Hana VINCENCIOVÁ
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
114 Východoèeský sborník historický 9 2000 TRADICE STAVÌNÍ MÁJÍ A OBØADY LETNIC VE VÝCHODNÍM POLABÍ Hana VINCENCIOVÁ Pøíchod mìsíce kvìtna je v krajinì na sever i na jih od Labe, pøiblinì v úseku jeho toku od Pardubic ke Kolínu,1) spojen s tradicí, její koøeny se ztrácejí hluboko v minulosti. Jak se rozednívá první májový den, rozjasòují se i pestré stuhy na svìí zeleni bøezových a smrkových májí stojících u domù èi na prostranstvích, vlají z vìncù zavìených pod jejich korunami a do dálky se vysoko nad støechami obydlí zabìlá døevo èerstvì oloupaných smrkových kmenù. Po krajinì jetì doutnají spálenitì filipojakubských ohòù a v nìkterých vesnicích jsou vstupy do dvorù ozdobeny bøezovými snítkami. Dosud se øíká, e ty snítky chrání proti èarodìjnicím. Máje, oz- dobené stromy postavené za soumraku pøedelého dne nebo za noci u domù svobodných dìvèat, pøípadnì jako máje obecní, stojí pak vìtinou po celý mìsíc kvìten. By jsou u posléze poznamenané zasýcháním a poèasím, zùstávají i tak symbolem, jeho význam dnení èlovìk spíe jen tuí a odha- duje.2) Stavìní májí v pøedveèer 1. kvìtna je v uvedené oblasti tradicí 1) Jedná se o geograficky i administrativnì nesourodou oblast, vymezenou pøiblinì Clumcem nad Cidlinou, Hradcem Králové, Pardubicemi, Seèí u Chrudimi, Tøemonicí, Èáslaví a Kolínem, zaujímající krajinu rovinného charakteru i rázu pahorkatiny a vysoèiny, øazenou k elezným horám. 2) V kvìtnu a èervnu se ve výroèní obyèejové tradici výraznì uplatòují ratolesti, vìtve nebo stromy. Strom nacházíme pøedevím jako stálou souèást obøadù, zajiujících zdar vekeré èinnosti, zdraví a sílu. Objevoval se proto pøi vech rozhodujících momentech lidského ivota i v dùleitých obdobích roku. Provázel èlovìka v obøadech spojených s jeho narozením, sòatkem i pohøbem, v prùbìhu roku pak zejména v cyklu zimní a jarní obøadnosti. Strom se ve výroèní obyèejové tradici èasto oznaèuje slovem máj. Termín máj je veevropský.Etymologicky vychází z latinského maius. Maius (snad souvis- lost se slovem magnus=veliký) je jméno statoøímského boha, ochránce vzrùstu. Maiovým mìsícem byl máj, kvìten. Odtud se patrnì pøeneslo oznaèení máj na rekvizity, uplatòované v obøadech tohoto období. V tradièní symbolice je máj pokládána za nemìnnou osu nebo støed. Kmen pøedstavuje muský symbol 115 udrovanou zcela spontánnì. Potvrdily to výsledky systematického sledo- vání jevu v období mezi lety 1975 - 1999. Zároveò je mono øíci, e stavìní májí v pøedveèer 1. kvìtna je ve východním Polabí omezeno na západní èásti území, kde výskyt tohoto zvyku navazuje na stejnì se vyznaèující oblasti støedního Polabí, na severozápadní èásti elezných hor a Podoub- raví v okolí Èáslavi a na oblast v okolí Chlumce nad Cidlinou a Hradce Králové.3) Okolnosti a dùvody, které dávají k postavení máje podnìt, jsou v pod- statì tyto: 1. Máj se staví na vhodném prostranství v obci, obvykle na návsi nebo na høiti a je chápána jako reprezentaèní symbol obce. Proto je tøeba takovou máj chránit pøed pokozením, skácením nebo odcizením. Na po- stavení máje se obvykle spoleènì podílejí mladí, ale i starí mui z obce podle zájmu a velikosti lokality. Staví se veøejnì, vìtinou pod øízením