UNIVERZITA PARDUBICE
FAKULTA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ
BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE
2010 Pavlína Levinská
Univerzita Pardubice
Fakulta ekonomicko ‐správní
Postavení obce Choltice v mikroregionu Podh ůř í Železných hor
Pavlína Levinská
Bakalá řská práce
2010
Prohlašuji:
Tuto práci jsem vypracovala samostatn ě. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury.
Byla jsem seznámena s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skute čností, že Univerzita Pardubice má právo na uzav ření licen ční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávn ěna ode mne požadovat p řim ěř ený přísp ěvek na úhradu náklad ů, které na vytvo ření díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skute čné výše.
Souhlasím s prezen čním zp řístupn ěním své práce v Univerzitní knihovn ě.
V Pardubicích dne 30. 04. 2010 Pavlína Levinská
Cht ěla bych pod ěkovat panu PhDr. Miloši Charbuskému, CSc. za odborné vedení mé práce a za cenné rady, které mi poskytl.
ANOTACE
Práce se zabývá obcí a jejím postavením v mikroregionu, do kterého pat ří. Konkrétn ě se věnuje obci Choltice a mikroregionu Podh ůř í Železných hor. Popisuje ho jako celek i jeho strategický plán.
KLÍ ČOVÁ SLOVA
obce, postavení obcí, mikroregiony, dobrovolné svazky obcí, strategie rozvoje
TITLE
The position village Choltice in the microregion Podh ůř í Železných hor
ANNOTATION
Work deals with the community and its position in the micro to which they belong. Specifically deals with community and micro Choltice Iron Mountains foothills. Describes him as a whole and its strategic plan.
KEYWORDS
village, position village, mikroregion, voluntary association of villages, development strategy
Obsah Úvod ...... 11 1 Charakteristika obce ...... 12 1.1 Pojem a název obce ...... 12 1.2 Poloha ...... 12 1.3 Symboly obce ...... 13 1.4 Historie ...... 13 1.4.1 První majitelé ...... 13 1.4.2 Thunové ...... 15 1.4.3 Stavba zámku a kaple ...... 16 1.4.4 Noví majitelé – op ět Thunové ...... 17 1.4.5 Soudnictví ...... 18 1.4.6 Po čátky pr ůmyslu – choltická faktorie ...... 18 1.4.7 Reformy za císa ře Josefa II...... 19 1.4.8 M ěste čko jeho podoba a vývoj do první sv ětové války ...... 19 1.4.9 První sv ětová válka, první republika ...... 20 1.4.10 Druhá sv ětová válka a vznik druhé republiky ...... 20 1.4.11 Vývoj obce od po čátku let padesátých ...... 21 1.4.12 Sou časnost Choltic ...... 22 1.4.13 Soudní spor o zámek ...... 23 1.5 Hospoda ření ...... 24 1.5.1 Obsah rozpo čtu obce ...... 24 1.5.2 Da ňové povinnost ...... 24 1.5.3 Rozpo čtový proces ...... 25 1.5.4 Rozpo čet obce ...... 25 1.6 Infrastruktura ...... 26 1.7 P ůsobnost obce ...... 27 1.7.1 Samostatná ...... 27 1.7.2 P řenesená...... 28 2 Charakteristika mikroregionu ...... 29 2.1 Vymezení ...... 29 2.1.1 Obecné informace a kontakty na mikroregion ...... 29 2.1.2 P ředm ět činnosti ...... 30 2.1.3 Členské obce ...... 30 2.2 Historie mikroregionu ...... 30 2.2.1 Geologický vývoj ...... 30 2.2.2 Historie vývoje mikroregionu ...... 31 2.3 Vznik a zajímavosti obcí mikroregionu ...... 32 2.3.1 Bezd ěkov ...... 32 2.3.2 Brloh ...... 32 2.3.3 Bukovina u Přelou če ...... 33 2.3.4 Holotín ...... 33 2.3.5 Choltice ...... 33 2.3.6 Chrtníky ...... 34 2.3.7 Jedousov ...... 35 2.3.8 Jeníkovice ...... 35
2.3.9 Lipoltice ...... 35 2.3.10 Litošice ...... 36 2.3.11 Mokošín ...... 36 2.3.12 Pob ěžovice ...... 36 2.3.13 P řelou č ...... 36 2.3.14 Sovolusky ...... 37 2.3.15 Stojice ...... 37 2.3.16 Svin čany ...... 38 2.3.17 Svojšice ...... 39 2.3.18 Turkovice ...... 39 2.3.19 Urbanice ...... 39 2.3.20 Valy ...... 40 2.3.21 Veselí ...... 40 2.4 Vztahy mezi jednotlivými obcemi ...... 41 2.5 Rozpo čet mikroregionu ...... 42 3 Strategie rozvoje mikroregionu ...... 43 3.1 Partnerství a presentace mikroregionu ...... 43 3.1.1 Cíl ...... 43 3.1.2 Ú čel a výsledek ...... 43 3.1.3 Opat ření ...... 44 3.2 Rozvoj cestovního ruchu ...... 44 3.2.1 Cíl ...... 44 3.2.2 Ú čel a výsledek ...... 45 3.2.3 Opat ření ...... 45 3.3 Vzhled a čistota obce, technická infrastruktura ...... 46 3.3.1 Cíl ...... 46 3.3.2 Ú čel a výsledek ...... 47 3.3.3 Opat ření ...... 47 3.4 Rozvoj služeb pro seniory ...... 49 3.4.1 Cíl ...... 49 3.4.2 Ú čel a výsledek ...... 49 3.4.3 Opat ření ...... 49 3.5 Podnikání ...... 49 3.5.1 Cíl ...... 49 3.5.2 Ú čel a výsledek ...... 49 3.5.3 Opat ření ...... 50 4 Záv ěr: ...... 51 5 Použitá literatura: ...... 53 6 Přílohy: ...... 55 6.1 Mapka m ěstyse Choltice a jeho okolí ...... 55 6.2 Znak a prapor m ěsta Choltice ...... 56 6.3 Mapa mikroregionu Podh ůř í Železných hor ...... 57 6.4 Znaky obcí v mikroregionu ...... 58
Seznam tabulek:
Tabulka 1: Rozpo čet m ěstyse choltice ...... 26 Tabulka 2: Rozpo čet mikroregionu Podh ůř í Železných hor ...... 42
Úvod
Za téma své bakalá řské práce jsem si vybrala postavení obce v dobrovolném svazku obcí. Za ú čelem spln ění spole čných cíl ů se mohou v České republice obce sdružovat do svazk ů. Zam ěř ím se na obec Choltice a jejich postavení v dobrovolném svazku Podh ůř í Železných hor.
V následující kapitole se budu v ěnovat obci jak obecn ě, to znamená jejím vymezením v zákon ě a dalších odborných publikací, tak i prakticky z hlediska její historie, hospoda ření a dalších hledisek.
V praktické části bych ráda p řiblížila mikroregion Podh ůř í Železných hor i s jeho historií, členskými obcemi, financemi a dalšími údaji. Dále se budu zabývat jeho strategickým rozvojem. Hlavn ě jeho strategickým plánem do budoucna a p řiblížením jeho program ů, kterými se chce zabývat, jejich cíli, opat řeními, ú čely a hlavn ě výsledky.
Téma této práce jsem zvolila proto, že pocházím z tohoto dobrovolného svazku a to z malé obce, jednoho ze zakládajících člen ů, která t ěsn ě sousedí s obcí Choltice. Stejn ě jako ostatní obce se i tato potýkala s problémy v ětšinou finan ční povahy, které ovšem plynou také z její velikosti.
Cílem mé práce je, abych se dozv ěděla o činnosti a zájmech tohoto mikroregionu, nebo ť jsem o jeho existenci, stejn ě jako jiní ob čané žijící na tomto území, nev ěděla a tedy ani o členství své obce v něm. Ráda bych tedy tento mikroregion zviditelnila alespo ň ve své bakalá řské práci a přisp ěla tak k rozší ření pov ědomí o něm.
11 1 Charakteristika obce
1.1 Pojem a název obce
„V platném právním řádu vystupují obce ve dvojím postavení: jednak jako základní jednotka územního člen ění státu, jednak jako územní samosprávné celky“.1
Název m ěstyse Choltice je nejspíše odvozen od osobního jména Cholata. Vznikl od spojení „ves lidí Cholatových“, tedy Cholatici, Choletici. Z toho se vytvo řil název vesnice Choletice a potom p řirozeným jazykovým vývojem Choltice. 2
Městys nebo také měste čko je typ obcí velikostn ě a významov ě stojící mezi městem a vsí. Městyse musely zárove ň plnit roli spádového m ěste čka pro okolní vesnice. Což Choltice spl ňovali v minulosti i nyní.
1.2 Poloha 3
Městys Choltice pat řilo dříve k historickému kraji chrudimskému, nyní pat ří k pardubickému. Leží na posledních výb ěžcích Železných hor p řecházejících práv ě za Cholticemi v labskou rovinu. Obec leží v pr ůměrné nadmo řské výšce 242 m nad mo řem. Nejvyšším vrcholem je Vysoká skála m ěř ící 336 metr ů u obce Stojice, kterému se říká Čuba.
Obec Choltice pokrývá vým ěru cca 1 198 ha. V obci Choltice žije cca 870 obyvatel a je zde asi 250 trvale obydlených dom ů. Pat ří sem i osady Podhorky (4 domy, 9 osob) a Ledce (25 dom ů, 45 osob). Nejbližšími m ěsty jsou He řman ův M ěstec vzdálený asi 5,5 km, dále to je město Přelou č vzdáleno asi 8,6 km a krajské m ěsto Pardubice je vzdáleno 18 km.
1 KOPECKÝ, M. Právní postavení obcí: základy obecního práva, 1. vydání, Codex Bohemia, Praha 1998, ISBN: 80- 85963-73-6 2 Choltice [online]. [cit. 2009-06-20]. Dostupný z WWW:
„Obce mohou užívat vlastní symboly – znak, prapor (vlajka) a razítko (pe čeť). Znak a prapor ud ěluje obci p ředseda Poslanecké sn ěmovny. Podrobnosti o charakteru a užívání svých symbol ů m ůže p ři respektování zákonných ustanovení upravit obec obecn ě závaznou vyhláškou.“4
Městys Choltice dostalo do znaku mlýnský kámen se zk říženými hornickými kladivy v červeném poli již na za čátku 16. století. Tento motiv se objevuje také na jeho praporu. 5
1.4 Historie
Vydáním dvou publikací o historii Choltic se poda řilo naplnit dlouholetou a usilovnou práci bývalého kroniká ře Choltic Karla Kabelá če, který se tímto zabýval dlouhých 40 let a jejich vydání se bohužel nedožil.
Tímto výkladem historie dokládám i to, že Choltice jsou nejen spádovým ale i historickým centrem tohoto regionu.
1.4.1 První majitelé 6
První písemná zmínka o Cholticích je z 25. října 1285. Je to listina, kterou král Václav II. dává Záviši z Falkenštejna m ěsta Lanškroun, Poli čku a hrad Landsperk. Jako sv ědek tohoto daru podepsal listinu také Beneš z Choltic. Jeho tvrz stála v míst ě dnešního čísla popisného 5, starého městského ú řadu. Protože zde nebyly žádné vyvýšeniny se strmými srázy, stála na malém poloostrov ě vybíhajícím do velkého rybníka. Šíje poloostrova byla prokopána širokým p říkopem, takže tvrz stála uprost řed vody. Byla typickou východo českou vodní tvrzí.
Pak n ěkterý z dalších majitel ů rozd ělil choltický statek na dv ě poloviny. Jednu polovinu 9. května 1397 prodal Jind řich z Chlumu a Košumberka řečený Lacembok "toto své d ědictví, polovinu tvrze v Cholticích, dv ůr poplužní s dv ěma rádly, dvory kmetcí s platy, a v Ledcích dva
4 KOUDELKA, Z. Pr ůvodce územní samosprávou po 1. 1. 2003, 1. vydání, Praha, Linde Praha 2003, ISBN: 80- 7201-403-X 5 KABELÁ Č, Karel. Choltická kronika vypráví . Pro tisk upravila ing. Marie Kabelá čová-Fižová. 1. vydání, Pardubice: V ČT Pardubice, provoz 21 Hradec Králové, 1985 6 KABELÁ Č, Karel. Choltická kronika vypráví . Pro tisk upravila ing. Marie Kabelá čová-Fižová. 1. vydání, Pardubice: V ČT Pardubice, provoz 21 Hradec Králové, 1985 13 lány lesa s rybníkem horním ..." Janovi z Lipky. Uvést všechno do po řádku s ním m ěl Beneš z Lipky a Václav Sekerka z Choltic, majitel druhé poloviny Choltic.
