dubí 50,7 51,3 47,7 47,8 47,1 Duchcov 55,8 56,9 51,2 51,1 49,9 Háj u Duchcova 60,2 52,3 52,8 41,3 52,7 Hrob 60,9 55,3 53,5 51,1 57,4 Jeníkov 55,7 58,2 52,9 45,6 50,4 Kladruby 65,3 60,6 32,8 50,0 47,0 Kostomlaty pod Milešovkou 55,8 54,2 51,8 51,4 44,9 Košťany 56,4 55,7 47,8 49,0 50,6 Krupka 59,1 59,9 52,4 50,2 51,3 Lahošť 72,6 88,0 59,9 43,0 57,0 Mikulov 72,8 78,3 80,5 64,3 71,7

- 69 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Podíl nezaměstnaných žen [%] Obec 2007 2008 2009 2010 2011 Modlany 59,1 59,0 51,3 50,7 51,7 Moldava 52,1 64,0 60,7 55,8 47,7 Novosedlice 52,9 54,3 47,3 49,2 51,2 Osek 58,0 60,0 54,8 50,9 51,5 Proboštov 56,8 54,5 53,2 46,9 53,9 Rtyně nad Bílinou 52,8 69,3 53,3 49,2 58,2 Srbice 52,7 63,4 52,5 45,5 51,0 Teplice 56,1 56,8 51,2 50,9 50,9 Újezdeček 66,5 60,8 54,7 53,2 51,5 Zabrušany 62,8 61,5 47,7 48,8 58,2 Žalany 50,4 50,5 45,4 53,9 62,2 Žim 62,7 61,1 49,5 58,9 60,2 SO ORP Teplice 56,5 57,2 51,3 50,2 51,0 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistika. Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců Významným indikátorem trhu práce je podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 12 měsíců) na celkově nezaměstnaných. Dlouhodobá nezaměstnanost představuje vážný sociální problém. U dlouhodobě nezaměstnané osoby je velmi těžký návrat zpět do práce a může dojít k negativním psychickým změnám, někdy i trvalým. V Ústeckém kraji byl podíl dlouhodobě nezaměstnaných v roce 2007 průměrně 6,6 %. Poté tento podíl klesl na své minimum za sledované období, a to na 4,1 % v roce 2009. Následně došlo k mírnému nárůstu na 5,7 % v roce 2011. Dlouhodobě vysoký podíl nezaměstnaných déle než 12 měsíců je v SO ORP Litvínov, Rumburk, Most a Varnsdorf. Podprůměrné hodnoty jsou dlouhodobě zaznamenávány ve správních obvodech Litoměřice, Roudnice nad Labem a Lovosice. Údaje týkající se míry dlouhodobé nezaměstnanosti Ústeckého kraje jsou uvedeny v příloze C 5. V SO ORP Teplice byla průměrná míra dlouhodobé nezaměstnanosti v roce 2011 5,3 %. Vysoko nad tímto průměrem se pohybuje podíl dlouhodobě nezaměstnaných v obcích Moldava, Dubí a Novosedlice, kde tato míra dosahuje hodnoty nad 7,0 %. Výrazně nižší byla v roce 2011 míra dlouhodobě nezaměstnaných v obcích Bořislav (pouze 0,5 %, což je také minimum pro SO ORP Teplice), Žalany (1,4 %) a Žim (2,4 %). Tabulka 4.3.4: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Teplice [%] Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] Obec 2007 2008 2009 2010 2011 Bořislav 3,6 3,0 0,6 0,4 0,5 Bystřany 4,1 3,2 1,9 3,3 3,0 Bžany 1,8 1,6 2,0 2,6 2,9 Dubí 7,1 5,7 4,8 6,4 7,3 Duchcov 8,1 5,2 4,0 5,4 6,6 Háj u Duchcova 3,8 1,9 1,3 2,2 2,9 Hrob 6,4 2,9 2,1 2,6 2,4 Jeníkov 5,4 4,8 3,5 5,1 4,9 Kladruby 5,1 3,4 1,4 2,2 5,3 Kostomlaty pod Milešovkou 3,5 3,1 2,4 3,2 2,7 Košťany 5,6 3,8 2,7 4,2 4,4 Krupka 8,5 5,6 4,5 5,8 6,1

- 70 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] Obec 2007 2008 2009 2010 2011 Lahošť 5,7 4,4 2,3 3,8 3,5 Mikulov 3,5 2,2 1,6 3,1 3,0 Modlany 5,1 4,4 2,9 3,6 6,1 Moldava 11,9 9,7 5,0 5,4 8,8 Novosedlice 6,9 4,8 4,4 5,9 7,0 Osek 5,1 3,4 2,3 3,0 3,3 Proboštov 3,5 3,0 3,1 3,8 4,3 Rtyně nad Bílinou 3,8 2,9 3,5 4,7 5,1 Srbice 9,3 6,0 5,4 4,8 5,5 Teplice 6,2 4,6 3,7 4,7 5,3 Újezdeček 6,0 4,0 3,7 6,3 6,7 Zabrušany 6,4 3,2 1,8 3,6 3,6 Žalany 3,6 2,1 1,6 2,6 1,4 Žim 0,9 0,8 0,5 3,0 2,4 SO ORP Teplice 6,4 4,6 3,6 4,8 5,3 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistika. Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo V Ústeckém kraji od roku 2008 počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo postupně rostl, a to v důsledku ekonomické krize. Do roku 2010 hodnota vzrostla až na více než 30 uchazečů na jedno pracovní místo. V následujícím roce (2011) se tento počet mírně snížil na 23,6 nezaměstnaných žádajících o jednu pracovní pozici. Ve sledovaném období (2007 – 2011) došlo k nejmarkantnějšímu nárůstu počtu uchazečů o jedno pracovní místo v SO ORP Bílina (81,1 nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo), Varnsdorf (92,3) a Rumburk (62,9), kde je tento problém rovněž nejcitelnější v rámci celého kraje. Naopak v SO ORP Roudnice nad Labem se o jedno pracovní místo ucházelo v roce 2011 jen méně než 5 uchazečů, což je také krajské minimum. Tabulka 4.3.5: Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo v SO ORP Ústeckého kraje Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo SO ORP 2007 2008 2009 2010 2011 Bílina 15,6 12,3 57,3 72,8 81,1 Děčín 15,4 15,4 38,3 47,2 35,0 Chomutov 6,1 5,1 21,1 24,8 20,2 Kadaň 5,0 4,1 24,3 45,0 43,6 Litoměřice 8,1 7,4 13,1 15,9 16,9 Litvínov 20,4 14,5 37,6 51,6 33,1 Louny 5,6 5,1 19,8 33,3 22,4 Lovosice 12,6 6,5 13,3 13,4 16,3 Most 9,1 6,8 18,7 31,3 24,5 Podbořany 6,5 6,2 14,6 27,1 42,8 Roudnice nad Labem 4,4 2,5 11,0 7,0 4,1 Rumburk 14,6 19,2 104,4 105,6 62,9 Teplice 10,8 8,9 40,8 55,2 35,3 Ústí nad Labem 7,4 6,7 17,2 29,5 21,5 Varnsdorf 12,1 11,6 41,1 98,2 92,3 Žatec 9,0 7,9 21,1 37,3 42,1

- 71 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo SO ORP 2007 2008 2009 2010 2011 Ústecký kraj 8,7 7,2 22,8 30,5 23,6 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistika. Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

V SO ORP Teplice je dlouhodobě průměrný počet uchazečů o jedno pracovní místo (35,3 uchazečů v roce 2011) vyšší než v Ústeckém kraji. Situace byla v roce 2011 nejvážnější v obci Duchcov, kde na jedno pracovní místo připadalo více než 149 uchazečů. Vysoce nad průměrem se pohybovaly i obce Košťany (99,9 uchazečů na jedno pracovní místo) a Novosedlice (90 nezaměstnaných na jednu pracovní pozici). Naopak nejlépe na tom v roce 2011 byly obce Moldava, Háj u Duchcova a Kladruby, kde počet uchazečů na jedno pracovní místo nepřesáhl 15.

- 72 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

5 Souhrn pilířů

5.1 Environmentální pilíř

Horninové prostředí a geologie Území SO ORP Teplice je relativně bohaté na nerostné suroviny. Na jeho území se nachází především ložiska hnědého uhlí. Ve velké míře jsou taktéž zastoupeny stavební suroviny jako stavební kámen a cihlářský materiál. Dále se zde vyskytuje oxihumolit jako výchozí surovina pro výrobu barev a nábytkářského mořidla, cín, litinová ruda, fluorit a křemenné suroviny. Na území SO ORP Teplice byly vymezeny dobývací prostory a 15 % území SO ORP tvoří chráněná ložisková území. Nachází se zde taktéž řada sesuvných území, což je z hlediska územního plánování velmi negativní jev. Celkem představují rozlohu 334,7 ha, tedy 1 % celkové výměry území. Jako pozůstatek po důlní činnosti se na území SO ORP Teplice nachází 72 starých důlních děl. Nejvíce z tohoto počtu je lokalizovaných v obci Krupka. Podrobný výpis je uveden v následující tabulce. Dle dat ÚAP se v území nevyskytují žádné haldy a odvaly.

Vodní režim Území SO ORP Teplice spadá do povodí Ohře a Dolního Labe. Z hydrogeologického mapování vyplývá, že kolem 35 % plochy oblasti povodí Ohře a dolního Labe pokrývají horniny nepropustné, nebo velmi slabě propustné. Jedná se o část krystalinika českého masívu a poměrně rozsáhlé oblasti pokryté tercierními jíly a kvarterními hlínami a sprašemi, které se vyskytují na vnějších stranách kvarterních teras vytvořených písky a štěrky. Na sledovaném území se nachází řada převážně menších vodních ploch a jedna vodní nádrž o celkové rozloze cca 131,1 ha, což představuje zhruba 0,3 % území. Jejich výskyt a podíl na území jednotlivých obcí uvádí tabulka A5 a A6 v příloze. Největší vodní plochou je zbytková jáma dolu Barbora o velikosti cca 63,1 ha. Sledované území je protkáno sítí převážně drobných vodních toků. Jejich celková délka činí 636,4 km. Výskyt výše popisovaných hydrologických jevů znázorňuje následující mapa.

Hygiena životního prostředí Stejně jako u většiny území České republiky, tak i v SO ORP Teplice dochází téměř v celé oblasti k překračování imisního limitu pro pěti leté průměry expozičního indexu AOT40 škodliviny O3. Významným problémem na velké části území je výskyt polétavého prachu PM10. Překročení této škodliviny nebylo indikováno pouze na území obce Mikulov. Mezi další škodliviny vyskytující se v SO ORP patří benzo(a)pyren, oxidy dusíku a oxid siřičitý. Podrobný přehled indikovaných škodlivin pro jednotlivé obce je uveden v tabulce A 9 v příloze. Málo příznivý je taktéž výskyt starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na území 17 obcí se nachází celkem 51 starých skládek. Nejhůře je na tom obec Žim, na jejímž území bylo lokalizováno celkem 11 takových skládek. Podrobný výpis je uveden v následující tabulce. Plochy

- 73 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. znehodnoceného území k obnově nebo opětovnému využití (brownfields) na území SO ORP Teplice zabírají cca 11,6 ha, což představuje pouhých 0,03 % území.

Ochrana přírody a krajiny Území SO ORP Teplice se řadí k oblastem dlouhodobě ovlivňovaným lidskou činností. Přesto se zde nachází několik lokalit, jež jsou významné pro ekologickou stabilitu území a často i specifické a ojedinělé. Jejich zachování proto patří mezi priority územního plánování a je zajišťováno různými formami ochrany. Na území SO ORP Teplice se nachází řada velkoplošných zvlášť chráněných lokalit, jež zahrnují Chráněnou krajinnou oblast České Středohoří a oblasti soustavy NATURA 2000. V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability, jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. Na území SO ORP Teplice jsou v rámci ZÚR Ústeckého kraje vymezeny nadregionální biokoridory (NBK) a biocentra (NBC) a regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC), přírodní parky (PP), lokality s výskytem chráněných rostlin a živočichů. Rozloha ÚSES na území SO ORP činí cca 6 694,0 ha, což představuje 19,4 % celkové plochy.

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Na správním území ORP Teplice nepatří zemědělství k tradičním hospodářským odvětvím. Podíl orné půdy na celkové výměře území SO ORP a jeho vývoj však patří k významným charakteristikám. Rozloha orné půdy na území SO ORP Teplice poklesla v období 2010 až 2012 o 0,11 %. Pokles absolutní hodnoty rozlohy orné půdy v SO ORP činil 38 ha a nejvíce se na něm podílela obec Bžany, kde úbytek orné půdy činí za uvedené období cca 34,95 ha. Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Podíl plochy zastavěné půdy na celkové výměře SO ORP Teplice se v období 2010 - 2012 se snížil pouze nepatrně o 0,01 % a činí 2,4 % celkové výměry území. V absolutních hodnotách zastavěná plocha za sledované období klesla pouze o 3,0 ha na 845,0 ha k 1. 1. 2012. Největší absolutní i relativní přírůstek mezi lety 2010 a 2012 se vyskytnul na území obce Zabrušany, kde přibylo 1,91 ha nově zastavěné plochy, který znamená v poměru k celkové výměře plochy 0,21 %. Největší absolutní i relativní úbytek mezi lety 2010 a 2012 se pak vyskytnul na území obce Novosedlice, kde ubylo 3,51 ha zastavěné plochy, což znamená v poměru k celkové výměře plochy podíl 2,45 %. SO ORP Teplice je relativně velmi zalesněna. Lesy tvoří 43,7 % území. Lesnatost je nejvyšší v severní části území (obce Košťany, Osek, Dubí, Hrob, Moldava, Mikulov). Poměrně vysoké je i zalesnění v jižní části území (obec Kostomlaty pod Milešovkou, Žalany). Naproti tomu v centrální části se nalézají oblasti s velmi nízkou lesnatostí způsobující ekologickou nestabilitu území.