jednoho z muù, který stojí opodál a voláním vydává pokyny ostatním. I kdy se stavìní máje nìkdy usnadòuje pomocí jeøábu èi traktoru, pøevládá i v souèasnosti stavìní ruèní. Pøi nìm se uplatòují bidla s provazy a ebøík. Strom na obecní máj se získává koupí nebo dohodou s lesníkem, je kácen bezprostøednì pøed odvozem do obce, a to vìtinou v lese v blízkosti lokality, a vìnec na vrcholu enský prvek, oba dohromady znamenají plodnost. Jako kulturní jev byly máje známé u v antice pøi jarním obøadu, symbolizujícím obnovení ivota, sexuální spojení a vzkøíení.Mnohé starovìké národy dávaly pøed 1. kvìtnem na domy a hospodáøské budovy stromeèky na ochranu pøed zlými duchy a chorobami. Ve støedovìké Evropì patøí k nejstarím zprávám o májích záznam z roku 1255, ze kterého vyplývá, e v Cáchách stavìli stromy 1. kvìtna, o svatoduních svátcích a na Jana Køtitele jako projev úcty pøed kostel, radnici, pøed domy pøedních mìanù a veobecnì váených osob. Z 15. století máme zprávu o postavení máje jakoto znaku váného zájmu o dìvèe. Toto postavení nabylo za urèitých okolností i právního významu, kdy církevní soud v itavì (tehdy náleející k Èechám) roku 1422 rozhodl uznat právoplatnost manelství na základì slibu lásky a vìrnosti, k nìmu dolo sice tajnì, ale který byl veøejnì potvrzen postavením máje. V 18. století se v rámci celkového úsilí o racionálnìjí hospodaøení v lesích zaèalo stavìní májí úøednì zakazovat. Zákazy respektovali hlavnì ve vìtích mìstech, kde od 18. století stavení májí rychle ustupovalo. 3) Z dosavadních pozorování se zdá, e hranièními lokalitami výskytu jevu spontánního stavìní májí v pøedveèer 1. kvìtna jsou mezi západem a výcho- dem v pomyslnné spojnici mezi mìsty Hradec Králové, Pardubice a Chrudim sídla Trávník, Dolany, Láznì Bohdaneè, ivanice, Lány na Dùlku, Popkovice, Spojil, Mnìtice, Jezboøice, Medleice, Topol a Sobìtuchy. Dále linie pokraèu- je na Moraice u Heømanova Mìstce, na elezných horách k ní patøí Petøíkovice, Køianovice, Lipka a na jejich úpatí Ruinov, Jeøino a Èeèkovice poblí Malèe. 116 pro kterou je urèen.4) 2. Máj se staví u obydlí svobodné dívky, nejèastìji u vstupu do dvora nebo u vstupních dveøí do domu, ale také ve dvoøe èi na zahradì domu. Postavení máje zajiuje váný nápadník dívky (do roka nebo dvou obvykle bývá svatba) nebo skupina svobodných chlapcù staví spoleènì máje vem svobodným dívkám v lokalitì, jsoucím ve vìku jejich potencionálních partnerek. Tyto máje se staví neveøejnì, spíe potajmu a po setmìní. Také jejich obstarávání, pokácení v lese, je obvykle tajné.5) Není mono øíci, e s májemi bychom se mohli v konkrétních lokalitách setkat kadoroènì. K postavení májí dochází toti pouze za pøíznivých okolností. Vedle zájmu postavení uskuteènit a schopnosti ho zorganizovat 4) Stavìní obecních májí v pøedveèer 1. kvìtna bylo zaznamenáno v loka- litách: Brambory, Brloh, Bøehy, Choltice, Jankovice, Jedousov, Kladruby nad Labem, Klenovka, Lány na Dùlku, Lipoltice, Lohenice, Mokoín, Nové Mìsto, Nový Dvùr u Podhoøan, Opoèínek, Písek, Sopøeè, Sovolusky, Spojil, Straov, Svatá Kateøina, tìpánov, Topol, Újezd u Pøelouèe, Urbanice, Veselí, Zaøíèany, Zbyslav. Zásluhou pardubického národopisného souboru Karmazín se od roku 1994 zaèala obecní máj stavìt také v Pardubicích v areálu Zámku. Viz mapa 1. 