V roce 1469 p řežila choltická tvrz vpád uherských vojsk Matyáše, táhnoucích proti Ji římu z Pod ěbrad. Od hlavního uherského vojska, se odd ělil v He řmanov ě M ěstci valný houf, který vyplenil a vypálil tvrz v Raškovicích, Svin čanech, Radosticích - nyn ějších Podhorkách - Pob ěžovicích, Lipolticích a Urbanicích. Nedobyl však tvrz choltickou a nedostal se ani ke svojšické, která byla mimo cestu.
Asi roku 1514 koupili brat ři Cholti čtí z Újezda od Jana Tun ěchodského z Pob ěžovic pustou pob ěžovickou tvrz i celou ves. Pavel využil svých známostí a poda řilo se mu Choltice povýšit na měste čko. Po té bylo panství rozd ěleno.
Část Choltic od nich koupil roku 1542 Ji řík Gerštorf z Gerštorfu. Zemský soud však ur čil, aby "dva sirotci po Martinu z Bělé byli chováni u své matky" a podkomo ří Ji řík Gerštorf jim dával 12 kop ro čně na vychování, protože "peníze sirot čí za sebou má".
Již roku 1541 koupil Ji řík Gerštorf od Diviše Slavaty z Chlumu a Košumberka podho řanský statek, od města Chrudim ě ten samý rok část Svin čan. V prosinci téhož roku koupil od Diviše Choltického z Újezda jeho polovinu Choltic. Hned poté se Ji řík Gerštorf oženil s podruhé ovdov ělou Kate řinou ze Svojšic (provdala se za Diviše z Choltic, pak Bendu z Nectin) a její v ěno 500 kop groš ů zapsal jí na Cholticích, Podho řanech a Vícemilicích a její statky dostal do smrti k užívání. Po smrti Kate řiny ze Svojšic v roce 1546 prodali její synové Albrecht a Benda z Nectin svojšický statek svému nevlastnímu otci Jiříkovi.
Když čeští stavové odmítli pomoc králi Ferdinandovi, kterou cht ěl poskytnout svému bratru n ěmeckému císa ři Karlu V., potrestal král Ferdinand m ěsta i stavy. V našem okolí Václava Žehušického z Nestajova konfiskací Lipoltic, které od krále koupil Ji řík Gerštorf.
Roku 1556 koupil Ji řík Gerštorf od Viléma Tr čky z Lípy vsi Turkovice s podacím kostelním a Bukovinu. A tak spojením statku choltického, svin čanského, svojšického, podho řanského, Lipoltic a Turkovic byly spojeny tyto vesnice našeho kraje v jedno zboží - bylo to 16 vesnic. Ji řík Gerštorf byl i majitelem raškovických lom ů.
14 Ji řík Gerštorf se stal podkomo řím království českého, spolu s královnou Annou zastupoval krále Ferdinanda.
Ji řík mladší z Gerštorfu svou rozšafností, rozvahou, moudrostí, ale i bohatstvím stál v čele českých rytí řských rod ů. Často zastával ú řad chrudimského krajského hejtmana, byl zemským soudcem a císa řským radou. Roku 1609 byl zvolen defenzorem České konfese. Česká konfese byla vlastn ě spole čné vyznání víry dohodnuté mezi kališnickou a bratrskou šlechtou, kterou uznal až císa ř Rudolf svým Majestátem roku 1609. Rudolf ův Majestát zajiš ťoval náboženskou svobodu – od roku 1609 byli k ochran ě Rudolfova Majestátu voleni nejvýznamn ější šlechtici českých nekatolických stav ů - defenzo ři.
Tehdy náboženské spory vypl ňovaly cele ve řejný český život. Hlavním d ůvodem t ěchto spor ů byla snaha po vládnutí v zemi. Čeští stavové se scházeli na zemských sn ěmech a byli zvyklí rozhodovat o událostech v zemi. Habsburkové se naopak snažili moc stav ů omezit a spory vyvrcholily usnesením českých, moravských, slezských a lužických stav ů na generálním sn ěmu nep řijmout Ferdinanda II. z rodu Habsburk ů za krále českého, protože byl nep řítelem evangelické víry a nesplnil sliby, složené p ři korunovaci. Sn ěm zrušil ú řad krajských hejtman ů a nahradil je vojenskými komisary. V chrudimském kraji se stal vojenským komisarem Št ěpán Gerštorf. To vše bylo v za čátku doby, kdy se s přestávkami vedly války po třicet let.
Třicetiletá válka za čala neš ťastnou porážkou b ělohorskou. Vít ězství na Bílé ho ře císa ř krut ě využil. Nejd říve to byla poprava starom ěstská a pak následovaly ohromné konfiskace, které zbavily císa ře protivník ů. Sám p řevzal veškerou politickou moc, o kterou se d říve d ělil se stavy.
1.4.2 Thunové 7
Choltický, svojšický a svin čanský statek koupili Thunové, pocházející z Tyrol, kde již v 11. století drželi hrad Ton. Pat řili mezi nejstarší rody v říši. Statky koupil Kryštof Šimon, svobodný pán z Thunu, asi v roce 1623.
Ke svojšickému statku pat řily Svojšice s tvrzí od voják ů vydrancovanou, sešlý pivovar a mlýn, dv ůr, ves Stojice se dvorem a kostelem a ves Holotín.
7 KABELÁ Č, Karel. Choltická kronika vypráví . Pro tisk upravila ing. Marie Kabelá čová-Fižová. 1. vydání, Pardubice: V ČT Pardubice, provoz 21 Hradec Králové, 1985. 15 K choltickému statku pat řil zámek opat řený hradbami s branou a zdvihacím mostem k rybníku Řeháku, který s dalším rybníkem, proti p ůvodním menším, a s vodními p říkopy chránil zámek. K němu p řiléhala obora se zv ěř í a dv ůr s pivovarem. Pak ke statku pat řilo m ěste čko, kde bylo 29 stavení. Pak k Choltic ům pat řily Luhy, Benešovice se dvorem, Ledce, Lipoltice, Lodenice, Pob ěžovice, Tupesy, Horní Vícemilice a 2 grunty na Veselí.
Roku 1629 byli Thunové povýšeni do hrab ěcího rodu. Trvale bydleli v Děč ín ě, a proto na Choltice jen zajížd ěli. Celé panství spravoval purkrabí.
Hrabata Thunové byly p řísnými katolíky a snažily se pokatoli čtit i poddané na svém panství, ale výsledek soupisu podle náboženství, který provedli v roce 1657, tomu neodpovídal. Podle tohoto soupisu bylo z 390 obyvatel panství 295 nekatolík ů.
1.4.3 Stavba zámku a kaple 8
Větší část třicetileté války byl majitelem thunovských panství Jan Sigmund Thun. Jeho t ři nejmladší synové se stali zakladateli thunovských majorát ů: d ěč ínský založil Don Maxmilián, klášterecký Michal Osvald a choltický majorát založil nejmladší syn Romedius Konstantin. Vznikly tak t ři v ětve rodu.
Protože hrab ěcí rodina trvale bydlela v Děč ín ě a choltický zámek byl n ěkolik desetiletí bez vrchnosti, neopravoval se. Návšt ěvy vojska mu také nep řidaly, takže když se Romedius ujal správy zd ěděného majetku, byla budova choltického zámku neobyvatelná.
Po dohod ě s ostatními p říslušníky rodu bylo proto rozhodnuto vystav ět nové sídlo. Podle návrhu Luca di Rossi z Pisy m ěl mít podobu čtverce, jehož t ři strany m ěly tvo řit budovy a severní, volná strana, m ěla být uzav řena mohutnou m říží. St ředem celé stavby m ěla být uprost řed jižního k řídla vestav ěná kaple. Nedostatek finan čních prost ředk ů nedovolil stavbu dokon čit, v podstat ě je vystav ěna polovina projektované budovy.
V jižním k řídle zámku je vestav ěna kaple svatého Romedia. Dnes je to farní kostel. Na rozích vchod ů a obdélníkových oken jsou postavy sv ětových kací řů - Šimona čarod ěje, Aria,
8 KABELÁ Č, Karel. Choltická kronika vypráví . Pro tisk upravila ing. Marie Kabelá čová-Fižová. 1. vydání, Pardubice: V ČT Pardubice, provoz 21 Hradec Králové, 1985 16 Luthera, Kalvína, Manesa, Nestoria, Jeronýma Pražského a Mistra Jana Husa. Pod nimi jsou medailóny s jejich hanlivými znaky.
Z původního zámku zde z ůstala jen jedna v ěž, kde bydlel purkrabí. A zatímco v jiných zámcích jsou jen malé, n ěkdy prosté kaple, ale p řepychové bydlení, v Cholticích je to opa čně: přepychová kaple, a velice skrovné bydlení. Podle úsudku našich p ředních znalc ů baroka - doktora Z. Wirtha a doktora V. V. Štecha - je to jedna z nejhez čích ran ě barokních staveb u nás.
V nov ě vystav ěném zámku založili v roce 1672 hrab ěcí manželé lékárnu pro chudé. Založení lékárny a r ůžencového bratrstva sv ědčí o tom, že stavba zámku a kaple byla dokon čena rokem 1670.
1.4.4 Noví majitelé – op ět Thunové 9
Roku 1700 zem řel jako c. k. komo ří, tajný rada a český místodržící Romedius Konstantin Thun. Jeho syn Romedius František p řikoupil roku 1704 valský statek a v roce 1707 št ěpánovský statek.
Roku 1719 zem řel Romedius František Thun a jeho manželka prodala zadlužené panství roku 1721 svobodnému pánu V. Chotkovi a ten je roku 1722 prodal hrab ěti Norbertu Trauttmansdorfovi. Postavení poddaných se zhoršilo, což dosv ědčuje i zm ěna trestu v ězení v trest smrti choltického hrdelního soudu "záke řník ům", kte ří dokazovali, že je k činu - většinou krádeži - dohnala bezm ěrná bída, že se jim otrávily d ěti potravou z lebedy a otrub a jinému že z hladu zem řely.
Jen deset let bylo panství v jiném držení než Thun ů. Roku 1731 koupila Marie Filipa Thunová panství Choltice pro syna Jana Josefa Františka, který se stal majitelem všech t ří majorát ů - děč ínského, kláštereckého i choltického.
9 KABELÁ Č, Karel. Choltická kronika vypráví . Pro tisk upravila ing. Marie Kabelá čová-Fižová. 1. vydání, Pardubice: V ČT Pardubice, provoz 21 Hradec Králové, 1985 17 1.4.5 Soudnictví 10
Roku 1670 byla v Cholticích obnovena katovna. Nejstarší záznam o hrdelním soudu je z října 1652. Je to rozsudek nad Janem Helfertem, který byl odsouzen k vymrskání ze zem ě a apela ční soud dovolil, aby byl vyslýchán p řed mistrem popravním. Z roku kolem 1715 a dalších let se zachovaly výslechy i rozsudky choltického hrdelního soudu. Mezi nimi i t ři, kdy se obvin ění k žalob ě i po provedeném útrpném právu nep řiznali a byli osvobozeni.
Útrpné právo m ělo 6 stup ňů . První byl p ředstavení mistra popravního, p ři druhém kat ukazoval obžalovanému mu čicí nástroje s upozorn ěním: "... nedej p říčinu, aby tvé t ělo od přítomného mistra popravního trápeno a trýzn ěno bylo." Další stupe ň bylo p řiložení pale čnic, potom špan ělských bot. Když se obžalovaný dále nep řiznal, byl natažen na žeb řík a naposled pálen v bocích. Stupe ň mu čení trval tak dlouho, dokud obvin ěný neodpov ěděl na otázku a písa ř odpov ěď nezapsal. Otázky byly p ři každém stupni mu čení stejné a zpravidla jich bylo šest.
Po zavedení krajských soud ů a zrušení hrdelních stalo se choltické hrdelní v ězení v ězením obecním.
1.4.6 Po čátky pr ůmyslu – choltická faktorie 11
Po skon čení sedmileté války v roce 1736 byla v měste čku z řízena faktorie na zpracovávání lnu a bavlny pro zvýšení výnosu panství. Faktorie byla umíst ěna v kuželn ě. Bylo to stavení 75 m dlouhé, 19 m široké, s mnoha okny, která byla vždy 2 nad sebou, takže faktorie měla hodn ě sv ětla. Suroviny byly nejd říve dováženy z Letovic, potom z rakouského Lince. Výrobky musely být bez chyb, proto se poddaní musili p ředení u čit, a z toho d ůvodu byla na panství založena p řadlácká škola. Škola byla umíst ěna v přízemí zámku a výuka trvala 5 týdn ů. V roce 1767 se konalo první sezení nov ě založeného řemeslnického cechu. V čele stáli 2 cechmist ři, spoluinspektorem byl sám direktor panství Jan Kryštof Hüttl. Výrobu řídil faktor. Choltická faktorie zanikla kolem roku 1830, protože v zemi byl nadbytek anglického textilu. Po faktorii zbyla jen budova, která se časem stala obytnou.