- 74 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

5.2 Sociální pilíř

Technická infrastruktura V rámci SO ORP Teplice je zásobování obyvatel pitnou vodou zajištěno Severočeskou vodárenskou společností, a.s. (dále SVS) a individuálním odběrem z domovních studní a vrtů. Všechny obce v SO ORP Teplice jsou napojeny na veřejnou vodovodní síť, kromě obce Kostomlaty pod Milešovkou. Z vodárenských soustav a skupinových vodovodů je zásobeno přibližně 92% obyvatel z celkového počtu obyvatel zásobených pitnou vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu v ÚK. Délky vodovodů v SO ORP Teplice v roce 2012 jsou uvedeny v příloze (tabulka B 2). Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků, popř. jednotnou kanalizační sítí. Přesnější rozdělení dle typů kanalizace v jednotlivých obcích je v tabulce B 1 v příloze. Obce Kladruby, Kostomlaty pod Milešovkou, Mikulov, Moldava, Rtyně nad Bílinou a Žim nemají vybudovanou kanalizační síť Kanalizační systémy města, obcí a místních částí Domaslavice, Duchcov, Háj u Duchcova, Osek a Zabrušany tvoří v současné době nadobecní systém, kterým jsou odpadní vody přiváděny na ČOV Želénky. Na ČOV Želénky jsou přiváděny odpadní vody ze Zabrušan a Duchcova. Na kanalizační systém Duchcova je napojena kanalizační síť obce Osek a Háj u Duchcova. ČOV Želénky je mechoanicko - biologická čistírna odpadních vod pro cca 15 000 EO. V rámci SO ORP Teplice jsou plynem zásobovány všechny obce, kromě obce Mikulov a Moldava. Napojení obyvatel na plyn se pohybuje mezi 80 – 95 %. Obce, které nemají zavedený plyn, ani do budoucna neuvažují o napojení, z ekonomického hlediska se plyn obyvatelům nevyplatí. Převážná délka vedení elektrické energie v SO ORP Teplice je tažena nadzemně (město Teplice 80 % podzemní a 20 % nadzemní vedení). Ve většině obcí v rámci SO ORP Teplice se nevyskytují vážnější problémy s dodávkou elektrické energie, drobné poruchy za silných větrů, či bouřek udává obec Kladruby. Časté výpadky elektrické energie při bouřce uvádí město Osek. Ve městě jsou nové podzemní rozvody, v části města Dlouhá Louka je nové vedení nadzemní. Dodávky tepla zajišťuje Elektrárna Ledvice stejně jako výrobu elektrické energie prostřednictvím teplárenské společnosti United Energy, a.s. pro město Teplice. Celková roční dodávka tepla odběratelům je cca 1000 TJ při maximálním tepelném výkonu 150 MW. Instalovaný výkon pro dodávku tepla je 380 MW, kapacita chemické úpravy vody umožňuje dodat 270 MW do tepelných sítí. Elektrárna tedy disponuje značnou výkonovou rezervou, která umožňuje připojení dalších odběratelů (např. město Duchcov) a navýšení dodávek do stávajících lokalit.

Dopravní infrastruktura Rychlostní silnice R63 vede mezi Bystřany a dálnicí D8 u Řehlovic a slouží jako spojnice mezi městem Teplice a D8. Její význam proto po dobudování dálnice D8 jistě vzroste. R63 byla otevřena v roce 1985 jako náhrada za silnici II/253 mezi Ústím nad Labem a Přestanovem (křižovatka I/13 a II/253), která měla být v prostoru Hrbovic a Chabařovic přerušena těžbou velkolomu Chabařovice. Zároveň měla sloužit jako dálniční přivaděč Teplic z již tehdy připravované dálnice D8. K přerušení silnice II/253 však nikdy nedošlo, neboť

- 75 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. odpor obyvatel Chabařovic si po roce 1999 vynutil zastavení těžby ve stejnojmenném velkolomu. R63 byla vybudována s provizorním napojením na dvoupruhovou silnici v prostoru Hliňan u Řehlovic. Na ní navázala v devadesátých letech výstavba dvou souběžných dvoupruhových segmentových mostů přes řeku Bílinu, každý o délce 360 m, které umožnily napojení na dostavěný úsek dálnice D8, stavbu 0806 Řehlovice – Ústí nad Labem. Celý úsek od konce dálnice D8 v Řehlovicích po napojení na silnici I/8 v Bystřanech byl pak, v návaznosti na dobudovaný úsek D8, očíslován jako silnice II/613. Jako rychlostní silnice je vedena od roku 1997. Dopravní obslužnost území je velmi dobrá. Ve většině případů není problém dopravit se z kterékoliv obce do obce s rozšířenou působností Teplice. Jediné dva případy, ve kterých nebyl nalezen adekvátní spoj, nastaly u obce Moldava při vyhledávání spojení na šestou hodinu a u obce Bžany na čtrnáctou hodinu. Obce, které disponují relativně menším počtem spojů, jsou Bžany, Kostomlaty pod Milešovkou, Mikulov, Moldava, Újezdeček a Žim. Naopak v obcích Dubí, Duchcov, Krupka a Novosedlice je dopravní obslužnost nadprůměrně vysoká.

Sociodemografické podmínky V roce 2011 žilo v Ústeckém kraji 830 371 obyvatel, což je o 1,2 % více než v roce 2001. Nejlidnatějším SO ORP je Ústí nad Labem, naopak nejméně obyvatel z celého Ústeckého kraje žije v SO ORP Podbořany. Ve většině SO ORP došlo mezi roky 2001 a 2011 k poklesu počtu obyvatel, přičemž největší absolutní pokles byl zaznamenán v SO ORP Most (- 1 389 obyvatel), Litvínov (- 596 obyvatel) a Děčín (- 554 obyvatel). Naopak k největšímu nárůstu došlo v SO ORP Ústí nad Labem, a to 3 163 (tj. 2,7 %), největší relativní přírůstek v počtu obyvatel zaznamenal SO ORP Roudnice nad Labem o 7,6 % (2 279 obyvatel). V rámci SO ORP Teplice jsou nejlidnatějšími obcemi v SO ORP Teplice jsou Teplice (50 728), Krupka (13 318 obyvatel) a Duchcov (8 780 osob). Naopak nejméně obyvatel z celého SO ORP Teplice žije v obci Žim (132). Ve většině obcí došlo mezi roky 2001 a 2011 k nárůstu obyvatel, přičemž největší absolutní nárůst byl zaznamenán v obcích Dubí (478 obyvatel), Proboštov (376 obyvatel) a Krupka (340 obyvatel). K největšímu relativnímu nárůstu počtu obyvatel došlo v SO ORP Teplice v obci Moldava o 91 obyvatel (tj. o 64,5 %). V obci Teplice došlo naopak k největšímu absolutnímu poklesu počtu obyvatel o 332 (tj. o - 0,7 %). K největšímu relativnímu poklesu došlo v obci Duchcov o 0,9 % (tj. o 83 osob). Věkovou strukturu obyvatelstva v SO ORP Teplice lze v porovnání s celým krajem hodnotit jako průměrnou. V SO ORP Teplice se nachází 46 mateřských škol a 35 základních škol, z toho se v jednom případě jedná pouze o nižší stupeň Základní školy a ve 4 případech o Základní umělecké školy v obcích Dubí, Duchcov, Krupka a Teplice. Ve správním obvodu ORP se nachází 27 středních škol a jedna konzervatoř. Na území SO ORP Teplice funguje celkem 87 zařízení sociálních služeb a 256 zařízení zdravotních služeb. V celkem třinácti obcích (Bořislav, Bžany, Jeníkov, Kladruby, Kostomlaty, Lahošť, Mikulov, Modlany, Moldava, Rtyně nad Bílinou, Srbice, Újezdeček, Žim) se nenachází žádná zdravotnická zařízení ani zařízení sociální péče.

- 76 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Bydlení V Ústeckém kraji byl v letech 2001 – 2011 patrný nárůst bytových a rodinných domů. Celkově dochází v Ústeckém kraji k vyššímu nárůstu počtu rodinných domů. Největší nárůst rodinných domů vykazují SO ORP Ústí nad Labem, SO ORP Teplice a SO ORP Chomutov. K nejnižšímu nárůstu došlo v SO ORP Bílina a SO ORP Podbořany. V rámci jednotlivých obcí SO ORP Teplice je situace podobná jako v celém kraji, kdy převažuje výstavba rodinných domů. Bytový fond v Ústeckém kraji dosáhl v letech 2001 – 2011 celkového poklesu o - 4,2 % (přírůstek – 13 530 bytových jednotek). Největší nárůst je v SO ORP Roudnice nad Labem 233 bytových jednotek (2,0 %), dále pak v SO ORP Lovosice 63 bytů (0,6 %), V ostatních SO ORP Ústeckého kraje došlo k poklesu počtu bytů. Největší úbytek bytových jednotek lze pozorovat v SO ORP Ústí nad Labem (- 5,3 %, - 2 530 bytů).

Rekreace Předností Ústeckého kraje kromě řady kulturních a technických památek je i mnoho přírodních krás. SO ORP Teplice má také dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Samotné město Teplice nabízí nepřeberné množství lázeňských služeb, ovšem také kulturního a turistického vyžití, například Morový sloup či novorománský kostel sv. Bartoloměje a děkanský kostel sv. Jana Křtitele. Velice příjemnou rekreační zónu nabízí také zámecké zahrady přilehlé teplickému zámku. Neméně turisticky významným objektem je také zřícenina hradu Doubravka. V okolních obcích je možné nalézt další velice atraktivní historické památky například kostel Nanebevzetí Panny Marie, sv. ducha a sv. Anny v Krupce či zřícenina hradu Paradeis na kopci Chotyně v Rtyni nad Bílinou. Další zajímavou technickou památkou je sklářská huť v obci Moldava.

5.3 Ekonomický pilíř

Počet obsazených pracovních míst zcela zásadně ovlivňuje pozici správní oblasti v rámci kraje. Zvyšující se počet obsazených pracovních míst znamená posilování regionu. V letech 2007 – 2010 došlo v SO ORP k poklesu o 965 pracovních míst. Tato tendence má základ zejména v probíhající ekonomické recesi. Největší absolutní pokles zaznamenalo samotné město Teplice, kde došlo ke snížení počtu pracovních míst o 793. Naopak k nárůstu došlo v obci Krupka, kde přibylo 544 nových pracovních míst. Zajímavý je nárůst počtu obsazených pracovních míst v obci Žalany, kde došlo k navýšení od roku 2007 do roku 2010 o 92,3 %. V rámci SO ORP Teplice je pro rok 2011 evidována nejvyšší míra zaměstnanosti v obcích Žalany, Kladruby, Bžany, Modlany a Bořislav. Nejnižší míra zaměstnanosti byla vedle toho v daném roce zaznamenána v obcích Moldava, Duchcov a Dubí. V porovnání s rokem 2001 byl nejvyšší pokles zaměstnanosti zjištěn v obci Kostomlaty pod Milešovkou. V celém Ústeckém kraji došlo od roku 2007 do roku 2011 ke vzrůstu míry nezaměstnanosti. Průměrná hodnota se vyšplhala až na 13,6 %. Dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti je zaznamenána v SO ORP Litvínov (16,3 % v roce 2011) a Rumburk (16,0 % v roce 2011), nadprůměrné hodnoty vykazují ve sledovaném období také správní obvody ORP Most, Varnsdorf, Žatec a Ústí nad Labem. Výrazně pod krajským průměrem se po celé sledované období pohybuje míra nezaměstnanosti v SO ORP Litoměřice a Roudnice nad Labem. Míra nezaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje je uvedena v příloze C 3.

- 77 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Míra nezaměstnanosti SO ORP Teplice má zejména z důvodu ekonomické recese od roku 2008, kdy došlo meziročně k poklesu o 2,5 %, dlouhodobě rostoucí tendenci (z 10 % v roce 2008 až na 13,1 % v roce 2011). Mírný pokles míry nezaměstnanosti byl v roce 2011 zaznamenán v obcích Krupka, Kostomlaty pod Milešovkou, Lahošť, Novosedlice, Osek, Proboštov, Rtyně nad Bílinou Bystřany, Dubí a Teplice a výraznější v obcích Mikulov (o 4,8 %), Srbice a Žim. Obcí s dlouhodobě nejvyšší mírou nezaměstnanosti je Moldava (23 % nezaměstnaných v roce 2011). Oproti tomu nejnižší míra nezaměstnanosti byla v roce 2011 evidována v obci Žalany a Kostomlaty pod Milešovkou. Podíl nezaměstnaných žen se v Ústeckém kraji v letech 2007 – 2011 snížil, a to z 53,4 % na 49,9 %. SO ORP v Ústeckém kraji s dlouhodobě nejvyšší nezaměstnaností žen jsou Bílina a Most. Nadprůměrných hodnot bylo v roce 2011 dosaženo také ve správních obvodech Děčín, Chomutov, Kadaň, Litoměřice, Louny, Lovosice, Roudnice nad Labem a Teplice. Při zohlednění podílu nezaměstnanosti žen jsou na tom nejlépe SO ORP Rumburk, Podbořany a Ústí nad Labem, kde je tento ukazatel dlouhodobě nižší než krajský průměr (viz příloha C 4). V SO ORP Teplice byla průměrná míra dlouhodobé nezaměstnanosti v roce 2011 5,3 %. Vysoko nad tímto průměrem se pohybuje podíl dlouhodobě nezaměstnaných v obcích Moldava, Dubí a Novosedlice, kde tato míra dosahuje hodnoty nad 7,0 %. Výrazně nižší byla v roce 2011 míra dlouhodobě nezaměstnaných v obcích Bořislav (pouze 0,5 %, což je také minimum pro SO ORP Teplice), Žalany (1,4 %) a Žim (2,4 %). V Ústeckém kraji od roku 2008 počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo postupně rostl, a to v důsledku ekonomické krize. Do roku 2010 hodnota vzrostla až na více než 30 uchazečů na jedno pracovní místo. V následujícím roce (2011) se tento počet mírně snížil na 23,6 nezaměstnaných žádajících o jednu pracovní pozici. Ve sledovaném období (2007 – 2011) došlo k nejmarkantnějšímu nárůstu počtu uchazečů o jedno pracovní místo v SO ORP Bílina (81,1 nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo), Varnsdorf (92,3) a Rumburk (62,9), kde je tento problém rovněž nejcitelnější v rámci celého kraje. Naopak v SO ORP Roudnice nad Labem se o jedno pracovní místo ucházelo v roce 2011 jen méně než 5 uchazečů, což je také krajské minimum. V SO ORP Teplice byl zaznamenán nejvyšší růst míry podnikatelské aktivity v obci Moldava, kde v roce 2004 na 1000 obyvatel připadalo pouze 213 podnikatelsky aktivních subjektů a v roce 2007 pouhých 171, zatímco v roce 2011 byla míra podnikatelské aktivity více než 232 ‰, což je rovněž v rámci SO ORP Teplice maximum v daném roce. Vedle obce Moldava patří k obcím s nejvyšší mírou ekonomické aktivity i Žalany a Modlany (214 ‰).