5) Stavìní májí svobodným dívkám v noci na 1. kvìtna bylo zaznamenáno v lokalitách: Beneovice, Bílé Podolí, Bílé Vchýnice, Bílý Kámen, Borek (u ehuic), Bousov, Boec, Brambory, Brloh, Bøehy, Bøezinka, Bukovina u Pøelouèe, Bumbálka, Cihelna u Svojic, Èeèkovice, Dìdek, Dolany, Dolní Buèice, Habrkovice, Heømanùv Mìstec, Hlaveèník, Horka I (u ehuic), Horní Buèice, Horuice, Hoalovice, Hradiko II (u ielic), Choltice, Chrtníky, Chý, Jankovice, Jedousov, Jeníkovice, Jeøino, Jezboøice, Káranice, Kladruby nad Labem, Klamo, Klenovka, Kobylnice, Kojice, Kolesa, Komárov (u Pøe- louèe), Kosice, Koukalka, Kozaice, Krakovany, Køianovice, Kundratice, Labìtín, Labské Chrèice, Lány na Dùlku, Láznì Bohdaneè, Lhota pod Pøelouèí, Libèany, Licomìøice, Lipec, Lipka, Lipoltice, Litoice, Lodìnice, Lohenice, Malé Výkleky, Medleice, Mìlice, Mnìtice, Mokoín, Moraice (u Heømano- va Mìstce), Moraice (u Pøelouèe), Naèeice, Nákle, Nerad, Neratov, Nové Dvory, Nové Mìsto, Nový Dvùr u Podhoøan, Obìdovice, Olenice, Opoèí- nek, Pelechov, Petøíkovice, Písek, Pobìovice u Pøelouèe, Popkovice, Pøe- louè, Pøelovice, Pøepychy, Radovesnice II (u ielic), Rasochy, Raovy, Rohovládová Bìlá, Rohozec, Ronov nad Doubravou, Rozehnaly, Ruinov, Øe- èany nad Labem, Selmice, Semín, Semtì, Slavkovice, Sobìtuchy, Sopøeè, Sovoluská Lhota, Sovolusky, Spytovice, Stará Voda, Staré Èívice, Starkoè, Stojice, Straov, Sulovice, Suice, Svatá Kateøina, Svatý Mikulá, Svinèany, Svobodná Ves, Svojice, kudly, tìpánov, tít, Tetov, Topol, Trávník, Trnávka, Tøi Dvory, Tupesy, Turkovice, Uhlíøská Lhota, Újezd u Pøelouèe, Urbanice, Valy, Vápno, Veselí, Vlèí Habøina, Voleè, Vrdy, Vyehnìvice, Vyice, Záboøí nad Labem, Zaøíèany, Zbyslav, Zdechovice, áravice, ehuice, ivanice, leby. Z uvedeného vyplývá, e stavìní tìchto májí není vázáno pouze na vesnice, ale ivé je i v lokalitách se statutem mìsta, jakými jsou Heømanùv Mìstec, Láznì Bohdaneè a Pøelouè. Viz mapa 2. 117 (zejména v pøípadì májí obecních) je to dále závislost na stavu a sloe- ní obyvatelstva, tj. zda v lokalitì nechybí mláde nebo zda v ní ije dívka, která splòuje pøedpoklady k tomu, aby jí máj byla postavena a má-li nápadní- ka, kterému je tradice známa a ztotoòuje se s ní. A tak hlavnì v meních lokalitách je obvyklé, e máj u domu se zde objeví tøeba jen jednou v prùbìhu nìkolika let.6) Také v pøípadì stavìní obecních májí lze v kon- krétních lokalitách vysledovat, e období, kdy v nich ke stavìní dochází prakticky kadoroènì, bývají zpravidla vystøídána lety, kdy se obecní máj nestaví. Závisí to na tom, zda se v lokalitì vyskytne dostateènì aktivní organizátor, který postavení máje zajistí. Tímto organizátorem bývá spole- èenská organizace nebo se neformálnì domluví mláde.7) Bylo u øeèeno, e máje stavìné v pøedeveèer 1. kvìtna jsou bøezové nebo smrkové. Bøezové máje jsou výraznìji neupravované stromy nejrùz- nìjích velikostí, vybírané podle moností a podmínek. Staví se u domù, ozdobené vìtinou tzv. fábory, stuhami z barevného krepového papíru, nìkdy i stuhami látkovými, uvázanými porùznu do vìtví koruny. Ojedinìle se bøezová máj postaví i bez výzdoby nebo naopak má pod korunou zavì- ený vìnec z chvojí. Aby bøezová máj vydrela déle svìí a zelená,