10 KABELÁ Č, Karel. Choltická kronika vypráví . Pro tisk upravila ing. Marie Kabelá čová-Fižová. 1. vydání, Pardubice: V ČT Pardubice, provoz 21 Hradec Králové, 1985 11 KABELÁ Č, Karel. Choltická kronika vypráví . Pro tisk upravila ing. Marie Kabelá čová-Fižová. 1. vydání, Pardubice: V ČT Pardubice, provoz 21 Hradec Králové, 1985 18 1.4.7 Reformy za císa ře Josefa II. 12
Se za čátkem vlády císa ře Josefa II. stíhala jedna reforma druhou. Bylo zrušeno nevolnictví v roce 1781, toleran čním patentem bylo povoleno svobodn ě vyznávat evangelickou víru.
Reformy dále postihly i soudnictví. Vrchnostenské úřady mohly soudit jen menší přestupky a musely k tomu mít zkoušeného právníka - justiciára. Žádný nesm ěl být potrestán bez řádného výslechu. Trestání bitím bylo zakázáno a k vězení trvajícímu p řes 8 dní muselo být povolení krajského soudu.
1.4.8 Měste čko jeho podoba a vývoj do první sv ětové války 13
V roce 1767 byla na řízena konskripce - první s čítání lidu. Podle něho m ělo m ěste čko a Chrtníky dohromady 488 obyvatel. V roce 1770 bylo na řízeno o číslování dom ů. V měste čku jich bylo 70, v Chrtníkách 21, a v Ledcích 14.
Měste čko zm ěnilo svoji podobu až v roce 1848, kdy tu za rok šestkrát ho řelo. Vyho řelo 34 dom ů a 16 stodol, v následujícím roce pak dalších 14 dom ů - vyho řela tak polovina m ěste čka. Měste čko se pak zm ěnilo. Zmizela d řev ěná stavení, nová se stav ěla bokem do silnice a v jedné řad ě.
V roce 1862 byl vydán nový obecní zákon, kde byl stanoven i rozsah obecní p ůsobnosti - ochrana osob a majetku, ochrana požární, polí, pé če o školu a chudé.
V roce 1869 vyšel nový školský zákon a v dalším roce byla škola odlou čena od církve. Byly zrušeny patronáty, všechny školní záležitosti p řevzal stát - byly z řízeny místní a okresní školní rady. Nový školský zákon prodloužil školní docházku do 14 let a zrušil ned ělní školy. Tím se zvýšil po čet žák ů a školní u čebny v Cholticích nesta čily.
12 KABELÁ Č, Karel. Choltická kronika vypráví . Pro tisk upravila ing. Marie Kabelá čová-Fižová. 1. vydání, Pardubice: V ČT Pardubice, provoz 21 Hradec Králové, 1985 13 KABELÁ Č, Karel. Choltická kronika vypráví . Pro tisk upravila ing. Marie Kabelá čová-Fižová. 1. vydání, Pardubice: V ČT Pardubice, provoz 21 Hradec Králové, 1985 19 Zhruba po 10 letech se začalo s vym ěř ováním a vykupováním pozemk ů pro stavbu železni ční trat ě Vápenný Podol - Přelou č se zastávkami ve Valech, Veselí, Cholticích a He řmanov ě M ěstci. Dne 20. srpna 1882 jela poprvé po této trati ov ěnčená lokomotiva s osobním vagónem.
V roce 1909 byl odhalen pomník básníku B. Jelínkovi, dílo socha řů Maudra a Schejnosty a s verši básníka J. Kvapila. P ři odhalování pomníku byli p řítomni i spisovatelé A. Jirásek, K. V. Rais a dalších12 spisovatel ů.
1.4.9 První sv ětová válka, první republika 14
Dne 10. prosince 1918 byly zrušeny šlechtické tituly, což velmi těžce nesl tehdejší majitel choltického panství Jan Thun a hrub ě urážel republiku. Protože mu hrozilo trestní stíhání, odjel do Tyrol a panství p ředal na za čátku roku 1919 synu Leopoldovi, doktoru práv.
Volby v roce 1919 skon čily vít ězstvím České strany socialistické a prvním starostou obce v nové republice se stal Josef Maršálek. Ve funkci p ůsobil až do roku 1927. V tomto roce byly také uspo řádány první ve řejné oslavy 1. máje s pr ůvodem p řes celé m ěste čko.
V měste čku byla p řed okupací m ěšťanská škola, lidová hospodá řská škola a dětská opatrovna. Byl zde obvodní léka ř, zubní ambulance, četnická stanice, železni ční a autobusová zastávka, poštovní a telegrafní ú řad, farní ú řad, Kampeli čka, cukrovar a lom kamene. Z kulturních sbor ů a spolk ů zde byly 2 divadelní soubory, Sokol, muzejní a živnostenský spolek, ženský p ěvecký sbor, hudební soubor a dechová hudba. Roku 1938 vyvrcholila napjatá situace jak hospodá řská, tak politická a za čala druhá sv ětová válka.
1.4.10 Druhá sv ětová válka a vznik druhé republiky 15
Přišel rok 1938, kdy byla uzav řena mnichovská dohoda, a prezidentem republiky se stal dr. Emil Hácha. Pohrani ční kraje byly odtrženy a vznikly Sudety. Do Choltic se p řist ěhovaly hlavn ě rodiny železni čářů .
14 Choltice [online]. [cit. 2009-10-23]. Dostupný z WWW: Za čátkem zá ří 1944 zem řel JUDr. Leopold Thun, majitel choltického panství a velkostatku v Luhách. Hned po smrti hrab ěte se do zámku nast ěhovalo n ěmecké vojsko. Po dalším náletu v prosinci 1944 na Pardubice se do Choltic p řist ěhovalo nové n ěmecké vojsko, které zabralo ob ě budovy školy, cukrovar a nakonec i některé soukromé domy. Dne 5. května 1945 vypuklo v Praze povstání. Hned po vyslechnutí prvních rozhlasových zpráv byly v měste čku odstran ěny dvojjazy čné nápisy ze školy, obecního a poštovního ú řadu i Kampeli čky. Objevily se také československé vlajky. Již v kv ětnu opustily m ěste čko ty rodiny, které se na za čátku okupace musely vyst ěhovat z území zabraných N ěmci. S nimi odešly do pohrani čí i některé choltické rodiny. V roce 1947 obec získala do svého vlastnictví zámek s přilehlou oborou a n ěkteré další thunovské pozemky. V místnostech v 1. poschodí jižního k řídla bylo umíst ěno muzeum. Se svolením zemského Národního výboru v Praze sem byly p řevedeny památky na Bohdana Jelínka a Františka Nechvíle. V obo ře byly postaveny nové mostky, opraveno oplocení a byly udržovány cesty. 1.4.11 Vývoj obce od po čátku let padesátých 16 V roce 1949 byly zavedeny státní matriky. Prvním matriká řem se stal M. Horák. V roce 1950 se Choltice staly matri čním obvodem. Církevní matriky byly prvním lednem 1950 uzav řeny a veškeré zápisy se provád ěly do matrik civilních. Na míst ě vlašského domu cht ělo spot řební družstvo Jednota postavit prodejnu. Zástupci Památkového ú řadu z Prahy po prohlídce vlašského domu bourání zastavili a jednalo se o oprav ě vlašského domu, které se táhlo celý rok 1966, ale jeho majitelé s ní nesouhlasili. Nezbylo, než požádat ministerstvo školství o vy řazení domu z památkových staveb. Tak během 14 dn ů zanikl 16 Choltice [online]. [cit. 2009-10-23]. Dostupný z WWW: Po čátkem roku 1972 se za čala upravovat parková část obory. Kácely se náletové stromy a vytrhávaly ke ře. Úpravy se provád ěly podle plánu architekta J. Va ňka, který m ěl zap ůjčeny plány p ůvodního zámeckého parku. Dozor provád ěl ing. Dobrkovský z Krajské památkové pé če Pardubice. V osmdesátých letech se za čalo pracovat v muzeu – byly vybourány staré d řev ěné schody a vyklízely se stávající prostory muzea, aby tu mohla být provedena nová elektroinstalace. V muzeu se vyklidily prostory a uklidily se d řev ěné p ředm ěty. Rok 1985 byl pro Choltice slavnostním – 25. října uplynulo 700 let od vzniku obce. K tomuto datu obec cht ěla otev řít muzeum. Za čalo se tedy pracovat už v krutých mrazech. V srpnu se provedly pouze částe čné terénní úpravy. V červenci se již v ědělo, že muzeum na oslavy dokon čeno nebude. P řipravila se alespo ň malá výstavka již zrestaurovaných p ředm ětů v salla terren ě. Dne 31. srpna se za hezkého po časí oslavilo 700. výro čí vzniku Choltic. Na celý den byl p řipraven bohatý program. Rok 1990 byl rokem dokon čení muzea. V muzeu se vyklízelo, malovalo, natírala se ost ění, n ěkterá okna, p řipravovaly se lampi čky na osv ětlení, byly nat řeny a sestaveny vitríny … Muzeum cht ěli brigádníci dokon čit do komunálních voleb, které se konaly 24. listopadu. Rok 1991 p řál soukromému podnikání – otev řely se 2 nové prodejny SaS a Choltex. V obci také vznikla služebna Policie ČR. Byl opraven pomník Bohdana Jelínka, za čal se projektovat vodovod a připravovat další úpravy ve staré mate řské škole, aby zde vzniklo malé zdravotní st ředisko i s lékárnou. 1.4.12 Sou časnost Choltic 17 V Cholticích se jako v jiných m ěstech a vesnicích rozr ůstá soukromé podnikání. S textilem zde obchoduje firma CHOLTEX a obchod TEREZA. Je zde také železá řství, 17 Choltice [online]. [cit. 2009-10-23]. Dostupný z WWW: K 1. prosinci 2006 byl obci vrácen status m ěstyse. Tento status není spojený s žádným finan čním p řínosem, ale ani s žádnými náklady. Na navrácení titulu mají nárok pouze obce, které ozna čení užívaly p řed vznikem národních výbor ů tedy 17. kv ětnem 1954. Dochází tak k náprav ě opomenutí p ři obnov ě samosprávy po sametové revoluci v listopadu 1989. 1.4.13 Soudní spor o zámek 18 V roce 1992 za čala soudní p ře o choltický zámek. Žalobu podal hrab ě Berthold Thun- Hohenstein, který se cítí být d ědicem panství. Po patnácti letech skon čil vleklý restitu ční spor výrokem, jenž p řiřkl majetek obci. Hohensteinov ě otci byl majetek na Pardubicku zabaven na základ ě Benešových dekret ů v roce 1945, protože se rodina jednozna čně p řihlásila k německému ob čanství. Po sametové revoluci zažádal šlechtický rod o jeho navrácení. Hlavní spor se vede p ředevším o zámek v Cholticích. Z něj byly rodin ě již v roce 1992 navráceny um ělecké p ředm ěty.19 "Vyd ěsilo to celé okolí, jedná se p řibližn ě o 2 000 hektar ů," 20 okomentoval šlechticovy nároky starosta Choltic ing. Jan Málek. Na příklad ve Veselí na požadovaných parcelách postavili biokoridor s parkem a d ětským h řišt ěm, ve Valech pozemky k řižuje místní komunikace. Obce cht ějí celý problém řešit spole čně v rámci dobrovolného svazku. Nyní už Thun ům zbývá poslední možnost - napadnout postup českých soudc ů u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Starosta Choltic ing. Jan Málek je ale pln ě přesv ědčen o tom, že rozhodnutí nejvyššího českého soudu už nic neohrozí. 21 18 Pardubickýdenik.cz [online]. 14. 9. 2009 [cit. 2010-02-20]. Zprávy-region. Dostupné z WWW: „Finan čním hospoda řením obcí se ozna čují jak ty stránky hospodá řské činnosti obce, které sm ěř ují k opat ření si pot řebných prost ředk ů k úsp ěšnému pln ění sv ěř ených ve řejných úkol ů, tak i zp ůsoby využití získaných finan čních prost ředk ů.“22 1.5.1 Obsah rozpo čtu obce 23 Zp ůsob a možnosti zajišt ění finan čních zdroj ů pro jednotlivé rozpo čty vymezuje zákon o rozpo čtových pravidlech. Pro přehlednost jsou p říjmy obce rozd ěleny do několika skupin: příjmy nenávratné – neda ňového charakteru (p říjmy z vlastního hospoda ření obce, nahodilé příjmy jako darování obci, ve řejná sbírka apod.), p říjmy nenávratné – da ňového charakteru (celý výnos dan ě z nemovitosti, výnos místních poplatk ů, výnos správních poplatk ů vybíraných obcí a výnos n ěkterých plateb souvisejících s ochranou životního prost ředí), dotace a podíly na státních daních (dotace, podíly na státních daních a vratky návratných finan čních výpomocí) a finan ční zdroje návratného charakteru (ve form ě úv ěrů od pen ěžního ústavu nebo vydání vlastních dluhopis ů). Výdaje obecního rozpo čtu lze členit na výdaje b ěžné (provozní výdaje, náklady na opravu a údržbu, mzdové náklady apod.) a kapitálové (výdaje na investice, ale také na splácení p ůjček). 