Realizováno za podpory Královéhradeckého kraje
OD ŮVODN ĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU RADOSTOV
Po řizovatel Magistrát m ěsta Hradec Králové DATUM Objednatel Obec Radostov III/2013 Zpracovatel ŽALUDA, projektová kancelá ř TEXTOVÁ ČÁST
Od ůvodn ění územního plánu Radostov
PO ŘIZOVATEL: Magistrát města Hradec Králové Odbor hlavního architekta Československé armády 408 502 00 Hradec Králové
OBJEDNATEL: Obec Radostov Radostov 54 503 27 Lhota pod Lib čany
ZPRACOVATEL: ŽALUDA, projektová kancelá ř Železná 493/20, 110 00 Praha 1 kancelá ř: Blanická 922/25, 120 00 Praha 2 tel./fax: 737 149 299/225 096 854 e-mail: [email protected]
AUTORSKÝ KOLEKTIV Ing. Eduard Žaluda Ing. arch. Michal Čapek Ing. Kristina Kucha řová Petr Schejbal Ing. Roman Vodný Ing. Renata Kašpárková Mgr. Vít Holub
DATUM ZPRACOVÁNÍ: březen 2013
ŽALUDA, projektová kancelá ř 2 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
OD ŮVODN ĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU RADOSTOV
1 POSTUP P ŘI PO ŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
Obec Radostov nem ěla dosud pro své území žádnou územn ě plánovací dokumentaci. Zastupitelstvo obce Radostov rozhodlo dne 31.1.2011 o po řízení územního plánu v souladu se zákonem č.183/2006 Sb.,o územním plánování a stavebním řádu, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů a jeho provád ěcími právními p ředpisy. Zárove ň ur čilo paní starostku Bc. Evu Vašákovou pro spolupráci s po řizovatelem. Dopisem ze dne 31.1.2011 požádalo zastupitelstvo Obce Radostov Magistrát m ěsta Hradec Králové, odbor hlavního architekta o po řízení územního plánu (dále jen: po řizovatel). Návrh zadání územního plánu zpracoval po řizovatel ve spolupráci s ur čeným zastupitelem na základ ě Územn ě analytických podklad ů ORP Hradec Králové, dopl ňujících pr ůzkum ů vlastních a projektanta. Dne 22.2.2012 bylo zahájeno projednávání návrhu zadání územního plánu a rozesláno jednotliv ě dot čeným orgán ům, krajskému ú řadu, sousedním obcím, obci Radostov. Ve řejnost byla seznámena s projednáváním návrhu zadání územního plánu oznámením vyv ěšeným na ú ředních deskách Magistrátu m ěsta Hradec Králové a obce Radostov od 27.2.2012 do 2.4.2012. Po vyhodnocení požadavk ů a stanovisek bylo Zadání územního plánu Radostov dne 7.5.2012 usnesením č. 1/2012 Zastupitelstva obce Radostov schváleno v souladu s ustanovením § 47 odst. 5 stavebního zákona. V pr ůběhu projednávání návrhu zadání Územního plánu Radostov byl vydán záv ěr zjiš ťovacího řízení, který konstatoval, že návrh Územního plánu Radostov není nutné posoudit z hlediska vliv ů na životní prost ředí dle zákona č. 100/2001Sb., v platném zn ění. Na základ ě schváleného zadání zpracoval projektant - Žaluda, projektová kancelá ř (Ing. arch. Michal Čapek jako autorizovaný architekt ČKA) návrh územního plánu. Projednání návrhu oznámil pořizovatel v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 stavebního zákona dopisem ze dne 16.8.2012 dot čeným orgán ům, obci Radostov, sousedním obcím a krajskému ú řadu. Spole čné jednání podle § 50 stavebního zákona se konalo dne 13.9.2012 na Magistrátu m ěsta Hradec Králové. Po vyhodnocení stanovisek zpracoval po řizovatel Zprávu o projednávání návrhu Územního plánu Radostov v souladu s ustanovením § 12 vyhlášky č.500/2006 Sb., o územn ě analytických podkladech, územn ě plánovací dokumentaci a zp ůsobu evidence územn ě plánovací činnosti a dopisem ze dne 29.10.2012 požádal v souladu s ustanovením § 51 stavebního zákona Krajský ú řad královéhradeckého kraje o sd ělení stanoviska k návrhu Územního plánu Radostov. Krajský ú řad Královéhradeckého kraje sd ělil své stanovisko 21.11.2012. Na základ ě vyhodnocení stanovisek dot čených orgán ů a stanoviska krajského ú řadu k návrhu územního plánu projektant upravil návrh Územního plánu Radostov p řed zahájením řízení o vydání územního plánu. V souladu s ustanovením § 52 stavebního zákona bylo zahájeno řízení o vydání územního plánu. O upraveném a posouzeném návrhu Územního plánu Radostov se konalo dne 14.1.2013 ve řejné projednání s odborným výkladem projektanta, které bylo oznámeno dot čeným orgán ům, krajskému ú řadu, sousedním obcím a obci Radostov dopisem ze dne 23.11.2012 a ve řejnosti ve řejnou vyhláškou vyv ěšenou od 27.11.2012 do 14.1.2013 na ú ředních deskách Obecního ú řadu Radostov a Magistrátu m ěsta Hradec Králové. V pr ůběhu ve řejného projednání byly uplatn ěny námitky a připomínky. Následn ě po řizovatel s ur čeným zastupitelem v souladu s ustanovením § 53 odst. 1 stavebního zákona (v této fázi po řizování již dle novely stavebního zákona, ú činné od 1.1.2013) vyhodnotil výsledky projednávání, zpracoval návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení p řipomínek uplatn ěných k návrhu Územního plánu Radostov. Tyto návrhy byly dopisem ze dne 13.2.2013 rozeslány dot čeným orgán ům a krajskému ú řadu s žádostí o zaslání stanoviska v zákonné lh ůtě 30 dn ů ode dne doru čení. Ze stanovisek, která po řizovatel v zákonné lh ůtě obdržel, byly obsaženy pouze p řipomínky ve stanovisku krajského ú řadu. Tyto p řipomínky byly zohledn ěny v částech od ůvodn ění, které doplnil po řizovatel. Po řizovatel následn ě doplnil od ůvodn ění Územního plánu Radostov o část zpracovanou dle § 53, odst. 5 stavebního zákona a dle § 172 odst. 4, 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů.
ŽALUDA, projektová kancelá ř 3 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
2 VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAH Ů V ÚZEMÍ, V ČETN Ě SOULADU S ÚZEMN Ě PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM
2.1 Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztah ů 2.1.1 Základní údaje
řešené území k.ú. Radostov kód obce (NUTS5) 570729 po čet obyvatel 133 (dle ČSÚ ke dni 31. 12. 2010) rozloha řešeného území 388 ha (dle ČSÚ ke dni 31. 12. 2010) kraj (NUTS3) Královéhradecký okres (NUTS4) Hradec Králové obec s rozší řenou p ůsobností Hradec Králové obec s pov ěř eným obecním ú řadem Hradec Králové 2.1.2 Postavení obce v systému osídlení, širší vztahy, zájmové území Pozice obce v sou časné struktu ře osídlení je jednozna čně determinována jednak okrajovou polohou v rámci rozvojové oblasti OB4 vázané na Hradecko – pardubickou aglomeraci s úzkou vazbou na krajské m ěsto Hradec Králové (p řím ěstská obec venkovského charakteru) a zároveň polohou zcela mimo hlavní dopravních tahy v území. Toto postavení ve struktu ře osídlení spolu s přihlédnutím k velikosti a charakteru obce p ředur čuje její ryze reziden ční charakter. Dominantní funkcí sídla je bydlení, dopln ěné hospodá řskými stavbami, objekty ob čanské vybavenosti a individuální rekreace. Z pohledu výrobních aktivit se na území obce vyskytuje areál zem ědělské výroby, který ovšem v sou časné dob ě není pln ě využíván a jeho budoucnost je velmi nejistá. Z hlediska územn ě správního uspo řádání leží obec v JJZ části Královéhradeckého kraje, necelých 12 km západn ě od krajského m ěsta Hradce Králové, který je pro Radostov obcí s rozší řenou p ůsobností (ORP) a zárove ň obcí s pov ěř eným obecním ú řadem (POÚ). Její specifické postavení ve struktu ře osídlení, tj. p řím ěstské obce Hradce Králové, znamená pro obyvatele obce dostate čné zázemí v nabídce pracovních p říležitostí a za řízení vyšší ob čanské vybavenosti. Sousedními územními obvody jsou následující obce a katastrální území (k.ú.):
k.ú. obec/m ěstys hranice Boharyn ě Boharyn ě západní Kun čice u Nechanic Kun čice severozápadní až severní Hrádek u Nechanic Hrádek severovýchodní Radíkovice Radíkovice východní Lib čany Lib čany jižní až jihovýchodní Roudnice Roudnice jižní až jihozápadní
Z hlediska širších vztah ů je řešena návaznost jednotlivých funk čních ploch a dalších prostorových a funk čních vazeb zejména v oblasti dopravní a technické infrastruktury, ochrany p řírody a navazujících prvk ů územního systému ekologické stability. ÚP Radostov obecn ě respektuje již schválenou územn ě plánovací dokumentaci sousedních obcí. 2.1.3 Přírodní systém Radostov je sou částí geomorfologické oblasti Východo česká tabule, jejíž reliéf je mírn ě zvln ěný, až rovinatý. Díky enormnímu výskytu kvalitních p ůd a p říznivým klimatickým podmínkám, jde o oblast intenzivn ě zem ědělsky využívanou. Pot řeba hospoda ření na pozemcích s kvalitní p ůdou m ěla za následek vytvo ření polycentrické struktury osídlení – jednotlivé menší obce obklopené zem ědělskými pozemky a lesním porostem. Administrativní území obce je dot čeno následujícími p řírodními prvky nadmístního významu: • regionální biokoridor RK 1254
ŽALUDA, projektová kancelá ř 4 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
Regionální biokoridor je vymezen překryvnou funkcí vycházející z předpokladu polyfunk čního využívání této plochy. 2.1.4 Širší dopravní vazby V širších souvislostech leží území obce ve výse či ohrani čené nadregionálními, resp. mezinárodními dopravními tahy – dálnicí D11 (silnicí I/11) a silnicí I/35 (výhledov ě R 35). Jejich sty čným bodem je krajské m ěsto Hradec Králové, které se nachází p řibližn ě 13 km východn ě od řešeného území a jehož dopravní systém zaujímá v tomto kontextu klí čovou pozici (styk hlavních silni čních tah ů, celostátní dráhy, neve řejné mezinárodní letišt ě Hradec Králové (LKHK). V podrobn ějším m ěř ítku je pro území zásadní silnice II/323 (P řelou č – Nechanice – Stra čov u Ho řic), procházející severojižním sm ěrem, p řibližn ě 2,5 km západn ě od Radostova. Tato komunikace tvo ří spojnici hlavních dopravních tah ů východních Čech, tj. dálnice D11 a silnice I/35 (R35). V oblasti železni ční dopravy je významná železni ční stanice v Hradci Králové na celostátních dráhách č. 020 (Praha) – Velký Osek – Hradec Králové – Týništ ě nad Orlicí – Choce ň, 031 Pardubice – Hradec Králové – Jarom ěř , 041 Hradec Králové – Ji čín – Turnov. Nejbližší železni ční zastávka je v Dob řenicích na trati č. 020. Význam této stanice je pro obec zanedbatelný. Na území obce není železni ční doprava provozována. 2.1.5 Širší vazby technické infrastruktury Zásobování vodou, kanalizace V řešeném území se nevyskytují vodovodní ani kanaliza ční systémy nadmístního významu. Zásobování elektrickou energií Řešené území je zásobováno elektrickou energií vrchním primárním rozvodným systémem 35 kV, kmenovou linkou VN 373 napájenou z rozvodny 110/35 kV Všestary. Ta je napojená na RZ 400/110 kV Neznášov. Zásobování plynem Řešené území je napojeno z regula ční stanice RS VTL/STL St ěžery (p řes Radíkovice, T ěchlovice). Produktovod Jihovýchodním okrajem řešeného území prochází trasa produktovodu a související provozní vedení (provozovatel ČEPRO a.s.). Telekomunikace, radiokomunikace Řešené území je napojeno z TO 49 Hradec Králové. Řešeným územím procházejí dálkové telekomunika ční kabely. 2.1.6 Účast ve sdružení obcí Obec Radostov členem mikroregionu Nechanicko založeného v roce 2002. Mikroregion sdružuje 20 obcí a svojí rozlohou přibližn ě odpovídá bývalému okresu Nechanice z p ředvále čného období. Cílem mikroregionu je zajistit harmonický rozvoj celé oblasti, zprost ředkovat komunikaci s institucemi ve řejné správy a umožnit získávání investic. Jedním ze základních úkol ů je i podpora cestovního ruchu.
2.2 Soulad územního plánu s Politikou územního rozvoje a ÚPD vydanou krajem 2.2.1 Soulad s politikou územního rozvoje Řešené území je zahrnuto v Rozvojové oblasti OB4 (Rozvojová oblast Hradec Králové/ Pardubice) vymezené v Politice územního rozvoje České republiky 2008 (dále jen „PÚR ČR“), schválené usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. července 2009. Jedná se o území ovlivn ěné rozvojovou dynamikou krajských m ěst Hradce Králové a Pardubic, resp. o silnou dvoujadernou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž zna čná část má mezinárodní význam. Tato oblast má z hlediska budoucího rozvoje bezprost řední návaznost na rozvojovou osu OS4 (Praha – HK/Pardubice – Turnov – hranice ČR/ Polsko), resp. na její páte řní dopravní trasy. Obec není sou částí žádné rozvojové osy ani specifické oblasti vymezené PÚR ČR. Územní plán zohled ňuje požadavky vyplývající z polohy v rozvojové oblasti OB4. Jedná se p ředevším o následující úkol stanovený pro územní plánování (upřesn ěné dále v ZÚR): • Při respektování republikových priorit územního plánování umož ňovat v rozvojových oblastech a rozvojových osách intenzivní využívání území v souvislosti s rozvojem ve řejné infrastruktury. Z tohoto důvodu v rozvojových oblastech a v rozvojových osách vytvá řet podmínky pro umíst ění aktivit mezinárodního a republikového významu s požadavky na zm ěny v území a tím p řispívat k zachování
ŽALUDA, projektová kancelá ř 5 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
charakteru území mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy. Územní plán respektuje republikové priority územního plánování (viz. níže). S ohledem na velikost a postavení sídla v rámci sídelní struktury Královéhradecka spolu s nebývale zachovalým přírodním prost ředí je Radostovu ponechán výhradn ě residen ční charakter, využívající blízkosti krajského m ěsta, kde se odehrává převážná část zám ěrů nadmístního významu. Návrh se proto soust ředí zejména na dostate čnou nabídku ploch primárn ě ur čených pro bydlení a na zkvalitn ění ve řejné infrastruktury (navržená oddílná kanalizace s ČOV, zapracování možnosti napojení obce na ve řejný vodovod Vodárenské soustavy Východní Čechy). P řevážná část stabilizovaných i návrhových ploch na území obce je za řazena do funkce smíšené obytné venkovského charakteru, v níž je funkce bydlení spojena s ob čanským vybavením, rekreací, hospoda řením na p řilehlých pozemcích, provozováním výrobních služeb nebo chovem domácích zví řat a další drobnou p řevážn ě zem ědělskou a výrobní činností. Koncepce rozvoje stanovená v územním plánu p ředpokládá rozvoj t ěchto ploch výhradn ě ve vazb ě na plochy stabilizované. Okrajov ě do řešeného území zasahuje stávající trasa produktovodu v četn ě souvisejícího provozního vedení (provozovatel ČEPRO a.s.), jež je zakotvená v PÚR ČR. Územním plánem je tato trasa pln ě respektována včetn ě ochranného pásma. Žádné další koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury a související rozvojové zám ěry dle PÚR ČR 2008 nejsou zájmovým územím vedeny. Územní plán Radostov respektuje obecné zásady Politiky územního rozvoje ČR, vytvá ří podmínky pro napln ění jejích cíl ů a je v souladu s republikovými prioritami územního plánování pro zajišt ění udržitelného rozvoje území. Správního území obce se týkají zejména následující body republikových priorit: (14) Ve ve řejném zájmu chránit a rozvíjet p řírodní, civiliza ční a kulturní hodnoty území, v četn ě urbanistického, architektonického a archeologického d ědictví. Zachovat ráz jedine čné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedine čné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají zna čnou hodnotu, nap ř. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s pot řebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých p řípadech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných p řípadech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase prom ěnným celkem, který vyžaduje tv ůrčí, avšak citlivý p řístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její st ěžejní kulturní, p řírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako d ůsledku nedostatku lidských zásah ů. Územní plán vytvá ří obecné podmínky pro ochranu a rozvoj hodnot území. Urbanistická koncepce vychází z historicky utvá řené struktury osídlení, respektuje ji a dále rozvíjí, stávající využití území není zásadn ě měněno. Zastavitelné plochy jsou vymezovány v přímé vazb ě na stávající zastav ěné území a dopravní systém v území tak, aby byly minimalizovány nároky na zábor zem ědělského p ůdního fondu a nebyly dot čeny lesní pozemky. Rozsah zastavitelných ploch byl podrobn ě vyhodnocen v kapitole 7.1.8. Vyhodnocení ú čelného využití zastav ěného území. Podmínky využívání jednotlivých ploch s rozdílným zp ůsobem využití jsou formulovány s ohledem na estetickou hodnotu území spo čívající v harmonickém uspo řádání p řírodních a civiliza čních prvk ů. Územní plán respektuje historicky vytvo řený lesozem ědělský charakter krajiny a za ú čelem posílení jejích ekologicko stabiliza čních funkcí a reten ční schopnosti krajiny vytvá ří podmínky pro umíst ění protipovod ňových, protierozních a revitaliza čních opat ření. (15) Předcházet p ři zm ěnách nebo vytvá ření urbánního prost ředí prostorov ě-sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Rozvojové plochy jsou lokalizovány výhradn ě v návaznosti na stávající zástavbu. Systém místních komunikací bezproblémov ě propojuje rozvojové plochy s t ěžišt ěm stávající zástavby a plochami ve řejných prostranství. Rozložení a množství stávajících ploch ob čanské vybavenosti v obci je s ohledem na její velikost optimální. (16) Při stanovování zp ůsobu využití území v územn ě plánovací dokumentaci up řednostnit komplexní řešení p řed uplat ňováním jednostranných hledisek a požadavk ů, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. P ři řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohled ňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodá řského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapot řebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s ur čením a charakterem oblastí, os, ploch a koridor ů vymezených v PÚR ČR. Územní plán vychází ze stávajícího optimálního rozložení všech funk čních složek v území. Primární funkci v urbanizovaném území p ředstavují plochy smíšené obytné. Tyto plochy primárn ě sloužící pro ú čely bydlení, umož ňují integraci dalších funkcí, jako jsou rekreace, ob čanské vybavení, nerušící výroba a další. Vymezením stabilizované plochy ob čanského vybavení, lokalizované při hlavní urbaniza ční ose území (silnice III/32334), jsou vytvo řeny podmínky pro její ochranu ve struktu ře sídla a p řípadný kvalitativní rozvoj.
ŽALUDA, projektová kancelá ř 6 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
(17) Vytvá řet v území podmínky k odstra ňování d ůsledk ů náhlých hospodá řských zm ěn lokalizací zastavitelných ploch pro vytvá ření pracovních p říležitostí, zejména v regionech strukturáln ě postižených a hospodá řsky slabých a napomoci tak řešení problém ů v těchto územích. Koncepce stanovená v územním plánu vychází ze specifického postavení Radostova ve struktu ře osídlení, tj. p řím ěstské obce Hradce Králové. Krajské m ěsto tvo ří pro obyvatele obce zázemí v oblasti hospodá řské, správní, ob čanského vybavení, apod. V obci jsou registrovány ekonomické subjekty lokálního významu v oblasti služeb a zem ědělské výroby. Podpora drobného podnikání je promítnuta do územního plánu formou funk ční charakteristiky ploch smíšených obytných venkovského charakteru. Stanovením podrobných podmínek pro jejich další p řípustné využití jsou vytvo řeny p ředpoklady pro aktivaci místního ekonomického potenciálu (drobné výrobní aktivity, poskytování základních služeb - pohostinství, kulturn ě spole čenské a sportovní akce). V zastav ěném území a zastavitelných plochách jsou vytvo řeny podmínky p řevážn ě pro rozvoj bydlení, rekreace a ob čanského vybavení (ve řejného, komer čního charakteru, sportovních za řízení apod.). Územním plánem jsou dále vymezeny stabilizované plochy zem ědělské výroby (VZ) a ob čanského vybavení (OV), ve kterých byla jejich stávající funkce potvrzena a v rámci p řípustných a podmín ěně p řípustných podmínek jejich využití dopln ěna o další funkce, v rámci nichž je možné rozvíjet ekonomické aktivity v území. S rozvojem samostatn ě vymezených výrobních kapacit se v územním plánu neuvažuje. (19) Vytvá řet p ředpoklady pro polyfunk ční využívání opušt ěných areál ů a ploch (tzv. brownfields pr ůmyslového, zem ědělského, vojenského a jiného p ůvodu). Hospodárn ě využívat zastav ěné území (podpora p řestaveb, revitalizací a sanací území ) a zajistit ochranu nezastav ěného území (zejména zem ědělské a lesní p ůdy) a zachování ve řejné zelen ě, v četn ě minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspo řádání území úsporné v nárocích na ve řejné rozpo čty na dopravu a energie, které koordinací ve řejných a soukromých zájm ů na rozvoji území omezuje negativní d ůsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. Vymezením stabilizovaných ploch v zastav ěném území v četn ě formulovaných podmínek pro jejich využití je stanovena jednozna čná priorita intenzifikace jeho využití. Zastav ěné území je využíváno efektivn ě, ur čitou rezervu tvo ří plochy zahrad. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v nezbytném rozsahu výhradn ě v přímé vazb ě na zastav ěné území a komunika ční skelet s cílem minimalizovat nároky na ve řejné rozpo čty a chránit nezastav ěné území, p ředevším zem ědělskou p ůdu a lesní pozemky. Stanovením jednozna čných podmínek p řípustného a podmín ěně p řípustného využití plochy zem ědělského areálu je umožn ěno jeho polyfunk ční využití s ohledem na specifika oblasti. Ochrana nezastav ěného území je zajišt ěna vymezením stabilizovaných ploch s jednozna čně formulovanými podmínkami využití. (20) Rozvojové zám ěry, které mohou významn ě ovlivnit charakter krajiny, umis ťovat do co nejmén ě konfliktních lokalit a následn ě podporovat pot řebná kompenza ční opat ření. S ohledem na to p ři územn ě plánovací činnosti, pokud je to možné a od ůvodn ěné, respektovat ve řejné zájmy nap ř. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prost ředí, zejména formou d ůsledné ochrany zvlášt ě chrán ěných území, lokalit soustavy Natura 2000, mok řad ů, ochranných pásem vodních zdroj ů, chrán ěné oblasti p řirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zem ědělského a lesního p ůdního fondu. Vytvá řet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systém ů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajišt ění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajin ě a pro ochranu krajinných prvk ů p řírodního charakteru v zastav ěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územn ě plánovací činnosti vytvá řet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvá řet podmínky pro využití p řírodních zdroj ů. Územní plán respektuje a dále rozvíjí stávající urbanistickou strukturu sídel, v řešeném území nejsou známy zám ěry, které by svým charakterem m ěly významný vliv na krajinu a její uspo řádání. P ři vymezování zastavitelných ploch jsou dodrženy zásady ochrany půdního fondu, vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení na zem ědělský p ůdní fond je zpracováno podle zákona č. 344/1992 Sb., o ochran ě zem ědělského p ůdního fondu a je sou částí od ůvodn ění územního plánu. Územní plán vymezuje a na základ ě zpracovaných podklad ů a dokument ů dále up řes ňuje skladebné prvky ÚSES dopln ěné sítí interak čních prvk ů. Jednotlivá řešení navržená v rámci koncepce uspo řádání krajiny vycházejí z cílové charakteristiky a typu krajiny vymezené v ZÚR KHK, vytvá řejí podmínky pro ochranu krajinného rázu a implementují díl čí kroky k napl ňování cílových charakteristik. Za ú čelem zvyšování ekologické stability jsou v území vymezeny plochy smíšené nezastav ěného území NSzpv umož ňující realizaci ekologicko stabiliza čních, revitaliza čních a ochranných protipovod ňových opat ření vedoucích ke zvýšení reten ční schopnosti krajiny.