- 78 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

6 Seznam zkratek

BRKO Biologicky rozložitelný komunální odpad CZT Centrální zásobování teplem ČOV Čistírna odpadních vod ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad DP Dobývací prostor EO Ekvivalentní obyvatel představuje znečištění vod 1 obyvatelem za den EVL Evropsky významná lokalita CHKO Chráněná krajinná oblast CHLÚ Chráněné ložiskové území CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vod IAD Individuální automobilová doprava KES Koeficient ekologické stability LNS Ložisko nerostných surovin LPF Lesní půdní fond LZO Lesy zvláštní ochrany LZU Lesy zvláštního určení MD Ministerstvo dopravy MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MZCHÚ Maloplošně zvláště chráněná území MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu NP Národní park NPP Národní přírodní památka NPR Národní přírodní rezervace NRBC Nadregionální biocentrum NRBK Nadregionální biokoridor ORP Obec s rozšířenou působností OV Odpadní vody PO Ptačí oblast POU obec s pověřeným obecním úřadem PPam Přírodní památka PPar Přírodní park PR Přírodní rezervace PUPFL Pozemky určené k plnění funkcí lesa PÚR Politika územního rozvoje RBC Regionální biocentrum RBK Regionální biokoridor RURÚ Rozbor udržitelného rozvoje území ŘSD ČR Ředitelství silnic a dálnic České republiky SO ORP správní obvod obce s rozšířenou působností ÚK Ústecký kraj ÚP Územní plán ÚPD Územně plánovací dokumentace VLD Veřejná linková doprava VTL Vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa)

- 79 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

VÚC Velký územní celek VVTL Velmi vysoký tlak (označení tlakové úrovně nad 4 MPa) ZÚR Zásady územního rozvoje

- 80 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

7 Seznam zdrojů a použitá literatura

 Běžná evidence obyvatelstva, ČSÚ, 2012.  BÍNA, J. a kol. Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice. Ústav územního rozvoje, Praha, 2010  MAIER, Karel. Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí [cit. 07-12-2012]. Dostupné z WWW:  Malý lexikon obcí ČR, 2007.  Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části Rozbor udržitelného rozvoje území, 2009 [cit. 07-13- 2012]. Dostupné z WWW:  Metodika 2007 „Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje“, [cit. 07-13-2012]. Dostupné z WWW:  Městská a obecní statistika, ČSÚ, 2012.  Odůvodnění zásad územního rozvoje Ústeckého kraje, květen 2011.  Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje, 2008.  Politika územního rozvoje České republiky 2008, Brno, Ústav územního rozvoje 2009.  Rejstřík škol a školských zařízení, MŠMT, 2012.  Rozbor udržitelného rozvoje území, říjen 2008.  Ředitelství silnic a dálnic. Dostupné z WWW:  SLDB 2001, 2011, ČSÚ, 2012.  Server mapy.cz. Dostupné z WWW:  Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007 – 2013 Dostupné z WWW: < http://www.sdruzeniruze.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=500029&id=31156&p1=2 151>  Studie silnice II/156 v úseku Nové Hrady – hraniční přechod Vyšné/Höhenberg (ÚPP), ZESA, prosinec 2006.  TVRDÝ, L.; LEV, G.; KOŘÁN, P. Quantification of qualitative indicators – The REDIF method. Viena Leoben: University of Leoben, 2004 [cit. 07-14-2012]. Dostupné z WWW:  Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Teplice, 2012.  Územní energetická koncepce Ústeckého kraje, 2004.  Vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (tj.)

- 81 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.  Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje, květen 2011.

- 82 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

8 Seznam příloh

Příloha A: Environmentální pilíř

Tabulka A 1: Ložiska nerostných surovin Tabulka A 2: Plošné poddolované území Tabulka A 3: Bodové poddolované území Tabulka A 4: Plošná sesuvná území Tabulka A 5: Vodní nádrže Tabulka A 6: Vodní útvar povrchových vod stojatých Tabulka A 7: Záplavové území v SO ORP Teplice Tabulka A 8: Aktivní zóna záplavového území v SO ORP Teplice Tabulka A 9: Kvalita ovzduší v SO ORP Teplice Tabulka A 10: Chráněné krajinné oblasti Tabulka A 11: NATURA 2000 – Ptačí oblast Tabulka A 12: NATURA 2000 – evropsky významné lokality Tabulka A 13: Maloplošná zvláště chráněná území Tabulka A 14: Nemovitá kulturní památka plošná Tabulka A 15: Nemovitá kulturní památka bodová

Příloha B: Sociální pilíř

Tabulka B 1: Rozlišení kanalizační sítě dle typu v SO ORP Teplice v roce 2012, délka kanalizační sítě v roce 2012 Tabulka B 2: Délka vodovodů v SO ORP Teplice v roce 2012 Tabulka B 3: Délka rozvodů elektřiny v SO ORP Teplice v roce 2012 Tabulka B 4: Délka rozvodů plynu v SO ORP Teplice v roce 2012 Tabulka B 5: Délky silnic II. a III. třídy v SO ORP Teplice v roce 2012 Tabulka B 6: Délka cesty z obcí do ORP Teplice pomocí hromadné dopravy Tabulka B 7: A105 Hraniční přechod Tabulka B 8: Věková struktura v SO ORP Ústeckého kraje v procentech Tabulka B 9: A105 Věková struktura v obcích SO ORP Teplice v procentech Tabulka B 10: Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v SO ORP Ústeckého kraje Tabulka B 11: Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v obcích SO ORP Teplice Tabulka B 12: Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel v SO ORP Ústeckého kraje (podíl na obyvatelstvu, %) Tabulka B 13: Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel v obcích SO ORP Teplice (podíl na obyvatelstvu, %) Tabulka B 14: Školská zařízení v obcích SO ORP Teplice Tabulka B 15: Sociální a zdravotní služby v SO ORP Teplice Tabulka B 16: Bytový a domovní fond v SO ORP Ústeckého kraje Tabulka B 17: Bytový a domovní fond v obcích SO ORP Teplice Tabulka B 18: Obydlené byty v SO ORP Ústeckého kraje Tabulka B 19: Vlastnictví bytů v SO ORP Ústeckého kraje Tabulka B 20: Vlastnictví domů v SO ORP Ústeckého kraje Tabulka B 21: Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Teplice v procentech

- 83 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka B 22: Počet ubytovacích zařízení v SO ORP Ústeckého kraje Tabulka B 23: Návštěvnost v SO ORP Ústeckého kraje

Příloha C: Ekonomický pilíř

Tabulka C 1: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Ústeckého kraje [‰] Tabulka C 2: Míra zaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje Tabulka C 3: Míra nezaměstnanosti obyvatel SO ORP Ústeckého kraje Tabulka C 4: Podíl nezaměstnaných žen v SO ORP Ústeckého kraje [%] Tabulka C 5: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje (%) Tabulka C 6: Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Ústeckého kraje

- 84 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

9 Přílohy

Příloha A: Environmentální pilíř

Tabulka A 1: Ložiska nerostných surovin (A060) Výměra A060 A060 Obec NEROST SUROVINA obce (ha) (ha) (%) Bystřany 848,1 porcelanit Stavební kámen 65,9 7,8 hlína,hnědé uhlí,sprašová Cihlářská surovina, Bžany 1 117,0 18,4 1,7 hlína Uhlí hnědé Bžany 1 117,0 hnědé uhlí Uhlí hnědé 26,1 2,3 Bžany 1 117,0 čedič,bazanit Stavební kámen 9,7 0,9 cinvaldit,greisen,kassiterit,Li- Cín-wolframová ruda, Dubí 3 390,7 60,6 1,8 slídy,wolframit Litiová ruda Dubí 3 390,7 hnědé uhlí Uhlí hnědé 433,9 12,8 1 Duchcov 1 539,6 hnědé uhlí Uhlí hnědé 73,7 134,7 Duchcov 1 539,6 oxyhumolit Oxihumolit 22,6 1,5 Háj u Duchcova 742,9 hnědé uhlí Uhlí hnědé 448,4 60,4 Hrob 1 110,0 hnědé uhlí Uhlí hnědé 230,5 20,8 Jeníkov 772,5 hnědé uhlí Uhlí hnědé 393,1 50,9 Jeníkov 772,5 křemenec Křemenné suroviny 18,7 2,4 Kladruby 287,7 hnědé uhlí Uhlí hnědé 25,7 8,9 Kostomlaty pod 1 115,4 hnědé uhlí Uhlí hnědé 36,9 3,3 Milešovkou cinvaldit,greisen,kassiterit,Li- Cín-wolframová ruda, Košťany 2 433,2 7,8 0,3 slídy,wolframit Litiová ruda Košťany 2 433,2 hnědé uhlí Uhlí hnědé 24,8 1,0 Krupka 4 693,6 detrit,hnědé uhlí,xylit Uhlí hnědé 17,0 0,4 Krupka 4 693,6 hnědé uhlí Uhlí hnědé 851,5 18,1 Lahošť 303,5 oxyhumolit Oxihumolit 9,0 3,0 Modlany 1 007,1 detrit,hnědé uhlí,xylit Uhlí hnědé 77,4 7,7 Modlany 1 007,1 hnědé uhlí Uhlí hnědé 131,6 13,1 Fluorit-barytová Moldava 3 245,1 fluorit 16,0 0,5 surovina Novosedlice 144,6 hnědé uhlí Uhlí hnědé 43,4 30,0 1 Osek 4 244,4 hnědé uhlí Uhlí hnědé 29,4 247,9 Proboštov 374,2 hnědé uhlí Uhlí hnědé 203,9 54,5 Rtyně nad Bílinou 879,9 porcelanit Stavební kámen 16,7 1,9 Srbice 215,1 hnědé uhlí Uhlí hnědé 100,3 46,6 Teplice 2 370,5 hnědé uhlí Uhlí hnědé 214,7 9,1 Zabrušany 922,4 oxyhumolit Oxihumolit 2,8 0,3 Zabrušany 922,4 čedič,nefelinit Stavební kámen 32,6 3,5 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka A 2: Plošné poddolované území (A061) Obec Výměra obce (ha) A061 (ha) A061 (%) Bořislav 752,1 5,0 0,7 Bystřany 848,1 19,9 2,3 Bžany 1 117,0 30,0 2,7 Dubí 3 390,7 945,0 27,9 Duchcov 1 539,6 774,3 50,3

- 85 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obec Výměra obce (ha) A061 (ha) A061 (%) Háj u Duchcova 742,9 430,0 57,9 Hrob 1 110,0 482,2 43,4 Jeníkov 772,5 334,3 43,3 Kladruby 287,7 22,5 7,8 Kostomlaty pod 1 115,4 17,2 1,5 Milešovkou Košťany 2 433,2 132,6 5,4 Krupka 4 693,6 1 694,8 36,1 Mikulov 318,5 102,1 32,1 Modlany 1 007,1 351,9 34,9 Moldava 3 245,1 483,6 14,9 Novosedlice 144,6 91,7 63,5 Osek 4 244,4 1 192,4 28,1 Proboštov 374,2 212,1 56,7 Rtyně nad Bílinou 879,9 38,5 4,4 Srbice 215,1 214,3 99,6 Teplice 2 370,5 552,2 23,3 Újezdeček 177,7 20,7 11,6 Zabrušany 922,4 64,9 7,0 Žalany 986,4 224,9 22,8 SO ORP celkem 34 564,7 8 437,4 24,4 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka A 3: Bodové poddolované území (A061) Obec Počet A061 Dubí 1 Duchcov 1 Hrob 3 Jeníkov 1 Košťany 2 Krupka 3 Modlany 1 Moldava 1 Osek 6 SO ORP celkem 19 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka A 4: Plošná sesuvná území (A062) Obec Výměra obce (ha) A062 (ha) A062 (%) Bořislav 752,1 7,8 1,0 Bystřany 848,1 71,3 8,4 Bžany 1 117,0 10,3 0,9 Dubí 3 390,7 45,0 1,3 Duchcov 1 539,6 6,5 0,4 Hrob 1 110,0 41,2 3,7 Jeníkov 772,5 1,5 0,2 Kladruby 287,7 11,5 4,0 Kostomlaty pod Milešovkou 1 115,4 45,5 4,1 Košťany 2 433,2 16,8 0,7 Krupka 4 693,6 2,5 0,1 Lahošť 303,5 0,5 0,2 Modlany 1 007,1 10,5 1,0