1.5.2 Da ňové povinnost 24 Do naší da ňové soustavy pat ří tyto dan ě, které platí obec: da ň z příjm ů (p ři výplat ě výt ěžk ů z komunálních obligací nebo když je obec zam ěstnavatelem), da ň dědická a darovací (je- li d ědicem či obdarovaným, v ětšinou je od této dan ě osvobozena), da ň z převodu nemovitosti (pokud prodává nemovitý majetek), da ň silni ční (pokud používá ke své podnikatelské činnosti motorová vozidla zatížená touto daní), da ň z přidané hodnoty (pokud sama provozuje hospodá řskou činnost) a spot řební dan ě (stává se jí jen velmi omezeně). 22 ČEBIŠOVÁ,T. Obec: postavení, správa, činnost, 1. vydání, ISV,Praha 1996 ISBN: 80-85866-19-6 23 ČEBIŠOVÁ,T. Obec: postavení, správa, činnost, 1. vydání, ISV,Praha 1996 ISBN: 80-85866-19-6 24 ČEBIŠOVÁ,T. Obec: postavení, správa, činnost, 1. vydání, ISV,Praha 1996 ISBN: 80-85866-19-6 24 1.5.3 Rozpo čtový proces „Při sestavování rozpo čtu musí obec vycházet nejen z vlastních pot řeb obce, ale i z úkol ů přenesených na obec státem. Pro tento ú čel je nutné porozum ět rozpo čtové skladb ě. P říjmy a výdaje všech ve řejných rozpo čtů se člení podle ur čitých hledisek. T říd ění v podob ě závazného, jednotného a přehledného systému pro všechny subjekty, kterých se tyto p říjmy a výdaje týkají, je ozna čováno jako rozpo čtová skladba neboli klasifikace. Rozpo čet obce schvaluje, podle zákona o obcích, obecní zastupitelstvo.“25 1.5.4 Rozpo čet obce Všechny porovnávané rozpo čty jsou vyrovnané, výdaje jsou pokryty p říjmy, jak je vid ět z následující tabulky. P řispívá k tomu i osmá skupina, kterou se konsolidují obecní p říjmy. Nejv ětší p říjmovou položkou jsou skupina 0 a skupina 3, která se zabývá službami pro obyvatelstvo. Další velkou položkou jsou také příjmy za sociální v ěci, které se skrývají pod skupinou 4. Nejv ětšími b ěžnými výdaji jsou výdaje na školství a kulturu ve skupin ě 3, a druhými nejv ětšími jsou výdaje na státní moc a správu ve skupin ě 6. V kapitálových výdajích jsou v posledních letech nejv ětšími výdaje na dopravu a vodní hospodá řství. Zatímco výdaje na sociální v ěci ve skupin ě 4 a na požární ochranu a záchranných integrovaný systém v roce 2008 nebyly žádné. 25 ČEBIŠOVÁ,T. Obec: postavení, správa, činnost, 1. vydání, ISV,Praha 1996 ISBN: 80-85866-19-6 25 Tabulka 1: Rozpo čet m ěstyse choltice v letech 2006 – 2009 (v tisících korun českých) 26 Rok Člen ění rozpo čtu 2006 2007 2008 Skupina 0 23 117,78 12 114,39 13 925,24 Skupina 1 0,00 0,00 13,05 Skupina 2 208,67 658,69 429,43 Skupina 3 2 719,71 2 356,39 3 378,62 Příjmy Skupina 4 635,50 1 202,56 1 270,92 Skupina 5 0,00 0,00 15,09 Skupina 6 27,77 26,61 49,16 Celkem 26 709,43 16 358,64 19 081,51 Skupina 2 559,24 480,62 1 417,41 Skupina 3 6 247,95 6 716,90 7 965,76 Skupina 4 486,89 1 143,38 1 132,18 skupina 5 240,02 375,27 367,14 Skupina 6 3 920,98 4 047,35 4 452,21 Běžné celkem 11 455,08 12 763,52 15 334,70 Výdaje Skupina 2 6 782,25 1 717,40 1 971,05 Skupina 3 1 626,40 260,90 1 415,84 Skupina 4 9 427,56 149,98 0,00 Skupina 5 0,00 86,03 0,00 Kapitálové celkem 17 836,21 2 214,31 3 386,89 Výdaje celkem 29 291,29 14 977,83 18 721,59 Pevné části Skupina 8 2 581,82 -1 380,88 -359,99 Přijaté transfery 12 930,97 509,13 692,89 Dotace Poskytnuté transfery 0,00 0,00 0,00 Zdroj: Vlastní zpracování 1.6 Infrastruktura 27 Termín infrastruktura má sv ůj p ůvod v 19. století ve Francii a b ěhem první poloviny 20. století primárn ě ozna čovalo vojenská za řízení. Nyní je chápána jako veřejná infrastruktura, která se vztahuje jak ke specifickým funkcím – dálnice, ulice, silnice a mosty; hromadná doprava, letišt ě a letecká sí ť; vodárny a vodní zdroje; čistírny odpadních vod; zpracování komunálního odpadu; výroba a p řenos elektrické energie; telekomunikace a zpracování nebezpe čného odpadu – tak i ke složeným polyfunk čním systém ům. 26 ARISweb: prezentace údaj ů ÚSC [online]. 2001- [cit. 2010-01-25]. Dostupný z WWW: http://wwwinfo.mfcr.cz/aris/> 27 Choltice [online]. [cit. 2009-06-20]. Dostupný z WWW: Obec je z řizovatelem mate řské a základní školy. Je zde i malé zdravotní st ředisko s obvodním, zubním a d ětským léka řem, navíc je tu i lékárna. Dále tu je na nám ěstí Svaté Trojice poštovní ú řad. Je zde také dokon čená plynofikace, vodovod a kanalizace. 1.7 Působnost obce „Nejobecn ěji lze p ůsobnost obce charakterizovat jakožto souhrn práv a povinností, které jsou obci právním řádem stanoveny k pln ění jejích úkol ů. Takto chápaná p ůsobnost má svoji dimenzi místní neboli územní (obec vykonává svou p ůsobnost v rámci ur čitého území) a věcnou (obsahovou, reálnou – tato dimenze ur čuje okruh spole čenských vztah ů, v nichž je p ůsobnost vykonávána). Užívá se ozna čení tzv. místní a v ěcná p ůsobnosti).“28 1.7.1 Samostatná „Do oboru samostatné p ůsobnosti pat ří záležitosti, které jsou v zájmu obce a ob čan ů obce, pokud nejsou zákonem sv ěř eny státu, kraj ům nebo pokud nejde o přenesenou p ůsobnost orgán ů obce. Samostatná p ůsobnost obcí je uvedena v zákonech jednak p říkladným vý čtem a dále jako pé če v územním obvodu obce v souladu s místními p ředpoklady a zvyklostmi o komplexní územní rozvoj, zejména o vytvá ření podmínek pro rozvoj sociální pé če a pro uspokojování pot řeby ochrany a rozvoje zdravých životních podmínek, dopravy a spoj ů, pot řeby informací, výchovy a vzd ělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany ve řejného po řádku. Do samostatné p ůsobnosti ze zákona o obcích zejména pat ří: - Hospoda ření obce - Program rozvoje územního obvodu obce - Územní plán obce a regula ční plán a vyhlašování jejich závazné části obecně závaznou vyhláškou - Rozpo čet obce 28 KOPECKÝ, M. Právní postavení obcí: základy obecního práva, 1. vydání, Codex Bohemia, Praha 1998, ISBN: 80-85963-73-6 27 - Záv ěre čný ú čet - Trvalé a do časné pen ěžní fondy obce - Právnické osoby obce a organiza ční složky obce, ú čast obce v právnických osobách - Vydávání obecn ě závazných vyhlášek - Místní referendum - A další“29 1.7.2 Přenesená „Státní správa vykonávaná obcí je p řenesená p ůsobnost, jež je ur čena ve speciálních zákonech, p řičemž na obce je p řenesena rozdílná míra státní správy. Podle míry p řenesení státní správy rozlišujeme: - Všechny obce - Obce s matri čním ú řadem - Obce se stavebním ú řadem - Obce s pověř eným obecním ú řadem - Obce s rozší řenou p ůsobností - Brno se zvláštní p řenesenou p ůsobností - Praha s působností kraje“30 Obec Choltice je obcí s matri čním a stavebním ú řadem. Matrika spravuje obce Bukovina u Přelou če, Holotín, Chrtníky, Choltice, Jedousov, Jeníkovice, Lipoltice, Pob ěžovice u Přelou če, Sovolusky, Stojice, Svin čany, Svojšice, Turkovice, Urbanice a Veselí. Stavební ú řad má pov ěř ení pro obce Bezd ěkov, Bukovina u Přelou če, Holotín, Choltice, Chrtníky, Jedousov, Jeníkovice, Lipoltice, Pob ěžovice u Přelou če, Sovolusky, Stojice, Svin čany, Svojšice, Turkovice, Urbanice a Veselí. 31 29 KOUDELKA, Z. Pr ůvodce územní samosprávou po 1. 1. 2003, 1. vydání, Praha, Linde Praha 2003, ISBN: 80- 7201-403-X 30 KOUDELKA, Z. Pr ůvodce územní samosprávou po 1. 1. 2003, 1. vydání, Praha, Linde Praha 2003, ISBN: 80- 7201-403-X 31 Regionální informa ční servis [online]. 2005- [cit. 2010-02-15]. Dostupný z WWW: 2.1 Vymezení „Při výkonu samostatné p ůsobnosti mohou obce vzájemn ě spolupracovat a to: - bez vytvo ření nového právního subjektu na základ ě smlouvy uzav řené ke spln ění konkrétního úkolu, - vytvo řením dobrovolného svazku obcí na základ ě smlouvy, - zakládáním právnických osob dv ěma nebo více obcemi. “32 V tomto p řípad ě se jedná o dobrovolný svazek obcí na základ ě smlouvy, který vznikl v roce 1999. 2.1.1 Obecné informace a kontakty na mikroregion 33 Mikroregion se rozkládá na území NUTS II Severovýchod, Pardubický kraj a okres Pardubice. Po čet obyvatel mikroregionu je 13 664 z toho 6 741 mužů a 6 923 žen (k 1 1. 2009). Jeho vým ěra je 11 736 ha (také k 1. 1. 2009). 34 Sídlo mikroregionu je v obci Choltice, v přirozeném spádovém centru území. Sídlo: Obecní ú řad Choltice, Pardubická 78, 533 61 Choltice Právní statut: svazek obcí IČO: 7105315 Předseda: Ing. Jan Málek Organiza ční poradce: Kate řina Korejtková Infocentrum: Infocentrum P řelou č, Hotel Bujnoch, Pardubická 1422, 535 01 P řelou č V roce 2005 se mikroregion stal členem místní ak ční skupiny MAS Železnohorský region. 32 KOUDELKA, Z. Pr ůvodce územní samosprávou po 1. 1. 2003, 1. vydání, Praha, Linde Praha 2003, ISBN: 80- 7201-403-X 33 Region Železných hor [online]. c1998-2009 ,[cit. 2009-04-20]. Dostupný z WWW: Obecn ě je p ředm ětem činnosti ochrana a prosazování spole čných zájm ů členských obcí v jednotlivých v ěcech, dále je to zejména spolupráce p ři obnov ě a rozvoji venkova, p ři příprav ě a realizaci rozvojových program ů Evropské unie a činnosti podle § 50, odstavce 1 zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích. Ale jsou to i takové aktivity, které se z objektivních d ůvod ů týkají jen n ěkterých členských obcí, jen pokud jsou v souladu se zájmy svazku. Svazek je také oprávn ěn založit podnikatelské i nepodnikatelské subjekty dle platné právní úpravy bu ď samostatn ě anebo s dalšími osobami. 2.1.3 Členské obce 36 V sou časné dob ě sdružuje mikroregion 1 město, 1 městys a 19 obcí. Zakládajícími obcemi jsou m ěstys Choltice, který byl rovn ěž nejv ětším iniciátorem tohoto svazku obcí, dále to jsou obce Bezd ěkov, Brloh, Holotín, Chrtníky, Jedousov, Jeníkovice, Mokošín, Pob ěžovice, Stojice, Svin čany, Svojšice, Turkovice, Urbanice, Valy a Veselí. Další obce p řistoupily pozd ěji a jsou to m ěsto P řelou č a obce Bukovina u Přelou če, Lipoltice, Sovolusky a zatím posledním p řistoupivším členem je obec Litošice. A tak z původních 16 zakládajících obcí má mikroregion nyn ějších 21 člen ů. 2.2 Historie mikroregionu 2.2.1 Geologický vývoj 37 Krajina kolem m ěstyse není geologicky tak jednoduchá. Z nejstarších hornin, krystalických b řidlic, je tu fylit, který mladšími vrstvami vystupuje na povrch u Lipoltic, kde se 35 Svazky obcí Pardubického kraje [online]. 2008- [cit. 2010-01-19]. Dostupný z WWW: Tam, kde voda odplavila horní vrstvy jako u Urbanic, objevila se další stará hornina, dioryt. Vzhled t ěchto hornin dokazuje, že zde v prvohorách bylo mo ře, které zaplavovalo celý náš kraj. V této dob ě docházelo často k sope čné činnosti, jejímž výsledkem bylo vylití diabasu. Tato nazelenalá hornina se u Chrtník dostala až na povrch. Horninami druhohor jsou u nás křídové usazeniny zelenavých pískovc ů a b ělohorské opuky. Doba t řetihor se nejvíce projevila u Sovolusk. Zde došlo k vylití lávy. P ři dřív ějších zem ětřeseních a sope čné činnosti vznikla n ěkterá údolí v našem okolí. I ve čtvrtohorách vznikaly nové vrstvy. Zv ětrané horniny p řem ěněny v písek, hlínu a št ěrk, nebyly od nás jen odnášeny, ale z ůstávaly zde. V nich se pak našly kosti zví řat žijících zde v dobách čtvrtohorních. Našly se zde kosti nosorožce, kon ě, psa, dokonce i obratel a stoli čka mamuta. 