Bohemia Centralis 24
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
BOHEMIA CENTRALIS 24 AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR STŘEDISKO PRAHA PRAHA 1995 1 Redakční rada Jan Němec (výkonný redaktor) Petr Čepek Jan Jeník Vojen Ložek Petr Moucha Pavel Pecina Marie Pivničková Eduard Průša Milan Rivola František Skřivánek Josef Tlapák © Agentura ochrany přírody a krajiny, středisko Praha, Praha 1995 2 OBSAH - INHALT - CONTENTS PETR DRAHOTA 5 Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) a jeho výskyt v kolínské oblasti České křídové tabule Occurrence of Rhynchostreon suborbiculatum in Kolín area VOJEN LOŽEK 17 Stratigrafie a malakofauna holocenní terasy Bakovského potoka u Vepřeku Stratigraphy and molluscan fauna of the holocene terrace of the Bakov brook near Vepřek RUDOLF HLAVÁČEK 27 Příspěvek k poznání flóry a vegetace NPR Drbákov - Albertovy skály Flora and vegetation of the Drbákov - Albertovy skály Nature preserve PETR ZÁRUBA 75 Vliv kosení luk na lepidopterofaunu Influence of mowing on occurrence of butterflies 3 FRANTIŠEK ŠIFNER 89 Druhy čeledi Scathophagidae (Diptera) pražských chráněných území České republiky a druhy rodu Norellisoma paleoarktické oblasti Species of the family Scathophagidae (Diptera) of the Prague protected locali-ties, of the Czech republic and species of the genus Norellisoma of the palaearctic region LUBOMÍR HANEL 129 Příspěvek k poznání fauny vážek (Odonata) Podblanicka The contribution to the knowledge of dragonflies (Odonata) in Podblanicko region (Central Bohemia) LUBOMÍR HANEL 150 Nález drvodělky Xylocopa valga v CHKO Blaník Finding of Xylocopa valga in LPA Blaník LUBOŠ BERAN 153 Vodní měkkýši Klíčavy Freshwater molluscs of Klíčava brook LUBOŠ BERAN 161 Vodní měkkýši Vůznice Freshwater molluscs of Vůznice brook 4 Bohemia centralis 24: 5-16, 1995 Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) A JEHO VÝSKYT V KOLÍNSKÉ OBLASTI ČESKÉ KŘÍDOVÉ TABULE Occurrence of Rhynchostreon suborbiculatum in Kolín area Petr Drahota V této práci se zabývám problematikou stratigrafie sedimentů kolínské oblasti České křídové pánve, ve kterých se vyskytuje svrchnokřídová ústřice Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) a dále jejím popisem. Křídové horniny a jejich paleontologický obsah z kolínské a kutnohorské oblasti zkoumala řada badatelů, především L. Urbánek, Q. Záruba ve třicátých letech, N. Krutský (1960), V. Klein (1962), J. Soukup (1962, 1963, 1966, 1971), V. Ziegler (1966, 1982, 1989), V. Závorka (1969). Dále se zdejšími křídovými sedimenty zabývali S. Čech, J. Kříž, J. Valečka (1980). Důležitá zjištění jsou V. Závorky (1929, 1930), J. Soukupa (1949, 1963, 1971) a V. Zieglera (1989). Chci poděkovat všem, kteří mi pomohli při psaní práce, a to především RNDr. V. Zieglerovi, CSc. za poskytnutý materiál, za jeho rady a za jeho konzultaci mé práce, dále JUDr. Janu Urbanovi, CSc. a ing. Chánové. Rozsah oblasti Studiem sedimentů jsem se zabýval v okolí Kutné Hory, na lokalitách v Nebo-videch, Červených Pečkách, Mezholezích, Roztěži, Malešově, Drobovicích u Čáslavi, ve Vyšatově lomu v Kutné Hoře. Na těchto lokalitách jsem prověřil na základě dosavadního zachování v terénu roku 1994 11 lokalit a jednu, dnes již v podstatě neexistující, z dostupných materiálů uložených v kutnohorském muzeu. Mapka lokalit 5 1.