- 86 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obec Výměra obce (ha) A062 (ha) A062 (%) Osek 4 244,4 4,7 0,1 Proboštov 374,2 4,7 1,3 Rtyně nad Bílinou 879,9 18,0 2,0 Srbice 215,1 5,9 2,7 Teplice 2 370,5 20,6 0,9 Újezdeček 177,7 0,6 0,4 Zabrušany 922,4 4,5 0,5 Žalany 986,4 1,4 0,1 Žim 572,3 3,2 0,6 SO ORP celkem 34 564,7 334,7 1,0 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka A 5: Vodní nádrže Obec Výměra obce (ha) Název Výměra nádrže (ha) Podíl (%) Zabrušany 922,4 Všechlapy u Zabrušan 18,5 2,0 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka A 6: Vodní útvar povrchových vod stojatých Výměra obce Výměra útvaru Podíl Obec Název (ha) (ha) (%) Duchcov 1 539,6 8,7 0,6 Zabrušany 922,4 Herman 5,5 0,6 Duchcov 1 539,6 Krinec - cerpání vody 1,3 0,1 Dubí 3 390,7 Mstišovský potok 4,2 0,1 Košťany 2 433,2 Mstišovský potok 0,4 0,0 Újezdeček 177,7 Mstišovský potok 3,5 2,0 Duchcov 1 539,6 Pokrok II.B 9,7 0,6 Duchcov 1 539,6 Pokrok V 0,6 0,0 Duchcov 1 539,6 Pokrok VII-II.etapa 0,3 0,0 Kostomlaty pod Milešovkou 1 115,4 Radovesická výsypka IX 3,3 0,3 Kostomlaty pod Milešovkou 1 115,4 Radovesická výsypka IX.C 2,0 0,2 Hrob 1 110,0 Teplická oblast - Otakar 10,0 0,9 Hrob 1 110,0 Zbytková jáma dolu Barbora 22,4 2,0 Jeníkov 772,5 Zbytková jáma dolu Barbora 40,7 5,3 SO ORP celkem 34 564,7 112,6 0,3 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka A 7: Záplavové území v SO ORP Teplice Výměra obce Q100 Q100 Q020 Q020 Q005 Q005 Obec (ha) (ha) (%) (ha) (%) (ha) (%) Bystřany 848,1 28,3 3,3 11,5 1,4 5,9 0,7 Bžany 1 117,0 36,6 3,3 27,6 2,5 7,8 0,7 Dubí 3 390,7 0,6 0,0 0,3 0,0 0,0 0,0 Duchcov 1 539,6 67,4 4,4 15,0 1,0 12,7 0,8 Háj u Duchcova 742,9 20,3 2,7 6,1 0,8 1,3 0,2 Hrob 1 110,0 50,9 4,6 37,0 3,3 34,9 3,1 Jeníkov 772,5 80,6 10,4 56,9 7,4 46,3 6,0 Košťany 2 433,2 15,7 0,6 8,0 0,3 3,4 0,1 Krupka 4 693,6 167,2 3,6 105,0 2,2 79,0 1,7 Lahošť 303,5 45,0 14,8 20,0 6,6 13,6 4,5 Mikulov 318,5 0,5 0,2 0,3 0,1 0,2 0,1 Modlany 1 007,1 50,7 5,0 47,3 4,7 42,6 4,2 Moldava 3 245,1 0,3 0,0 0,1 0,0 0,1 0,0

- 87 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Výměra obce Q100 Q100 Q020 Q020 Q005 Q005 Obec (ha) (ha) (%) (ha) (%) (ha) (%) Osek 4 244,4 23,4 0,6 6,4 0,2 4,2 0,1 Proboštov 374,2 18,0 4,8 7,8 2,1 1,4 0,4 Rtyně nad 879,9 130,0 14,8 84,0 9,5 26,9 3,1 Bílinou Srbice 215,1 67,1 31,2 43,5 20,2 34,6 16,1 Teplice 2 370,5 103,5 4,4 32,0 1,4 9,0 0,4 Újezdeček 177,7 17,0 9,6 6,7 3,8 2,6 1,5 Zabrušany 922,4 70,6 7,7 37,4 4,1 25,0 2,7 Žalany 986,4 0,2 0,0 0,1 0,0 0,1 0,0 SO ORP celkem 34 564,7 993,9 2,9 553,1 1,6 351,6 1,0 Zdroj: ÚAP 2012 Pozn.: Q100 – stoletá voda, Q20 – dvacetiletá voda, Q5 – pětiletá voda Tabulka A 8: Aktivní zóna záplavového území v SO ORP Teplice (A051) Obec Výměra obce (ha) QAZ (ha) QAZ (%) Bystřany 848,1 11,6 1,4 Bžany 1 117,0 26,1 2,3 Dubí 3 390,7 0,4 0,0 Duchcov 1 539,6 21,9 1,4 Háj u Duchcova 742,9 5,0 0,7 Hrob 1 110,0 39,6 3,6 Jeníkov 772,5 55,6 7,2 Košťany 2 433,2 8,9 0,4 Krupka 4 693,6 117,3 2,5 Lahošť 303,5 9,2 3,0 Mikulov 318,5 0,3 0,1 Modlany 1 007,1 46,7 4,6 Moldava 3 245,1 0,2 0,0 Osek 4 244,4 8,5 0,2 Proboštov 374,2 10,6 2,8 Rtyně nad Bílinou 879,9 46,2 5,2 Srbice 215,1 39,8 18,5 Teplice 2 370,5 30,4 1,3 Újezdeček 177,7 5,4 3,0 Zabrušany 922,4 32,2 3,5 Žalany 986,4 0,2 0,0 SO ORP celkem 34 564,7 516,2 1,5 Zdroj: ÚAP 2012 Pozn.: QAZ – aktivní zóna záplavového území Tabulka A 9: Kvalita ovzduší v SO ORP Teplice Zdr Zdr ZdrTVO PM10 O3 BaP_ NOx_ SO2_ O3_AOT40 Obec LV TV 3 h24 h8 r r w r5 Bořislav 12 0 14 12 0 0 0 0 14 Bystřany 18 4 10 18 0 4 2 0 8 Bžany 24 0 14 24 0 0 0 1 14 Dubí 35 22 48 35 16 22 3 0 45 Duchcov 29 19 0 29 0 19 0 0 0 Háj u Duchcova 11 3 12 11 0 3 0 0 12 Hrob 13 5 24 13 0 5 0 0 24 Jeníkov 16 6 7 16 0 6 0 0 7 Kladruby 8 1 8 8 0 1 3 1 8

- 88 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Zdr Zdr ZdrTVO PM10 O3 BaP_ NOx_ SO2_ O3_AOT40 Obec LV TV 3 h24 h8 r r w r5 Kostomlaty pod 14 0 22 14 0 0 0 2 22 Milešovkou Košťany 18 9 39 18 13 9 0 0 39 Krupka 54 33 51 54 2 33 0 1 51 Lahošť 9 5 1 9 0 5 0 0 1 Mikulov 0 0 11 0 1 0 0 0 11 Modlany 22 2 11 22 0 2 0 0 11 Moldava 3 1 54 3 7 1 0 0 54 Novosedlice 5 5 1 5 0 5 1 0 0 Osek 31 27 54 31 0 27 0 0 54 Proboštov 10 10 4 10 0 10 0 0 4 Rtyně nad Bílinou 18 0 3 18 0 0 0 0 3 Srbice 8 2 2 8 0 2 0 0 2 Teplice 41 33 18 41 0 33 12 1 8 Újezdeček 6 6 3 6 0 6 0 0 3 Zabrušany 21 7 7 21 0 7 4 1 4 Žalany 14 0 17 14 0 0 0 0 17 Žim 10 0 13 10 0 0 0 0 13 Zdroj: ÚAP 2012 Pozn: Hodnoty v tabulce představují počet sektorů datové vrstvy OZKO s překročením dané škodliviny v dané obci Vyvětlivky.: ZdrLV - indikace překročení imisního limitu (LV) pro ochranu lidského zdraví ZdrTV - indikace překročení cílového imisního limitu (TV) pro ochranu lidského zdraví, bez zahrnutí přízemního ozonu (O3) ZdrTVO3 - indikace překročení cílového imisního limitu (TV) pro ochranu lidského zdraví, včetně zahrnutí přízemního ozonu (O3) PM10_h24 - indikace překročení imisního limitu (LV) pro 24-hodinové průměry PM10 O3_h8 - indikace překročení cílového imisního limitu (TV) pro maximální denní 8-hodinové klouzavé průměry O3 BaP_r - indikace překročení imisního limitu (LV) pro roční průměry benzo(a)pyrenu NOx_r - indikace překročení imisního limitu (LV) pro roční průměry NOx SO2_w - indikace překročení imisního limitu (LV) pro zimní průměry SO2 (říjen-březen) O3_AOT40r5 - indikace překročení cílového imisního limitu (TV) pro 5-leté průměry expozičního indexu AOT40 škodliviny O3 Tabulka A 10: Chráněné krajinné oblasti (A026) Obec Výměra obce (ha) Název CHKO (ha) CHKO (%) Bořislav 752,1 České Středohoří 752,1 100,0 Bžany 1 117,0 České Středohoří 48,7 4,4 Kostomlaty pod Milešovkou 1 115,4 České Středohoří 706,2 63,3 Rtyně nad Bílinou 879,9 České Středohoří 147,4 16,7 Žalany 986,4 České Středohoří 840,6 85,2 Žim 572,3 České Středohoří 572,3 100,0 SO ORP celkem 34 564,7 3 067,3 8,9 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka A 11: NATURA 2000 – Ptačí oblast (A035) Obec Výměra obce (ha) Název A035 (ha) A035 (%) Dubí 3 390,7 Východní Krušné hory 1 032,1 30,4 Košťany 2 433,2 Východní Krušné hory 1 324,1 54,4 Krupka 4 693,6 Východní Krušné hory 1 419,4 30,2 Mikulov 318,5 Východní Krušné hory 147,7 46,4 Moldava 3 245,1 Východní Krušné hory 2 700,2 83,2

- 89 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obec Výměra obce (ha) Název A035 (ha) A035 (%) Osek 4 244,4 Východní Krušné hory 1 645,8 38,8 SO ORP celkem 34 564,7 8 269,3 23,9 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka A 12: NATURA 2000 – evropsky významné lokality (A034) Výměra Obec Název A034 (ha) A034 (%) obce (ha) Bystřany 848,1 Doubravka 0,1 0,0 Dubí 3 390,7 Rašelinište U jezera - Cínovecké rašelinište 0,3 0,0 Dubí 3 390,7 Východní Krušnohorí 1 485,4 43,8 Háj u Duchcova 742,9 Háj u Oseka 0,2 0,0 Háj u Duchcova 742,9 Východní Krušnohorí 222,7 30,0 Hrob 1 110,0 Východní Krušnohorí 583,4 52,6 Jeníkov 772,5 Háj u Oseka 12,7 1,6 Kostomlaty pod 1 115,4 Brezina 55,8 5,0 Milešovkou Košťany 2 433,2 Rašelinište U jezera - Cínovecké rašelinište 60,7 2,5 Košťany 2 433,2 Východní Krušnohorí 512,4 21,1 Krupka 4 693,6 Východní Krušnohorí 2 464,5 52,5 Mikulov 318,5 Východní Krušnohorí 22,3 7,0 Modlany 1 007,1 Doubravka 0,0 0,0 Modlany 1 007,1 Katerina - mokrad 9,9 1,0 Moldava 3 245,1 Grünwaldské vresovište 129,8 4,0 Moldava 3 245,1 Východní Krušnohorí 462,4 14,2 Osek 4 244,4 Grünwaldské vresovište 0,2 0,0 Osek 4 244,4 Východní Krušnohorí 786,3 18,5 Proboštov 374,2 Východní Krušnohorí 38,5 10,3 Teplice 2 370,5 Doubravka 42,6 1,8 Žalany 986,4 Milešovka 14,1 1,4 SO ORP celkem 34 564,7 6 904,3 20,0 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka A 13: Maloplošná zvláště chráněná území (A27, A28, A29) Obec Výměra obce (ha) Název MZCHU (ha) MZCHU (%) Moldava 3 245,1 Buky na Bouřňáku 3,2 0,1 Kostomlaty pod Milešovkou 1 115,4 Březina 9,3 0,8 Košťany 2 433,2 Cínovecké rašeliniště 7,3 0,3 Hrob 1 110,0 Domaslavické údolí 63,5 5,7 Háj u Duchcova 742,9 Domaslavické údolí 2,0 0,3 Osek 4 244,4 Domaslavické údolí 0,2 0,0 Moldava 3 245,1 Grünwaldské vřesoviště 42,5 1,3 Rtyně nad Bílinou 879,9 Malhostický rybník 23,5 2,7 Osek 4 244,4 Salesiova výšina 1,6 0,0 Osek 4 244,4 Vlčí důl 25,9 0,6 Osek 4 244,4 Vrása 0,1 0,0 Krupka 4 693,6 Černá louka 138,6 3,0 SO ORP celkem 34 564,7 317,7 0,9 Zdroj: ÚAP 2012

- 90 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka A 14: Nemovitá kulturní památka plošná Obec Výměra obce (ha) Výměra památek (ha) Bořislav 752,1 0,4 Bystřany 848,1 0,2 Bžany 1 117,0 0,9 Dubí 3 390,7 10,6 Duchcov 1 539,6 32,4 Hrob 1 110,0 0,1 Háj u Duchcova 742,9 0,0 Jeníkov 772,5 0,1 Kladruby 287,7 0,0 Kostomlaty pod Milešovkou 1 115,4 0,9 Košťany 2 433,2 3,4 Krupka 4 693,6 4,1 Lahošť 303,5 0,0 Mikulov 318,5 0,2 Modlany 1 007,1 0,2 Moldava 3 245,1 0,5 Novosedlice 144,6 0,0 Osek 4 244,4 1,4 Rtyně nad Bílinou 879,9 1,9 Teplice 2 370,5 7,1 Zabrušany 922,4 6,3 Žalany 986,4 0,4 Žim 572,3 0,5 SO ORP celkem 34 564,7 70,9 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka A 15: Nemovitá kulturní památka bodová Obec Počet památek Bořislav 2 Bžany 1 Krupka 3 Moldava 1 Osek 8 Rtyně nad Bílinou 2 Teplice 3 Zabrušany 2 Žalany 1 Žim 1 SO ORP celkem 24 Zdroj: ÚAP 2012

- 91 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Příloha B: Sociální pilíř

Tabulka B 1: Rozlišení kanalizační sítě dle typu v SO ORP Teplice v roce 2012, délka kanalizační sítě v roce 2012 Délka (km) a typ kanalizace Obec bez rozlišení dešťová kanalizace jednotná kanalizace splašková kanalizace Bořislav 1,00 1,56 Bystřany 5,09 0,05 7,68 Bžany 0,06 3,88 0,01 Dubí 7,26 0,77 31,67 Duchcov 2,77 23,66 2,14 Háj u Duchcova 5,02 5,80 Hrob 1,68 0,13 6,07 0,01 Jeníkov 5,56 0,74 2,46 1,18 Košťany 3,20 3,46 9,91 0,55 Krupka 8,85 5,52 25,46 11,38 Lahošť 5,45 1,95 Modlany 2,43 9,56 0,01 Novosedlice 2,88 0,10 8,10 Osek 0,25 0,26 19,34 Proboštov 6,30 4,08 26,09 1,50 Rtyně nad Bílinou 0,63 0,28 0,46 Srbice 0,93 0,05 0,92 Teplice 15,19 10,89 135,02 4,71 Újezdeček 0,34 3,70 Zabrušany 7,43 1,02 3,25 1,74 Žalany 0,46 1,41 Celkem SO ORP Teplice 82,78 27,35 327,95 23,23 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka B 2: Délka vodovodů v SO ORP Teplice v roce 2012 Délka vodovodů (km) Obec 2012 Bořislav 22,25 Bystřany 57,45 Bžany 25,71 Dubí 209,66 Duchcov 59,02 Háj u Duchcova 43,38 Hrob 54,74 Jeníkov 28,21 Kladruby 11,90 Košťany 102,32 Krupka 173,48 Lahošť 12,18 Mikulov 9,53 Modlany 31,96 Moldava 10,24

