Územně Analytické Podklady Pro Území Obce S Rozšířenou

ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR ÚVOD

ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY PRO ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍ ŘENOU P ŮSOBNOSTÍ NOVÝ BOR

Územn ě analytické podklady obsahují zjišt ění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení a zm ěn v území z důvodu ochrany ve řejných zájm ů, vyplývajících z právních p ředpis ů, nebo stanovených na základ ě zvláštních právních předpis ů nebo vyplývajících z vlastností území (dále jen „limity využití území“), zám ěrů na provedení zm ěn v území, zjiš ťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje a ur čení problému k řešení v územn ě plánovací dokumentaci (dále jen „rozbor udržitelného rozvoje“). (Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).)

Akce: Územn ě analytické podklady ORP Nový Bor

Po řizovatel a zpracovatel: Městský ú řad Nový Bor stavební ú řad a ú řad územního plánování nám. Míru 1 473 01 Nový Bor

Spolupráce: TENET , spol. s r.o., architektonický ateliér Horská 64 541 01 Trutnov

Zpracovatelský tým: Ing. Petr Vychroň, Ing. arch. Vladimír Smilnický, Tomáš Havrda, Zuzana Smilnická, Stanislav Nosek.

Zakázkové číslo zpracovatele: 07 023 2

Zpracováno: Listopad 2008

Vypracováno za podpory

1 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR ÚVOD

OBSAH TEXTOVÉ A GRAFICKÉ ČÁSTI

I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ I/A. Pilí ř hospodá řský 6 A.1 Hospodá řská základna 6 A.2 Ve řejná ekonomika 13 A.3 Dopravní infrastruktura a dopravní systémy 14 A.4 Technická infrastruktura 21 I/B. Pilí ř soudržnosti spole čenství obyvatel 32 B.1 Obyvatelstvo 32 B.2 Vzd ělávání 35 B.3 Zdravotnictví 38 B.4 Sociální pé če 39 B.5 Kultura a památková pé če 41 B.6 Sport a t ělovýchova 46 B.7 Bydlení a bytový fond 48 B.8 Zam ěstnanost a trh práce 51 B.9 Bezpe čnost 54 B.10 Struktura osídlení, regionalizace 56 I/C. Pilí ř environmentální 59 C.1 Geologie 59 C.2 Hydrologie a klimatologie 62 C.3 Půdní fond 64 C.4 Zatížení životního prost ředí 66 C.5 Ochrana p řírody a krajiny 67 I/D. Rekapitulace hodnot území, limit ů využití území a zám ěrů na 81 provedení zm ěn v území D.1 Hodnoty území 81 D.2 Limity využití území 83 D.3 Zám ěry na provedení zm ěn v území 85

1. Výkres hodnot území 1 : 25 000 2. Výkres limit ů území 1 : 25 000 3. Výkres zám ěrů na provedení zm ěn v území 1 : 25 000 II. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ II/A. Pilí ř hospodá řský 87 A.1 Hospodá řská základna 87 A.2 Ve řejná ekonomika 87 A.3 Dopravní infrastruktura a dopravní systémy 88 A.4 Technická infrastruktura 88 II/B. Pilí ř soudržnosti spole čenství obyvatel 89 B.1 Obyvatelstvo 89 B.2 Vzd ělávání 89 B.3 Zdravotnictví 89

2 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR ÚVOD

B.4 Sociální pé če 89 B.5 Kultura a památková pé če 90 B.6 Sport a t ělovýchova 90 B.7 Bydlení a bytový fond 90 B.8 Zam ěstnanost a trh práce 90 B.9 Bezpe čnost 91 B.10 Struktura osídlení, regionalizace 91 II/C. Pilí ř environmentální 92 C.1 Geologie 92 C.2 Hydrologie a klimatologie 92 C.3 Půdní fond 92 C.4 Zatížení životního prost ředí 93 C.5 Ochrana p řírody a krajiny 93 II/D. Souhrnná SWOT analýza dle pilí řů udržitelného rozvoje 94 D.1 Pilí ř hospodá řský 94 D.2 Pilí ř soudržnosti spole čenství obyvatel 96 D.3 Pilí ř envirtometální 98 II/E. Problémy k řešení v územn ě plánovací dokumenací 100 4. Výkres problém ů k řešení v územn ě plánovací dokumentaci 1:25 000

3 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR ÚVOD

OBEC S ROZŠÍ ŘENOU P ŮSOBNOSTI NOVÝ BOR

Správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností Nový Bor se rozkládá v severozápadní části Libereckého kraje, sousedí s krajem Ústeckým a v rámci kraje pak se správním obvodem obce s rozší řenou p ůsobností Česká Lípa a Liberec. Krátkým úsekem na severu hrani čí se Spolkovou republikou N ěmecko, p řičemž turisté mohou využít hrani čních p řechod ů v Horní a Dolní Sv ětlé a Krompachu. Na území správního obvodu se z geografického hlediska rozprostírá p řevážn ě horské pásmo nad 500 m n.m., z p řírodov ědného pak České st ředoho ří a Lužické hory s nejvyšší horou Luž (793 m n.m.). Dominantou regionu je vrch Klí č s vynikajícím kruhovým rozhledem. Za národní p řírodní památku byla vyhlášena Panská skála u Kamenického Šenova, u které byla postupnou t ěžbou odhalena jedna z nejkrásn ějších ukázek sloupcové odlu čnosti čedi če. Celý útvar p řipomíná píš ťaly varhan, a proto je také nazýván „Varhany“.

Území správního obvodu obce s rozší řenou p ůsobností Nový Bor se rozprostírá na území 201 km 2 a je tak čtvrtým nejmenším správním obvodem Libereckého kraje. Zaujímá 6,4 % jeho rozlohy. Hustotou zalidn ění 128,9 obyvatel na 1 km 2 obsadil ve srovnání s ostatními správními obvody čtvrté místo. Území správního obvodu zasahuje z velké části do Lužických hor a Ješt ědského h řebene, takže je pro n ěj typický velký výskyt lesních porost ů. Podíl lesních pozemk ů na celkové vým ěř e správního obvodu činí tém ěř 51 % a zem ědělská p ůda p ředstavuje necelých 39 % celkové vým ěry. Nejníže položenou obcí je obec Sloup v Čechách (292 m n.m.), nejvýše pak m ěsto Kamenický Šenov s 525 m n.m. Sídelní strukturu tvo ří 16 obcí, které se dále člení do 37 částí. Statut m ěsta byl p řid ělen 3 obcím – Cvikovu, Kamenickému Šenovu a Novému Boru.

4 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR ÚVOD

Po čet osob hledajících zam ěstnání se v posledních letech snižuje a pozitivní vývoj nezam ěstnanosti ve správním obvodu Nový Bor pokra čoval i v roce 2006. V záv ěru tohoto roku bylo ú řady práce evidováno 1 145 uchaze čů o práci, z toho více než polovinu tvo řily ženy (52,8 %), 5,2 % p řipadlo na absolventy škol a 19,1 % na ob čany se zdravotním postižením. Míra nezam ěstnanosti v meziro čním srovnání poklesla z 8,82 % v roce 2005 na 7,56 % ke konci roku 2006. Z celkového po čtu žadatel ů o práci v záv ěru roku 2006 bylo 27,5 % osob ve v ěku 50 a více let a 35,2 % jich bylo v evidenci ú řadu práce déle než 12 m ěsíc ů. Na jedno volné pracovní místo v roce 2006 p řipadlo 6,5 uchaze če o práci, kdežto v záv ěru roku 2005 to bylo 15,0 uchaze čů .

Správní obvod Nový Bor je bohatý na historické a kulturní památky. Nejznám ějším hradem tohoto regionu je zcela ur čit ě skalní hrad Sloup, který byl vytesán do pískovcového masívu stolové hory a je nejv ětším svého druhu v Čechách. Historii sklá řské výroby zachycují sklá řská muzea v Kamenickém Šenov ě a Novém Boru, p řičemž sbírky obou muzeí p ředstavují výjime čný soubor unikátních exponát ů. Novodobé sklá řské výrobky prezentuje řada soukromých výstavních síní a galerií. Významnou oblastí cestovního ruchu v letních m ěsících je okolí Sloupu v Čechách, kde milovníci p řírody nacházejí zajímavé turistické trasy se skalními útvary, p říznivci cykloturistiky nej čast ěji sm ěř ují na Polevsko a Slune čnou.

Postavení obce s rozší řenou p ůsobnosti Nový Bor ve srovnání s ostatními obcemi s rozší řenou p ůsobnosti Libereckého kraje z hlediska základních statistických ukazatel ů je uvedeno v tabulce č. 1.

Postavení ORP Nový Bor ve srovnání s ostatními ORP Libereckého kraje (2006) Tabulka č. 1 Hustota Ekonomicky Po čet Rozloha Uchaze či o ORP Po čet obcí obyvatelstva Obyvatelstvo aktivní ekonomickýc v ha zam ěstnání na km² obyvatelstvo */ h subjekt ů Nový Bor 20 090 16 130 26 122 13 879 5 960 1 145 Česká Lípa 87 198 41 88 76 340 40 204 16 124 3 174 Jablonec nad 14 232 11 376 53 539 27 701 14 418 1 719 Nisou Jilemnice 27 860 21 81 22 702 11 663 5 773 939 Liberec 57 829 28 235 135 611 71 669 41 353 5 217 Frýdlant 34 901 18 70 24 545 12 609 5 305 1 838 Semily 23 008 22 115 26 382 13 645 6 039 1 039 Tanvald 19 065 10 115 21 895 11 309 5 297 991 Turnov 24 711 37 128 31 525 16 157 7 840 829 Železný Brod 7 404 11 164 12 113 6 318 3 190 367 Zdroj: ČSÚ SLDB 2001, ČSÚ 2006 Vysv ětlivky: */ stav k 1. 3. 2001

Obec s rozší řenou p ůsobností Nový Bor zahrnuje území 16 obcí a to Cvikov, Chotovice, Kamenický Šenov, Krompach, Kunratice u Cvikova, Ma řenice, Nový Bor, Okrouhlá, Polevsko, Prysk, Radvanec, Skalice u České Lípy, Sloup v Čechách, Slune čná, Svojkov, Svor s 30 katastrálními územími.

5 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

I/A. PILÍ Ř HOSPODÁ ŘSKÝ

A.1 HOSPODÁ ŘSKÁ ZÁKLADNA

A1.1 POUŽITÉ PODKLADY

- Údaje Českého statistického ú řadu v Liberci - Informace Ú řadu územního plánování v Novém Boru - Územn ě analytické podklady Libereckého kraje

A.1.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY

A.1.2.1 VÝVOJ A SOU ČASTNOST

Správní obvod Nový Bor je oblastí se silnou pr ůmyslovou základnou, k rozhodujícím pr ůmyslovým odv ětvím pat ří sklá řství, odv ětví s mnohaletou tradicí a jedine čností. Bezesporu nejv ětší firmou sklá řského odv ětví je CRYSTALEX, a.s., Nový Bor – dominantní výrobce užitkového a technického skla v České republice. Dalšími podniky tohoto odv ětví jsou Ajeto, s.r.o. Cvikov (výroba dutého skla), Bohemia Optik, s.r.o.,Cvikov (technické, laboratorní a optické sklo), KLÁRA – sklá řská hu ť, s.r.o., Nový Bor (užitkové a ozdobné sklo) i další firmy. Z jiných průmyslových odv ětví lze mezi významné zam ěstnavatele za řadit PRECIOSA – LUSTRY, a.s., Kamenický Šenov (výroba, prodej a montáž svítidel stylových, moderních, exkluzivních), REGULACE - AUTOMATIZACE BOR, spol. s r.o., Nový Bor (výroba elektromotor ů), INTERDOOR, spol. s r.o., Cvikov (výroba ostatního nábytku). Ve správním obvodu s rozší řenou působností Nový Bor se nachází p ět vhodných rozvojových lokalit dalšího podnikání. V kategorii „greenfields“ se jedná o lokality v Novém Boru (za Crystalexem, za Stavexem, mezi stanicemi PH) a po jednom území v obcích Okrouhlá a Cvikov. V kategorii „brownfields“ – plochy nebo objekty, které ztratily své p ůvodní využití – jsou za řazeny objekty p ředevším v Kamenickém Šenov ě (Stingel, dolní školka, sklárna Hrdina - Práche ň, sokolovna) a dále v Prysku (Horní Prysk).

K 31. 12. 2006 bylo v Registru ekonomických subjekt ů zapsáno celkem 5 960 subjekt ů se sídlem na území obvodu obce s rozší řenou p ůsobností Nový Bor, tedy 5,4 % z celkového po čtu 111 299 zapsaných právnických a fyzických osob v Libereckém kraji. Z hlediska právní formy p řevažovaly fyzické osoby. Nap říklad 4 684 osob podnikalo k uvedenému datu podle živnostenského zákona, z toho 28 z nich bylo zapsáno v obchodním rejst říku. Na území správního obvodu bylo evidováno 87 soukrom ě hospoda řících rolník ů. N ěkterou obec či m ěsto správního obvodu m ělo jako sídlo firmy v obchodním rejst říku uvedeno 27 veřejných obchodních spole čností, 327 spole čností s ru čením omezeným, 11 akciových spole čností a 6 družstev. Také zde podnikalo 82 zahrani čních osob. Nedílnou sou částí spole čenského života jsou neziskové organizace – ve správním obvodu bylo registrováno 130 sdružení (svaz ů, spolk ů, spole čností, klub ů aj.) a 68 jejich organiza čních jednotek. Z hlediska po čtu zam ěstnanc ů zaujímaly vysoký podíl subjekty bez zam ěstnanc ů (29,4 %), 7,6 % subjekt ů zam ěstnávalo 1 , 5 osob. Pouze 6 firem k 31.12.2006 vykazovalo ve svém

6 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ stavu 100 a více zam ěstnanc ů. Tém ěř jedna čtvrtina ekonomických subjekt ů se zabývá obchodem, 24,5 % subjekt ů uvedlo jako svoji hlavní činnost pr ůmyslovou a 11,5 % stavební výrobu. Ubytování a stravování provozovalo 5,3 % zapsaných subjekt ů.

Podle posledního S čítání lidu, dom ů a byt ů v roce 2001 bylo ve správním obvodu Nový Bor ekonomicky aktivních 13 879 obyvatel, tj. 53,5 % z jejich celkového po čtu. Více než 92 % z nich bylo zam ěstnáno, zbývajících 7,7 % (1 075 osob) bylo v té dob ě nezam ěstnaných. Mezi 11 879 ekonomicky neaktivními dominovaly dv ě skupiny obyvatel – nepracující d ůchodci (43,4 %) a žáci, studenti a u čni (36,3 %). Více než 7,0 tisíc ekonomicky aktivních (50,6 %) bylo p ři s čítání v roce 2001 za řazeno do odv ětví pr ůmyslu, v tomto správním obvodu zastoupeného p ředevším výrobou skla a lustr ů. Se zna čným odstupem následovalo odv ětví školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činností s 9,1 % a obchodu, oprav motorových vozidel a spot řebního zboží s 8,4 % ekonomicky aktivních. Čtvrtým nejčetn ěji zastoupeným odv ětvím bylo stavebnictví (846 ekonomicky aktivních, tj. 6,1 %). Z hlediska Postavení v zam ěstnání se tém ěř 80 % ekonomicky aktivních nacházelo v postavení zam ěstnanc ů. Spole čenské zm ěny po roce 1989, vznik zákon ů o soukromém podnikání se promítly do vzniku nových spole čenských skupin – zam ěstnavatel ů a samostatn ě činných. Prvn ě uvedená skupina představovala 3,9 %, druhá 12,2 % ekonomicky aktivních obyvatel.

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle p řevažující činnosti (stav k 1. 3. 2001)

Převažující činnost ORP Nový Bor Zem ědělství, lesnictví a rybolov 244 Pr ůmysl 7 023 Stavebnictví 846 Obchod, opravy motor. vozidel a spot ř. zboží 1 170 Pohostinství a ubytování 469 Doprava, sklad., pošty a telekomunikace 515 Pen ěžnictví a pojiš ť., nemovitosti 654 Ve řejná správa, obrana, sociální zabezpe čení 587 Školství, zdravotnictví, veter. a sociální čin. 1 257 Ostatní ve řejné, sociální a osobní služby 458 Nezjišt ěno 656 Zdroj: ČSÚ

A.1.2.2 PODNIKATELSKÉ PROST ŘEDÍ

ZEM ĚDĚLSTVÍ, ZEM ĚDĚLSKÉ HOSPODA ŘENÍ

Zem ědělství je d ůležitou sou částí ekonomické základny. Řešené území má z hlediska p řírodních podmínek rozdílné p ředpoklady a výchozí podmínky pro zam ěř ení zem ědělské výroby. Z hlediska intenzity zem ědělského využívání krajiny pat ří území k nejmén ě produk čním oblastem. Zem ědělská výroba je zam ěř ena pouze na obilniny, brambory a pícniny. Vysoký podíl travních porost ů a zatravn ěné orné p ůdy vytvá ří předpoklady pro živo čišnou výrobu (chov hospodá řských zví řat – skot, kozy, ovce). 7 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Pro sou časnost je charakteristické zem ědělské podnikání na pronajaté p ůdě, kdy významná část zem ědělské p ůdy je ve vlastnictví fyzických osob, ve vlastnictví státu a právnických osob.

V řešeném území obce s rozší řenou p ůsobností Nový Bor je podíl zem ědělské půdy z celkové vým ěry 17 919 ha 43,3 %, podíl orné p ůdy ze zem ědělské p ůdy činí 34,2 % a podíl trvalých travních porost ů ze zem ědělské p ůdy činí 58,0 %.

LESNICTVÍ, LESNÍ HOSPODÁ ŘSTVÍ

Převážná část les ů a pozemk ů plnících funkci lesa je ve vlastnictví státu, kdy vlastní lesnické hospoda ření je v ětšinou provád ěno dodavatelsky. Podíl les ů v soukromém vlastnictví fyzických osob je podstatn ě menší. Subjekty spravující státní pozemky vykonávají z části i funkci odborného lesního hospodá ře pro lesy v soukromém vlastnictví.

Zásady hospoda ření v lese jsou ur čovány zákonem 289/95 Sb., o lesích a o zm ěně a dopln ění n ěkterých zákon ů (lesní zákon) a řadou provád ěcích p ředpis ů. Zákon zavedl pro ozna čení lesa a jeho prost ředí název „pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa – PUPFL“. Vlastní hospoda ření je ur čováno dle velikostní hranice lesních pozemk ů, lesními hospodá řskými plány (LHP) a lesními hospodá řskými osnovami (LHO).

Podíl les ů z celkové vým ěry 17 919 ha činí 56,9 %. Rozloha lesní p ůdy je 10 195 ha.

Srovnání zem ědělské p ůdy, trvalých travních porost ů a lesní p ůdy v rámci obcí řešeného území

Podíl Podíl Trvalé Podíl Orná trvalých Lesní Celková zem ědělské travní les ů Koeficient půda travních půda – vým ěra půdy porosty – z celkové ekologické Obec rozloha porost ů ze rozloha (ha) z celkové rozloha v vým ěry stability (ha) zem ědělské (ha) vým ěry (%) (ha) (%) půdy (%) SO ORP Nový Bor 17 919 43,3 2 657 58,0 4 503 56,9 10 195 3,37 Cvikov 4 504 42,0 941 45,5 859 49,0 2 205 2,44 Chotovice 299 60,7 87 47,7 87 29,4 88 1,73 Kamenický Šenov 1 047 55,9 51 78,8 461 24,2 253 3,09 Krompach 777 35,9 5 95,9 267 57,2 447 13,45 Kunratice u Cvikova 1 253 58,2 363 47,7 348 28,1 352 1,49 Ma řenice 2 654 27,3 179 72,8 527 67,2 1 784 7,41 Nový Bor 1 945 48,9 386 43,9 418 28,3 550 1,48 Okrouhlá 424 25,2 24 60,6 65 65,2 277 5,82 Polevsko 445 34,1 3 90,5 137 55,8 248 8,47 Prysk 1 366 22,8 3 92,6 288 70,3 961 13,91 Radvanec 883 28,8 1 96,3 244 62,0 547 11,33 Skalice u České Lípy 1 155 67,8 464 35,1 274 20,0 321 0,96 Sloup v Čechách 577 42,1 12 87,3 212 46,2 267 6,69

8 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

PR ŮMYSL, STAVEBNICTVÍ A SLUŽBY

Správní obvod Nový Bor je oblastí se silnou pr ůmyslovou základnou, k rozhodujícím pr ůmyslovým odv ětvím pat ří sklá řství, odv ětví s mnohaletou tradicí a jedine čností. Bezesporu nejv ětší firmou sklá řského odv ětví je CRYSTALEX, a.s., Nový Bor – dominantní výrobce užitkového a technického skla v České republice. Dalšími podniky tohoto odv ětví jsou Ajeto, s.r.o., Cvikov (výroby dutého skla), Bohemia Optik, s.r.o., Cvikov (technické, laboratorní a optické sklo), KLÁRA – sklá řská hu ť, s.r.o., Nový Bor (užitkové a ozdobné sklo) i další firmy. Z jiných průmyslových odv ětví lze mezi významné zam ěstnavatele za řadit PRECIOSA – LUSTRY, a.s., Kamenický Šenov (výroba elektromotor ů), INTERDOOR, spol. s r.o., Cvikov (výroba ostatního nábytku). Ve správním obvodu s rozší řenou p ůsobností Nový Bor se nachází p ět vhodných rozvojových lokalit dalšího podnikání. V kategorii „greenfields“ se jedná o lokality v Novém Boru (za Crystalexem, za Stavexem, mezi stanicemi PH) a po jednom území v obcích Okrouhlá a Cvikov. V kategorii „brownfields“ – plochy nebo objekty, které ztratily své p ůvodní využití – jsou za řazeny objekty p ředevším v Kamenickém Šenov ě (Stingel, dolní školka, sklárna Hrdina – Práche ň, sokolovna) a dále v Prysku (Horní Prysk).

A.1.2.3 ROZVOJOVÁ ÚZEMÍ PRO PODNIKÁNÍ

Ekonomický rozvoj celého území obce s rozší řenou p ůsobností je podmín ěn sou časným rozvojem všech faktor ů p římo nebo nep římo ovliv ňujících p řínos prost ředk ů do obecního rozpo čtu jednotlivých obcí. Mezi tyto faktory nesporn ě pat ří vy řešení problém ů spojených s nevhodn ě umíst ěnými výrobními provozy a úrove ň nabídky nových ploch pro podnikání. Efektivita dosaženého rozvoje je p řitom p římo úm ěrná stupni zhodnocení p řirozených podmínek obce.

Využití stávajících opušt ěných výrobních areál ů, vytvo ření nové pr ůmyslové zóny, která uleh čí obci od vliv ů stávající pr ůmyslové výroby nevhodn ě umíst ěné v sousedství ploch ur čených pro bydlení, ob čanskou vybavenost nebo rekreaci, případn ě její obsazení novými investory, zajistí další pracovní místa a p řínos finan čních prost ředk ů do obecního rozpo čtu, je v sou časnosti trendem vyvolávajícím zvýšený zájem mnoha obcí.

Reálný pokrok v realizaci vykazuje však zatím pouze pr ůmyslová zóna v Novém Boru.

9 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Významné rozvojové lokality ORP Nový Bor pro velké investory Tabulka č. 4 Pr ůmyslová zóna Volná plocha Dostupnost v km Obec (skute čnost k zá ří Poznámka (ha) – R/I.t ř. 2002) STÁVAJÍCÍ ROZVOJOVÉ PLOCHY Cvikov Cvikov 11 50/1 Okrouhlá Okrouhlá 20 + 6 50/0 POTENCIÁLNÍ ROZVOJOVÉ PLOCHY Nový Bor Za Crystalexem 21 50/0 Zdroj: Podklady pro udržitelný rozvoj území Libereckého kraje –SAUL,Liberec,2008

A.1.2.4 CHARAKTERISTIKA OBLASTÍ

V obci s rozší řenou p ůsobností se nacházeji 3 m ěsta a to Cvikov, Kamenický Šenov a Nový Bor.

Ekonomické subjekty se sídlem na území m ěst k 31. 12. 2007 Tabulka č.5 v tom ě z toho M sta Celkem fyzické z toho právnické obchodní státní osoby živnostníci osoby družstva spole čnosti podniky Cvikov 876 757 681 119 39 - 1 Kamenický Šenov 843 715 668 128 47 - - Nový Bor 3 039 2 633 2 431 406 216 6 4 Zdroj: ČSÚ Liberec

A.1.2.5 CESTOVNÍ RUCH

ÚZEMÍ A SOCIÁLN Ě EKONOMICKÉ P ŘEDPOKLADY

Správní obvod obce je bohatý na historické a kulturní památky. Nejznám ějším hradem tohoto regionu je bezesporu skalní hrad Sloup, který byl vytesán do pískovcového masivu stolové hory a je nejv ětším svého druhu v Čechách. Milovník ům přírody nabízí v okolních lesích zajímavé turistické trasy se skalními útvary. Pro mnohé návšt ěvníky z ůstává utajen skalní hrad ve Svojkov ě. Historii sklá řské výroby zachycují sklá řská muzea v Kamenickém Šenov ě a Novém Boru, p řičemž sbírky obou muzeí představují výjime čný soubor unikátních exponát ů. Novodobé sklá řské výrobky jsou prezentovány v celé řad ě soukromých výstavních síní a galerií.

OBLASTI A PODOBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU

Území České republiky bylo Českou centrálou cestovního ruchu - Czechtourism (CzT) rozd ěleno na Marketingové turistické regiony, turistické oblasti a podoblasti. V rámci jednotlivých oblastí a podoblastí cestovního ruchu jsou na základ ě expertn ě

10 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ vyhodnocených podklad ů p ři zohledn ění územních podmínek vymezena st řediska cestovního ruchu, p řím ěstská st řediska rekreace, polyfunk ční st řediska cestovního ruchu a nástupní a obslužná centra.

Přehled oblastí, podoblastí a st ředisek cestovního ruchu Tabulka č. 6 Oblast cestovního Podoblast Obec/sdružení obcí Kategorie ruchu cestovního ruchu St řediska cestovního Ma řenice + Krompach ruchu St řediska cestovního Polevsko ruchu Sloup v Čechách Přím ěstské st ředisko Lužické hory a Ješt ěd Novoborsko + Radvanec rekreace Polyfunk ční st ředisko Nový Bor cestovního ruchu Kamenický Šenov + Polyfunk ční st ředisko Prysk cestovního ruchu Zdroj: Podklady pro udržitelný rozvoj území Libereckého kraje –SAUL,Liberec,2008

St řediska cestovního ruchu jsou sídla nebo n ěkolik sídel (p řirozen ě provázaných) disponujících p řírodn ě a kulturn ě–historickým potenciálem, vybavené základními a doprovodnými službami cestovního ruchu atraktivní pro rekreaci. Jejich rekrea ční funkce významn ě p řevažuje nad ostatními hospodá řskými funkcemi. Hlavním kritériem za řazení sídla mezi st řediska CR je po čet l ůžek hromadného ubytování a OIR v závislosti na velikosti území obce a významu obce jako turistického centra pro příslušnou turistickou oblast a podoblast.

Přím ěstská st řediska rekreace jsou sídla nebo n ěkolik sídel (p řirozen ě provázaných) disponujících p řírodn ě a kulturn ě – historickým potenciálem, vybavené základními a doprovodnými službami cestovního ruchu atraktivní pro rekreaci v blízkosti významných center osídlení. Jejich rekrea ční funkce významn ě p řevažuje nad ostatními hospodá řskými funkcemi. Hlavním kritériem za řazení sídla mezi st řediska CR je po čet lůžek hromadného ubytování a OIR v závislosti na velikosti území obce. Posuzován je význam obce jako turistického centra pro p říslušnou turistickou oblast a podoblast.

Polyfunk ční st řediska cestovního ruchu jsou sídla zajiš ťující obslužné zázemí pro st řediska CR a p řím ěstská centra rekreace disponující sítí doprovodných a dopl ňkových služeb a vyšší nebo komplexní ob čanskou vybaveností. Sou časn ě mají i atraktivní potenciál cestovního ruchu a plní funkci st řediska cestovního ruchu – jejich rekrea ční využití je jednou z významných hospodá řských funkcí. Jsou dob ře dopravn ě dostupná.