ŽALUDA, projektová kancelá ř 7 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
(22) Vytvá řet podmínky pro rozvoj a využití p ředpoklad ů území pro r ůzné formy cestovního ruchu (nap ř. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), p ři zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umož ňují celoro ční využití pro r ůzné formy turistiky nap ř. p ěší, cyklo, hipo….. V územním plánu jsou samostatn ě vymezeny stávající zna čené cyklistické trasy. Celkov ě lze území považovat za vhodné pro nejr ůzn ější formy cestovního ruchu. S ohledem na velmi nízkou dopravní zát ěž území, je možné p řípadné turistické a cyklistické aktivity uskute čň ovat v rámci stávající komunika ční sít ě. Sou částí stanovených podmínek ploch s rozdílným zp ůsobem využití, p ředevším ploch ob čanské vybavenosti a smíšeného využití, je v rámci přípustného a podmín ěně p řípustného využití umožn ěno rozší ření nápln ě t ěchto funkcí. (25) Vytvá řet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva p řed potenciálními riziky a p řírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy p ůdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah p řípadných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch pot řebných pro umís ťování staveb a opat ření na ochranu p řed povodn ěmi a pro vymezení území ur čených k řízeným rozliv ům povodní. Vytvá řet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k um ělé akumulaci vod. V zastav ěných územích a zastavitelných plochách vytvá řet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání deš ťových vod jako zdroje vody a s cílem zmír ňování ú čink ů povodní. Pro Radostovský potok není stanoveno záplavové území. Podél tohoto vodního toku, na svazích zasažených smyvem p ůdy a negativními dopady zem ědělské aktivity jsou vymezeny plochy smíšené nezastav ěného území se specifikací NSzpv s cílem vytvo řit podmínky pro realizaci opat ření zvyšující reten ční schopnost území a umož ňující řízené rozlivy. V rámci t ěchto ploch je dále umožn ěno realizovat zejména ochranná protierozní, revitaliza ční a protipovod ňová opat ření sm ěř ujících k celkovému zvyšování ekologické stability krajiny. S ohledem na požadavek vytvá řet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání deš ťových vod jako zdroje vody a s cílem zmír ňování ú čink ů povodní je v rámci koncepce likvidace odpadních vod v území up řednostn ěno odstra ňování deš ťových vod vsakováním. (30) Úrove ň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby spl ňovala požadavky na vysokou kvalitu života v sou časnosti i v budoucnosti. Územní plán řeší samostatné koncepce v jednotlivých oblastech technické infrastruktury s ohledem na zpracované podklady (PRVK KHK). V sou časné dob ě neexistuje projektová dokumentace, která by se podrobn ěji zabývala realizací soustavného kanaliza čního systému či ve řejného vodovodu. Koncepce zásobování vodou a odvád ění a čišt ění odpadních vod je řešena v souladu s Plánem rozvoje vodovod ů a kanalizací Královéhradeckého kraje (PRVK), který p ředpokládá zásobování vodou jednotlivých objekt ů individuálním zp ůsobem, tj. domovními studnami, stejn ě tak individuální likvidaci odpadních vod v jímkách s následným vyvážením, p řípadn ě domovních čistírnách. V územním plánu je i p řesto zakotvena možnost napojení Radostova na ve řejný vodovod, jež je sou částí vodárenské soustavy Východní Čechy (dále také jen „VSV Č“) spolu s možnou realizací oddílné kanalizace s vyúst ěním na centrální ČOV. Pro ní je vymezená a tím pádem územn ě hájená zastavitelná plocha Z5. Její lokalizace vychází z konfigurace terénu a místních podmínek a jako nejvhodn ější místo byl vytipován prostor jižn ě od centrální části na pravém b řehu Radostovského potoka. Veškeré zastavitelné plochy bydlení jsou situovány ve vazb ě na stávající a navrhované systémy technické infrastruktury. Realizace vodovodních a kanaliza čních řad ů a dalších souvisejících technických za řízení je umožn ěna v rámci ostatních ploch s rozdílným zp ůsobem využití. 2.2.2 Soulad s územn ě plánovací dokumentací vydanou krajem Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje (dále též jen „ZÚR KHK“) byly vydány usnesením zastupitelstva Královéhradeckého kraje č. 22/1564/2011 dne 8. zá ří 2011, s nabytím ú činnosti dne 16. listopadu 2011. Z tohoto dokumentu jsou v územním plánu respektovány následující limity : • v oblasti technické infrastruktury
→ stávající trasa produktovodu v četn ě ochranného pásma • v oblasti ochrany nerostných surovin → chrán ěné ložiskové území → ložisko nerostných surovin Dále jsou do návrhu zapracovány navrhované plochy a koridory nadmístního významu : • prvky územního systému ekologické stability
ŽALUDA, projektová kancelá ř 8 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
→ biokoridor regionálního významu – RK1254 ZÚR KHK dále zp řes ňuje rozvojovou oblast republikového významu OB4 Hradec Králové/ Pardubice vymezenou dle PÚR ČR. Pro tuto oblast je stanoven následující úkol pro územní plánování, týkající se řešeného území: • vymezovat zastavitelné plochy pro podporu ekonomického rozvoje a podporu rozvoje lidských zdroj ů především ve vazb ě na zastav ěné území obcí; pro tyto ú čely p řednostn ě nov ě využívat ploch p řestavby Územní plán vymezuje zastavitelné plochy smíšené obytné v přímé vazb ě na plochy stávající a již existující cestní sí ť. Jedná se o díl čí dopln ění stávající struktury, resp. jedná se o okrajové drobné extenze a vypln ění proluk a to s ohledem na velikost sídla a limitující prvky. Zárove ň je umožn ěn rozvoj bydlení a ekonomických aktivit i v rámci stabilizovaných i navrhovaných ploch smíšených obytných v rozsahu jednozna čně stanovených podmínek využití. Stanovené podmínky využití ploch zem ědělské výroby umož ňují využití veškerých kapacit stávajícího zem ědělského areálu na severovýchodním okraji obce, resp. jeho polyfunk ční využití. Území je dle ZÚR KHK sou částí oblasti krajinného rázu 6 – Cidlinsko , s převažujícím leso- zem ědělským typem krajiny. Pro zachování charakteristických rys ů jednotlivých oblastí se shodným typem krajiny se stanovují tyto obecné zásady: - zem ědělskou krajinu členit (ale neuzavírat) rozptýlenou zelení, umož ňující pr ůhledy krajinou pro zvýrazn ění její hloubky nebo r ůzných dominant; - nevytvá řet nová urbanizovaná území. Realizace krajinné zelen ě je umožn ěna v nezastav ěném území v rámci jednotlivých ploch s rozdílným zp ůsobem využití. Systém krajinné zelen ě je podpo řen návrhem liniových interak čních prvk ů, jež jsou sou částí ÚSES. V řešeném území nejsou zakládána nová sídla, veškeré zastavitelné plochy jsou vymezeny v přímé vazb ě na zastav ěné území. ZÚR KHK vymezují v řešeném území jako ve řejn ě prosp ěšné opat ření biokoridor regionálního významu RK 1254 . Pro územní plánování vyplývají následující úkoly: - v územn ě plánovacích dokumentacích dot čených obcí stabilizovat, zp řes ňovat a územn ě koordinovat vymezený systém ÚSES; Regionální biokoridor RK 1254 je vymezen v souladu s nad řazenou dokumentací, podklady a metodikou vymezování ÚSES a je zp řesn ěn v měř ítku územního plánu a v souladu se ZÚR KHK vymezen jako VPO. ZÚR KHK dále stanovují priority územního plánování kraje pro zajišt ění udržitelného rozvoje území, jež jsou ur čeny ke konkretizaci cíl ů a úkol ů územního plánování a požadavk ů na udržitelný rozvoj území v územn ě plánovací činnosti m ěst a obcí, kterou jsou stanovovány podmínky pro zm ěny v konkrétních plochách. Řešeného území se týkají p ředevším následující body: - ochrana území prvk ů územního systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu a zlepšování biologické prostupnosti krajiny, zejména známých a potenciálních migra čních tras živo čich ů; Územní plán vymezuje a na základ ě zpracovaných podklad ů a dokument ů dále up řes ňuje regionální biokoridor RK 1254 a lokální prvky ÚSES spolu s rozsáhlou sítí interak čních prvk ů. Plochy biocenter jsou vymezeny jako plochy p řírodní (NP) s jednozna čně vyjád řenou prioritou ochrany přírody stanovenou podmínkami využití plochy s rozdílným zp ůsobem využití. Plochy biokoridor ů jsou vymezeny tzv. p řekryvnou funkcí, nebo ť krom ě p řírodní funkce plní i množství ostatních funkcí. Systém je dopln ěn sítí převážn ě liniových interak čních prvk ů. Územním plánem jsou dále stanoveny obecné zásady pro využívání ploch ÚSES. V řešeném území nedochází k překryvu ÚSES s takovými plochami, které by znemož ňovaly realizaci navrhovaných opat ření v rámci prvk ů ÚSES. Pro zlepšení biologické prostupnosti je v plochách smíšených nezastav ěného území (NS) umožn ěna revitalizace vodních tok ů mimo jiné za ú čelem migra čního zpr ůchodn ění. - pé če o p ůdní fond (ZPF a PUPFL) jako jednu z hlavních složek životního prost ředí; Zastavitelné plochy jsou vymezeny v nezbytném rozsahu výhradn ě v přímé vazb ě na zastav ěné území a komunikační skelet s cílem chránit nezastav ěné území, p ředevším zem ědělskou p ůdu a lesní pozemky. Jejich rozsah je navržen s ohledem na p ředpokládaný demografický vývoj, polohu obce v rozvojové oblasti a pozici v sídelní struktu ře. Plochy PUPFL nejsou návrhem dot čeny. Při vymezování zastavitelných ploch jsou dodrženy zásady ochrany p ůdního fondu, vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení na zem ědělský
ŽALUDA, projektová kancelá ř 9 Od ůvodn ění územního plánu Radostov půdní fond je zpracováno podle zákona č. 344/1992 Sb., o ochran ě zem ědělského p ůdního fondu a je součástí od ůvodn ění územního plánu (viz. kapitola 9). - podpora protierozních opat ření, akumulace a retence vod v území, zachycování a regulovaného odvodu přívalových vod (protipovod ňová opat ření) v četn ě revitalizací říčních systém ů a p řírod ě blízkých protipovod ňových opat ření; - stanovování požadavk ů na budoucí využití území s ohledem na preventivní ochranu území a obyvatelstva p řed potenciálními riziky a p řírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy p ůdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah p řípadných škod, zajiš ťování územní ochrany ploch pot řebných pro umis ťování staveb a opat ření na ochranu p řed povodn ěmi a pro vymezení území ur čených k rozliv ům povodní; Za ú čelem ochrany a obnovy krajiny jsou vymezeny plochy smíšené nezastav ěného území specifikované indexy funkce (NS), v nichž je umožn ěna realizace protipovod ňových, revitaliza čních a protierozních opat ření. Podél Radostovského potoka a na svazích zasažených smyvem p ůdy a negativními dopady zem ědělské aktivity (jižní část území) jsou vymezeny plochy smíšené nezastav ěného území se specifikací NSzpv s cílem vytvo řit podmínky pro realizaci opat ření snižujících riziko povodní, zvyšující reten ční schopnost území a umož ňující případné řízené rozlivy. V rámci t ěchto ploch je dále umožn ěno realizovat zejména ochranná protierozní, revitaliza ční a protipovod ňová opat ření. Sou částí ekologicko stabiliza čních opat ření jsou pak zejména prvky územního systému ekologické stability v četn ě rozsáhlého systému interak čních prvk ů. - tvorba územních podmínek pro rozvoj ekonomického potenciálu, zejména v území vymezených rozvojových oblastí a rozvojových os; Ačkoli řešené území spadá do rozvojové oblasti republikového významu OB4 (Rozvojová oblast Hradec Králové/ Pardubice), nelze vzhledem k poloze a pozici obce v systému osídlení očekávat výrazné zvýšení ekonomické aktivity. Za ú čelem stabilizace a mírného posílení sociálního a hospodá řského pilí ře byly územním plánem vymezeny zastavitelné plochy smíšené obytné – venkovské (SV), v nichž jsou vytvo řeny podmínky pro rozvoj nerušících funkcí (rekreace, ob čanského vybavení, drobné výroby, apod.). Rovn ěž byly vymezeny stabilizované plochy výroby a skladování a ob čanského vybavení, ve kterých byla jejich stávající funkce potvrzena a v rámci p řípustného a podmín ěně p řípustného jejich využití dopln ěna o další funkce umož ňující rozvoj ekonomických aktivit. - ochrana územních podmínek pro zachování potenciálu zem ědělství a lesního hospodá řství; Veškeré plochy PUPFL jsou vymezeny p řevážn ě jako plochy lesní (NL), p řípadn ě přírodní (NP), pokud jsou sou částí biocenter. P řevážná část pozemk ů ZPF je za řazena do stabilizovaných ploch zem ědělských (NZ), případn ě do ploch smíšených nezastav ěného území (NS). Rozsah zastavitelných ploch odpovídá předpokládanému demografickému vývoji obce. Ochrana potenciálu zem ědělství a lesního hospodá řství je vyjád řena v podmínkách plošného a prostorového uspo řádání jednotlivých ploch s rozdílným zp ůsobem využití. - tvorba územních podmínek pro rozvoj ob čanského vybavení nadmístního významu podporujícího ekonomickou prosperitu kraje; S ohledem na pozici obce v rámci sídelní struktury nelze p ředpokládat výrazný rozvoj ob čanského vybavení nadmístního významu. - tvorba územních podmínek pro rozvoj technické infrastruktury nadmístního významu pot řebné pro zajišt ění optimálního napojení rozvojových oblastí a ploch na tyto systémy; Řešené území není dot čeno technickou infrastrukturou nadmístního významu. P řípadný rozvoj technické infrastruktury je umožn ěn v rámci jednotlivých ploch s rozdílným zp ůsobem využití. - přednostní nové využití nevyužívaných výrobních a skladových areál ů, míst opušt ěných armádou a ploch vyžadujících asanaci a rekultivaci (brownfields); V řešeném území se nenacházejí nevyužívané výrobní a skladové areály či jiné plochy brownfields. Stanovené podmínky plošného a prostorového uspo řádání rizikových ploch (výroba a skladování, ob čanské vybavení) umož ňují operativn ě m ěnit zp ůsob jejich využití s ohledem na aktuální požadavky a hospodá řské a sociální podmínky. - navrhování územních řešení sm ěř ujících k prevenci nežádoucí míry prostorové sociální segregace s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel; Územní plán vymezuje v urbanizovaném území p ředevším plochy smíšené obytné dopln ěné základním ob čanským vybavením a areálem zem ědělské výroby. Zastavitelné plochy jsou lokalizovány výhradn ě v návaznosti na stávající zástavbu a komunika ční skelet. Jejich rozsah vychází ze sociodemografické analýzy, polohy obce v rozvojové oblasti a dalších podmínek v území. Systém místních komunikací bezproblémov ě
ŽALUDA, projektová kancelá ř 10 Od ůvodn ění územního plánu Radostov propojuje rozvojové plochy s t ěžišt ěm stávající zástavby a plochami ve řejných prostranství. Rozložení a množství stávajících ploch ob čanské vybavenosti v obci je s ohledem na její velikost optimální. - vytvá ření územních podmínek pro dopln ění ob čanského vybavení na venkov ě (zdravotních, sociálních a kulturních služeb); Územním plánem je vymezena stabilizovaná plocha ob čanského vybavení ve řejné infrastruktury (OV), jejíž sou částí je objekt obecního ú řadu spolu s hasi čskou zbrojnicí, objekt potravin s místním hostincem a drobné travnaté h řišt ě. S ohledem na velikost a postavení obce v rámci sídelní struktury je tato plocha ob čanského vybavení pro její pot řeby zcela dosta čující. Další rozvoj ob čanského vybavení v četn ě komer čních aktivit je umožn ěn v rámci p řípustného využití v plochách smíšených obytných - venkovských (SV). - ochrana kulturního d ědictví spo čívajícího v polycentrické sídelní struktu ře, hodnotách zachovalých urbanistických celk ů v četn ě architektonických a archeologických památek; Územní plán respektuje území s archeologickými nálezy a památkov ě hodnotné a architektonicky cenné objekty v území. Požadavky na ochranu kulturního a historického d ědictví vyplývající z příslušných právních předpis ů jsou dále zajišt ěny p ředevším stanovením podmínek plošného a prostorového uspo řádání jednotlivých ploch s rozdílným zp ůsobem využití. Územním plánem je respektována stávající historicky utvá řená urbanistická struktura sídel. Územním plánem jsou respektovány principy a podmínky stanovené ve vyhodnocení vliv ů Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje na životní prost ředí (Posouzení vliv ů Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje z hlediska vliv ů na životní prost ředí, EMPLA AG, spol. s r.o., 2010), v četn ě opat ření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjišt ěných nebo p ředpokládaných závažných záporných vliv ů na životní prost ředí obsažených v kapitole 7. tohoto vyhodnocení (dokumentace SEA k ZÚR KHK) – a to zejména v bodech: - při územn ě plánovací činnosti v jednotlivých rozvojových oblastech, rozvojových osách a specifických oblastech musí být respektovány podmínky stanovené v dokumentu SEA; Stanovená koncepce rozvoje území obce pln ě respektuje podmínky stanovené v dokumentu SEA. - v navazujících stupních územn ě plánovacích dokumentací zp řesnit vymezení koridor ů zp ůsobem, aby byl minimalizován st řet se zvlášt ě chrán ěnými částmi p řírody; V územním plánu je vymezen pouze jediný koridor vycházející z této nad řazené dokumentace. Jedná se o regionální biokoridor RK 1254, jehož vymezení bylo up řesn ěno v měř ítku územního plánu. V řešeném území nedochází k jeho p řekryvu s takovými plochami, které by znemož ňovaly realizaci navrhovaných opat ření stanovených v rámci prvk ů ÚSES. - při zp řes ňování navrhovaných zám ěrů ZÚR v podrobn ějších územn ě plánovacích dokumentacích podporovat a vytvá řet podmínky zvyšující biodiverzitu krajiny, ekologickou stabilitu krajiny a snižující erozi; Územní plán vytvá ří podmínky pro zvyšování biodiverzity krajiny, její ekologické stability a navrhuje taková opat ření, jež napomohou ke snížení větrné a vodní eroze v území. - při zp řes ňování navrhovaných zám ěrů ZÚR v podrobn ějších územn ě plánovacích dokumentacích vytvá řet podmínky k ochran ě a rozvoji ÚSES; Územní plán vytvá ří podmínky pro ochranu a rozvoj prvk ů ÚSES. Plochy biocenter jsou vymezeny jako plochy p řírodní (NP) s jednozna čně vyjád řenou prioritou ochrany p řírody stanovenou podmínkami využití plochy s rozdílným zp ůsobem využití. Plochy biokoridor ů jsou vymezeny tzv. p řekryvnou funkcí, nebo ť krom ě přírodní funkce plní i množství ostatních funkcí. Celý systém je dopln ěn sítí interak čních prvk ů, p řevážn ě liniového charakteru. Územní plán Radostov je v souladu s politikou územního rozvoje a s územn ě plánovací dokumentací vydanou krajem, respektuje priority pro územní plánování, stanovené v těchto dokumentech, zárove ň respektuje principy a podmínky stanovené ve vyhodnocení vliv ů Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje na životní prost ředí.
3 VYHODNOCENÍ S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Územní plán je vypracován v souladu s cíli a úkoly územního plánování ve smyslu § 18 a 19 stavebního zákona , vytvá ří p ředpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území. ÚP zohled ňuje žádoucí vyváženost podmínek pro p říznivé životní prost ředí, hospodá řský rozvoj a pro soudržnost spole čenství obyvatel území ve snaze adekvátn ě uspokojit pot řeby sou časné generace bez ohrožení podmínek života generací budoucích. V podmínkách plošného a prostorového uspo řádání konkrétních návrhových ploch i jednotlivých ploch s rozdílným zp ůsobem využití jsou respektovány Cíle i Úkoly ÚP.
ŽALUDA, projektová kancelá ř 11 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
Územní plán zajiš ťuje p ředpoklady pro udržitelný rozvoj území řešením ú čelného využití a prostorového uspo řádání území s cílem dosažení obecn ě prosp ěšného souladu ve řejných a soukromých zájm ů na rozvoji území a konkretizuje ochranu ve řejných zájm ů vyplývajících ze zvláštních právních p ředpis ů. Územní plán chrání a rozvíjí p řírodní, kulturní a civiliza ční hodnoty území, v četn ě urbanistického, architektonického a archeologického d ědictví. P řitom chrání krajinu jako podstatnou složku prost ředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to ur čuje podmínky pro hospodárné využívání zastav ěného území a zajiš ťuje ochranu nezastav ěného území a nezastavitelných pozemk ů. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastav ěného území. Územní plán Radostov je zpracován v souladu se stavem území, jeho p řírodní, kulturními a civiliza čními hodnotami a stanovuje koncepci rozvoje území, v četn ě urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území. Prověř uje a posuzuje pot řebu zm ěn v území, ve řejný zájem na jejich provedení, jejich p řínosy, problémy, rizika s ohledem nap říklad na ve řejné zdraví, životní prost ředí, geologickou stavbu území, vliv na ve řejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání. Stanovuje podmínky pro provedení zm ěn v území, zejména pak pro umíst ění a uspo řádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území. Územní plán Radostov vytvá ří v území podmínky pro snižování nebezpe čí ekologických a p řírodních katastrof a pro odstra ňování jejich d ůsledk ů, a to p řírod ě blízkým zp ůsobem, stanovuje podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení, vytvá ří v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředk ů z ve řejných rozpo čtů na zm ěny v území a podmínky pro zajišt ění civilní ochrany. Při tvorb ě územního plánu byly uplat ňovány poznatky zejména z obor ů architektury, urbanismu, územního plánování, ekologie a památkové pé če. Územní plán je zpracováván v souladu s pot řebami obce a zárove ň tak, aby byly chrán ěny hlavní složky životního prost ředí a nedošlo k narušení p řírodních i urbanistických hodnot řešeného území. Řeší problematiku optimálního rozvoje obce, p ředevším ve vhodných lokalitách vymezuje plochy smíšené obytné a to výhradn ě v návaznosti na zastav ěné území, zárove ň jednozna čně stanovenými podmínkami plošného a prostorového využití ploch s rozdílným zp ůsobem využití zabezpe čuje hospodárné využívání území, vždy p ři maximálním respektování všech hodnotných a limitujících prvk ů v území. ÚP Radostov jsou stanoveny zásady využívání území (zejména prost řednictvím podmínek plošného a prostorového využití), zásady prostorového řešení dalšího rozvoje sídla, zásady rozvoje jednotlivých funk čních složek: - realizace zám ěrů obsažených v územním plánu je navržena ve vzájemné provázanosti; - realizace zám ěrů negativn ě neovlivní p řírodní, kulturní a civiliza ční hodnoty území (urbanistické, architektonické a archeologické hodnoty jsou návrhem respektovány); - realizací zám ěrů obsažených v ÚP Radostov nedojde ke st řet ům se zájmy ochrany p řírody, k ohrožení atraktivity bydlení ani p řípadné rekrea ční funkce území; - předpokládaný zábor zem ědělské p ůdy neohrozí zájmy hospoda ření na zem ědělské p ůdě.
4 VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁD ĚCÍCH PRÁVNÍCH P ŘEDPIS Ů
Veškeré kroky p ři zpracování, po řizování a projednávání Územního plánu Radostov probíhaly v souladu se zákonem č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů a vyhláškou 500/2006 Sb., o územn ě analytických podkladech, územn ě plánovací dokumentaci a zp ůsobu evidence územn ě plánovací činnosti, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů – viz. kapitola 1 „Postup p ři po řízení územního plánu“. Zárove ň obsah zadání i obsah územního plánu jsou v souladu s požadavky t ěchto právních p ředpis ů. Na základ ě t ěchto skute čností lze konstatovat, že Územní plán Radostov je zpracován v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho provád ěcích právních p ředpis ů.
ŽALUDA, projektová kancelá ř 12 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
5 VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH P ŘEDPIS Ů – SOULAD SE STANOVISKY DOT ČENÝCH ORGÁN Ů PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH P ŘEDPIS Ů, POP ŘÍPAD Ě S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPOR Ů
V procesu po řizování územn ě plánovací dokumentace chrání ve řejné zájmy podle zvláštních právních předpis ů dot čené orgány. Pro postupy podle stavebního zákona, které nejsou správním řízením, vydávají dot čené orgány stanoviska, která jsou závazným podkladem pro opat ření obecné povahy vydávaná podle stavebního zákona, s tím, že dle ustanovení § 2 odst. 2 správního řádu dot čený orgán uplat ňuje svou pravomoc pouze k těm účel ům, k nimž mu byla zákonem nebo na základ ě zákona sv ěř ena, a v rozsahu, v jakém mu byla sv ěř ena. V souladu s ustanovením § 50 odst. 2 stavebního zákona bylo projednání návrhu územního plánu oznámeno jednotliv ě všem dot čeným orgán ům, jichž se řešení územního plánu týká. Bylo obesláno 16 dot čených orgán ů, v zákonné lh ůtě zaslalo své stanovisko 11 dot čených orgán ů a krajský ú řad zaslal koordinované stanovisko. Ve stanoviskách dot čených orgán ů byly uplatn ěny následující p řipomínky: Ministerstvo obrany ČR – Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice: - Upozor ňuje na výskyt ochranného pásma letištního radiolokačního prost ředku, letecký koridor letišt ě vč. ochranného pásma a ochranné pásmo nadzemního komunika čního vedení v celém řešeném území a povinnost p ři územním a stavebním řízení vyžádat závazné stanovisko Ministerstva obrany - Řešení: toto stanovisko má charakter požadavk ů, které uplat ňuje dot čený orgán p ři projednávání návrhu zadání, věcn ě nereaguje na řešení územního plánu, které tyto požadavky akceptuje. Návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení p řipomínek uplatn ěných k návrhu Územního plánu Radostov, byly v souladu s ustanovením § 53 odst.1 dopisem ze dne 13.2.2013 rozeslány dot čeným orgán ům a krajskému ú řadu s žádostí o zaslání stanoviska v zákonné lh ůtě 30 dn ů ode dne doru čení. Ze stanovisek, která po řizovatel v zákonné lh ůtě obdržel, byly obsaženy p řipomínky pouze ve stanovisku krajského ú řadu. Tyto připomínky byly zohledn ěny v částech od ůvodn ění, které doplnil po řizovatel. Návrh Územního plánu Radostov byl upraven v souladu s vyhodnocením stanovisek dot čených orgán ů a stanoviskem krajského ú řadu dle § 53 odst.1 stavebního zákona p řed vydání územního plánu. Územní plán Radostov je tedy v souladu s požadavky zvláštních právních p ředpis ů.
6 ÚDAJE O SPLN ĚNÍ ZADÁNÍ, ÚDAJE O SPLN ĚNÍ POKYN Ů PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU
Územní plán Radostov je vypracován na základ ě zadání zpracovaného po řizovatelem (Magistrát m ěsta Hradec Králové), schváleného zastupitelstvem obce Radostov dne 7.5.2012 ( č.u. 1/2012). Jednotlivé požadavky vyplývající ze schváleného zadání byly v územním plánu respektovány následujícím zp ůsobem (pozn. citace ze schváleného zadání je ozna čena kurzívou): A. Požadavky vyplývající z PÚR ČR, ÚPD vydané krajem a dalších širších územních vztah ů ad. A.1 Veškeré požadavky vyplývající z PÚR ČR 2008 jsou územním plánem respektovány a dále rozpracovány v kapitole 2.2. Soulad územního plánu s Politikou územního rozvoje a ÚPD vydanou krajem, v podkapitole 2.2.1 Soulad s politikou územního rozvoje (viz. výše). ad. A.2 Veškeré požadavky vyplývající ze ZÚR Královéhradeckého kraje jsou podrobn ěji rozpracovány v kapitole 2.2. Soulad územního plánu s Politikou územního rozvoje a ÚPD vydanou krajem, v podkapitole 2.2.2 Soulad s územn ě plánovací dokumentací vydanou krajem (viz. výše). ad. A.3 Územní plán respektuje schválenou územn ě plánovací dokumentaci sousedních obcí. Z pohledu širších vazeb řeší p ředevším návaznost jednotlivých funk čních ploch a dalších prostorových a funk čních vazeb zejména v oblasti dopravní a technické infrastruktury, ochrany p řírody a navazujících prvk ů územního systému ekologické stability. ad. A.4 Do řešeného území nezasahují nadregionální prvky ÚSES.
ŽALUDA, projektová kancelá ř 13 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
B. Požadavky na řešení vyplývající z ÚAP Z územn ě analytických podklad ů (dále jen „ÚAP“) obce s rozší řenou p ůsobností (dále jen ORP) Hradec Králové, které byly aktualizovány k 31.12.2010 pro řešení ÚP vyplývá následující: ad. B.1 Respektovat limity využití území (viz. grafická p říloha) Územním plánem jsou respektovány vyjma nutných zábor ů p ůd I. a II. t řídy ochrany. D ůvodem je enormní rozsah p ůd vyšších kvalit, p ředevším v oblastech p římo navazujících na zastav ěné území. S ohledem na pot řeby rozvoje obce a zachování kompaktnosti sídla, je tento zábor nezbytný. ad. B.2 Respektovat rozbor udržitelného rozvoje území Rozbor udržitelného rozvoje je územním plánem respektován a podrobn ěji rozpracován v kapitole 7.6 Vyhodnocení vliv ů ÚP na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jev ů obsažených v územn ě analytických podkladech, na výsledky SWOT analýzy v území (viz. níže). C. Požadavky na rozvoj území obce C. 1 V územním plánu budou vymezeny plochy pro: – bydlení úm ěrn ě s ohledem na velikost a pot řeby sídla v takovém rozsahu, aby byly pokryty požadavky pro napln ění p ředpokládaného p řír ůstku obyvatel, p řípadn ě plochy smíšené obytné Územní plán vymezuje optimální množství rozvojových ploch smíšených obytných ur čených p ředevším pro bydlení (lokality Z1, Z2, Z3, Z4, Z6). Rozsah ploch vychází z pot řeb obce, polohy v rozvojové oblasti a demografických p ředpoklad ů. – ve řejná prostranství - budou respektovány stávající plochy a vymezeny nové plochy, zejména jako sou část navrhovaných lokalit Stávající plochy ve řejných prostranství jsou respektovány a v případ ě Radostova jsou p řevážn ě sou částí ploch ob čanské vybavenosti, dopravních ploch, p řípadn ě ploch smíšených obytných. S ohledem na rozsah a velikost zastavitelných ploch spolu s přihlédnutím k charakteru samotného sídla nejsou nové plochy tohoto typu vymezovány. – ob čanskou vybavenost ve řejné infrastruktury – prov ěř it jejich dostate čnost Obecná koncepce v oblasti ob čanského vybavení vychází ze sou časného optimálního rozložení stabilizovaných ploch v území. Rozvojové plochy ob čanského vybavení ve řejné infrastruktury nejsou územním plánem samostatn ě vymezeny. – ob čanskou vybavenost pro komer ční využití malého rozsahu – případn ě v rámci ploch smíšených obytných Po vyhodnocení aktuálních požadavk ů a prov ěř ení stavu území nebyla zjišt ěna pot řeba samostatného vymezení ploch pro komer ční ob čanskou vybavenost. Případný rozvoj ob čanské vybavenosti je umožn ěn v rámci ploch smíšených obytných v souladu s jejich hlavním a p řípustným využitím. – ob čanskou vybavenost pro sport – prov ěř it kapacity stávajících Po prov ěř ení stavu území, nebyla zjišt ěna pot řeba vymezení nových ploch tohoto zam ěř ení. Pro sou časné pot řeby obce je pro tyto ú čely využívána drobná travnatá plocha pod obecním ú řadem, jež je funk čně za řazena spolu s obecním ú řadem, obchodem a ve řejným prostranstvím do ploch ob čanské vybavenosti ve řejného charakteru. – výrobu a skladování – zem ědělská výroba - prov ěř it budoucí využití stávajícího areálu a stanovit regulaci, která umožní umístit výrobu bez vlivu na okolní zástavbu S ohledem na zem ědělský charakter obce, se samostatný rozvoj výrobních ploch nep ředpokládá. Z důvodu nejasného dalšího vývoje stávajícího zem ědělského areálu je územním plánem umožn ěno jeho polyfunk ční využití. Areál by tak mohl do budoucna sloužit i p řípadné nerušící lehké výrob ě v souladu se stanovenými podmínkami využití. – dopravní a technické infrastruktury, jejíž pot řeba vyplyne v návaznosti na nov ě vymezené plochy, v četn ě dostate čných ploch pro parkování Samostatn ě je územním plánem vymezena pouze zastavitelná plocha Z5 technické infrastruktury pro umíst ění navrhované ČOV Radostov. Vzhledem k velikosti a situování ostatních zastavitelných ploch, a to výhradn ě v přímé vazb ě na stávající komunika ční skelet a sít ě technické infrastruktury, nejsou územním plánem vymezeny žádné jiné plochy dopravní a technické infrastruktury. Avšak jejich p řípadná realizace je umožn ěna v rámci ostatních ploch s rozdílným zp ůsobem využití v souladu se stanovenými podmínkami jejich využití.