2.2.2 Historie vývoje mikroregionu 38 Množství archeologických nález ů dokládá osídlení zdejší krajiny již v poslední době ledové a v dob ě bronzové. V dob ě hradištní (do 13. století) vykonával kníže správu zem ě pomocí sít ě hradiš ť a tvrzí. Tém ěř každá obec mikroregionu má ve své historii zmínku o existenci tvrze. Nejlépe dochovaná st ředov ěká tvrz se nachází v obci Svojšice. Kamenné zdivo pochází ze 14. století a ješt ě v 16. století sloužila jako panské sídlo rodu Gerštorf ů. Ke sjednocení regionu došlo v první polovin ě 16. století p říchodem Ji říka Gerštorfa z Gerštorfu, který p řisp ěl k rozvoji celého kraje. Mimo jiné tento rod p řebudoval ve 2. polovin ě 16. století tvrzišt ě v Cholticích na renesan ční zámek a založil zámeckou oboru. Rod Gerštorf ů působil v regionu do roku 1623, kdy jim byl rodový majetek po porážce českých stav ů na Bílé ho ře zkonfiskován. Od tohoto roku až do konce druhé světové války se stává celé panství rodovým majetkem rodu Thun-Hohenstein. 38 Region Železných hor [online]. c1998-2009 ,[cit. 2009-04-20]. Dostupný z WWW: Na území členských obcí mikroregionu je zna čné množství architektonických památek, většinou sakrální povahy. Bylo zde zmapováno 97 památek, které jsou ve vlastnictví jednotlivých obcí a nalézají se na obecních pozemcích. Mezi nejpo četn ější sakrální památky pat ří kamenné křížky, Boží muka a morové sloupy, dále je zde několik kaplí, márnic a hrobek. Z ostatních historických památek je nejvíce r ůzných zvoni ček, památník ů padlým voják ům ve sv ětových válkách a pomníky významným osobnostem. Do ostatních památek můžeme za řadit zámek v Cholticích, budovu Ob čanské záložny a milník v Přelou či, tvrz ve Svojšicích a ohradní hřbitovní zdi v obcích Stojice a Turkovice. 2.3.1 Bezd ěkov Katastr obce byl osídlen od prav ěku, jak to dokazují archeologické nálezy nap ř. pazourkových nástroj ů. Bylo zde také odkryto slovanské poh řebišt ě z 11. - 12. století. Obec je písemn ě poprvé zmi ňována až roku 1378. Tehdy to byla církevní p ůda - vlastnilo ji olomoucké biskupství. Jeho katastrální území tvo ří část východní hranice mikroregionu. Na území obce jsou t ři drobné památky, jde o dřev ěnou zvonici a kamenný k řížek a památník padlým v 1. sv ětové válce. Stav t ěchto památek je vyhovující a v nejbližší dob ě nebude vyžadovat žádné zásahy. 2.3.2 Brloh Na okraji Brlohu m ůžeme pozorovat, jak pradávný mo řský p říboj opracovával b řeh. Na takových místech nalezneme vápnité usazeniny s valouny tvrdých hornin a vápence s množstvím zkamen ělých živo čich ů. Ves se poprvé p řipomíná roku 1318 a zmínka o tvrzi je z roku 1542. Území této obce tvo ří část západní hranice mikroregionu. V jeho katastrálním území se nachází 6 drobných památek a archeologické stopy po zdejší tvrzi. V obci je d řev ěná zvonice, kamenný k říž a památník padlým v 1. světové válce. Tyto památky jsou pravideln ě udržovány, poslední oprava prob ěhla v roce 2000. Jejich stav je 39 Region Železných hor [online]. c1998-2009 ,[cit. 2009-04-20]. Dostupný z WWW: 2.3.3 Bukovina u Přelou če První písemné zprávy o obci pocházejí z roku 1400. Své jméno dostala dle strání osázených buky, které obec obklopovaly. Jako první v okolí m ěla dobrovolný hasi čský sbor, založený v roce 1895. Má druhou nejmenší rozlohu a t řetí nejmenší po čet obyvatel v mikroregionu. Tvo ří část jižní a západní hranice mikroregionu. V obci se nachází kamenný k říž, zvonice a pomník Tomáše Garriguea Masaryka. Všechny památky jsou opraveny a ve výborném stavu. 2.3.4 Holotín Kdy Holotín vznikl, není známé, ale jisté je, že už roku 1413 byl spojen se Svojšicemi. Název osady znamená Holot ův dv ůr. P říjmení Holota vzniklo ze staro českého slova zna čícího opatrovníka ps ů. Obec má pouze okolo 30 obyvatel, je tedy popula čně nejmenším členem svazku. I p řes to má v ětší katastrální vým ěru než 5 obcí, které mají i čty řikrát v ětší po čet obyvatel. Tvo ří část jižní hranice mikroregionu. Kamenný k říž v centru obce pochází z roku 1878 a je ve výborném stavu, v letech 2004 a 2005 prob ěhla jeho generální oprava v četn ě okolních úprav. 2.3.5 Choltice První zmínky sahají nejmén ě do roku 1285. V obci je mnoho kulturních památek. Krom ě Přelou če je to jediná obec s více než tisícem obyvatel, ale i p řes to je až třetí v po řadí co se tý če rozlohy. Leží tém ěř uprost řed území mikroregionu. V městysi Choltice se nalézá 7 drobných památek a na území místní části Ledec 2 drobné památky. Na jeho území se také nalézá mnoho významných kulturních památek zapsaných v Úst ředním seznamu kulturních památek. Nejvýznamn ější je objekt zámku, h řbitovní kaple 33 rodiny Thun ů, kapli čka sv. Antonína, d řev ěná zvonice, pomník Bohdana Jelínka, boží muka při silnici na Stojice a na odbo čce do Podhorek, socha Nejsv ětější trojice na nám ěstí, pomník Františka Nohejla a Františka Kubelky p ři silnici ke Stojicím, silni ční most p řes Zlatotok. Stav zámku bude vyžadovat postupnou rekonstrukci v četn ě restaurátorských zákrok ů v interiéru. Hrobka rodu Thun ů je vystav ěna v pseudorománském slohu a pochází z let 1871-1872. Její stav bude vyžadovat rekonstrukci veškerých konstruk čních prvk ů a povrchových úprav objektu podle samostatného odborného posudku. Stav dalších památek, kamenných k řížk ů a soch je narušen pov ětrnostními vlivy, n ěkteré jsou dokonce v havarijním stavu. Mezi zajímavosti také ovšem pat ří zámecká obora - kde dodnes najdeme vzácné a chrán ěné rostliny a živo čichy. Z rostlin je to nap říklad ďáblík bahenní, p řesli čka nejv ětší, plavu ň vidla čka a lomikámen zrnatý, ze vzácných strom ů je to: jinan dvoulalo čný, jalovec viržinský a tulipánovník. Z živo čich ů se zde vyskytuje tém ěř všechno zp ěvné ptactvo a další vzácní ptáci, nap říklad datel černý, volavka popelavá, slavík zp ěvný a kulíšek menší, ale také zde žijí ježci, raci, všechny druhy žab a další druhy chrán ěných živo čich ů. 2.3.6 Chrtníky V malebném údolí, v němž byla vesni čka Chrtníky založena, je možné nalézt památky na dávnou geologickou minulost, kdy zde bylo k řídové mo ře, a to r ůzné fosilie a zbytky žralo čích zub ů. Na katastru obce bylo také prokázáno tábo řišt ě lovc ů mamut ů z mladšího paleolitu. I když první písemná zmínka o Chrtnících je až z roku 1397, vesnice je mnohem starší. Název obce Chrtníky je upomínkou na st ředov ěk, na dobu hradištní, kdy zde byli usazeni psá ři. Úkolem psá řů bylo cvi čit lovecké psy. Územn ě nejmenší obec mikroregionu sousedící s Cholticemi leží tém ěř uprost řed území mikroregionu. V obci se nachází zvonice a k říž, které jsou v nevyhovujícím stavu. U kamenných částí bude pot řeba opravit zv ětralý povrch a u železných je nutné odrezení a nat ření antikorozní barvou. 34 2.3.7 Jedousov V souvislosti se št ěpánovskou tvrzí je v polovin ě 16. století doložena i obec Jedousov. Jedousov ve své historii totiž náležel ke statku štěpánovskému a s ním byl pozd ěji p řipojen k choltickému panství. Od roku 1902 se stal Jedousov po odtržení od Choltic samostatnou obcí. Původní tvar jména Jedousov zn ěl D ědúsov, tedy D ědous ův dv ůr. Slovo d ědous m ělo hanlivý přídech, n ěco jako morous. Pod jeho správu spadá místní část Lod ěnice. Leží v centru území mikroregionu. V Jedousov ě se nachází pouze kaple Panny Marie z roku 1890. Její stav je dobrý, vyžaduje pouze drobné opravy st řešní části. 2.3.8 Jeníkovice Poprvé se p řipomínají roku 1227. Tehdy zde stála také tvrz. P ůvodní název zn ěl Něnkovice. Název byl pozd ěji zm ěněn na Jankovice. Toto jméno nesly až do roku 1648, kdy byl op ět zm ěněn na dnešní Jeníkovice. Tvo ří část východní hranice území mikroregionu. Na území obce se nachází kapli čka sv. Václava, ta prošla v roce 1993 rekonstrukcí a vyžaduje pouze drobné opravy a nát ěr oplechování st řechy. Památník padlým v 1. sv ětové válce z roku 1935 byl opraven v roce 1994 a jeho stav je dobrý. 2.3.9 Lipoltice Datum založení obce není známo. Tvrz v Lipolticích se p řipomíná roku 1257. Na po čátku 16. století se tvrz už uvádí jako pustá. V roce 1783 bylo v Lipolticích zahájeno školní vyu čování. K obci pat ří dv ě místní části, Sovoluská Lhota a Pelechov. Tvo ří západní část hranice mikroregionu. Na katastru obce se nachází 5 drobných památek a 2 významné památky zapsané v Úst ředním seznamu kulturních památek. T ěmi jsou kostel sv. Matouše, který je nejstarší stavbou v obci, a vodní mlýn. Z drobných památek je v dobrém stavu pouze památník padlým, dřev ěná zvonice a kamenný k říž v místní části Pelechov. Další 2 kříže u kostela a na hřbitov ě jsou ve velmi špatném stavu zp ůsobeném pov ětrnostními vlivy. 35 2.3.10 Litošice První zmínky o obci pocházejí z roku 1167. I p řes to, že má pouze 119 obyvatel, má včetn ě místní části Krasnice druhou nejv ětší katastrální vým ěru z obcí svazku. Tvo ří západní hranici území mikroregionu. Obec vlastní více než 700 ha obecních les ů. 2.3.11 Mokošín Název obce Mokošín je snad odvozen od slovanské bohyn ě Mokoše - ochránkyn ě žen a jejich prací, p ředstavovala mati čku zemi. V roce 1086 se v zakládací listin ě benediktinského kláštera v Opatovicích nad Labem objevuje první písemná zmínka o Mokošín ě. Jedná se o jednu z nejstarších obcí ve východních Čechách. Leží severn ěji od centra mikroregionu. Z obce Mokošín je krásným výhled na Přelou č, Sn ěžku a široké okolí. V obci se nachází pouze pravideln ě udržovaný kamenný k říž v dobrém stavu. 2.3.12 Pob ěžovice Datum založení není známo. Původní tvar byl Pob ěhovice a znamenal ves lidí Pob ěhových. Pob ěžovická tvrz byla stejn ě jako mnoho okolních vypálena uherským vojskem Matyáše Korvína. Jedna z nejmenších obcí svazku, jak popula čně tak rozlohou. Leží v centu mikroregionu. Kamenný k řížek z roku 1872, který se nachází v centru obce, je velmi narušen pov ětrnostními vlivy a vyžaduje rekonstrukci. 