TRENDY ROZVOJE A FORMY CESTOVNÍHO RUCHU

Hlavní trendy z hlediska zp ůsobu využívání jednotlivých turistických lokalit sm ěř ují k převážn ě intenzivnímu, aktivnímu trávení volného času, p ři kterém dochází k negativnímu dopadu na životní prost ředí, je t řeba postupovat šetrn ě k životnímu prost ředí a rozvíjet p ředevším venkovskou turistiku a agroturistiku.

11 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

ZÁKLADNÍ A DOPL ŇKOVÁ INFRASTRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU

Ubytovací a gastronomické služby návšt ěvník ům správního obvodu v roce 2006 nabízelo 39 hromadných ubytovacích za řízení s celkovým po čtem 677 pokoj ů a 2 139 lůžky. Možnosti ubytování p ředevším v letních m ěsících rozši řuje i 82 míst pro stany a karavany u hromadných ubytovacích za řízení. Od roku 2007 slouží návšt ěvník ům Kamenického Šenova nov ě vybudované parkovišt ě s informa čním st řediskem u Panské skály.

Území správního obvodu se z větší části rozprostírá na území turistické oblasti Lužické hory a Ješt ědský vrch, z menší části na území turistické oblasti Mách ův kraj (obce Skalice u České Lípy, Slune čná, Svojkov). T řiat řicetikilometrová cyklistická trasa západní části Lužických hor za číná v České Kamenici a p řes Kytlice, Novou hu ť, Horní a Dolní Sv ětlou dorazí cyklisté do cíle – m ěsta Cvikova.

A.1.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA HOSPODÁ ŘSKÉ ZÁKLADNY

- zem ědělská p ůda v I. a II. t říd ě ochrany - rozsáhlé plochy lesních porost ů - možnost budování a rozši řování stávajících pr ůmyslových zón

A.1.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA HOSPODÁ ŘSKÉ ZÁKLADNY

- rozsáhlá území Chrán ěných krajinných oblastí - NATURA 2000

A.1.5 SOUHRN ZÁM ĚRŮ

Hospodá řská základna – plochy pro podnikatelské aktivity - pr ůmyslová zóna Cvikov

12 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

A.2 VE ŘEJNÁ EKONOMIKA

A.2.1 POUŽITÉ PODKLADY

- Informace Ú řadu územního plánování v Novém Boru - Územn ě analytické podklady Libereckého kraje

A.2.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA VE ŘEJNÉ EKONOMIKY

Ve řejná ekonomika zahrnuje sféru hospoda ření územn ě samosprávných celk ů (kraje, obce), pop ř. i orgán ů a organizací státní správy. Údaje o ve řejné ekonomice se nepoda řilo získat.

A.2.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA VE ŘEJNÉ EKONOMIKY

Z hlediska ve řejné ekonomiky území nemá žádné hodnoty.

A.2.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA VE ŘEJNÉ EKONOMIKY

Limity využití území z hlediska ve řejné ekonomiky nejsou v území žádné.

A.2.5 SOUHRN ZÁM ĚRŮ

Požadavky na provedení zm ěn v území nejsou žádné.

13 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

A.3 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY

A.3.1 POUŽITÉ PODKLADY

- Územn ě analytické podklady Libereckého kraje - Informace Ú řadu územního plánování v Nový Bor - Údaje českého statistického ú řadu v Liberci - Ředitelství dálnic a silnic České republiky - Údaje Krajského ú řadu Libereckého kraje - Pr ůzkumy a rozbory pro územní plán velkého územního celku – Liberecký kraj - Územní studie Novoborska

A.3.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

Dobrá obslužnost území je základním p ředpokladem rozvoje území.

Poloha správního obvodu s rozší řenou p ůsobností Nový Bor v západní části Libereckého kraje p ředur čuje i možnosti dopravního spojení. Vzdálenosti z města Nový Bor do velkých m ěst naší republiky nap ř. do Prahy (103 km), Ústí nad Labem (54 km), Karlových Var ů (179 km), Plzně (192 km), ale také n ěkterých evropských m ěst – Berlína (263 km), Dráž ďan (88 km), Zho řelce (78 km). Hlavním silni čním tahem správního obvodu je silnice I. t řídy I/13 zajiš ťující i spojení se zahrani čím. Jedná se o trasu Karlovy Vary – D ěč ín – Nový Bor – Liberec – Habartice (hrani ční p řejezd do Polska). Zvyšování zatíženosti silni ční sít ě lze dokumentovat m ěř ením provozu na vybraných bodech konkrétní komunikace v obou sm ěrech za 24 hodin. Na k řižovatce silnic I/13 a I/9 projelo m ěř eným úsekem Nový Bor – Svor v roce 2005 celkem 12 352 vozidel, což znamenalo od roku 1995 nár ůst o 41,6 %. Na stejné silnici I/13 a ve stejném srovnání vzrostl pr ůjezd vozidel za 24 hodin na m ěř eném úseku Cvikov o 34,0 %. Z hlediska kvantitativních ukazatel ů silni ční dopravy dosáhl v roce 2006 index motorizace (po čet obyvatel na jedno motorové vozidlo) ve správním obvodu hodnoty 1,90 (kraj celkem 1,63) a index automobilizace (po čet obyvatel na jedno osobní vozidlo) hodnoty 2,71 (kraj celkem 2,46).

A.3.2.1 SILNI ČNÍ DOPRAVA

Území ORP Nový Bor je z dopravního hlediska dostate čně obsluhováno stávající silni ční sítí.

Silnice I. a II. t řídy

Základními silni čními tahy, p řivád ějící p řevážnou část dopravy jsou trasy silnic I. třídy: - I/13 D ěč ín – Česká Kamenice – Nový Bor – Jablonné v Podješt ědí – Liberec. Umož ňuje propojení obchodních a správních center Libereckého a Ústeckého kraje. - I/9 Praha Česká Lípa – Nový Bor – Svor – Rumburk – Ji říkov (hrani ční přechod do SRN). Zprost ředkovává vazby od hranic se SRN a z celého Šluknovského výb ěžku do vnitrozemí ČR, trasa vhodná pro nákladní 14 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

dopravu k hrani čnímu p řejezdu Rumburk – Neugersdorf. Dopravní zatížení je nejvyšší v úseku Svor (k řižovatka se silnicí I/13) – Jest řebí (k řižovatka se silnicí I/38 v ORP Česká Lípa). Kolizními úseky je pr ůtah obcí Svor.

Silnice II/268 Mnichovo Hradišt ě – Mimo ň – Zákupy – Sloup v Č. – Nový Bor – Česká Kamenice je významnou silnicí navazující na rychlostní silnici R 10 Praha – Turnov, zp řístup ňující potenciáln ě rozvojové území Ralska. Problematický je pr ůtah městem Nový Bor a vysoká intenzita dopravy.

Silnice III. t řídy

Základní silni ční sí ť v území propojující jednotlivé obce tvo ří silnice III/0137, III/26210, III/26211, III/26212, III/2622, III/2628, III/2629, III/26314, III/26315, III/26317, III/26318, III/26320, III/26321, III/26322, III/2639, III/26836, III/26837, III/26838, III/26839, III/26840, III/26841, III/26842, III/26844, III/26845, III/26846, III/26847, III/26850, III/26851, III/27011, III/27014 a III/27016.

Místní a ú čelové komunikace

Místní a ú čelové komunikace jsou nejrozsáhlejší sítí silnic s vysokou hustotou v území.

KATEGORIZACE SILNIC I. T ŘÍDY

Rozt říd ění Odpovídající návrhová kategorizace S 11,5/90; 80; 70 Silnice I. t řídy S 9,5/80; 70; a 60* * Nelze použít na mezinárodních silnicích Zdroj: KÚ Libereckého kraje

KATEGORIZACE SILNIC II. A III. T ŘÍDY

Třída Ší řka (m) Délka Návrhová silnice jízdního (m) pasportní vozovky kategorie obec pásu II. t řída 268 30 770* 7,50 7,00 6,00 S 9,5/70 Ralsko, Mimo ň, Pertoltice pod Ralskem, Bohatice, 8,60 7,60 7,00 S 9,5/70 Zákupy, Svojkov, Sloup, 7,60 7,50 7,00 S 11,5/70 Nový Bor 7,20 6,70 6,00 S 11,5/70 7,40 7,00 6,00 S 9,5/70 7,20 6,20 6,00 S 7,5/60 11,50 10,50 10,00 S 11,5/80 7,00 6,50 6,00 S 9,50/70 6,50 6,00 5,50 S 9,5/70 III. t řída 0137 1 097 6,60 6,00 65,60 S 11,5/80 Nový Bor

15 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Třída Ší řka (m) Délka Návrhová silnice jízdního (m) pasportní vozovky kategorie obec pásu 26210 1 967 5,30 4,80 3,90 S 6,5/50 Nový Bor, Skalice 26211 5,00 4,50 4,00 Kamenický Šenov, 6 901 S 6,5/50 Slune čná, Horní Libchava 4,50 4,00 3,50 26212 4 867 5,10 4,60 4,10 S 6,5/50 Slune čná, Skalice 2622 6,40 5,90 5,00 Česká Lípa, Nový Bor 5 648 S 7,5/60 5,30 4,80 4,30 2628 5,50 4,80 4,30 Nový Bor, Skalice, Česká 8 230 S 7,5/60 Lípa, Horní Libchava 5,80 5,30 4,80 7,00 6,50 5,80 26314 5 645 5,70 5,20 4,70 S 7,5/60 Prysk, Kamenický Šenov 26315 1 665 5,90 5,40 4,90 S 6,5/50 Prysk, Kamenický Šenov 26317 2 449 4,50 4,00 3,50 S 6,5/50 Prysk, Polevsko 26318 Kamenický Šenov, Prysk, 4 508 4,70 4,20 3,70 S 6,5/50 Polevsko 26320 S 7,5/60 3 800 6,10 5,60 5,10 Nový Bor, Polevsko S 6,5/50 26321 5,00 4,70 4,20 Svor, Polevsko 4 475 S 6,5/50 4,70 3,70 3,20 26322 1 555 5,50 5,00 4,50 S 6,5/50 Svor 2639 Kamenický Šenov, Nový 5 577 6,50 6,00 5,20 S 7,5/60 Old řichov 26836 6,00 5,50 5,00 S 7,5/60 Cvikov, Velennice, 14 042 Zákupy 5,00 4,50 4,00 S 7,5/60 26837 3 134 4,40 3,90 3,40 S 6,5/50 Svojkov, Cvikov 26838 2 965 5,80 5,30 4,80 S 7,5/60 Cvikov, Radvanec 26839 4,90 4,40 3,90 Kunratice, Ma řenice 11 982 S 7,5/60 6,00 5,50 5,00 26840 2 244 5,50 5,00 4,50 S 6,5/60 Cvikov 26841 6,00 5,20 4,70 S 7,5/60 Ma řenice, Cvikov 5 764 5,20 5,20 4,70 S 7,5/60 26842 3 512 4,30 3,80 3,30 S 6,5/50 Svor, Cvikov 26844 6 475 4,40 4,40 3,90 S 6,5/50 Svor, Ma řenice 26845 2 814 7,20 6,80 6,00 S 7,5/60 Nový Bor 26846 6 079 6,70 6,20 5,20 S 7,5/60 Sloup, Radvanec, Cvikov

16 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Třída Ší řka (m) Délka Návrhová silnice jízdního (m) pasportní vozovky kategorie obec pásu 26847 Radvanec, Sloup, Nový 3 655 6,40 5,90 5,30 S 6,5/60 Bor 26850 2 727 5,50 5,00 4,50 S 7,5/60 Nový Bor, Chotovice 26851 378 6,30 5,80 5,30 S 7,5/60 Skalice 27011 9 504 6,50 6,00 5,50 S 7,5/60 Brništ ě, Cvikov 27014 5,80 5,50 5,00 Jablonné v P., Krompach 10 761 S 6,5/50 5,00 4,80 4,30 27016 3 226 5,00 4,60 4,10 S 7,5/60 Jablonné v P., Ma řenice * délka silnice je uvedená v trase Libereckého kraje Zdroj: KÚ Libereckého kraje

DOPRAVNÍ NEHODY

Místy častých dopravních nehod jsou úseky silnic I. t řídy v délce 1 km, kde v kalendá řním roce došlo k 15 a více dopravním nehodám, a úseky silnic II. a III. t řídy v délce 1 km, kde v kalendá řním roce došlo k 10 a více dopravním nehodám.

Místa častých dopravních nehod na silnicích ORP Nový Bor v roce 2007 Tabulka č.8 Důsledek Po čet Příčina dopravní Up řesn ění nehodového Silnice Kilometráž dopravních dopravní nehody úseku nehod nehody usmrceno/ těžce zran ěno/ lehce zran ěno I/9 85,77 - 86,77 Nový Bor - Svor 22 přednost 1 / 1 / 9 Zdroj: Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje

INTENZITA SILNI ČNÍ DOPRAVY

V individuální automobilové doprav ě byl v posledním desetiletí zaznamenán výrazný nár ůst po čtu osobních automobil ů a jejích výkon ů na úkor využívání ve řejné dopravy. Nejv ětší dopravní výkony jsou na dálnicích a silnicích I. t řídy.

Následující tabulka znázor ňuje pr ůměrnou intenzitu vozidel za den v obou sm ěrech dle výsledk ů s čítání v uvedených letech.

Nejzatížen ější úseky silnic I. – III. t řídy na území ORP Nový Bor

Zm ěna Silnice Sčítací úsek 1990 1995 2000 2005 2005/2000 I/9 Česká Lípa – Pihel 8 413 12 1222 14 587 15 819 108,45 I/9 + I/13 Nový Bor - Svor 8 321 9 715 11 338 12 352 109,94 I/13 Cvikov 5 006 7 987 9 540 10 704 112,20

17 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Zm ěna Silnice Sčítací úsek 1990 1995 2000 2005 2005/2000 I/13 Kamenický Šenov 3 747 4 569 7 252 5 952 82,07 Zdroj: Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje

A.3.2.2 ŽELEZNI ČNÍ DOPRAVA

Na území ORP Nový Bor je železni ční sí ť stabilizovaná a tvo ří ji dv ě trat ě: - tra ť č. 080 Bakov nad Jizerou - Jedlová - tra ť č. 901 Česká Kamenice – Kamenický Šenov (muzejní železnice).

Železni ční tra ť 080 Bakov – Jedlová je za řazena do sít ě celostátních drah.

A.3.2.3 BEZMOTOROVÁ DOPRAVA

CYKLISTICKÁ DOPRAVA

Po území ORP Nový Bor je vedená cyklotrasa celostátního významu č. 21 Hřensko – Chrastava (v území ORP úsek Kytlice - Nová Hu ť - Horní Sv ětlá – Dolní Sv ětla – Ma řenice – He řmanice v Podješt ědí) a č. 211 Ráj – Kytlice – Rožany, hrani ční přechod (v území ORP úsek Slune čná - Kamenický Šenov – Polevsko – Kytlice).

Cyklotrasy místního významu: - č. 3007 Ješt ěd – Stráž pod Ralskem – Lindava – Nová Hu ť - č. 3053 Ma řenice – Česká Lípa – Provodín - č. 3054 Nová Hu ť – Brenná – Provodín - č. 3055 Valy – Ma řenice – Velenice - č. 3056 Kamenický Šenov – Nový Bor – Lindava - č. 3060 He řmanice – Krompach – Lužické boudy, hrani ční p řechod - č. 3061 Juliovka – Walterzdorf (D) – Brazilka - č. 3062 Slune čná – Skalice u České Lípy – Svitava - Varhany - místní okruhy: - kolem Prysku, - lesní (okruh kolem Nového Boru), - Sloupské okruhy, - Lužická brána (Nový Bor – Ortel – Nový Bor) - muzejní (Kamenický Šenov – Nový Old řichov – Kamenický Šenov), - Kytlická (Horní Prysk – Polevsko – Svor- Kytlice – Polevsko – Prysk) - farská (okruh u Kamenického Šenova) - Kunratická (Cvikov – Kunratice u Cvikova – Cvikov) - kolem Ortelu (Cvikov – Lindava – Sloup v Čechách – Radvanec – Nový Bor – Cvikov) - Skalická (Nový Bor – Chotovice – Pihel – Slune čná – Kamenický Šenov – Polevsko – Nový Bor) - a další.

18 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

TURISTICKÉ STEZKY

Územím ORP Nový Bor procházejí Europské dálkové trasy č. E3 Oradea (Rumunsko) – Santiago de Compostela (Špan ělsko) a E10 Rugen (N ěmecko) – Ulldecona (Špan ělsko).

Na tyto Europské dálkové trasy navazuje v území ORP Nový Bor 25 zna čených turistických tras, které propojují jednotlivé obce se zajímavými místy s turistickými a přírodními hodnotami území.

A.3.2.5 HRANI ČNÍ P ŘECHODY – P ŘESHRANI ČNÍ SPOJENÍ

Po vstupu České republiky do Schengenského prostoru (12/2007) byly zrušeny hrani ční p řechody a nahrazeny odpovídajícími silni čnÍními a turistickými p řeshrani čními spojeními. Na území ORP Nový Bor jsou 4 turistické p řeshrani ční spojení se Spolkovou republikou N ěmecko (Krompach – Oybin/Hain, Krompach – Jihnsdorf, Dolní Sv ětlá – Johnsdorf, Dolní Sv ětlá – Waltersdorf).

A.3.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

Hodnotami území: - železni ční sí ť (železni ční tra ť republikového významu) - silni ční sí ť (silnice I. t řídy, II. t řídy a III. t řídy) - cyklistické a turistické trasy mezinárodního i celostátního významu

A.3.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

Ochranná pásma - silnice I. a II. t řídy - železni ční trat ě - přeshrani ční spojení

A.3.5 SOUHRN ZÁM ĚRŮ

SILNICE I. T ŘÍDY

Na silnicích I. t řídy jsou obecn ě navrhovány p ředevším p řeložky v kontaktních úsecích u v ětších sídelních celk ů, p řípadn ě rozší ření na 4-pruh nebo homogenizace v souladu s návrhovou kategorií.

Silnice I/13 Úsek Svor – Nový Bor – Manušice – hranice LK Zám ěry: - přeložka v úseku D ěč ín – Nový Bor do trasy p řes Benešov nad Plou čnicí, Volfartice, MÚK Manušice, peáž se silnicí I/9 do Svoru

19 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Úsek Nový Bor – Liberec Zám ěry: - zkapacitn ění v úseku Nový Bor – Svor (4 pruhové uspo řádání, peáž se silnicí I/9) - homogenizace trasy v úseku Svor – Bílý Kostel (úseky Kunratice u Cvikova, Lvová)

Silnice I/9 Zám ěry: - východní obchvat obce Svor - homogenizace trasy Svor – Rumburk

SILNICE II. T ŘÍDY

Na silnicích II. t řídy budou návrhové úpravy řešit odstra ňování lokálních dopravních závad, zachování kontinuity ší řkového uspo řádání podle návrhové kategorie, p řeložky tras v souvislosti se zm ěnami vedením silnic vyšších t říd nebo z urbanistických hledisek.

Silnice II/268 Zám ěry: - úsek Sloup - Pihel, p řeložka do trasy silnice III/26845

SILNICE III. T ŘÍDY

U silnice III. t řídy Sloup v Čechách – Pihel je zám ěr rekategorizace se za řazením do II. t řídy silnic z důvod ů zm ěny dopravní struktury v širších vztazích nebo zajišt ění rozvoje oblasti.

20 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

A.4 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

A.4.1 POUŽITÉ PODKLADY

- Surovinová studie okresu Česká Lípa (Ministerstvo životního prost ředí, 1999) - Databáze HEIS a DIBAVOD Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G. Masaryka Praha - Informa ční server ČR (Ministerstvo životního prost ředí a Ministerstvo zem ědělství) - Vodohospodá řské mapy 1 : 50 000, VÚV TGM Praha - Data od poskytovatel ů - Územn ě analytické podklady Libereckého kraje

A.4.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

Území ORP Nový Bor je zna čně členité. Hornatý terén p řevážné části území je zárove ň zdrojovou oblastí pitné vody, která d říve byla jímána p řevážn ě pomocí pramenních jímek, zá řez ů nebo dokonce štol. Se vzr ůstající pot řebou vody a také snížením kvality vody bylo nutné zajistit nové zdroje s kvalitn ější vodou a dostate čnou vydatností. Problémy pitné vody získávané v území byly zp ůsobeny nízkou kyselinovou neutraliza ční kapacitou (pod 0,8), nízkou tvrdostí, α aktivitou, β aktivitou, radonem, vyšším obsahem železa (Fe), manganu (Mn), hliníku (Al) a nízkým pH. Tem ěř celé území (krom ě malé části u Kamenického Šenova) leží v chrán ěné oblasti podzemní akumulace vod – Severo česká k řída. Na základ ě soustavného pr ůzkumu turonského horizontu do hloubek cca 100 m a technického pokroku vyráběných vrtných za řízení bylo možné získávat kvalitní vodu z uvedené hloubky. Řešené území není tolik zat ěžováno produkcí odpad ů vlivem osídlení. Proto hlavní provozovatel vodovodních za řízení, Severo české vodovody a kanalizace – závod D ěč ín, vyvíjí snahu po zajišt ění rozvodu kvalitní pitné vody z vybraných zdroj ů do celého řešeného území s případným zkvalitn ěním dodávané vody jednoduchými úpravami.

Srážková činnost v řešeném území zásobuje jak drobné vodote če, které vytvá řejí základní systém povrchového odtoku, tak i podzemní horizont, který je tak dotován částí srážek. Pr ůsaková dráha podzemního horizontu, který je tvo řen pískovcovým masivem, který je protknut vyv řelinovými kužely, je pom ěrn ě dlouhá a vlivem zrnitostního složení má p říznivý vliv na kvalitu podzemní vody v turonském horizontu.

A.4.2.1 ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU

Zásobování pitnou vodou není v řešeném území po stránce kvantity problémem díky p řírodním podmínkám. Dominantní část ORP Nový Bor zásobují vodou Severo české vodovody a kanalizace, závod D ěč ín, Ve řejné vodovody provozované obcemi jsou pouze výjimkou – Krompach a Prysk. V ětším problémem je dodržení kvality vody ve smyslu Implementace Sm ěrnice Rady EU č. 98/83 EC o jakosti vody ur čené pro lidskou spot řebu.

Hlavními zdroji pitné vody pro zásobování obyvatel v mikroregionu je skupinový vodovod Česká Lípa – Nový Bor, kterým byla zajišt ěna dodávka kvalitní pitné vody do

21 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pom ěrn ě velkého území. V severní části okresu je to vodárenský systém Kamenického Šenova v četn ě zdroje z Horního Prysku. Další systém se rozvíjí ve Cvikovském území zajišt ěním nového zdroje v Kunraticích a p ředpokládanou rekonstrukcí systému dopravy vody ve Cvikov ě.

Vodní zdroje a ochranná pásma

Na území ORP Nový Bor je evidovaných 178 studní a 158 zá řez ů jako vodních zdroju.

Ochrana podzemních vod

Ochrana zdroj ů podzemní vody zahrnuje ochranu kvantitativní (množství podzemní vody) a kvalitativní (fyzikáln ě – chemické a mikrobiologické složení podzemních vod).

Kvantitativní ohrožení je dáno um ělými zásahy do p řírodního režimu tvorby, ob ěhu a regenerace zásob podzemních vod, jejichž následkem může být i snížení infiltrace, omezení nebo rozptýlení ob ěhu podzemní vody, narušení artéského stropu apod.

Základní p ředpoklady pro ochranu vodních zdroj ů vytvá ří zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), a vyhlášky č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a zm ěny ochranných pásem vodních zdroj ů.

Kvalitní parametry podzemních vod využívaných k hromadnému zásobování musí spl ňovat požadavky kladené vyhláškou č. 252/2004 Sb.

Vzhledem k významu podzemních vod pro vodovodní zásobování na ORP Nový Bor je t řeba v ěnovat trvale zvýšenou pozornost řešení problematiky jejich ú činné a racionální ochrany. Práce související s ochranou podzemních vod musí zahrnout aktualizaci poznání hlavních faktor ů ovliv ňujících kvalitativní parametry vod, kam pat ří zejména posouzení vlivu zm ěn hospodá řského využívání území (k nimž došlo v souvislosti s restrukturalizací pr ůmyslové a zem ědělské výroby v posledních letech), vliv ů bodových a plošných zdroj ů zne čišt ění a p řehodnocení ú čelnosti sou časného monitorování podzemních vod.

Vodárenské systémy

Vodárenské systémy na území ORP Nový Bor - skupinový vodovod Česká Lípa – Nový Bor – je nejvýznamn ějším vodárenským systémem v území, zásobuje se z vydatných podzemních zdroj ů v okolí České Lípy. Skupinový vodovod zásobuje uvedená dv ě města a řadu dalších obcí. Nový Bor je zásobován v systému dvou pásem, voda se sem dopravuje čerpáním ze zdroj ů Slune čná a z 2. pásma České Lípy. Na skupinový vodovod je dále napojeno cca 30 dalších menších sídel (tj. obcí i místních částí). Vodovod je vyhovující, s perspektivou, ur čitého rozvoje.

22 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

- Skupinový vodovod Cvikov – zásobuje dále Svor a místní části Drnovec, Rousínov - skupinový vodovod Kamenický Šenov – zásobuje Nový Old řichov, části Práche ň, Mistrovice, Horní Prysk, funguje v systému čty ř pásem, se zdroji Pískovec, Tavba a vrty v H. Prysku (celkem cca 30l/s)

A.4.2.2 ODVÁD ĚNÍ A ČIŠT ĚNÍ ODPADNÍCH VOD

Mezi hlavní kanaliza ční systémy v ORP Nový Bor je možné zahrnout čistírny odpadních vod v Novém Boru a Cvikov ě. Z těchto čistíren odpadních vod (COV) je pro likvidaci odpadních vod ze septik ů a žump ur čena pouze ČOV Nový Bor. Kaly z ČOV jsou odváženy ke kompostování pop řípad ě i k odvodn ění a kompostování na ČOV v České Líp ě.

Nejrozsáhlejší kanaliza ční systém je v Novém Boru, který bude odvád ět odpadní vody až z Polevska.

Napojení trvale obydlených byt ů na ve řejnou kanalizaci

Podíl Podíl Podíl obyvatel obyvatel obyvatel Po čet Z toho v TOB v TOB v TOB obyvatel zásobených napojených Obec s plynem v trvale pitnou vodou na kanalizaci zavedeným obydlených z vodovodu (%) zásobených s plynem do bytu bytech napojených (%) pitnou vodou zavedeným (%) na kanalizaci Jev B19 Jev B21 z vodovodu do bytu Cvikov 99,1 48,3 69,2 4 412 4 372 2 133 3 054 Chotovice 97,7 2,3 - 130 127 3 - Kamenický Šenov 98,6 6,6 67,7 4 030 3 974 267 2 730 Krompach 93,5 3,2 56,5 124 116 4 70 Kunratice u 97,7 11,4 - 528 516 60 - Cvikova Ma řenice 97,5 0,7 - 276 269 2 - Nový Bor 99,4 80,4 90,4 12 235 12 160 9 832 11 055 Okrouhlá 99,8 55,4 42,0 469 468 260 197 Polevsko 98,7 70,4 43,5 301 297 212 131 Prysk 98,1 41,0 28,6 378 371 155 108 Radvanec 87,9 - 7,1 99 87 - 7 Skalice u České 98,9 5,6 5,1 1 182 1 169 66 60 Lípy Sloup v Čechách 99,7 0,3 10,2 609 607 2 62 Slune čná 100,0 - - 58 58 - - Svojkov 97,0 - - 100 97 - - Svor 97,7 59,2 8,5 610 596 361 52 Zdroj: ČSÚ – Tabulka StavZ_02

Stav odvád ění a čišt ění odpadních vod

Obecn ě lze říci, že u malých obcí, jejich částí, často nakládání s odpadními vodami neodpovídá platným p ředpis ům, - do deš ťových stok – p římo do tok ů nebo trativod ů jsou často napojeny p řepady ze septik ů a žump nebo p římá napojení. Problémem n ěkterých malých obcí bývá, že je napojena pouze ur čitá lokalita nebo některá z více místních částí jedné obce. 23 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

ČOV v ětších m ěst jsou vesm ěs mechanicko-biologické aktiva ční ČOV, u malých obcí bývá (v ětšinou v závislosti na stá ří) pom ěrn ě pestrá škála typ ů (biodisky, starší typy provzduš ňovaných aktivací, ale i moderní ČOV v četn ě denitrifikace).