ŽALUDA, projektová kancelá ř 14 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
– řešení nezastav ěného území – koncepci krajiny, vodní plochy a toky V rámci koncepce uspo řádání krajiny jsou v nezastav ěném území vymezeny p ředevším stabilizované přírodní, lesní, vodní a vodohospodá řské, zem ědělské a smíšené plochy. Sou částí p řírodních ploch (NP) jsou i skladebné prvky ÚSES – biocentra lokálního charakteru. Biokoridory regionálního a lokálního významu jsou vymezeny tzv. p řekryvnou funkcí, nebo ť krom ě funkcí zajiš ťujících a podporujících uchování a reprodukci přírodního bohatství a příznivé p ůsobení na okolní mén ě stabilní části krajiny plní i množství jiných funkcí. Jejich vymezení vychází ze zpracovaných podklad ů a je aktualizováno a up řesn ěno v měř ítku územního plánu. Zvýšení ekologické stability krajiny je územním plánem dále podpo řeno vymezením ploch smíšených nezastav ěného území (NSzpv) zejména na vodou ovlivn ěných plochách (inunda ční území Radostovského potoka), kde je mimo zem ědělské produkce podpo řena funkce ekologicko stabiliza ční. C.2 Projektant prov ěř í a vymezí zastav ěné území s ohledem na využívání ploch a v souladu s § 2 odst. 1 a § 58 stavebního zákona. Zastav ěné území bylo vymezeno na základ ě podrobného terénního pr ůzkumu a s ohledem na využívání ploch v souladu s § 2 odst. 1 a § 58 stavebního zákona. C.3 V zastav ěném území budou zohledn ěny pozemky s platným územním rozhodnutím. Pozemky s platným územním rozhodnutím, které dosud nebyly zaneseny do katastru nemovitostí, jsou zohledn ěny, resp. jsou sou částí zastav ěného území nebo vymezených zastavitelných ploch. D. Požadavky na plošné a prostorové uspo řádání území Území bude návrhem ÚP člen ěno na plochy s rozdílným zp ůsobem využití. S p řihlédnutím k ú čelu a podrobnosti budou vymezeny zejména plochy o rozloze v ětší než 2 000 m2. Plochy s rozdílným zp ůsobem využití lze s ohledem na specifické podmínky a charakter území dále podrobn ěji členit dle § 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb. V případ ě vymezení plochy s rozdílným zp ůsobem využití, která není specifikována touto vyhláškou, je t řeba její použití vysv ětlit v od ůvodn ění územního plánu. Urbanistická koncepce D.1 Stávající urbanistická koncepce bude zachována – bude respektováno a posíleno centrum obce, stávající venkovský charakter sídla a hladina zástavby. Územním plánem je respektována stávající urbanistická koncepce sídel . Vymezením zastavitelných ploch a stanovením podmínek pro jejich využití je zajišt ěna funk ční i prostorová kontinuita stávající zástavby se zástavbou navrženou. Vymezením stabilizovaných ploch ob čanského vybavení, lokalizovaných p ředevším podél hlavní urbaniza ční osy, jsou vytvo řeny podmínky pro jejich ochranu ve struktu ře sídla a p řípadný kvalitativní rozvoj. D.2 Zastavitelné plochy budou řešeny tak, aby sídlo vhodn ě zahuš ťovaly, minimalizovaly tím zábor krajiny a v návaznosti na zastav ěné území – řešením neumožnit vznik izolovaných částí zastav ěného území (i b ěhem realizace zástavby uvnit ř zastavitelných ploch). Veškeré zastavitelné plochy jsou situovány v přímé vazb ě na stávající zástavbu. Jedná se o díl čí plochy, jež jsou soust řed ěny převážn ě do prostor ů proluk, p řípadn ě se jedná o drobné okrajové extenze a to vždy v bezprost ředním kontaktu se stávající zástavbou a komunika čním skeletem. Cílem je zachovat historicky vytvo řenou strukturu sídel, pouze nepatrn ě dopln ěnou jednotlivými drobnými rozvojovými plochami a tím zajistit ochranu okolní zem ědělské a lesní p ůdy. Izolované zastavitelné plochy bez vazeb na sou časný systém osídlení nejsou vymezovány. D.3 Při vymezování zastavitelných ploch v maximální mí ře respektovat morfologii terénu a historicky vytvo řenou urbanistickou strukturu sídla tak, aby budoucí výstavba p řispívala k vytvá ření nové a soudobé identity prostoru p ři respektování prostorových vazeb s původní zástavbou. Zastavitelné plochy jsou vymezeny na principu funk ční a prostorové návaznosti, posilování kompaktnosti stabilizované struktury a maximálního omezení záboru zem ědělských p ůd. D.4 ÚP stanoví podmínky pro využití ploch s rozdílným zp ůsobem využití (hlavní využití, pokud je možné jej stanovit, p řípustné využití, nep řípustné využití, pop řípad ě podmín ěně p řípustné využití). Dále ÚP stanoví podmínky prostorového uspo řádání, v četn ě základních podmínek ochrany krajinného rázu (nap říklad výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemk ů v plochách). Pro plochy s rozdílným zp ůsobem využití je v územním plánu stanoveno hlavní, p řípustné, podmín ěně přípustné a nep řípustné využití spolu s podmínkami prostorového uspo řádání stanovující nap ř. maximální podlažnost objekt ů, max. výšku objekt ů apod.
ŽALUDA, projektová kancelá ř 15 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
D.5 Podle ú čelnosti budou vymezeny plochy a koridory územních rezerv s cílem prov ěř it možnost budoucího využití pro stanovený ú čel. V p řípad ě pot řeby (zejména ve vztahu k budování dopravní a technické infrastruktury) bude stanoveno po řadí zm ěn v území - etapizace. Územním plánem nejsou vymezeny plochy ani koridory územních rezerv. S ohledem na situování a plošný rozsah rozvojových lokalit nebyla shledána pot řeba stavení po řadí zm ěn v území, tzv. etapizace. D.6 Zastavitelné plochy vymezovat p ředevším v lokalitách, kde lze vylou čit znehodnocení chrán ěných t říd zem ědělské p ůdy. Zábor ZPF je lokalizován výhradn ě v návaznosti na zastav ěné území, nejsou ponechány okrajové zbytkové plochy bez možnosti obhospoda řování. D ůsledky navrženého řešení na ZPF jsou vyhodnoceny podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochran ě zem ědělského p ůdního fondu, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., o upravení podrobností ochrany zem ědělského p ůdního fondu. Koncepce uspo řádání krajiny D.7 Respektovat veškeré p řírodní hodnoty území zejména limity - významné krajinné prvky a krajinný ráz . Územním plánem jsou respektovány a chrán ěny veškeré p řírodní hodnoty území. D.8 Bude prov ěř ena sí ť ú čelových komunikací a navrženo jejich dopln ění zejména s ohledem na pot řeby zem ědělství, lesního hospodá řství, cykloturistiky, p ěší turistiky a hipoturistiky. Cesty v krajin ě jsou vymezeny jako stávající plochy dopravní infrastruktury – silni ční (DS), s ohledem na jejich stav je doporučena úprava povrchu a jejich zapojení do systému protipovod ňových a protierozních opat ření (obnova krytu, úprava odvodn ění komunikace, zpevn ění krajnice, výsadba liniové zelen ě apod.). Nové zem ědělské komunikace nejsou navrhovány, v plochách zem ědělských (NZ) a plochách smíšených nezastav ěného území (NS) je umožn ěna p řípadná realizace nezbytných p řístupových komunikací. D.9 Posilovat polyfunk ční využití krajiny: rozvíjet krajinné formace, podporovat rozmanitost krajinných ploch a prostorovou diverzitu, zvyšovat prostupnost krajiny. Územní plán respektuje historicky danou koncepci uspo řádání krajiny jako dlouhodob ě civilizovaný a hospodá řsky využívaný biotop. Rozvojovými zám ěry nezasahují do ploch PUPFL a v rámci možností je minimalizován zábor zem ědělské p ůdy. Z důvod ů snahy o zvýšení koeficientu ekologické stability území jsou prvky systému ekologické stability – biocentra lokálního charakteru vymezeny jako plochy p řírodní. Pro polyfunk ční využívání krajiny jsou vymezeny plochy smíšené nezastav ěného území, kde je v souladu se stanovenými podmínkami využití umožn ěna trvalá existence p řírod ě blízkých nebo pozm ěněných ekosystém ů a zem ědělsky obhospoda řovaných ploch s vyváženým pom ěrem p řírodních a kulturních prvk ů. D.10 Budou stanoveny podmínky prostorového uspo řádání v zastavitelných plochách tak, aby nebyl narušen krajinný ráz. Pro jednotlivé plochy s rozdílným zp ůsobem využití v území jsou stanoveny podmínky prostorového využití s ohledem na krajinný ráz. D.11 Bude up řesn ěna lokalizace řešení regionálního ÚSES dle ZÚR královéhradeckého kraje a místního ÚSES, vycházejícího z Územní studie ÚSES pro ORP Hradec Králové a návazn ě z aktualizace ÚAP ORP Hradec Králové - koordinovat vzájemné návaznosti prvk ů ÚSES na hranicích řešeného území. V měř ítku územního plánu byla up řesn ěna lokalizace a vedení jednotlivých prvk ů systému ekologické stability na základ ě dostupných podklad ů. D.12 Vytvá řet podmínky pro preventivní ochranu území p řed potenciálními riziky a p řírodními katastrofami v území s cílem minimalizovat rozsah p řípadných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch pot řebných pro umís ťování staveb či opat ření ur čených k řízeným rozliv ům povodní. Pro snížení rizik záplav v území, p ředevším v oblasti Radostovského potoka jsou vymezeny plochy smíšené nezastav ěného území se specifikací NSzpv s cílem vytvo řit podmínky pro realizaci opat ření zvyšující reten ční schopnost území a umož ňující řízené rozlivy. V rámci t ěchto ploch je dále umožn ěno realizovat zejména ochranná protierozní, revitaliza ční a protipovod ňová opatření sm ěř ujících k celkovému zvyšování ekologické stability krajiny. D.15 Vytvo řit podmínky pro zvyšování podílu rozptýlené zelen ě a trvalých travních porost ů v krajin ě – navrhnout revitaliza ční opat ření v krajin ě k zabrán ění p řípadného ohrožení vodními a v ětrnými erozemi. V územním plánu jsou vymezeny plochy smíšené nezastav ěného území se specifikací NSzpv, zejména v plochách ohrožených vodní a v ětrnou erozí, s cílem vytvo řit podmínky pro realizaci opat ření zvyšující reten ční schopnost území. V rámci t ěchto ploch je dále umožn ěno realizovat opat ření zvyšující reten ční schopnost krajiny a zpomalující rychlost odtoku srážkových vod z území, pop řípad ě stavby a za řízení pro řízené rozlivy (vodní nádrže, rybníky, suché poldry, rozlivné plochy, atd.).
ŽALUDA, projektová kancelá ř 16 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
D.16 V ÚP vyhodnotit, zda s ohledem na krajinný ráz a další hodnoty území lze v území vymezovat plochy pro větrné a fotovoltaické elektrárny. Na základ ě vyhodnocení estetické hodnoty krajiny a s ohledem na preference rozvoje území obce nebyly v územním plánu plochy pro v ětrné a fotovoltaické elektrárny vymezeny. E. Požadavky na řešení ve řejné infrastruktury E.1 Vytvá řet podmínky pro koordinované umís ťování ve řejné infrastruktury v území (její rozvoj) a lepší dostupnost území - tím podporovat její ú čelné využívání v rámci sídelní struktury. V rámci zkvalitn ění technické infrastruktury je do budoucna uvažováno o realizaci oddílné kanalizace s vyúst ěním na navrhovanou čistírnu odpadních vod (lokalita Z5). Dále je umožn ěno případné budoucí napojení na vodovodní soustavu Východní Čechy. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v dosahu provozovaných i navržených systém ů technické infrastruktury s předpokladem jejich využití. E.2 Umožnit rozvoj veškeré technické infrastruktury i uvnit ř zastavitelných ploch, které nebudou graficky podrobn ěji řešeny, pokud nebude tímto řešením pot řeba vyjád řit ur čitý urbanistický zám ěr nebo vymezit ve řejn ě prosp ěšnou stavbu: - pro nové zastavitelné plochy, které budou vyžadovat vybudování dopravní nebo technické infrastruktury, budou vyzna čeny body napojení dopravní a technické infrastruktury (inženýrské sít ě budou pro tyto pot řeby graficky znázorn ěny v četn ě uli čních sítí), Všechny zastavitelné plochy vymezené územním plánem jsou situovány v návaznosti na zastav ěná území sídel a tedy v přímé vazb ě na dopravní a technickou infrastrukturu. - pro možnost posouzení kapacity technické infrastruktury bude u zastavitelných ploch uvažováno s velikostí pozemku 1000 m2 na 1 rodinný d ům (3,6 osoby / 1RD). Pro posuzování kapacit systém ů technické infrastruktury byly u zastavitelných ploch hodnoty upraveny s ohledem na § 7 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Pro posouzení kapacit systém ů technické infrastruktury byly uvažovány hodnoty velikosti pozemku 1000 m 2 na 1 rodinný d ům navýšené o p ředpokládaný plošný podíl ve řejných prostranství, ve řejné zelen ě, komunikací a p řípadných sportoviš ť, či h řiš ť ve vymezených rozvojových lokalitách. Pro výpo čty zatížení ve řejné technické infrastruktury byl pr ůměrný po čet obyvatel 1 RD p řevzat z demografických pr ůzkum ů a dlouhodobých prognóz, stanovujících tuto hodnotu na 2,5 obyvatel na 1 RD. Dopravní infrastruktura E.3 ÚP prov ěř í stávající koncepci dopravy, navrhne řešení dopravních závad na silnicích. Územním plánem je vymezen stabilizovaný rozsah komunika ční sít ě. Je pouze doporu čeno obnovit díl čí úseky místních komunikací, p ředevším na západním okraji řešeného území. E.4 Nov ě navržené zastavitelné plochy budou navazovat na stávající a prodloužené místní komunikace. Nov ě navržené zastavitelné plochy jsou navázány na stávající místní komunikace, částe čně na pr ůtah silnice III. t řídy. E.5 Bude prov ěř ena pot řeba parkovacích ploch. Rozsah parkovacích ploch v sídle je dosta čující. Pro parkování vozidel slouží p ředevším soukromé pozemky, profily místních komunikací a ve řejná parkovišt ě. E.6 Budou vytvo řeny územní podmínky pro realizaci ú čelových cest, cyklostezek za ú čelem zvyšování rekrea ční i biologické prostupnosti krajiny v návaznosti na okolní obce. Územním plánem je stabilizována stávající cestní síť. Její p řípadné rozší ření je umožn ěno v rámci ostatních ploch s rozdílným zp ůsobem využití, p ředevším ploch zem ědělských (NZ), smíšených nezastav ěného území (NS) v souladu se stanovenými podmínkami jejich využití. Technická infrastruktura E.7 Zásobování vodou je realizováno ze soukromých studní - bude prov ěř ena možnost zásobování obce vodou z ve řejného vodovodu, který je realizován v rámci Vodárenské soustavy Východní Čechy (dále jen VSV Č). V územním plánu je zakotveno řešení umož ňující napojení Radostova na výše uvedený vodovod p řes sousední Radíkovice (podrobn ěji viz. kapitola 7.4 Zd ůvodn ění koncepce ve řejné infrastruktury, podkapitola 7.4.4 Technická infrastruktura).
ŽALUDA, projektová kancelá ř 17 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
E.8 Odvád ění a čišt ění odpadních vod je nevyhovující – bude navržen zp ůsob odvád ění a čišt ění odpadních vod V návrhovém období bude odkanalizování objekt ů řešeno individuálním zp ůsobem v bezodtokových jímkách s následným vyvážením, p řípadn ě v malých domovních čistírnách. Alternativn ě je pro ob ě místní části do budoucna uvažováno o realizaci oddílné splaškové kanalizace vyúst ěné na navrhovanou čistírnu odpadních vod (zastavitelná plocha Z5). E.9 Deš ťové vody je t řeba pro zachování odtokových pom ěrů v maximální možné mí ře zdržovat na pozemku a uvád ět do vsaku. Deš ťové vody budou v maximální mí ře likvidovány vsakováním p římo na pozemcích. E.10 Zásobování elektrickou energií – bude vyhodnoceno zásobování el. energií s ohledem na návrh zastavitelných ploch a dle pot řeby navrženy plochy pro umíst ění nových trafostanic. U nových elektroenergetických za řízení budou stanovena ochranná pásma, vycházející ze zvláštních právních p ředpis ů. Pro provedení NN rozvod ů bude doporu čeno řešení kabelovým rozvodem. Stávající koncepce zásobování elektrickou energií je zachována. V případ ě zvýšených nárok ů na výkon, které by nemohly být pokryty ze stávající rezervy, se p ředpokládá p řezbrojení stávajících trafostanic, p řípadn ě vybudování nových. P řípadné umíst ění elektroenergetických za řízení je umožn ěno v rámci p řípustného využití jednotlivých ploch s rozdílným zp ůsobem využití. E.11 Zásobování plynem – řešit napojení nových lokalit. U nových plynárenských za řízení budou stanovena ochranná pásma, vycházející ze zvláštních právních p ředpis ů. Stávající koncepce zásobování zemním plynem je zachována. V zastav ěném území a zastavitelných plochách je umožn ěn rozvoj STL plynovodu. E.12 Ve řejná komunika ční sí ť – základní telekomunika ční sí ť bude zachována. Stávající koncepce obsluhy území ve řejnou komunika ční sítí je respektována s předpokladem jejího dopln ění a rozvoje v návrhových plochách. E.13 Nakládání s odpady – nebudou navrhovány plochy pro nové skládky komunálního odpadu. Bude respektován stávající systém nakládání s odpady, tj. svozem komunálního odpadu a separovaným sb ěrem. Stávající koncepce nakládání s odpady je zachována. Územním plánem nejsou vymezovány nové plochy pro skládkování odpadu. Jednotlivá stanoviště separovaného a velkoobjemového odpadu je možné umís ťovat v rámci p řípustného využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jako technickou infrastrukturu pro obsluhu řešeného území. Ob čanské vybavení E.14 Koncepce ob čanského vybavení (ve řejné infrastruktury) se nem ění. Budou respektovány stávající plochy ob čanského vybavení. Stávající koncepce ob čanského vybavení v řešeném území je zachována. Respektována jsou stávající za řízení ob čanského vybavení. P řípadný rozvoj ob čanského vybavení je umožn ěn zejména v rámci ploch smíšených obytných. Ve řejná prostranství E.15 Respektovat stávající a prov ěř it umíst ění požadovaných ploch ve řejných prostranství zejména v souvislosti se zastavitelnými plochami tak, aby členila uli ční koridory a umož ňovala výsadbu sídelní zelen ě, výstavbu d ětských h řiš ť, umís ťování m ěstského mobiliá ře apod. (pro každé 2 ha zastavitelné plochy bydlení, rekreace, ob čanského vybavení nebo smíšené obytné se vymezuje s touto plochou související plocha ve řejného prostranství o vým ěř e nejmén ě 1000 m 2 mimo pozemních komunikací) Stávající plochy ve řejných prostranství jsou územním plánem respektovány a jsou převážn ě sou částí dopravních ploch (DS), ploch ob čanské vybavenosti ve řejného charakteru (OV), p řípadn ě ploch smíšených obytných venkovského charakteru (SV). F. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Krom ě hodnot území stanovených zvláštními právními p ředpisy nebo na základ ě nich (viz. kapitola B.1), se za hodnoty území považují: Přírodní hodnoty území F.1 Zachovalý lesní komplex Kozí kopec (bažantnice), význa čné solitérní stromy, skupiny strom ů, stromo řadí a ostatní prvky krajinné zelen ě. Územní plán respektuje p řírodní hodnoty území. Skladebné prvky ÚSES (biocentra) jsou vymezeny jako plochy p řírodní (NP). V návaznosti na ÚSES je vymezena rozsáhlá sí ť interak čních prvk ů liniového charakteru.
ŽALUDA, projektová kancelá ř 18 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
F.2 Charakter p řírodních horizont ů. Charakter p řírodních horizont ů je územním plánem respektován. Jsou zachovány významné pr ůhledy a vizuální prostupnost krajiny. Zastavitelné plochy jsou lokalizovány ve vazb ě na zastav ěné území. F.3 Prvky p ůvodního krajinného rázu – budou vytvo řeny podmínky pro zachování a ochranu p řírodních a krajinných hodnot, které se v řešeném území nacházejí. Územní plán vytvá ří podmínky pro zachování a ochranu všech hodnot území, p ředevším kulturních, hospodá řských a p řírodních (blíže viz kapitola 7.2 Ochrana kulturních, hospodá řských a p řírodních hodnot, podkapitola 7.2.2 Ochrana p řírody a krajiny). F.4 Volná krajina - neumožnit umis ťování budov, vyjma staveb ve řejné infrastruktury (zejm. dopravní a technické). Veškeré zastavitelné plochy jsou situovány v návaznosti na zastav ěná území a zárove ň s ohledem na návaznost jednotlivých funk čních ploch. Nejsou zakládána nová sídla v území. F.5 Plochy systému ekologické stability - vymezit jako p řírodní plochy se specifickými podmínkami využití, které budou zaru čovat jejich ochranu p řed nežádoucími zásahy. Územní plán vymezuje a dále up řes ňuje lokalizaci a vedení jednotlivých prvk ů systému ekologické stability na základ ě dostupných podklad ů a koordinuje jejich napojení na území sousedních obcí, resp. zohled ňuje územní plány okolních obcí. Plochy biocenter jsou vymezeny jako nezastavitelné plochy p řírodní (NP). Kulturní hodnoty území: F.6 Návrhem řešení budou identifikovány a respektovány památkov ě hodnotné či architektonicky cenné stávající objekty, v č. jejich urbanistické situace, a p ři návrhu zm ěn ve využití území bude zohledn ěna existence drobných sakrálních staveb. Mezi objekty s místním památnou hodnotou pat ří p ůvodní hasi čská zbrojnice se zvoni čkou a boží muka. V řešeném území se nevyskytují památky evidované v ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky. Navrhovaná koncepce respektuje ostatní památkov ě hodnotné či architektonicky cenné stávající objekty v řešeném území a jejich prost ředí. F.7 Vzhledem k prokázanému výskytu archeologických naleziš ť v celém řešeném území, je nutno zahrnout do textové i grafické části od ůvodn ění územního plánu informace o kulturn ě historické hodnot ě řešeného území, tedy informace o tom, že jde o „území s archeologickými nálezy“, které jako takové spl ňuje všechny podmínky pro to, aby mohlo být považováno za archeologické d ědictví ve smyslu mezinárodních úmluv, a je rovn ěž chrán ěno zák. č.20/1987 Sb., o státní památkové pé či, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, nebo ť tento fakt do zna čné míry limituje využití daného území. Dále v od ůvodn ění textové části uvést, že vzhledem k prokázané p řítomnosti archeologického d ědictví v území je nutné, aby v souladu s platnými právními p ředpisy vlastníci nemovitostí, resp. stavebníci, tuto skute čnost zohlednili již ve fázi zám ěru a nejpozd ěji však ve fázi p řípravy projektu, oznámili zám ěr zemních prací Archeologickému ústavu a umožnili jemu nebo oprávn ěné organizaci na dot čeném území provést archeologický výzkum. V řešeném území byla identifikována území s archeologickými nálezy (dále též jen „ÚAN“) dle Státního archeologického seznamu ČR, jejichž úplný seznam je uveden v textové části a vymezen v grafické části (viz. kapitola 7.2. Ochrana kulturních, hospodá řských a p řírodních hodnot, podkapitola 7.2.1 Ochrana kulturních památek). F.8 Návrhem ÚP bude prov ěř ena pot řeba vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které m ůže vypracovat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt. Pokud to bude z hlediska ve řejných zájm ů pot řebné, budou vymezeny stavby nezpůsobilé pro zkrácené stavební řízení podle § 117 odst.1 stavebního zákona. Možnost vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které m ůže vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt, byla p ři tvorb ě územního plánu prov ěř ena, a s ohledem na umíst ění rozvojových lokalit mimo historicky či kulturn ě významná území nebyly tyto plochy územním plánem vymezeny. G. Požadavky na ve řejn ě prosp ěšné stavby, ve řejn ě prosp ěšná opat ření a asanace G.1 Jako ve řejn ě prosp ěšné stavby, pro které lze práva k pozemk ům a stavbám na nich vyvlastnit i pro které lze uplatnit p ředkupní právo budou případn ě ozna čeny stavby dopravní. Územním plánem nejsou vymezeny žádné plochy ani koridory dopravní infrastruktury. G.2 Jako ve řejn ě prosp ěšné stavby, pro které lze práva k pozemk ům, a stavbám na nich vyvlastnit budou vymezeny stavby technické infrastruktury. Zastavitelná plocha Z5 pro umíst ění ČOV je v územním plánu vymezena jako ve řejn ě prosp ěšné stavba, pro kterou lze práva k pozemk ům a stavbám na nich vyvlastnit. WT1 – čistírna odpadních vod Radostov (Z5)
ŽALUDA, projektová kancelá ř 19 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
G.3 Jako ve řejn ě prosp ěšná opat ření, pro které lze práva k pozemk ům a stavbám na nich vyvlastnit bude ozna čeno založení územního systému ekologické stability a opat ření ke zvyšování reten ční schopnosti krajiny. Plochy regionálního a lokálního systému ekologické stability jsou v územním plánu vymezeny jako ve řejn ě prosp ěšná opat ření, pro které lze práva k pozemk ům a stavbám na nich vyvlastnit. VU2 – regionální biokoridor RK 1254 VU1 – lokální prvky ÚSES G.4 Asana ční zásahy se nep ředpokládají – podle výsledku projednání návrhu zadání ÚP Radostov budou následn ě up řesn ěny. Na základ ě výsledku projednání návrhu zadání nebyly vymezeny žádné asana ční zásahy. G.5 Stavby a opat ření k zajiš ťování obrany a bezpe čnosti státu se v řešeném území nep ředpokládají - nebudou navrhovány. V územním plánu nejsou vymezeny stavby a opat ření k zajiš ťování obrany a bezpe čnosti státu. G.6 Vý čet konkrétních pozemk ů pro VPS a VPO pro vyvlastn ění a pro p ředkupní právo provede projektant podle mapy pozemkového katastru ve fázi návrhu ÚP p řed spole čným jednáním. Tento soupis parcel bude projektantem p řed vydáním ÚP aktualizován dle v té dob ě platných údaj ů katastru nemovitostí. V textové části územního plánu je soupis konkrétních pozemk ů pro VPS a VPO pro vyvlastn ění. Tento soupis parcel bude p řed vydáním ÚP aktualizován dle v té dob ě platných údaj ů katastru nemovitostí. H. Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních p ředpis ů (nap říklad požadavky na ochranu ve řejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpe čnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany p řed povodn ěmi a jinými rizikovými p řírodními jevy) Ochrana ve řejného zdraví H.1 V řešeném území nep řipustit umís ťování za řízení a činností, které mohou narušit kvalitu životního prost ředí jako celku. V řešeném území nejsou navrhována žádná za řízení a činnosti, které by mohly narušit kvalitu životního prost ředí jako celku. H.2 Zastavitelné plochy pro bydlení umístit mimo území, u nichž bude p ředpoklad zasažení nadlimitními hladinami hluku, p řípadn ě v t ěchto územích bude stanoveno podmíne čně p řípustné využití ploch, které bude zaru čovat dosažení p řijatelných hladin hluku v chrán ěných venkovních prostorech. V řešeném území se nevyskytují větší zdroje hluku. Ochrana obyvatelstva H.3 Z hlediska ochrany obyvatelstva se požaduje respektovat požadavky vyhlášky k p říprav ě a provád ění úkol ů ochrany obyvatelstva a požadavky dle platné vyhlášky o civilní ochran ě. Ve smyslu ustanovení § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k příprav ě a provád ění úkol ů ochrany obyvatelstva, budou v územním plánu po prov ěř ení a na základ ě požadavk ů vyplývajících z havarijního a krizového plánu stanoveny plochy pro: - ochranu území p řed pr ůchodem pr ůlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, - zónu havarijního plánování, - ukrytí obyvatelstva v důsledku mimo řádné události, - evakuaci obyvatelstva a jeho ubytování, - skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci, - vyvezení a uskladn ění nebezpe čných látek mimo sou časn ě zastav ěné území a zastavitelné území obce, - záchranné, likvida ční a obnovovací práce pro odstran ění nebo snížení škodlivých ú čink ů kontaminace, vzniklých p ři mimo řádné události, - ochranu p řed vlivy nebezpe čných látek skladovaných v území, - nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou a elektrickou energií. Požadavky vyhlášek jsou územním plánem respektovány. V kapitole 7.3. jsou na základ ě požadavk ů vyplývajících z havarijního a krizového plánu a po prov ěř ení stanoveny výše uvedené plochy. H.4 Řešit problematiku zásobování „požární vody“ a dopravní dostupnosti území vozidly HZS, v četn ě nov ě navrhovaných lokalit. Požární ochrana bude zajišt ěna z řízením odb ěrných míst na vodním toku nebo požární nádrži. Nejmenší odb ěr musí být zajišt ěn v množství pro v = 1,5 m/s. Pro uvažovanou výstavbu v rámci rozvojových lokalit bude
ŽALUDA, projektová kancelá ř 20 Od ůvodn ění územního plánu Radostov zajišt ěn dostate čný zdroj požární vody podle ČSN 73 0873 Požární bezpe čnost staveb – zásobování vodou a ČSN 75 2411 Zdroje požární vody a p říjezdové komunikace pro požární vozidla podle ČSN 73 0802, resp. ČSN 73 0804. Kapacita stávajících zdroj ů je pro p řípad požáru dostate čná. Obrana a bezpe čnost státu H.5 Z hlediska obrany státu se požaduje respektovat zájmy Armády ČR – ochranné pásmo letištního radioloka čního prost ředku letišt ě Pardubice, radioloka čního prost ředku Nepolisy a komunika čního vedení. Výše uvedené zájmy Armády ČR jsou územním plánem respektovány. H.6 V řešeném území se za řízení a plochy sloužící k obran ě státu nenacházejí. Za řízení a plochy pro obranu a bezpe čnost státu nejsou v územním plánu vymezeny. Ochrana p řed povodn ěmi a jinými rizikovými p řírodními jevy H.7 Navržené zm ěny nesmí zhoršovat odtokové pom ěry v území ani snižovat reten ční schopnosti krajiny. Navrženými zm ěnami nejsou zhoršeny odtokové pom ěry v území. H.8 Prov ěř it podmínky a dostate čnost provedení revitalizace vodních tok ů a realizace opat ření zvyšující reten ční schopnost krajiny. V rámci vymezených ploch smíšených nezastav ěných se specifikací NSzpv je umožn ěna p řípadná realizaci zejména ochranných protierozních, revitaliza čních a protipovod ňových opat ření. Ochrana ložisek nerostných surovin a geologické stavby území H.9 Zohlednit ochranu ložiska nerostných surovin a chrán ěného ložiskového území . Územní plán respektuje net ěžené výhradní ložisko nerostných surovin a chrán ěné ložiskové území. Ochrana ZPF, PUPFL H.10 V souladu s ustanovením § 4 a § 5 zákona č.334/1992 Sb., o ochran ě zem ědělského p ůdního fondu, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, p ři návrhu zastavitelných ploch maximáln ě zohlednit ochranu zem ědělské p ůdy. Při zpracování územního plánu bylo postupováno zp ůsobem uvedeným v § 5 zákona č. 334/1992 Sb., o ochran ě zem ědělského p ůdního fondu, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů (dále jen „zákon o ochran ě ZPF). Zastavitelné plochy byly vymezeny v souladu se zásadami uvedenými v § 4 zákona o ochran ě ZPF. Zd ůvodn ění záboru ZPF je provedeno v souladu s přílohou č. 3 vyhlášky č. 13/2004 Sb. H.11 V p řípadech nezbytného odn ětí ZPF je nutné nenarušovat organizaci a obhospoda řování zem ědělského půdního fondu a pro zám ěry odnímat jen nejnutn ější plochu zem ědělské p ůdy (v p řípad ě záboru v nejvyšších třídách ochrany nutno provést vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení v alternativách s od ůvodn ěním, pro č je navrhované řešení nejvhodn ější z hlediska ochrany zpf) Územní plán vymezuje zastavitelné plochy smíšené obytné výhradn ě v přímé návaznosti na zastav ěné území. Návrhem jsou respektovány zásady ochrany ZPF. Vyhodnocení zábor ů ZPF je sou částí od ůvodn ění územního plánu. H.12 V návrhu územního plánu je nutné vyhodnotit a zd ůvodnit pot řebu vymezení zastavitelných ploch. Pot řeba vymezení zastavitelných ploch vychází zejména z p ředpoklad ů vyplývajících z polohy obce v rozvojové oblasti OB4 a z jejího demografického vývoje, zárove ň z absence územn ě - plánovací dokumentace obce, resp. z dosavadní nemožnosti rozvíjet obec mimo tzv. intravilán z roku 1966. Podrobn ěji je toto vyhodnocení řešeno v kapitole 7 Komplexního zd ůvodn ění p řijatého řešení, resp. v podkapitole 7.1. Od ůvodn ění koncepce rozvoje v četn ě vyhodnocení ú čelného využití zastav ěného území a pot řeby vymezení zastavitelných ploch. H.13 V p řípad ě návrhu ploch pro zalesn ění nutno prokázat agronomickou nevhodnost odnímaných p ůd pro zem ědělské využití a zvážit pot řebu zvýšení lesnatosti daného území. Plochy pro zalesn ění nejsou územním plánem vymezeny. I. Požadavky a pokyny pro řešení hlavních st řet ů zájm ů a problém ů v území V územním plánu je t řeba vy řešit následující urbanistické, dopravní a hygienické závady v území, vzájemné st řety zám ěrů na provedení zm ěn v území a st řety těchto zám ěrů s limity využití území, ohrožení území povodn ěmi a jinými rizikovými p řírodními jevy • zám ěr ploch pro bydlení, p řípadn ě ploch smíšených obytných - prov ěř it možnosti vymezení zastavitelných ploch, řešit st řety s trasami technické infrastruktury a maximáln ě zohlednit ochranu nejkvalitn ější zem ědělské p ůdy. Zábor ZPF je lokalizován výhradn ě v návaznosti na zastav ěné území, nejsou ponechány okrajové zbytkové plochy bez možnosti obhospoda řování. D ůsledky navrženého řešení na ZPF jsou vyhodnoceny podle
ŽALUDA, projektová kancelá ř 21 Od ůvodn ění územního plánu Radostov zákona č. 334/1992 Sb., o ochran ě zem ědělského p ůdního fondu, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., o upravení podrobností ochrany zem ědělského p ůdního fondu. • zám ěr na využití stávající plochy zem ědělské výroby - prov ěř it možnosti využití této plochy s ohledem na blízké plochy bydlení, p řípadn ě zvážit možnost vymezení ploch smíšených obytných S ohledem na skute čnost, že areál zem ědělské výroby je stále využíván pro pot řeby chovu, by ť není zcela zužitkována jeho kapacita, je územním plánem ponecháno stávající hlavní využití, avšak v rámci přípustného a podmín ěně p řípustného využití umož ňuje jeho polyfunk ční využití. • řešit dopravní obslužnost území – nedostate čné technické parametry komunikací, poloha mimo hlavní dopravní tahy S přihlédnutím k velikosti obce a k jejímu celkovému dopravnímu zatížení není navrhovaná zm ěna koncepce. Územním plánem je stabilizován stávající rozsah komunika ční sít ě. • navrhnout řešení technické infrastruktury – zejména absenci veřejného vodovodu v obci a nevyhovující odvád ění a čišt ění odpadních vod V rámci navržené koncepce zásobování vodou je do územního plánu zapracována možnost napojení obce na ve řejný vodovod Vodárenské soustavy Východní Čechy p řes sousední Radíkovice. V návrhovém období bude odkanalizování objekt ů řešeno individuálním zp ůsobem v bezodtokových jímkách s následným vyvážením, p řípadn ě v malých domovních čistírnách. Alternativn ě je pro ob ě místní části do budoucna uvažováno o realizaci oddílné splaškové kanalizace vyúst ěné na navrhovanou čistírnu odpadních vod (zastavitelná plocha Z5). • vytvo řit podmínky pro funk ční provázanost řešení na sousední katastrální území ve vztahu k platné územn ě plánovací dokumentaci Územní plán sleduje provázanost všech funk čních prvk ů na správní hranici území (jedná se p ředevším o prvky ÚSES, dopravní a technické infrastruktury)a respektuje již schválenou ÚPD sousedních obcí. • řešit ohrožení zastav ěného území vlivem eroze - řešit revitaliza ční opat ření – maximální podpora ekologické stability, vymezit prostor vhodný pro zakládání trvalých travních porost ů a les ů V rámci koncepce uspo řádání krajiny jsou územním plánem vymezeny plochy smíšené nezastav ěné se specifikací NSzpv, lokalizované zejména v místech ohrožených vodní erozí a v niv ě Radostovského potoka. V těchto územích je umožn ěno realizovat opat ření zvyšující reten ční schopnost krajiny a zpomalující rychlost odtoku srážkových vod z území, pop řípad ě stavby a za řízení pro řízené rozlivy (vodní nádrže, rybníky, suché poldry, rozlivné plochy, atd.). • prov ěř it možnosti revitalizace regulovaného vodního toku se sníženou ekologicko stabiliza ční funkcí Podél regulovaného vodního toku jsou vymezeny plochy smíšené nezastav ěného území se specifikací NSzpv s cílem vytvo řit podmínky pro realizaci zejména ochranných protierozních, revitaliza čních a protipovod ňových opat ření. • nedostate čná prostupnost krajiny - řešit návrhem cyklostezek, ú čelových komunikací a místních turistických tras, návrhem max. zohlednit a využít p ůvodní cestní sí ť Územním plánem je vymezena stávající cestní sí ť a zna čené cyklotrasy. Realizace dopravních ploch nezbytných k zajišt ění prostupnosti krajiny je umožn ěna v rámci ploch zem ědělských (NZ) a smíšených nezastav ěných (NS) v souladu se stanovenými podmínkami jejich využití. • up řesnit řešení ploch ÚSES regionálního a lokálního významu v návaznosti na sousední katastrální území V měř ítku územního plánu byla up řesn ěna lokalizace a vedení jednotlivých prvk ů systému ekologické stability na základ ě dostupných podklad ů. Zárove ň je sledována návaznost na sousední katastrální území. • dále je t řeba řešit st řety zám ěrů s ochrannými a bezpe čnostními pásmy technické infrastruktury - při navrhování rozvojových lokalit je t řeba tato pásma respektovat, nebo zvážit možnost p řeložení tras technické infrastruktury Návrhem jsou respektována ochranná a bezpe čnostní pásma technické infrastruktury. Plánovaná výstavba v rozvojových lokalitách nebude zasahovat do t ěchto prostor ů. • při navrhování rozvojových lokalit (zám ěrů) neohrozit prostupnost krajiny - ponechat dostate čný pr ůchod volnou krajinou z hlediska ekologické funk čnosti i rekrea ční využitelnosti. Rozvojové lokality jsou situovány ve vazb ě na stávající zástavbu a komunika ční skelet. T ěmito zám ěry není ohrožena prostupnost krajiny. Stávající mimosídelní cestní sí ť je územním plánem stabilizována a je vyhovující z hlediska ekologické funk čnosti i rekrea ční využitelnosti.