- 92 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Délka vodovodů (km) Obec 2012 Novosedlice 29,83 Osek 92,70 Proboštov 50,83 Rtyně nad Bílinou 35,99 Srbice 9,52 Teplice 402,53 Újezdeček 8,92 Zabrušany 42,81 Žalany 17,29 Žim 5,09 Celkem SO ORP Teplice 1 547,53 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka B 3: Délka rozvodů elektřiny v SO ORP Teplice v roce 2012 Obec Délka elektrických rozvodů (km) Bořislav 5,45 Bystřany 44,30 Bžany 22,08 Dubí 35,81 Duchcov 37,44 Háj u Duchcova 12,73 Hrob 14,25 Jeníkov 21,14 Kladruby 14,41 Kostomlaty pod Milešovkou 13,17 Košťany 14,16 Krupka 47,71 Lahošť 10,74 Mikulov 4,01 Modlany 22,15 Moldava 24,01 Novosedlice 19,11 Osek 32,96 Proboštov 25,34 Rtyně nad Bílinou 33,01 Srbice 8,35 Teplice 189,61 Újezdeček 8,91 Zabrušany 41,98 Žalany 9,88 Žim 2,69 Celkem SO ORP Teplice 715,37 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka B 4: Délka rozvodů plynu v SO ORP Teplice v roce 2012 Délka (km) a typ plynovodu Obec NT ST VT VVT Bořislav 4,68 Bystřany 7,59 4,64 11,37 8,30 Bžany 3,43 8,46 8,33

- 93 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Délka (km) a typ plynovodu Obec NT ST VT VVT Dubí 15,76 20,79 9,21 8,80 Duchcov 23,56 6,97 5,41 4,94 Háj u Duchcova 7,22 4,24 5,09 Hrob 7,40 3,95 3,46 Jeníkov 7,11 2,49 2,58 Kladruby 8,68 6,45 Kostomlaty pod Milešovkou 5,67 7,52 7,52 Košťany 2,44 5,37 7,71 5,96 Krupka 22,58 18,98 19,21 13,04 Lahošť 3,18 1,56 1,56 Modlany 0,01 3,37 3,34 Novosedlice 6,90 2,43 3,42 1,94 Osek 6,93 7,02 4,63 4,64 Proboštov 11,44 6,91 6,32 4,77 Rtyně nad Bílinou 7,16 1,07 1,05 Srbice 1,34 0,75 0,75 Teplice 82,29 43,08 25,62 24,35 Újezdeček 3,13 1,34 1,85 Zabrušany 7,15 5,11 4,21 Žalany 6,54 0,43 0,43 Celkem SO ORP Teplice 179,48 180,22 141,88 123,38 Zdroj: ÚAP 2012 Pozn.: NT – vedení nízkotlakého plynovodu, ST – vedení středotlakého plynovodu, VT – vedení vysokotlakého plynovodu, VVT – vedení velmi vysokotlakého plynovodu. Tabulka B 5: Délky silnic II. a III. třídy v SO ORP Teplice v roce 2012 Obec Délka [km] Obec Délka [km] Bořislav 5,5 Mikulov 3,8 Bystřany 7,3 Modlany 12,6 Bžany 13,3 Moldava 15,0 Dubí 15,9 Novosedlice 3,7 Duchcov 9,3 Osek 23,7 Hrob 4,3 Proboštov 3,8 Háj u Duchcova 5,0 Rtyně nad Bílinou 14,2 Jeníkov 6,0 Srbice 3,2 Kladruby 2,6 Teplice 17,8 Kostomlaty pod Milešovkou 7,5 Zabrušany 11,6 Košťany 11,0 Újezdeček 1,5 Krupka 27,6 Žalany 8,4 Lahošť 4,2 Žim 6,5 Celkem 245,3 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka B 6: Délka cesty z obcí do ORP Teplice pomocí hromadné dopravy Počet spojení Obec 6. hod 8. hod 14. hod Bořislav 2 3 2 Bystřany 4 5 3 Bžany 1 2 0 Dubí 8 11 5

- 94 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Počet spojení Obec 6. hod 8. hod 14. hod Duchcov 8 9 7 Háj u Duchcova 5 5 5 Hrob 5 5 5 Jeníkov 3 5 4 Kladruby 4 5 3 Kostomlaty pod Milešovkou 2 2 1 Košťany 4 7 7 Krupka 9 13 4 Lahošť 4 5 4 Mikulov 1 1 1 Modlany 3 3 1 Moldava 0 1 1 Novosedlice 7 11 6 Osek 6 5 5 Proboštov 5 6 4 Rtyně nad Bílinou 4 2 2 Srbice 6 7 1 Teplice - - - Újezdeček 2 2 1 Zabrušany 4 3 2 Žalany 2 2 2 Žim 2 2 1 Zdroj: http://www.idos.cz/ Tabulka B 7: A105 Hraniční přechod Obec Název Typ Moldava Moldava Silniční Dubí Cínovec Silniční Zdroj: UAP, 201

- 95 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka B 8: Věková struktura v SO ORP Ústeckého kraje v procentech 0 - 14 15 - 64 65 a více Index Index SO ORP stáří stáří 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Bílina 17,4 16,8 -0,6 72,0 69,4 -2,6 10,6 13,8 3,2 60,9 81,9 Děčín 16,5 15,3 -1,2 70,8 69,7 -1,2 12,6 15,0 2,4 76,4 97,9 Chomutov 17,5 15,2 -2,3 71,7 71,6 0,0 10,8 13,2 2,4 61,9 86,9 Kadaň 18,0 15,2 -2,8 72,1 71,7 -0,4 9,9 13,1 3,2 54,8 85,9 Litoměřice 16,9 14,9 -2,0 70,9 70,6 -0,4 12,1 14,5 2,4 71,7 97,3 Litvínov 15,5 14,9 -0,6 71,1 69,4 -1,7 13,4 15,7 2,3 86,7 105,4 Louny 16,9 15,3 -1,5 69,8 70,2 0,4 13,3 14,5 1,2 78,9 94,5 Lovosice 15,5 14,6 -0,9 69,7 68,7 -1,0 14,8 16,7 1,9 95,5 114,6 Most 18,1 15,0 -3,1 71,2 71,3 0,1 10,7 13,7 3,0 58,9 91,2 Podbořany 17,2 15,3 -1,8 69,9 69,7 -0,2 12,9 15,0 2,1 75,2 97,9 Roudnice nad Labem 15,6 15,4 -0,2 69,6 68,7 -0,9 14,9 15,9 1,0 95,4 103,3 Rumburk 17,9 16,2 -1,7 70,6 69,9 -0,7 11,5 13,9 2,4 64,4 86,2 Teplice 16,3 15,0 -1,3 70,7 69,9 -0,8 13,0 15,2 2,1 80,2 101,5 Ústí nad Labem 16,9 15,6 -1,2 70,8 69,8 -1,1 12,3 14,6 2,3 72,9 93,3 Varnsdorf 17,3 15,9 -1,4 70,4 69,9 -0,5 12,3 14,2 1,9 70,9 89,5 Žatec 17,2 15,7 -1,5 70,7 70,4 -0,3 12,1 13,9 1,8 70,6 88,4 Ústecký kraj 16,9 15,3 -1,6 70,9 70,2 -0,7 12,2 14,6 2,4 72,1 94,7 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota Tabulka B 9: A105 Věková struktura v obcích SO ORP Teplice v procentech Index Index Obce 0 - 14 15 - 64 65 a více stáří stáří

2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Bořislav 12,1 13,5 1,4 69,0 71,7 2,7 18,9 14,8 -4,1 155,6 109,3 Bystřany 13,3 13,1 -0,2 67,7 68,5 0,8 19,0 18,4 -0,6 142,4 139,7 Bžany 14,5 16,4 2,0 71,2 70,4 -0,8 14,3 13,2 -1,2 99,0 80,1 Dubí 15,3 15,3 0,0 70,3 70,0 -0,4 14,4 14,7 0,3 94,0 95,9 Duchcov 16,9 16,3 -0,6 70,5 68,7 -1,8 12,6 15,0 2,4 74,4 92,1 Háj u Duchcova 17,0 15,2 -1,8 74,3 73,5 -0,8 8,7 11,3 2,6 51,2 74,1 Hrob 16,4 15,8 -0,6 70,4 68,9 -1,5 13,2 15,3 2,1 80,1 96,3 Jeníkov 16,4 12,7 -3,8 71,2 74,0 2,8 12,4 13,3 0,9 75,4 105,2 Kladruby 13,3 16,3 3,0 74,2 74,6 0,4 12,5 9,2 -3,3 93,9 56,4 Kostomlaty pod Milešovkou 17,6 16,7 -0,9 72,3 69,0 -3,3 10,1 14,3 4,2 57,7 85,8 Košťany 16,7 16,5 -0,2 69,1 69,2 0,1 14,2 14,4 0,2 85,0 87,2 Krupka 19,7 16,1 -3,6 70,8 71,5 0,6 9,4 12,4 3,0 47,8 76,8 Lahošť 14,1 15,7 1,5 77,0 72,2 -4,7 8,9 12,1 3,2 63,2 77,2 Mikulov 11,3 16,7 5,4 73,3 66,5 -6,8 15,3 16,7 1,4 135,3 100,0 Modlany 16,5 16,3 -0,2 71,9 72,5 0,5 11,5 11,2 -0,3 69,7 68,4 Moldava 12,8 15,9 3,2 83,0 80,2 -2,8 4,3 3,9 -0,4 33,3 24,3 Novosedlice 17,5 15,9 -1,6 72,1 72,3 0,2 10,4 11,8 1,4 59,6 74,2 Osek 17,8 14,6 -3,2 69,2 70,5 1,2 13,0 14,9 1,9 73,0 101,9 Proboštov 15,3 14,4 -0,9 72,0 72,1 0,2 12,8 13,5 0,7 83,6 93,9 Rtyně nad Bílinou 14,9 15,7 0,8 72,9 74,5 1,6 12,2 9,8 -2,4 81,6 62,1 Srbice 9,9 13,7 3,8 75,7 71,9 -3,8 14,4 14,4 0,0 145,8 104,9 Teplice 15,5 14,2 -1,3 70,6 68,9 -1,6 14,0 16,9 2,9 90,2 119,0 Újezdeček 15,4 19,0 3,6 75,9 71,2 -4,7 8,7 9,8 1,1 56,7 51,7

- 96 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Index Index Obce 0 - 14 15 - 64 65 a více stáří stáří

2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Zabrušany 16,7 13,6 -3,0 71,0 73,8 2,8 12,4 12,6 0,3 74,2 92,6 Žalany 14,9 14,9 0,0 70,0 72,1 2,2 15,1 12,9 -2,2 101,5 86,5 Žim 14,4 19,4 5,0 68,2 71,0 2,8 17,4 9,7 -7,7 121,1 50,0 SO ORP Teplice 16,3 15,0 -1,3 70,7 69,9 -0,8 13,0 15,2 2,1 80,2 101,5 Zdroj: UAP, 2012 Tabulka B 10: Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v SO ORP Ústeckého kraje Přirozený Migrační SO ORP Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přírůstek saldo Bílina 2 559 2 405 154 6 475 6 486 -11 Děčín 9 479 9 150 329 21 278 21 138 140 Chomutov 9 609 8 903 706 27 981 26 641 1 340 Kadaň 5 199 5 014 185 12 504 12 641 -137 Litoměřice 6 806 6 422 384 23 912 23 335 577 Litvínov 4 522 5 549 -1 027 14 848 13 940 908 Louny 5 082 5 332 -250 15 455 14 035 1 420 Lovosice 3 008 3 730 -722 10 421 9 018 1 403 Most 8 908 8 542 366 20 507 21 239 -732 Podbořany 1 811 2 038 -227 5 662 5 057 605 Roudnice nad Labem 3 662 3 826 -164 12 934 10 647 2 287 Rumburk 4 072 4 383 -311 12 369 11 371 998 Teplice 12 601 13 890 -1 289 42 842 37 891 4 951 Ústí nad Labem 14 976 13 557 1 419 33 923 31 910 2 013 Varnsdorf 2 447 2 295 152 4 727 4 964 -237 Žatec 3 247 3 161 86 7 802 7 875 -73 Ústecký kraj 97 988 98 197 -209 273 640 258 188 15 452 Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů; Data za časové období 2001 - 2011 Tabulka B 11: Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v obcích SO ORP Teplice Přirozený Migrační Obec Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přírůstek saldo Bořislav 35 42 -7 252 152 100 Bystřany 168 701 -533 1 140 598 542 Bžany 75 102 -27 389 241 148 Dubí 926 1 838 -912 4 277 2 951 1 326 Duchcov 1 194 1 123 71 2 958 2 903 55 Háj u Duchcova 124 104 20 437 354 83 Hrob 247 263 -16 801 692 109 Jeníkov 105 93 12 471 359 112 Kladruby 30 36 -6 217 126 91 Kostomlaty pod Milešovkou 100 91 9 279 243 36 Košťany 327 351 -24 1 254 799 455 Krupka 1 710 1 287 423 5 566 5 341 225 Lahošť 53 57 -4 265 219 46 Mikulov 27 19 8 102 72 30 Modlany 111 81 30 428 232 196 Moldava 39 19 20 453 366 87 Novosedlice 220 229 -9 1 254 1 113 141 Osek 545 611 -66 1 546 1 531 15 Proboštov 248 243 5 1 274 875 399

- 97 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obec Narození Zemřelí Přirozený Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační přírůstek saldo Rtyně nad Bílinou 77 87 -10 394 240 154 Srbice 32 32 0 188 113 75 Teplice 5 905 6 142 -237 17 756 17 559 197 Újezdeček 131 103 28 407 294 113 Zabrušany 87 135 -48 410 322 88 Žalany 69 78 -9 239 149 90 Žim 16 23 -7 85 47 38 SO ORP Teplice 12 601 13 890 -1 289 42 842 37 891 4 951 Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů; Data za časové období 2001 - 2011