Protipovod ňová ochrana, záplavová území

Povodn ěmi se rozumí p řechodné výrazné zvýšení hladiny vodních tok ů nebo jiných povrchových vod, p ři kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a m ůže zp ůsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda m ůže zp ůsobit škody tím, že z ur čitého území nem ůže do časn ě p řirozeným zp ůsobem odtékat nebo je její odtok nedostate čný, p řípadn ě dochází k zaplavení území p ři soust řed ěném odtoku srážkových vod. Povode ň m ůže být zp ůsobena p řírodními jevy, zejména táním, deš ťovými srážkami nebo chodem ledu (p řirozená povode ň). Dále m ůže být zp ůsobena jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která m ůže vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povode ň).

Přirozené povodn ě vyskytující se na území spravovaném ORP Nový Bor lze rozd ělit do n ěkolika hlavních typ ů:

• zimní a jarní povodn ě zp ůsobené táním sn ěhové pokrývky, pop řípad ě v kombinaci s deš ťovými srážkami; tyto povodn ě se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále i v nížinných úsecích v ětších tok ů; • letní povodn ě zp ůsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území a mají obvykle výrazné důsledky na st ředních a v ětších tocích • letní povodn ě zp ůsobované krátkodobými srážkami velké intenzity (p řes 50 mm za n ěkolik málo hodin) zasahujícími pom ěrn ě malá území; vyskytují se často na malých vodních tocích a z důvodu rychlého pr ůběhu se proti nim nelze ú činn ě bránit • zimní povodn ě zp ůsobované ledovými zátarasy na tocích i p ři relativn ě menších pr ůtocích; vyskytují se v úsecích umož ňujících vytvá ření ledových zátaras ů (mosty s mostními pilí ři, jezy), vznikající ledové zátarasy je nutné technicky odstra ňovat.

V případ ě poruchy hráze nebo funk čních objekt ů vodního díla m ůže nastat zvláštní povode ň, kdy povod ňovou vlnu tvo ří objem vody z vyprazd ňované nádrže.

Při p řívalových deštích ve svažitých oblastech na půdách s malou filtra ční propustností mohou nastat povodn ě spojené s erozí a odnosem p ůdy. Rizikovým činitelem zhoršujícím protipovod ňovou ochranu jsou kuku řičná pole na rozsáhlých mírn ě svažitých pozemcích.

Významné úseky vodních tok ů ohrožené p ři povodních

Vodní tok Stanovení Svitávka Stanovení Svitávka stanovuje záplavové území významného vodního toku Svitávka, v ř. km 0,000 až 36,500; v úseku od ústí do toku Plou čnice (pravostranný p řítok ve vzdálenosti cca 4 km pod m ěstem Zákupy) nad obec Ma řenice, místní část Dolní Sv ětlá, a to včetn ě stanovení aktivní zóny v celé délce uvád ěného úseku.

24 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Vodní tok Stanovení Šporka Stanovení Šporka stanovuje záplavové území významného vodního toku Šporka, v ř. km 0,000 – 21,985 na území Libereckého kraje v obci Česká Lípa, Horní Libchava, Skalice a Nový Bor v četn ě aktivní zóny v celé délce uvád ěného úseku.

Šenovský potok Stanovení Šenovský potok stanovuje záplavové území významného vodního toku Šenovský potok v úsecích ř. km 0,000 do ř. km 0,180; ř. km 0,400 do ř. km 0,570 a ř. km 0,680 do ř. km 4,200 na území Libereckého kraje v obcích Prysk a Kamenický Šenov, v četn ě aktivní zóny v celé délce uvád ěných úsek ů toku.

Kamenice Stanovení Kamenice stanovuje záplavové území významného vodního toku Kamenice, v ř. km 24,630- 24,900; 24,980-27,540; 27,700-28,180; 28,350-28,380; 28,430-28,570; 28,750- 28,940, v úseku na území Libereckého kraje v obci Prysk, v četn ě aktivní zóny v celé délce uvád ěného úseku.

Bystrá Stanovení Bystrá Stanovuje záplavové území toku Bystrá, ř. km 17,53 do ř. km 20,15 – v úseku zasahujícím do Libereckého kraje Zdroj: Koncepce ochrany p řed povodn ěmi v Libereckém kraji

Pro ochranu území p řed záplavami jsou stanovena záplavová území vodních tok ů. To jsou administrativn ě ur čená území, která mohou být p ři výskytu p řirozené povodn ě zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen vyhlásit vodoprávní ú řad podle podklad ů zajišt ěných správcem vodního toku. P ři ur čitých konfiguracích terénu a p ři nep říznivém zp ůsobu využití území mohou úzce lokální záplavy vznikat ve sníženinách terénu (nap ř. silni ční podjezdy pod železni ční tratí, silni ční k řižovatky v údolí atd.). Vzhledem ke členitosti povodí zejména horských a podhorských oblastech území jsou ohrožena i další místa podél drobných tok ů mimo stanovená záplavová území. V zastav ěných územích obcí a v územích ur čených k zástavb ě podle územních plán ů vodoprávní ú řad na návrh správce vodního toku vymezí aktivní zónu záplavového území podle nebezpe čnosti povod ňových pr ůtok ů.

Výhledov ě je t řeba stanovit záplavová území i na dalších malých vodních tocích vytvá řejících povod ňová ohrožení sídel a komunikací.

Důležitými sou částmi protipovod ňových opat ření jsou: - odpov ědný p řístup k využívání a hospoda ření na lesních a zem ědělských plochách ve smyslu zvyšování reten ční schopnosti krajiny; vlivem odlesn ění dochází ke zhoršení odtokových pom ěrů a zvýšení kulmina čních pr ůtok ů p ři povodních - zneškod ňování deš ťových vod vsakováním p římo na pozemcích spojených s urbaniza čními zám ěry - protipovod ňová opat ření na vodních tocích, budování technických a vytvá ření krajinotvorných protipovod ňových opat ření.

A.4.2.3 ENERGETICKÁ BILANCE

V následující tabulce je uvedena energetická bilance ORP Nový Bor po jednotlivých energiích.

25 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Energetická bilance v člen ění po jednotlivých energiích

Spot řeba paliv a energií (v č.OZE) v roce 2005 EL PP TP KP OZE Celkem (GJ/rok) (GJ/rok) (GJ/rok) (GJ/rok) (GJ/rok) (GJ/rok) ORP Nový Bor 531 976 1 362 132 247 923 5 513 8 790 2 156 334 Zdroj: Podklady pro udržitelný rozvoj území Libereckého kraje –SAUL,Liberec,2008 Poznámka: vyrobená elektrická energie z OZE je zahrnuta ve spot řeb ě elektrické energie, vyrobená tepelná energie z OZE je zahrnuta ve spot řeb ě OZE

A.4.2.4 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ

Řešené území ORP Nový Bor je zásobováno a obhospoda řováno elektrickou energií z distribu ční soustavy, která je majetkem ČEZ, a.s..

V řešeném území ORP Nový Bor je distribuce elektrické energie zajiš ťována na úrovni 35 kV. Není zde žádná rozvodna VVN/VN. Transformace VN/NN je p řevážn ě ze stožárových trafostanic, pouze v centrech m ěst je VN rozvod kabelizován.

Celkov ě lze hodnotit energetickou úrove ň řešeného území jako pr ůměrnou, kterou je nyní nutno p řevést systémovými zm ěnami na vyšší a ekonomi čtější využití primárních zdroj ů energií.

V řešeném území je jediné vedení izola čně postavené na 110 kV, provozované je však pouze na 35 kV. Je to vedení Č. Lípa – Crystalec Nový Bor. To souvisí s předpokládanou výstavbou RZ 110/35(22)kV Nový Bor. Pro stavbu je rozhodující odb ěr firmy Crystalex, který má své maximum p říkonu spot řeby elektrické energie pro dodávku ze sít ě VN stanovenou na 10MW. P řihlédneme-li k tomu, že Nový Bor a jeho okolí je komplexn ě plynofikováno, bude zde minimální nár ůst spot řeby elekt řiny a potom se i výstavba RZ 110/35(22) kV Nový Bor dále odsunuje.

Dodávka elektrické energie z okolních rozvoden je do m ěst a obcí v řešeném území venkovními vedeními 35 kV.

Kolem m ěsta Nový Bor je vyvinut obchvat venkovním vedením 35 kV. Trafostanice na obvodu m ěsta jsou stožárové. P řes p řechodové trafostanice je do st ředu m ěsta zaveden VN kabel 35kV, na který jsou napojeny jednotlivé kabelové trafostanice. Podobný stav je ve Cvikov ě a Kamenickém Šenov ě. Obce Prysk, Skalice, Sloup v Čechách, Svor, Kunratice, Ma řenice, Krompach, Svojkov, Okrouhlá, Polevsko, Radvanec a Slune čná jsou zásobovány venkovními stožárovými trafostanicemi, ze kterých jsou vývody NN venkovní, nebo kabelové.

A.4.2.4 ZÁSOBOVÁNÍ ZEMNÍM PLYNEM

Do řešeného území nezasahuje žádné vedení velmi vysokotlakých plynovod ů (VVTL) ve správ ě Transgas, a.s. Praha, ani územím neprochází trasa tranzitního plynovodu, ani vedení produktovod ů spravovaných ČEPRO, a.s. Praha

26 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

V řešeném území zajiš ťuje distribuci zemního plynu S ČP, Net s. r.o. se sídlem v Ústí nad Labem.

Zásobována jsou zejména v ětší sídla, základ distribu ční sít ě tvo ří v ětve vysokotlakých plynovod ů. Jsou rovn ěž realizovány v ětve STL plynovod ů napojených na VTL regula ční stanice dodávající zemní plyn i do obcí mimo trasy VTL plynovod ů.

Přehled VTL plynovodu v území

DN 500 Volfartice – Nový Bor DN 300 Úžín – Nový Bor – Liberec, Nový Bor – Cvikov - Liberec Zdroj: ÚAP Libereckého kraje, I. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území

V řešeném území (rok 2005 ) je plynofikováno celkem 11 obcí a to Nový Bor, Cvikov, Kamenický Šenov, Kunratice u Cvikova, Okrouhlá, Polevsko, Prysk, Skalice u České Lípy, Sloup v Čechách, Svojkov, Svor. Neplynofikovány jsou obce Slune čná, Radvanec, Chotovice, Ma řenice a Krompach.

Dle údaj ů správc ů se v posledním období zvyšuje po čet neaktivních p řípojek.

A.4.2.5 ZÁSOBOVÁNÍ TEPELNOU ENERGIÍ

Mimo lokálních zdroj ů tepelné energie s výkonem > než 1000 kW je v řešeném území ješt ě n ěkolik zdroj ů tepelné energie, které mají výkon rovn ěž p řes 1000 kW, ale ne ve výkonu kotl ů, nýbrž se jedná o sklá řské pece. Jsou to sklárny v Kamenickém Šenov ě, ve Svoru, Preciosa v Prysku a hu ť Klára v Polevsku.

Tepelné zdroje nad 1000 kW

Palivo Výkon Název m ěsta a zdroje (kW) Spot ř/r. Druh 3 Mwh,tis.m Plošné zdroje

Nový Bor Centrální kotelna 8 400 zemní plyn 2 245 Sídlišt ě Rumb. hrd. 3 180 zemní plyn 525 Teplo N.B. Svojsík 3 430 zemní plyn 240 Kamenický Šenov Preciosa – lustry 13 300 zemní plyn 5 000 Velké lokální zdroje Crystalex – závod 02 14 000 zemní plyn 6 565 Nový Bor ZŠ B. N ěmcové 3 286 zemní plyn 270 Zdroj:Urbanistická studie Novoborska (2001)

Mimo velkých kotelen a plošných zdroj ů jsou rodinné domky vytáp ěny lokálními systémy, kde ve m ěstech je dominantním palivem zemní plyn. Na vesnicích p řevažuje hn ědé uhlí se spalováním odpadového d řeva z okolních les ů.

27 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

A.4.2.6 SPOJE, TELEKOMUNIKACE

TELEKOMUNIKACE

Řešené území je provázáno s okolním územím systémem dálkových optických kabel ů, propojující jednotlivé uzly. V sou časnosti je telekomunika ční sí ť kompletn ě postavena znovu od dálkových optických kabel ů až po posledního zákazníka.

Řešené území je plošn ě v celém rozsahu p řipojené na státní telefonní sí ť s automatickým vstupem do systému. Z telekomunika čního hlediska je území za člen ěno do uzlového telefonního obvodu (UTO) Nový Bor. Na řídící úst ředny jsou pak dálkovými kabely napojeny jednotlivé vzdálené ú častnické jednotky (VÚJ). VÚJ jsou nové kapacitní automatické digitální telefonní úst ředny, na které jsou již p řevážn ě kabelov ě p řipojeny místní telefonní sít ě (v ětšinou kabelové). Telefonní sí ť je provozována v digitálním systému. Z předcházejícího vyplývá, že na řešeném území je dokon čena výstavba digitální sít ě a digitálních úst ředen.

RADIOKOMUNIKACE

Dominantním provozovatelem bezdrátového p řenosu jsou na území České radiokomunikace, a.s.. Na území jsou dále provozovány radioreleové trasy mobilních operátor ů.

Mimo systém Čra, a.s. je zde provozován systém Policie České republiky (vysíla č Kamenický Šenov – Práche ň), který je využíván dalšími subjekty (V ěze ňská služba, Celní ú řad, SČE atd.)

TELEVIZNÍ SIGNÁL

Území je rovnom ěrn ě pokryto signály českého televizního vysílání ČT 1, ČT 2, Nova a Prima. Distribuce je na celém území ORP Nový Bor zajiš ťována TV vysíla čem: - RKS Liberec – Ješt ěd pracujícím na - 31. kanále ČT 1 - 43. kanále ČT 2 - 8. kanále NOVA - 60. kanále PRIMA

ROZHLASOVÉ VYSÍLÁNÍ

Řešené území je pokryto rozhlasovým signálem ve všech kmito čtových pásmech. Je zajišt ěno vysílání celoplošných program ů: - Radiožurnál ( Čro1) - Praha ( Čro2) - Vltava ( Čro3) - Regionální vysílání ( Čro5) - Rádio Svobodná Evropa ( Čro6) - Vysílání do zahrani čí ( Čro7)

28 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

V pásmu VKV je zajišt ěno celoplošné pokrytí soukromých rozhlasových stanic Radia Impuls a Radia Frekvence 1.

A.4.2.7 ODPADY

Komunální odpad z řešeného území se zneškod ňuje skládkováním.

Ostatní provozní za řízení na území ORP Nový Bor

Obec Název provozovny Technologie Kapacita (t/rok)

Nový Bor Polevsko – DOLEŽAL – NB s.r.o. Recyklace stavebních odpad ů 16 000 Kamenický Šenov – DOLEŽAL – Nový Bor Recyklace stavebních odpad ů NB s.r.o. Zdroj: Plán odpadového hospodá řství Libereckého kraje, ISES, s.r.o., 2004 Poznámka: Nejsou uvedeny sb ěrné dvory, sb ěrny, výkupny

Staré ekologické zát ěže na území ORP Nový Bor

Typ Obec Provozovatel Název Poznámka zát ěže Cvikov Skládka MěÚ Cvikov Ortel Skládka velkého rozsahu umíst ěná ve velmi strmé rokli, nejsou k dispozici informace o zp ůsobu, jak byla provedena rekultivace, tzn. Zda bylo provedeno t ěsn ění povrchu. V blízkosti možného ovlivn ění skládkou se nevyskytují cílové objekty, ale nelze vylou čit kontaminaci podzemních vod. Info M ěÚ Cvikov: Skládka je zav řena, zlikvidována. Cvikov Skládka Rousínov – Skládka pom ěrn ě malého rozsahu, nep ředpokládá Martinovo údolí se výskyt pr ůmyslového odpadu. Skládka má strmý sklon čela. Bylo doporu čeno vyklizení zbytkových, problémových nebo separovatelných odpad ů, zabránit dalšímu skládkování. Info M ěÚ Cvikov: Skládka uzav řena, už se zde dlouho neskládkuje. Kamenický Skládka Lustry s.t. Práche ň Skládka velmi riziková, velmi nevhodn ě umíst ěná . Šenov Kamenický protéká jí Šenovský potok, který dále te če Šenov v blízkosti jímaných vrt ů a studní – zdroj ů pitné vody pro Kamenický Šenov. Nebyly k dispozici žádné archivní dokumenty (o existenci vrtu, HG pr ůzkum). Nejsou k dispozici podrobn ější informace. Ma řenice Skládka OÚ Ma řenice Antonínovo údolí Skládka v ětšího rozsahu založená ve velmi strmém údolí, na skládce velké množství pneumatik. Info OÚ ,SFŽP: Skládka je v sou časné dob ě rekultivována (MEGA, a.s., Stráž pod Ralskem). Na rekultivaci byla čerpána podpora ze SFŽP. Nový Bor Skládka TS Nový Bor Arnultovice Skládka v ětšího rozsahu, ale byly provedeny úpravy a biologická rekultivace, zp ůsob technické rekultivace není k dispozici, čelo skládky je bez úprav. Nejsou k dipozici podrobn ější informace. Polevsko Skládka TS Nový Bor Skládka Polevsko Na skládku nebyl umožn ěn p řístup a není k dispozici žádná dokumentace, vzhledem k umíst ění ji považujeme za potenciáln ě vysoce rizikovou (pod skládkou zdroje podzemní vody). 29 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Typ Obec Provozovatel Název Poznámka zát ěže Info OÚ: Odpad odvezen, skládka p řekryta zeminou. Svor Skládka Severosklo Severosklo Byla prokázána kontaminace podzemní vody, dle metodického pokynu nedošlo k překro čení kritérií „C“. Info Severosklo: Byl zm ěněn provozovatel skládky. Zdroj: Plán odpadového hospodá řství Libereckého kraje 2004

V posledních letech roste podíl t říd ěného odpadu. Probíhá osv ětová kampa ň, obce jsou dotovány sb ěrovými nádobami a coby p ůvodci komunálního odpadu za čínají zřizovat sb ěrné dvory vyt říd ěných složek komunálního odpadu (v souladu s požadavky zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech). Využití t říd ěného odpadu závisí na dostupnosti zpracovatelských kapacit.

A.4.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

- hlavní vodovodní řady – vodovodní sí ť zabezpe čující zásobení většiny obyvatel území - právn ě zabezpe čená ochrana zdroj ů podzemních a povrchových vod, zdroje povrchových a podzemních vod v dosta čující kvantit ě i kvalit ě) - hustá sí ť vedení VN a elektrických stanic (trafostanic) - plynofikace

A.4.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

VODNÍ HOSPODÁ ŘSTVÍ - ochranná pásma hlavních vodovodních řad ů - ochranná pásma hlavních kanaliza čních sb ěra čů a čistíren odpadních vod (data nebyla poskytnuta, nezobrazena) - chrán ěné oblasti p řirozené akumulace vod - ochranná pásma vodních zdroj ů všech stup ňů

ENERGETIKA A SPOJE Ochranná pásma (OP) elektrických vedení - OP vedení VVN 110 kV - OP vedení VN 35 kV - OP elektrických stanic (transformoven)

Ochranná pásma (OP) a bezpe čnostní pásma (BP) plynárenských za řízení - OP a BP VTL plynovod ů

Ochranná pásma (OP) telekomunika čních za řízení - OP podzemních telekomunika čních za řízení – dálkové kabely telefonní, telekomunika ční, datové - OP nadzemních telekomunika čních vedení – radioreleové trasy

30 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

ODPADY V rámci odpad ů nejsou vymezovány limity využití území v rámci technické infrastruktury a její ochrany.

Limity využití území u odpad ů z pohledu životního prost ředí jsou: - limity (nejvýše p řípustné koncentrace škodlivin) pro odpady pro ukládání na různé skupiny skládek - limity mísitelnosti odpad ů ukládaných na skládky - limity obsahu škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu (viz vyhláška MŽP)

A.4.5 SOUHRN ZÁM ĚRŮ

- protipovod ňová opat ření na vodních tocích Svitávka, Svorský potok, Šporka - vedení VVN 110 kV, úsek Česká Lípa Sever – TR Nový Bor - vedení VVN 110 kV, úsek TR Nový Bor – hranice LK – TR Varnsdorf, vazby na Šluknovský výb ěžek, zohlednit požadavek na kabelové vedení, navrhnout jako územní rezervu - transformovna Nový Bor

31 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

I/B. PILÍ Ř SOUDRŽNOSTI SPOLE ČENSTVÍ OBYVATEL

B.1 OBYVATELSTVO

B.1.1 POUŽITÉ PODKLADY

- Územn ě analytické podklady Libereckého kraje - Informace Ú řadu územního plánování v Novém Boru - Údaje českého statistického ú řadu v Liberci - ČSÚ Ve řejná databáze

B.1.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA OBYVATELSTVA

Ke konci roku 2006 žilo ve správním obvodu obce s rozší řenou p ůsobností Nový Bor 26 122 obyvatel, což p ředstavuje 6,1 % z celkového po čtu obyvatel Libereckého kraje. Ve struktu ře obyvatel dle pohlaví mírn ě p řevažovaly ženy (podíl 50,8 %) nad muži (podíl 49,2 %). Mezi 259 živ ě narozenými d ětmi z 52,5 % p řevažovaly dívky. Mimo manželství bylo p řivedeno na sv ět 48,6 % živ ě narozených d ětí. Z celkového po čtu živ ě narozených d ětí se jich 51,4 % narodilo vdaným matkám, p řičemž podíl d ětí narozených svobodným matkám (40,5 %) byl druhý nejvyšší ze všech správních obvod ů Libereckého kraje. Rozvedeným matkám se narodilo 7,7 % živ ě narozených d ětí. Po čet zem řelých (277 osob) p řevýšil v roce 2006 po čet živ ě narozených, takže správní obvod Nový Bor vykázal záporný p řirozený p řír ůstek obyvatel (-18 osob). Po čet přist ěhovaných p řekro čil po čet vyst ěhovalých o 71 osob, takže po čet obyvatel správního obvodu ve srovnání s rokem 2005 celkov ě vzrostl o 53 osob. Zajímavostí tohoto vývoje je, že byl dosažen pouze vlivem kladného salda vnit řního st ěhování (88 osob pouze v rámci České republiky). V ěková struktura stěhujících se osob dokazuje vyšší mobilitu mladých obyvatel než osob d říve narozených. V rámci vnit řního st ěhování se b ěhem roku 2006 do správního obvodu Nový Bor p řist ěhovalo 192 osob ve v ěku 20 – 34 let, zatímco pouze 42 osob ve v ěku 55 – 74 let.

V roce 2006 bylo uzav řeno 141 s ňatk ů p ředevším svobodnými nev ěstami (62,4 %) a ženichy (66,0 %). Pom ěrn ě vysoké podíly z uzav řených s ňatk ů zaujímaly i rozvedené ženy (36,2 %) a rozvedení muži (31,9 %). Průměrný v ěk nev ěst dosahoval 33,1 let a ženich ů 36,1 let, což je řadilo k nejstarším novomanžel ům mezi všemi správními obvody kraje. Naopak rozvedeno bylo ve sledovaném roce 125 manželství, v tom bylo 34,4 % manželství bez nezletilých d ětí, 42,4 % s jedním a 23,2 % se dv ěma nezletilými d ětmi. Ve v ěkové struktu ře obyvatel v roce 2006 p řevažovala ze 72,5 % skupina osob ve v ěku 15 – 64 let, p řičemž tento podíl je mezi správními obvody Libereckého kraje druhý nejvyšší (správní obvod Česká Lípa 73,0 %). Mladá generace do 14 let tvo řila 14,6 %, starší nad 65 let 12,8 % celkového po čtu obyvatel správního obvodu. Pr ůměrný v ěk obyvatel v jednotlivých obcích se pohyboval v intervalu od 37,7 let (obec Skalice u České Lípy) do 43,3 let (obec Ma řenice) a za právní obvod celkem činil 39,7 let.

Správní obvod Nový Bor pat ří v rámci Libereckého kraje ke správním obvod ům s nejnižším podílem osob narozených v obci sou časného bydlišt ě, tj. rodák ů, p řičemž tato skute čnost do jisté míry souvisí s vývojem po druhé sv ětové válce. P ři posledním Sčítání lidu dom ů a byt ů v roce 2001 vykázaly nejnižší podíl rodák ů obce Slune čná

32 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

(18,3 % z celkového po čtu obyvatel), Krompach (18,7 %) a Ma řenice (19,7 %). Nejvyšší podíl rodák ů byl zaznamenán v Kamenickém Šenov ě, kde p řesáhl 47%.

V roce 2001 se k náboženskému vyznání p řihlásilo pouze 4 338 osob tj. 16,7 procent, p řičemž i nadále p řetrvává tradice vyššího zastoupení žen mezi v ěř ícími – 58,8 %. Nejvíce v ěř ících náleželo k církvi římskokatolické - 77,9 %.

K 1. 3. 2001 žilo ve správním obvodu Nový Bor 25 963 obyvatel, 93,4 % osob bylo české národnosti. Druhou nej četn ěji zastoupenou národnostní skupinou p ři tomto sčítání (na rozdíl od s čítání v roce 1991) byli ob čané n ěmecké národnosti (1,5 %). Jedním z mnoha d ůvod ů je p říhrani ční poloha tohoto správního obvodu a také i vále čné za člen ění tohoto území do Sudet. Dále zde byla významn ěji zastoupena s podílem 1,5 % skupina ob čan ů se slovenskou národností.

VÝVOJ PO ČTU OBYVATELSTVA

Vývoj po čtu obyvatel

Název Obyvatelstvo rok 1991 Obyvatelstvo rok 2006 Obyvatelstvo rok 2007 obce Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Cvikov 4 369 2 175 2 194 4 446 2 228 2 218 4 473 2 245 2 228 Chotovice +/ 123 +/ 61 +/ 62 149 67 82 152 71 81 Kamenický 4 121 2 013 2 108 3 957 1 935 2 022 4 019 1 975 2 044 Šenov Krompach 127 59 68 142 77 65 147 80 67 Kunratice u 475 244 231 545 284 261 563 292 271 Cvikova Ma řenice 295 129 166 361 147 214 360 158 202 Nový Bor 12 442 6 052 6 390 12 188 5 924 6 264 12 236 5 922 6 314 Okrouhlá 397 195 202 514 256 258 529 267 262 Polevsko 248 122 126 364 190 174 381 194 187 Prysk 349 179 170 430 205 225 422 201 221 Radvanec ++/ 89 ++/ 43 ++/ 46 114 61 53 114 62 52 Skalice u 1 103 566 537 1 327 678 649 1 339 684 655 České Lípy Sloup 640 298 342 692 337 355 706 345 361 v Čechách Slune čná +/ 50 +/ 29 +/ 21 91 47 44 99 51 48 Svojkov +/ 90 +/ 45 +/ 45 149 80 69 156 83 73 Svor 555 283 272 653 325 328 625 321 331 Zdroj: ČSÚ Ve řejná databáze Vysv ětlivky: +/ údaj r. 1992 ++/ údaj r. 1994

Po čet a podíl obyvatel ve v ěku od 0 – 14 let, 65 a více let

Podíl Obyvatelstvo rok 2006 Podíl obyvatel ve obyvatel ve věku 65let a V tom ve v ěku věku 0-14 let Přirozený Saldo Název obce více na na celkovém přír ůstek migrace Celkem celkovém 65 a více po čtu 0 – 14 let 15-64 let po čtu let obyvatel obyvatel Cvikov 4 446 691 3 181 574 15,5 12,9 -19 26 Chotovice 149 20 118 11 13,4 7,4 -1 6 33 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Kamenický 3 957 574 2 873 510 14,5 12,9 -6 -51 Šenov Krompach 142 22 101 19 15,5 13,4 3 1 Kunratice u 545 89 375 81 16,3 14,9 5 1 Cvikova Ma řenice 361 49 262 50 13,6 13,9 3 16 Nový Bor 12 188 1 735 8 865 +/ 1 634 14,2 13,0 18 -22 Okrouhlá 514 64 398 52 12,5 10,1 -1 11 Polevsko 364 57 273 34 15,7 9,3 3 -2 Prysk 430 58 314 58 13,5 13,5 -2 11 Radvanec 114 16 90 8 14,0 7,0 1 2 Skalice u 1 327 219 969 139 16,5 10,5 -9 24 České Lípy Sloup 692 88 480 124 12,7 17,9 -12 11 v Čechách Slune čná 91 11 69 11 12,1 12,1 - 17 Svojkov 149 20 111 18 13,4 12,1 1 9 Svor 653 111 465 77 17,0 11,8 -2 11 ORP Nový Bor 26 122 3 824 18 944 3 400 14,6 12,8 -18 71 Zdroj: ČSÚ Ve řejná databáze

B.1.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA OBYVATELSTVA

Příznivý vývoj po čtu obyvatel.