2.3.13 Přelou č V roce 1086 ji král Vratislav v ěnoval benediktinskému klášteru v Opatovicích nad Labem. V roce 1261 povýšil král P řemysl Otakar II. P řelou č na měste čko. Město s jádrem na levém b řehu řeky Labe se skládá z 8 místních částí – Přelou č, Klenovka, Lhota u Přelou če, Lohenice, M ělice, Škudly, Št ěpánov a Tupesy. M ěstem prochází významná železni ční tepna 36 tranzitního koridoru Praha – Ostrava. Je nejv ětší obcí mikroregionu a tvo ří část západní a východní hranice a celou severní hranici území mikroregionu. Na katastru m ěsta se nachází množství významných kulturních památek zapsaných v Úst ředním seznamu kulturních památek. Areál kostela Panny Marie je tvo řen kostelem, ohradní zdí s arkádou a židovským h řbitovem, areál kostela sv. Jakuba je tvo řen kostelem, ohradní zdí, márnicí, farou a sochou sv. Václava. Dále socha sv. Jana Nepomuckého, objekt bývalého muzea, Ob čanská záložna, vodní elektrárna s mostem p řes Labe, m ěšťanský d ům a bývalý pivovar. V místní části Lhota pod Přelou čí se nalézá areál usedlosti a ve Št ěpánov ě zbytky tvrzišt ě. Na území m ěsta Přelou č a v jeho místních částech se nachází také velké množství drobných památek. Jde o památníky padlým, kamenné k řížky a zvoni čky, které jsou v každé místní části. Jejich stav je dobrý, vyžaduje pouze mechanické o čišt ění a zvýrazn ění nápis ů kontrastní barvou. Pouze k řížek a zvoni čka v Klenovce jsou ve špatném stavu zp ůsobeném pov ětrnostními vlivy. Přelou č se m ůže také pochlubit řadou významných rodák ů. Na po čest jednoho z nich, Františka Filipovského, je zde každoro čně ud ělována Cena za nejlepší výkon v dabingu. 2.3.14 Sovolusky Ves je písemn ě zmín ěna již roku 1360. Její území tvo ří část západní hranice mikroregionu. V roce 1926 se v sovoluském katastru hledala ruda a našlo se malé množství rudy magnetové. Nedaleko obce se nachází p řírodní památka Skalka u Sovolusk. Jedná se o zvláštní útvar, který vytvo řila spilitová láva ve velmi dávné geologické minulosti naší zem ě. V obci se nachází d řev ěná zvoni čka v dobrém stavu, pouze její zast řešení je pot řeba opravit. K říž v centru obce je zna čně narušen pov ětrnostními vlivy a vyžaduje opravu. 2.3.15 Stojice První písemná zmínka o Stojicích je z roku 1349. Zdejší pozdn ě gotický kostel Všech svatých byl roku 1350 postoupen nov ě z řízenému litomyšlskému biskupství. Jméno obce Stojice může být odvozeno od vsi lidí Stojatových nebo od stojišt ě, což je nevymýcená část porostu 37 ponechaná na pasece. Název m ůže pocházet také od slova stojecí, a to byl církevní plat. Tvo ří část jižní hranice mikroregionu. Ve Stojicích se nachází 5 drobných památek, ale také n ěkolik významných zapsaných v Úst ředním seznamu kulturních památek. Jde o kostel Všech svatých s márnicí a ohradní zdí, které jsou v havarijním stavu a vyžadují rozsáhlou rekonstrukci. V seznamu je také pomník ob ětem 1. sv ětové války, pomník doktoru Janu Barto ňovi a sýpka, Boží muka, která se nacházejí za obcí a socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1672 stojící p řed kostelem. Tyto památky jsou v dobrém stavu. 2.3.16 Svin čany Podle pov ěsti se sem kdysi zatoulala ohromná svin ě a rozryla p ůdu západn ě pod tvrzí tak hluboko, že zde vytryskla z hloubi voda. Na dn ě jámy se objevil napolo odkrytý starý zvon. T ěm, kte ří pozorn ě naslouchali jeho hlasu, zdálo se prý, že volá : "Vyryla m ě svin ě - vyryla m ě svin ě ..." Tento hlas zvonu z ůstal, i když byl pozd ěji p řelit, a proto prý bylo dáno osad ě jméno Svin čany. První zmínka o nich pochází z roku 1226. Ve st ředov ěku zde stávala tvrz, která vyho řela ve válce mezi uherským králem Matyášem Korvínem a českým králem Jí říkem z Pod ěbrad. Jsou zakládající obcí jak mikroregionu Podh ůř í Železných hor, tak mikroregionu He řmanom ěstecko do kterého pat ří místními částmi Horní a Dolní Raškovice. Tvo ří část jižní a východní hranice území mikroregionu. Na katastru obce jsou významné kulturní památky zapsané v Úst ředním seznamu kulturních památek. Je to kostel sv. Vav řince a náhrobky rodu Gerštorf ů z konce 17. století, fara, venkovská usedlost a Morový sloup. Ten je zna čně poškozen vlivy po časí. K říže na území obce jsou také narušeny. Mariánská socha z roku 1864 byla v roce 1990 opravena a je v dobrém stavu, stejn ě tak jako památník padlým. 38 2.3.17 Svojšice První zmínky o obci pocházejí z roku 1365. Z této vesnice pocházela manželka Karla Havlí čka Borovského, která má v obci v blízkosti tvrze i pomník. Od roku 1920 jsou Svojšice samostatnou obcí, k níž pat ří i osada Cihelna a chatová oblast Okrouhlík. Leží jižn ě od centra mikroregionu. V obci se nachází st ředov ěká tvrz z roku 1365. Je zapsána v Úst ředním seznamu kulturních památek a v roce 1995 byla nákladem tém ěř jeden milion korun opravena. Její stav je tedy dobrý. Památníky Julie Havlíčkové a Pavla Suly pocházejí z druhé poloviny 20. století a jejich stav je proto výborný. Kamenný k říž a zvonice sv. Vav řince z roku 1835 jsou narušeny a vyžadují opravu. 2.3.18 Turkovice První historická zpráva o Turkovicích pochází z roku 1257. Jméno obce je odvozeno od slova tur, tedy skot. Obec se skládá z 3 místních částí - Turkovice, Bumbálka a Rašovy . Tvo ří část jižní hranice mikroregionu. Na katastru obce se nachází areál kostela sv. Martina, který je tvo řen kostelem, ohradní zdí s náhrobky rodu Gerštorf ů, hradní kaplí, márnicí a p řilehlými pozemky, zapsaný v Úst ředním seznamu kulturních památek. Ohradní ze ď je v pom ěrn ě dobrém stavu. Empírová hrobní kaple Pacht ů z Rájova z roku 1839 má poškozenou omítku vlivem zemní vlhkosti. Sochy Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého jsou v dobrém stavu a pot řebují mechanicky o čistit. Památník padlým je také v dobrém stavu. 2.3.19 Urbanice Starý význam jména Urbanice je ves lidí Urbanových. Osobní jméno Urban vzniklo z latinského urbanus, což znamená m ěšťák. První zmínka o Urbanicích pochází z roku 1383. Tato obec je popula čně druhým nejmenším členem mikroregionu. Leží jihozápadn ě od centra území mikroregionu. 39 V obci je kaple z roku 1925. Ta byla v roce 2000 opravena, ale vlivem zemní vlhkosti má již nyní poškozenou omítku, která vyžaduje opravu. Kamenný k říž a zvoni čka jsou v dobrém stavu. 2.3.20 Valy Nejstarším písemným dokladem o existenci Val ů je stru čný záznam z 1. července 1398. Už na přelomu 14. a 15. století tu na vyvýšenin ě stála tvrz. Popula čně je to t řetí nejv ětší obec mikroregionu. Tvo ří část východní hranice území mikroregionu. Osada vznikla v příhodném míst ě u brodu p řes Labe. Lidé z vesnice tu v mělčin ě lovili ryby jednoduchou a prastarou metodou pomocí prout ěného pl ůtku. Jím nahán ěli ryby do pastí. Tomuto pl ůtku se říkalo val a od něj je i pojmenování obce Valy. Valy jsou v okolí považovány za mimo řádn ě dob ře prosperující vesnici. Nejv ětší novinkou posledního desetiletí života obce znamenají valské trhy, které obec proslavily. Na území obce je n ěkolik památek zapsaných v Úst ředním seznamu kulturních památek, jde o kostel Archand ěla Michaela se zvonicí, archeologické zbytky tvrze a myslivna. Dále je zde technická památka železni ční viadukt. Z drobných památek je v obci zd ěná zvonice a k říž, které byly nedávno opravovány a jsou v dobrém stavu. 2.3.21 Veselí První písemná zpráva o existenci obce Veselí pochází z roku 1401. Jméno vsi vzniklo z abstrakce "veselí", tedy snad podle toho, že zakladatelé p řáli osad ě, aby v ní bylo vždy hojn ě veselí. Leží severovýchodn ě od centra mikroregionu. V obci se nacházejí 2 drobné památky, kapli čka z roku 1902, jejíž stav je dobrý a také památník padlým v 1. sv ětové válce z roku 1928, který je vzhledem k materiálu, z kterého byl vyroben, ve stabiln ě dobrém stavu. V katastrálním území obce je d ůležitá p řírodní památka Meandry Struhy. Jedná se o meandrující část potoka Struhy, d říve nazývaného Zlatý potok, a je d ůležitým regionálním biocentrem. Struha je jedním z posledních p řirozených tok ů v Polabí. Žije zde mnoho ohrožených 40 druh ů živo čich ů a rostlin. Roste zde nap říklad kosatec žlutý, dymnivka dutá, orsej jarní a jiné. Lokalita je významným hnízdišt ěm pták ů. Žije tu p ěnice černohlavá, p ěvuška modrá, rákosník zp ěvný. V březích sídlí led ňáček říční. Ve vodách Struhy najdeme i pstruha poto čního a m řenky obecné. Z motýl ů zde poletuje babo čka osiková a jilmová. 2.4 Vztahy mezi jednotlivými obcemi „Obce mají právo smluvn ě vytvá řet svazek obcí, nebo do něj vstoupit a to za účelem ochrany a prosazování spole čných zájm ů. Právo na vystoupení ze svazku nesmí být omezeno. Členem svazku mohou být jen obce, svazek je právnickou osobou. Smlouva o vytvo ření svazku obcí musí jako p řílohu obsahovat stanovy svazku, v nichž musí být uvedeno: a) název a sídlo členských obcí, b) název, sídlo a p ředm ět činnosti svazku, c) orgány svazku, zp ůsob jejich ustanovování, jejich p ůsobnost a zp ůsob rozhodování, d) majetek členských obcí, který vkládají do svazku, e) zdroje p říjm ů svazku, f) práva a povinnosti člen ů svazku, g) zp ůsob rozd ělení zisku a podíl člen ů na úhrad ě ztráty svazku, h) podmínky p řistoupení nových obcí ke svazku, podmínky vystoupení obcí ze svazku, v četn ě vypo řádání majetkového podílu, i) obsah a rozsah kontroly svazku členskými obcemi. Obec, která je iniciátorem svazku, je po schválení návrhu smlouvy na vytvo ření svazku tímto návrhem vázána do dne, který je stanoven pro jiné obce jako lh ůta k přijetí návrhu, pokud jej obec, které je návrh adresován, neodmítne d říve. Znamená to tedy, že po schválení návrhu již iniciující obec nem ůže sama návrh zrušit či zm ěnit. Obec, které je návrh ur čen, m ůže návrh přijmout, odmítnout nebo se nevyjád řit, což má konkludentní ú činky odmítnutí po uplynutí lh ůty k přijetí. Pokud obec, jíž byl návrh smlouvy adresován, návrh zm ění, považuje se to za nový návrh smlouvy v ůč i p ůvodnímu navrhovateli. Smlouva o vytvo ření svazku nabývá ú činnosti přijetím všemi obcemi, pokud není výslovn ě stanoveno jinak. Účinností smlouvy je svazek založen jako právnická osoba s možností jednat v ůč i t řetím osobám. Svazek vzniká registrací na krajském 41 úřad ě a musí každoro čně dát p řezkoumat své hospoda ření auditorem na své vlastní náklady a za obdobných podmínek jako se p řezkoumává hospoda ření obce“.40 2.5 Rozpo čet mikroregionu Tyto rozpo čty jsou také vyrovnané s výdaji pokrytými p říjmy, jak dokládám v následující tabulce. Taktéž k tomu p řispívá osmá skupina, která konsoliduje p říjmy jako tomu bylo u městyse Choltice. Nejv ětší p říjmovou položkou je skupina 0. Nejv ětšími b ěžnými výdaji jsou výdaje na bydlení, kulturu a zemní rozvoj ve skupin ě 3. V kapitálových výdajích je to v každém roce jiné, zatímco v roce 2006 nebyly žádné, v roce 2007 byly výdaje jen do pr ůmyslového a ostatního hospodá řství ve skupin ě 2. A v roce 2008 byly výdaje na bydlení a územní rozvoj ve skupin ě 3. Tabulka 2: Rozpo čet mikroregionu Podh ůř í Železných hor v letech 2006 – 2009 (v tisících korun českých) 41 Rok Člen ění rozpo čtu 2006 2007 2008 Skupina 0 732,66 1 103,06 1 364,39 Skupina 3 21,50 55,67 7,63 Příjmy Skupina 6 1,58 1,68 1,85 Celkem 755,74 1 160,41 1 373,87 Skupina 3 1 019,68 1 040,98 1 363,33 Skupina 6 3,92 4,21 3,86 Běžné celkem 1 023,60 1 045,19 1 367,19 Výdaje Skupina 2 0,00 145,47 0,00 Skupina 3 0,00 0,00 10,53 Kapitálové celkem 0,00 145,47 10,53 Výdaje celkem 1 023,60 1 190,66 1 377,72 Pevné části Skupina 8 267,85 30,25 3,85 Zdroj: Vlastní zpracování 40 KOUDELKA, Z. Pr ůvodce územní samosprávou po 1. 