- 98 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka B 12: Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel v SO ORP Ústeckého kraje (podíl na obyvatelstvu, %) Nejvyšší ukončené vzdělání Základní vč. Vyučení a stř. odborné bez Úplné střední (s maturitou) SO ORP Vysokoškolské Bez vzdělání neukončeného mat. a vyšší odborné 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl Bílina 33,4 29,1 -4,3 43,1 41,2 -1,9 19,8 24,0 4,1 2,6 4,5 2,0 1,0 1,2 0,2 Děčín 26,2 22,0 -4,3 40,8 38,6 -2,3 26,8 30,9 4,1 5,2 7,6 2,4 0,9 0,9 0,0 Chomutov 29,1 23,7 -5,3 39,9 37,2 -2,7 25,3 30,2 4,9 5,0 7,9 2,9 0,7 0,9 0,2 Kadaň 30,4 26,0 -4,5 41,1 38,1 -3,0 23,1 28,1 5,0 4,0 6,3 2,4 1,4 1,5 0,1 Litoměřice 25,9 20,5 -5,3 39,1 35,7 -3,3 27,6 32,8 5,2 6,6 9,9 3,3 0,9 1,0 0,1 Litvínov 29,2 24,2 -5,0 41,6 38,8 -2,8 23,5 27,9 4,4 4,8 7,7 2,9 0,9 1,3 0,4 Louny 27,2 21,6 -5,7 40,4 37,5 -3,0 26,1 31,4 5,3 5,6 8,7 3,1 0,6 0,9 0,2 Lovosice 28,5 22,6 -5,9 43,5 40,4 -3,1 23,1 29,1 6,0 4,1 7,0 2,9 0,9 0,9 0,0 Most 29,1 25,0 -4,1 39,2 36,2 -2,9 25,4 29,2 3,9 5,7 8,8 3,1 0,7 0,8 0,0 Podbořany 32,2 26,4 -5,8 41,7 41,0 -0,7 21,2 25,9 4,6 3,9 5,8 1,9 0,9 0,9 0,0 Roudnice nad Labem 25,6 20,1 -5,6 42,1 38,5 -3,6 26,3 31,8 5,5 5,7 9,0 3,4 0,3 0,6 0,3 Rumburk 31,4 27,1 -4,3 40,8 38,7 -2,1 22,5 26,8 4,3 3,6 5,6 2,0 1,8 1,9 0,1 Teplice 28,3 23,2 -5,2 40,1 37,1 -3,0 25,4 30,3 4,9 5,5 8,6 3,1 0,7 0,8 0,2 Ústí nad Labem 24,6 20,9 -3,7 37,5 34,2 -3,3 29,6 33,1 3,5 7,6 10,9 3,3 0,7 0,8 0,1 Varnsdorf 28,3 24,7 -3,6 42,1 39,2 -3,0 24,9 29,6 4,7 3,9 5,8 1,9 0,8 0,8 0,0 Žatec 28,5 23,4 -5,0 38,1 36,1 -2,0 26,1 30,3 4,2 6,3 9,1 2,8 1,1 1,1 0,1 Ústecký kraj 27,9 23,2 -4,7 40,1 37,2 -2,8 25,7 30,3 4,6 5,5 8,4 2,9 0,8 1,0 0,1 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

- 99 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka B 13: Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel v obcích SO ORP Teplice (podíl na obyvatelstvu, %) Nejvyšší ukončené vzdělání Úplné střední (s Základní vč. Vyučení a stř. odborné Obec maturitou) a vyšší Vysokoškolské Bez vzdělání neukončeného bez mat. odborné 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl Bořislav 24,4 19,0 -5,4 48,8 35,2 -13,6 20,5 32,4 11,9 5,4 12,8 7,3 0,8 0,6 -0,2 Bystřany 29,2 23,2 -5,9 44,9 41,2 -3,7 22,5 29,4 7,0 3,0 5,5 2,5 0,4 0,6 0,2 Bžany 31,1 17,4 -13,7 45,4 44,2 -1,3 20,1 28,4 8,3 2,5 8,7 6,1 0,8 1,4 0,6 Dubí 33,6 27,5 -6,1 39,5 37,1 -2,4 21,9 27,5 5,7 3,7 6,3 2,7 1,4 1,5 0,1 Duchcov 33,3 28,6 -4,7 42,7 40,7 -2,0 20,0 24,1 4,1 3,1 5,5 2,4 0,9 1,1 0,2 Háj u Duchcova 28,5 21,6 -6,8 50,0 45,2 -4,8 19,1 23,1 4,1 1,8 4,1 2,3 0,7 5,9 5,2 Hrob 28,5 22,0 -6,4 44,4 41,8 -2,7 23,3 30,0 6,7 3,3 5,7 2,4 0,5 0,6 0,0 Jeníkov 32,1 25,0 -7,1 46,7 38,9 -7,8 19,1 26,8 7,7 1,7 8,4 6,7 0,5 0,9 0,5 Kladruby 27,1 25,1 -2,0 50,0 39,0 -11,0 21,5 26,7 5,2 0,5 9,2 8,7 0,9 0,0 -0,9 Kostomlaty pod Milešovkou 29,1 21,8 -7,3 45,0 44,5 -0,4 21,3 27,1 5,7 3,3 5,4 2,1 1,3 1,2 -0,1 Košťany 33,6 25,7 -7,9 44,8 42,3 -2,4 18,8 26,3 7,5 2,5 5,1 2,6 0,4 0,6 0,2 Krupka 30,9 25,4 -5,5 42,2 39,7 -2,5 22,3 27,4 5,0 3,9 6,5 2,6 0,8 1,0 0,3 Lahošť 34,6 26,7 -7,9 45,4 42,2 -3,1 17,2 24,4 7,2 2,6 6,0 3,4 0,2 0,6 0,4 Mikulov 24,8 17,2 -7,7 39,1 33,7 -5,4 28,6 36,1 7,5 6,8 13,0 6,3 0,8 0,0 -0,8 Modlany 31,2 22,4 -8,8 47,9 43,9 -4,0 18,7 27,3 8,6 2,2 6,1 3,9 0,0 0,3 0,3 Moldava 22,9 18,2 -4,6 40,7 39,6 -1,1 32,2 32,1 -0,1 4,2 8,8 4,6 0,0 1,3 1,3 Novosedlice 31,1 25,6 -5,4 41,6 38,2 -3,4 22,3 28,0 5,7 4,5 7,1 2,6 0,5 1,1 0,5 Osek 29,0 23,3 -5,7 44,8 41,8 -3,0 21,8 28,2 6,4 3,7 6,3 2,6 0,7 0,5 -0,2 Proboštov 26,5 20,7 -5,7 40,8 34,8 -6,0 26,6 31,9 5,4 5,6 12,1 6,5 0,5 0,4 -0,1 Rtyně nad Bílinou 31,2 25,6 -5,6 48,0 41,7 -6,2 19,6 28,6 9,0 1,2 4,0 2,7 0,0 0,2 0,2 Srbice 26,4 17,1 -9,2 49,1 46,9 -2,1 19,0 28,2 9,2 5,6 7,8 2,2 0,0 0,0 0,0 Teplice 25,3 21,0 -4,4 36,8 33,6 -3,2 29,7 33,7 4,0 7,7 11,1 3,4 0,5 0,7 0,1 Újezdeček 32,7 26,0 -6,6 48,4 45,4 -3,0 16,9 24,2 7,2 1,4 3,9 2,5 0,6 0,6 0,0 Zabrušany 29,6 23,5 -6,1 51,2 48,5 -2,7 16,7 22,9 6,2 1,6 3,8 2,2 0,9 1,3 0,4 Žalany 32,6 22,8 -9,8 48,7 44,1 -4,6 15,9 26,7 10,8 2,9 6,1 3,3 0,0 0,2 0,2 Žim 30,6 26,3 -4,3 52,3 38,6 -13,7 13,5 28,9 15,4 2,7 5,3 2,6 0,9 0,9 0,0 SO ORP Teplice 28,3 23,2 -5,2 40,1 37,1 -3,0 25,4 30,3 4,9 5,5 8,6 3,1 0,7 0,8 0,2 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

- 100 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka B 14: Školská zařízení v obcích SO ORP Teplice Střední školy vč. učňovské Obec Mateřská škola (kapacita) Základní škola (kapacita) školy (kapacita) Bystřany Mateřská škola Bystřany, Na Základní škola Bystřany, Pražská NE Bžany MateřskáHrázi 274 škola(56) Bžany, NE216 (270) NE Dubí MateřskáHradiště 46 škola (22) Dubánek, Základní škola Dubí 1, Školní GYMNÁZIUM Jana Amose MateřskáKřižíkova škola157 (60) Mstišov, Školní Základnínáměstí 177 škola (300) Dubí 2, Tovární StředníKomenského škola technickás.r.o., AGC Bystřická 275/27 (160) Mateřská39 (25) škola U Křemílka Základní110 (260) umělecká škola, Dubí 2, Střednía.s., Mírová škola 239, sociální Dubí 3 - Mstišov MateřskáDubí 2, Rokosovského škola Cibuláček, 236 Dlouhá 134 (250) PERSPEKTIVA a Vyšší (52) odborná škola, s.r.o., Dubí 3 Duchcov MateřskáTovární 517 škola, (100) Husova ul. Dětský domov, Základní škola a Gymnázium a Střední - Pozorka (100) Mateřská99/23 (60) škola, Osecká ul. ZákladníStřední škola, škola Školní Antonína 1 (185) Sochora Dětskýprůmyslová domov, škola, Základní Kubicových 2 (842) Mateřská1314/106 škola,(60) Tyršova ul. ZákladníDuchcov, škola Teplická Jaroslava ul. 13 (450)Pešaty, škola a Střední škola, Školní 1 (24) Mateřská310/2 (50) škola, ul.Velká ZákladníDuchcov, umělecká J. Pešaty škola1313 Ivana(690) Háj u Mateřskáokružní 1343/8 škola (120)Háj u NEKawaciuka, Hrdlovská 662 NE HrobDuchcova MateřskáDuchcova, škola Kubátova Hrob, 122 (50) Základní škola Hrob, NE Verneřice 128 (69) ZákladníKomenského umělecká 218 (213) škola Ivana Kostomlaty Mateřská škola, Školní 133 VýchovnýKawaciuka, ústa Teplickáv, dětský 223 domov Výchovný ústav, dětský Košťanypod Mateřská(28) škola Motýlek, Základníse školou, škola základní Kostomlaty škola, střední pod NEdomov se školou, základní Milešovkou škola a školní jídelna, Požárnická škola, střední škola a školní MateřskáKošťany-Střelná škola, Husova216 (50) 291 ZákladníMilešovkou, škola, Světecká Komenského 285 (110) 168 (24) jídelna, Požárnická 168 (32) Krupka Mateřská(45) škola Písnička Biskupskénáměstí 351 gymnázium (310) a Biskupské gymnázium a MateřskáKrupka, Dukelských škola Zvoneček hrdinů 295 Základní škola aBo Mateřskáhosudov, škola Základní škola aBohosudov, Praktická (100) Koněvova 34 (240) Koněvova 100 (300) MateřskáKrupka, Lípová škola Sluníčko528 (75) MasarykovaKrupka, Teplická základní 400 škola(450) a škola Krupka, Karla Čapka 270 (30) ZákladníKrupka, Kollárova škola a Mateřská 597 (140) ZákladníMateřská škola škola a Krupka, Praktická škola Masarykova 461 (710) Masarykovaškola Krupka, základní Na Hamrech škola 602a ZákladníKrupka, Karla umělecká Čapka škola 270 Krupka,(650) (100) Lahošť Mateřská školaškola, Lahošť, 28. října 148 NELípová 434 (260) NE (25) Modlany MateřskáŠvermova škola 22 (30) Modlanská NE NE Novosedlice Mateřskárolnička (45) ško la "Čtyřlístek", Základní škola Novosedlice, NE Osek MateřskáNezvalova škola, 388 (75) Hornická 347 ZákladníVrchoslavská škola 88 Osek, (270) Hrdlovská NE Mateřská(96) škola, Hrdlovská 661 Základní662 (800) umělecká škola Ivana Proboštov Mateřská(120) škola Pastelka ZákladníKawaciuka, škola Kub Proboštov,icových 2/692 Kpt. NE (225) Proboštov, Krátká 520 (120) ZákladníJaroše 130 umělecká (360) škola Dubí 2 Teplice Speciální základní škola a Speciální(Kpt. Jaroše základní 130, Proboštov) škola a Gymnázium, Čs. dobrovolců SpeciálníMateřská základníškola, U Čerškolaveného a SpeciálníMateřská základníškola, U Červenéhoškola a Střední11 (900) škola stavební, Fr. kostela 110 (45) kostela 110 (320) MateřskáSpeciální škola,mateřská Josefa škola, Ressla ZákladníSpeciální škola mateřská praktická škola, Teplice, StředníŠrámka škola1350 obchodu(1 735) a Trnovanská 1331 (60) Trnovanská 1331 (90) Mateřská1697 (100) škola, Hlávkova 1454 Základnís.r.o., Krušnohorská škola a praktická 1570 (80)škola Středníslužeb, Alejníškola technická12 (856) AGC Mateřská(112) škola, Jugoslávská ZákladníArkadie, o.p.s.škola, (80) Teplice, U Základnía.s., Rooseveltovo škola a praktická nám. 5 (1 052) Mateřská2736 (112) škola, Moskevské ZákladníNových lázní škola 1102 s rozšířeným (580) Hotelováškola Ark adie,škola, o.p.s., Obchodní U Nových lázní 1286/9 (10) Manám.teřská 1994 škola (50) Kaštánek, Na Základnívyučováním škola cizích s rozšířeným jazyků, akademie a Střední Metelkovo nám. 968 (780) průmyslová škola, Benešovo MateřskáStínadlech škola, 2388 J.(75) V. Sládka Základnívyučováním škola matematiky s rozšířenou a přírodovědných předmětů, náměstí 1 (1 538) Mateřská1868 (90) škola Čtyřlístek, Základnívýukou výtvarné škola s výchovy,rozšířeným KoperníkovaBuzulucká 392 2592 (1180) (1000) MateřskáZelená 2869 škola, (112) Fráni Šrámka Základnívyučováním škola informatiky Bílá cesta, a výpočetní techniky, Plynárenská Mateřská2620 (175) š kola Pramínek, ZákladníVerdunská škola 2958 s rozšířenou(700) 2953 (685) MateřskáJosefa Suka škola, 2513 Karla (134) Čapka Základnívýukou tělesné škola svýchovy, rozšířenou Na Stínadlech 2386 (380) Mateřská2020 (49) škola, Na spojce 274 Základnívýukou tělesné škola, výchovy,Edisonova Maxe 1732 Švabinského 1743 (360) Mateřská(100) škola Krteček, Základní(900) škola s rozšířenou MateřskáOkrajová 110škola, (40) Jaselská 354 Základnívýukou hudební umělecká výchovy, škola, Maršovská 1575/2 (600) Mateřská(75) škola Na Kopečku, Teplice, Chelčického 4 (884) Újezdeček MateřskáBohosudovská škola 111Újezdeček, (62) NE NE Zabrušany ZákladníRohová 191 škola (25) a Mateřská Základní škola a Mateřská škola NE škola Zabrušany (45) ZákladníZabrušany umělecká (80) škola Ivana Žalany Základní škola a Mateřská ZákladníKawaciuka, škola Zabrušany a Mateřská 86 škola NE Pozn.: Jsou uvedenyškola, pouze Rtyňská obce, které156 (24)mají školská zařízení.Žalany, Rtyňská 156 (300) Zdroj dat: MŠMT, Rejstřík škol a školských zařízení