B.1.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA OBYVATELSTVA

V rámci tématického okruhu obyvatelstvo nejsou vymezovány limity využití území.

B.1.5 SOUHRN ZÁM ĚRŮ

Konkrétní požadavky na provedení zm ěn v území – zám ěry v rámci tématického okruhu obyvatelstvo nebyly vzneseny.

34 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

B.2 VZD ĚLÁVÁNÍ

B.2.1 POUŽITÉ PODKLADY

ČSÚ Územn ě analytické podklady ČSÚ Ve řejná databáze

B.2.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA VZD ĚLÁVÁNÍ

V období mezi s čítáním v roce 1991 a 2001 se v tomto správním obvodu zvýšila vzd ělanost obyvatel starších 15 let. Na jedné stran ě poklesl podíl se základním vzd ěláním z 37,4 % v roce 1991 na 25,0 % v roce 2001, na druhé stran ě vzrostl nap ř. podíl vyu čených a osob se st ředním odborným vzd ěláním bez maturity (z 39,1 % na 43,9 %) a podíl osob s úplným st ředním vzd ěláním s maturitou (z 19,0 % na 21,5 %). Podíl vysokoškolsky vzd ělaných obyvatel v roce 2001 činil 5,3 %, tj. o 1,3 procentního bodu více než v roce 1991.

Vzd ělávání obyvatel správního obvodu Nový Bor je zajišt ěno sítí školských za řízení v působnosti obcí, kraje i dalších z řizovatel ů. Podle informací Odboru školství, mládeže, t ělovýchovy a sportu Krajského ú řadu Libereckého kraje poskytuje p ředškolní výchovu celkem 17 mate řských škol. Základní stupe ň prezentuje 16 základních škol, včetn ě škol pro d ěti v lé čebném za řízení nebo d ětském domov ě. St řední vzd ělání mohou obyvatelé správního obvodu i širšího okolí získat na 2 st ředních školách. Zkušenosti z technologie výroby, malování a rytí skla jsou budoucím mistr ům sklá řské výroby p ředávány ve St ředním odborném u čilišti sklá řském a St řední škole sklá řské v Novém Boru. V posledních letech škola rozší řila možnosti pro studenty o získání vyššího odborného vzd ělání. Stopadesát let již p ůsobí v tomto regionu nejstarší sklá řská škola na sv ětě – St řední um ěleckopr ůmyslová škola v Kamenickém Šenov ě.

Přehled po čtu škol na území ORP Nový Bor dle obcí

Po čty škol – z toho

ZŠ – nižší ZŠ – vyšší St řední St řední Vyšší Základní Obec stupe ň stupe ň odborná Škola MŠ odborné odborná um ělecká (1.-5. (1.-9. škola speciální učilišt ě škola škola ro čník) ro čník) (v č.zdravot.) Cvikov 3 1 1 Chotovice Kamenický Šenov 2 1 1 1 Krompach Kunratice u Cvikova 1 1 Ma řenice Nový Bor 3 1 2 1 1 1 2 1 Okrouhlá 1 1 Polevsko 1 1 Prysk 1 1 Radvanec Skalice u České Lípy 1 1 Sloup v Čechách 1 1

35 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Po čty škol – z toho

ZŠ – nižší ZŠ – vyšší St řední St řední Vyšší Základní Obec stupe ň stupe ň odborná Škola MŠ odborné odborná um ělecká (1.-5. (1.-9. škola speciální učilišt ě škola škola ro čník) ro čník) (v č.zdravot.) Slune čná Svojkov Svor 1 1 Zdroj: ČSÚ Ve řejná databáze Poznámka: údaje školní rok 2005/2006

Podíl osob ve v ěku 15 a více let se základním vzd ěláním a s vysokoškolským vzd ěláním

Podíl osob starších 14 let bez Podíl osob starších 14 let vzd ělání a s nejvyšším Obec s dokon čeným vysokoškolským dokon čeným základním vzd ěláním (%) vzd ěláním (%) Cvikov 28,0 3,2 Chotovice 24,1 3,7 Kamenický Šenov 27,4 4,0 Krompach 24,8 6,8 Kunratice u Cvikova 36,3 1,8 Ma řenice 45,8 4,6 Nový Bor 22,7 6,8 Okrouhlá 25,1 8,2 Polevsko 23,4 7,8 Prysk 31,5 2,1 Radvanec 24,4 5,6 Skalice u České Lípy 29,1 3,8 Sloup v Čechách 29,1 1,6 Slune čná 16,3 16,3 Svojkov 27,1 8,2 Svor 24,3 3,7 Zdroj: ČSÚ Územn ě analytické podklady Poznámka: stav k 1. 3. 2001

Podíl osob se základním vzd ěláním

Podíl obyvatel se základním vzd ěláním je velmi d ůležitým negativním faktorem rozvojových p ředpoklad ů území.

Vzd ělanost obyvatel starších 15 let se ve správním obvodu Nový Bor mezi sčítáním v roce 1991 a 2001 zvýšila, což dokazuje pozitivní zm ěna struktury nejvyššího ukon čeného vzd ělání. V úhrnu obyvatel poklesl podíl osob se základním vzd ěláním z 37,4 % v roce 1991 na 25,0 % v roce 2001.

36 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Obyvatelstvo ve v ěku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího vzd ělání

Rok 1991 Rok 2001

Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Obyvatelstvo celkem 19 700 9 490 10 210 21 660 10 533 11 127 V tom se vzd ěláním (v %): Základní v četn ě 37,4 28,7 45,5 25,0 18,3 31,5 neukon čeného Vyu čení bez maturity 34,9 44,8 25,8 21,5 27,2 16,1 St řední odborné bez maturity 4,2 3,0 5,3 22,4 24,8 20,2 Vyu čení s maturitou 1,2 1,7 0,8 Úplné st řední všeobecné 2,6 2,3 2,9 3,4 2,5 4,2 s maturitou Úplné st řední odborné 16,4 15,6 17,2 16,9 15,6 18,1 s maturitou Nástavbové studium 1,7 1,2 2,1 Vyšší odborné 0,1 0,1 0,1 0,9 0,9 0,9 Vysokoškolské 4,0 5,3 2,7 5,3 6,3 4,3 Bez vzd ělání 0,3 0,2 0,4 0,6 0,3 0,9 Nezjišt ěno 0,1 0,1 0,1 1,1 1,3 1,0 Zdroj: ČSÚ Poznámka: V roce 1991 v četn ě vyu čených s maturitou

Podíl osob s vysokoškolským vzd ěláním

Podíl obyvatel s VŠ vzd ěláním je velmi d ůležitým pozitivním faktorem rozvojových p ředpoklad ů území.

Podíl vysokoškolsky vzd ělaných obyvatel v roce 2001 činil 5,3 % byl tedy o 1,3 procentních bod ů vyšší než v roce 1991.

B.2.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA VZD ĚLÁVÁNÍ

- sí ť základních škol

B.2.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA VZD ĚLÁVÁNÍ

V rámci tématického okruhu vzd ělávání nejsou vymezovány limity využití území.

B.2.5 SOUHRN ZÁM ĚRŮ

Konkrétní požadavky na provedení zm ěn v území - zám ěry v rámci tématického okruhu vzd ělávání nebyly vzneseny.

37 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

B.3 ZDRAVOTNICTVÍ

B.3.1 POUŽITÉ PODKLADY

ČSÚ Územn ě analytické podklady ČSÚ Ve řejná databáze

B.3.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZDRAVOTNICTVÍ

Zdravotní pé če ve správním obvodu je poskytována p ředevším v samostatných ordinacích praktických léka řů pro dosp ělé 8 ordinací v roce 2006 a pro d ěti a dorost 4 ordinace. Obyvatelé správního obvodu rovn ěž využívají služeb 9 stomatologických ordinací. Do sít ě zdravotnických za řízení lze za řadit i 2 ambulantní za řízení v četn ě 1 detašovaného pracovišt ě a lé čebnu dlouhodob ě nemocných, nyní detašované pracovišt ě nemocnice s poliklinikou v České Líp ě. Specifické postavení ve správním obvodu mají 2 zdravotnická za řízení nadregionálního významu - D ětská lé čebna pro lé čení nespecifických chorob a Odborný lé čebný ústav pro TBC a nemoci respira ční ve Cvikov ě. Lékárenskou službu na území správního obvodu Nový Bor poskytovalo v roce 2006 celkem 6 lékáren. V příjemném prost ředí obce Sloup svou pé či nabízí Domov důchodc ů Sloup v Čechách. Ve všech obcích správního obvodu se statutem m ěsta je vybudována sí ť dom ů s pe čovatelskou službou, v roce 2006 bylo v provozu 8 t ěchto za řízení se 127 byty.

B.3.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZDRAVOTNICTVÍ

- nejsou žádné

B.3.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZDRAVOTNICTVÍ

V rámci tématického okruhu zdravotnictví nejsou vymezovány limity využití území.

B.3.5 SOUHRN ZÁM ĚRŮ

Konkrétní požadavky na provedení zm ěn v území – zám ěry v rámci tématického okruhu zdravotnictví nebyly vzneseny.

38 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

B.4 SOCIÁLNÍ PÉ ČE

B.4.1 POUŽITÉ PODKLADY

Oficiální informa ční server Libereckého kraje, odbor soc. v ěcí, bezpe čnosti a problematiky menšin Katalog sociálních služeb ČSÚ Územn ě analytické podklady ČSÚ Ve řejná databáze

B.4.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA SOCIÁLNÍ OBLASTI

Za řízení sociální pé če nabývají na významu v souvislosti se stárnutím obyvatelstva a v ětším výskytem t ělesných a mentálních handicap ů v populaci.

Sociální pé či starším ob čan ům poskytoval v roce 2006 1 domov d ůchodc ů ve Sloupu v Čechách, jedna se o pé či o ob čany v d ůchodovém v ěku (zdravotní a ošet řovatelská pé če, stravování, rehabilitace, kulturní a spole čenské vyžití). Jedno odd ělení je uzp ůsobeno pé či o ležící klienty. Po čet l ůžek 108.

Dále poskytují pé či senior ům dva domy s pe čovatelskou službou v Novém Boru (116 byt ů v DPS pro 164 osob - z toho 7 bezbariérových byt ů pro vozí čká ře, 80-90 osob terén) a Kamenickém Šenov ě (41 byt ů).

Domovy d ůchodc ů, DPS, domovy - penziony pro d ůchodce

Domovy pro seniory, domy s pe čovatelskou službou, Obec domovy – penziony pro d ůchodce Sloup v Čechách Domov d ůchodc ů Kamenický Šenov Dům s pe čovatelskou službou Nový Bor Dům s pe čovatelskou službou Zdroj: Oficiální informa ční server Libereckého kraje, odbor soc. v ěcí, bezpe čnosti a problematiky menšin, Katalog sociálních služeb

Ústavy sociální pé če – domovy pro osoby se zdravotním postižením, stacioná ře

Obec Druh ústavu sociální pé če Poznámka Domov pro osoby se zdravotním Mentáln ě postižené ženy ve v ěku od 26 let Ma řenice postižením Po čet l ůžek: 65 Zdroj: Oficiální informa ční server Libereckého kraje, odbor soc. v ěcí, bezpe čnosti a problematiky menšin, Katalog sociálních služeb

Náhradní rodinná pé če – d ětské domovy, výchovné ústavy

Obec Dětské domovy, výchovné ústavy Dětský domov a speciální škola, d ěti od 3 do 18 (19) let Krompach - výchova a resocializace d ětí v náhradní pé či (Práce s d ětmi a mládeží pocházející p řevážn ě z nízkého sociokulturního prost ředí, s poruchami v chování.) Zdroj: Oficiální informa ční server Libereckého kraje, odbor soc. v ěcí, bezpe čnosti a problematiky menšin, Katalog sociálních služeb 39 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Azylová za řízení

Obec Azylová za řízení Cílová skupina Rodi če s d ětmi a t ěhotné ženy v bytové tísni . Nový Bor Ubytovna pro rodi če s d ětmi (Poskytuje ubytování osam ělým rodi čů m s d ětmi do v ěku 18 let a t ěhotným ženám.) Ob čané bez ubytování Do časné ubytování zejména pro: - ob čany po návratu z výkonu trestu odn ětí Nový Bor Ubytovna M ěsta Nový Bor svobody - ob čany v tíživé životní situaci - neplati če nájemného Zdroj: Oficiální informa ční server Libereckého kraje, odbor soc. v ěcí, bezpe čnosti a problematiky menšin, Katalog sociálních služeb služeb

B.4.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA SOCIÁLNÍ PÉ ČE

- sí ť domov ů d ůchodc ů

B.4.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA SOCIÁLNÍ PÉ ČE

V rámci tématického okruhu sociální pé če nejsou vymezovány limity využití území.

B.4.5 SOUHRN ZÁM ĚRŮ

Konkrétní požadavky na provedení zm ěn v území – zám ěry v rámci tématického okruhu sociální pé če nebyly vzneseny.

40 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

B.5 KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉ ČE

B.5.1 POUŽITÉ PODKLADY

Úst řední seznam Národního památkového ústavu, 2006 Územn ě analytické podklady Libereckého kraje Informace Ú řadu územního plánování v Novém Boru

B.5.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA KULTURY A PAMÁTKOVÉ PÉ ČE

Centrem kultury novoborského správního obvodu je m ěsto Nový Bor, nabízející obyvatel ům širokou nabídku kulturních za řízení i akcí. Novoborské M ěstské divadlo sice nemá stálý soubor herc ů, ale i tak po řádá p ředstavení hostujících soubor ů, koncerty a další um ělecké po řady. Historii sklá řství p řibližuje host ům z domova i ze zahrani čí Sklá řské muzeum v Novém Boru. Zajímavou expozici sklá řských výrobk ů nabízí rovn ěž galerie firmy AJETO. Nedílnou sou částí kulturního života jsou již n ěkolik let po řádané Sklá řské slavnosti. V 7 km vzdáleném Kamenickém Senov ě se nachází další sklá řské muzeum. Novodobé sklá řské výrobky prezentuje řada soukromých výstavních síní a galerií. Na území obce s rozší řenou p ůsobností Nový Bor jsou 3 m ěstské knihovny (Cvikov, Kamenický Šenov a Nový Bor) a jedna pobo čka M ěstské knihovny Cvikov v Lindav ě, osm místních knihoven ( Kunratice u Cvikova, Ma řenice, Polevsko, Skalice u České Lípy, Sloup Čechách, Slune čná, Svojkov, Svor) a jedna Obecní lidová knihovna v Okrouhlé.

Správní obvod Nový Bor je bohatý na historické a kulturní památky. Nejznám ějším hradem tohoto regionu je skalní hrad Sloup, který byl vytesán do pískovcového masívu stolové hory a je nejv ětším svého druhu v Čechách.

B.5.2.1 PAMÁTKOV Ě CHRÁN ĚNÁ ÚZEMÍ A NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY

Mezi nejvýznamn ější pat ří nemovité kulturní památky a památkov ě chrán ěná území. Charakter krajiny a její jedine čnost dotvá ří i řada dalších historicky cenných objekt ů a lokalit. Tento kulturn ě historický potenciál je nezbytné vhodn ě chránit i rozvíjet a zachovat tak jedine čnost krajiny.

Řada z historicky cenných objekt ů byla dle zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové pé či prohlášena za kulturní památku a zapsána do Úst ředního seznamu kulturních památek. Nejvýznamn ější byly vyhlášeny za národní kulturní památky.

PAMÁTKOV Ě CHRÁN ĚNÁ ÚZEMÍ

Celkový p řehled po čtu památkov ě chrán ěných území . Druh památky Kraj celkem Městské památkové rezervace 0 Městské památkové zóny 2 Vesnické památkové rezervace 0

41 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Druh památky Kraj celkem Vesnické památkové zóny 1 Krajinné památkové zóny 0 Zdroj: Úst řední seznam Národního památkového ústavu, 2006

Vesnické památkové zóny

Č.rejst. Kód Typ ochrany Název Od roku 2315 ZV Vesnické památkové zóny Sloup 1995 Zdroj: Úst řední seznam Národního památkového ústavu, 2006

Městské památkové zóny

Č.rejst. kód typ ochrany Název od roku 2161 ZM Městské památkové zóny Kamenický Šenov 1992 2162 ZM Městské památkové zóny Nový Bor 1992 Zdroj: Úst řední seznam Národního památkového ústavu, 2006

NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY

V sou časné dob ě je na území obce s rozší řenou p ůsobností Nový Bor registrováno 154 vyhlášených nemovitých kulturních památek.

Nemovité kulturní památky na území ORP Nový Bor dle obcí

Nemovité kulturní památky z toho S R P O Y Z Obec - zapsáno do - zapsáno do - prohlášení - je navrženo - zapsáno do - prohlášeno + Celkem státního st. sezn. p řed kulturní k prohlášení státního zrušeno seznamu 1988 a část památkou památkou, seznamu + prohlášení (kulturních nebo celek ministerstvem řízení zrušeno kulturní památek) prohl. kultury neukon čeno prohlášení památkou památkou Cvikov 12 9 1 2 Chotovice 1 1 Kamenický Šenov 14 10 1 1 2 Krompach 5 4 1 Kunratice u Cvikova 3 2 1 Ma řenice 8 8 Nový Bor 59 57 2 Okrouhlá 3 2 1 Polevsko 9 7 2 Prysk 7 7 Radvanec 1 1 Skalice u České 12 9 1 2 Lípy Sloup v Čechách 25 20 1 4 Slune čná 2 2

42 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Nemovité kulturní památky z toho S R P O Y Z Obec - zapsáno do - zapsáno do - prohlášení - je navrženo - zapsáno do - prohlášeno + Celkem státního st. sezn. p řed kulturní k prohlášení státního zrušeno seznamu 1988 a část památkou památkou, seznamu + prohlášení (kulturních nebo celek ministerstvem řízení zrušeno kulturní památek) prohl. kultury neukon čeno prohlášení památkou památkou Svojkov 8 6 2 Svor 2 2 Celkem 171 147 1 6 - 17 - Zdroj: Úst řední seznam Národního památkového ústavu, 2006

NEMOVITÉ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY

Na území ORP Nový Bor nejsou nemovité národní kulturní památky.

PAMÁTKA UNESCO

Na území ORP Nový Bor se takováto památka nevyskytuje.

REGIONY LIDOVÉ ARCHITEKTURY

Lokality lidové architektury lze dle p řevažujícího typu objekt ů za řadit do n ěkolika skupin. Vzhledem k prolínání typ ů staveb v jednotlivých oblastech odpovídají názvy jednotlivých skupin p řevažujícímu typu staveb.

- Novoborská (Lužická) industriální sklá řská krajina – oblast s četným výskytem poz ůstatk ů st ředov ěkého a ran ě novov ěkého sklá řství v Lužických horách, staleté tradice obchodu se sklem, pro sídla je typický masový výskyt objekt ů sklá řské výroby – sklárny, rafinerie, brusírny ad. Vymezení: Novoborsko, Kamenickošenovsko

- Oblast Krajiny podstávkových dom ů – je charakteristická bohatou lidovou architekturou p řevážn ě reprezentovanou domem hornolužického typu s hrázd ěným patrem a roubeným p řízemím s charakteristickou podstávkou, hospodá řské části domu bývají zd ěné. Vymezení: Lužické hory

HISTORICKY VÝZNAMNÉ STAVBY A SOUBORY

Kulturní hodnota krajiny je dotvá řena také dalšími jedine čnými objekty v území. Jedná se o historicky významné stavby nebo soubory staveb, mezi které pat ří technické památky: rozhledny, horské p řehrady, dopravní stavby a historické vojenské opevn ění.

43 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Historicky významné technické stavby

Historicky významná stavba Lokalita Charakteristika Soubor p ůvodních řadových Historická industriální krajina – Lužické hory, Jizerské hory hrani čních objekt ů ‚ROP řadové hrani ční opevn ění opevn ění p ěchoty Zdroj: Podklady pro udržitelný rozvoj území Libereckého kraje

Celkový charakter krajiny dotvá ří i další specifická místa s vysokou kulturn ě historickou hodnotou, mezi které lze za řadit poutní místa, historicky cenné zámecké parky a zahrady a specifické památkové objekty.

ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY

Zónu archeologického zájmu je nutné respektovat na základ ě § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové pé či v platném zn ění, tj. stavebníci jsou již od p řípravy stavby, tj. zám ěru provád ět jakékoli zemní práce, p ři nichž m ůže být u čin ěn archeologický nález ve smyslu § 23, povinni tento zám ěr oznámit Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo oprávn ěné organizaci provést na dot čeném území záchranný archeologický výzkum (dále jen ZAV). Je-li stavebníkem právnická nebo fyzická osoba, p ři jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady ZAV tento stavebník; jinak hradí náklady organizace provád ějící archeologický výzkum. Obdobn ě se postupuje, má-li se na takovém území provád ět činnost, kterou by mohlo být ohroženo provád ění archeologických výzkum ů.

Mimo vyzna čenou zónu není požadován archeologický výzkum, území lze využít ke stavebním a jiným zám ěrům.

Tém ěř celé řešené území lze považovat za území s archeologickými nálezy, ale mezi nejcenn ější oblasti pat ří část Koko řínska, Českodubska a dalších center historického osídlení.

Území s archeologickými nálezy (ÚAN) jsou rozd ělena do kategorií:

UAN I – území s pozitivn ě prokázaným a dále bezpe čně p ředpokládaným výskytem archeologických nález ů;

UAN II – území, na n ěmž nebyl doposud pozitivn ě prokázán výskyt archeologických nález ů, ale ur čité indicie mu nasvědčují: pravd ěpodobnost výskytu archeologických nález ů 51 – 100%;

UAN III – území, na kterém ješt ě nebyl rozpoznán a pozitivn ě doložen výskyt archeologických nález ů a prozatím tomu nenasv ědčují žádné indicie, ale p ředm ětné území mohlo být osídleno nebo jinak využito člov ěkem a proto existuje 50 % pravd ěpodobnost výskytu archeologických nález ů;

UAN IV – území, kde je nereálná pravd ěpodobnost výskytu archeologických nález ů – veškerá vyt ěžená území – lomy, cihelny, pískovny apod.

44 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Na všechny typy území s archeologickými nálezy mimo UAN IV se vztahuje povinnost vyplývající z § 21-24 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové pé či v platném zn ění.

Významné archeologické lokality

Sídelní útvar Památka Ma řenice Výšinné opevn ěné sídlišt ě – hradišt ě, archeologické stopy Pihel Výšinné opevn ěné sídlišt ě – hradišt ě, archeologické stopy

B.5.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA KULTURY A PAMÁTKOVÉ PÉ ČE

Památkov ě chrán ěná území a stavby (objekty a lokality prohlášené za kulturní památku zapsané do Úst ředního seznamu kulturních památek ČR): - městské památkové zóny - vesnické památkové zóny - nemovité kulturní památky

Území archeologicky cenných lokalit a naleziš ť.

B.5.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA KULTURY A PAMÁTKOVÉ PÉ ČE

- objekty a lokality prohlášené za kulturní památku zapsané do Úst ředního seznamu kulturních památek ČR v četn ě jejich ochranných pásem - městské památkové zóny - vesnické památkové zóny

B.5.5 SOUHRN ZÁM ĚRŮ Z HLEDISKA KULTURY A PAMÁTKOVÉ PÉ ČE

Konkrétní požadavky na provedení zm ěn v území – zám ěry v rámci tématického okruhu kultura a památková pé če nebyly vzneseny.

45 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

B.6 SPORT A T ĚLOVÝCHOVA

B.6.1 POUŽITÉ PODKLADY

- ČSÚ Ve řejná databáze - ČSTV, Okresní sdružení svazu t ělesné výchovy v okrese Česká Lípa - Územn ě analytické podklady Libereckého kraje

B.6.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA SPORTU A T ĚLOVÝCHOVY

V tabulce jsou uvedeny po čty sportovních za řízení v jednotlivých obcích.

Sportovní za řízení v obcích na území ORP Nový Bor (stav k 31. 12. 2006)

Hřišt ě (s Zimní Ostatní za řízení z toho Tělocvi čny Koupališt ě provozov. Stadiony Stadiony stadiony pro t ělovýchovu (s Obec kryté (v č. a bazény nebo otev řené kryté kryté i provozov. nebo bazény školních) správcem) otev řené správcem) Cvikov 4 1 1 Chotovice Kamenický Šenov 1 3 2 4 Krompach Kunratice u Cvikova 1 Ma řenice 1 4 Nový Bor 1 5 6 1 4 Okrouhlá Polevsko 3 3 Prysk Radvanec Skalice u České Lípy 2 1 1 Sloup v Čechách 1 1 Slune čná Svojkov Svor 2 1 Zdroj: ČSÚ Ve řejná databáze

Ve správním obvodu obce s rozší řenou p ůsobností Nový Bor je celkem 22 tělovýchovných jednot a sportovních klub ů, ve kterých je celkem 2 902 registrovaných člen ů.

Seznam TJ, SK a po čty jejich člen ů v ORP Nový Bor

Název Obec Po čet člen ů Jiskra Cvikov Cvikov 169 Dynamo Lindava Cvikov (Lindava) 98 FK Cvikov Cvikov 239 SK Cvikov Cvikov 25 Kunratice u Cvikova Kunratice u Cvikova 34

46 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Název Obec Po čet člen ů TJ Jiskra Kamenický Šenov Kamenický Šenov 189 Fotbalový klub SKLO KAMENICKÝ Kamenický Šenov 163 SK Kamenický Šenov Kamenický Šenov 14 KOB Kamenický Šenov Kamenický Šenov 13 SKI klub Práche ň Kamenický Šenov (Práche ň) 73 Jiskra Nový Bor Nový Bor 565 TJ Bohemie Nový Bor Nový Bor 20 Liberty, gym Nový Bor 205 1. Novoborský šachový klub Nový Bor 78 FC Jiskra Nový Bor Nový Bor 375 PV FC Polevsko Polevsko 23 SKI Polevsko Polevsko 26 SK Skalice u České Lípy Skalice u České Lípy 269 Jezdecký klub Skalice Skalice u České Lípy 39 Jiskra Svor Svor 135 Mimifarma Sloup jezd. Sloup v Čechách 59 Sokol Sloup v Čechách Sloup v Čechách 91 Celkem 22 2 902 Zdroj: ČSTV, Okresní sdružení svazu t ělesné výchovy v okrese Česká Lípa Poznámka: 31.12.2007 poslední aktualizace

Se zm ěnami životního stylu a r ůstem volného času nar ůstá také velmi výrazn ě pot řeba ploch a nároky na provoz a kvalitu za řízení a prostor ů pro neorganizovaný (rekrea ční) sport, t ělovýchovu a využití volného času s výrazn ě sezónním i celoro čním charakterem. Do rozvoje t ěchto za řízení a prostor ů sm ěř ují a budou sm ěř ovat zna čné investice, které lze ve v ětšin ě p řípad ů ozna čit jako ve řejný (obecní) zájem a ve řejn ě prosp ěšné stavby, a které mají a budou mít významné plošné a územní nároky. Příprava ÚAP obcí by se m ěla zam ěř it na získávání a hodnocení údaj ů o lokalizaci, ale i zám ěrech týkajících se za řízení a ploch sportovní a t ělovýchovné vybavenosti území.

B.6.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA SPORTU A T ĚLOVÝCHOVY

- provozování lyža řských areál ů.

B.6.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA SPORTU A T ĚLOVÝCHOVY

V rámci tématického okruhu sport a t ělovýchova nejsou vymezovány limity využití území.