Červené Pečky, 2. Nebovidy, 3. Mezholezy, 4. Mezholezy, S.Roztěž, 6 Roztěž 7. Roztěž, 8.Roztěž, 9. Roztěž, 10. Malešov (Písečný vrch), 11. Drobovice 12. Kutná Hora 6 7 8 9 ČERVENÉ PEČKY lokalita č. l (severně od obce, poblíž silnice Červené Pečky-Kolín, pod místním nádražím) Na severním okraji obce se nachází lom, dnes chráněný jako přírodní památka. V lomu se vyskytuje bílý až kaolinitický pískovec s četnými limonitickými konkrecemi (mocnost 2,3 - 3,1 m) s lavicemi schránek Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK). Ve svrchní části profilu pískovce jsem zjistil ojedinělý výskyt Scyphie. Ve vrstvách spolu s Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK) se vyskytují schránky pachyodontů, a to především Radiolites sanctaebarbarae POČTA, Diceras sp. Na schránkách Rhynchostreon suborbiculatum jsou četné narostlé schránky Exogyra reticulata REUSS a Exogyra sigmoidea REUSS. V pískovci se dále vyskytují úlomky schránek serpulidních červů, články lilijic a syringopor. Mnoho exemplářů Rhynchostreon suborbiculatum bylo napadeno houbou Cliona exogyrarum FRIČ, která vytváří okrouhlé otvory na skořápce. NEBOVIDY lokalita č.2 (Ssv. od obce - nad místním fotbalovým hřištěm) Na rulu nasedá jemnozrnný kaolinitický pískovec se slepencovými vložkami a limonitickým tmelem (0,4 - 0,9 m), který obsahuje úlomky schránek ústřic. Nad touto vrstvou je uložen hrubozrnný biodetritický vápenec (2,5 m) s úlomky serpulidních červů Serpula conjuncta GEINITZ a ústřicemi. Ve vrstevním sledu je vápenec vystřídán jemnozrnným kaolinitickým pískovcem, místy limonitickým (0,5 m), který směrem k nadloží obsahuje více hrubozrnných složek. Ve spodní části pískovce jsem zjistil výskyt ústřice Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK), stromatopory a Lima conalifera. Také se zde podle V. Zieglera (1989) vyskytuje Chlamys acuminata (GEINITZ). Vrstevní sled je zakončen vápnitými pískovci (0,4 m) s Cyclothyris zahalkai NEKVASILOVÁ, Exogyra sigmoidea REUSS, Exogyra reticulata REUSS, "Cidaris" vesiculosa GOLDFUSS a další faunou. MEZHOLEZY lokalita č.3 (1 km vých. od obce) Opuštěný lom (100x75x7 m). Je zde usazen organogenní vápenec až vápnitý pískovec s převládající složkou CaC03 a vedlejší písčitou příměsí. Organogenní vápence jsou lavicovité, šedobílé a středně zrnité (zrnitost kolísá kolem 2 mm). Jsou velmi hojné na zkameněliny. Vyskytuje se zde velké množství malých neurčitelných úlomků ústřic - Radiolites sanctaebarbarae POČTA, Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK). Hojně se zde také vyskytují ostny ježovek, brachiopod Cyclothyris zahalkai NEKVASILOVÁ, Cyclothyris sp. a žraločí zuby. 10 MEZHOLEZY lokalita č.4 (1,5 km jv od obce, poblíž silnice Mezholezy - Bylany) Opuštěný stěnový lom (200x25x8-10 m). Složení je podobné jako u předešlého lomu v Mezholezích. Vyskytuje se zde hrubozrnný vápnitý pískovec až vápenec s převládající složkou CaC03 hojně obsahující pachyodonty. Jsou to především Radiolites sanctaebarbarae POČTA. V písčitých polohách se tu vyskytují velmi malé schránky ústřice Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK). Vápenec dále obsahuje ostny ježovek a brachiopoda Cyclothyris zahalkai NEKVASILOVÁ, Cyclothyris sp. Byl zde těžen různě kvalitní organogenní vápenec používaný na výrobu