- 101 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka B 15: Sociální a zdravotní služby v SO ORP Teplice Obec Sociální oblast Zdravotnictví Bystřany Domov pro seniory Ambulantní zařízení Denní stacionář Ostatní lůžkové zařízení Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa Dubí 2 domovy pro seniory Sdružené ambulantní zařízení Domov pro osoby se zdravotním 2 samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé postižením Dům s pečovatelskou službou 2 samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 4 samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa Samostatná ordinace praktického lékaře - gynekologa Samostatná ordinace lékaře specialisty Zařízení lékárenské péče Duchcov Azylový dům Nemocnice Nízkoprahové zařízení pro děti a 5 samostatných ordinací praktického lékaře pro dospělé mládež Sociální poradna 2 samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 2 domy s pečovatelskou službou 4 samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa 3 samostatné ordinace lékaře specialisty 2 detašovaná pracoviště samostatné ordinace lékaře specialisty 3 ostatní samostatná zařízení Detašované pracoviště ostatního samostatného zařízení 2 zařízení lékárenské péče Háj u Duchcova Domov pro osoby se zdravotním NE postižením Hrob NE Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Detašované pracoviště zařízení lékárenské péče Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa Košťany Azylový dům Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa Detašované pracoviště samostatné ordinace lékaře specialisty Ostatní samostatné zařízení Krupka Azylový dům 4 samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Denní stacionář Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 3 domy s pečovatelskou službou 3 samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 2 samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa Samostatná ordinace praktického lékaře - gynekologa 2 detašovaná pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - gynekologa Samostatná ordinace lékaře specialisty 3 ostatní samostatná zařízení

- 102 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obec Sociální oblast Zdravotnictví 2 zařízení lékárenské péče Novosedlice Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Zařízení lékárenské péče Osek 2 Azylové domy 2 samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Nízkoprahové zařízení pro děti a 2 detašovaná pracoviště samostatné ordinace mládež praktického lékaře - stomatologa Ostatní samostatné zařízení Detašované pracoviště ostatního samostatného zařízení Zařízení lékárenské péče Proboštov Denní stacionář Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa Ostatní samostatné zařízení Detašované pracoviště zařízení lékárenské péče Srbice NE Zařízení lékárenské péče Teplice Domov pro seniory Sdružené ambulantní zařízení Denní stacionář 5 ambulantních zařízení 2 nízkoprahová zařízení pro děti a Detašované pracoviště ambulantního zařízení mládež 7 sociálních poraden Nemocnice 7 domů s pečovatelskou službou Detašované pracoviště nemocnice Léčebna pro dlouhodobě nemocné 5 ostatních lůžkových zařízení Detašované pracoviště ostatního lůžkového zařízení 19 samostatných ordinací praktického lékaře pro dospělé 2 detašovaná pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 10 samostatných ordinací praktického lékaře pro děti a dorost 34 samostatných ordinací praktického lékaře - stomatologa 2 detašovaná pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa 9 samostatných ordinací praktického lékaře - gynekologa Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - gynekologa 34 samostatných ordinací lékaře specialisty 23 ostatních samostatných zařízení Detašované pracoviště ostatního samostatného zařízení 17 zařízení lékárenské péče Jesle Další dětské zařízení Detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci

Transfusní stanice

Zabrušany NE Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé

- 103 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obec Sociální oblast Zdravotnictví Žalany NE Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Ostatní samostatné zařízení Pozn.: Jsou uvedeny pouze obce, které mají zařízení sociální péče, zdravotnická zařízení. Zdroj: MOS, data aktuální k 1. 1. 2011 Tabulka B 16: Bytový a domovní fond v SO ORP Ústeckého kraje Rozdíl mezi lety 2001 Rozdíl mezi lety 2001 Rok Rok a 2011 a 2011 SO ORP Bytové Bytové Rodinné Rodinné Relativně Relativně domy domy Absolutně domy domy Absolutně [%] [%] 2001 2011 2001 2011 Bílina 560 567 7 1,3 1 898 2 038 140 7,4 Děčín 2 197 2 278 81 3,7 8 399 9 188 789 9,4 Chomutov 1 880 1 948 68 3,6 5 563 6 352 789 14,2 Kadaň 1 020 1 057 37 3,6 3 467 3 916 449 13,0 Litoměřice 1 336 1 465 129 9,7 7 307 7 898 591 8,1 Litvínov 1 340 1 360 20 1,5 2 741 2 986 245 8,9 Louny 823 861 38 4,6 7 569 8 212 643 8,5 Lovosice 486 533 47 9,7 5 061 5 393 332 6,6 Most 1 768 1 824 56 3,2 2 501 2 888 387 15,5 Podbořany 349 374 25 7,2 2 891 3 075 184 6,4 Roudnice nad Labem 432 481 49 11,3 6 671 7 189 518 7,8 Rumburk 759 820 61 8,0 4 971 5 314 343 6,9 Teplice 3 193 3 381 188 5,9 9 524 10 373 849 8,9 Ústí nad Labem 3 069 3 187 118 3,8 7 970 9 032 1 062 13,3 Varnsdorf 486 491 5 1,0 2 711 2 937 226 8,3 Žatec 784 804 20 2,6 3 222 3 448 226 7,0 Ústecký kraj 20 482 21 431 949 4,6 82 466 90 239 7 773 9,4 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Tabulka B 17: Bytový a domovní fond v obcích SO ORP Teplice Rozdíl mezi lety 2001 Rozdíl mezi lety 2001 Rok Rok a 2011 a 2011 Obec Bytové Bytové Rodinné Rodinné Relativně domy domy Absolutně domy domy Relativně [%] 2001 2011 2001 2011 Absolutně [%] Bořislav 1 2 1 100,0 91 106 15 16,5 Bystřany 38 38 0 0,0 322 369 47 14,6 Bžany 3 4 1 33,3 226 254 28 12,4 Dubí 245 257 12 4,9 1 068 1 114 46 4,3 Duchcov 291 301 10 3,4 722 753 31 4,3 Háj u Duchcova 22 26 4 18,2 175 198 23 13,1 Hrob 71 80 9 12,7 350 364 14 4,0 Jeníkov 21 20 -1 -4,8 179 214 35 19,6 Kladruby 7 8 1 14,3 59 77 18 30,5 Kostomlaty pod Milešovkou 12 10 -2 -16,7 217 233 16 7,4 Košťany 114 125 11 9,6 411 424 13 3,2 Krupka 273 282 9 3,3 1 321 1 483 162 12,3 Lahošť 11 12 1 9,1 118 123 5 4,2

- 104 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Rozdíl mezi lety 2001 Rozdíl mezi lety 2001 Rok Rok a 2011 a 2011 Obec Bytové Bytové Rodinné Rodinné Relativně domy domy Absolutně domy domy Relativně [%] 2001 2011 2001 2011 Absolutně [%] Mikulov 1 2 1 100,0 45 51 6 13,3 Modlany 5 10 5 100,0 189 222 33 17,5 Moldava 2 2 0 0,0 26 27 1 3,8 Novosedlice 89 87 -2 -2,2 327 370 43 13,1 Osek 108 118 10 9,3 430 443 13 3,0 Proboštov 41 46 5 12,2 498 601 103 20,7 Rtyně nad Bílinou 10 10 0 0,0 193 219 26 13,5 Srbice 7 7 0 0,0 50 72 22 44,0 Teplice 1 771 1 875 104 5,9 1 991 2 110 119 6,0 Újezdeček 36 35 -1 -2,8 79 86 7 8,9 Zabrušany 9 18 9 100,0 268 279 11 4,1 Žalany 4 4 0 0,0 135 144 9 6,7 Žim 1 2 1 100,0 34 37 3 8,8 SO ORP Teplice 3 193 3 381 188 5,9 9 524 10 373 849 8,9 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Tabulka B 18: Obydlené byty v SO ORP Ústeckého kraje Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 SO ORP Obydlené byty 2001 Obydlené byty 2011 Absolutně Relativně [%] Bílina 8 356 7 708 -648 -7,8 Děčín 30 661 29 167 -1 494 -4,9 Chomutov 32 386 30 531 -1 855 -5,7 Kadaň 16 589 16 093 -496 -3,0 Litoměřice 21 652 21 579 -73 -0,3 Litvínov 16 327 15 080 -1 247 -7,6 Louny 16 270 16 202 -68 -0,4 Lovosice 9 986 10 049 63 0,6 Most 31 583 29 520 -2 063 -6,5 Podbořany 5 815 5 724 -91 -1,6 Roudnice nad Labem 11 362 11 585 223 2,0 Rumburk 11 680 11 446 -234 -2,0 Teplice 43 420 41 168 -2 252 -5,2 Ústí nad Labem 47 534 45 004 -2 530 -5,3 Varnsdorf 7 724 7 569 -155 -2,0 Žatec 10 583 9 973 -610 -5,8 Ústecký kraj 321 928 308 398 -13 530 -4,2 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

- 105 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka B 19: Vlastnictví bytů v SO ORP Ústeckého kraje Vlastník bytů SO ORP Byt ve vlastním domě V osobním vlastnictví Nájemní Družstevní 2001 2011 Rozdíl [%] 2001 2011 Rozdíl [%] 2001 2011 Rozdíl [%] 2001 2011 Rozdíl [%] Bílina 1 872 1 931 3,2 2 089 3 177 52,1 2 978 1 680 -43,6 996 500 -49,8 Děčín 8 620 9 521 10,5 2 404 7 882 227,9 12 123 6 582 -45,7 5 137 3 135 -39,0 Chomutov 5 476 6 274 14,6 1 154 11 035 856,2 18 018 6 317 -64,9 6 291 5 623 -10,6 Kadaň 3 241 3 548 9,5 1 107 6 466 484,1 9 255 3 211 -65,3 2 262 2 111 -6,7 Litoměřice 6 977 7 453 6,8 2 105 7 515 257,0 7 593 3 433 -54,8 3 313 1 787 -46,1 Litvínov 2 701 3 031 12,2 2 763 4 878 76,5 7 782 4 460 -42,7 1 118 1 739 55,5 Louny 6 923 7 208 4,1 2 661 4 170 56,7 3 284 1 997 -39,2 2 123 1 419 -33,2 Lovosice 4 703 4 776 1,6 898 2 849 217,3 2 761 1 072 -61,2 809 461 -43,0 Most 2 428 2 913 20,0 6 901 11 682 69,3 12 348 5 168 -58,1 5 877 8 637 47,0 Podbořany 2 502 2 554 2,1 971 1 590 63,7 1 600 1 011 -36,8 317 182 -42,6 Roudnice nad Labem 6 172 6 425 4,1 501 2 072 313,6 2 407 1 156 -52,0 1 153 994 -13,8 Rumburk 4 746 5 242 10,5 223 629 182,1 4 058 3 119 -23,1 1 508 1 680 11,4 Teplice 10 320 11 246 9,0 1 415 3 602 154,6 16 074 9 512 -40,8 11 191 14 518 29,7 Ústí nad Labem 8 210 9 229 12,4 14 269 17 043 19,4 12 026 7 906 -34,3 10 225 8 685 -15,1 Varnsdorf 2 791 2 961 6,1 913 1 384 51,6 2 484 1 785 -28,1 964 965 0,1 Žatec 2 925 3 016 3,1 911 3 942 332,7 4 602 1 777 -61,4 1 443 676 -53,2 Ústecký kraj 80 607 87 328 8,3 41 285 89 916 117,8 119 393 60 186 -49,6 54 727 53 112 -3,0 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011 Tabulka B 20: Vlastnictví domů v SO ORP Ústeckého kraje Vlastník domu Spoluvlastnictví SO ORP Fyzická osoba Obec, stát Kombinace vlastníků Bytové Družstvo vlastníků bytů (jednotek) 2001 2011 Rozdíl [%] 2001 2011 Rozdíl [%] 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl [%] 2001 2011 Rozdíl Bílina 1 907 2 071 8,6 249 143 -42,6 0 63 63 83 50 -39,8 0 245 245 Děčín 8 704 9 763 12,2 971 417 -57,1 0 222 222 334 266 -20,4 0 680 680 Chomutov 5 442 6 378 17,2 1 192 391 -67,2 0 281 281 379 203 -46,4 0 738 738 Kadaň 3 394 3 824 12,7 679 377 -44,5 0 214 214 160 95 -40,6 0 434 434 Litoměřice 7 203 7 880 9,4 688 385 -44,0 0 212 212 293 140 -52,2 0 655 655