B.6.5 SOUHRN ZÁM ĚRŮ Z HLEDISKA SPORTU A T ĚLOVÝCHOVY

Konkrétní požadavky na provedení zm ěn v území – zám ěry v rámci tématického okruhu sport a t ělovýchova nebyly vzneseny.

47 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

B.7 BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND

B.7.1 POUŽITÉ PODKLADY, VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI

- ČSÚ Ve řejná databáze - ČSÚ Libereckého kraje - Územn ě analytické podklady Libereckého kraje

B.7.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA BYDLENÍ

Podíl dom ů a byt ů

Ve správním obvodu bylo p ři s čítání v roce 2001 se čteno 6 079 dom ů, p řičemž domovní fond byl tvo řen z 88,4 % rodinnými domy, 8,7 % bytovými domy a 2,9 % připadlo na ostatní domy.

Bytový fond p ři s čítání lidu, dom ů a byt ů v roce 2001 zahrnoval 9 960 byt ů. Ve správním obvodu bylo se čteno 9 657 trvale obydlených byt ů a 1 821 neobydlených byt ů ( podíl na bytovém fondu celkem 15,9 %) , z toho se 303 t ěchto byt ů nacházelo v trvale obydlených domech. Mezi trvale obydlenými byty p řevažovaly nepatrn ě z 50,2 % byty v bytových domech, podíl byt ů v rodinných domech dosáhl 48,1 %.

Podíl neobydlených dom ů

Neobydleno bylo k datu s čítání celkem 1 484 dom ů (tzn. 24,4% z celkového po čtu). Mezi neobydlenými domy v rámci celého správního obvodu i mezi jednotlivými obcemi p řevažovaly ty, které sloužily k rekreaci. U správního obvodu jejich podíl na celkovém po čtu neobydlených dom ů dosáhl 81,6 %, nap ř. u obcí Radvanec podílu 97,8 %, Krompach 95,5 %, Ma řenice 94,5, Kunratice u Cvikova 94,1 % a Slune čná 93,2%.

Podíl neobydlených byt ů na celkovém fondu

Mezi neobydlenými byty p řevažovaly neobydlené byty v rodinných domech (86,3%), hlavním d ůvodem neobydlenosti bylo jejich využití k rekreaci (78,6 %). Dv ě st ě byt ů v bytových domech (11,0 % neobydlených byt ů) bylo v převažující v ětšin ě v dob ě sčítání obydleno p řechodn ě (47,5 %). V trvale obydlených bytech novoborského správního obvodu bydlelo v dob ě s čítání 25 541 osob tj. 98,4 % z jeho celkového po čtu.

Struktura bytového fondu

Více než 82 % trvale obydlených byt ů spl ňovalo podmínky pro za řazení do I. kategorie. Do IV. kategorie pat řilo pouze 158 byt ů (1,6 %), z toho 111 byt ů bylo postaveno do roku 1919. Výsledky S čítání lidu, dom ů a byt ů poukázaly na vysokou technickou kvalitu trvale obydlených byt ů. Vodovod v byt ě byl zaveden u 98,5 %, plyn u 51,5 % trvale obydlených byt ů. Téme ř 60 % byt ů bylo napojeno na kanaliza ční sí ť, tém ěř 70 % bylo vytáp ěno úst ředním topením. Vlastní koupelnou, sprchovým koutem disponovalo 94,8 %, vlastním splachovacím záchodem 94,1 % trvale obydlených byt ů.

48 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Trvale obydlené domy a byty v obcích na území ORP Nový Bor (stav k 31. 12. 2006)

z toho podle Podíl z toho podle doby výstavby Po čet byt ů druhu domu neobydlených Po čet trvale Po čet trvale sloužících podíl podíl Obec byt ů obydlených obydlených podíl v podíl k rekreaci postavených postavených z celkového dom ů bytů rodinných postavených do v neobydlených mezi roky mezi roky po čtu byt ů domech (%) roku 1945 (%) domech 1946-1990 (%) 1991-2001 (%) Cvikov 15,0 775 1 647 44,7 32,7 59,7 6,5 179

Chotovice 29,2 39 46 100,0 34,8 45,7 17,4 17

Kamenický Šenov 11,3 729 1 510 51,4 47,0 43,8 8,0 82

Krompach 74,2 49 55 89,1 54,5 18,2 16,4 147 Kunratice u 23,6 144 178 85,4 57,9 37,1 3,9 48 Cvikova Ma řenice 72,5 110 111 91,0 61,3 20,7 4,5 274

Nový Bor 7,3 1 738 4 744 35,5 21,4 63,3 14,8 140

Okrouhlá 12,8 137 150 94,7 35,3 42,0 20,7 17

Polevsko 30,1 73 10,2 76,5 55,9 27,5 16,7 33

Prysk 19,9 107 145 83,4 66,2 25,5 8,3 25

Radvanec 52,8 38 42 97,6 61,9 9,5 23,8 45 Skalice u České 15,1 273 427 71,9 58,1 30,7 7,3 50 Lípy Sloup v Čechách 25,4 165 211 86,7 50,2 37,9 9,0 49

Slune čná 65,7 21 23 82,6 52,2 17,4 17,4 41

Svojkov 46,2 30 35 91,4 60,0 20,0 14,3 26

Svor 22,7 167 231 77,5 61,9 26,4 10,0 48 Zdroj: ČSÚ Ve řejná databáze

Po čet dokon čených byt ů

V roce 2006 bylo ve správním obvodu Nový Bor postaveno 59 nových byt ů, což představuje 5,8 % všech dokon čených byt ů v Libereckém kraji. P řevážn ě se jednalo o výstavbu rodinných dom ů, p ři které bylo získáno 34 bytových jednotek, dalších 5 byt ů připadlo na nástavby a p řístavby k rodinným dom ům a 20 byt ů bylo získáno stavebními úpravami nebytových prostor. Pr ůměrná užitková plocha jednoho bytu činila 121,6 m 2 a pr ůměrná cena 1 m2 užitkové plochy dosáhla tém ěř 13,1 tis. K č. V rodinných domech byly získány byty o pr ůměrné ploše 131 m 2 při nákladech ve výši 18,3 tis. K č na 1 m2. .

B.7.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA BYDLENÍ

- ubytovací kapacita pro druhé a p řechodné bydlení.

B.7.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA BYDLENÍ

V rámci tématického okruhu bydlení nejsou vymezovány limity využití území.

49 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

B.7.5 SOUHRN ZÁM ĚRŮ

Konkrétní požadavky na provedení zm ěn v území – zám ěry v rámci tématického okruhu bydlení nebyly vzneseny.

50 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

B.8 ZAM ĚSTNANOST A TRH PRÁCE

B.8.1 POUŽITÉ PODKLADY

- ČSÚ Územn ě analytické podklady - ČSÚ Libereckého kraje - Územn ě analytické podklady Libereckého kraje

B.8.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZAM ĚSTNANOSTI, TRHU PRÁCE

Ekonomická aktivita podle odv ětví

Ekonomická aktivita v pot řebné struktu ře a územním člen ění je spolehliv ě zjišt ěna pouze p ři s čítání lidu, naposled v roce 2001. Vzhledem k tomu, že i nadále probíhají významné zm ěny v ekonomice, lze tyto zm ěny na úrovni jednotek menších než ČR hodnotit velmi obez řetn ě.

Podle posledního S čítání lidu, dom ů a byt ů v roce 2001 bylo ve správním obvodu Nový Bor ekonomicky aktivních 13 879 obyvatel, tj. 53,5 % z jejich celkového po čtu. Více než 92 % z nich bylo zam ěstnáno, zbývajících 7,7 % (1 075 osob) bylo v té dob ě nezam ěstnaných. Mezi 11 879 ekonomicky neaktivními dominovaly dv ě skupiny obyvatel – nepracující d ůchodci (43,4 %) a žáci, studenti a u čni (36,3 %). Více než 7,0 tisíc ekonomicky aktivních (50,6 %) bylo p ři s čítání v roce 2001 za řazeno do odv ětví pr ůmyslu, v tomto správním obvodu zastoupeného p ředevším výrobou skla a lustr ů. Se zna čným odstupem následovalo odv ětví školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činností s 9,1 % a obchodu, oprav motorových vozidel a spot řebního zboží s 8,4 % ekonomicky aktivních. Čtvrtým nej četn ěji zastoupeným odv ětvím bylo stavebnictví (846 ekonomicky aktivních, tj. 6,1 %). Z hlediska postavení v zam ěstnání se tém ěř 80 % ekonomicky aktivních nacházelo v postavení zam ěstnanc ů. Spole čenské zm ěny po roce 1989, vznik zákon ů o soukromém podnikání se promítly do vzniku nových spole čenských skupin – zam ěstnavatel ů a samostatn ě činných. Prvn ě uvedená skupina představovala 3,9, druhá 12,2 % ekonomicky aktivních obyvatel.

Míra nezam ěstnanosti

V záv ěru roku 2006 bylo evidováno 1 145 uchaze čů o práci, z toho více než polovinu tvo řily ženy (52,8 %), 5,2 % p řipadlo na absolventy škol a 19,1 % na ob čany se zdravotním postižením. V meziro čním srovnání po čet uchaze čů o práci poklesl o 186 osob, míra nezam ěstnanosti v tomto srovnání poklesla z 8,82 % v roce 2005 na 7,56 % ke konci roku 2006. Z celkového po čtu žadatel ů o práci v záv ěru roku 2006 bylo 27,5 % nezam ěstnaných osob ve v ěku 50 a více let a 35,2 % jich bylo v evidenci ú řadu práce déle než 12 m ěsíc ů. Po čet volných pracovních míst se proti roku 2005 zdvojnásobil na 177, takže na jedno takovéto místo v roce 2006 p řipadlo 6,5 uchaze če o práci, zatímco v záv ěru roku 2005 15,0 uchaze čů .

51 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Vyjížd ějící do zam ěstnání a do škol

Nalézt pracovišt ě v míst ě trvalého bydlišt ě spadajícího do správního obvodu Nový Bor se p ři posledním s čítání nepoda řilo 43,5 % pracujících osob. Tyto osoby musely vyjížd ět za prací, 83,6 % z nich denn ě, p řičemž 45,3 % t ěchto vyjížd ějících trvala cesta do 29 minut, 44,5 % v intervalu 30-59 minut. Tém ěř 10% vyjížd ějících denn ě trávilo na cest ě do zam ěstnání 60 a více minut. Nejvyšší podíl vyjížd ějících z obce za prací mezi jednotlivými obcemi správního obvodu Nový Bor p řekra čující 80 % byl vykázán v obci Radvanec (86,0 %), Slune čná (81,5 %) a Okrouhlá (81,2 %). Naopak nejnižší podíl byl dosažen v centru správního obvodu, ve m ěst ě Nový Bor (32,2 %). Nejen pracující, ale i žáci, studenti a u čni jsou nuceni opoušt ět obec trvalého bydlišt ě a dojížd ět do p říslušných škol. V rámci správního obvodu podíl t ěchto vyjížd ějících dosáhl 34,1 % u obcí, ve kterých byly zrušeny základní školy, dokonce 100 % (Chotovice, Radvanec, Slune čná). Nejmén ě žák ů, student ů a u čňů vyjížd ělo z Nového Boru (35,1 %).

Vyjížd ějící do zam ěstnání mimo obec, vyjížd ějící do škol mimo obec Dojížd ějící do zam ěstnání do obce, dojížd ějící do škol do obce

Vyjížd ějící do Dojížd ějící do Vyjížd ějící do škol Dojížd ějící do škol zam ěstnání mimo zam ěstnání do Obec mimo obec do obce obec obce (denn ě) (denn ě) (denn ě) (denn ě) Cvikov 902 354 177 160 Chotovice 42 12 18 2 Kamenický Šenov 695 635 252 80 Krompach 18 26 17 4 Kunratice u Cvikova 159 14 40 - Ma řenice 61 58 30 - Nový Bor 1 624 2 401 456 572 Okrouhlá 156 28 64 3 Polevsko 105 88 22 5 Prysk 94 123 37 7 Radvanec 42 11 5 - Skalice u České Lípy 337 148 81 20 Sloup v Čechách 186 74 73 7 Slune čná 20 5 12 - Svojkov 28 3 10 - Svor 168 46 62 1 Zdroj: ČSÚ Územn ě analytické podklady Poznámka: stav k 1. 3. 2001

B.8.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZAM ĚSTNANOSTI, TRHU PRÁCE

- relativn ě vysoká ekonomická aktivita obyvatel

52 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

B.8.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZAM ĚSTNANOSTI, TRHU PRÁCE

V rámci tématického okruhu zam ěstnanost, trh práce nejsou vymezovány limity využití území.

B.8.5 SOUHRN ZÁM ĚRŮ

Konkrétní požadavky na provedení zm ěn v území – zám ěry v rámci tématického okruhu zam ěstnanost, trh práce nebyly vzneseny.

53 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

B.9 BEZPE ČNOST

B. 9.1 POUŽITÉ PODKLADY

- Územn ě analytické podklady Libereckého kraje - Pr ůzkumy a rozbory pro územní plán velkého územního celku – Liberecký kraj

B.9.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA BEZPE ČNOSTI

Problematiku zvláštních zájm ů mimo Armádu ČR (civilní ochrana, integrovaný záchranný systém ..) řeší krom ě obecné legislativy n ěkolik zvláštních zákon ů a podzákonných p ředpis ů, p řijatých v několika posledních letech. Jedná se zejména o zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému, Zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení, Zákon č. 12/2002 Sb. o státní pomoci p ři obnov ě území a jiné navazující vyhlášky.

Požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování a stavebn ě technické požadavky na stavby civilní ochrany nebo stavby dot čené požadavky civilní ochrany řeší Vyhláška MV č. 380/2002 Sb. Požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování se uplat ňují jako požadavky civilní ochrany vyplývající z havarijních plán ů a krizových plán ů v rozsahu, který odpovídá charakteru území a druhu územn ě plánovací dokumentace.

Regionální ú řad Centra vojenské dopravy požaduje respektovat územní ochranu důležitých komunikací .

Rizika ohrožení obyvatel Ekologické - v řešeném území jsou rizika možných ekologických havárií na silnicích I. t řídy a železnici a jednak havárií v koncentracích osídlení. Havárie mohou mít dopad zejména z hlediska znehodnocení vod jak podzemních, tak povrchových – zna čná část území je vodohospodá řsky chrán ěná s významnými zdroji pitné vody, zejména podzemní vody.

Přírodní – z přírodních rizik je řešené území nejvíce ohroženo možností záplav a požár ů. Riziko pro obyvatelstvo zde znamená i p řirozená radiace území v místech s přirozeným výskytem radonu.

Objekt civilní ochrany Respektovat ochranu objekt ů ve vlastnictví či správ ě HZS LK, jednotek SDH v obcích.

Objekt d ůležitý pro pln ění úkol ů Policie České republiky Policie ČR požaduje respektovat ochranu svých nemovitostí a za řízení, která se nacházejí v řešeném území.

54 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

EVAKUACE OBYVATELSTVA A JEHO UBYTOVÁNÍ

Nejv ětší riziko se koncentruje do urbanizovaných území a hust ě zalidn ěných městských aglomerací – Nový Bor a dalších významných m ěst a st ředisek cestovního ruchu. Evakuace obyvatelstva je možná s využitím staveb pro pobyt evakuovaných osob a osob bez p říst řeší (ubytovny, hotely, t ělocvi čny, kulturní domy, školy, apod.) a následného zajišt ění základních životních pot řeb evakuovaných osob. P ředpokladem je sumarizace vhodných prostor se stanovením jejich kapacity a docházkové vzdálenosti (do 15 minut).

INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM

Integrovaný záchranný systém byl vytvo řen jako systém pro koordinaci záchranných a likvida čních prací p ři vzniku mimo řádných událostí a vznikl jako pot řeba každodenní spolupráce hasi čů , zdravotník ů, policie a dalších složek p ři řešení mimo řádných událostí (požár ů, havárií, dopravních nehod atp.).

Integrovaný záchranný systém koordinuje: - záchranné a pohotovostní služby a sbory (hasi či, zdravotnická záchranná služba, pohotovostní komunální služby..) - bezpe čnostní a ozbrojené sbory (Policie ČR, obecní policie, Armáda ČR …) - územní pop ř. úst řední správní ú řady

B.9.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA BEZPE ČNOSTI

Funk ční Integrovaný záchranný systém Libereckého kraje s opera čním st řediskem v Liberci.

B.9.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA BEZPE ČNOSTI

Je t řeba respektovat zájmy Armády ČR, Policie ČR, Hasi čského záchranného sboru Libereckého kraje a dalších složek Integrovaného záchranného systému. Výše uvedené instituce zaslaly svá stanoviska s vý čtem objekt ů a koridor ů, k jejichž dot čení je t řeba souhlasu t ěchto institucí. Jedná se zejména o: - ochranná pásma zájmových území Armády ČR - ochranná pásma letiš ť v ORP Česlá Lípa - radioreléové trasy a ochranná pásma za řízení HZS - objekty a pozemky ve vlastnictví či užívání t ěchto subjekt ů

B.9.5 SOUHRN ZÁM ĚRŮ

Konkrétní požadavky na provedení zm ěn v území – zám ěry v rámci tématického okruhu bezpe čnost nebyly vzneseny.

55 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

B.10 STRUKTURA OSÍDLENÍ, REGIONALIZACE

B.10.1 POUŽITÉ PODKLADY

- ČSÚ Libereckého kraje

B.10.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZP ŮSOBU VYUŽITÍ ÚZEMÍ

B.10.2.1 SÍDELNÍ STRUKTURA

Z hlediska sídelní geografie se na území zachovaly rozli čné typy a tvary sídel dokumentující na jedné stran ě p řevážn ě české a na druhé stran ě d říve p řevážn ě nebo původn ě n ěmecké osídlení a hospoda ření v nížinném, podhorském prost ředí.

Výrazným zásahem do sídelní struktury bylo období po roce 1945, v němž došlo k vylidn ění a osídlování pohrani čí po odsunu v ětšiny n ěmeckého obyvatelstva. Došlo tak k uvoln ění rozsáhlého území pro vytvo ření vojenského výcvikového prostoru, k rozsáhlé bytové výstavb ě sídlištního typu. Výsledkem bylo soust řeďování trvale bydlících obyvatel do m ěst, vylid ňování a mnohde i úpadek venkova, a s tím související výrazné zm ěny ve využívání krajiny, sídel a jejich p ůvodního domovního a bytového fondu.

Obec s rozší řenou p ůsobností Nový Bor je za člen ěna do Libereckého kraje. ORP Nový Bor sousedí s těmito obcemi s rozší řenou p ůsobností Liberec, Česká Lípa (Liberecký kraj), D ěč ín, Varnsdorf (Ústecký kraj).

ORP Nový Bor zahrnuje území 16 obcí a to Cvikov, Chotovice, Kamenický Šenov, Krompach, Kunratice u Cvikova, Ma řenice, Nový Bor, Okrouhlá, Polevsko, Prysk, Radvanec, Skalice u České Lípy, Sloup v Čechách, Slune čná, Svojkov, Svor a 30 katastrálních území. Celková rozloha obce s rozší řenou p ůsobností Nový Bor je 17 919 ha, po čet obyvatel je 26 122 (stav k 31. 12. 2006).

Správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností Nový Bor se nachází v západní části Libereckého kraje. Na severu hrani čí se Spolkovou republikou N ěmecko. Na severozápad ě sousedí se správními obvody Varnsdorf a D ěč ín z Ústeckého kraje, na jihu se správním obvodem Česká Lípa a na východ ě se správním obvodem Liberec. Správní obvod se rozprostírá na území 201 km 2 a je tak čtvrtým nejmenším správním obvodem Libereckého kraje. Zaujímá 6,4 % jeho rozlohy. Hustotou zalidn ění 130,0 obyvatel na 1 km 2 obsadil ve srovnání s ostatními správními obvody čtvrté místo. Podíl lesních pozemk ů na celkové vým ěř e správního obvodu v roce 2006 činil 50,7 % a byl tak t řetí nejvyšší ze správních obvod ů kraje za správní obvody Tanvald a Jablonec nad Nisou. Zem ědělská p ůda p ředstavovala tém ěř 39 % celkové vým ěry. Na území správního obvodu se rozprostírá z geografického hlediska převážn ě horské pásmo nad 500 m n. m., z p řírodov ědného pak České st ředoho ří a Lužické hory s nejvyšší horou Luž (793 m) a rozsáhlými lesními komplexy. Nejníže položenou obcí je obec Sloup v Čechách (292 m n. m.), nejvýše pak m ěsto Kamenický Šenov s 525 m n. m. Sídelní strukturu tvo ří 16 obcí, které se dále člení do 37 částí. Statut m ěsta byl p řid ělen 3 obcím – Cvikovu, Kamenickému Šenovu a Novému Boru.

56 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Struktura osídlení pro pot řeby územního, ale i hospodá řského a regionálního rozvoje musí odrážet rostoucí mobilitu a tím i m ěnící se po čty a koncentrace tzv. uživatel ů území bez ohledu na místo jejich trvalého bydlišt ě. Místo kategorie trvale bydlící obyvatelstvo a jejich hustoty na km 2 katastrálního území používáme proto pro hodnocení struktury osídlení kategorií „potenciálních uživatel ů území“ a jejich hustoty zpravidla na hektar zastav ěných ploch v katastrálním území, jež lépe vyjad řují faktické a možné zát ěže území a z toho vyplývající pot řeby územn ě plánovacího a územn ě technického charakteru. Území není a nebude posuzováno podle po čtu trvale bydlících obyvatel, ale musí být v územn ě plánovací činnosti hodnoceno a dimenzováno podle maximální velikosti potenciálních uživatel ů území a dále i s ohledem na význam jednodenní návšt ěvnosti, pro kterou však chybí pot řebná datová základna (potenciální uživatelé území = trvale bydlící obyvatelstvo + saldo denního pohybu za prací a do škol + sezónní uživatelé dle po čtu l ůžek v objektech individuální a hromadné rekreace).

Hodnocení struktury osídlení po čtem a hustotou potenciálních uživatel ů území přináší nové a v řad ě p řípad ů p řekvapující pohledy na území a jeho faktické či možné zatížení. Skute čné zatížení území a skute čný po čet potenciálních uživatel ů území je u mnoha obcí více nebo mén ě vyšší ješt ě vlivem jednodenní návšt ěvnosti, pro kterou však nejsou k dispozici pot řebné a spolehlivé údaje. Pro pot řeby ÚAP LK z hlediska hodnocení velikosti a významu nárok ů na územn ě plánovací a územn ě technická opat ření na úrovni jednotlivých obcí byla na základ ě expertního posouzení zát ěže obcí rozlišena kategorizace již existujícího nebo o čekávaného vlivu jednodenní návšt ěvnosti. (Uvádíme pouze obce na území SÚ ORP Nový Bor).

Typ A obce s dominantním a zásadním vlivem jednodenní návšt ěvnosti: Krompach

Typ B obce s významným vlivem jednodenní nášt ěvnosti : Nový Bor, Radvanec, Sloup, Svojkov, Ma řenice, Kamenický Šenov, Polevsko, Svor

Typ C obce se zanedbatelným vlivem jednodenní návšt ěvnosti : Cvikov

Struktura osídlení je tvo řena sídly, základními jednotkami, které se liší velikostí, významem a funkcemi ve struktu ře osídlení. Pro pot řeby ÚAP ORP Nový Bor je základní územní jednotkou obec.

B.10.2.2 REGIONALIZACE A SPÁDOVÉ OBVODY

Spádové obvody jsou vymezovány jako území s vnit řní sounáležitostí, s převažujícím nebo p řirozeným spádem z příslušných obcí k centru osídlení za základními službami a vybaveností tak, aby byl respektován princip celistvosti území (pohyb za prací tomuto požadavku vždy neodpovídá). Výjimkou je obec Nový Old řichov (ORP Česká Lípa) je p řiřazen do spadového obvodu Kamenický Šenov a tím do ORP Nový Bor.

NESPORNÁ CENTRA OSÍDLENÍ A JEJICH SPÁDOVÉ OBVODY:

Centrum mikroregionálního významu – vyššího stupn ě V řešeném území je m ěsto Nový Bor centrem regionálního významu – vyššího stupn ě.

57 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Centrum mikroregionálního významu – nižního stupn ě Na území ORP Nový Bor plní funkci center mikroregionálního významu nižního stupn ě tyto m ěsta: Cvikov a Kamenický Šenov.

Centrum subregionálního významu Na území ORP Nový Bor neplní funkci center (nejnižšího významu) žádná obec.

OSTATNÍ OBCE Ostatní obce (nest řediskové) jsou všechny ostatní obce neplnící funkci nesporných center osídlení.

B.10.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA STRUKTURY OSÍDLENÍ, REGIONALIZACE

- atraktivní území z hlediska stávající sídelní struktury ve vztahu k přírodním hodnotám

B.10.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA STRUKTURY OSÍDLENÍ, REGIONALIZACE

V rámci tématického okruhu struktury osídlení, regionalizace nejsou vymezovány limity využití území.

B.10.5 SOUHRN ZÁM ĚRŮ

Konkrétní požadavky na provedení zm ěn v území – zám ěry v rámci tématického okruhu struktura osídlení, regionalizace nebyly vzneseny.

58 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

I/C. PILÍ Ř ENVIRONMENTÁLNÍ

C.1 GEOLOGIE

C.1.1 POUŽITÉ PODKLADY

- Urbanistická studie Novoborska (2001)

C.1.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA GEOLOGIE

Z geomorfologického hlediska leží řešené území v třech subprovinciích a to Krkonošsko jesenické soustav ě, České tabuli a Krušnohorské soustav ě. Uvedené celky se dále člení na: - IV Krkonošsko – jesenická soustava - IVA Krkonošská podsoustava - IVA – 2 Lužické hory - IVA – 2B Kytlická hornatina - IVA – 2B – a Klí čská hornatina - VI Česká tabule - VIA Severo česká tabule - VIA – 1 Ralská pahorkatina - VIA – 1B Zákupská pahorkatina - VIA – 1B – a Cvikovská pahorkatina - III Krušnohorská soustava - IIIB Podkrušnohorská oblast - IIIB – 5 České St ředoho ří - IIIB – 5A Verne řické st ředoho ří - IIIB – 5A – a Benešovské st ředoho ří

Řešené území je tvo řeno horninami severo české k řídové tabule, vedle nichž se vyskytují sedimentární a vulkanické horniny Lužických hor a Českého st ředoho ří tercierního stá ří. Z kvarterních hornin se vyskytují ojedin ěle spraše a sprašové hlíny, u vypreparovaných vulkanických t ěles i hrubé sut ě.

Dle odvozené mapy radonového rizika je v ětší část území Novoborska za řazena do 1. Kategorie – nízkého rizika pronikání radonu z geologického podloží a nejvyšší stupe ň – vysoké riziko je vymezeno severn ě od Nového Boru (polevsko, Svor, část Cvikova, Ma řenic) a další drobné lokality (Okrouhlá, hora Ortel, Jezev čí vrch).

Chrán ěná ložisková území, dobývací prostory

Na území ORP Nový Bor jsou 3 chrán ěná ložisková území (Slune čná, Prysk, Práche ň) a 2 dobývací prostory (lokalita Polevsko).

Ložiska nerostných surovin

Na území ORP Nový Bor jsou 4 ložiska nerostných surovin (v lokalitách Práche ň,

59 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Slune čná, Polevsko).

Poddolovaná území

Poddolovaná území jsou řazena mezi tzv. území se zvláštními podmínkami geologické stavby, které mohou mít vliv na vypracování územn ě plánovací dokumentace a na životní prost ředí. Poddolovaná území jsou evidována v místech důlních d ěl jako jsou nap ř. šachty, krátké štoly a chodbice a dále v oblastech rozsáhlejších hlubinných d ůlních d ěl vzniklých za ú čelem t ěžby nebo pr ůzkumu nerostných surovin.

Stará d ůlní díla

Starým d ůlním dílem se podle zákona č. 44/1988 Sb. O ochran ě a využití nerostného bohatství (horní zákon) rozumí d ůlní dílo v podzemí, které je opušt ěno a jehož p ůvodní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. Starým d ůlním dílem je také opušt ěný lom po t ěžb ě vyhrazených nerost ů, jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám.