ŽALUDA, projektová kancelá ř 22 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
• projektant prov ěř í požadavky vlastník ů pozemk ů uplatn ěné p ři projednávání návrhu zadání (umíst ění příst řešku na zem ědělskou techniku v četn ě chladících sklad ů na ovoce na p.p. č. 69, plochy pro výstavbu RD na p.p. č.117/20, 117/21, 58/1, 62/1 a 62/4 vše k.ú.Radostov) Výše uvedené požadavky vlastník ů byly v návrhu zohledn ěny a s ohledem na stanovenou koncepci rozvoje do návrhu zapracovány. J. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch p řestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose. J.1 Obec leží v rozvojové oblasti OB4 ( čl.43 PÚR ČR 2008), jedná se o území ovlivn ěné rozvojovou dynamikou krajských m ěst Hradec Králové a Pardubice. Pozice obce v rozvojové oblasti republikového významu OB4 klade zvýšené nároky na rozvoj území. V případ ě Radostova je orientován p ředevším na bydlení ve venkovském prost ředí a s tím související zkvalitn ění ve řejné infrastruktury. J.2 S ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury se p ředpokládá vymezení zastavitelných ploch (blíže specifikovaných v kap. C, E a I), zejména pro bydlení a dle pot řeby ploch p řestavby. Při tvorb ě celkové koncepce rozvoje obce a vymezování zastavitelných ploch byla zohledn ěna především pozice obce ve struktu ře osídlení, vazby na vyšší správní centra, p ředpokládaný demografický vývoj a limity území. Koncepce rozvoje je podrobn ě uvedena v textové části Od ůvodn ění ÚP Radostov v kapitole 7.1. Od ůvodn ění koncepce rozvoje v četn ě vyhodnocení ú čelného využití zastav ěného území a pot řeby vymezení zastavitelných ploch. K. Požadavky na vymezení ploch a koridor ů, ve kterých bude uloženo prov ěř ení zm ěn jejich využití územní studií. K.1 Požadavek není v této fázi stanoven. V pr ůběhu zpracování ÚP Radostov zváží projektant v závislosti na mí ře podrobnosti návrhu územního plánu a velikosti navrhovaných lokalit, zda zástavbu na rozvojových plochách podmínit zpracováním územní studie. Ta prov ěř í zm ěny využití území a bude podmínkou pro rozhodování. K.2 ÚP bude obsahovat lh ůtu pro po řízení územní studie, její schválení po řizovatelem a vložení dat o studii do evidence územn ě plánovací činnosti. S ohledem na velikost jednotlivých zastavitelných ploch, jejich p římé a bezproblémové napojení na stávající komunika ční skelet, nebyla shledána pot řeba podmínit zástavbu v rozvojových lokalitách zpracováním územní studie. L. Požadavky na vymezení ploch a koridor ů, pro které budou podmínky pro rozhodovaní o zm ěnách jejich využití stanoveny regula čním plánem. L.1 Nep ředpokládá se - požadavek na vymezení t ěchto ploch a koridoru bude up řesn ěn po projednání návrhu zadání ÚP Radostov. Pokud bude na základ ě vydaného ÚP požadováno zpracování regula čního plánu, ÚP bude obsahovat zadání regula čního plánu. Z projednání návrhu zadání ÚP nevyplynul požadavek na vymezení ploch a koridor ů, pro které budou podmínky pro rozhodovaní o zm ěnách jejich využití stanoveny regula čním plánem. V ÚP nejsou tyto plochy ani koridory vymezeny. M. Požadavky na vyhodnocení vlivu územního plánu na životní prost ředí a udržitelný rozvoj území, pokud dot čený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vliv ů na životní prost ředí nebo pokud nevylou čil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či pta čí oblast M.1 Krajský ú řad jako p říslušný orgán dle § 22 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí a o zm ěně n ěkterých souvisejících zákon ů (zákon o posuzování vliv ů na životní prost ředí), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů (dále jen „zákon EIA“), vydal podle § 4 odst.2 a podle § 47 odst. 2 stavebního zákona, následující stanovisko: návrh Územního plánu Radostov není nutno posoudit z hlediska vliv ů na životní prost ředí podle § 10i zákona EIA. Důvodem je že: - Příslušný orgán ochrany p řírody a krajiny svým stanoviskem vylou čil možný významný vliv na evropsky významné lokality (uvedené ve sd ělení MŽP č. 81/2008 Sb., o evropsky významných lokalitách, které byly za řazeny do evropského seznamu a na řízení vlády č. 371/2009 Sb., kterým se mění na řízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve zn ění na řízení vlády č. 301/2007 Sb.) nebo vyhlášené pta čí oblasti ve smyslu zákona. Dále požadavky na územně plánovací dokumentaci jsou navrženy v rozsahu, který nep ředpokládá kumulativní vliv jednotlivých funk čních využití území ve smyslu zákona EIA a zájmy ochrany životního prost ředí a ve řejného zdraví lze prosadit standardními postupy, podle zvláštních p ředpis ů. Z výše uvedených d ůvod ů se územní plán s ohledem na ust. §47 odst. 3 Zákona č. 183/2006 Sb., ve zn ění pozd ějších p ředpis ů nevyhodnocoval z hlediska vliv ů na udržitelný rozvoj území.
ŽALUDA, projektová kancelá ř 23 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
N. Požadavky na zpracování konceptu, v četn ě požadavku na zpracování variant. N.1 Zpracovávání ÚP Radostov nep ředpokládá variantní řešení, proto bude zpracován územní plán bez konceptu. Z projednání návrhu zadání ÚP nevyplynul požadavek na variantní řešení. Zpracování etapy konceptu není schváleným zadáním ÚP Radostov požadováno. Koncept řešení nebyl zpracován. O. Požadavky na uspo řádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspo řádání jejich od ůvodn ění s ohledem na charakter území a problémy k řešení, v četn ě m ěř ítek výkres ů a po čtu vyhotovení. O.1 Bude dodržen obsah členění ÚP podle p řílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. ÚP Radostov je zpracován v souladu se stavebním zákonem a jeho provád ěcími vyhláškami. O.2 ÚP bude zpracován digitáln ě dle standardu MINIS nad katastrální mapou m ěř ítka 1:2880 (1:2000) – dle požadavk ů stanovených poskytovatelem dotace v dota ční smlouv ě s Obcí Radostov. Podmínky dota ční smlouvy dodá projektantovi Obec Radostov. Územní plán je zpracován digitáln ě dle standardu MINIS nad katastrální mapou m ěř ítka 1:2880 dle požadavk ů vyplývajících z dota ční smlouvy. O.3 Návrh ÚP bude pro ú čely spole čného jednání odevzdán ve dvou vyhotoveních. Je respektováno. O.4 Upravený návrh ÚP podle výsledk ů spole čného jednání s dot čenými orgány a posouzení návrhu krajským ú řadem bude odevzdán pro ú čely ve řejného projednání odevzdán ve dvou vyhotoveních. Je respektováno. O.5 Bude-li nutné na základ ě ve řejného projednání návrh územního plánu upravit, bude odevzdán výsledný návrh ÚP ve čty řech vyhotoveních. Nebude-li vyžadována na základ ě ve řejného projednání úprava návrhu, budou dotišt ěna další dv ě vyhotovení návrhu. Výsledný návrh bude odevzdán spolu s datovým nosi čem. Je respektováno . O.6 Sou částí kompletního tišt ěného vyhotovení ÚP Radostov bude vždy CD s elektronickou formou ÚP ve formátu PDF pro ú čely umíst ění na webových stránkách. Čistopis bude navíc obsahovat i sou řadnicová orientovaná výkresová data (S-JTSK) ve formátu ESRI-SHP. Je respektováno. O.7 Textová a grafická část územního plánu (bez od ůvodn ění) bude obsahovat jen zásady a pokyny bez popisných a zd ůvod ňujících částí. Nem ůže obsahovat části, o kterých nemá zastupitelstvo obce pravomoc rozhodnout (seznam památek, chrán ěných území, záplavových území, stávající ochranná pásma - pat ří do od ůvodn ění) Je respektováno.
7 KOMPLEXNÍ ZD ŮVODN ĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, V ČETN Ě VYHODNOCENÍ P ŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDK Ů TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
7.1 Od ůvodn ění koncepce rozvoje v četn ě vyhodnocení ú čelného využití zastav ěného území a pot řeby vymezení zastavitelných ploch Ve smyslu § 18 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů (dále jen „stavební zákon“), je cílem územního plánu vytvo řit p ředpoklady pro udržitelný rozvoj území, spo čívající ve vyváženém vztahu mezi hospodá řským rozvojem, ochranou životního prost ředí a soudržností spole čenství obyvatel území. 7.1.1 Vymezení řešeného území Řešené území je vymezeno správním, resp. katastrálním územím obce Radostov o rozloze 388 ha. Toto území se skládá ze dvou základních sídelních jednotek Starý a Nový Radostov. Pro Radostov je obcí s rozší řenou p ůsobností a pov ěř eným obecním ú řadem statutární m ěsto Hradec Králové. Dle administrativního člen ění náleží Radostov do Královéhradeckého kraje, okresu Hradec Králové.
ŽALUDA, projektová kancelá ř 24 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
7.1.2 Demografické p ředpoklady Vývoj po čtu obyvatel Dlouhodobý vývoj po čtu obyvatel žijících na území obce Radostov p řibližuje následující tabulka spolu s grafem (viz.níže), kde jsou zaznamenány dostupné statistických údaje za období 1869 (po čátek důvěryhodných záznam ů) až po rok 2010. Především z grafu je jasn ě patrný po čáte ční velmi mírný pokles, dalo by se říci, že šlo o stagnaci obyvatelstva udržující se až do po čátku 1. sv ětové války a poté následující tém ěř kontinuální propad z hodnot p řesahujících dv ě st ě obyvatel až na polovi ční zalidn ěnost zaznamenanou v roce 1991. Důvodem byly jednozna čně prob ěhnuvší vále čná období (1., 2. sv ětová válka), následovaná celorepublikovým trendem odchodu lidí z venkova do m ěst v druhé polovin ě 20. století. V posledních dvou dekádách je potom patrný op ětovný nár ůst. Ten lze p řičítat poloze obce v blízkosti krajského m ěsta Hradce Králové a souvisejícímu trendu suburbanizace, kdy obyvatelé využívají k bydlení malé obce v zázemí center práce i volno časových aktivit. Vývoj po čtu obyvatel v letech 1869 – 2010:
rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010
Radostov 227 217 210 215 226 202 181 168 181 147 142 105 111 133
Graf č. 1:
Následující tabulka a graf č. 2 p řibližují vývoj po čtu obyvatel Radostova v posledních dvaceti letech. Tento podrobn ější pohled potvrzuje výše zmín ěnou skute čnost výrazného nár ůstu (od roku 2001 se jedná o 25 obyvatel). Jaké konkrétní faktory se na demografickém progresu v posledních dvou dekádách podílí, vysvětlují podrobn ější informace o pohybu obyvatel. Vývoj po čtu obyvatel v letech 2001 – 2010 (stav k 31. 12. daného roku): rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Radostov 108 109 114 116 118 129 131 131 129 133
ŽALUDA, projektová kancelá ř 25 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
Graf č. 2:
Informace o mí ře, jakou se p řirozený a migra ční p řír ůstek podílejí na vývoji po čtu obyvatel v posledních deseti letech, poskytuje níže uvedená tabulka. Jak je z ní patrné, dominuje p ředevším migra ční p řír ůstek v kladných hodnotách oproti tomu p řirozený p řír ůstek se drží spíše v záporných číslech či na nule. Tyto informace (p ředevším obecn ě vyšší saldo migrace než p řirozeného p řír ůstku) dále posilují výše vy řč enou hypotézu charakterizující obec jako jedno ze suburbaniza čních sídel krajského m ěsta Hradce Králové. Migra ční vývoj v letech 2001 – 2010: Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Stav 1. 1. 109 108 109 114 116 118 129 131 131 129 Narození 0 0 0 1 1 1 2 2 0 1 Zem řelí 2 2 2 1 0 1 1 3 0 0 Přír ůstek p řirozený -2 -2 -2 0 1 0 1 -1 0 1 Přist ěhovalí 3 4 9 2 6 12 3 1 4 5 Vyst ěhovalí 2 1 2 0 5 1 2 0 6 2 Přír ůstek migra ční 1 3 7 2 1 11 1 1 -2 3 Přír ůstek celkový -1 1 5 2 2 11 2 0 -2 4
Dle dostupných statistických údaj ů žilo v roce 2010 (údaj ke dni 31.12.2010) v Radostov ě 133 obyvatel. Hustota zalidn ění tak dosahovala 34,28 obyv./km2, což odpovídá zhruba čtvrtin ě celostátního pr ůměru. Tato hodnota ukazuje, že se jedná o oblast převážn ě zem ědělského charakteru. Zastoupení obyvatel podle pohlaví nevykazuje abnormální jev – podíl je v celku vyrovnaný, mírn ě p řevládají muži. Více než 37 % ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždí za prací – nej čast ěji do blízkého krajského m ěsta Hradce Králové, p řípadn ě do Nechanic. Většina denní migrace se odehrává v klí čovém sm ěru do Hradce Králové a zp ět.
ŽALUDA, projektová kancelá ř 26 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
Obyvatelstvo podle pohlaví a v ěkových skupin k 31. 12. 2010
Věková skupina v % Obyvatelstvo Kraj / obec celkem muži ženy celkem 0-14 15-64 65+ 0-14 15-64 65+ 0-14 15-64 65+
Královéhradecký kraj 554 803 14,4 69,5 15,8 15,3 71,0 13,7 13,8 67,0 19,2
Radostov 133 12,8 74,4 12,8 15,7 72,5 11,8 9,2 77,3 13,5
Nejpo četn ěji je zastoupena v ěková skupina 15 až 64 let – přes 70% obyvatel, což mírn ě p řevažuje nad pr ůměrem Královéhradeckého kraje i nad celorepublikovým pr ůměrem. V ěkové skupiny 0 až 14 let a 65+ jsou zastoupeny tém ěř 13% obyvatel. Podle pohlaví mají v ětší zastoupení muži u v ěkové kategorie 0 až 14 let, v kategoriích 15 – 64 let a 65+ nar ůstá výrazn ě podíl žen, které se pr ůměrn ě dožívají vyššího v ěku než muži. V porovnání s celkovou situací v Královéhradeckém kraji m ůžeme v Radostov ě sledovat v zásad ě mladší populaci, resp. výrazn ě vyšší podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva. Dokladem toho je i nižší pr ůměrný v ěk 40,9 let v porovnání s celokrajským pr ůměrem, tj. 41,1 let. Odhad budoucího demografického vývoje Z údaj ů vývoje po čtu obyvatel a migra čního trendu je z řejmé, že po čet trvalých obyvatel v obci se v posledních letech nejen stabilizoval, ale vykazuje pom ěrn ě stabilní nár ůst v pr ůměru o více jak 2 obyvatele za rok b ěhem posledních deseti let. Vzhledem k sou časným trend ům odlivu obyvatel z větších m ěst na venkov s přízniv ějším životním prost ředím i podmínkami pro výstavbu lze usuzovat, že populace v Radostov ě bude i nadále p řibývat. Blízkost vyšších správních center, p ředevším Hradce Králové a Nechanic s jejich nabídkou pracovních p říležitostí a vyšší ob čanské vybavenosti je spolu s relativn ě dobrou dostupností formou silni čního dopravního napojení základním p ředpokladem pro p říchod dalších obyvatel do této oblasti. V návrhovém období (do roku 2025) lze tedy o čekávat trvanlivost tohoto trendu (nár ůst obyvatel) – a to především díky imigraci obyvatel, zejména pokud obec nabídne dostate čnou nabídku ploch pro výstavbu rodinných dom ů. Bytový a domovní fond Vývoj po čtu dom ů 1869 – 2001 rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Radostov 38 39 39 42 43 43 49 49 48 44 43 50 50
Vývoj po čtu dom ů se v pr ůběhu sledovaného období permanentn ě zvyšoval nebo stagnoval až do nástupu 2. sv ětové války. V důsledku povále čného ustrnutí výstavby a následným trendem odchodu lidí z venkova do m ěst v druhé polovin ě minulého století poklesl po čet dom ů tém ěř na p ůvodní hodnoty zaznamenané na konci 19. století. S popula čním nár ůstem a s poptávkou po bydlení v zázemí v ětšího m ěsta pak po čet dom ů v posledních s čítacích obdobích stoupá na doložené historické maximum 50 dom ů. Podle SLDB 2001 bylo v Radostov ě registrováno 50 dom ů, z toho p řevážnou část tvo řily rodinné domy (92,3%). V ětšina obytných objekt ů je postavena b ěhem druhé poloviny 20. století, jedná se p řevážn ě o rodinné domy o 1 až 2 nadzemních podlažích. Z po čtu 50 bylo trvale obydlených 33 dom ů (cca 66 %) a 17 neobydlených dom ů (33%), z nichž v ětšina, tj. 13 dom ů slouží k rekreaci. Do budoucna se lze o čekávat další nár ůst domovního fondu. Tento vývoj úzce koresponduje se st ěhováním dalších obyvatel do této oblasti. 7.1.3 Urbanistická struktura, vývoj osídlení Urbanistický vývoj území Obec byla založena na p řelomu 11. a 12. století, na vymýcené lesní p ůdě. První písemná zmínka o obci však pochází až z roku 1395. Základy obci položila d řev ěná tvrz, jejímž prvním známým majitelem byl Aldyk z Radostova. V těchto místech se následn ě začala formovat první lánová ves (dnešní Starý Radostov), podél cesty vedoucí z Kun čic p řes Radostov do sousedních Radíkovic. Oproti dnešnímu t ěžišti osídlení, byla tato ves posunuta více na západ, což s nejv ětší pravd ěpodobností souviselo s existencí tehdejší rybníka situovaného v niv ě dnešního Radostovského potoka. Další rozr ůstání pak probíhalo především ve sm ěru východ, tj. na Radíkovice a sever, tj. podél cesty sm ěř ující k lesnímu komplexu. Došlo tak k výraznému posunutí t ěžišt ě sídla dále na východ. Sou časn ě, p řibližn ě v druhé polovin ě 19. století, vzniká na levém b řehu Radostovského potoka odlou čená ves nazývaná „Nový Radostov“. Jedná se o jednostrannou řádkovou zástavbu, nazývanou též
ŽALUDA, projektová kancelá ř 27 Od ůvodn ění územního plánu Radostov ulicovka. Její existence souvisí pravd ěpodobn ě s novou vlnou osidlování, zárove ň podpo řenou geomorfologickými podmínkami území, kde zástavba Starého Radostova byla na jihu limitována nivou vodoteče a na severu rozsáhlým lesním komplexem. Po válce byly postupn ě asfaltovány komunikace do sousedních Lib čan a Radíkovic, vystav ěna autobusová zastávka, obnoveno ve řejné osv ětlení a instalován po vesnici ve řejný rozhlas. V obci byla provedena plynofikace a rozší řen telefon tém ěř do všech bytových stanic. Ve 2. polovin ě 20. století se Radostov příliš nerozvíjel – celkový po čet dom ů se výrazn ě snížil. V obci vzniká kolektivizací pozemk ů zem ědělské družstvo (JZD), které se stává nedílnou sou částí života v obci. Dominantní funkcí zastav ěného území bylo vždy bydlení venkovského typu, později dopln ěné nov ějšími samostatnými rodinnými domy. Starší objekty mají charakter chalup s hospodá řskými objekty nebo v ětších zem ědělských usedlostí. Východiska koncepce rozvoje území obce Návrh územního plánu je koncipován tak, aby umož ňoval obnovu a rozvoj území ve všech jeho funk čních složkách a sou časn ě vytvá řel podmínky pro ochranu hodnot a respektoval limity využití území. Základním východiskem pro koncepci rozvoje území obce je maximální respektování a ochrana p řírodních, krajinných a urbanistických hodnot. Rozvoj území obce je proto zam ěřen p řevážn ě na zkvalitn ění stávajícího prost ředí a koordinovaný r ůst osídlení v souladu se zachováním charakteru krajiny a přírodního prost ředí. Stanovená koncepce rozvoje vychází zejména z následujících podmínek: • specifika vyplývající z polohy Radostova v Rozvojové oblasti OB4 a z úzké vazby na krajské m ěsto – Hradec Králové a ostatní spádová centra oblasti (Nechanice); • stabilizovaná urbanisticky hodnotná struktura a prostorové uspo řádání osídlení formované podél nivy vodote če Radostovského potoka a cestní sít ě; • vazby, resp. vztahy a poloha území v rámci Hradecko - pardubické aglomerace; • poloha obce mimo hlavní dopravní tahy v území; • poloha obce v zachovalém přírodním prost ředí, v blízkosti vyšších aglomera čních center; • výrazná determinace urbanistického řešení zejména v důsledku výskytu přírodních limit ů řešeného území (zejména prvky ÚSES, niva vodote če, významný podíl kvalitních zem ědělských p ůd a lesních porost ů); • rekrea ční potenciál území a trvalé zvyšování zájmu o rekreaci, turistiku a sport zejména v návaznosti na blízké správní centrum oblasti – Hradec Králové a zajímavé turistické cíle (Hrádek u Nechanic); • stávající ve řejná infrastruktura v území (zejména dopravní systém, technické vybavení); • tradice zem ědělství a dochovaný leso - zem ědělský charakter obce; • atraktivní p řírodní a krajinné zázemí. 7.1.4 Od ůvodn ění koncepce rozvoje obce Radostov leží v kulturní, p řevážn ě rovinaté krajin ě Hradecka, necelých 12 km západn ě od krajského města Hradce Králové, avšak zcela mimo hlavní dopravní tahy širší oblasti. Tato oblast s převažujícím leso - zem ědělským využíváním krajiny, je vhodná zejména pro nenáro čnou cykloturistiku a p ěší turistiku s množstvím zajímavých turistických cíl ů (Hradec Králové, Hrádek u Nechanic, Chlumec nad Cidlinou apod.). Toto specifické postavení obce p ředur čuje její ryze residen ční charakter, t ěžící z klidného a atraktivního p řírodního prost ředí (významné zastoupení lesních porost ů) spolu s možností každodenní rekreace (cykloturistika, p ěší turistika). Relativn ě blízká vyšší správní centra (Hradec Králové, Nechanice) zajiš ťují Radostovu kvalitní nabídku v oblastech vyšší ob čanské vybavenosti a pracovních p říležitostí. Řešené území je tvo řeno dv ěma základními sídleními jednotkami Starým a Novým Radostovem, jež jsou od sebe striktn ě odd ěleny protékajícím Radostovským potokem. Starý Radostov tvo ří soust řed ěné, radiální osídlení utvá řené podél cest s koncentrací veškeré ob čanské vybaveností (obecní ú řad, hasi čská zbrojnice, obchod, hostinec, h řišt ě) podél hlavní urbaniza ční osy (silnice III. t řídy). Nový Radostov pak reprezentuje novodob ější, převážn ě jednostranná řádková zástavba podél nivy vodote če,resp. místní komunikace. V rámci koncepce rozvoje území obce jsou primárn ě vymezeny plochy smíšené obytné – venkovské (SV) p ředevším pro bydlení v rodinných domech a dopl ňkové funkce. Jedná se o díl čí extenze zastav ěného území a o vypln ění proluk ve vhodných lokalitách. V rámci koncepce technické infrastruktury je samostatn ě řešeno odvád ění a čišt ění odpadních vod a napojení obce na ve řejný vodovod vodárenské soustavy Východní Čechy. Územní plán navrhuje realizaci oddílné kanalizace a vymezuje zastavitelnou plochu Z5 pro výstavbu centrální ČOV Radostov v niv ě vodote če.