1. 2003, 1. vydání, Praha, Linde Praha 2003, ISBN: 80- 7201-403-X 41 ARISweb: prezentace údaj ů DSO [online]. 2001- [cit. 2010-01-25]. Dostupný z WWW: Strategický plán vypracovala již v listopadu 2000 Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje. Na po čátku roku 2009 zpracovala jeho novou verzi pro roky 2009 - 2013. Strategický plán navrhl 5 program ů, jimiž by se m ěl mikroregion zabývat. Jsou to tyto: • Partnerství a presentace mikroregionu • Rozvoj cestovního ruchu • Vzhled a čistota obce, technická infrastruktura • Rozvoj služeb pro seniory • Podnikání 3.1 Partnerství a presentace mikroregionu 3.1.1 Cíl Cílem tohoto programu je zajišt ění zviditeln ění mikroregionu Podh ůř í Železných hor jeho účinnou presentací a posílení vzájemných vztah ů mezi jednotlivými obcemi mikroregionu a také jeho vazby na okolí. 3.1.2 Účel a výsledek Účinná a kvalitní presentace mikroregionu je v sou časné dob ě velmi d ůležitá pro více aktivit. Je potřeba zajistit pot řebné informace, ze kterých se m ůže vycházet. Podle nich by m ělo dojít k vytvo ření komplexn ějšího informa čního systému mikroregionu, který by obsahoval informace pro turisty, investory, regionální informace, nabídku rozvojových ploch pro podnikání, nevyužitých objekt ů či rozvojové plochy pro bytovou výstavbu. Je nutné také zajistit jejich maximální zp řístupn ění. D ěje se tak nej čast ěji p řes obecní ú řady, informa ční centra, média, internet a další informa ční zdroje. Co nejd říve bude také vhodné navázat partnerskou spolupráci se zahrani čními obcemi a regiony, díky které bude možné získávat konkrétní poznatky a pomoc. Zejména jde o možnost 42 Strategický plán rozvoje mikroregionu Podh ůř í Železných hor , aktualizace 2009-2013, rozvojová opat ření 43 mezinárodní vým ěny informací, o presentaci a spoluú čast na posilování územní samosprávy, jako nástroje sociáln ě ekonomického rozvoje a pokroku. Tato spolupráce by m ěla i pozitivní vliv na vzd ělání, a to zejména v oblasti výuky cizích jazyk ů. 3.1.3 Opat ření Pro zkvalitn ění presentace a komunikace mikroregionu je p ředevším d ůležité: vybudovat a zajistit provozování informa čního systému mikroregionu; vytvo řit www stránky mikroregionu a zkvalitnit jejich provoz; zefektivnit komunikaci v rámci mikroregionu mezi jednotlivými informa čními centry, návšt ěvníky a představiteli mikroregionu; z řídit informa ční centrum v Přelou či v hotelu Bujnoch; rozší řit sít ě internetu a zřídit místa s ve řejným internetem a Czechpointem. Dále je d ůležité, aby místní samosprávy lépe komunikovaly s podnikateli a ostatními subjekty neziskové či zájmové povahy. Chvályhodná by také byla snaha o zapojení mikroregionu a jeho obcí do partnerských vztah ů v České republice i v zahrani čí. A to zejména: navázáním partnerského vztahu s mikroregionem či mikroregiony v zahrani čí (bu ď samostatn ě, nebo v rámci MAS Železných hor); dále ú častí na zahrani čních seminá řích či vzd ělávacích akcích; zapojením se do regionálních a mezinárodních projekt ů. Rozší ření pov ědomí o mikroregionu by se také dalo jeho presentováním na veletrzích a výstavách (samostatně nebo v rámci MAS Železné hory) ve spolupráci s Destina ční spole čností Východní Čechy. Vytvo řily by se spole čné propaga ční materiály a tematické upomínkové předm ěty a presentace a uspo řádaly se spole čné kulturní a sportovní akce, v četn ě tvorby kalendá ře komplexních kulturn ě spole čenských akcí. 3.2 Rozvoj cestovního ruchu 3.2.1 Cíl Cílem tohoto programu je zkvalitn ění nabídky produkt ů cestovního ruchu a tím i zvýšení po čtu návšt ěvník ů v mikroregionu. 44 3.2.2 Účel a výsledek Mikroregion se m ůže pochlubit celou řadou zajímavých kulturních a historických objekt ů a přírodních zajímavostí, což p ředstavuje spolu s blízkostí pardubické aglomerace široký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Konkrétn ě to jsou zámek v Cholticích, nejlépe dochované zbytky st ředov ěké tvrze na Pardubicku stojící uprost řed obce Svojšice. Mezi obcemi Bezd ěkov a Valy se nachází přírodní památka Meandry Struhy. Bylo by vhodné zde z řídit informa ční a turistické centrum, které by výrazn ě p řisp ělo k rozvoji cestovního ruchu. Jeho cílem by m ělo být poskytování základních informací o daném mikroregionu, p řičemž informace by m ěly být aktuální, srozumitelné a vy čerpávající. Mezi další nápl ň práce by pat řilo monitorování, analyzování a následné vyhodnocování údaj ů o cestovním ruchu. M ělo by také spolupracovat s podobnými institucemi v kraji, České republice i zahrani čí. Nyní se zde preferuje cykloturistika, která se stává jednou z nejoblíben ější a nejp řístupn ější volbou pro rekreaci. Jedinou cyklotrasou procházející mikroregionem je trasa sm ěř ující z Val ů do Ronova nad Doubravou, spojující Labskou stezku s tzv. Pražskou stezkou. Za číná ve Valech a pokra čuje p řes obce Bezd ěkov, Choltice, Chrtníky, Svojšice a Stojice. Je již také zpracována studie na novou cyklotrasu, která má procházet tém ěř všemi obcemi mikroregionu. M ěla by být ve Valech napojena na cyklotrasu Regionálního svazku Bohdane čska. 3.2.3 Opat ření Pro rozvoj cestovního ruchu je jist ě pot řebný marketing a to hlavn ě ve: vypracování koncepce rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu; z řízení informa čních center v Cholticích a v Přelou či; zpracování nabídky produkt ů cestovního ruchu v celém mikroregionu; vydání souboru propaga čních materiál ů; podpo ření aktivit v duchu zachovávání tradic a tvorb ě spole čných aktivit jako jsou nap říklad výstavy, promoakce a podobné. 45 Pro rozvoj venkovské turistiky, cykloturistiky, rekrea čního a rehabilita čního jezdectví a nau čných okruh ů je zaprvé pot řeba údržba již vyty čených cyklotras a jejich rozší ření. Po celém mikroregionu je to hlavn ě jejich zpev ňování a zkvalit ňování povrch ů a ve měst ě P řelou č je to vybudování nové cyklostezky Lhota-Přelou č. A za druhé to je vybudování doprovodného mobiliá ře pro turisty a cykloturisty po celém mikroregionu, hlavn ě tvorbou nau čných a vlastiv ědných stezek. Pro rozvoj sportovn ě-rekrea čních aktivit je to v každé obci mikroregionu jiné a také v každé obci se zam ěř ují na jinou aktivitu. Nap říklad: vybudovat, dobudovat nebo zrekonstruovat ve řejné sportovišt ě, sportovní haly či areálu cht ějí v Bezd ěkov ě, Cholticích, Valech a ve Veselí. Vybudovat d ětská h řišt ě cht ějí v Cholticích, Jeníkovicích a Přelou či. Dále v jednotlivých obcích cht ějí: v Brlohu zp řístupnit Brložské údolí; v Cholticích vybudovat relaxa ční a odpo činkový park; v Jeníkovicích vybudovat odpo činkové zóny a zp řístupnit rybníky pro rekrea ční koupání; v Přelou či zavést MHD, která bude v letních m ěsících zajížd ět do rekrea ční oblasti lohenicko- mělických písník ů; ve Svin čanech vystav ět a regenerovat sportovní a rekrea ční plochy a ve Veselí vybudovat minigolfové h řišt ě a dovybavit relaxa ční centrum Meandry Struhy. Ke zvýšení kvality služeb a celoro čního využívání kapacit cestovního ruchu je pot řeba: v Cholticích dobudování sportovn ě rekrea čního areálu zámku a zámecké obory, p řebudování objektu zámku pro využití CR, rekonstrukce koupališt ě, vybudování ubytovacích kapacit a výstavba kempu; v Přelou či zrekonstruování m ěstského parku s dětským h řišt ěm a vznikem arboreta; ve Svin čanech zkvalitn ění a vybavení areálu rozhledny Barborka; ve Svojšicích rekonstrukce p řírodního Areálu kultury a ve Valech vybudování p řístavišt ě parníku, v četn ě přístupových komunikací a odpo činkových zón. 3.3 Vzhled a čistota obce, technická infrastruktura 3.3.1 Cíl Cílem je nejen zlepšení sou časného stavu venkovské zástavby a základního vybavení, technické infrastruktury, dopravní obslužnosti, ale také životního prost ředí a kulturního d ědictví. 46 3.3.2 Účel a výsledek Některé za řízení a sít ě jsou často zastaralé nebo úpln ě chybí. Nejvíce je to naléhavé u kanalizací, v četn ě čistíren odpadních vod. Oproti tomu je ve většin ě obcí zajišt ěno zásobování obyvatel vodou z ve řejných vodovod ů a je již dokon čena plynofikace. Velmi naléhavým problémem je také dopravní dostupnost a to v důsledku zanedbávaných místních komunikacích a nedostate čného dopravního spojení. Je to nejvíce vid ět u zam ěstnaných obyvatel a školák ů, kte ří v ětšinou musí za prací a vzd ěláním denn ě dojížd ět. Vzhled a čistota obce jsou zase jedním z důležitých faktor ů, které ovliv ňují celkový pohled na danou lokalitu, a proto by bylo zapot řebí se na tuto oblast intenzivn ěji zam ěř it. Mezi konkrétní nedostatky pat ří obecn ě špatný vzhled, stav a úprava ve řejné zelen ě, místních komunikací i chodník ů, p říjezdových cest k dom ům, zastávek či čekáren autobus ů a dalších. Na odstran ění v ětšiny výše zmiňovaných problém ů a nedostatk ů by mohli obce získat částe čnou podporu z programu obnovy venkova (POV PK – dota ční tituly 1-4, 6) a z Evropské unie (Program rozvoje venkova 2007-2013, osa III. rozvoj venkova a Regionální opera ční program NUTS II Severovýchod), a proto je t řeba již dnes za čít p řipravovat konkrétní projekty. 