Sesuvy a svahové deformace

Sesuvná území jsou vymezena MŽP dle § 13 zákona č. 62/1988 v platném zn ění, jako území se zvláš ť nep říznivými geologickými pom ěry. Vznik sesuv ů, jako nejrozší řen ější skupiny geodynamických jev ů, vyžaduje kombinaci p říčin, z nichž nejd ůležit ější jsou:

- Strmá sklonitost svah ů - Výskyt tzv. oslabených horninových zón, ploch nebo linií, s nízkou smykovou pevností (nap ř. v tektonických poruchách, v siln ě zv ětralých horninách, ve svazích s nep říznivým sklonem vrstev, v geol. Prost ředí s výskytem jílovitých zemin apod.) - Působení povrchové nebo podzemní vody (nap ř. p řerušení přirozeného odtoku vody, p řevlh čení jílovitých vrstev, skokové rozdíly v propustnosti vrstev horninového prost ředí, svahové prameny apod.) - Nep říznivé antropogenní zásahy (plošn ě vymýcené lesy, nedostate čné odvodn ěné liniové komunikace, terénní od řezy a násypy s nezajišt ěnými svahy, strmé nárazové b řehy potok ů a řek apod.).

Odval, výsypka, odkališt ě, halda

Tento jev by m ěl zachycovat jakkoliv uložený odpad po t ěžb ě nerostných surovin. V řešeném území ORP Nový Bor se nenachází.

C.1.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA GEOLOGIE

- chrán ěná ložisková území

60 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

C.1.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA GEOLOGIE

- chrán ěná ložisková území - dobývací prostory - plošná poddolovaná území - stará d ůlní díla - plošná sesuvná území

C.1.5 SOUHRN ZÁM ĚRŮ

Konkrétní požadavky na provedení zm ěn v území – zám ěry v rámci tématického okruhu geologie nebyly vzneseny.

61 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

C.2 HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE

C.2.1 POUŽITÉ PODKLADY

- Koncepce ochrany p řírody a krajiny Libereckého kraje

C.2.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE

HYDROGEOLOGIE

Ma území ORP Nový Bor jsou významn ější vodní toky Pryský potok, Šporka, Dobranovský potok, Svitavka a Panenský potok.

Panenský potok ( ČHP 1-14-03-015) – pramení východn ě od Jítravy v západním úbo čí Vápenného, cca 650 m n. m., ústí zprava do Plou čnice v Mimoni ve výšce 275 m. Plocha povodí je 133,2 km 2, délka toku 28,8 km, pr ůměrný pr ůtok u ústí je 1,10 m 3.s -1. Vodohospodá řsky významný tok, pstruhová voda. V dolním úseku vodní tok te če zaplavovanou p řírod ě blízkou údolní nivou se zbytky vlhkomilných luk. B řehové doprovody d řevin jsou nesouvislé, místy pravideln ě vy řezávané. Voda je mírn ě zne čišt ěna.

Svitávka ( ČHP 1-14-03-015) – pramení na n ěmecké stran ě poblíž Dolní Sv ětlé pod Luží, p řitéká ve výšce 505 m, ústí zprava do Plou čnice u Brenné ve 253 m; plocha povodí je 132,5 km 2, délka toku 37,4 km, pr ůměrný pr ůtok u ústí 1,16 m 3.s -1. Vodohospodá řsky významný tok, pstruhová voda, vodácké využití. Významné pravostranné p řítoky; Hamerský potok a Boberský potok (Bobrava). Tok je z části upravený (v zastav ěných územích) a z části má p řirozený ráz s pionýrskými luhy obsahujícími vysoký podíl neofytní kv ěteny. Nad ústím vodní tok p řirozen ě meandrující v široké niv ě. Čistota vody je pr ůměrná, místy až zhoršená. Vodní tok p řirozen ě meandruje v široké niv ě.

Dobranovský potok ( ČHP 1-14-03-051) – pramení 1 km západn ě od Cvikova ve výšce 375 m n. m., ústí zprava do Plou čnice j. od Dobranova ve výšce 251 m n. m.; plocha povodí je 52,9 km 2, délka toku 17,2 km, pr ůměrný pr ůtok u ústí je 0,41 m 3.s -1. Pstruhová voda, s mírným zne čišt ěním.Tok je částe čně upravený, protékající zem ědělskou krajinou, s nesouvislými stromovými doprovody, zpravidla bez v ětší hodnoty.

Šporka ( ČHP 1-14-03-055) – pramení 0,7 km východn ě od Polevska ve výšce 517 m n. m., ústí zprava do Plou čnice pod Českou Lípou ve výšce 242 m n. m.; plocha povodí je 70,1 km 2, délka toku 21,4 km, pr ůměrný pr ůtok u ústí je 0,61 m 3.s -1. Vodohospodá řsky významný tok, pstruhová voda, čistota vody je do III. t řídy. V dolní části tok te če v široké, avšak dlouhodob ě neudržované niv ě se souborem degradujících mok řadních lad.

62 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

KLIMATOLOGIE

Území ve správ ě ORP Nový Bor leží v mírném klimatickém pásmu. Pr ůměrný ro ční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí od 550 mm v nížinách na jihu a ve st ředu území po 750 mm v podhorských částech na severu území. Pr ůměrná ro ční teplota vzduchu se pohybuje v rozmezí 7,4 oC až 8,6 oC. Tabulka č.44 Klimatické charakteristiky MT7 MT9 Po čet letních dn ů 30 - 40 40 - 50 Po čet dn ů s teplotou vyšší než 10 °C 140 – 160 140 – 160 Po čet mrazových dn ů v roce 110 – 130 110 – 130 Po čet ledových dn ů 40 - 50 30 - 40 Pr ůměrná teplota m ěsíce leden (°C) -2 až -3 -2 až -3 Pr ůměrná teplota m ěsíce červenec (°C) 16 až 17 17 až 18 Srážkový úhrn za vegeta ční období (mm) 400 - 450 400 - 450 Srážkový úhrn za zimní období (mm) 250 – 300 200 – 250 Po čet dn ů se sn ěhovou pokrývkou 60 - 80 80 - 100 Zdroj: [Quitt, E. Klimatické oblasti Československa. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1971]

C.2.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE

- chrán ěné oblasti p řirozené akumulace vod – Severo česká k řída - vodní toky a plochy

C.2.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE

- vodní plochy a vodní toky - chrán ěné oblasti p řirozené akumulace vod (Severo česká k řída) - ochranná pásma vodních zdroj ů ve řejného zásobování - stanovená záplavová území (v četn ě aktivních zón)

C.2.5 SOUHRN ZÁM ĚRŮ

- koridory pro umíst ění protipovod ňových opat ření na tocích - protipovod ňová opat ření – suché poldry

63 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

C.3 P ŮDNÍ FOND

C.3.1 POUŽITÉ PODKLADY

- Internetové servery ZVHS, AOPK ČR, ČÚZK, MŽP ČR, MZe ČR

C.3.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA P ŮDNÍHO FONDU

Bonitovaná p ůdn ě ekologická jednotka BPEJ

Údaje o BPEJ poskytl Výzkumný ústav meliorací a ochrany p ůdy (VÚMOP). BPEJ je p ětimístný číselný kód vyjad řující p ůdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produk ční schopnost p ůd. Celé území ORP Nový Bor je pokryto kódy BPEJ, více jak polovina pozemk ů však nebyla bonitována a je ozna čena pouze tzv. pomocnými kódy. Nebonitované plochy jsou nap říklad lesní p ůdy (kód 00023), vodní plochy (00035) a ostatní plochy (00029).

První číslice kódu BPEJ zna čí p říslušnost ke klimatickému regionu (0 - 9). Klimatické regiony zahrnují území s p řibližn ě shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zem ědělských plodin a byly vy člen ěny na základ ě podklad ů Českého hydrometeorologického ústavu v Praze. Druhá a t řetí číslice vyjad řuje p říslušnost k ur čité hlavní p ůdní jednotce (01 - 78), což je ú čelové seskupení p ůdních forem příbuzných ekologickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány p ůdním typem, subtypem, p ůdotvorným substrátem, zrnitostí ad. Čtvrtá číslice stanovuje kombinaci svaživosti a expozice pozemku ke sv ětovým stranám (0 - 9). Pátá číslice vyjad řuje kombinaci hloubky a skeletovosti p ůdního profilu (0 - 9).

Investice do p ůdy za ú čelem zlepšení p ůdní úrodnosti

Data poskytuje Zem ědělská vodohospodá řská správa (ZVHS). Investicemi do půdy za ú čelem zlepšení p ůdní úrodnosti se myslí p ředevším tyto zásahy: odvod ňovací za řízení, zavlažovací za řízení a revitalizace krajiny v rámci PR ŘS (program revitalizace říčních systém ů) prost řednictvím liniových nebo plošných staveb.

Odvod ňovací za řízení m ůžeme rozd ělit na hlavní a podrobná. Hlavní jsou v podstat ě pouze liniového charakteru, jedná se o otev řené nebo zatrubn ěné kanály vyšších řadů, které odvádí vodu z odvod ňovaného území až do recipientu. Podrobná odvod ňovací za řízení jsou p řevážn ě plošného charakteru, jedná se o sb ěrné a svodné drény, které sbírají vodu z odvod ňovaného území a odvádí ji sm ěrem k hlavním odvod ňovacím za řízením.

Většina odvod ňovacích za řízení byla budována v 60. a 70. letech, s dozníváním v 80. letech, avšak první za řízení vznikala už v roce 1899, dále 1907, 1932 a 1958, ale také v roce 1991. Zákresy v mapových podkladech Územního informa čního systému ZVHS byly získány digitalizací dat v letech 2003 – 2006.

64 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Úkolem PR ŘS je obnova, stabilizace a pé če o vodní režim krajiny. Jedná se nap říklad o zp řírodn ění nevhodn ě upravených vodních tok ů, ale i meliora čních kanál ů, obnova mok řad ů ad.

C.3.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA P ŮDNÍHO FONDU

- zem ědělský p ůdní fond - pozemky I. a II. t řídy ochrany - lesní pozemky - lesy ochranné, lesy zvláštního ur čení, (mimoproduk ční funkce) - lesy hospodá řské (hospodá řská funkce - produk ční, výnosová)

C.3.4 LIMITY VUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA P ŮDNÍHO FONDU

- zem ědělský p ůdní fond - pozemky I. a II. t řídy ochrany - lesní pozemky

C.3.5 SOUHRN ZÁM ĚRŮ

Konkrétní požadavky na provedení zm ěn v území - zám ěry v rámci tématického okruhu p ůdní fond nebyly vzneseny.

65 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

C.4 ZATÍŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ

C.4.1 POUŽITÉ PODKLADY

- ČGS - Územn ě analytické podklady Libereckého kraje

C.4.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZATÍŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ

VODA POVRCHOVÁ

Veškerá povrchová voda je závislá na srážkách. Kvalita povrchové vody je výrazn ě m ění se vzdáleností od pramene, v d ůsledku kumulace ovlivn ění r ůznými místními zdroji zne čišt ění (plošnými i bodovými).

KONTAMINOVANÉ P ŮDY

Škodlivé látky se do p ůdy dostávají jako spad škodlivin z ovzduší, jako hnojiva, ochranné prost ředky a další chemické látky používané v zem ědělství a lesnictví, škodliviny ze skládek tuhých odpad ů, aj.

HLUK

Hlavním zdrojem hluku v ORP Nový Bor je doprava. Problémem jsou p ředevším chyb ějící obchvaty m ěst a obcí, ve kterých dochází k enormní zát ěži obytných území hlukem. Hlukovou zát ěž zp ůsobuje rovn ěž železni ční doprava.

C.4.3 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZATÍŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ

- kritéria zne čišt ění povrchových vod - stanovené limity zne čišt ění povrchových vod - kritéria zne čišt ění p ůdy - kritéria zne čišt ění zeminy a podzemních vod - hygienické limity hlukové zát ěže

C.4.4 SOUHRN ZÁM ĚRŮ

Konkrétní požadavky na provedení zm ěn v území - zám ěry v rámci tématického okruhu zatížení životního prost ředí nebyly vzneseny.

66 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

C.5 OCHRANA P ŘÍRODY A KRAJINY

C.5.1 POUŽITÉ PODKLADY

- Územn ě analytické podklady Libereckého kraje - Informace Ú řadu územního plánování Nový Bor - Koncepce ochranny p řírody a krajiny Libereckého kraje

C.5.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA OCHRANY P ŘÍRODY A KRAJINY

Územní systém ekologické stability Cílem územního systému ekologické stability (dále také „ÚSES“ je p řisp ět k vytvo ření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajišt ěna možnost využívání vyžadovaných produk čních a mimoproduk čních funkcí - "trvale udržitelný život". Vymezení ÚSES p řináší progresivní p řístup k ochran ě biologické rozmanitosti prost ředí. Po stránce legislativní je ÚSES zakotven v Zákon ě ČNR o ochran ě p řírody a krajiny č. 114/1992 Sb. Plochy za řazené do ÚSES jsou biocentra a linie, které je propojují, jsou biokoridory. Takto vytvo řená sí ť funguje podle náro čnosti druh ů na velikost území v několika úrovních - místní, regionální a nadregionální. Biocentra a biokoridory, která vytvá řejí prostorový základ územního systému ekologické stability, mají základní úkol - uchování p řirozeného genofondu krajiny. Tento úkol však neznamená konzervaci spole čenstev, ale podporování jejich p řirozeného vývoje. Na území ORP Nový Bor Lípa jsou dle koncepce ochrany p řírody a krajiny Libereckého kraje a územních plán ů obcí vymezeny: - nadregionální biokoridory - nadregionální biocentra - regionální biocentra - regionální biokoridory - místní (lokální) biocentra - místní (lokální) biokoridory

Významné krajinné prvky Na území ORP Nový Bor je vyhlášeno 28 vyznámných krajinných prvk ů.

Ochrana rostlin a živo čich ů Na území ORP Nový Bor není vyhlášená žádná lokalita s výskytem zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin a živo čich ů s národním významem.

Přechodn ě chrán ěné plochy Na území ORP Nový Bor není žádná p řechodn ě chrán ěná plocha.

67 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Památné stromy Po čet památných Jméno Číslo v GIS Obec strom ů (skupin) LK Krompach 3 Tis v Krompachu 1 11 Tis v Krompachu 2 67 Tis v Krompachu 3 12 Ma řenice 1 Borovnice lesní v Ma řenicích 162 Cvikov 7 Lípa v Trávníku 179 Lípa v Drnovci 175 Lípa a dub ve Cvikov ě 171 Tilia 178 Lípa na Dolním p ředm ěstí 173 Duby ve Svitav ě 177 Duby ve Svitav ě 176 Nový Bor 6 Skupina strom ů na alpinu 59 Skupina strom ů na alpinu 60 Skupina strom ů na alpinu 61 Skupina strom ů na alpinu 62 Skupina strom ů na alpinu 63 Lípa v Horových sadech 181 Kamenický Šenov 2 Lípa u kapli čky 15 Lípa v Práchni 95 Slune čná 1 Lípa ve Slune čné 66 Sloup v Čechách 1 Lípa ve Sloupu 57

68 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Národní p řírodní rezervace

Jezev čí vrch Vým ěra 80,00 ha Vyhlášeno 1967 Nadmo řská výška 420–665 m Území obce Ma řenice, Jablonné v Podješt ědí Charakteristika Výrazná trachytová kupa na k ře z kvádrových pískovc ů poblíž Jablonného v Podješt ědí. Vrcholová část je pokryta trachytovými sut ěmi, na kterých roste nejzajímav ější lesní spole čenstvo rezervace – bukojavorová jasenina. Stromové patro je tvo řeno jasanem ztepilým ( Fraxinus excelsior ), bukem lesním ( Fagus sylvatica ), javorem klenem ( Acer pseudoplatanus ), javorem mlé čem ( Acer platanoides), řídce se vyskytuje i jilm horský ( Ulmus glabra ). V bylinném patru převládají souvislé porosty m ěsí čnice vytrvalé ( Lunaria rediviva ), místy se vyskytují i další druhy – bažanka vytrvalá ( Mercurialis perennis ), ky čelnice devítilistá ( Dentaria eneaphyllos ), árón plamatý ( Arum maculatum ) a jiné. Su ťové lesy postupn ě přecházejí do kv ětnatých bu čin s výskytem lýkovce jedovatého ( Daphne mezereum ). Zde v bylinném pat ře p řevládají svízel vonný ( Galium odoratum ), je čmenka lesní ( Hordelymus europaeus ), ky čelnice devítilistá ( Dentaria eneaphyllos ), dymnivka dutá ( Corydalis cava ) a další. Ze 63 zjišt ěných druh ů obratlovc ů pat ří mezi významné čolek horský ( Triturus alpestris ), holub doup ňák (Columba oenas ), krahujec obecný ( Accipiter nisus ), jest řáb lesní ( Accipiter gentilis ) a výr velký ( Bubo bubo ). V rezervaci se vyskytují horské a podhorské druhy brouk ů (nap ř. st řevlíci Carabus linnei, Trechus pulchellus ). Chrán ěným územím prochází zna čená turistická cesta. Spravuje Správa CHKO Lužické hory

Přírodní rezervace

Klí č Vým ěra 9,00 ha Vyhlášeno 1967 Nadmo řská výška 530–760 m Území obce Svor Charakteristika Výrazný zn ělcový kužel, krajinná dominanta severních Čech. Na jihozápadní stran ě je kužel ukon čen st ěnou vysokou 45–60 m, pata kužele je pokryta rozsáhlými sut ěmi. Na jihozápadních skalnatých svazích pod vrcholem roste tolitová doubrava, jedna z nejvýše položených doubrav v České republice. Tvo ří ji rozvoln ěné porosty dubu zimního ( Quercus petraea ) s vtroušenou lípou malolistou ( Tilia cordata ), javorem klenem (Acer pseudoplatanus ), je řábem pta čím ( Sorbus aucuparia ) a lískou obecnou ( Coryllus avellana ). V bylinném pat ře p řevažuje tolita léka řská (Cynanchum vincetoxicum ) a t řtina rákosovitá ( Calamagrostis arundinacea ), v prostorech mezi porosty se vyskytují nap říklad náprstník velkokv ětý ( Digitalis grandiflora ), lilie zlatohlavá ( Llilium martagon ), pryšec chvojka ( Tithymalus cyparissias ). Na skalních st ěnách a okrajích sutí se vyskytuje kriticky ohrožená hv ězdnice alpská ( Aster alpinus ). Na vrcholu Klí če hnízdí krkavec velký ( Corvus corax ), v minulosti zde hnízdil i sokol st ěhovavý ( Falco peregrinus ). Celkem byl na Klí či zjišt ěn výskyt 50 druh ů obratlovc ů. V su ťových polích se vyskytují n ěkteré horské druhy brouk ů, nap říklad st řevlíci Carabus linnei či Pterostichus negligens. Spravuje Správa CHKO Lužické hory

69 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Národní p řírodní památka

Panská skála Vým ěra 1,26 ha Vyhlášeno 1953 Nadmo řská výška 560–597 m. n .m. Území obce Kamenický Šenov Charakteristika Panská skála byla vyhlášena národní p řírodní památkou pro ochranu unikátního čedi čového suku s typickou sloupcovou odlu čností. Tzv. kamenné varhany byly obnaženy t ěžbou sloupcového čedi če v 19. a 20. století. Poz ůstatkem t ěžby je i jezírko na úpatí p řírodní památky. Chrán ěné území se nachází p ři hranici Libereckého a Ústeckého kraje poblíž hlavní silnice z Nového Boru do Kamenického Šenova. Vzhledem ke snadné dostupnosti je to jedno z nejpopulárn ějších a nej čast ěji navšt ěvovaných chrán ěných území. Poznámka U t řetihorních vyv řelin ( čedi čů , zn ělc ů a dalších) se objevuje tzv. sloupcová odlu čnost. Sloupce vznikají p ři chladnutí a tuhnutí horkého magmatu a v ětšinou mají tvar p ěti až šestiúhelníku, pouze z řídka mají v ětší či menší množství st ěn. V Libereckém kraji není Panská skála ojedin ělým p říkladem sloupcové odlu čnosti, najdeme ji i v dalších chrán ěných územích (nap ř. Pustý zámek, Čertova ze ď, Kodešova skála, St říbrník a další). Spravuje Správa CHKO České st ředoho ří

Přírodní památka

Pustý zámek Vým ěra 1,08 ha Vyhlášeno 1956 Nadmo řská výška 358–405 m Území obce Prysk Charakteristika Zn ělcový neovulkanický suk v údolí říčky Kamenice, obnažený částe čně erozí a částe čně lámáním kamene p ři stavb ě silnice a železni ční trat ě. Jedine čným úkazem jsou vodorovn ě položené zn ělcové sloupce dosahující délky až 25 m a pr ůměru až 1,85 m. Na severním svahu se nachází lesní porost tvo řený javorem klenem ( Acer pseudoplatanus ), lípou malolistou ( Tilia cordata ), jilmem horským ( Ulmus glabra ) a bukem lesním ( Fagus sylvatica ). V podrostu se vyskytuje t řtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea ). Skalní st ěny jsou osídleny jest řábníkem hladkým (Hiearacium laevigatum ), v řesem obecným ( Calluna vulgaris ), kost řavou sivou (Festuca pallens ) a metli čkou k řivolakou ( Avenella flesuosa ). Poznámka Chrán ěná krajinná oblast Lužické hory byla vyhlášena v roce 1976 na území o rozloze 270 km2 k zajišt ění ochrany harmonické krajiny v pískovcovém území tzv. České k řídové tabule. Pro krajinu jsou charakteristické četné pr ůniky t řetihorních vyv řelých hornin, hlavn ě zn ělce a čedi če, skrze k řídové pískovce. Vznikla tak v ětšina krajinných dominant v četn ě nejvyššího vrcholu Luže (793 m n. m.). Podél hrany Lužického p řesmyku došlo k vytvo ření drobných skalních m ěst a výrazných pískovcových h řbet ů (nap ř. Kozí h řbety, Horní skály nebo Popova skála). K přírodov ědecky nejhodnotn ějším částem Lužických hor pat ří zbytky p řirozených lesních porost ů ve vrcholových partiích hor a podmá čené louky s výskytem vstava čovitých druh ů rostlin. Nedílnou sou částí krajiny Lužických hor je lužická lidová architektura. Podobný charakter jako Lužické hory mají i Žitavské hory nacházející se na území N ěmecka. Ob ě oblasti prošly podobným p řírodním i kulturním vývojem a odlišuje je pouze název a státní hranice. Spravuje Správa CHKO Lužické hory

70 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Farská louka Vým ěra 0,22 ha Vyhlášeno 1968 Nadmo řská výška 373–378 m Území obce Slune čná Charakteristika Louka u kostela v centru obce Slune čná, ve východní části CHKO České st ředoho ří, na které se vyskytuje zdomácn ělý šafrán b ělokv ětý (Crocus albiflorus ) vykvétající každoro čně po roztátí sn ěhu. Krom ě šafránu se na lokalit ě vyskytují i další chrán ěné jarní druhy – bledule jarní ( Leucojum vernum ) a prvosenka vyšší ( Primula elatior ). Výskyt t ěchto druh ů je závislý na pravidelném obhospoda řování louky (kosení, pastva).

Spravuje Správa CHKO České st ředoho ří

Rašeliništ ě Ma řeni čky Vým ěra 5,83 ha Vyhlášeno 2003 Nadmo řská výška 360–370 m Území obce Ma řenice Charakteristika Hlavním p ředm ětem ochrany je zachovalé rašeliništ ě, ojedin ělé v této oblasti a výskyt řady chrán ěných druh ů rostlin. Jedná se o pramennou úžlabinu p ři západním úpatí Jezev čího vrchu. Horninové podloží tvo ří st ředn ě zrnité k řemenné pískovce březenského souvrství. Ty jsou p řekryty kvartérními uloženinami organického původu (rašelinou). Jedná se o rozsáhlé ložisko p řibližn ě 500 m dlouhé a 100–150 m široké. Rašeliništ ě je z velké části porostlé rašelinnou b řezinou s b řízou pý řitou (Betula pubescens) a b řízou b ělokorou ( Betula pendula ). Na lou čce uvnit ř b řeziny jsou hojné klikva bahenní ( Oxycoccus palustris ) a rosnatka okrouhlolistá ( Drosera rotundifolia ). Vzácn ě se vyskytuje i suchopýr pochvatý ( Eriophorum vaginatum ). V souvislých porostech p řevažuje bezkolenec modrý ( Molinia coerulea ), n ěkolik druh ů ost řic ( Carex spp.) a orobinec širokolistý ( Typha latifolia ). Navazující plochy pokrývá několik typ ů spole čenstev vlhkých luk a mok řadních lad. Ze vzácn ějších druh ů byly zaznamenány prstnatec májový ( Dactylorhiza majalis ) a mochna bahenní ( Potentilla palustris ). Ve východní části rašeliništ ě je vyvinuta rozsáhlá druhov ě chudší rákosina. Z bioindika čně významných druh ů živo čich ů byly nalezeny rašelinné druhy pavouk ů (slí ďáci) a vážek nap ř. vážka jasnoskvrnná ( Leucorrhinia pectoralis) – druh rašeliniš ť nižších poloh a šídlatka zelená ( Lestes virens ). Rákosiny nabízejí vhodná hnízdišt ě pro ptáky. Uvnit ř rákosiny byla obnovena vodní plocha ke zvýšení pestrosti přírodního prost ředí. Pravideln ě se provádí sledování jejího zar ůstání rostlinnými spole čenstvy a osidlování živo čichy. Spravuje Správa CHKO Lužické hory

71 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Dutý kámen Vým ěra 6,63 ha Vyhlášeno 1963 Nadmo řská výška 350–379 m Území obce Cvikov, Kunratice u Cvikova Charakteristika Pískovcový h řbet s pozoruhodnými skalními útvary. Geologicky výjime čná je ukázka přem ěny svrchn ěkřídového pískovce na styku s t řetihorní vyv řelinou – polzenitem, která pronikla k povrchu puklinou v hornin ě. Na kontaktních plochách, ovlivn ěných žárem a horkými roztoky, se vyvinula sloupcovitá a deskovitá odlu čnost pískovce, kterou si lze nejlépe prohlédnout na jedné z centrálních vrcholových skal. Erozí vznikly zajímavé geomorfo- logické útvary – h řibovitá skalní v ěž, skalní okno a voštiny. Skály v jižní části památky byly na po čátku 20. století upraveny v novorenesan čním duchu – jsou ozdobeny reliéfy, byly v nich vytesány schody a další útvary, sloužící kdysi odpo činku a pou čení turist ů. Chudé p ůdy skalního výchozu por ůstá smíšený les s převahou borovice lesní. Zajímavostí je vysazený kaštanovník jedlý ( Castanea sativa ), který zde zmlazuje. Na skalách byl pozorován krkavec velký ( Corvus corax ) nebo ťuhýk obecný ( Lanius collurio ). Spravuje Krajský ú řad Libereckého kraje

Brazilka Vým ěra 8,89 ha Vyhlášeno 2002 Nadmo řská výška 540 m Území obce Ma řenice Charakteristika Jedna z nejmladších p řírodních památek v Lužických horách byla vyhlášena v roce 2002. P ředm ětem ochrany jsou subatlantsky lad ěné v řesovišt ě, unikátní v rámci st řední Evropy, a mok řad, který byl v devadesátých letech komplexn ě revitalizován v rámci p řeshrani ční spolupráce Správy CHKO Lužické hory Zemského ú řadu Löbau- Zittau. P ůvodn ě se jednalo o louku odvodn ěnou nevhodnými meliora čními zásahy. Z rostlinných druh ů vyskytujících se na Brazilce stojí za zmínku všivec lesní (Pedicularis sylvatica ), rosnatka okrouhlolistá ( Drosera rotundifolia ) a rdest alpský (Potamogeton alpinus ). Po obvodu lokality vede nau čná stezka Obnova mok řad ů na Brazilce, která seznamuje návšt ěvníky s provedeným revitaliza čním projektem a s p řírodními zajímavostmi lokality. Základní podmínkou zachování p řírodní památky v nyn ějším stavu je pravidelné kosení, zabra ňující zar ůstání mok řadu olší, b řízou a vrbou. Spravuje Správa CHKO Lužické hory

72 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Nad ěje Vým ěra 0,30 ha Vyhlášeno 1966 Nadmo řská výška 580–625 m Území obce Cvikov Charakteristika Puklinová pseudokrasová jeskyn ě se nachází v su ťovém poli na severním svahu Suchého vrchu, nedaleko od vodní nádrže Nad ěje. Jeskyni tvo ří asi 30 m dlouhá puklina, ve které se v zimním období hromadí chladný vzduch. Jeho zásluhou se v jeskyni tém ěř po celý rok udržuje podlahový led a ledové povlaky na skalách. V jarním období se vytvá řejí na st ěnách ledové krápní čky. Jeskyn ě je zimovišt ěm několika druh ů netopýr ů a v su ťovém poli nad vchodem do jeskyn ě se vyskytují zajímavá spole čenstva mech ů a lišejník ů. Žije zde k řižák temnostní ( Meta menardi ). Jeskyn ě byla turisticky využívána, časté návšt ěvy však vedly k poškozování ledové výzdoby a zm ěně klimatu v jeskyni. Z toho d ůvodu je nyní její vchod opat řen m říží. Spravuje Správa CHKO Lužické hory

Přírodní parky Na území ORP Nový Bor není přírodní park. Ochranna krajinného rázu

Na území Libereckého kraje je dle Koncepce ochranny p řírody a krajiny Libereckého kraje vymezeno 19 oblastí krajinného rázu z toho 6 krajinných oblastí je nebo zasahuje na území ORP Nový Bor.