ŽALUDA, projektová kancelá ř 28 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
V oblasti hospodá řského rozvoje je umožn ěno polyfunk ční využití zem ědělského areálu, a zárove ň umožn ěna nerušící výroba v rámci ploch smíšených obytných (SV). Koncepce rozvoje území obce stanovená územním plánem vychází z následujících zásad: • podpo řit vyváženost územních podmínek pro p říznivé životní prost ředí, hospodá řský rozvoj a soudržnost spole čenství obyvatel území; • respektovat stávající kompozi ční vztahy, p ři vymezování zastavitelných ploch vycházet z předpokladu zachování významu kulturních, historických, krajinných a p řírodních hodnot území, chránit a rozvíjet založenou urbanistickou strukturu sídla, nevytvá řet nová sídla v krajin ě; • vytvá řet podmínky pro rozvoj a koordinované umis ťování ve řejné infrastruktury v území a tím podporovat její ú čelné využívání v rámci sídelní struktury, umožnit rozvoj veškeré místn ě dostupné technické infrastruktury i v rámci zastavitelných ploch; • zohlednit ohrožení zastav ěného území vlivem eroze a navrhnout taková opat ření, která umožní zvýšení ochrany zastav ěného území; • umožnit revitalizaci regulovaného vodního toku (Radostovský potok) se sníženou ekologicko – stabiliza ční funkcí; • vytvá řet podmínky pro realizaci opat ření, která chrání, obnovují a dopl ňují charakteristické uspo řádání území a zvyšují jeho ekologickou stabilitu, chránit mimolesní zele ň a podporovat rozmanitost krajinných ploch; • stanovit podmínky plošného a prostorového uspo řádání zastav ěného území a zastavitelných ploch tak, aby byla zajišt ěna hospodárnost jejich využití a minimalizovány negativní vlivy sídla na okolní nezastav ěné území; • navrhnout řešení pro odvád ění a čišt ění odpadních vod a absenci ve řejného vodovodu, obecn ě umožnit zkvalitn ění a rozvoj veškeré místn ě dostupné technické infrastruktury. Od ůvodn ění urbanistické koncepce Řešené území je sou částí leso - zem ědělské intenzivn ě využívané krajiny. Jádrem území je sídlo zvané Starý Radostov utvá řené p ředevším podél hlavní urbaniza ční osy (silnice III/32334) a navazující cestní sít ě. Jsou zde soust řed ěny veškeré objekty ob čanské vybavenosti a jediný výrobní areál. Zbývající plochy jsou reprezentovány prolínáním funkcí typu bydlení, rekreace, drobná výroba apod. Další sídelní jednotkou obce je Nový Radostov situovaný na druhém b řehu vodote če. Jedná se o novodobou řádkovou zástavbu, formovanou podél místní komunikace. Funk ční náplní je p ředevším bydlení, dopln ěné rekreací, drobnou výrobou a menšími zem ědělskými usedlostmi. Zastav ěné území lze považovat za stabilizované a efektivn ě využívané. Ur čitou rezervu tvo ří hospodá řské zahrady a zadní trakty bývalých hospodá řských staveb. P řevažující formou bydlení jsou domy s hospodá řskými objekty a nov ější samostatné rodinné domy. Plochy smíšené obytné – venkovské (SV) s přím ěsí nerušících obslužných funkcí tvo ří p řevážnou část stabilizovaného urbanizovaného území obce. Základním východiskem pro lokalizaci rozvojových ploch je stabilizovaná urbanistická struktura, existence stávající ve řejné infrastruktury (dopravní dostupnost, inženýrské sít ě, ob čanská vybavenost). S ohledem na strukturu a velikost sídel je p řevážná část rozvojových ploch situována do hlavního sídla, tj. Starého Radostova. Zastavitelné plochy jsou navrženy jako drobné okrajové extenze (zastavitelné plochy Z1 – Z3), p řípadn ě se jedná o vypln ění proluk (zastavitelné plochy Z4, Z6). V územním plánu je vymezena stabilizovaná plocha zemědělského areálu na severovýchodním okraji Starého Radostova, která poskytuje dostate čný prostor pro p řípadný rozvoj ekonomických aktivit. Samostatné plochy výroby se na území obce nov ě nevymezují. V souladu s platnými p ředpisy jsou v územním plánu vymezeny následující plochy s rozdílným zp ůsobem využití, pro n ěž je stanoveno hlavní, p řípustné, podmín ěně p řípustné a nep řípustné využití: • Plochy ob čanského vybavení jsou vymezeny zejména za ú čelem ochrany základního ob čanského vybavení ve řejného charakteru, samostatn ě jsou pak vymezeny zvlášt ě významn ější objekty tohoto charakteru. o OV – Ob čanské vybavení – ve řejná infrastruktura – samostatn ě je územním plánem vymezena stabilizovaná plocha tohoto charakteru, lokalizovaná v centrální části obce. Jedná se o jeden prostor, na n ěmž je situován objekt obecního úřadu, hasi čské zbrojnice, obchodu s hostincem a p řilehlá travnatá plocha sloužící pro ú čely sportovního vyžití. Ostatní mén ě významné objekty a za řízení jsou sou částí ploch smíšených obytných.
ŽALUDA, projektová kancelá ř 29 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
• Plochy ve řejných prostranství jsou vymezeny z důvodu stanovení podmínek pro p řim ěř ené umíst ění, rozsah a dostupnost pozemk ů ve řejných prostranství a k zajišt ění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich významem a ú čelem; o PV – Ve řejná prostranství – zahrnují stabilizovanou plochu s převažující prostorotvornou funkcí (návesní a uli ční prostor) v jádru obce. • Plochy smíšené obytné jsou vymezeny v případech, kde není možné jednozna čně stanovit p řevahu bydlení nad ostatními (dopl ňkovými) funkcemi. Bydlení je v těchto p řípadech integrální sou částí ostatních funkcí, p ředevším rekreace, ob čanského vybavení, nerušící výroby, apod. o SV – Plochy smíšené obytné – venkovské – představují dominantní funkci v rámci urbanizovaných ploch. Jedná se o plochy, v nichž je funkce bydlení spojena s ob čanským vybavením, rekreací, hospodařením na p řilehlých pozemcích, provozováním výrobních i nevýrobních služeb nebo chovem domácích zví řat a další drobnou p řevážn ě zem ědělskou a výrobní činností. Koncepce rozvoje stanovená v územním plánu p ředpokládá rozvoj t ěchto ploch výhradn ě ve vazb ě na plochy stabilizované a komunika ční skelet. • Plochy technické a dopravní infrastruktury jsou vymezeny z důvodu ochrany a rozvoje dopravního obslužného systému a z důvodu ochrany a rozvoje systému vybavení území technickou infrastrukturou jakožto sou částí ve řejné infrastruktury. o DS – Dopravní infrastruktura – silni ční – zahrnují stabilizované plochy silnic III. t řídy, místních a ú čelových komunikací, manipula čních a odstavných ploch. Nové komunikace nejsou územním plánem navrhovány, avšak jejich p řípadná realizace je umožn ěna v rámci ostatních ploch s rozdílným zp ůsobem využití v souladu se stanovenými podmínkami v těchto plochách. o TI – Technická infrastruktura – inženýrské sít ě – jsou vymezeny v území p řevážn ě jako stabilizované, p ředstavují stávající plochy a za řízení technické infrastruktury. V oblasti rozvoje technické infrastruktury je ve vazb ě na vodote č vymezena plocha pro umíst ění centrální ČOV a umožn ěno případné napojení na ve řejný vodovod soustavy Východní Čechy přes sousední Radíkovice. • Plochy výroby a skladování – diferenciace výrobních ploch je stanovena na základ ě jejich sou časného zp ůsobu využívání: o VZ – Výroba a skladování – zem ědělská výroba – jsou reprezentovány stabilizovanou plochou zem ědělského areálu situovanou na severovýchodním okraji Starého Radostova. Hlavní, p řípustné, podmín ěně p řípustné a nep řípustné využití a podmínky plošného a prostorového uspo řádání jednotlivých ploch s rozdílným zp ůsobem využití jsou stanoveny v textové části územního plánu. 7.1.5 Vyhodnocení ú čelného využití zastav ěného území Obec nemá dosud pro své území zpracovanou platnou územn ě plánovací dokumentaci. Tento stav neumož ňuje rozvoj obce mimo tzv. intravilán z roku 1966. Z těchto d ůvod ů bylo nov ě vymezeno zastav ěné území k datu 28.2.2013, které vychází ze skute čného stavu zastav ěnosti území zjišt ěného na základ ě podrobného terénního pr ůzkumu, z evidence zastav ěných ploch a nádvo ří v katastru nemovitostí v souladu s § 2 odst. 1 a § 58 stavebního zákona. Využití zastav ěného území je pom ěrn ě intenzivní a nenacházejí se v něm proluky či rezervy. Vzhledem k leso - zem ědělskému charakteru obce je ur čitá rezerva v plochách hospodá řských zázemí a objekt ů a zahrad navazujících na obytné objekty. V rámci stanovených podmínek využití stabilizovaných ploch smíšených obytných (SV) jsou vytvo řeny p ředpoklady pro p řípadnou intenzifikaci zastav ěného území. Lokalizace zastavitelných ploch vychází zejména z následujících princip ů: - plošná a prostorová vazba stabilizovaných a navržených ploch s rozdílným zp ůsobem využití; - respektování historicky vytvo řené urbanistické struktury sídel; - umožn ění intenzifikace zastav ěného území v rámci jednozna čně stanovených podmínek využití; - respektování všech limit ů využití území (prvky ÚSES, kvalitní zem ědělská p ůda, elektrické nadzemní vedení atd.); - vazby na stávající a navrhovaný dopravní skelet a na systémy technické infrastruktury; - vytvo ření odpovídající nabídky ploch pro bydlení, podmín ěné polohou obce v rozvojové oblasti republikového významu (OB4) a p ředpokládaným demografickým vývojem; - ochrana p řírody a krajiny a p řírodních hodnot (v krajin ě nejsou zakládána nová sídla, resp. veškeré rozvojové lokality jsou situovány v přímé vazbě na stávající zastav ěné území.
ŽALUDA, projektová kancelá ř 30 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
Rozsah zastavitelných ploch pro bydlení dále vychází z polohy obce v rozvojové oblasti republikového významu a odpovídá odhadovanému demografickému vývoji k roku 2025: Po čet obyvatel v roce 2001 108 Po čet obyvatel v roce 2010 133 Pr ůměrný celkový ro ční p řír ůstek od roku 2001 2,5
Odhad nabídky ploch pro bydlení: Po čet navrhovaných Po čet obyv. p ři odhadu 50 Po čet obyv.(RD x 2,5) RD % realizace Radostov 16 40 20
Za p ředpokladu, že bude nadále docházet ke stabilnímu přír ůstku dle odhadu demografického vývoje a že v návrhových plochách bude realizován p ředpokládaný po čet dom ů pro uspokojení poptávky po bydlení, bude v roce 2025 činit po čet obyvatel 170. K roku 2025 celkový p řír ůstek + 37 odhadovaný po čet obyvatel celkem 170. Dle uvedených výpo čtů a odborných odhad ů je z řejmé, že nabídka zastavitelných ploch pro bydlení v návrhovém období uspokojí poptávku, a to i v případ ě, že se celkový p řír ůstek obyvatelstva bude nadále zvyšovat. K návrhovému období do roku 2025 se p ředpokládá celkový p řír ůstek + 37 obyvatel (realizace cca 15 RD), p řičemž územním plánem jsou vymezeny plochy pro realizaci 16 rodinných dom ů (tedy množství bytových jednotek odpovídající p řibližn ě p ředpokládané poptávce). Od ůvodn ění vymezení zastavitelných ploch:
ozn. funk ční za řazení podmínky využití plochy/pozn. vým ěra (ha) - rozvojová lokalita situovaná na severním okraji Starého Radostova podél místní komunikace, vymezená jako plochy smíšené obytné Z1 logické pokra čování a prostorové dopln ění zástavby 0,53 venkovské (SV) v tomto segmentu; - respektovat polohu v ÚAN - zastavitelná plocha na západním okraji Starého plochy smíšené obytné Radostova, přístupná z místní komunikace, dopl ňující Z2 0,44 venkovské (SV) stávající zástavbu; - respektovat polohu v ÚAN - zastavitelná plocha na západním okraji Starého Radostova, umíst ěná ve výse či místních komunikací, plochy smíšené obytné Z3 přímo navazující na stávající zástavbu a zastavitelnou 0,42 venkovské (SV) plochu Z2; - respektovat polohu v ÚAN -zastavitelná plocha vypl ňující proluku ve východní části plochy smíšené obytné Starého Radostova, scelující tak toto sídlo v jeden Z4 0,38 venkovské (SV) kompaktní celek, p řístupná z místní komunikace; - respektovat polohu v ÚAN, ochranné pásmo el. vedení - plocha pro umíst ění centrální ČOV, technická infrastruktura – Z5 - respektovat polohu v ÚAN, pásmo 50 m od hranice 0,15 inženýrské sít ě (TI) PUPFL, vodní tok v území - jediná rozvojová plocha Nového Radostova, vypl ňující proluku stávající zástavby v míst ě k řížení silnice III. t řídy plochy smíšené obytné Z6 a místních komunikací; 0,26 venkovské (SV) - respektovat polohu v ÚAN, ochranné pásmo silnice III. třídy
7.2 Ochrana kulturních, hospodá řských a p řírodních hodnot 7.2.1 Ochrana kulturních památek Nemovité kulturní památky V řešeném území nejsou lokalizovány památky evidované v úst ředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.
ŽALUDA, projektová kancelá ř 31 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
Avšak nacházejí se zde objekty historicky i architektonicky významné, které mohou být nazývány památkami místního významu. Jedná se p ředevším o drobné sakrální objekty v krajin ě, plastiky a objekty lidové architektury. Navrhovaná koncepce respektuje nemovité kulturní památky a ostatní památkov ě hodnotné objekty v řešeném území a jejich prost ředí. Archeologické lokality V řešeném území se nacházejí následující území s archeologickými nálezy dle Státního archeologického seznamu ČR:
Po ř.č.SAS Název UAN Typ UAN Reg. správce Katastr
13-23-05/12 Hamplova cihelna I NPÚ - úst řední prac. III. Radostov
Radostov – st ředov ěké a novov ěké 13-22-18/9 II NPÚ - úst řední prac. III. Radostov jádro obce
Řešené území je považováno za „území s archeologickými nálezy“ (ÚAN I. kategorie), dle metodiky zpracované v rámci výzkumného úkolu „Státní archeologický seznam ČR“ č. KZ97PO2OPP001 zadaného Ministerstvem kultury ČR – viz. Be čvá ř, L. - Cejpová, M. - Ernée, M. - Knechtová, A. - Krušinová, L. - Sklená řová, Z. - Vach ůt, P. - Volfík, P. 2003: Státní archeologický seznam České republiky. Praha, ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové pé či, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů (dále jen „zákon o památkové pé či“). Archeologické nálezy je možno o čekávat na celém území obce. Proto je nutné dále upozornit na § 23 zákona o památkové pé či, ve kterém jsou upraveny povinnosti potenciálního nálezce a obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Vzhledem k prokázané p řítomnosti archeologického d ědictví je nutné, aby v souladu s platnými právními předpisy vlastníci nemovitostí, resp. stavebníci (obecn ě investo ři) tuto skute čnost zohlednili a nejpozd ěji ve fázi přípravy projektu zkontaktovali organizaci oprávn ěnou provád ět v tomto území archeologické výzkumy. Výše uvedené se týká zejména zám ěrů rozvoje obce mimo zastav ěné území, v jejichž p řípad ě je pravd ěpodobnost do zásahu archeologických situací nejvyšší. V grafické části od ůvodn ění územního plánu (koordina čním výkresu) jsou zakresleny archeologické lokality dle SAS. 7.2.2 Ochrana p řírody a krajiny Dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů (dále jen „zákon o ochran ě p řírody a krajiny“), se v řešeném území nenacházejí žádné z kategorií zvlášt ě chrán ěných území přírody. VKP neregistrované: V řešeném území se nachází řada neregistrovaných významných krajinných prvk ů dle § 3 zákona o ochran ě p řírody a krajiny. Jedná se p ředevším o lesy, vodní toky a plochy a údolní nivy. V území nejsou evidovány registrované významné krajinné prvky (VKP) (dle zákona o ochran ě p řírody a krajiny). Památné stromy V území jsou evidovány následující památné stromy (dle zákona o ochran ě p řírody a krajiny): • 101622 – Dub letní – v severní části katastrálního území, p ři lesním masivu. Územní systém ekologické stability Podle § 4 zákona č. 114/1992 Sb., v platném zm ění, zajiš ťuje vymezení systému ekologické stability uchování a reprodukci p řírodního bohatství, p říznivé p ůsobení na okolní mén ě stabilní části krajiny a vytvá ření základ ů pro mnohostranné využívání krajiny. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastník ů a uživatel ů pozemk ů tvo řících jeho základ. Jeho vytvá ření je ve řejným zájmem, na kterém se podílejí vlastnící pozemk ů, obce i stát. ÚSES vychází z předpokladu respektování potenciálních i aktuálních přírodních a antropogenních podmínek území. P ři návrhu ÚSES jsou d ůležité sm ěry migra čních tras (vodní toky, údolí, h řbety apod.), reprezentativnost stanovišt ě, zastoupení ekologicky významných prvk ů, p ředpokládané antropogenní zásahy do krajiny, návaznost na sousední katastry a vzájemné provázání návrh ů ÚSES.
ŽALUDA, projektová kancelá ř 32 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
V rámci mapování krajiny a vytvá ření kostry ekologické stability byly v řešeném území vymezeny a up řesn ěny prvky územního systému ekologické stability (ÚSES) regionálního a lokálního charakteru. Kostra ÚSES je dopln ěna rozsáhlou sítí interak čních prvk ů p řevážn ě liniového charakteru. Hlavními krajinnými prvky jsou rozsáhlé a zachovalé lesní komplexy spolu s údolím Radostovského potoka, které spole čně tvo ří páte řní systém ekologické stability v řešeném území. Převážná část prvk ů ÚSES má zajišt ěny prostorové parametry a jejich funk čnost spo čívá ve vhodném zp ůsobu hospoda ření (na LPF obnova p řirozené d řevinné skladby dle stanovišt ě, na ZPF obnova kv ětnatých luk v údolních nivách, dopln ění b řehových porost ů vodote čí a rozptýlené zelen ě, obnova malých vodních nádrží či poldr ů, revitalizace vodních tok ů, apod.). Pro vymezení prvk ů ÚSES v řešeném území sloužily následující podklady: • ZÚR Královéhradeckého kraje • Územní studie ÚSES pro ORP Hradec Králové (Geos Laser Star s.r.o., Ing. Ji ří Fiedler, 2010) • Generel místního ÚSES (Ing. T. Jirásek, 1993) • 1. úplná aktualizace ÚAP ORP Hradec Králové • Plán nadregionálního a regionálního ÚSES pro území Královéhradeckého kraje (Ageris s.r.o., RNDr. Ji ří Kocián, 2009) Řešení ÚSES vychází z výše uvedených zpracovaných podklad ů, jednotlivé prvky jsou aktualizovány a up řesn ěny v měř ítku územního plánu. Přehled prvk ů ÚSES Struktura ÚSES je v území tvo řena následujícími prvky regionálního a lokálního charakteru: - Regionální biokoridor: označení délka/ší řka (m) kultura základní charakteristika navrhovaná opat ření Uskute čň ovat opat ření vedoucí Biokoridor výhradn ě lesního k rekonstrukci p řirozené d řevinné charakteru spojující NRBC skladby po probírkách, vzhledem RK 1254 1140/50 les 9 Lodín a RBC 972 Lib čany, k věku porost ů mohou být listná če s vloženými lokálními vysazovány do podrost ů, podpora biocentry LBC n13, n14. případných nálet ů.
- Lokální biocentra: rozloha základní ozna čení název kultura navrhovaná opat ření (ha) charakteristika
Uskute čň ovat opat ření vedoucí Vložené lesní k rekonstrukci p řirozené d řevinné biocentrum do RK 1254, skladby po probírkách, vzhledem LBC n13 Na Kamenci 4,53 ha les lesní typy:1l, 1H, k věku porost ů mohou být listná če funk ční vysazovány do podrost ů, podpora případných nálet ů. Lesní biocentrum zasazeno do prostoru Uskute čň ovat opat ření vedoucí mezi Radostovský potok k rekonstrukci p řirozené d řevinné les, Bažantnice, a zachovalý lesní skladby po probírkách, vzhledem LBC 13 5,22 ha vodní Radostov komplex Kozí kopec, k věku porost ů mohou být listná če plocha lesní typy: 1D, 1B, 1O, vysazovány do podrost ů, podpora 1H, případných nálet ů. funk ční Zamezit doorávání a vytvo řit louka, Údolní niva v rámci BC TTP – kv ětnaté louky orná Radostovského potoka a se zahušt ěním liniového porostu. LBC n14 Kohoutovo 2,32 ha půda, přilehlé podmá čené Výsadby provád ět p ůvodními vodní louky, druhy dle STG (dub, habr, lípa, tok nefunk ční jasan a ke řové patro)
ŽALUDA, projektová kancelá ř 33 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
- Lokální biokoridor:
délka/ší řka ozna čení název kultura charakter dot čených pozemk ů navrhovaná opat ření (m)
Mělká erozní rýha, jejíž osu tvo ří Radostovský potok. Vodote č Radostovský vodní Dopln ění b řehového LBK 13 1610/20 regulována do lichob ěžníkového potok tok porostu, revitalizace toku. pr ůř ezu s nepatrným zastoupením doprovodné zelen ě. Plochy biocenter funk čních, částe čně funk čních i nov ě založených jsou v grafické části územního plánu vymezeny jako Plochy p řírodní (NP) s převahou funkcí zajiš ťujících a podporujících uchování a reprodukci přírodního bohatství a p říznivé p ůsobení na okolní mén ě stabilní části krajiny. Biokoridory jsou vymezeny tzv. p řekryvnou funkcí, nebo ť krom ě výše uvedených funkcí plní i množství ostatních funkcí. Pro plochy biokoridor ů v řešeném území obecn ě platí následující: na lesních plochách - podpora p řirozené obnovy - podpora vertikálního člen ění - výb ěrný a (skupinovit ě) clonný zp ůsob hospoda ření s p řirozenou skladbou d řevin na nelesních p ůdách - podpora b řehových výsadeb podél vodních tok ů a mimosídelních komunikací - zalu čnění zorn ěných ploch - úprava hospoda ření, resp. podpora podmínek pro zakládání kv ětnatých luk - podpora revitaliza čních prvk ů na vodních tocích (meandry, t ůně, poldry, atd.) Zvýšení ekologické stability krajiny je územním plánem dále podpo řeno vymezením ploch smíšených nezastav ěného území (NSzpv) zejména na vodou ovlivn ěných plochách (inunda ční území), kde je mimo zem ědělské produkce podpo řena funkce ekologicko stabiliza ční. Interak ční prvky V řešeném území jsou územním plánem dále vymezeny interak ční prvky (jako sou část ÚSES). Interak ční prvky jsou nepostradatelné krajinné segmenty obvykle ekotonového charakteru, které zprost ředkovávají na lokální úrovni p říznivé p ůsobení ostatních ekologicky významných krajinných segment ů. Jedná se o liniové prvky (stávající, k dopln ění, nov ě navržené) – zalesn ění v pruzích stromovým a ke řovým patrem, dopln ění a obnovení stromo řadí podél cest, b řehové porosty, ozelen ění a udržování t ůní a podpora skupinek strom ů ve volné krajin ě. D ůležité jsou též travnaté pruhy po vrstevnici, které mají protierozní charakter a jsou d ůležité pro živo čišnou faunu. Interak ční prvky jsou vymezeny zejména za ú čelem ekologicko – stabiliza čních opat ření v krajin ě a obnovení krajinných formací v rozlehlých plochách zem ědělského využívání. V řešeném území p ředstavují především obnovu doprovodné zelen ě podél cest ve volné krajin ě, mezí a vodních tok ů. Jedná se o stabilizované i navrhované prvky vymezené v rámci dopravních ploch (DS), zem ědělských (NZ) a smíšených ploch nezastav ěného území (NS). 7.2.3 Ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území V souladu s ustanovením § 29 odst. 3 zákona č. 44/1988 Sb., o ochran ě a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, je v řešeném území nutné respektovat následující ložisko nerostných surovin v četn ě CHLÚ: Chrán ěná ložisková území:
č. ložiska Lokalita Název Surovina
21950100 Radostov Roudnice št ěrkopísky
Bilancované ložisko nerostných surovin výhradní:
č. Lokalita Název Surovina
3219501 Radostov Radostov št ěrkopísky
V řešeném území nejsou evidována žádná sesuvná ani poddolovaná území.
ŽALUDA, projektová kancelá ř 34 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
7.3 Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky 7.3.1 Civilní ochrana Požadavky vyhlášky č. 380/2002 Sb., k p říprav ě a provád ění úkol ů ochrany obyvatelstva, jsou územním plánem respektovány v t ěch bodech, které se týkají řešeného území dle havarijního plánu a krizového plánu Královéhradeckého kraje. Ochrana území p řed pr ůchodem pr ůlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Řešené území není ohroženo zvláštní povodní. Zóny havarijního plánování Do řešeného území nezasahuje žádná zóna havarijního plánování. V řešeném území se nenachází žádný subjekt nakládající ve v ětším rozsahu s nebezpe čnými látkami. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimo řádné události V řešeném území se nenachází žádný stálý úkryt. Pro ukrytí obyvatelstva je možno využít do časné úkryty, v ětšinou suterénní prostory stávající zástavby. Do časné úkryty budou u nové výstavby z řizovány v souladu s metodickou pom ůckou pro samosprávu, právnické osoby a podnikající fyzické osoby „Sebeochrana obyvatelstva“. Návrhem územního plánu není vymezena plocha pro realizaci stálého úkrytu. Havarijní plán Královéhradeckého kraje obsahuje obecné postupy pro řešení mimo řádných událostí, p ři kterých je vyhlášen III. stupe ň poplachu podle poplachového plánu IZS Královéhradeckého kraje (kdy je ohroženo více jak 100 a nejvýše 1000 osob) a zvláštní stupe ň poplachu (kdy je ohroženo více jak 1000 osob, celé obce nebo plochy území nad 1 km 2). Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Pro shromážd ění obyvatel v p řípad ě mimo řádné události budou sloužit místa ur čená krizovým štábem. K těmto ú čel ům jsou vhodné zejména plochy ve řejných prostranství v jádrové části obce. Obyvatele postižené mimo řádnou událostí bude možno p řechodn ě ubytovat v objektech ob čanského vybavení (obecní ú řad apod), dále v soukromých objektech na území obce, p řípadn ě v ostatních ubytovacích či rekrea čních za řízeních mimo obec. Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Na území obce Radostov se nachází následující sklad materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci – Hasi čská zbrojnice SDH Radostov. V případ ě nutnosti budou ur čena místa pro jeho výdej (objekty a plochy ob čanského vybavení ve řejného charakteru). Vyvezení a uskladn ění nebezpe čných látek V případ ě úniku nebezpe čných látek budou tyto odvezeny mimo řešené území (v řešeném území se objekty či plochy vhodné pro jejich uskladn ění nenacházejí). V případ ě havárie bude vyvezení a uskladn ění nebezpe čných látek řízeno Obecním ú řadem Radostov. Územním plánem nejsou nové plochy navrhovány. Materiál kontaminovaný v důsledku povodn ě je možné do doby jeho odstran ění uskladnit na dopravn ě dostupných zem ědělských plochách mimo záplavové území. Záchranné, likvida ční a obnovovací práce V případ ě vzniku mimo řádné události se na záchranných, likvida čních a obnovovacích pracích bude podílet HZS Hradec Králové za pomoci Sboru dobrovolných hasi čů obce Radostov a okolních obcí, p řípadn ě dalších právnických i fyzických osob dle charakteru mimo řádné události v koordinaci s obcí Radostov. Pro dekontaminaci budou užívány vhodné zpevn ěné plochy s odpadem a p řívodem vody (nap ř. zem ědělském areálu). Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování pitnou vodou vychází ze schváleného Plánu rozvoje vodovod ů a kanalizací Královéhradeckého kraje (PRVK), kde při potížích se zásobami vody ve studních bude obec zásobena pomocí cisteren nebo vody balené. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajiš ťováno z domovních studní. P ři využívání zdroj ů pro zásobování užitkovou vodou se bude postupovat podle pokyn ů územn ě p říslušného hygienika. V případ ě pot řeby nouzového zásobování elektrickou energií budou na ur čené objekty p řipojeny mobilní zdroje energie.