3.3.3 Opat ření Pro zajišt ění jednotné presentace obcí v ůč i návšt ěvník ům mikroregionu týkající se rozvoje obce je d ůležité z řídit či opravit a sjednotit informa ční tabule, ukazatele, ve řejné výv ěsky v jednotlivých obcích mikroregionu a to na celém území mikroregionu. Pro obnovu a následné využití obytných a hospodá řských budov, vytvo ření multifunk čních prostor v objektech obecních ú řad ů, v četn ě objektu památkového a historického zájmu, modernizace byt ů, vždy p ři zachování venkovských tradic, obnova nebo výstavba škol a zdravotních za řízení musí: v Bukovin ě opravit st řechu kulturního za řízení; v Bezd ěkov ě zrekonstruovat objekt pro spolkové činnosti a připravit pozemky pro rodinnou výstavbu; v Cholticích vystav ět Spolkový d ům v místní části Ledec, zrekonstruovat objekt základní školy a vystav ět bytový d ům; v Přelou či vystav ět bytové a rodinné domy, nový objekt m ěstského ú řadu a novou tělocvi čnu pro základní školu Smetanovu; v Turkovicích zrekonstruovat a rozší řit 47 stávající nevyhovující sociální zázemí v objektu kulturního za řízení, opravit objekty obecního úřadu a mate řské školy a v Urbanicích opravit objekt obecního ú řadu a kapli čku. Pro obnovu nebo nové úpravy návsí, park ů, zelen ě a okolní krajiny, obnova, čist ění a výstavba vodních ploch, hrází a břeh ů, odstran ění škod na životním prost řední v území musí v jednotlivých obcích: v Bukovin ě opravit hráz rybníka; v Brlohu celkov ě revitalizovat rybník „Mlýnský“; v Cholticích obnovit nám ěstí a návsi; v Jeníkovicích revitalizovat rybníky; v Přelou či revitalizovat m ěstský park; ve Svin čanech regenerovat centrum obce a to v četn ě zelen ě; v Turkovicích odbahn ění rybníka „Mo ře“; v Urbanicích vybudovat protipovod ňové ochrany obce, odbahn ění vodní nádrže a oprava jejích b řeh ů; ve Valech vybudovat p řístavišt ě parníku včetn ě p řístupových cest a ve Veselí regenerovat centrum obce v četn ě zelen ě a obnovit rybník. Pro vybudování a obnovu místních komunikací všech kategorií a chodníku na území celého mikroregionu, zavedení nebo rozší ření ve řejné dopravy, obnovu nebo výstavbu infrastruktury stávající i pro novou výstavbu, zejména kanalizace, čistíren odpadních vod a vodovod ů je pot řeba: v Bukovin ě budovat místní komunikace; v Brlohu p řipravit pozemky pro novou výstavbu, vystav ět kanaliza ční systém v četn ě čisti čky odpadních vod a opravit místní komunikace; v Cholticích opravit místní komunikace a chodníky, zpevnit odstavné plochy a zasí ťovat nové pozemky pro výstavbu; v Jeníkovicích vybudovat kanalizaci, opravit místní komunikace, chodníky a zpevnit plochy; v Mokošín ě vybudovat kanalizaci; v Přelou či zklidnit dopravu v centru m ěsta, zrekonstruovat nám ěstí a dobudovat kanalizaci; ve Svin čanech zrekonstruovat místní komunikace, chodníky, parkovišt ě a odstavné plochy; v Turkovicích vystav ět kanaliza ční systém v četn ě čisti čky odpadních vod, opravit místní komunikace a připravit pozemky pro novou výstavbu; v Urbanicích zrekonstruovat cesty k Ledc ům (hlavn ě zpevnit povrch v možném využití jako cyklotrasa) a ve řejné osv ětlení, vybudovat čisti čku odpadních vod a kanalizaci a ve Veselí zrekonstruovat místní komunikace, chodníky, parkovišt ě a odstavné plochy. Pro výstavbu separa čních dvor ů a po řízení technického zázemí a zkvalitn ění systému separace odpad ů je pro celý mikroregion d ůležité po řízení nádob na tříd ěný odpad a bioodpad a pro město P řelou č vybudování separa čního dvora. 48 3.4 Rozvoj služeb pro seniory 3.4.1 Cíl Cílem tohoto programu je rozší ření nabídky sociálních služeb, kulturn ě-spole čenských akcí pro seniory v rámci zvýšení kvality jejich života. 3.4.2 Účel a výsledek I v této oblasti je možné vid ět jisté nedostatky. Není zde využívána terénní pe čovatelská služba, která by mohla výrazn ě pomoci, proto by bylo vhodné zajistit její vyšší využívání a případn ě její rozší ření a zkvalitn ění. Většina obcí po řádá spole čenské akce zam ěř ené na všechny v ěkové skupiny. N ěkteré obce však po řádají akce zam ěř ené výhradn ě na seniory, ale tyto akce nepokrývají svou intenzitou pot řeby senior ů, proto by bylo vhodné jejich nabídku rozší řit a zajistit jejich po řádání v rámci celého mikroregionu. 3.4.3 Opat ření Pro rozvoj tohoto programu je d ůležité rozší řit a zkvalitnit terénní pe čovatelské služby, po řádat více kulturních a spole čenských akcí pro seniory, ale také zlepšit a zkvalitnit zdravotní pé či nap říklad v Cholticích vybudovat objekt rehabilitace. 3.5 Podnikání 3.5.1 Cíl Cílem tohoto programu je vytvo ření a stabilizace existujících pracovních míst rozvojem podnikatelských činností a tím p řisp ět ke zvýšení ekonomické stability celého mikroregionu. 3.5.2 Účel a výsledek Historicky byl venkov spojován výhradn ě se zem ědělstvím a lesnictvím, p řípadn ě s doprovodnými řemesly a službami. To se ovšem v devadesátých letech zm ěnilo a došlo 49 k útlumu zem ědělských činností. Proto ješt ě není situace v tomto odv ětví úpln ě stabilizována, ale nep ředpokládá se další úbytek pracovních míst. P řesto je nutné, aby mikroregion podporoval jak stávající podnikatele, tak rozvoj dalších podnikatelských činností a tím i pomoci k vytvo ření nových pracovních míst. Obce by m ěly p řisp ět k ekonomické stabilizaci mikroregionu tím, že budou pomáhat při zakládání malých a st ředních podnik ů, živností a obchod ů zejména zajišt ěním pot řebných prostor a pozemk ů, p řípadn ě použít jiný zp ůsob podpory. Další rozvoj podnikání je možný v cestovním ruchu, kde vhodn ě zvolená koncepce a strategie rozvoje by mohla p řinést obcím a podnik ům konkrétní prosp ěch. 3.5.3 Opat ření Pro zřízení nových za řízení k podpo ře za čínajících podnik ů – objekt ů a ploch vyhrazených pro podnikatelské aktivity, školících a vzd ělávacích za řízení a ve řejných tržiš ť – se musí v Cholticích vybudovat podnikatelská zóna. Je také d ůležitá obnova a následné využití zanedbaných hospodá řských budov pro podnikatelské činnosti. Důležitá je samoz řejm ě také podpora zakládání a rozvoje malých a st ředních podnik ů v oblasti výroby, obchodních a jiných služeb, stavebnictví, cestovního ruchu, obnovitelných zdroj ů energie, využití energie jako druhotných surovin, informa čních a telekomunika čních technologií a poradenství. Ale i odbyt místních tradi čních výrobk ů, řemesel a krajových specialit v rámci rozvoje místních, respektive regionálních aktivit kulturn ě spole čenského charakteru, jako jsou nap říklad tradi ční trhy, jarmarky, festivaly, slavnosti, pout ě a podobné akce, nesmíme opomínat podpo řit. Diverzifikace činností místních zem ědělských rodin dopl ňkovou výrobou a službami v návaznosti na zem ědělskou nebo potraviná řskou výrobu, agroturistikou či výrobou alternativních zdroj ů energie je rovn ěž d ůležité podporovat. 50 4 Záv ěr: Obec Choltice je řízena v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb., o obecním z řízení a její hospoda ření se řídí zákonem č 250/2000 Sb., o rozpo čtových pravidlech územních rozpo čtů, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů u obou zákon ů. Z analýzy rozpo čtu n ěkolika posledních let vyplývá, že je rozpo čet vyrovnaný, to znamená, že se výdaje a příjmy rovnají. Její výhodná poloha blízko krajského m ěsta p řispívá k zástavb ě ploch novými obytnými domy a tím i k rozši řování obce a zvyšování obyvatelstva, p ředevším mladými rodinami. V další části mé práce se v ěnuji mikroregionu. Protože se zrušením okresních ú řad ů vznikly mezi obcemi a kraji propastné rozdíly, za čalo se čím dál více obcí sdružovat do dobrovolných svazk ů. Význam t ěchto svazk ů stoupl se vstupem České republiky do Evropské unie, p ři kterém se otev řely nové možnosti k získání finan čních prost ředk ů do svých rozpo čtů zejména ze strukturálních fond ů. V sou časnosti je v naší zemi založeno něco kolem 800 dobrovolných svazk ů, které se nej čast ěji ozna čují jako mikroregiony. N ěkteré obce jsou členy i více dobrovolných svazk ů, což m ůžeme chápat i jako jejich slabou stránku, pon ěvadž musejí své finan ční prost ředky d ělit do několika činností. A některé menší obce by to nemuseli zvládnout. Mikroregion Podh ůř í Železných hor prošel velkým rozvojem, a i když je jeho rozpo čet menší než mají některé jeho členské obce, dostává od roku 2004 dotace od pardubického kraje. Díky nim mohl provést n ěkteré projekty a získat dotace pro členské obce. Nejvýznamn ějším rozvojovým programem je asi program na vzhled a čistotu obce a technickou infrastrukturu. Zam ěř uje se hlavn ě na výstavbu kanalizací a čistíren odpadních vod v jednotlivých obcích. Velkým problémem je také dopravní dostupnost a nedostate čné dopravní spojení, které je také řešeno tímto programem. Což mohu potvrdit i já, neboť do školy dojíždím a autobus ů je čím dál mén ě. N ěkteré p řestupní spoje na sebe nenavazují a často se ani nestihnou, i když mají v jízdním řádu dobu, podle níž mají na sebe čekat. V mnoha p řípadech tomu tak není. Dalším významným programem je podle mého názoru rozvoj cestovního ruchu. Mikroregion se m ůže pochlubit množstvím architektonických památek a přírodních zajímavostí. Můžete se k nim dostat i po cyklostezce, která láká mnoho turist ů. V sou časnosti je zde bohužel 51 jenom jediná. Ale i na toto program myslí a je naplánována druhá, která by m ěla vést tém ěř všemi obcemi mikroregionu. I další programy rozvoje stojí za povšimnutí. Například rozvoj služeb pro seniory je velmi záslužný a nikdy bychom ani na n ě nem ěly zapomínat a vylu čovat je ze spole čenského života. Ale také presentace mikroregionu sm ěrem k ve řejnosti by m ěla být v ětší, jak se tím zabývá další z program ů. Jak jsem již uvedla v úvodu, mnoho lidí nemá o tomto mikroregionu ani pon ětí, i když v něm žijí. V sou časnosti se stává stále důležit ějším i program na podporu podnikání a vytvá ření nových pracovních míst. Zvlášt ě je to d ůležité v této dob ě, kdy mnoho práceschopných lidí nem ůže sehnat práci. Informace, které jsem díky této práci získala, mi pomohly pochopit význam dobrovolných svazk ů obcí a poskytly mi i lepší obraz o kraji, ve kterém žiji. Dov ěděla jsem se spoustu nových věcí nejen o své obci, ale i o ostatních obcích. Zjistila jsem, že mají obdobné problémy a jedním z jejich řešení m ůže být i slou čit se do dobrovolného svazku obcí. Díky tomuto se obce mohou nadále rozvíjet účinn ěji než by tomu bylo, kdyby z ůstaly na všechno samy. Myslím si, že v každém p řípad ě je pro každou obec členství v dobrovolném svazku p řínosem. 52 5 Použitá literatura: 1. ČEBIŠOVÁ, T. Obec: postavení, správa, činnost, 1. vydání, ISV, Praha 1996 ISBN: 80- 85866-19-6 2. KABELÁ Č, Karel. Choltická kronika vypráví . Pro tisk upravila ing. Marie Kabelá čová- Fižová. 1. vydání, Pardubice: V ČT Pardubice, provoz 21 Hradec Králové, 1985. 3. KOPECKÝ, M. Právní postavení obcí: základy obecního práva, 1. vydání, Codex Bohemia, Praha 1998, ISBN: 80-85963-73-6 4. KOUDELKA, Z. Pr ůvodce územní samosprávou po 1. 1. 2003, 1. vydání, Praha, Linde Praha 2003, ISBN: 80-7201-403-X 5. Česko. Zákon o obcích (obecní z řízení). In Sbírka zákon ů, Česká republika . 2000, 38, s. 154. 6. Strategický plán rozvoje mikroregionu Podh ůř í Železných hor , aktualizace 2009-2013, rozvojová opat ření 7. Mikroregion Podh ůř í Železných hor [online]. [cit. 2009-06-20]. Dostupný z WWW: 53 17. Rozhlas.cz [online]. 18.7. 2007 [cit. 2010-02-20]. Zpravodajství. Dostupné z WWW: 54 6 Přílohy: 6.1 Mapka městyse Choltice a jeho okolí 43 43 Mapy.cz [online]. 2005 [cit. 2010-03-01]. Mapy. Dostupné z WWW: prapor znak 44 Choltice [online]. [cit. 2009-06-20]. Dostupný z WWW: 56 6.3 Mapa mikroregionu Podh ůř í Železných hor 45 45 Mikroregion Podh ůř í Železných hor [online]. [cit. 2009-06-20]. Dostupný z WWW: 57 6.4 Znaky obcí v mikroregionu 46 Brloh Bezd ěkov Holotín Choltice Chrtníky Jedousov 46 Mikroregion Podh ůř í Železných hor [online]. [cit. 2009-06-20]. Dostupný z WWW: 58 Jeníkovice Pob ěžovice Přelou č Stojice Svin čany Svojšice 59 Turkovice Valy Veselí 60