Oblasti krajinného rázu: 1 – Verne řické st ředoho ří, 2 – Lužické hory, 3 – Podješt ědí, 4 – Okolí České Lípy, sever, 5 – Okolí České Lípy, jih, 6 – Severní Koko řínsko, 7 – Ralsko, 8 – Českodubsko, 9 – Ješt ědský h řbet, 10 – Žitavská pánev, 11 – Frýdlantsko, 12 – Jizerské hory, 13 – P ředh ůř í Jizerských hor, 14 – Krkonoše, 15 – P ředh ůř í Krkonoš, 16 – Železnobrodsko-Semilsko, 17 – Jilemnicko, 18 – Český ráj, 19 – St řední Pojize ří.

73 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Stru čná charakteristika oblasti krajinného rázu na území ORP Nový Bor

1- Verne řické st ředoho ří

Oblast zahrnuje zasahující část Českého st ředoho ří (sou část stejnojmenné CHKO). Reliéf území je zna čně pestrý, podmín ěný t řetihorní vulkanickou činností, s převahou bazaltických hornin a pyroklastik. Na rozdíl od sousední Ralské pahorkatiny se již uplat ňují členit ější vrchy p říkrovové stavby, které vystupují nad úpatní polohy budované t ěžšími svrchnok řídovými sedimenty i kvartérními p řekryvy. P říznivé trofické podmínky a relativní bázicita v ětšiny p ůdotvorných substrát ů podmi ňují i vyšší přirozenou biodiverzitu. V potenciální p řirozené vegetaci jsou proto dominantn ě zastoupeny p řechodné typy dubohabrových háj ů, kv ětnaté bu činy a su ťové lesy.

Nejvyšším bodem krajinného celku je Vl čí hora (641 m), výraznými dominantami jsou dále Kozelský h řeben, Rade čský a Dvorský kopec. Nejníže položeným místem je niva Plou čnice (cca 240 m), výšková amplituda tedy činí 400 m.

Zhruba polovinu území zaujímají lesní porosty, které jsou částe čně p řirozené povahy, s vyšším uplatn ěním listnatých d řevin. Lesy jsou soust řed ěny p ředevším do svažitých poloh. V nižších partiích se rozkládá zem ědělská p ůda, která je p řevážn ě zorn ěna. Část této orné p ůdy je ale v sou časnosti jen nepravideln ě využívána (p říležitostn ě pasené úhory).

2 - Lužické hory

Do oblasti jsou zahrnuty vyšší, ± souvisle zalesn ěné partie zasahující části Lužických hor (celá oblast leží ve stejnojmenné CHKO). Reliéf je členitý, na podloží kvádrových pískovc ů prostoupených četnými neovulkanickými t ělesy p řevážn ě trachytového a fonolitického typu. Na západ ě již p řevažují bazaltoidy a souhrn přírodních podmínek zde nazna čuje p říbuznost s Verne řickým st ředoho řím. Četné vrchy mají charakter ± nesoum ěrných kup, unikátem je kuželovitý Klí č s rozsáhlými otev řenými sut ěmi. Nejvyšším bodem oblasti je Luž (793 m), nejnižší část reliéfu se nachází v cca 350 m; rozp ětí nadmo řských výšek činí tém ěř 450 m. Vodní sí ť tvo ří menší vodote če, které zde pramení – nejvýznamn ější je Svitavka, Bobrava a Hamerský potok.

Na vegeta ční mozaice se podílejí hlavn ě lesy. Na pískovcových podkladech převládá borovice se smrkem, často je ale p řítomen buk, na neovulkanických horninách zpravidla dominuje buk. Lesní porosty vykazují vyšší ekologickou stabilitu, biodiverzita je ale naopak v ětšinou snížená, p ředevším v d ůsledku mineráln ě chudého podloží (výjimkou jsou lesy na čedi čových podkladech). Mimo les se uplat ňuje extenzivn ě využívaná, často i ladem ležící zem ědělská p ůda – floristicky chudší louky a úhory, obdělávaná orná p ůda zcela chybí.

Sídla jsou nepo četná a mají charakter rekrea čních osad, s vysokým podílem původní architektury roubených a poloroubených chalup, místy i s hrázd ěním patra. Díky narušené kontinuit ě trvalého osídlení v povále čných letech se zachovaly v málo pozm ěněném stavu. Jiné významné památkové objekty zde nenalezneme. Cenný barokní kostel v Ma řenicích již leží mimo hranice oblasti.

74 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Souhrnné hodnocení: P řírodní i estetické hodnoty jsou zvýšené až vysoké, rámcov ě jde o krajinný typ B+ a C.

3 - Podješt ědí

Rozsáhlá oblast, která se do zna čné míry kryje s geomorfologickým podcelkem Zákupská pahorkatina (severní část Ralského bioregionu), z n ěhož však byla vy člen ěna větší část okrsku Českolipská kotlina. Území vykazuje zna čnou variabilitu p řírodních podmínek i kulturní charakteristiky. Reliéf je pahorkatinný až vrchovinný, na podloží svrchnok řídových sediment ů, s častými kvartérními p řekryvy sprašových hlín, glacifluviálních sediment ů i svahovin. Charakteristické jsou neovulkanicky podmín ěné vrchy, které se s vyšší frekvencí uplat ňují ve východní části oblasti. Tyto vrchy vystupují bu ď jednotliv ě a vytvá řejí pak výrazné krajinné dominanty (p ředevším Tlustec a Ortel) anebo ve skupinách (Slaví ček, Tisový vrch, Šišák), kde pak komunikují s reliéfem pískovcové pahorkatiny. Východní okraj oblasti se již zvedá k lužické poruše p ři úpatí Ješt ědského h řbetu, ovšem p ři malé členitosti reliéfu. Zna čně monotónní je reliéf v povodí Panenského potoka. Nadmo řské výšky se pohybují od cca 300 m do 591 m (Tlustec), tj. v rozp ětí necelých 300 m.

Lesy zaujímají necelou polovinu oblasti a jejich rozložení je nerovnom ěrné, ve vazb ě na reliéfové a p ůdní podmínky. V ětšina les ů je na pískovcových terénech, pop ř. na neovulkanických elevacích. Vodní toky jsou zastoupeny i několika významn ějšími vodote čmi st řední velikosti – Ješt ědským a Panenským potokem a Svitavkou. Zasahuje sem i horní tok Plou čnice. Na nivy vodote čí jsou vázány cenné mok řadní biotopy, většinou p ůvodní nivní louky. V oblasti se nachází i n ěkolik drobn ějších, krajiná řsky hodnotných rybník ů. Zem ědělská p ůda je p řevážn ě zorn ěná, zejména ve st řední části území. Velká část orné p ůdy leží do časn ě ladem. Výrazným fenoménem jsou ovocné sady u Svojkova a Zákup, dnes však v ětšinou opušt ěné a pustnoucí. Sídla jsou venkovského rázu, m ěstský charakter má jen Jablonné v Podješt ědí a Ose čná. V území chybí až na výjimky v ětší pr ůmysl, rušiv ě se v krajin ě uplat ňují jen n ěkteré zem ědělské areály (Brništ ě). P ři jižní hranici zasahují areály uranových dol ů – je zde odkališt ě (t č. v likvidaci) a pr ůmyslový areál pod Lipkou. Výrazn ě negativním jevem jsou kamenolomy na čedi čových vrších – vedle rozt ěženého Tlustce je t ěžbou zna čně poškozen Kamenický vrch u Zákup, v menší mí ře Lipka poblíž Novin pod Ralskem. Poblíž Dubnice jsou t ěženy glacifluviální št ěrkopísky, menší pískovna byla nedávno otev řena u Rynoltic.

4 - Okolí České Lípy - sever

Geomorfologicky zahrnuje oblast p řevážnou část Českolipské kotliny s málo členitým reliéfem v nadmo řské výšce kolem 300 m, v prostoru mezi Mimoní, Českou Lípou a Novým Borem. Výjimkou jsou t ři neovulkanické suky – Chotovický a Skalický vrch (498 a 484 m) u N. Boru a Špi čák (459 m) u České Lípy. Geologický podklad tvo ří pestrá série svrchnok řídových sediment ů, zejména vápnitých jílovc ů a slínovc ů, s častými kvartérními p řekryvy. Výrazným fenoménem je holocénní niva Plou čnice, z části s p řírodním meandrujícím tokem a s rozsáhlými mok řadními lady vysoké biologické hodnoty; pod Č. Lípou je Plou čnice již více mén ě regulována. Do oblasti zasahují i další významn ější toky částe čně p řirozeného charakteru: Šporka, Dobranovský potok,

75 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Svitávka a Panenský potok. Nachází se zde i řada menších rybník ů a pískovny p ři západním okraji Č. Lípy.

Většina území je zem ědělsky zkulturn ěna, pop ř. urbanizována, podíl les ů je malý, odhadem kolem 15 %. Lesy na neovulkanických vrších jsou ± p řirozené povahy, přechodného typu mezi dubohabrovými hájí, su ťovými lesy a kv ětnatými bu činami. Místy jsou vyvinuty poto ční a mok řadní olšiny; další lesy jsou spíše kulturního charakteru, zpravidla s p řevahou smrku a borovice. Nelesní vegetaci reprezentují v různé mí ře obhospoda řované louky a pastviny, z části v zanedbaném stavu, ale vzhledem k vyššímu pH a teplému mezoklimatu zde zastihneme pom ěrn ě bohatou a zajímavou biotu. Orné p ůdy pokrývají zna čnou část oblasti, mnohdy však leží ladem, případn ě jsou p řevád ěny na travní porosty.

Sídelní strukturu tvo ří čty ři r ůzn ě velká m ěsta – Česká Lípa, Nový Bor, Mimo ň a Zákupy, jejž jsou dopln ěna n ěkolika venkovskými sídly. Zejména v České Líp ě je významný podíl pr ůmyslových ploch a je zde i silni ční a železni ční uzel. Zna čnou část obytné zástavby tu tvo ří panelová sídlišt ě, která jsou soust řed ěna v pohledov ě exponované severní části m ěsta pod Špi čákem. V dalších m ěstech je podíl panelové zástavby zna čně nižší. Esteticky nep řízniv ě p ůsobí v ětší zem ědělské areály v Dobranov ě a Bohaticích.

Česká Lípa je m ěstem s dlouhou historií a s řadou dochovaných památkových objekt ů, jež jsou dnes ale ± pohlceny novodobou zástavbou, často pochybných estetických kvalit. Historický ráz si uchovaly Zákupy se zámeckým areálem a řadou lidových staveb, kvalitní architektura p řevážn ě z 19. a po čátku 20. století se nachází především v Novém Boru. Drobná architektura venkovské krajiny (kapli čky, k říže, boží muka) vzala často za své s rušením cest a zcelováním zem ědělských pozemk ů, čímž byla prakticky zni čena jedine čná historická infrastruktura. Neblahou úlohu v tomto devasta čním procesu sehrál rozvoj uranového pr ůmyslu v 70. a 80. letech minulého století, který z dosud pon ěkud provin ční a ospalé České Lípy u činil prudce se rozvíjející industriální m ěsto socialistického typu.

Geoekologická typizace krajiny

KRAJINNÝ TYP A - krajina pln ě antropogenizovaná, zcela p řem ěněná lidskou činností - podtyp A- (krajina snížených až devastovaných krajiná řských hodnot) modelov ě tvo řený plochami urbanizovaných území (zastav ěná území), dobývacími prostory t ěžby surovin, skládkami - podtyp A (krajina základních krajiná řských hodnot) modelov ě tvo řený ucelenými plochami zejména zem ědělských pozemk ů modelov ě I. až III. t řídy ochrany ZPF - podtyp A+ (krajina zvýšených krajiná řských hodnot) modelov ě tvo řený zejména plochami v památkové pé či (m ěstské a venkovské památkové zóny, krajinné památkové zóny, kulturní rezervace a památky)

KRAJINNÝ TYP B - krajina intermediální (harmonická) - podtyp B- (krajina snížených krajiná řských hodnot) tvo řený obecn ě ucelenými plochami zem ědělských pozemk ů IV. t řídy a V. t řídy ochrany ZPF (krom ě pozemk ů tvo řících VKP ze zákona) 76 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

- podtyp B (krajina základních krajiná řských hodnot) tvo řený ucelenými plochami mozaiky les ů hospodá řských menších vým ěr s pozemky TTP a drobné orné p ůdy, v četn ě les ů zvláštního ur čení (subkategorie les ů láze ňských, p řím ěstských a rekrea čních, les ů sloužících lesnickému výzkumu a výuce, les ů v uznaných oborách a bažantnicích, a les ů v nichž jiný d ůležitý ve řejný zájem vyžaduje odlišný zp ůsob hospoda ření) - podtyp B+ (krajina zvýšených krajiná řských hodnot) modelov ě tvo řený plochami P řírodních park ů a Geoparku

KRAJINNÝ TYP C - relativn ě p řírodní - podtyp C- (krajina snížených krajiná řských hodnot) modelov ě tvo řený menšími komplexy les ů hospodá řských v okolní antropogenní krajin ě, plochami rekultivovaných území po t ěžb ě nerostných surovin, um ělými vodními plochami a toky - podtyp C (krajina základních krajiná řských hodnot) modelov ě tvo řený řirozenými vodními plochami a toky, zem ědělskými plochami tvo řícími VKP ze zákona (zejména údolní nivy okolí vodních ploch a p řirozen ě zamok řené plochy), plochami velkých komplex ů les ů hospodá řských, plochami biocenter místního významu v systému místního biogeografického významu, Pta čími oblastmi - podtyp C+ (krajina zvýšených krajiná řských hodnot) modelov ě tvo řený plochami veškerých ZCHÚ, lesy ochrannými, plochami biocenter NR a R biogeografického významu, plochami Evropsky významných lokalit

Sou částí krajiny všech vymezených krajinných typ ů jsou i další krajinotvorné dominanty a lokality - významné krajinné obzory, významné p řírodní dominanty, významné výhledy do krajiny, významná výhledová místa s rozhlednou.

Základní prostorové krajinné uspo řádání

Historickým vývojem, legislativní ochranou a přírodními podmínkami lze území ORP sou časné dob ě rozd ělit dle p řevládajícího i potencionáln ě funk čního využívání do čty ř zón:

Přírodní zóna - tvo řená krajinnými podtypy C+, C: I., II. a III. zóna V-ZCHÚ (NP a CHKO), lesy ve IV. zón ě V-ZCHÚ, m-ZCHÚ (NPR, NPP, PR, PP), p řírodní parky, biocentra všech biogeografických význam ů, plochy registrovaných VKP (v místním významu i VKP „ze zákona“ reprezentované zejména údolními nivami), EVL, veškeré lesy ochranné a vybrané subkategorie les ů zvláštního ur čení (dle odst./písm. 1/c lesy na území národních park ů a národních p řírodních rezervací, 2/a lesy v prvních zónách CHKO a lesy v p řírodních rezervacích a přírodních památkách, 2/e lesy se zvýšenou funkcí p ůdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, 2/f lesy pot řebné pro zachování biologické r ůznorodosti), p řirozené vodní plochy a toky, mok řady…

Produk ční zóna - tvo řená krajinným podtypem A: pozemky ZPF I. až III. t řídy ochrany ZPF

77 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Smíšená zóna - tvo řená krajinnými podtypy B, B-, C-: IV. zóna a ochranné pásmo V-ZCHÚ, lesy hospodá řské i vybrané subkategorie les ů zvláštního ur čení (dle odst./písm. 1/a lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdroj ů I. stupn ě, 1/b lesy v ochranných pásmech zdroj ů p řírodních lé čivých a stolních minerálních vod, 2/b lesy láze ňské, 2/c p řím ěstské a další lesy se zvýšenou rekrea ční funkcí, 2/d lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, 2/g v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích, 2/h lesy v nichž jiný důležitý ve řejný zájem vyžaduje odlišný zp ůsob hospoda ření, v č. bezlesí tvo řených ostatními plochami, s výjimkou zastav ěných a pr ůmyslových areál ů, dopravních sítí), obecn ě pozemky ZPF IV. a V. t řídy ochrany ZPF, dobývací prostory, um ělé vodní plochy a toky Urbanizovaná zóna - tvo řená krajinnými podtypy A-, A+: urbanizovaná území - zastav ěné a zastavitelné území obcí a liniové stavby dopravní a technické infrastruktury

ZVLAŠT Ě CHRAN ĚNNÁ ÚZEMÍ

Chrán ěná krajinná oblast Lužické hory V minulosti území neprostupných pohrani čních hvozd ů, dnes již kulturní krajina v pr ůběhu staletí formovaná člov ěkem. Čedi čové a zn ělcové kupy se st řídají s bizarními tvary pískovcových skal, souvislé lesy p řecházejí v pestré podhorské louky s bohatstvím remízk ů, mezí a soliterních strom ů, na mnoha místech se zachovala lužická architektura. V lesích dnes p řevládá smrk, v t ěžko p řístupných a odlehlých partiích se zachovaly zbytky p ůvodních lesních porost ů (buk, jedle, javor, jilm). V Čechách v této nadmo řské výšce jedine čná doubrava se nalézá na vrcholu Klí če (748 m). Staleté tisy rostou v obci Krompach. Zem ědělská krajina je tvo řena p ředevším loukami a pastvinami protkanými sítí hájk ů, remízk ů a b řehových porost ů podél potok ů, kde se ve zbytcích zachovaly mnohé vzácné druhy rostlin a živo čich ů. Zajímavé je geologické složení. Svrchnok řídové sedimenty (kvádrové, kaolinické a jílovité pískovce, mén ě často slínovce a jílovce), byly na mnoha místech proraženy třetohorními neovulkanity (fonolit, trachit, čedi č). Podél lužického zlomu byly na povrch ojedin ěle vyvle čeny bazální slepence cenomanu a jurské vápence. Malou část severního okraje za lužickým zlomem tvo ří rumburská žula a výjime čně krystalinikum. Lužické hory jsou rozvodím Severního a Baltského mo ře, p ředstavují i výrazný pov ětrnostní p řed ěl. Často jsou zna čné rozdíly v po časí na severních svazích, obrácených do Šluknovské pahorkatiny a Žitavské kotliny a na jižních svazích, českolipské části Lužických hor Chrán ěná krajinná oblast České st ředoho ří Chrán ěná krajinná oblast České st ředoho ří se rozprostírá na severu Čech, po obou b řezích dolního toku české části Labe. Zaujímá tém ěř celou geomorfologickou jednotku stejnojmenného poho ří. Pro České st ředoho ří typické kuželovité tvary kopc ů jsou výsledkem t řetihorní vulkanické činnosti, která vytla čila vyv řeliny v ětšinou čedi čového typu a zn ělce do tvaru kup a p říkrov ů. Specifické p řírodní podmínky (pr ůměrné ro ční teploty 9-5°C, pr ůměrné ro ční úhrny srážek 470-800 mm, p řevážn ě zásaditá reakce p ůdy) jsou d ůvodem, pro č je České st ředoho ří jedna z nejbohatších oblastí na množství druh ů rostlin a živo čich ů v České republice. Charakteristická jsou 78 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ teplomilná stepní spole čenstva a spole čenstva sutí a na n ě vázaný výskyt n ěkolika desítek druh ů, které jsou v rámci státu prohlášeny za kriticky nebo siln ě ohrožené. Díky vhodným p řírodním podmínkám bylo České st ředoho ří velmi brzy osídleno a kultivováno člov ěkem. B ěhem staletí se tu vyvinula svérázná, harmonicky utvá řená krajina, typického reliéfu, krajina ovocných sad ů, protkaná množstvím drobných sídel s lidovou zástavbou a vznosnými historickými památkami

C.5.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA OCHRANY P ŘÍRODY A KRAJINY

OBECNÁ OCHRANA P ŘÍRODY

- územní systém ekologické stability (ÚSES) – nadregionální a regionální biocentra - významné krajinné prvky (VKP) - VKP „ze zákona“

KRAJINA

- významné krajinné horizonty - významné p řírodní dominanty - unikátní krajinné typy (krajiny izolovaných kužel ů, krajiny skalních m ěst) - významné krajinné typy (krajiny vysoko položených plošin, krasové krajiny, krajiny výrazných svah ů a skalnatých h řbet ů, krajiny kužel ů a kup)

ZVLÁŠT Ě CHRÁN ĚNÁ ÚZEMÍ (ZCHÚ)

- chrán ěné krajinné oblasti - maloplošná zvlášt ě chrán ěná území

LOKALITY A ÚZEMÍ S MEZINÁRODNÍM STATUTEM OCHRANY

- NATURA 2000 - evropsky významné lokality

C.5.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA OCHRANY P ŘÍRODY A KRAJINY

OBECNÁ OCHRANA P ŘÍRODY A KRAJINY

- území P řírodních park ů, dle zákona č. 114/92 Sb. o ochran ě p řírody a krajiny, § 12)

ZVLÁŠTNÍ OCHRANA P ŘÍRODY A KRAJINY

Území ZCHÚ (velkoplošných i maloplošných), dle zákona č. 114/92 Sb. o ochran ě p řírody a krajiny, v č. jejich ochranných pásem: - chrán ěné krajinné oblasti I., II., III., IV. zóna odstup ňované ochrany - maloplošná zvlášt ě chrán ěná území

Území a lokality s mezinárodním statutem ochrany (dle novelizací zákona č. 114/92 Sb. o ochran ě přírody a krajiny): EVL, Pta čí oblasti a další lokality

79 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

- NATURA 2000 - evropsky významné lokality

C.5.5 SOUHRN ZÁM ĚRŮ

Územní systém ekologické stability

Do návrhu územních plán ů aktualizovat ÚSES místního (lokálního) významu, který je tvo řen biocentrem a trasami biokoridor ů.

80 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

I/D. REKAPITULACE HODNOT ÚZEMÍ, LIMIT Ů VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZÁM ĚRŮ NA PROVEDENÍ ZM ĚN V ÚZEMÍ

D.1 HODNOTY ÚZEMÍ

V této kapitole je provedena rekapitulace hodnot území nadmístního významu, které byly expertn ě vymezeny v rámci díl čích tématických okruh ů a které jsou zde dále rozd ěleny do t řech souhrnných kategorií na hodnoty území p řírodní, kulturní a civiliza ční. V m ěř ítku ÚAP ORP Nový Bor (1:25 000) jsou zobrazitelné hodnoty území zachyceny na výkrese č.1 Výkres hodnot území . Urbanistické a architektonické hodnoty území p ředstavuje dochovaná sídelní struktura ve specifické krajinné scenérii s řadou významných a unikátních staveb a technických d ěl v zastoupení všech historických sloh ů, které v souladu s krajinným rázem a dotvá řejí jedine čný charakter - génia loci území. Řada historicky cenných objekt ů byla dle zákona o státní památkové pé či prohlášena za kulturní památku a zapsána do Úst ředního seznamu kulturních památek, nejvýznamn ější byly vyhlášeny za národní kulturní památky. Význam urbanistických a architektonických hodnot území je t řeba vnímat v širokém spektru posuzovaných jev ů v pr ůniku zasahujícím všechny t ři pilí ře udržitelného rozvoje.

PŘÍRODNÍ HODNOTY

Geologie - chrán ěná ložisková území

Hydrologie - chrán ěné oblasti p řírodní akumulace vod - vodní plochy a toky

Půdní fond - zem ědělský p ůdní fond - pozemky I. a II. t řídy ochrany - lesní pozemky (úhrn les ů ochranných, zvláštního ur čení, hospodá řských)

Ochrana p řírody a krajiny - ÚSES - významné krajinné horizonty - významné p řírodní dominanty - chrán ěné krajinné oblasti - maloplošná zvlášt ě chrán ěná území - NATURA 2000 - evropsky významné lokality

KULTURNÍ HODNOTY

Kultura a památková pé če - městské památkové zóny - vesnické památkové zóny - území archeologicky cenných lokalit a naleziš ť

81 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

CIVILIZA ČNÍ HODNOTY

Struktura osídlení - urbanizované území

Hospodá řská základna (pr ůmysl, zem ědělství, lesnictví, cestovní ruch) - významné zóny ekonomických aktivit - významný potenciál vybavenosti pro cestovní ruch

Dopravní infrastruktura - silnice I. a II. t říd - železni ční tra ť republikového významu

Technická infrastruktura - hlavní vodovodní řady - plynovody VTL - vedení 110 kV, 35 kV - transformovny

Obyvatelstvo, bydlení, bytový fond - příznivý vývoj po čtu obyvatel - ubytovací kapacita pro druhé a p řechodné bydlení

Zam ěstnanost, trh práce - velký po čet soukromých podnikatel ů - vysoká míra ekonomické aktivity a zam ěstnanosti

Bezpe čnost - funk ční Integrovaný záchranný systém Libereckého kraje

82 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

D.2 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

V této kapitole je provedena rekapitulace limit ů využití území vyplývajících z právních p ředpis ů nebo vyplývajících z vlastností území. Bližší specifikace jednotlivých limit ů využití území je uvedena v kapitolách díl čích tématických okruh ů. V m ěř ítku ÚAP ORP Nový Bor (1:25 000) zobrazitelné limity využití území jsou zachyceny na výkrese č.2 Výkres limit ů využití území .

PILÍ Ř HOSPODÁ ŘSKÝ

Hospodá řská základna - území Chrán ěných krajinných oblastí - NATURA 2000

Dopravní infrastruktura a její ochrana - silnice I. a II. t řídy - železni ční trat ě republikového a regionálního významu

Technická infrastruktura a její ochrana - hlavní vodovodní řady - hlavní kanaliza ční sb ěra če a ČOV (data nebyla poskytnuta, nezobrazeno v grafické části) - vedení 110 kV a 35 kV - transformovny - plynovody VTL - radioreleové trasy - dálkové kabely telefonní, telekomunika ční, datové - radioreleové trasy a ochranná pásma za řízení HZS

PILÍ Ř SOUDRŽNOSTI SPOLE ČENSTVÍ OBYVATEL

Kultura a památková pé če - městské památkové zóny - vesnické památkové zóny

PILÍ Ř ENVIRONMENTÁLNÍ

Geologie, ochrana nerostných surovin - chrán ěná ložisková území - výhradní ložiska - dobývací prostory - poddolovaná území - sesuvná území

Hydrologie a klimatologie - vodní plochy, vodní toky - chrán ěné oblasti p řírodní akumulace vod - ochranná pásma vodních zdroj ů (II. a III. stupn ě)

83 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

- stanovená záplavová území

Půdní fond - zem ědělský p ůdní fond - pozemky I. a II. t řídy ochrany - lesní pozemky

Ochrana p řírody a krajiny - chrán ěné krajinné oblasti I., II., III., IV. zóna odstup ňované ochrany - maloplošná zvlášt ě chrán ěná území - NATURA 2000 - evropsky významné lokality

Zatížení životního prost ředí - stanovené emisní limity a další podmínky provozování zdroj ů zne čišt ění ovzduší - stanovené emisní stropy pro n ěkteré látky zne čiš ťující ovzduší - stanovené imisní limity zne čišt ění ovzduší - vymezené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší - kriteria zne čišt ění podzemní vody - stanovené limitní hodnoty zne čišt ění povrchových vod - kritéria zne čišt ění p ůdy - hygienické limity hlukové zát ěže a vibrací - limity (nejvýše p řípustné koncentrace škodlivin) pro odpady pro ukládání na r ůzné skupiny skládek - limity mísitelnosti odpad ů ukládaných na skládky - limity obsahu škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu

84 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

D.3 ZÁM ĚRY NA PROVEDENÍ ZM ĚN V ÚZEMÍ

V této kapitole je provedena rekapitulace zám ěrů na provedení zm ěn v území. Zám ěry na provedení zm ěn v území v rozlišení p říslušných tématických okruh ů byly do ÚAP ORP Nový Bor za řazeny na základ ě vyhodnocení získaných a p ředaných podklad ů.