ŽALUDA, projektová kancelá ř 35 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
7.3.2 Obrana státu Řešeným územím procházejí dle § 175 stavebního zákona zájmová území A ČR. V řešeném území se nachází letecký koridor letišt ě v četn ě ochranného pásma, ochranné pásmo letištního radioloka čního prost ředku letišt ě Pardubice, radioloka čního prost ředku Nepolisy a komunika čního vedení. Veškerá územní a stavební činnost v řešeném území bude p ředem projednána s VUSS Pardubice. Z obecného hlediska budou respektovány p říslušné kategorie komunikací včetn ě ochranných pásem stávajícího i plánovaného dopravního systému, návrhem ani jeho d ůsledky nebudou dot čeny p říp. nemovitosti ve vlastnictví Ministerstva obrany ČR. 7.3.3 Požární ochrana Jako zdroj vody pro požární ú čely lze využít vodní tok (Radostovský potok), případn ě požární nádrž situovanou na jihozápadním okraji Starého Radostova. Nejmenší odb ěr musí být zajišt ěn v množství pro v = 1,5 m/s. Pro uvažovanou výstavbu v rámci rozvojových lokalit bude zajišt ěn dostate čný zdroj požární vody podle ČSN 73 0873 Požární bezpe čnost staveb – zásobování vodou a ČSN 75 2411 Zdroje požární vody a p říjezdové komunikace pro požární vozidla podle ČSN 73 0802, resp. ČSN 73 0804. V případ ě, že bude v budoucnu realizován vodovod pro ve řejnou pot řebu, bude využit pro požární ú čely. 7.3.4 Radonový index geologického podloží Dle mapy radonového indexu geologického podloží se řešené území nachází v nízké a přechodné kategorii (na nehomogenních kvartérních sedimentech). 7.3.5 Ochrana p řed povodn ěmi Dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o zm ěně n ěkterých zákon ů (vodní zákon), ve zn ění pozd ějších předpis ů (dále jen „vodní zákon“), je limitem využití území stanovené záplavové území. U vodních tok ů v řešeném území, resp. pro Radostovský potok nebylo stanoveno záplavové území. Podél vodních tok ů bude ponechán volný manipula ční pruh o ší ři 6 m pro pot řeby údržby a správy vodního toku a b řehových porost ů (§ 4, 49 a 59 vodního zákona). Při zástavb ě území je nutno dbát na to, aby odtokové pom ěry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavb ě srovnatelné se stavem p řed ní, tzn., aby nedocházelo ke zhoršení odtokových pom ěrů v území.
7.4 Zd ůvodn ění koncepce ve řejné infrastruktury 7.4.1 Ob čanské vybavení Plochy ob čanského vybavení specifikované v § 2 odst. 1, písm. k) stavebního zákona a § 6 odst. 2 vyhlášky o obecných požadavcích, jsou v územním plánu Radostov zastoupeny následující plochou s rozdílným zp ůsobem využití: Ob čanské vybavení – ve řejná infrastruktura (OV) – plochy p řevážn ě nekomer ční ob čanské vybavenosti, sloužící nap ř. pro vzd ělávání a výchovu, sociální služby, pé či o rodinu, zdravotní služby, kulturu, ve řejnou správu, ochranu obyvatelstva (§ 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona). V Radostov ě jsou zastoupeny jedinou stabilizovanou plochou v jádrovém území obce, jejíž sou částí je objekt obecního ú řadu spolu s hasi čskou zbrojnicí, objekt potravin s hostincem a drobné travnaté h řišt ě. S ohledem na velikost sídla a blízkost vyšších správních center oblasti je tato plocha dosta čující. Samostatný plošný rozvoj se tudíž nep ředpokládá. Umís ťování objekt ů a za řízení ob čanské vybavenosti je umožn ěno p ředevším v rámci ploch smíšených obytných v souladu s jejich hlavním a p řípustným využitím. 7.4.2 Ve řejná prostranství Plochy ve řejných prostranství specifikované v ustanovení § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona a § 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., jsou v územním plánu vymezeny jako samostatné plochy s rozdílným zp ůsobem využití. Ve řejná prostranství (PV) – jsou nezastavitelnými (nebo zcela výjime čně zastavitelnými) plochami v zastav ěném území. Zahrnují veškeré stabilizované plochy s převažující funkcí ve řejných prostranství (návesní a uli ční prostory) v zastav ěných územích sídel. S ohledem na význam ve struktu ře ploch ve řejných prostranství zahrnuje územní plán do ve řejných prostranství (PV) také úseky místních komunikací, které mají významnou prostorotvornou funkci. Ve struktu ře sídel jsou plochy ve řejných prostranství reprezentovány prostorem v jádru Starého Radostova. V územním plánu jsou vymezeny další plochy s rozdílným zp ůsobem využití umož ňující v rámci podmínek využití realizaci ploch ve řejných prostranství: - plochy smíšené obytné – venkovské (SV)
ŽALUDA, projektová kancelá ř 36 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
- plochy ob čanského vybavení – ve řejná infrastruktura (OV) - dopravní infrastruktura – silni ční (DS) V zastavitelných plochách smíšených obytných (SV) je nezbytné v rámci navazujících projektových dokumentací v souladu s § 7 odst. 2 vyhlášky o obecných požadavcích navrhovat dostate čné plochy ve řejných prostranství. 7.4.3 Dopravní infrastruktura Silni ční doprava Silni ční doprava je v řešeném území výhradním zprost ředkovatelem p řepravních objem ů. Silni ční doprava je provozována prost řednictvím silni ční sít ě a navazující struktury místních a ú čelových komunikací. Koncepce dopravy vychází z následujících dokument ů a podklad ů: o ZÚR Královéhradeckého kraje (2011) o Generel silni ční dopravy Královéhradeckého kraje (aktualizace 2008) o ÚAP SO ORP Hradec Králové (Úplná aktualizace 2010) o Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje (aktualizace 2009) Širší vztahy V širších souvislostech leží území obce ve výse či ohrani čené nadregionálními, resp. mezinárodními dopravními tahy – dálnicí D11 (silnicí I/11) a silnicí I/35 (výhledov ě R 35). Jejich sty čným bodem je krajské m ěsto Hradec Králové, které se nachází p řibližn ě 13 km východn ě od řešeného území. V podrobn ějším m ěř ítku je pro území zásadní silnice II/323 (P řelou č – Nechanice – Stra čov u Ho řic), procházející severojižním sm ěrem, přibližn ě 2,5 km západn ě od Radostova. Tato komunikace tvo ří spojnici hlavních dopravních tah ů východních Čech, tj. dálnice D11 a silnice I/35 (R35). Samotná obec Radostov leží zcela mimo hlavní páte řní tahy širší oblasti. Pro Radostov je hlavní obslužnou komunikací silnice III/32334 (III/29329 – Radostov), napojující se jižn ě od sídla na silnici III/32329 (Kosice – Homyle – Lib čany – I/11). Tato komunikace probíhá ve sm ěru západ – východ a umož ňuje propojení s hlavní dopravními tahy. Silnice III. t řídy Silnice III. t řídy zahuš ťují silni ční sí ť v širším pohledu, v rámci řešeného území zprost ředkovávají p římou dopravní obsluhu sídel a vytvá řejí lokální komunika ční sí ť. Jejich dopravní zát ěž je pom ěrn ě nízká. Významu těchto komunikací a konfiguraci terénu odpovídá i jejich trasování a návrhové parametry. Řešeným územím procházejí následující silnice III. třídy: III/32329 – Kosice – Homyle – Lib čany – I/11 III/32334 – III/32329 – Radostov Jedná se o komunikace lokálního významu – obsluhují obce ležící mimo dosah páte řních komunikací. Silnice III/32334 kon čící v centru sídla a procházející p řevážnou částí zastav ěného území, plní funkci páte řní obslužné komunikace, která p řenáší automobilovou, autobusovou a cyklistickou dopravu. Zprost ředkovává přímou dopravní obsluhu sídla, resp. napojení na silnici III/32329, která zabezpe čuje napojení na páte řní tahy oblasti. Tato komunikace probíhá jižním cípem řešeného území. Výše uvedené komunikace mají velmi malou dopravní zát ěž. Sm ěrové poměry a ší řkové parametry silnic jsou vyhovující s ohledem na p řenášenou dopravní zát ěž. Místní komunikace Pro místní dopravu je využívána silnice III. t řídy č. 32334 zajiš ťující rovn ěž p římou obsluhu jednotlivých objekt ů. Na tuto silnici navazuje systém místních komunikací různých délek a prom ěnlivých parametr ů. Stávající rozsah sít ě místních komunikací je v územním plánu stabilizován. Komunikace mají v ětšinou charakter cest se zpevn ěným povrchem bez chodník ů, o ší řce kolem 3 m, vycházející z terénních podmínek a uspo řádání zástavby. Sí ť místních komunikací dopl ňují místní ú čelové komunikace, které umož ňují obsluhu jednotlivých objekt ů, v ětšinou mimo souvislou zástavbu obce. Návrhy řešení Územním plánem je vymezen stabilizovaný rozsah komunika ční sít ě. Je pouze doporu čeno obnovit díl čí úseky místních komunikací, p ředevším na západním okraji řešeného území. V rámci jednotlivých nov ě navržených rozvojových lokalit, které jsou napojeny na silni ční sí ť, p řípadn ě místní komunikace budou z řízeny, resp. prodlouženy místní komunikace, které naváží na stávající dopravní
ŽALUDA, projektová kancelá ř 37 Od ůvodn ění územního plánu Radostov systém. Zp ůsob napojení je nutno řešit v souvislosti se zp ůsobem zástavby jednotlivých, zejména rozsáhlejších rozvojových lokalit. Dopravní řešení v rámci rozvojových lokalit bude navrženo s ohledem na zp ůsob jejich zastav ění a bude řešeno v navazujících stupních projektových dokumentací. Ší řka ve řejných prostranství, jehož sou částí je komunikace, musí být v souladu s § 22 vyhlášky 501/2006 Sb. Při návrhu parcelace zastavitelných ploch je nutné stanovit dostate čný prostor pro vedení komunikací, chodník ů a inženýrských sítí o minimální ší řce 9 m mezi oploceními. P ři návrhu je též nutno respektovat požadavky na plochy pro výstavbu k řižovatek (napojení) a pot řebných rozhledových polí. Ke každé stavb ě rodinného domu nebo stavb ě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupin ě t ěchto staveb musí vést zpevn ěná pozemní komunikace ší řky nejmén ě 2,5 m a kon čící nejdále 50 m od stavby. Dopravní p řipojení staveb musí spl ňovat požadavky na dopravní obslužnost, parkování a p řístup požární techniky. Úpravy dopravní sít ě je nutno realizovat s ohledem na zajišt ění řádného p říjezdu a pr ůjezdu mobilní techniky hasi čských záchranných sbor ů. Při navrhování a realizaci všech dopravních staveb je nutno dodržet požadované parametry a ustanovení p říslušných platných ČSN a souvisejících p ředpis ů. Nejmenší ší řka ve řejného prostranství, jehož sou částí je pozemní komunikace zp řístup ňující pozemek rodinného domu, je 8 m. P ři jednosm ěrném provozu lze tuto ší řku snížit až na 6,5 m. Obnova mimosídelních cest Obecným p ředpokladem pro území zem ědělské krajiny s podílem lesních ploch je stabilizace a obnova struktury cest v rozsahu odpovídajícímu pozemkovému katastru, obnova charakteristických krajinných prvk ů, propojení s okolními obcemi p řevážn ě pro nemotorovou dopravu a zvýšení prostupnosti krajiny pro rekrea ční a sportovní ú čely. Cesty v krajin ě jsou vymezeny jako stávající plochy dopravní infrastruktury – silni ční (DS), s ohledem na jejich stav je doporu čena úprava povrchu a jejich zapojení do systému protipovod ňových a protierozních opat ření (obnova krytu, úprava odvodn ění komunikace, zpevn ění krajnice, výsadba liniové zelen ě apod.). Intenzity dopravy Intenzity silni ční dopravy jsou jedním z primárních vstupních údaj ů p ři posuzování a navrhování silni ční sít ě či jejích úsek ů. S čítání dopravy je cyklicky provád ěno Ředitelstvím silnic a dálnic ČR pravideln ě jednou za p ět let. Zahrnuje dálnice, všechny silnice I. a II. t řídy a vybrané úseky silnic III. t řídy a místních komunikací. Na dot čených silnicích III. t řídy v řešeném území s čítání dopravy nebylo provád ěno, proto lze předpokládat, že intenzity nep řekro čí hodnotu 500 vozidel za 24 hodin pr ůměrného dne v roce Kategorizace silnic a funk ční skupiny Pro silnice III. t řídy není dle Ředitelství silnic a dálnic stanovena kategorie, s ohledem na jejich dopravní význam a zatížení lze uvažovat s nejmenší silni ční kategorií dle ČSN 73 6101 – S 7,5/50. Kategorie místních komunikací jsou v závislosti na funk ční skupin ě ur čeny ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Dle ČSN je nejmenší ší řka mezi obrubami u dvoupruhové obousm ěrné komunikace 6,0 m (MO 7/30, funk ční t řídy C2, C3), chodník p ři vozovce má mít minimální ší řku 2,0 m, v od ůvodn ěných p řípadech lze ší řku snížit na 1,25 m. Ší řkové uspo řádání dle ČSN je u n ěkterých místních komunikací nevyhovující. Tento stav je nutno řešit v od ůvodn ěných p řípadech zm ěnou zp ůsobu provozu motorových vozidel a jejich soub ěhu s pěšími ve spole čném prostoru místní komunikace. P ředpokládá se ší řka zpevn ění cca 4,5 m s oboustranným zeleným pásem. Silnice III. t řídy jsou dle ČSN 73 6110 za řazeny ve skupin ě B. Místní komunikace mají funk ční skupinu C a D, obytné zóny skupinu D1. Komunikace nep řístupné provozu silni čních motorových vozidel (stezky, pruhy a pásy pro cyklisty, stezky pro chodce a chodníky) mají funk ční skupinu D2. Vliv na životní prost ředí Vliv pozemní dopravy v řešeném území na životní prost ředí je s ohledem na zanedbatelnou p řenášenou dopravní zát ěž minimální, zastav ěným územím obce prochází pouze mén ě dopravn ě zatížená silnice III. t řídy. Z hlediska hlukového zatížení okolí komunikací je možno konstatovat, že p ředpokládaná intenzita na silnici III. t řídy je pod prahovou intenzitou, od kdy je komunikace považována za zdroj hluku. Komunikace pro p ěší Historicky vytvo řená cestní sí ť a struktura zástavby umož ňují využívat v ětšinu místních komunikací pro pohyb p ěších. V urbanizovaném území existují díl čí úseky chodník ů podél silnice III. t řídy (nap ř. u obecního úřadu) a dále pak n ěkolik samostatných p ěších propojení. Nízká intenzita dopravy na silnicích III. t říd a místních komunikacích v řešeném území umož ňuje relativn ě bezpe čný pohyb p ěších.
ŽALUDA, projektová kancelá ř 38 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
Samostatné chodníky nejsou v územním plánu navrženy, jejich realizace je možná v rámci hlavního a přípustného využití vybraných ploch s rozdílným zp ůsobem využití (zejména plochy dopravní infrastruktury – silni ční, ve řejná prostranství atd.). Cyklistická doprava Řešeným územím prochází následující zna čená cyklotrasa vedená po místních komunikacích s nízkými intenzitami automobilového provozu: • č. 144 Hlušice – Hrádek u Nechanic Okrajov ě do řešeného území zasahuje následující zna čená cyklotrasa probíhající v trase silnice III/32329: • č. 4291 Lib čany – Boharyn ě – Trnava - Kratonohy Turistická atraktivita širšího území vytvá ří p ředpoklady i pro další rozvoj p ěších turistických cest a cyklistických tras. V obou p řípadech je t řeba zvyšovat jejich kvalitu odd ělením spole čného vedení se silni ční dopravou. Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob je v řešeném území zajiš ťována výhradn ě prost ředky autobusové dopravy. Na území Královéhradeckého a Pardubického kraje je provozován integrovaný regionální dopravní systém IREDO, jehož organizátorem je spole čnost OREDO s.r.o., která byla založena rozhodnutím Zastupitelstva Královéhradeckého kraje dne 28. 1. 2003. Jejím úkolem je zajišt ění ve řejné dopravy ve spolupráci s různými dopravci. IREDO – do integrovaného systému IREDO je od 13. 6. 2010 zapojeno 21 dopravc ů ve řejné linkové autobusové dopravy a dva železni ční dopravci na celém území Královéhradeckého kraje a v p řilehlých dopravn ě návazných oblastech. Hlavním cílem je p řinést cestujícím zvýšení po čtu spoj ů, zajišt ění návaznosti v přestupních bodech, možnost cestovat na jednu jízdenku se všemi dopravci po celém integrovaném území a jednotný tarifní systém. Autobusová doprava v území je provozována firmou AP Tour – dopravní spol. s.r.o. Sloupno a Velolia Transport (nov ě Veolia Transdev) Východní Čechy a.s., Hradec Králové, které jsou sou částí výše zmín ěného systému a to na následujících linkách: o linka č. 610 061 (IREDO 102) Hradec Králové – Lib čany – Radostov – Boharyn ě - Babice – Měník - Nový Bydžov o linka č. 610 161 (IREDO 102) Hradec Králové – Lib čany – Radostov – Boharyn ě - Babice – Měník - Nový Bydžov o linka č. 660 050 Hradec Králové (IREDO 104) – Lib čany – Radostov – Boharyn ě – Nechanice. Autobusová zastávka se nachází v centrální části obce. Docházková vzdálenost k autobusové zastávce a po čet spoj ů autobusové dopravy je vyhovující. Statická doprava - doprava v klidu Parkování a odstavování vozidel je uskute čň ováno p řevážn ě na soukromých pozemcích a v profilu místních komunikací. Parkovací stání spíše soukromého charakteru jsou součástí n ěkterých ploch s rozdílným zp ůsobem využití (plochy smíšené obytné – venkovské, plochy rekreace, plochy výroby a skladování). Plochy pro odstavování vozidel ve ve řejném prostoru jsou p řevážn ě malá parkovišt ě s kapacitou kolem 5 vozidel, jedná se o odstavné plochy u obecního ú řadu a u prodejny potravin. Plochy jsou vymezeny jako plochy dopravní infrastruktury – silni ční, p řípadn ě jako ve řejná prostranství, pokud je jejich užívání v tomto sm ěru dominantní. Další kapacitn ější mimouli ční parkovací plochy pro osobní vozidla v obci nejsou. Garážová stání jsou reprezentována p řevážn ě garážemi na soukromých pozemcích. Individuální i hromadné garáže lze v rámci p řípustného využití realizovat v dalších plochách s rozdílným zp ůsobem využití v souladu s jejich p řípustným a podmín ěně p řípustným využitím. Železni ční doprava V řešeném území není provozována železni ční doprava, nejbližší železni ční zastávka je v Dob řenicích na trati č. 020 Velký Osek – Choce ň. Letecká doprava Z hlediska širších vztah ů má pro obec význam blízké ve řejné vnitrostátní, neve řejné mezinárodní letišt ě Hradec Králové (LKHK). Sm ěry vzletových a p řistávacích drah 34R/16L (beton), 34L/16R (tráva). Celkový po čet pohyb ů na letišti LKHK kolísá v letech 2006 – 2010 v rozmezí 17 000 – 23 000 pohyb ů/rok.
ŽALUDA, projektová kancelá ř 39 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
Ochranná pásma Silni ční doprava Problematiku silni čního ochranného pásma upravuje zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Silni ční ochranná pásma slouží k ochran ě silnice a provozu na ní mimo souvisle zastav ěné území obcí. Je v nich zakázána nebo omezena stavební činnost, která by mohla ohrozit vlastní komunikace nebo provoz na ní. Výjimky ud ěluje v od ůvodn ěných p řípadech p říslušný silni ční správní orgán. Silni čním ochranným pásmem se rozumí prostor ohrani čený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: silnice III. t říd 15 m od osy vozovky 7.4.4 Technická infrastruktura Koncepce technické infrastruktury vychází z následujících dokument ů a podklad ů: o ÚAP SO ORP Hradec Králové (Úplná aktualizace 2010) o Plán rozvoje vodovod ů a kanalizací Královéhradeckého kraje (2005) Zásobování pitnou vodou V obci Radostov je zásobování pitnou vodou řešeno individuáln ě z domovních studní u jednotlivých nemovitostí. Návrh koncepce zásobování vodou Dle Plánu rozvoje vodovod ů a kanalizací Královéhradeckého kraje (dále také jen „PRVK“) se neuvažuje s realizací vodovodní sít ě v obci, ani s napojením na Vodárenskou soustavu Východní Čechy. V rámci navržené koncepce zásobování vodou je do územního plánu zapracována možnost napojení obce na ve řejný vodovod Vodárenské soustavy Východní Čechy přes sousední Radíkovice. Jednalo by se o řad v délce p řibližn ě 2 km. Jeho realizace bude závislá na provedených úpravách na vodovodní síti v Radíkovicích týkajících se tlakových pom ěrů a dimenzí řad ů. Realizace výše uvedeného vodovodního systému se s ohledem na ekonomické možnosti obce ve lh ůtě aktualizace ÚP nep ředpokládá. V rámci navazujících projektových prací se doporu čuje zpracovat studii, která by vyhodnotila možné varianty řešení, up řesnila případné místo napojení na stávající vodovodní systém v Radíkovicích, trasy jednotlivých řad ů a umíst ění jednotlivých objekt ů na vodovodní síti. Do doby realizace navrhovaného opat ření bude zásobování vodou jednotlivých objekt ů řešeno individuálním zp ůsobem, tj. domovními studnami. Ochranná pásma K bezprost řední ochran ě vodovodních řad ů a kanaliza čních stok p řed poškozením se dle zákona č. 274/2001 Sb., zákona o vodovodech a kanalizacích, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů (dále jen „zákon o vodovodech a kanalizacích“), vymezují ochranná pásma vodovodních řad ů a kanaliza čních stok. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vn ějšího líce st ěny potrubí nebo kanaliza ční stoky na každou stranu a to: - u vodovodních řad ů a kanaliza čních stok do pr ůměru 500 mm v četn ě 1,5 m - u vodovodních řad ů a kanaliza čních stok nad pr ůměr 500 mm 2,5 m Výjimku z ochranného pásma m ůže povolit v od ůvodn ěných p řípadech vodoprávní ú řad. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanaliza ční stoky lze provád ět n ěkteré činnosti jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, pop řípad ě provozovatele (pokud tak vyplývá z provozní smlouvy. Jedná se zejména o následující činnosti: a) provád ět zemní práce, stavby, umís ťovat konstrukce nebo jiná podobná za řízení či provád ět činnosti, které omezují p řístup k vodovodnímu řadu nebo kanaliza ční stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování. b) vysazovat trvalé porosty. c) provád ět skládky jakéhokoliv odpadu. d) provád ět terénní úpravy. Zásobování požární vodou Požární ochrana bude zajišt ěna z řízením odb ěrných míst na vodním toku nebo požární nádrži. Nejmenší odb ěr musí být zajišt ěn podle tabulky v množství pro v = 1,5 m/s. Hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odb ěru vody a objemu nádrže
ŽALUDA, projektová kancelá ř 40 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
odb ěr Q l/s odb ěr Q l/s potrubí obsah objekt pro v=0,8 pro v=0,8 3 DN mm nádrže m m/s m/s Rod.domy a nevýrobní objekty do 120 m 2 80 4 7,5 14 Nevýrobní.objekty 120 – 1500 m 2 2 100 6 12 22 výr.objekty a sklady do 500 m Nevýrobní objekty v ětší 1500 m 2 Výr.objekty a sklady 500 – 1500 m 2 125 9,5 18 35 otev ř.tech.za řízení do 1500 m 2 Výr. objekty ,sklady a otev ř. tech. za ř. do 1500 2 150 14 25 45 m Výr. objekty a sklady s vys. pož. zatížením v ětší 2 200 25 40 72 2500 m
Plocha v m2 představuje plochu požárního úseku (u vícepodlažních požárních úsek ů je dána sou čtem ploch užitných podlaží ). Nejv ětší vzdálenosti vn ějších odb ěrných míst (v metrech) - od objektu/mezi sebou výtokový vodní tok číslo položky hydrant plnicí místo stojan nebo nádrž 1 200/400 600/1200 3000 / 5000 600 2 150/300 400/800 2500 / 5000 400 3 120/240 300/600 2000 / 4000 300 4 100/200 200/400 1500 / 3000 200 5 80/160 120/2400 1000 / 2000 150
K zásah ům proti požáru lze využít ostatní vodní plochy v zastav ěném území, u kterých bude nutné z řídit vyhovující odb ěrné objekty. Poznámka: U objekt ů s vyšší pot řebou požární vody a p ři detailn ějším řešení menších částí území je vždy nutno prov ěř it dimenze p řívodu v četn ě navazujících rozvod ů. Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou Nouzové zásobování pitnou vodou vychází ze schváleného Plánu rozvoje vodovod ů a kanalizací Královéhradeckého kraje, kde v dob ě výpadku dodávky pitné vody bude zásobování zajiš ťováno dodávkou pitné vody pomocí cisteren nebo vody balené. U objekt ů s vlastní studní bude voda z nich použita pouze jako užitková. Kanalizace Stávající stav V sou časné dob ě nemá Radostov vybudovanou splaškovou (oddílnou) kanalizací ani centrální čistírnu odpadních vod. V obci je vybudována povrchová kanalizace (zatrubn ěné p říkopy), která odvádí deš ťové vody z komunikací i z částí extravilánu. Je zaúst ěná na t řech místech do Radostovského potoka. Jednotlivé objekty v obci jsou vybaveny jímkami na vyvážení (starší zástavba), nebo septiky na p řed čišt ění splaškových vod s přepady zaúst ěnými do povrchové kanalizace. Kanalizace nevyhovuje vodohospodá řským p ředpis ům a požadavk ům, otev řené p říkopy a vyúst ění p ředstavují hygienické problémy.
ŽALUDA, projektová kancelá ř 41 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
Bilance odpadních vod a zne čišt ění: Bilan ční údaje do roku 2015 jsou uvažovány dle schváleného PRVK Královéhradeckého kraje. V období 2015 – 2020 je provedena korekce vycházející z vývoje p ředpokládaného územním plánem.
Radostov jedn. 2005 2010 2015 2025 CELKOVÁ PRODUKCE odpadních vod m3/d 13,50 12,61 13,00 16,50
BSK 5 kg/d 4,57 4,27 4,40 5,58 NL kg/d 4,19 3,91 4,03 5,15 CHSK kg/d 8,38 7,82 8,07 10,23 Po čet EO os. 76 71 73 93 odp. vod likv. na ČOV m3/d 0,00 0,00 0,00 0,00 odp. vod likv. v septicích m3/d 12,45 11,70 5,00 1,50 odp. vod likv. jiným zp ůsobem m3/d 1,05 1,00 8,00 15,0 Návrh koncepce kanalizace Koncepce odvád ění a čišt ění odpadních vod je řešena v souladu s Plánem rozvoje vodovod ů a kanalizací Královéhradeckého kraje (PRVK), který p ředpokládá individuální likvidaci odpadních vod v jímkách s následným vyvážením, p řípadn ě domovních čistírnách. I p řesto územní plán na základ ě aktuálních požadavk ů vytvá ří p ředpoklady pro realizaci oddílné kanalizace s vyúst ěním na navrhovanou ČOV, pro kterou je územním plánem vymezena zastavitelná plocha technické infrastruktury (TI) umíst ěná jižn ě od centrální části obce, v těsné blízkosti hlavní vodote če území. V souvislosti s tímto koncep čním řešením jsou územním plánem doporu čena následující opat ření: - zpracovat pasport stávající kanalizace a podrobné zhodnocení jejího stavu (technický stav potrubí, množství balastních vod) jako podklad pro možnost jejího budoucího využití; - na základ ě tohoto podkladu zpracovat návrh celkového řešení odkanalizování obce, tj. studii, která prov ěř í ekonomické, technické a provozní aspekty, efektivitu a možnost využitelnosti úsek ů stávající kanalizace. Realizace oddílné kanalizace a ČOV se s ohledem na ekonomické možnosti obce ve lh ůtě aktualizace ÚP nep ředpokládá. Zastavitelné plochy jsou navrženy tak, aby bylo možné v budoucnu využít soustavného kanaliza čního systému. Při realizaci nové zástavby je t řeba postupovat v souladu s ustanovením § 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o zm ěně n ěkterých zákon ů (vodní zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, tzn. zabezpe čit zásobování těchto lokalit vodou a zajistit odvád ění, čišt ění, pop řípad ě jiné zneškod ňování odpadních vod. Při zástavb ě je nutno dbát na to, aby odtokové pom ěry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavb ě srovnatelné se stavem p řed ní, tzn., aby nedocházelo k výraznému zhoršení odtokových pom ěrů v území. Koncepce odvád ění deš ťových vod z ůstane zachována. V návrhových lokalitách budou srážkové vody z důvodu zpomalení odtoku z území v maximální možné mí ře likvidovány p římo na pozemcích (akumulací – zálivkou, vsakováním) v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Ochranná pásma K bezprost řední ochran ě vodovodních řad ů a kanaliza čních stok p řed poškozením se dle zákona č. 274/2001 Sb., zákona o vodovodech a kanalizacích vymezují ochranná pásma vodovodních řad ů a kanaliza čních stok. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vn ějšího líce st ěny potrubí nebo kanaliza ční stoky na každou stranu a to: a) u vodovodních řad ů a kanaliza čních stok do pr ůměru 500 mm v četn ě - 1,5 m b) u vodovodních řad ů a kanaliza čních stok nad pr ůměr 500 mm - 2,5 m c) u vodovodních řad ů nebo kanaliza čních stok o pr ůměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vn ějšího líce zvyšují o 1,0 m.