- 106 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Vlastník domu Spoluvlastnictví SO ORP Fyzická osoba Obec, stát Kombinace vlastníků Bytové Družstvo vlastníků bytů (jednotek) 2001 2011 Rozdíl [%] 2001 2011 Rozdíl [%] 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl [%] 2001 2011 Rozdíl Litvínov 2 737 3 068 12,1 541 259 -52,1 0 62 62 72 127 76,4 0 641 641 Louny 7 464 8 023 7,5 294 194 -34,0 0 179 179 217 110 -49,3 0 373 373 Lovosice 5 011 5 282 5,4 318 196 -38,4 0 67 67 82 58 -29,3 0 255 255 Most 2 477 2 924 18,0 542 287 -47,0 0 164 164 296 586 98,0 0 581 581 Podbořany 2 734 2 992 9,4 221 172 -22,2 0 47 47 59 24 -59,3 0 162 162 Roudnice nad Labem 6 575 7 058 7,3 247 120 -51,4 0 128 128 137 65 -52,6 0 187 187 Rumburk 4 956 5 468 10,3 423 278 -34,3 0 86 86 115 113 -1,7 0 74 74 Teplice 10 030 11 102 10,7 982 580 -40,9 0 312 312 743 1 003 35,0 0 433 433 Ústí nad Labem 7 974 9 325 16,9 881 397 -54,9 0 198 198 677 600 -11,4 0 1 363 1 363 Varnsdorf 2 718 3 023 11,2 266 136 -48,9 0 66 66 66 41 -37,9 0 137 137 Žatec 3 127 3 432 9,8 477 203 -57,4 0 113 113 143 42 -70,6 0 350 350 Ústecký kraj 82 453 91 613,0 11 8 971 4 535,0 -49 0 0 0 3 856 3 523,0 -9 0 7 308 7 308 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 * v roce 2001 daná kategorie neexistovala

- 107 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka B 21: Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Teplice Domy postavené Obec 1919 a 1920- 1946- 1961- 1971- 1981- 1991- dříve 1945 1960 1970 1980 1990 2000 Bořislav 29 32 1 - 8 13 10 Bystřany 104 110 7 24 56 25 43 Bžany 83 70 7 4 20 16 22 Dubí 493 330 35 44 111 117 131 Duchcov 291 250 66 64 81 106 122 Háj u Duchcova 87 35 1 9 29 4 22 Hrob 204 90 12 10 32 38 35 Jeníkov 56 67 3 8 19 9 36 Kladruby 21 12 5 5 9 10 7 Kostomlaty pod Milešovkou 86 48 10 9 27 15 25 Košťany 106 139 126 5 30 43 44 Krupka 465 381 52 72 170 210 194 Lahošť 30 43 3 4 8 30 11 Mikulov 16 8 3 2 7 5 8 Modlany 80 34 4 7 19 11 29 Moldava 6 8 2 1 5 1 5 Novosedlice 175 90 5 3 75 22 41 Osek 138 145 23 24 76 75 50 Proboštov 103 203 10 13 52 35 98 Rtyně nad Bílinou 80 67 5 11 17 8 16 Srbice 14 24 2 2 5 5 4 Teplice 780 891 259 326 540 472 417 Újezdeček 34 25 15 2 13 5 14 Zabrušany 92 113 11 5 15 14 24 Žalany 43 42 4 7 18 9 20 Žim 14 7 - 2 3 4 2 SO ORP Teplice 3630 3264 671 663 1445 1302 1430 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2011 Tabulka B 21: Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Teplice v procentech Domy postavené Obec 1919 a 1920- 1946- 1961- 1971- 1981- 1991- dříve 1945 1960 1970 1980 1990 2000 Bořislav 31,2 34,4 1,1 0,0 8,6 14,0 10,8 Bystřany 28,2 29,8 1,9 6,5 15,2 6,8 11,7 Bžany 37,4 31,5 3,2 1,8 9,0 7,2 9,9 Dubí 39,1 26,2 2,8 3,5 8,8 9,3 10,4 Duchcov 29,7 25,5 6,7 6,5 8,3 10,8 12,4 Háj u Duchcova 46,5 18,7 0,5 4,8 15,5 2,1 11,8 Hrob 48,5 21,4 2,9 2,4 7,6 9,0 8,3 Jeníkov 28,3 33,8 1,5 4,0 9,6 4,5 18,2 Kladruby 30,4 17,4 7,2 7,2 13,0 14,5 10,1 Kostomlaty pod Milešovkou 39,1 21,8 4,5 4,1 12,3 6,8 11,4 Košťany 21,5 28,2 25,6 1,0 6,1 8,7 8,9 Krupka 30,1 24,7 3,4 4,7 11,0 13,6 12,6 Lahošť 23,3 33,3 2,3 3,1 6,2 23,3 8,5 Mikulov 32,7 16,3 6,1 4,1 14,3 10,2 16,3

- 108 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Domy postavené Obec 1919 a 1920- 1946- 1961- 1971- 1981- 1991- dříve 1945 1960 1970 1980 1990 2000 Modlany 43,5 18,5 2,2 3,8 10,3 6,0 15,8 Moldava 21,4 28,6 7,1 3,6 17,9 3,6 17,9 Novosedlice 42,6 21,9 1,2 0,7 18,2 5,4 10,0 Osek 26,0 27,3 4,3 4,5 14,3 14,1 9,4 Proboštov 20,0 39,5 1,9 2,5 10,1 6,8 19,1 Rtyně nad Bílinou 39,2 32,8 2,5 5,4 8,3 3,9 7,8 Srbice 25,0 42,9 3,6 3,6 8,9 8,9 7,1 Teplice 21,2 24,2 7,0 8,8 14,7 12,8 11,3 Újezdeček 31,5 23,1 13,9 1,9 12,0 4,6 13,0 Zabrušany 33,6 41,2 4,0 1,8 5,5 5,1 8,8 Žalany 30,1 29,4 2,8 4,9 12,6 6,3 14,0 Žim 43,8 21,9 0,0 6,3 9,4 12,5 6,3 SO ORP Teplice 29,3 26,3 5,4 5,3 11,6 10,5 11,5 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2011 Tabulka B 22: Počet ubytovacích zařízení v SO ORP Ústeckého kraje ORP počet zařízení pokoje lůžka Bílina 2 Děčín 56 986 2 819 Chomutov 25 399 1 109 Kadaň 47 793 2 145 Litoměřice 40 805 2 412 Litvínov 9 205 433 Louny 5 117 395 Lovosice 10 135 330 Most 7 298 623 Podbořany 4 98 371 Roudnice nad Labem 7 246 524 Rumburk 23 369 1 105 Teplice 46 1 230 2 596 Ústí nad Labem 24 545 1 206 Varnsdorf 18 232 760 Žatec 4 66 154 Ústecký kraj 327 6 524 16 982 Zdroj: ČSÚ, data aktuální k 1. 1. 2011 Tabulka B 23: Návštěvnost v SO ORP Ústeckého kraje počet příjezdů hostů počet přenocování ORP z toho rezidentů z toho rezidentů Bílina Děčín 41 472 25 922 95 444 62 379 Chomutov 20 312 14 768 47 754 33 270 Kadaň 29 615 16 970 85 543 43 995 Litoměřice 35 033 25 751 77 009 58 673 Litvínov 9 563 7 896 27 938 24 123 Louny 4 480 3 669 11 604 9 466 Lovosice 4 643 3 044 7 983 4 858 Most 18 737 11 142 33 624 18 432 Podbořany 2 022 1 901 9 558 9 255 Roudnice nad Labem 12 520 10 559 66 461 62 333

- 109 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

počet příjezdů hostů počet přenocování ORP z toho rezidentů z toho rezidentů Rumburk 9 607 7 643 26 971 22 829 Teplice 52 914 31 028 290 377 211 485 Ústí nad Labem 35 802 21 308 63 701 37 699 Varnsdorf 7 378 6 689 21 114 19 582 Žatec 3 350 1 911 6 964 4 018 Ústecký kraj 287 448 190 201 872 045 622 397 Zdroj: ČSÚ, data aktuální k 1. 1. 2011

- 110 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Příloha C: Ekonomický pilíř

Tabulka C 1: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Ústeckého kraje [‰] Míra podnikatelské aktivity [‰] SO ORP 2004 2007 2011 Bílina 121,8 125,7 124,2 Děčín 177,6 190,1 192,6 Chomutov 150,5 149,3 151,5 Kadaň 141,6 139,2 141,1 Litoměřice 199,5 205,6 194,7 Litvínov 139,4 142,3 154,5 Louny 174,6 175,8 177,1 Lovosice 176,4 178,7 173,3 Most 147,1 150,2 154,2 Podbořany 149,2 146,7 148,5 Roudnice nad Labem 202,3 201,8 198,2 Rumburk 147,9 150,7 152,2 Teplice 160,4 162,9 161,6 Ústí nad Labem 167,5 169,7 171,4 Varnsdorf 156,3 153,8 147,4 Žatec 174,8 165,8 165,2 Ústecký kraj 163,1 165,5 166,0 Zdroj dat: ČSÚ, Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k 31. 12. daného roku Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

Tabulka C 2: Míra zaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje Míra zaměstnanosti [%] SO ORP 2001 2011 Bílina 60,4 55,7 Děčín 63,8 57,4 Chomutov 59,4 58,2 Kadaň 63,1 59,8 Litoměřice 64,4 61,7 Litvínov 57,4 55,6 Louny 62,8 60,9 Lovosice 62,5 60,6 Most 60,0 57,4 Podbořany 61,8 60,5 Roudnice nad Labem 64,9 63,6 Rumburk 61,5 53,6 Teplice 60,4 57,6 Ústí nad Labem 64,3 58,7 Varnsdorf 65,1 56,2 Žatec 61,4 59,9 Ústecký kraj 62,0 58,5 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

- 111 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka C 3: Míra nezaměstnanosti obyvatel SO ORP Ústeckého kraje Míra nezaměstnanosti [%] SO ORP 2007 2008 2009 2010 2011 Bílina 14,6 11,3 13,7 14,7 13,9 Děčín 12,2 10,1 12,5 13,5 12,8 Chomutov 13,4 10,5 13,8 14,9 14,3 Kadaň 9,2 6,9 11,5 11,8 12,0 Litoměřice 9,7 7,9 10,0 11,3 10,6 Litvínov 19,4 14,8 16,0 16,3 16,3 Louny 11,9 9,2 11,7 13,1 12,4 Lovosice 10,0 8,3 10,7 11,8 11,7 Most 17,5 12,7 15,1 15,8 14,9 Podbořany 10,5 8,5 12,9 13,8 13,4 Roudnice nad Labem 10,0 8,1 10,0 11,0 10,7 Rumburk 14,7 13,1 16,2 17,0 16,0 Teplice 12,5 9,9 11,7 13,4 13,1 Ústí nad Labem 12,2 10,1 12,2 14,0 14,5 Varnsdorf 13,8 13,2 16,5 16,9 15,3 Žatec 13,6 10,3 13,0 14,5 14,3 Ústecký kraj 12,9 10,3 12,8 13,9 13,6 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistika Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

Tabulka C 4: Podíl nezaměstnaných žen v SO ORP Ústeckého kraje [%] Podíl nezaměstnaných žen [%] SO ORP 2007 2008 2009 2010 2011 Bílina 58,0 59,7 54,3 53,2 52,2 Děčín 54,4 56,4 53,3 50,8 50,7 Chomutov 53,1 54,1 50,8 50,6 51,3 Kadaň 53,1 54,4 50,9 49,5 50,5 Litoměřice 53,2 52,2 50,8 50,3 50,7 Litvínov 52,9 53,8 52,2 51,4 49,8 Louny 55,2 54,8 50,7 49,4 50,5 Lovosice 55,0 55,9 51,3 50,0 50,6 Most 53,5 54,5 52,4 52,0 52,9 Podbořany 49,7 49,4 46,7 44,5 45,7 Roudnice nad Labem 54,6 56,5 53,5 52,1 51,1 Rumburk 47,8 47,1 46,9 45,8 44,8 Teplice 56,5 57,2 51,3 50,2 50,9 Ústí nad Labem 51,0 53,6 48,6 46,4 46,7 Varnsdorf 52,5 51,2 49,4 46,5 49,0 Žatec 51,9 51,3 49,5 48,2 47,7 Ústecký kraj 53,4 54,2 50,9 49,6 49,9 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistika Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

- 112 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tabulka C 5: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje (%) Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] SO ORP 2007 2008 2009 2010 2011 Bílina 8,5 5,7 4,8 6,2 6,3 Děčín 5,1 4,2 3,9 5,0 5,1 Chomutov 6,9 4,6 4,2 5,7 6,0 Kadaň 4,7 2,9 3,0 4,4 4,8 Litoměřice 3,7 2,6 2,7 3,5 3,5 Litvínov 12,6 8,7 6,6 7,2 7,6 Louny 5,7 4,1 3,1 4,4 4,9 Lovosice 3,9 3,3 3,3 4,2 4,5 Most 10,8 6,5 5,3 6,4 6,7 Podbořany 4,2 3,0 2,7 4,3 4,9 Roudnice nad Labem 4,6 3,5 3,0 3,7 4,0 Rumburk 7,5 5,8 5,8 7,6 7,7 Teplice 6,4 4,6 3,6 4,8 5,3 Ústí nad Labem 6,0 4,7 4,2 5,5 6,4 Varnsdorf 6,7 6,1 5,9 7,3 7,2 Žatec 6,6 4,4 3,6 5,2 6,0 Ústecký kraj 6,6 4,7 4,1 5,3 5,7 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistika Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

Tabulka C 6: Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Ústeckého kraje Počet obsazených pracovních míst SO ORP 2007 2010 Absolutní změna Relativní změna [%] Bílina 8 635 8 752 117 1,4 Děčín 25 567 22 773 -2 794 -10,9 Chomutov 28 809 27 959 -850 -3,0 Kadaň 18 197 17 416 -781 -4,3 Litoměřice 20 077 19 420 -657 -3,3 Litvínov 14 305 13 557 -748 -5,2 Louny 14 035 13 345 -690 -4,9 Lovosice 8 880 9 118 238 2,7 Most 32 094 32 231 137 0,4 Podbořany 5 818 5 064 -754 -13,0 Roudnice nad Labem 10 092 9 987 -105 -1,0 Rumburk 10 635 9 409 -1 226 -11,5 Teplice 36 123 35 158 -965 -2,7 Ústí nad Labem 56 465 51 797 -4 668 -8,3 Varnsdorf 7 568 6 739 -829 -11,0 Žatec 11 219 10 254 -965 -8,6 Ústecký kraj 308 519 292 979 -15 540 -5,0 Zdroj dat: MF ČR; data aktuální k 1.12 daného roku

- 113 -