Zám ěry na provedení zm ěn v území, rozlišitelné v m ěř ítku ÚAP ORP Nový Bor 1:25 000, jsou zobrazeny na výkrese č.3 Výkres zám ěrů na provedení zm ěn v území .

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Ozna čení Popis Koridory pro umíst ění elektrického vedení, transformovny E7 Vedení VVN 110kV úsek – úsek Česká Lípa Sever – TR Nový Bor E8B Vedení VVN 110kV – úsek TR Nový Bor – hranice LK (TR Varnsdorf), vazby na Šluknovský výb ěžek, zohlednit požadavek na kabelové vedení, navrhnout jako územní rezervu E18 Transformovna Nový Bor

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Ozna čení Popis Koridory pro umíst ění silnic I. t řídy D03 Silnice I/13, úsek Svor – Nový Bor – Manušice – hranice LK D06 Silnice I/9, obchvat Svor D2/7 Silnice I/9, úsek Svor – Rumburk, homogenizace D4/2 Silnice I/13, Kunratice u Cvikova, homogenizace trasy Koridory pro umíst ění silnic II. t řídy D25 Silnice II/268, úsek Sloup – Pihel, p řeložka do trasy silnice III/26845

PROTIPOVOD ŇOVÁ OPAT ŘENÍ Ozna čení Popis Protipovod ňová opat ření – suché poldry -(V3/2) Protipovod ňová opat ření – suchý poldr – Svitávka -(V3/3) Protipovod ňová opat ření – suchý poldr – Svitávka Koridory pro umíst ění protipovod ňových opat ření P21 Protipovod ňová opat ření na toku Svitávka, Ma řenice P22 Protipovod ňová opat ření na toku Svitávka, Kunratice u Cvikova P23 Protipovod ňová opat ření na toku Svitávka, úsek Cvikov - Zákupy P24 Protipovod ňová opat ření na toku Svorský potok, úsek Svor – Cvikov P25 Protipovod ňová opat ření na toku Šporka, úsek Polevsko – Skalice u České Lípy

TURISTIKA Ozna čení Popis Mezinárodní a nadregionální cyklokoridory -(OZ21_M1) Berlín – Praha (hranice ČR – Kamenický Šenov – Dubá – hranice LK) -(OZ21_M2) Zittau – Praha (hranice ČR – Krompach – Doksy – Bezd ěz – hranice LK)

85 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Ozna čení Popis -(OZ21_NR1) Česká Kamenice- Svor (hranice LK – Prysk – hranice LK) „Nová H řebenovka jih“ (hranice LK – Svor – Jablonné v P. – Kryštofovo Údolí – -(OZ21_NR2) Šimonovice) -(OZ21_NR2.1) Odbo čka do Svoru (Nová Hu ť – Svor)

ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR II. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

II. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

II/A. PILÍ Ř HOSPODÁ ŘSKÝ

A.1 HOSPODÁ ŘSKÁ ZÁKLADNA

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY - rozvoj „zeleného“ podnikání - zpomalení procesu restrikturalizace zem ědělství - využití nevyužívaných a ladem ležících - zam ěř ení ekonomických subjekt ů na sklá řský zem ědělských pozemk ů pro nové i netradi ční pr ůmysl zp ůsoby zem ědělského hospoda ření - využití potenciálu venkovského prostoru pro - odliv zájmu turist ů z důvodu málo kvalitních turistiku služeb - ziskávání prost ředk ů na rozvoj z Evropských

fond ů - využití p řírodního a kulturního potenciálu území

pro rozvoj podnikání v oblasti cestovního ruchu

A.2 VE ŘEJNÁ EKONOMIKA

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY - malá míra nezam ěstnanosti - vysoké provozní výdaje ve řejných rozpo čtů - složitá finan ční situace malých obcí s nízkými

obecními rozpo čty - nedostatek finan čních zdroj ů na rozvojové

projekty

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY - kvalitn ě p řipravené projekty a efektivní využívání - pokles ekonomické aktivity v důsledku nízkých finan čních nástroj ů EU na rozvoj území obcí příjm ů obcí - pokles šance na získání podp ůrných finan čních - vyšší míra vzájemné spolupráce obcí prost ředk ů - vysoká míra závislosti malých obcí na státu a

kraji - nedostatek finan čních zdroj ů na reprodukci a

rozvoj ve řejné infrastruktury

ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR II. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

A.3 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY - relativn ě hustá sí ť silnic - přetíženost úsek ů hlavní silni ční sít ě - významné cyklotrasy a turistické stezky - absence rychlostní komunikace - nevyhovující stavebn ě technický stav silnic II. a

III. třídy - nár ůst individuální automobilové dopravy na úkor

ve řejné dopravy - nadm ěrná hluková zát ěž lokalit s vysokou

intenzitou dopravy

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY - zhoršování dopravní obslužnosti venkovských - podpora rozvoje cykloturistiky oblastí - útlum ve řejné dopravy - zvyšování koncentrace individuální dopravy - nedostatek finan čních zdroj ů na reprodukci a

rozvoj dopravní infrastruktury

A.4 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY - sob ěsta čnost území z hlediska zdroj ů kvalitní - zna čné stá ří vodovodních řad ů = velké ztráty pitné vody - nízký podíl obyvatel bydlících v domech - hustá sí ť distribu čních stanic a vedení VN napojených na ve řejnou kanalizaci - rostoucí podíl t řid ěného odpadu, z řizování - velké množství objekt ů s nevyhovujícím sběrných dvor ů zp ůsobem čišt ění odpadních vod - nízký podíl oddílné kanalizace = čistírny odpadních vod jsou nadm ěrn ě zat ěžovány balastními vodami - výroba elektrické energie - slabé využití t říd ěných odpad ů

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY - rekonstrukcí vodovodních sítí dojde k významným - ohrožení kvality povrchových a podzemních vod úsporám vlivem ne čišt ění odpadních vod - nevhodné situování v ětrných elektráren - zvyšování podílu čišt ění odpadních vod s negativních vlivem na krajinný ráz - budování a modernizace kanaliza čních systému a - stagnující stav t říd ění a využívání odpad ů čistíren odpadních vod v obcích - zvýšení podílu oddílné kanalizace - zvýšení úspor energií - využití potenciálu obnovitelných zdroj ů energie

(biomasa, geotermální energie) - pokra čování v osv ětě t říd ění a možností využití odpad ů jako druhotné suroviny

ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR II. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

II/B. PILÍ Ř SOUDRŽNOSTI SPOLE ČENSTVÍ OBYVATEL

B.1 OBYVATELSTVO

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY - p říznivá v ěková struktura - zatížení části území rekrea čními uživateli území

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY - vylid ňování menších obcí a jejích p řechod na - p řiznivá imigra ční politika čist ě rekrea ční funkci - nedostate čné krizové zabezpe čení obyvatelstva

a území

B.2 VZD ĚLÁVÁNÍ

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY - dlouhodobý r ůst vzd ělanosti - stále více p řevažující spot řební chování obyvatel - nerozvitutý systém dalšího a celoživotního

vzd ělávání

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY - posilování informa ční gramotnosti obyvatel - uzavírání škol v malých obcích

B.3 ZDRAVOTNICTVÍ

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY - dobrá dostupnost a dobrá úrove ň zdravotní pé če a dostate čná kapacita zdravotních za řízení pro - nevyvážený systém financování zdravotní pé če trvale bydlící obyvatelstvo

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY - podpora zdravého životního stylu - zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva

B.4 SOCIÁLNÍ PÉ ČE

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY - vyhovující odborné složení personálu pracujícího - nedostate čná podpora alternativních forem v sociálních službách sociální pé če

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY - transformace za řízení sociálních služeb a jejích - nízká efektivita sociálních služeb standardizace - nár ůst sociáln ě slabších a mén ě p řizp ůsobivých

obyvatel

ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR II. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

B.5 KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉ ČE

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY - špatný stavebn ě – technický stav n ěkterých - zna čný po čet památkov ě chrán ěných objekt ů historických objekt ů a staveb - množství drobných památek a rozmanitosti lidové - omezená p řístupnost a kulturní využití sakrálních architektury památek

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY - získání finan čních prost ředk ů z Evropských fond ů - pokra čující chátrání kulturních a historických na obnovu památek památek z důvodu nedostate čné pé če - vhodné využívání památek pro cestovní ruch a - devastace památek nevhodným využitím a kulturní aktivity necitlivými opravami - využití ohrožených památek pro podnikatelské a - vandalismus neziskové aktivity

B.6 SPORT A T ĚLOVÝCHOVA

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY - špatný stavebn ě – technický stav n ěkterých - četné p říležitosti sportovního využití sportovních staveb a za řízení

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY - rozvoj sportu a sportovních za řízení vyvolaný - nedostate čná obnova sportovních za řízení rozvojem cestovního ruchu

B.7 BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY - atraktivní území pro trvalé a druhé bydlení - nekoncep ční rozvoj bydlení - rostoucí po čet rozestav ěných a dokon čených byt ů - zastaralý bytový fond - vysoký podíl byt ů III. a IV. kategorie

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY - neudržitelná urbanizace a suburbanizace volné - využití objekt ů rodinné rekreace pro trvalé bydlení krajiny v okolí m ěst - modernizace, rekonstrukce starého bytového - vysídlování malých obcí, jejich p řípadná p řem ěna fondu na rekrea ční sídla a ztráta zájmu o jejich rozvoj

B.8 ZAM ĚSTNANOST A TRH PRÁCE

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY - vysoká míra ekonomické aktivity

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY - vytvo ření nových pracovních míst v primárním - nár ůst dlouhodob ě nezam ěstnaných, sociáln ě sektoru slabších obyvatel

ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR II. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

- vytvo ření vhodných podmínek pro ekonomický - velká fluktuace obyvatel rozvoj - prudké zvýšení nezam ěstnanosti p ři propadu

sklá řského pr ůmyslu

B.9 BEZPE ČNOST

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY - funk ční spolupráce složek Integrovaného - lokální rizika povodní, sesuv ů p ůdy, propadu záchranného systému poddolovaných území - lokální rizika ohrožení v důsledku civiliza čních - omezené riziko vzniku havárií velkého rozsahu vliv ů - omezené riziko záplav

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY - využití objekt ů rodinné rekreace pro trvalé bydlení - modernizace, rekonstrukce starého bytového fondu

B.10 STRUKTURA OSÍDLENÍ, REGIONALIZACE

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY - zvyšující se rozdíl rozvojových p ředpoklad ů mezi - atraktivita území pro cestovní ruch a rekreaci městy a malými obcemi - lokální rizika ohrožení v důsledk ů civiliza čních

vliv ů

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY - další zvyšování zát ěže území a krajiny vlivem - využití území pro rozvoj rekreace a cestovního potencionálních uživatel ů a jednodenní ruchu návšt ěvnosti - zlepšení dopravní sít ě a dostupnosti

ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR II. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

II/C. PILÍ Ř ENVIRONMENTÁLNÍ

C.1 GEOLOGIE

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY - sesuvná území

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY - ohrožení zásob podzemních vod v CHOPAV

C.2 HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY - zdokumentovaná vodohospodá řská evidence - urychlení odtoku povrchových vod vlivem vynucených úprav koryt vodních tok ů v důsledku urbanizace údolních niv a dále v důsledku nevhodných zem ědělských a lesotechnických zásah ů v krajin ě, p řičemž část zástavby sídelních celk ů a pr ůmyslových objekt ů se nachází v záplavovém území - činnost protipovod ňové služby jako složky integrovaného záchranného systému - zpracované studie odtokových pom ěrů vodních tok ů a studie protipovod ňových prevencí

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY - realizace hydrotechnických staveb a p řírod ě - riziko nár ůstu lokálních záplav vlivem blízkých opat ření ur čených k zvyšování retence prognózovaného extremálního vývoje množství a vod v krajin ě a ke snižování povod ňových škod intenzity ovzdušných srážek - riziko smyv ů p ůd a úzce lokálních záplav p ři chybném osevu zem ědělských pozemk ů místn ě nevhodnými plodinami - hospodá řské škody na majetku v případ ě podlimitn ě dimenzovaných nebo chybn ě vyprojektovaných staveb nebo jejich částí vlivem četn ějšího výskytu orkán ů, vich řic a krupobití

C.3 P ŮDNÍ FOND

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY - chudé p ůdy na pís čitých substrátech, zamok řené - provedené meliorace půdy - funk čnost meliorací

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY - protierozní opat ření - eroze p ůdy - výskyt kontaminovaných p ůd po starých - závlahy na výsušných, ale kvalitních p ůdách ekologických zát ěžích - možnost provád ění revitaliza čních opat ření na - zábor ZPF vlivem stavební činnosti trvale nebo periodicky zamok řovaných p ůdách

ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR II. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

- další rozvoj ekonomických aktivit zvyšující - agroturistika kontaminaci a degradaci p ůdy

C.4 ZATÍŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY - rostoucí podíl automobilové dopravy na - snížení produkovaných emisí do ovzduší znečišt ění ovzduší - snaha o dlouhodobé snižování zne čišt ění - zne čišt ění povrchových tok ů vlivem povrchových a podzemních vod nedostate čného čišt ění odpadních vod - relativn ě malá míra zne čišt ění povrchových a - umíst ění zám ěrů do blízkosti nebo p římo do podzemních vod ochranných pásem vodních zdroj ů - pokra čování v trendu zlepšování kvality - malý podíl ekologického zem ědělství podzemních a povrchových vod - odstra ňování stávajících a potencionálních zdroj ů - nevyužité a zdevastované plochy (brownfields) zne čišt ění - navýšení dotací na zlepšení a navýšení podílu - nedostatek finan čních prost ředk ů na podporu čišt ěných odpadních vod odstran ění starých ekologický zát ěží - nadm ěrná hluková zát ěž v územích s inténzivní - umis ťování zám ěrů do brownfields silni ční dopravou

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY - pokra čování v trendu snižování škodlivých látek - op ětovný nár ůst produkce emisí z malých a zvyšování kvality ovzduší stacionárních zdroj ů - zhoršení ovzduší navyšováním p řeprav - cílená podpora ekologických forem hospoda ření v individuální doprav ě - kontaminace podzemních a povrchových vod - odstra ňování starých ekologických zát ěží ne řešením starých ekologických zát ěží - snižování hlukové zát ěže budováním obchvat ů - nekoordinovaný rozvoj území měst a obcí

C.5 OCHRANA P ŘÍRODY A KRAJINY

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY - stagnující proces realizace navržených prvk ů - hodnotné krajinné a p řírodní prost ředí ÚSES - místn ě snížená krajinná hodnota umíst ěním - pestrost krajinných typ ů technické infrastruktury (liniové stavby) - rozmanitost a zachovalost venkovských sídel - absence krajinného plánu

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY - narušení krajinného rázu nevhodnými stavebními - alternativní zp ůsob obhospoda řování krajiny zásahy - vznik nových st řet ů p ři realizaci navrhovaných - podpora obnovy vegeta ční infrastruktury krajiny liniových staveb - výrazné ubývání krajiny na ukor zástavby - pokra čující trend nedostate čné pé če o kulturní

krajinu

ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR II. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

II/D. SOUHRNNÁ SWOT ANALÝZA DLE PILÍ ŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

PILÍ Ř HOSPODÁ ŘSKÝ

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY - koncentrace ekonomických činností do center - zna čná vým ěra zem ědělských a lesních pozemk ů osídlení - zavedené malé a st řední podnikání - silná orientace na sklá řský pr ůmysl - malé využití alternativních a ekologických - existence pr ůmyslových zón zp ůsob ů hospoda ření - vysoký potenciál a atraktivita p řírodních hodnot - rozdrobená sídelní struktura území - rozsáhlá sí ť zna čených turistických a - absence rychlostní komunikace cykloturistických tras - malá míra nezam ěstnanosti - vysoké provozní výdaje ve řejných rozpo čtů - složitá finan ční situace malých obcí s nízkými - relativn ě hustá sí ť silnic obecními rozpo čty - nedostatek finan čních zdroj ů na rozvojové - významné cyklotrasy a turistické stezky projekty - sob ěsta čnost území z hlediska zdroj ů kvalitní - p řetíženost úsek ů hlavní silni ční sít ě pitné vody - hustá sí ť distribu čních stanic a vedení VN - absence rychlostní komunikace - rostoucí podíl t řid ěného odpadu, z řizování - nevyhovující stavebn ě technický stav silnic II. a sb ěrných dvor ů III. t řídy - nár ůst individuální automobilové dopravy na úkor

ve řejné dopravy - nadm ěrná hluková zát ěž lokalit s vysokou

intenzitou dopravy - zna čné stá ří vodovodních řad ů = velké ztráty - nízký podíl obyvatel bydlících v domech

napojených na ve řejnou kanalizaci - velké množství objekt ů s nevyhovujícím

zp ůsobem čišt ění odpadních vod - nízký podíl oddílné kanalizace = čistírny odpadních vod jsou nadm ěrn ě zat ěžovány balastními vodami - výroba elektrické energie - slabé využití t říd ěných odpad ů

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY - rozvoj „zeleného“ podnikání - zpomalení procesu restrkturalizace zem ědělství - využití nevyužívaných a ladem ležících - zam ěř ení ekonomických subjekt ů na sklá řský zem ědělských pozemk ů pro nové i netradi ční pr ůmysl zp ůsoby zem ědělského hospoda ření - využití potenciálu venkovského prostoru pro - odliv zájmu turist ů z důvodu málo kvalitních turistiku služeb - ziskávání prost ředk ů na rozvoj z Evropských - pokles ekonomické aktivity v důsledku nízkých fond ů příjm ů obcí - využití p řírodního a kulturního potenciálu území - pokles šance na získání podp ůrných finan čních pro rozvoj podnikání v oblasti cestovního ruchu prost ředk ů - kvalitn ě p řipravené projekty a efektivní využívání - vysoká míra závislosti malých obcí na státu a finan čních nástroj ů EU na rozvoj území obcí kraji

ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR II. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

- nedostatek finan čních zdroj ů na reprodukci a - vyšší míra vzájemné spolupráce obcí rozvoj ve řejné infrastruktury - zhoršování dopravní obslužnosti venkovských - podpora rozvoje cykloturistiky oblastí - rekonstrukcí vodovodních sítí dojde k významným - útlum ve řejné dopravy úsporám - zvyšování podílu čišt ění odpadních vod - zvyšování koncentrace individuální dopravy - budování a modernizace kanaliza čních systém ů a - nedostatek finan čních zdroj ů na reprodukci a čistíren odpadních vod v obcích rozvoj dopravní infrastruktury - ohrožení kvality povrchových a podzemních vod - zvýšení podílu oddílné kanalizace vlivem ne čišt ění odpadních vod - nevhodné situování v ětrných elektráren - zvýšení úspor energií s negativních vlivem na krajinný ráz - využití potenciálu obnovitelných zdroj ů energie - stagnující stav t říd ění a využívání odpad ů (biomasa, geotermální energie) - pokra čování v osv ětě t říd ění a možností využití odpad ů jako druhotné suroviny

ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR II. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

PILÍ Ř SOUDRŽNOSTI SPOLE ČENSTVÍ OBYVATEL

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY - p říznivá v ěková struktura - zatížení části území rekrea čními uživateli území - dlouhodobý r ůst vzd ělanosti - stále více p řevažující spot řební chování obyvatel - nerozvitutý systém dalšího a celoživotního

vzd ělávání - dobrá dostupnost a dobrá úrove ň zdravotní pé če a dostate čná kapacita zdravotních za řízení pro - nevyvážený systém financování zdravotní pé če trvale bydlící obyvatelstvo - vyhovující odborné složení personálu pracujícího - nedostate čná podpora alternativních forem v sociálních službách sociální pé če - špatný stavebn ě – technický stav n ěkterých - zna čný po čet památkov ě chrán ěných objekt ů historických objekt ů a staveb - množství drobných památek a rozmanitosti lidové - omezená p řístupnost a kulturní využití sakrálních architektury památek - špatný stavebn ě – technický stav n ěkterých - četné p říležitosti sportovního využití sportovních staveb a za řízení - atraktivní území pro trvalé a druhé bydlení - nekoncep ční rozvoj bydlení - rostoucí po čet rozestav ěných a dokon čených byt ů - zastaralý bytový fond - vysoká míra ekonomické aktivity - vysoký podíl byt ů III. a IV. kategorie - funk ční spolupráce složek Integrovaného - lokální rizika povodní, sesuv ů p ůdy, propadu záchranného systému poddolovaných území - lokální rizika ohrožení v důsledku civiliza čních - omezené riziko vzniku havárií velkého rozsahu vliv ů - omezené riziko záplav - zvyšující se rozdíl rozvojových p ředpoklad ů mezi - atraktivita území pro cestovní ruch a rekreaci městy a malými obcemi - lokální rizika ohrožení v důsledk ů civiliza čních

vliv ů

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY - vylid ňování menších obcí a jejích p řechod na - p řiznivá imigra ční politika čist ě rekrea ční funkci - nedostate čné krizové zabezpe čení obyvatelstva

a území - posilování informa ční gramotnosti obyvatel - uzavírání škol v malých obcích - podpora zdravého životního stylu - zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva - transformace za řízení sociálních služeb a jejích - nízká efektivita sociálních služeb standardizace - nár ůst sociáln ě slabších a mén ě p řizp ůsobivých

obyvatel - získání finan čních prost ředk ů z Evropských fond ů - pokra čující chátrání kulturních a historických na obnovu památek památek z důvodu nedostate čné pé če - vhodné využívání památek pro cestovní ruch a - devastace památek nevhodným využitím a kulturní aktivity necitlivými opravami - využití ohrožených památek pro podnikatelské a - vandalismus neziskové aktivity - rozvoj sportu a sportovních za řízení vyvolaný - nedostate čná obnova sportovních za řízení rozvojem cestovního ruchu - neudržitelná urbanizace a suburbanizace volné - využití objekt ů rodinné rekreace pro trvalé bydlení krajiny v okolí m ěst - modernizace, rekonstrukce starého bytového - vysídlování malých obcí, jejich p řípadná p řem ěna fondu na rekrea ční sídla a ztráta zájmu o jejich rozvoj

ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR II. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

- vytvo ření nových pracovních míst v primárním - nár ůst dlouhodob ě nezam ěstnaných, sociáln ě sektoru slabších obyvatel - vytvo ření vhodných podmínek pro ekonomický - velká fluktuace obyvatel rozvoj - prudké zvýšení nezam ěstnanosti p ři propadu

sklá řského pr ůmyslu - další zvyšování zát ěže území a krajiny vlivem - využití objekt ů rodinné rekreace pro trvalé bydlení potencionálních uživatel ů a jednodenní návšt ěvnosti - modernizace, rekonstrukce starého bytového fondu - využití území pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu - zlepšení dopravní sít ě a dostupnosti

ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR II. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

PILÍ Ř ENVIRONMENTÁLNÍ

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY - zdokumentovaná vodohospodá řská evidence - sesuvná území - činnost protipovod ňové služby jako složky - urychlení odtoku povrchových vod vlivem integrovaného záchranného systému vynucených úprav koryt vodních tok ů v důsledku urbanizace údolních niv a dále v důsledku nevhodných zem ědělských a lesotechnických zásah ů v krajin ě, p řičemž část zástavby sídelních celk ů a pr ůmyslových objekt ů se nachází v záplavovém území - zpracované studie odtokových pom ěrů vodních - chudé p ůdy na pís čitých substrátech, zamok řené tok ů a studie protipovod ňových prevencí půdy - provedené meliorace - funk čnost meliorací - rostoucí podíl automobilové dopravy na - snížení produkovaných emisí do ovzduší zne čišt ění ovzduší - snaha o dlouhodobé snižování zne čišt ění - zne čišt ění povrchových tok ů vlivem povrchových a podzemních vod nedostate čného čišt ění odpadních vod - relativn ě malá míra zne čišt ění povrchových a - umíst ění zám ěrů do blízkosti nebo p římo do podzemních vod ochranných pásem vodních zdroj ů - pokra čování v trendu zlepšování kvality - malý podíl ekologického zem ědělství podzemních a povrchových vod - odstra ňování stávajících a potencionálních zdroj ů - nevyužité a zdevastované plochy (brownfields) zne čišt ění - navyšení dotací na zlepšení a navýšení podílu - nedostatek finan čních prost ředk ů na podporu čišt ěných odpadních vod odstran ění starých ekologický zát ěží - nadm ěrná hluková zát ěž v územích s inténzivní - umis ťování zám ěrů do brownfields silni ční dopravou - stagnující proces realizace navržených prvk ů - hodnotné krajinné a p řírodní prost ředí ÚSES - místn ě snížená krajinná hodnota umíst ěním - pestrost krajinných typ ů technické infrastruktury (liniové stavby) - rozmanitost a zachovalost venkovských sídel - absence krajinného plánu

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY - realizace hydrotechnických staveb a p řírod ě - ohrožení zásob podzemních vod v CHOPAV blízkých opat ření ur čených k zvyšování retence vod v krajin ě a ke snižování povod ňových škod - riziko nár ůstu lokálních záplav vlivem - protierozní opat ření prognózovaného extremálního vývoje množství a intenzity ovzdušných srážek - riziko smyv ů p ůd a úzce lokálních záplav p ři - závlahy na výsušných, ale kvalitních p ůdách chybném osevu zem ědělských pozemk ů místn ě nevhodnými plodinami - hospodá řské škody na majetku v případ ě - možnost provád ění revitaliza čních opat ření na podlimitn ě dimenzovaných nebo chybn ě trvale nebo periodicky zamok řovaných p ůdách vyprojektovaných staveb nebo jejich částí vlivem četn ějšího výskytu orkán ů, vich řic a krupobití - agroturistika - eroze p ůdy - pokra čování v trendu snižování škodlivých látek - výskyt kontaminovaných p ůd po starých a zvyšování kvality ovzduší ekologických zát ěžích - cílená podpora ekologických forem hospoda ření - zábor ZPF vlivem stavební činnosti - další rozvoj ekonomických aktivit zvyšující - odstra ňování starých ekologických zát ěží kontaminaci a degradaci p ůdy - snižování hlukové zát ěže budováním obchvat ů - op ětovný nár ůst produkce emisí z malých měst a obcí stacionárních zdroj ů 98

ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR II. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

- zhoršení ovzduší navyšováním p řeprav - alternativní zp ůsob obhospoda řování krajiny v individuální doprav ě - kontaminace podzemních a povrchových vod - podpora obnovy vegeta ční infrastruktury krajiny ne řešením starých ekologických zát ěží - nekoordinovaný rozvoj území - narušení krajinného rázu nevhodnými stavebními

zásahy - vznik nových st řet ů p ři realizaci navrhovaných

liniových staveb - výrazné ubývání krajiny na ukor zástavby - pokra čující trend nedostate čné pé če o kulturní

krajinu

ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BOR II. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

II/E. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚZEMN Ě PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI

Problémy k řešení v ÚPD, rozlišitelné v m ěř ítku ÚAP ORP Nový Bor (1:50 000) jsou zobrazené na výkrese č. 4 Problémový výkres

SOB2 Lužické hory Problém nerovnováhy slab ě rozvinutých pilí řů ekonomockého a soudržnosti spole čenství obyvatel v území s vysokým potenciálem p řírodních hodnot (CHKO Lužické hory) , nedostate čné zabezpe čení území dopravní a technickou infrastrukturou, nerozvinutý potenciál cestovního ruchu.

Rozvojové osy nadmístního významu ROS5 Nový Bor – Česká Lípa

Problémy k řešení v silni ční doprav ě PD03 silnice I/13, úsek Svor - Nový Bor PD19 silnice III/268 Nový Bor

100