vápna, stavebního kamene a silničního štěrku. ROZTĚŽ lokalita č.5 (sv od obce, poblíž silnice Nová Lhota - Bylany) Dvě opuštěné a zarostlé pískovny (obě 50 m délky x 4,5 výšky) a mezi nimi novější pískovna (20x20x4 m). Směrem od Mezholez vápnité pískovce přecházejí v glaukonitické kaolinitické pískovce, často s limonitickou příměsí. Tyto pískovce jsou velmi drobivé. Hojně se tu vyskytují velké formy Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK). Většina zde nalezených ústřic byla napadena houbou Cliona exogyrarum FRIČ. Z pachyodontů se zde ve velkém množství vyskytují rudisti. V největší míře je to Radiolotes sanctaebarbarae POČTA. Byla zde také nalezena ojedinělá schránka druhu Diceras sp. Vyskytují se rovněž žraločí zuby druhu Oxyrhina mantelli. ROZTĚŽ lokalita č.6 (1,8 km sv. od obce) Opuštěná a zarostlá pískovna (50 m délky x 15 m x 4,5 m výšky). Vyskytuje se zde světle žlutavě šedý, jemnozrnný pískovec, obsahující četné limonitické konkrece. Tento pískovec byl v minulosti používán na stavební účely a jako povážkový písek. Nejhojnější zkamenělinou je ústřice Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK), která zde dosahuje velikosti až 18 cm. Dále je hojný Radiolites sanctaebarbarae POČTA. Ačkoliv byla tato pískovna prohlášena za významný krajinný prvek, bude asi brzo zasypána nepovolenou skládkou obyvatel. ROZTĚŽ lokalita č.7 (1,8 km sv. od obce) V tomto lomu (50x4 m) se těžil stejný pískovec jako v ostatních vedlejších lomech. Vyskytují se zde četné limonitické konkrece. Pískovec obsahuje četné schránky Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK) a pachyodonty, kde převládá Radiolites sanctaebarbarae POČTA. 11 ROZTĚŽ lokalita č.8 (1,7 km sv. od obce) Zarostlá a opuštěná pískovna o rozměrech 70x45x5 m. Vyskytuje se tu opět stejný pískovec jako u lokalit 4-7. Jsou zde velmi hojné schránky Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK) a pachyodontů - Radiolites sanctaebarbarae POČTA. Nalezl jsem zde také tři exempláře belemmita Actinocamax (Praeactino-camax) plenus (BLAINVILLE). ROZTĚŽ lokalita č.9 (1,7 km sv. od obce) Opuštěná stěnová pískovna - délka 220 m a výška 3 m. Vyskytuje se zde opět světležlutý, glaukonitický, rozpadavý pískovec. Ze zkamenělin je to opět velmi hojná ústřice Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK), ale v menších formách (převážně do 6 cm) a v menší míře než na lokalitách č. 5,6,7,8. Vyskytuje se zde velké množství rudistů - především Radiolites sanctaebarbarae POČTA a další pachyodonti. MALEŠOV - PÍSEČNÝ VRCH lokalita č.10 (0,7 sm ssv. od obce) Opuštěná a částečně zasutá pískovna, dnes proměněná v sad (100 m délky x 15 m výšky) a asi o 150 m dále je menší zarostlá pískovna (60 m délky x 5 m výšky). Ve svrchní části (0,20 - 2 m) se vyskytuje vápnitý pískovec na bázi lavice s větší koncentrací CaC03. Organický podíl zde tvoří úlomky mlžů, mechovky, serpulidi Serpula conjucta GEINITZ a ojedinělé zvápenatělé stélky Corallinacei. Z písčitého podílu byl zjištěn převážně křemen, někdy s uzavřeným akcesorickým apatitem. Hojný je muskovit a biotit. Ve vrstvě 5,00-7,00 m se ve svrchní části vyskytuje zelenavý glaukonitický pískovec, v 7,00-9,00 m se vyskytují četné úlomky schránek ústřice Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK). V nejspodnější části profilu se vyskytuje