ŽALUDA, projektová kancelá ř 42 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
Výjimku z ochranného pásma m ůže v od ůvodn ěných p řípadech povolit vodoprávní ú řad. P ři povolování výjimky p řihlédne vodoprávní ú řad k technickým možnostem řešení p ři sou časném zabezpe čení ochrany vodovodního řadu nebo kanaliza ční stoky a k technicko - bezpe čnostní ochran ě zájm ů dot čených osob. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanaliza ční stoky lze provád ět n ěkteré činnosti jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, pop řípad ě provozovatele (pokud tak vyplývá z provozní smlouvy. Jedná se zejména o následující činnosti: a) provád ět zemní práce, stavby, umís ťovat konstrukce nebo jiná podobná za řízení či provád ět činnosti, které omezují p řístup k vodovodnímu řadu nebo kanaliza ční stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování. b) vysazovat trvalé porosty. c) provád ět skládky jakéhokoliv odpadu. d) provád ět terénní úpravy. Pro pot řeby správy a údržby vodních tok ů je nutné zachovávat po obou stranách toku pro možnost užívání volný nezastav ěný manipula ční pruh o ší řce 8 m (u významných vodních tok ů) resp. 6 m od břehové čáry dle § 49 vodního zákona a vyhlášky č.470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních tok ů a zp ůsob provád ění činností souvisejících se správou vodních tok ů. Zásobování elektrickou energií Provozovatel elektrické sít ě : ČEZ Distribuce a.s. Provozní správa Hradec Králové Zp ůsob napájení Obec je napájena elektrickou energií vrchním primárním rozvodným systémem 35 kV –kmenovou linkou VN 373 napájenou z TR 110/35 kV Všestary. Ta je napojená na RZ 400/110 kV Neznášov. Primární rozvod Primární rozvodný systém tvo ří odbočka z kmenové linky VN 373. Z tohoto nadzemního vedení jsou odbo čkami napojeny vrchní trafostanice 35 kV. Transformace VN/NN K transformaci VN/NN slouží celkem 3 transforma ční stanice v majetku ČEZ.
Číslo Název prim. nap ětí (kV) Typ Vlastník Starý Radostov – zem ěděl. HK 0257 35 zd ěná ČEZ Distribuce a.s. areál 1113 Starý Radostov 35 stožárová ČEZ Distribuce a.s.
1111 Nový Radostov 35 stožárová ČEZ Distribuce a.s.
Sekundární rozvod Sekundární rozvod je proveden normalizovanou nap ěť ovou soustavou 3+PEN, 400/230V, AC, TN-C, převážn ě vrchním vedením. V transformaci VN/NN je menší rezerva výkonu (po vým ěně transformátoru za v ětší jednotku), využitelná vzhledem k nízké p řenosové schopnosti vrchního vedení pouze v blízkosti TS. Návrh koncepce zásobování el. energií Návrh p ředpokládá výstavbu p řevážn ě individuálních rodinných dom ů (cca 16 RD). Obec je pln ě plynofikována. Veškeré zastavitelné plochy jsou vymezeny v dosahu plynovodní sít ě. S ohledem na skute čnost, že vytáp ění navrhované zástavby bude zajiš ťováno p řevážn ě plynem (cca 90 %) a využití el. energie pro vytáp ění bude pouze dopl ňkové, je bilance nár ůstu uvažována cca 2 % ro čně (k = 1,35 pro návrhové období 15 let). Bilance Výpo čet požadovaného p říkonu je proveden samostatn ě pro navrhovanou zástavbu. Navrhovaná zástavba: 1/2 2 BJ el. vytáp ěných P3 = 2 * (6 + 4/2 ) = 18 kW 1/2 14 BJ ost. vytáp ění P4 = 14 * (1,6 + 6,4/14 ) = 46 kW Σ BJ P5 = P 3 + P 4 = 18 + 46 = 64 kW OV P6 = 0,3 * P 5 = 0,3 * 64 = 19 kW
Σ navrhovaná zástavba P7 = P 5 + P 6 = 64 + 19 = 83 kW
ŽALUDA, projektová kancelá ř 43 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
Výroba: V p řípad ě vzniku v ětšího pr ůmyslového odb ěru bude situace řešená p řezbrojením trafostanice nebo postavením nové trafostanice s vrchní primární p řípojkou (v návrhovém období se nep ředpokládá). Zajišt ění výhledového výkonu Zp ůsob napájení obce zůstane i nadále nezm ěněn, tj. nap ětím 35 kV, stávajícím vrchním systémem 35 kV. Zajišt ění výkonu v této lince se vymyká náplni územního plánu. Výhledový požadovaný výkon pro distribuci bude zajišt ěn ze stávajících trafostanic, které se p řezbrojí a osadí v ětším transformátorem, p řípadn ě budou postaveny nové. Primární rozvod Primární rozvodný systém 35 kV z ůstane zachován. Podmínky využití jednotlivých ploch s rozdílným zp ůsobem využití jsou stanoveny tak, aby umož ňovaly umíst ění nových trafostanic a přívodních napájecích vedení. Rozvoj distribu ční soustavy s možným posílením výkonu stávajících trafostanic, p řípadn ě výstavbou nových trafostanic bude probíhat na základ ě posouzení konfigurace a výpo čtu sítí NN. P řípadné umíst ění nových trafostanic VN/NN bude v rámci možností voleno co nejblíže k předpokládanému centru odb ěru v četn ě tras vedení VN a NN. Sekundární rozvod Nová zástavba bude p řipojována vrchním nebo kabelovým sekundárním vedením (dle místních podmínek ur čených spol. ČEZ Distribuce, a.s.). Stávající vrchní rozvodná sí ť bude podle možnosti a požadavk ů na výkon postupn ě kabelizována. Ochranná pásma Dle zákona č.458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odv ětvích a o zm ěně n ěkterých zákon ů (energetický zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti m ěř ené kolmo na vedení. Pro za řízení vybudovaná p řed 1.1.2000 po 1.1.1995 platí ochranná pásma: Vrchní primární vedení do 35 kV – 7 m od krajních vodi čů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti m ěř ené kolmo na vedení). Vrchní primární vedení do 400 kV – 20 m od krajních vodi čů . Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV – zd ěná – 20 m od obvodové zdi. Kabelové vedení všech druh ů (do 35 kV) – 1 m na každou stranu od krajního kabelu. Pro za řízení vybudovaná p řed 1.1.1995 platí ochranná pásma: Vrchní primární vedení do 35 kV – 10 m od krajních vodi čů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti m ěř ené kolmo na vedení). Vrchní primární vedení do 400 kV – 25 m od krajních vodi čů . Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV – zd ěná – 30 m od obvodové zdi. Kabelová vedení všech druh ů (do 35 kV) – 1 m na každou stranu od krajního kabelu. Telekomunikace, radiokomunikace Řešené území je napojeno z TO 49 Hradec Králové. Provozovatel telefonní sít ě: Telefonica O2 Czech Republic, a.s., telekomunika ční obvod Hradec Králové. V obci byla provedena kabelizace telefonní sít ě. Stávající telekomunika ční sí ť pokryje s rezervou požadavky do roku 2018. P řipojení nové bytové výstavby bude řešeno v rámci stávající sít ě, resp. samostatnými stavbami v případ ě v ětšího rozsahu výstavby. S ohledem na plošnou telekomunika ční sí ť je p ři stavebních aktivitách a zemních pracích nutné vyjád ření k existenci telekomunika čních kabel ů a za řízení v dot čeném území. P ři navrhování tras inženýrských sítí bude respektována norma ČSN 736005 “Prostorové uspo řádání sítí technického vybavení“. Ochranná pásma Ochranné pásmo podzemního kabelového vedení je 1,5 m na každou stranu od krajního vodi če.
ŽALUDA, projektová kancelá ř 44 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
Zásobování plynem Obec je plynofikována. Území je zásobováno z regulační stanice (RS) VTL/STL St ěžery. Hlavní v ětev STL plynovodu je p řivedena od východu z Radíkovic, resp. z Těchlovic po místní komunikaci. Návrh koncepce zásobování plynem Navržené řešení vychází z Územní energetické koncepce Královéhradeckého kraje – aktualizace 2009. Rozvoj plynofikace je v souladu se stanovenými zásadami užití jednotlivých druh ů paliv a energie. Stávající STL plynovodní sí ť v obci je kapacitn ě dimenzována i pro pot řeby rozvoje obce. Návrh po čítá s plynofikací rozvojových lokalit prost řednictvím prodloužených STL plynovodních řad ů, které je možno napojit na stávající sí ť. Objekty, které nebudou napojeny na rozvod zemního plynu, je vhodné vytáp ět jiným druhem ekologicky šetrn ějšího paliva. Soub ěžn ě s uvedenými druhy energie pro vytáp ění je doporu čeno nap říklad pro předeh řev teplé užitkové vody využívat obnovitelné zdroje energie. Ochranná a bezpe čnostní pásma Plynárenská za řízení jsou chrán ěna ochrannými pásmy k zajišt ění jejich bezpe čného a spolehlivého provozu. Ochranným pásmem se pro ú čely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprost řední blízkosti plynárenského za řízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho p ůdorysu. Budou respektována ochranná a bezpe čnostní pásma plynovod ů: Ochranná pásma: a) u nízkotlakých a st ředotlakých plynovod ů a plynovodních p řípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastav ěném území obce, 1 m na ob ě strany od p ůdorysu, b) u ostatních plynovod ů a plynovodních p řípojek 4 m na ob ě strany od p ůdorysu, c) u technologických objekt ů 4 m na všechny strany od p ůdorysu Bezpe čnostní pásma činí: − odpa řovací stanice zkapaln ěných plyn ů 100 m, − regula ční stanice vysokotlaké 10 m, − regula ční stanice velmi vysokotlaké 20 m, − vysokotlaké plynovody do DN 100 mm 15 m do DN 250 mm 20 m nad DN 250 mm 40 m − velmi vysokotlaké plynovody do DN 300 mm 100 m do DN 500 mm 150 m nad DN 500 mm 200 m Nakládání s odpady Nakládání s odpady vychází ze závazné části Plánu odpadového hospodá řství Královéhradeckého kraje, který byl schválen zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 27. 5. 2004 usnesením číslo 29/962/2004. Odstra ňování TDO v obci se provádí svozem a skládkováním (1 – 2 x týdn ě), který zajiš ťuje obec prost řednictvím firmy A.S.A., spol. s.r.o. – provozovna Lodín. V obci jsou instalovány kontejnery pro separovaný odpad (plasty, sklo), který sváží spolu s nebezpe čným odpadem také výše uvedená firma. Sb ěr velkoobjemového odpadu pro obec taktéž výše uvedená firma. V sou časné dob ě se v území nenachází žádná registrovaná tzv. černá skládka Stávající koncepce nakládání s odpady je vyhovující, v budoucnu se p ředpokládá její zachování. V obci nebude založena žádná skládka. Je d ůležité též sledovat všechny producenty pr ůmyslových odpad ů, zda s nimi nakládají dle zákona č.185/2001 Sb., o odpadech a o zm ěně n ěkterých dalších zákon ů, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů (dále jen „zákon o odpadech“). Všechny p řípadné, v budoucnu vzniklé tzv. černé skládky budou sanovány s ohledem na ochranu složek životního prost ředí (p ředevším ochranu vod) v souladu se zásadami, stanovenými zákonem o odpadech.
ŽALUDA, projektová kancelá ř 45 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
7.5 Zd ůvodn ění koncepce uspo řádání krajiny 7.5.1 Přírodní podmínky Uspo řádání krajiny je ovlivn ěno p řírodními podmínkami. Ty jsou jedním z výchozích podklad ů pro koncepci uspo řádání krajiny i pro urbanistické řešení. Jedná se zvlášt ě o podmínky klimatické, geologické a geomorfologické, hydrologické, pedologické a fytogeografické. Klimatické podmínky Dle charakteristiky klimatických oblastí ČSSR (Quitt, Geografický ústav ČSAV Brno, 1971) leží řešené území v klimatické oblasti teplé, okrsek teplý, suchý – T2. Charakteristické pro tuto oblast je dlouhé léto, teplé a suché, p řechodné období velmi krátké s teplým až mírn ě teplým jarem i podzimem, krátkou, mírn ě teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sn ěhové pokrývky.
klimatická charakteristika T2 po čet letních dn ů 50-60 po čet dn ů s teplotou >10°C 160-170 po čet mrazových dn ů 100-110 po čet ledových dn ů 30-40 pr ůměrná teplota v lednu -2 až -3 pr ůměrná teplota v dubnu 8 - 9 pr ůměrná teplota v červenci 18 -19 pr ůměrná teplota v říjnu 7- 9 po čet dn ů se srážkami > = 1 mm 90 - 100 úhrn srážek ve vegeta čním období 350 - 400 úhrn srážek v zimním období 200 - 300 po čet dn ů se sn ěhovou pokrývkou 40-50 po čet zamra čených dn ů 120-140 po čet jasných dn ů 40-50
Geomorfologické podmínky, reliéf Z hlediska geomorfologického člen ění se řešené území nachází v provincii Česká vyso čina ( Český masiv), v subprovincii Česká tabule, podsoustav ě Východo česká tabule, v celku Východolabská tabule, v podcelku Chlumecká tabule, jehož sou částí je Lib čanská plošina. Charakter krajiny v okolí je mírn ě zvln ěný, až rovinatý.
systém Hercynský
subsystém Hercynská poho ří
provincie Česká vyso čina
soustava (subprovincie) Česká tabule
podsoustava (oblast) Východo česká tabule
celek Východolabská tabule
podcelek Chlumecká tabule
okrsek Lib čanská plošina
Geologické podmínky Z geologického hlediska lze širší území rozd ělit na dva výrazné a odlišn ější celky a to na území západn ě od hlavního centra osídlení Hradce Králové a sm ěrem východn ě od n ěj. Řešené území spadá do západní části, kde p řevažují slíny svrchního turonu až koniaku, místy tvrdé slínovce. Zna čný rozsah mají nivní sedimenty, místy slatiny nebo pánevní p ěnovce.
ŽALUDA, projektová kancelá ř 46 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
Hydrologické podmínky Hydrologicky náleží dané území do povodí Labe. Hlavním a v podstat ě jediným tokem území je Radostovský potok, protékající celým územím od východu sm ěrem na západ, zárove ň p ůsobí jako d ělící prvek mezi tzv. „Starým a Novým Radostovem“. Jedná se o původní mlýnský náhon, který byl v minulosti regulován. V území se vyskytují dále dva bezejmenné vodní toky, resp. jedná se spíše o odvod ňovací za řízení. Hydrologická data a čísla po řadí vodních tok ů a jejich správci: Povodí po řadí vodních tok ů plocha povodí celková plocha povodí správce Radostovský potok 1 – 04 – 03 – 018 - 29,806 km 2 PVL, s.p
Z vodních ploch jsou v sou časné dob ě v obci dva soukromé rybníky a jedna požární nádrž. Tyto vodní stavby pomáhají regulovat hladinu spodní vody a p ředevším soukromé rybníky slouží pro chov ryb. Dříve p ři obci stával i rybník, který ovšem zbahn ěl a nebyl již obnoven. Pro pot řeby správy a údržby vodních tok ů je nutné zachovávat po obou stranách toku pro možnost užívání volný nezastav ěný manipula ční pruh o ší řce 6 m od b řehové čáry dle § 49 zákona o vodách a vyhlášky č.470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních tok ů a zp ůsob provád ění činností souvisejících se správou vodních tok ů. Při zástavb ě je nutno dbát na to, aby odtokové pom ěry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavb ě srovnatelné se stavem p řed ní, tzn., aby nedocházelo k výraznému zhoršení odtokových pom ěrů v území. Fytogeografie a fytocenologie Fytogeograficky (BÚ ČSAV 1987) se jedná o termofytikum: České termofytikum 14a Bydžovská pánev. Podle lesnického člen ění leží dané území v p řírodní lesní oblasti PLO 17 – Polabí. Zastoupení lesních vegeta čních stup ňů Vegeta ční lesní stupe ň zastoupení v % 1 – dubový 100% 7.5.1 Návrh koncepce uspo řádání krajiny Návrh koncepce uspo řádání krajiny vychází z následujících princip ů: o eliminace negativních vliv ů intenzivního zem ědělského využívání krajiny; o obnova mimoproduk čních funkcí v krajin ě; o koordinace využití rekrea čního potenciálu krajiny s její ochranou; o propojení sídla s otev řenou krajinou; Koncepce rozvoje se promítá do následujících řešení v oblasti uspo řádání krajiny: • obnova a rozvoj systému mimosídelních komunikací; • vymezení a up řesn ění prvk ů územního systému ekologické stability; • účelné člen ění krajiny na jednotlivé plochy s rozdílným zp ůsobem využívání; • vytvo ření podmínek pro revitalizaci vodních tok ů; • obnova vodních ploch v krajin ě Krajina je v návrhu územního plánu člen ěna na následující plochy s rozdílným zp ůsobem využití: • Plochy vodní a vodohospodá řské (W) – zahrnují vodní toky a plochy v zastav ěném i nezastav ěném území. Jejich funkce v řešeném území je vodohospodá řská, ochranná, ekologicko stabiliza ční a estetická. Vodní toky jsou často sou částí chrán ěných p řírodních ploch, v případ ě Radostova prvk ů lokálního ÚSES (Radostovský potok). Návrh vytvá ří podmínky pro jejich obnovu a ochranu stanovením podmínek pro jejich využívání. • Plochy lesní (NL) – zahrnují výhradn ě pozemky ur čené k pln ění funkce lesa mimo t ěch, které jsou sou částí ploch p řírodních (NP). V řešeném území mají významné zastoupení (44%), které zajiš ťují především dva rozsáhlé zachovalé lesní komplexy. První na jihozápad ě, táhnoucí se od Radostovského potoka až k hranici správního území obce a druhý obestupujícím sídlo od severní až po východní hranici katastru. • Plochy p řírodní (NP) – jsou vymezeny za ú čelem vytvo ření podmínek pro ochranu p řírody a krajiny. Tyto plochy jsou v řešeném území tvo řeny skladebnými prvky územního systému ekologické stability - biocentry lokálního významu. • Plochy zem ědělské (NZ) – tvo ří spolu s lesními porosty nej četn ější funk ční skupinu v nezastav ěném území (p řes 50%). Zahrnují tém ěř výhradn ě ornou p ůdu na pozemcích zem ědělského p ůdního fondu
ŽALUDA, projektová kancelá ř 47 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
(ZPF). Snahou návrhu je specifikovat jejich rozsah a jednozna čně ur čit plochy s převažujícím zem ědělským využitím. Diferenciací zem ědělských ploch jsou vytvo řeny podmínky pro obnovení mimoproduk čních funkcí krajiny a eliminaci negativních d ůsledk ů intenzivního zem ědělského využití území. • Plochy smíšené nezastav ěného území – přírodní, zem ědělská (NSzpv) – jsou funk čně nejednozna čné, prolíná se v nich p řírodní funkce, kde je nutné respektovat požadavky ochrany p řírody a funkce zem ědělské prvovýroby plnící také mimoproduk ční funkci. Jedná se p ředevším o údolní nivu Radostovského potoka a svahy zasažené smyvem p ůdy a negativními dopady zem ědělské aktivity (jižní část území).
7.6 Vyhodnocení vliv ů ÚP na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jev ů obsažených v územn ě analytických podkladech, na výsledky SWOT analýzy v území Územn ě analytické podklady (dále jen „ÚAP“) správního územní obce s rozší řenou p ůsobností (dále jen ORP) Hradec Králové, do jehož obvodu náleží obec Radostov, byly zpracovány k 31. 12. 2008. Následn ě byla k datu 31.12. 2010 provedena jejich úplná aktualizace. Pro řešení územního plánu vyplývá z této dokumentace následující: Respektovat limity využití území (viz. koordina ční výkres): → dopravní infrastruktura - silnice III. t řídy spolu s jejich ochranným pásmem → technická infrastruktura - ochranné pásmo nadzemního vedení VN el. energie 35 kV - ochranné pásmo el. stanice s transformací VN/NN - ochranné pásmo komunika čního vedení - ochranné a bezpe čnostní pásmo STL plynovodu - ochranné pásmo produktovodu → územní zájmy Armády ČR - ochranný koridor komunika čního vedení VUSS - ochranné pásmo radioloka čního prost ředku letišt ě Pardubice - ochranné pásmo radioloka čního prost ředku Nepolisy - letecký koridor letišt ě v četn ě ochranného pásma → vodní toky - nezastavitelný pás v ší řce 6 m od b řehové čáry u drobného vodního toku → ochrana památek - celé správní území obce Radostov je územím s archeologickými nálezy ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. v platném zn ění → ochrana p řírody a krajiny - památný strom – dub letní (101622) - ÚSES – RK 1254, LK Radostovský potok, LC Bažantnice Radostov, LC Kohoutovo a LC Na Kamenci - ochrana významných krajinných prvk ů - lesy, vodní toky a plochy, údolní nivy → ochrana PUPFL, ZPF - pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa a pozemky do vzdálenosti 50 m od okraje lesa, - zem ědělský p ůdní fond – I.a II. t řída ochrany p ůdy - investice do p ůdy – meliorace, závlahy → ochrana nerostných surovin - chrán ěné ložiskové území – št ěrkopísky „Roudnice č.21950100“ - bilancované ložisko nerostných surovin výhradní - št ěrkopísek, št ěrk „Radostov č. 3219501“
ŽALUDA, projektová kancelá ř 48 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
Respektovat rozbor udržitelného rozvoje území, tj: → Problémy k řešení v územn ě plánovací dokumentaci: - zohlednit ochranu ložisek nerostných surovin Územní plán pln ě respektuje ložisko st ěrkopísku nacházející se v řešeném území. Do této oblasti nezasahují žádné ze zastavitelných ploch. - řešit opat ření ke zvýšení retence v území Podél Radostovského potoka a na svazích zasažených smyvem p ůdy a negativními dopady zem ědělské aktivity jsou vymezeny plochy smíšené nezastav ěného území se specifikací NSzpv s cílem vytvo řit podmínky pro realizaci opat ření zvyšující reten ční schopnost území a umož ňující řízené rozlivy. - řešit možnosti územní eliminace negativních vliv ů kolizních ploch s rozdílným zp ůsobem využití Veškeré rozvojové lokality jsou vymezeny v návaznosti na stávající plochy téhož zam ěř ení. Jedinou výjimku tvo ří zastavitelná plocha Z5 pro umíst ění ČOV, která je s ohledem na pot řeby jejího využití situovaná p ři Radostovském potoku, avšak v tém ěř bezkonfliktním území, nebo ť sousedí s plochou malého travnatého h řišt ě. V případ ě stávajícího zem ědělského areálu je p řípadná realizace opat ření eliminujících negativní dopady na obytnou zástavbu umožn ěná v rámci ostatních ploch s rozdílným využití, p ředevším ploch zem ědělské výroby (ZV) a ploch smíšených obytných – venkovských (SV). - zajistit územní podmínky pro omezení využívání tuhých paliv v lokálních zdrojích energie, v č. zvyšování podíl ů využívání obnovitelných zdroj ů energie S ohledem na existenci plynovodní sít ě v obci, lze p ředpokládat v ětšinové vytáp ění stávající i navrhované tímto zp ůsobem. V případech, kdy objekty nebudou napojeny na rozvod zemního plynu, je vhodné využít jiný druh ekologicky šetrn ějšího paliva. Případná realizace staveb a za řízení pro výrobu energie z obnovitelných zdroj ů je umožn ěna v rámci většiny ploch urbanizovaného území za podmínky, že se bude jednat o technická za řízení staveb (viz. podmín ěně přípustné využití). - řešit opat ření na zvýšení ekologické stability území, up řesn ění rozsahu a polohy prvk ů ÚSES v ÚPD obcí Územní plán na základ ě zpracovaných podklad ů a dokument ů vymezuje a up řes ňuje územní systém ekologické stability. - vyhodnotit podmínky pro využívání ploch s rozdílným zp ůsobem využití za ú čelem ochrany p řírodních hodnot území Podmínky využívání jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jsou formulovány s ohledem na estetickou hodnotu území spo čívající v harmonickém uspo řádání p řírodních a civiliza čních prvk ů. - podpo řit zp ůsoby zem ědělství vytvá řející podmínky pro obnovu a rozši řování ekostabiliza ční funkce krajiny Za ú čelem ochrany a obnovy krajiny jsou vymezeny plochy smíšené nezastav ěného území specifikované indexy funkce (NS), v nichž je umožn ěna realizace protipovod ňových, revitaliza čních a protierozních opat ření. Sou částí ekologicko stabiliza čních opat ření jsou pak zejména prvky územního systému ekologické stability v četn ě rozsáhlého systému interak čních prvk ů. - identifikovat sklonité orné p ůdy a řešit opat ření k eliminaci jejich erodibility V rámci koncepce uspo řádání krajiny jsou územním plánem vymezeny plochy smíšené nezastav ěné se specifikací NSzpv, lokalizované zejména v místech ohrožených vodní erozí a v niv ě Radostovského potoka. V těchto územích je umožn ěno realizovat opat ření zvyšující reten ční schopnost krajiny a zpomalující rychlost odtoku srážkových vod z území, pop řípad ě stavby a za řízení pro řízené rozlivy (vodní nádrže, rybníky, suché poldry, rozlivné plochy, atd.). - chránit p ůdní fond (ZPF, PUPFL) v nejvyšších t řídách ochrany p ře zastav ěním Zastavitelné plochy jsou vymezeny v nezbytném rozsahu výhradn ě v přímé vazb ě na zastav ěné území a komunika ční skelet s cílem chránit nezastav ěné území, p ředevším zem ědělskou p ůdu a lesní pozemky. Jejich rozsah je navržen s ohledem na p ředpokládaný demografický vývoj, polohu obce v rozvojové oblasti a pozici v sídelní struktu ře. Plochy PUPFL nejsou návrhem dot čeny. Při vymezování zastavitelných ploch jsou dodrženy zásady ochrany p ůdního fondu, vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení na zem ědělský půdní fond je zpracováno podle zákona č. 344/1992 Sb., o ochran ě zem ědělského p ůdního fondu a je sou částí od ůvodn ění územního plánu (viz. kapitola 9).
ŽALUDA, projektová kancelá ř 49 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
- vyhodnotit a navrhnout koncepci odkanalizování a zásobení pitnou vodou V souladu s PRVK KHK bude zásobování vodou jednotlivých objekt ů řešeno individuálním zp ůsobem, tj. domovními studnami. I p řesto územní plán na základ ě aktuálních požadavk ů vytvá ří p ředpoklady pro realizaci ve řejného vodovodu v rámci Vodárenské soustavy Východní Čechy. Koncepce odvád ění a čišt ění odpadních vod je řešena v souladu s Plánem rozvoje vodovod ů a kanalizací Královéhradeckého kraje (PRVK), který p ředpokládá individuální likvidaci odpadních vod v jímkách s následným vyvážením, p řípadn ě domovních čistírnách. I p řesto územní plán na základ ě aktuálních požadavk ů vytvá ří p ředpoklady pro realizaci oddílné kanalizace s vyúst ěním na navrhovanou ČOV, pro kterou je územním plánem vymezena zastavitelná plocha technické infrastruktury (TI) umíst ěná jižn ě od centrální části obce, v těsné blízkosti hlavní vodote če území. - řešit odpovídající rozvoj technické a dopravní infrastruktury v nových lokalitách Veškeré rozvojové lokality jsou navrženy v přímé vazb ě na stávající komunika ční skelet a s ohledem na stávající i navržené systémy technické infrastruktury. - podpo řit rozvoj a propojení cyklistických stezek a tras Návrhem jsou stabilizovány stávající cyklistické trasy. S ohledem na velmi nízkou dopravní zát ěž území lze pro tyto ú čely využít stávající komunika ční sí ť. - zvyšování atraktivity území pro potenciální trvale bydlící Dostate čná nabídka ploch smíšených obytných primárn ě ur čených pro bydlení spolu se zkvalitn ěním systém ů technické infrastruktury jsou vytvo řeny předpoklady pro zvýšení atraktivity území pro potenciální trvale bydlící obyvatelstvo. - řešit a podporovat rozvoj již navržených lokalit pro kvalitní bydlení v četn ě díl čí ob čanské vybavenosti Návrh se soust ředí p ředevším na dostate čnou nabídku ploch primárn ě ur čených pro bydlení. Vzhledem k leso - zem ědělskému charakteru oblasti se jedná o plochy smíšené obytné, kde jsou umožn ěny i další činnosti v souladu s přípustným a podmín ěně p řípustným využitím. Vzhledem ke zna čnému množství p ředevším přírodních limit ů (zem ědělská p ůda I. t řídy ochrany, prvky ÚSES), jsou zastavitelné plochy situovány do nejmén ě konfliktních míst, zárove ň s ohledem na zachování p římé vazby na zastav ěné území a to takovým zp ůsobem, aby logicky dopl ňovaly p ředevším proluky v zástavb ě, p řípadn ě nesourodé okrajové partie a došlo tak ke scelení území. - vytvo řit podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit v četn ě nových forem zem ědělského podnikání Rozvoj podnikatelských aktivit, drobné výroby a služeb je umožn ěn v rámci jednozna čně formulovaných podmínek využití stávajících i nov ě navržených ploch smíšených obytných venkovských (SV). - posoudit vyváženost pom ěru bydlení k ostatním funkcím S ohledem na velikost sídel je sou časné rozložení funkcí v území optimální. Hlavní funk ční složkou jsou plochy smíšené obytné, které charakterizuje p řirozená nejednozna čnost ploch a jejich vzájemné prolínání. Bydlení je v těchto p řípadech integrální sou částí ostatních funkcí, p ředevším rekreace, ob čanského vybavení, nerušící výroby, apod. - posoudit možný rozvoj rekreace v obci Rozvoj rekreace je umožn ěn v rámci jednozna čně formulovaných podmínek využití stávajících i nov ě navržených ploch smíšených obytných venkovských (SV). → Zohlednit silné stránky územních podmínek a p říležitosti: ¨ - poloha sídla ve významné rozvojové oblasti S ohledem na velikost a postavení sídla v rámci sídelní struktury Královéhradecka spolu s nebývale zachovalým přírodním prost ředí je Radostovu ponechán výhradn ě residen ční charakter, využívající blízkosti krajského m ěsta, kde se odehrává p řevážná část zám ěrů nadmístního významu. Návrh se proto soust ředí zejména na dostate čnou nabídku ploch primárn ě ur čených pro bydlení a na zkvalitn ění ve řejné infrastruktury (navržená oddílná kanalizace s ČOV, zapracování možnosti napojení obce na ve řejný vodovod Vodárenské soustavy Východní Čechy). - využití výskytu nerostných surovin CHLÚ a výhradní ložisko Územním plánem je respektováno a chrán ěno výhradní ložisko nerostných surovin Radostov v četn ě CHLÚ. - revitalizace vodního toku a obnova vodních ekosystémů V rámci koncepce uspo řádání krajiny jsou územním plánem vymezeny plochy smíšené nezastav ěné se specifikací NSzpv, lokalizované zejména v místech ohrožených vodní erozí a v niv ě Radostovského potoka.
ŽALUDA, projektová kancelá ř 50 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
V těchto územích je umožn ěno realizovat opat ření zvyšující reten ční schopnost krajiny a zpomalující rychlost odtoku srážkových vod z území, pop řípad ě stavby a za řízení pro řízené rozlivy (vodní nádrže, rybníky, suché poldry, rozlivné plochy, atd.). - vyšší stupe ň ekologické stability Územní plán v rámci koncepce uspo řádání krajiny řeší její účelné člen ění na jednotlivé plochy s rozdílným zp ůsobem využití, vymezuje a zp řes ňuje prvky systému ekologické stability, vytvá ří podmínky pro revitalizaci Radostovského potoka a obnovu vodních ploch a cest v krajin ě. V plochách zem ědělských (NZ) a smíšených nezastav ěného území (NS) zahrnujících p řevážnou část ZPF na území obce jsou vytvo řeny podmínky pro realizaci ochranných, ekologicko-stabiliza čních, protierozních a revitaliza čních opat ření, nap ř. úprava velikosti a tvaru pozemku, pr ůlehy zatravn ěné a obd ělávané, terénní úpravy, urovnávky, hloubkové kyp ření, protierozní osevní postupy, pásové st řídání plodin, vrstevnicové obd ělávání p ůdy, výsev do strništ ě, p ěstování ochranných plodin, d ůlkování a p řerušování brázdování, mul čování, protiv ětrné zábrany, ochranné zatravn ění, obnova drnu, apod. - vyšší procento zalesn ění Plochy PUPFL nejsou návrhem dot čeny. - příznivá v ěková skladba obyvatelstva - stabilní po čet obyvatel Nezbytnou podmínkou zachování tohoto trendu je dostate čná nabídka ploch primárn ě ur čených pro bydlení a zkvalitn ění systém ů technické infrastruktury. V rámci koncepce rozvoje jsou tak vymezené plochy smíšené obytné – venkovské (SV) p ředevším pro bydlení v rodinných domech integrující dopl ňkové funkce b ěžné ve venkovském prost ředí a vytvo řeny podmínky pro zkvalitn ění a rozvoj ve řejné infrastruktury. - dobré podmínky pro turistiku a cykloturistiku – příležitost pro rozvoj vybavenosti ve vazb ě na turistický ruch V územním plánu jsou samostatn ě vymezeny stávající zna čené cyklistické trasy. Celkov ě lze území považovat za vhodné pro nejr ůzn ější formy cestovního ruchu. S ohledem na velmi nízkou dopravní zát ěž území, je možné p řípadné turistické a cyklistické aktivity uskute čň ovat v rámci stávající komunika ční sít ě. Sou částí stanovených podmínek ploch s rozdílným zp ůsobem využití, p ředevším ploch ob čanské vybavenosti a smíšeného využití, je v rámci přípustného a podmín ěně p řípustného využití umožn ěno rozší ření nápln ě t ěchto funkcí. - blízkost významn ějších st ředisek osídlení Stanovená koncepce rozvoje vychází ze specifického postavení Radostova ve struktu ře osídlení,tj. využívá blízkosti správních a ekonomických center (Hradec Králové, Nechanice), p ředevším v nabídce pracovních p říležitostí i za řízení vyšší ob čanské vybavenosti. → Vytvo řit podmínky pro řešení slabých a silných stránek: - dopln ění a zkvalitn ění technické vybavenosti – absence ve řejného vodovodu a systému odvodu a čišt ění odpadních vod V souladu s PRVK KHK bude zásobování vodou jednotlivých objekt ů řešeno individuálním způsobem, tj. domovními studnami, stejn ě tak likvidace odpadních vod bude probíhat individuálním zp ůsobem, tj. v jímkách s následným vyvážením, p řípadn ě domovních čistírnách. I p řesto územní plán na základ ě aktuálních požadavk ů vytvá ří p ředpoklady pro realizaci ve řejného vodovodu v rámci Vodárenské soustavy Východní Čechy a oddílné kanalizace s vyúst ěním na navrhovanou ČOV. - špatný stav komunikací 3.t řídy - nedostate čné parametry komunikací S ohledem na velmi nízké dopravní zatížení území je územním plánem pouze doporu čeno obnovit a upravit díl čí úseky místních komunikací, p ředevším na západním okraji Starého Radostova. - poloha mimo hlavní dopravní tahy – horší dopravní dostupnost Řešené území je obsluhováno výhradn ě silni ční dopravou. S přihlédnutím k velikosti obce, rozvojovým předpoklad ům a postavení ve struktu ře osídlení je stávající komunika ční sí ť dosta čující. - nevyužitý zem ědělský areál V sou časné dob ě je v areálu provozována živo čišná výroba (spole čnost CHOVSERVIS a.s.). Z důvodu nejasného dalšího vývoje je územním plánem umožn ěno jeho polyfunk ční využití. Tento prostor by tak mohl do budoucna sloužit i p řípadné nerušící výrob ě či jiné podnikatelské činnosti v souladu se stanovenými podmínkami využití.
ŽALUDA, projektová kancelá ř 51 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
- orientace na nové formy podnikání – ekologické zem ědělství, agroturistika Podpora nových forem podnikání je promítnuta do územního plánu formou funk ční charakteristiky ploch smíšených obytných – venkovských (SV). Stanovením podrobných podmínek pro jejich další p řípustné využití jsou vytvo řeny p ředpoklady pro aktivaci místního ekonomického potenciálu. Územním plánem jsou dále vymezeny stabilizované plochy zem ědělské výroby (VZ) a ob čanského vybavení (OV), ve kterých byla jejich stávající funkce potvrzena a v rámci p řípustných a podmín ěně p řípustných podmínek jejich využití dopln ěna o další funkce, v rámci nichž je možné rozvíjet ekonomické aktivity v území.
8 VÝSLEDKY VYHODNOCENÍ VLIV Ů NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ, INFORMACE O RESPEKTOVÁNÍ STANOVISKA K VYHODNOCENÍ VLIV Ů NA ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ
Krajský ú řad Královéhradeckého kraje jako p říslušný orgán dle § 22 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí a o zm ěně n ěkterých souvisejících zákon ů (zákon o posuzování vliv ů na životní prost ředí), v platném zn ění (zákon EIA) vydal podle § 47 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, dne 16.3.2012 koordinované stanovisko k návrhu zadání územního plánu Radostov ( č. j. 3191/UP/2012/Va), z něhož vyplývá, že ÚP Radostov není nutno posoudit z hlediska vliv ů na životní prost ředí podle § 10i zákona EIA. Ze stanoviska Krajského ú řadu Královéhradeckého kraje (orgánu ochrany p řírody a krajiny) vyplývá, že návrh ÚP Radostov nem ůže mít významný vliv na evropsky významné lokality (uvedené ve sd ělení MŽP č. 81/2008 Sb., o evropsky významných lokalitách, které byly za řazeny do evropského seznamu a na řízení vlády č. 371/2009 Sb.) nebo vyhlášené pta čí oblasti ve smyslu zákona o ochran ě p řírody a krajiny, nebo ť leží mimo území evropsky významných lokalit a pta čích oblastí. Ze stanoviska dále vyplývá, že požadavky na zm ěnu územn ě plánovací dokumentace jsou navrženy v rozsahu, který nep ředpokládá kumulativní vliv jednotlivých funk čních využití území ve smyslu zákona o posuzování vliv ů na životní prost ředí, a že zájmy ochrany životního prost ředí a ve řejného zdraví lze prosadit standardními postupy podle zvláštních právních p ředpis ů. Z výše uvedených d ůvod ů se územní plán s ohledem na ust. §47 odst. 3 Zákona č. 183/2006 Sb., ve zn ění pozd ějších p ředpis ů nevyhodnocoval z hlediska vliv ů na udržitelný rozvoj území.
9 VYHODNOCENÍ P ŘEDPOKLÁDANÝCH D ŮSLEDK Ů NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEM ĚDĚLSKÝ P ŮDNÍ FOND A POZEMKY UR ČENÉ K PLN ĚNÍ FUNKCE LESA
9.1 Zem ědělský p ůdní fond 9.1.1 Hranice zastav ěného území Zastav ěné území je vymezeno územním plánem k datu 28.2.2013. Hranice zastav ěného území je obsahem grafické části dokumentace (výkres základního člen ění území, hlavní výkres). 9.1.2 Struktura využití pozemk ů Tab. Využití pozemk ů v obci Radostov k 31. 12. 2010 (dle ČSU) Druhy pozemk ů Údaj Celková vým ěra pozemku (ha) 388 Orná p ůda (ha) 155 Zahrady (ha) 7 Ovocné sady (ha) 0 Trvalé travní porosty (ha) 33 Zem ědělská p ůda (ha) 195 Lesní p ůda (ha) 172 Vodní plochy (ha) 2 Zastav ěné plochy (ha) 5 Ostatní plochy (ha) 13
ŽALUDA, projektová kancelá ř 52 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
Nejv ětší zastoupení v řešeném území zaujímají zem ědělská – 195 ha (50 %) a lesní p ůda – 172 ha (44%). Zastav ěné plochy pokrývají pouhých 5 ha (1,3 %), zbylá část pozemk ů je zahrnuta do kategorie „ostatní plochy“ – 13 ha (3,4 %). Velmi z řídka se v řešeném území vyskytují vodní plochy, jedná se o 2 ha, tj. pouhých 0,5 %. Tab. Procentuální zastoupení ploch z celkové vým ěry řešeného území (dle ČSÚ) Podíl zem ědělské p ůdy z celkové vým ěry (%) 50,4 Podíl orné p ůdy ze zem ědělské p ůdy (%) 79,5 Podíl trvalých travních porost ů ze zem ědělské p ůdy (%) 16,9 Podíl zastav ěných a ostatních ploch z celkové vým ěry (%) 4,7 Podíl vodních ploch z celkové vým ěry (%) 0,5 Podíl les ů z celkové vým ěry (%) 44,4
Pro řešené území je charakteristický vyvážený podíl lesních a zem ědělských ploch. Naopak vodní (0,5 %) a zastav ěné plochy (1,3 %) zaujímají velmi nízké zastoupení. 9.1.3 Pedologie, bonitované p ůdn ě ekologické jednotky Z hlediska p ůdních pom ěrů pat ří řešené území do pásu luvizemí (luvizem ě modální), regozemí až kambizemí (zejména kambizem ě pelické), v nivních polohách i fluvizemí, zejména fluvizemí modálních. Na št ěrkopíscích jsou zastoupeny p ůdy propustné, kyselé, suché - jedná se o p ůdy kambizemního charakteru. Bonitované p ůdn ě ekologické jednotky jsou výchozím podkladem pro ochranu p ůdního fondu p ři územn ě plánovací činnosti. Kód BPEJ se skládá z kódu klimatického regionu ( číslo na první pozici), kódu hlavní p ůdní jednotky (následující 2 číslice) a ozna čení vedlejší p ůdní jednotky (poslední 2 číslice). V řešeném území se vyskytují p ůdy za řazené do následujících BPEJ: Kódy BPEJ na území obce třída ochrany 3.10.00, 3.11.00 I. 3.10.10, 3.11.10, 3.14.00, 3.42.10, 3.62.00 II. 3.12.12, 3.13.00 III. 3.20.11, 3.20.51, 3.22.12 IV. - V.
Stupe ň ochrany ZPF je v řešeném území vysoký, p ůdy I. a II. t řídy ochrany mají v řešeném území majoritní podíl. P ůdy V. t řídy ochrany se v řešeném území nevyskytují. 9.1.4 Zd ůvodn ění vhodnosti navrženého řešení oproti jiným variantám Územní plán je koncipován s ohledem na funk ční, plošné a prostorové p ředpoklady obce Radostov. Respektuje stávající urbanistickou strukturu sídla, limity využití území, geomorfologické podmínky a zohled ňuje výhledové p ředpoklady obce pro obnovu a rozvoj. Pro řešené území nebyla dosud zpracována územn ě plánovací dokumentace, z čehož vyplývá, že se v sou časné dob ě obec nem ůže rozvíjet mimo tzv. intravilán z roku 1966. Koncepce rozvoje stanovená územním plánem p ředpokládá pouze drobný rozvoj orientovaný především do prostor ů proluk, p řípadn ě se jedná o logické dopln ění stávající zástavby podél cest (okrajové extenze) a je koordinována s ohledem na aktuální stav a pot řeby zejména v oblasti bydlení, služeb a drobného podnikání. Rozsah zastavitelných ploch odpovídá p ředpokládanému demografickému vývoji obce v návrhovém období. Po čet obyvatel bude s velkou pravd ěpodobností mírn ě stoupat v důsledku zvyšující se k řivky natality, postupného uvol ňování azylové a imigra ční politiky státu a okrajové poloze obce v rozvojové oblasti republikového významu OB4, vymezené v PÚR ČR, resp. ZÚR Královéhradeckého kraje. Vyhodnocení pot řeby vymezení zastavitelných ploch je podrobn ě uvedeno v kapitole 7.1.8. Urbanizované území je pom ěrn ě souvisle zastav ěno, z funk čního a prostorového hlediska je využívání zastav ěného území v podstat ě zcela napln ěno. Jistou rezervu tvo ří pouze hospodá řské zahrady navazujících na obytné objekty. Z tohoto důvodu nejsou územním plánem vymezeny plochy p řestavby. Zábor ZPF je lokalizován výhradn ě v návaznosti na zastav ěné území, nejsou ponechány okrajové zbytkové plochy bez možnosti obhospoda řování. D ůsledky navrženého řešení na ZPF jsou vyhodnoceny podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochran ě zem ědělského p ůdního fondu, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., o upravení podrobností ochrany zem ědělského p ůdního fondu. Plošné vyhodnocení záboru ZPF jednotlivých lokalit je vy čísleno v následující tabulce:
ŽALUDA, projektová kancelá ř 53 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
Přehled odn ětí p ůdního fondu - zastavitelné plochy (mimo zastav ěné území):
Poznámka Návrh celková Vým ěra zem ědělské p ůdy Vým ěra
ení (vým ěra v ha -
č funk č. vým ěra nezem ěděl. BPEJ Díl čí plochy p řevzaté využití plochy Třída pozemk ů
plochy Kultura vým ěra ze schváleného ozna plochy (ha) ochrany (ha) (ha) ÚP) PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ 31400 II. Orná 0,52 Z1 SV 0,53 32011 IV. Orná 0,01 Z2 SV 0,44 31400 II. Orná 0,44 31400 II. Orná 0,4 Z3 SV 0,42 36200 II. Orná 0,02 Z4 SV 0,38 31300 III. Orná 0,38 obec nemá dosud pro své území Z6 SV 0,26 31000 I. Orná 0,26 zpracovanou platnou ÚPD ∑ 2,03 2,03 0 PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Z5 TI 0,15 36200 II. TTP 0,15 ∑ 0,15 0,15 0 ZÁBOR PLOCH CELKEM ∑∑ 2,18 2,18 0
9.1.5 Pozemkové úpravy Komplexní pozemkové úpravy nebyly v řešeném území realizovány ani zapo čaty. 9.1.6 Investice do p ůdy Zem ědělské pozemky v řešeném území jsou lokáln ě meliorovány. Odvod ňovací systémy byly realizovány v oblasti „Mlýnek“ podél Radostovského potoka (západní okraj řešeného území), za zem ědělským areálem a v ploše jižn ě od ulicové zástavby v Novém Radostov ě („Na příčkách“). Investice do p ůdy nejsou územním plánem dot čeny. Zastavitelné plochy nezasahují do meliorovaných pozemk ů. Jejich rozsah je patrný z grafické části od ůvodn ění územního plánu (koordina ční výkres). Za ú čelem ochrany zem ědělských ploch p řed erozí je v podmínkách využití (zejména ploch zem ědělských – NZ a ploch smíšených nezastav ěného území – NS) umožn ěna realizace ochranných protierozních a revitaliza čních opat ření. Územním plánem byly na svazích v jihovýchodní části území a v nivních plochách Radostovského potoka vymezeny plochy smíšené nezastav ěného území NSzpv, p řičemž index (v) vyjad řuje vodohospodá řskou funkci ve smyslu ochrany a obnovy vodního režimu v území a možné realizace protipovod ňových opat ření. V těchto plochách je umožn ěno provést pot řebná, p ředevším p ůdoochranná, meliora ční a obecn ě protierozní opat ření v krajin ě. 9.1.7 Opat ření k zajišt ění ekologické stability Územním plánem jsou vymezeny prvky systému ekologické stability, které jsou v řešeném území zastoupeny prvky regionálního a lokálního charakteru. Jedná se především o lesní spole čenstva (Bažantnice, Na Kamenci), vodní tok Radostovského potoka a jeho p řilehlé břehové partie (Kohoutovo). Zábor zem ědělské p ůdy se p ředpokládá pouze u n ěkterých prvk ů ÚSES. Jedná se o založení nových biocenter a biokoridor ů či dopln ění stávajících částe čně funk čních, zejména ve form ě dopln ění b řehové zelen ě vodních tok ů, podél nichž jsou prvky ÚSES vedeny. K zábor ům zem ědělské p ůdy dojde prakticky v případech zakládání a dopl ňování krajinné zelen ě. Územní systém ekologické stability je dopln ěn interak čními prvky, navrženými ve vazb ě na liniové prvky v území. Realizace interak čních prvk ů spo čívá p řevážn ě v obnov ě a dopln ění liniových výsadeb strom ů a ke řů podél dopravních ploch (silnic, místních komunikací) a vodote čí ve volné krajin ě s minimálními nároky na zábory zem ědělské p ůdy. Tyto prvky jsou často sou částí dopravních ploch (DS). Zábory zem ědělské p ůdy pro interak ční prvky lze odhadnout v rozmezí 2 – 3 ha ve form ě pás ů o ší řce 2 – 4 m.
ŽALUDA, projektová kancelá ř 54 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
Celková plocha záboru prvk ů Územního systému ekologické stability tvo ří 8,89 ha pozemk ů zem ědělského p ůdního fondu. V plochách zem ědělských (NZ) a smíšených nezastav ěného území (NS) zahrnujících p řevážnou část ZPF na území obce jsou vytvo řeny podmínky pro realizaci ochranných, ekologicko-stabiliza čních, protierozních a revitaliza čních opat ření, nap ř. úprava velikosti a tvaru pozemku, pr ůlehy zatravn ěné a obd ělávané, terénní úpravy, urovnávky, hloubkové kyp ření, protierozní osevní postupy, pásové st řídání plodin, vrstevnicové obd ělávání p ůdy, výsev do strništ ě, p ěstování ochranných plodin, d ůlkování a p řerušování brázdování, mul čování, protiv ětrné zábrany, ochranné zatravn ění, obnova drnu, apod. 9.1.8 Zem ědělské ú čelové komunikace Systém zem ědělských ú čelových komunikací není územním plánem dot čen. Nové zem ědělské komunikace nejsou navrhovány, v plochách zem ědělských (NZ) a plochách smíšených nezastav ěného území (NS) je umožn ěna p řípadná realizace nezbytných p řístupových komunikací. 9.1.9 Zem ědělská prvovýroba Plochy zem ědělské výroby na území obce jsou zastoupeny zem ědělským areálem na severovýchodním okraji sídla (CHOVSERVIS a.s.). V areálu je v sou časné dob ě provozována živo čišná výroba. Pro jednotlivé objekty živo čišné výroby nejsou stanovena ochranná pásma. Drobná zem ědělská výroba, která nemá negativní vliv na okolní zástavbu je dále umožn ěna v rámci ploch smíšených obytných – venkovských (SV).
9.2 Pozemky ur čené k pln ění funkce lesa Obecn ě je hospoda ření na lesní p ůdě upraveno zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o zm ěně n ěkterých předpis ů (lesní zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů (dále jen „lesní zákon“). Hospoda ření v lesích je řízeno lesním hospodá řským plánem (LHP – vým ěra nad 50 ha) nebo lesními hospodá řskými osnovami (LHO – vým ěra pod 50 ha) zpracované na období deseti let (decenium). Podle lesního zákona jsou do pozemk ů ur čených k pln ění funkcí lesa za řazeny i bezlesí (drobné vodní plochy, lou čky pro zv ěř , lesní skládky, nezpevn ěné cesty, pr ůseky) a ostatní lesní plochy (zpevn ěné lesní cesty, polí čka pro zv ěř ).
Státní správu vykonává Krajský ú řad Královéhradeckého kraje. 9.2.1 Aktuální stav lesa Lesnatost území je nadpr ůměrná a p ři vým ěř e 172 ha, z celkové vým ěry 388 ha, činí přes 44% (pr ůměr v ČR je 33,3%). Tento fakt se také odráží na relativn ě vysokém koeficientu ekologické stability (1,24). Nejrozsáhlejší lesním porostem je zachovalý lesní komplex „Kozí kopec“ táhnoucí se jihozápadn ě od obce až k hranici katastru. Další menší stanovišt ě se nacházejí na severním, severovýchodním a západním okraji řešeného území („V březinách“, „Na kamenci“). 9.2.2 Lesní oblast, lesní vegeta ční stupe ň (LVS) Podle lesnického člen ění leží dané území v p řírodní lesní oblasti PLO 17 – Polabí. Vegeta ční stup ňovitost vyjad řuje vztah mezi klimatem a biocenózou, v níž vedle kombinace druh ů je složení p řirozené d řevinné složky (souvislost sledu rozdíl ů vegetace se sledem rozdílů výškového a expozi čního klimatu). Území je za řazeno do planárního (rovina), lesního vegeta čního stupn ě (LVS) - Skalický. Jedná se o LVS: 1 – dubový (100%) Dubový lesní vegeta ční stupe ň (LVS) se vyskytuje na lokalitách klimaticky podmín ěných pr ůměrnou ro ční teplotou nad 8 °C, pr ůměrným ro čním úhrnem srážek pod 600 mm a délkou vegeta ční doby nad 165 dní. V klimaxové d řevinné skladb ě se uplat ňuje hlavn ě dub zimní (Quercus petraea). Charakteristickými jsou i dub cer (Quercus cerris), dub pý řitý - šípák (Quercus pubescens) a jasan tezkolistý (Fraxinus angustifolia). Význa čně chybí buk lesní (Fagus sylvatica), který m ůže být p řítomen ojedin ěle ve vlh čích polohách. LVS je p řevážn ě na vysýchavých polohách. V borech a luzích tento LVS podmi ňují p ůdní a nikoliv klimatické podmínky. Pro 1. LVS jsou charakteristické tyto soubory lesních typ ů: 1X - dřínová doubrava, 1Z - zakrslá doubrava, 1M - borová doubrava, 1K - kyselá doubrava, 1L - uléhavá habrová doubrava, 1S - (habrová) doubrava na píscích, 1C - suchá habrová doubrava, 1B - bohatá habrová doubrava, 1H - sprašová habrová doubrava, 1D - obohacená habrová doubrava, 1J - habrová javo řina, 1L - jilmový luh, 1U - topolový luh, 1V - vlhká habrová doubrava, 1O - lipová doubrava, 1Q - březová doubrava a 1G - vrbová olšina. V řešeném území jsou zastoupeny lesní typy: 1D obohacená habrová doubrava, 1B bohatá habrová doubrava, 1O – lipová doubrava a 1H sprašová habrová doubrava. Z uvedeného je z řejmé, že v řešeném území je zastoupen pouze LVS – 1 dubový.
ŽALUDA, projektová kancelá ř 55 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
9.2.3 Kategorie les ů Podle zákona o lesích se lesy člení podle p řevažujících funkcí do t ří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního ur čení a lesy hospodá řské. Dot čené lesy jsou za řazeny do kategorie les ů hospodá řských (§ 9 lesního zákona) a les ů zvláštního ur čení dle (§ 8 odst. 2 písm. g) lesního zákona). les hospodá řský (10) 171,22 ha 99,55 % les zvláštního ur čení (8.2a) 0,778 ha 0,45 % V lesích zvláštního ur čení (§ 8 odst. 2 písm. e) lesního zákona) je ve řejný zájem na ochranu p řírody, zlepšení a ochranu životního prost ředí, nebo jiný oprávn ěný zájem na pln ění mimoproduk čních funkcí lesa nad řazen funkcím produk čním. V lesích hospodá řských (§ 9 lesního zákona) se musí hospoda řit tak, aby byla zajišt ěna p ředevším jejich produk ční funkce. 9.2.4 Dřevinná skladba Přehled lesních typ ů Soubor lesních Vým ěra Vým ěra Symbol Lesní typ typ ů v ha v % HS 1B3 Bohatá habrová doubrava - vále čková 1B 4,34 2,5 1D3 Obohacená habrová doubrava - strdivková 1D 2,02 1,2 1H2 Sprašová habrová doubrava - vále čková 1H 9,71 5,6 1H5 Sprašová habrová doubrava - strdivková 1H 7,42 4,3 1H9 Sprašová habrová doubrava - vále čková 1H 5,34 3,1 1I5 Uléhavá (habrová) doubrava – kost řavová 1I 1,2 0,7 1I6 Uléhavá (habrová) doubrava - bezkolencková 1I 6,8 4,0 1K3 Kyselá doubrava - metli čková 1K 1,08 0,6 1O2 Lipová doubrava - svízelová 1O 0,42 0,2 1O3 Lipová doubrava – se t řtinou rákos. 1O 13,86 8,1 1O6 Lipová doubrava – s metlicí trsnatou 1O 2,01 1,2 1O7 Lipová doubrava - ostružiníková 1O 1,47 0,9 2D5 Obohacená buková doubrava - bršlicová 2D 1,2 0,7 Hlinitá (sprašová) buková doubrava – bíková 2H4 2H 8,44 4,9 s ost řicí chlupatou 2H7 Hlinitá (sprašová) buková doubrava -strdivková 2H 12,81 7,4 2I5 Uléhavá kyselá buková doubrava - čer ńýšová 2I 16,06 9,3 2I6 Uléhavá kyselá buková doubrava – ostružiníková 2I 37,16 21,6 2K3 Kyselá buková doubrava - bíková 2K 0,5 0,3 2K4 Kyselá buková doubrava - kost řavová 2K 10,24 5,9 2K5 Kyselá buková doubrava - bor ůvková 2K 3,89 2,3 2M1 Chudá buková doubrava - mechová 2M 1,3 0,8 2M3 Chudá buková doubrava - bor ůvková 2M 3,19 1,8 2O4 (Jedlo)buková doubrava - šťavelová 2O 9,08 5,4 2P1 Kyselá jedlová doubrava – s bíkou chlupatou 2P 5,29 3,1 2S5 Sv ěží buková doubrava – bíková s lipnicí hajní 2S 4,9 2,8 2V4 Vlhká buková doubrava - pta čincová 2V 2,27 1,3 Celkem: 172 ha 100,00 %
Nejvíce je zastoupen lesní typ 2I6, jehož výskyt je typický na plošinách a mírných svazích, na r ůzných podkladech s překryvy spraší sprašových hlín r ůzné mocnosti. Půda je zde hlinitá (pís čitohlinitá až jílovitohlinitá), mén ě propustná, vysýchavá. Přirozená skladba d řevin na souborech lesních typ ů Biota odpovídá biogeografické provincii st ředoevropského listnatého lesa. V p řírodních lesích p řevládal dub zimní a habr, buk lesní tvo řil jen ojedin ělou p řím ěs. Na mineráln ě bohatých p ůdách byly hojné javory mlé č a babyka, lípa malolistá a jilm habrolistý a vaz s charakteristickým podrostem teplomilných ke řů (d řín, pta čí zob, kalina tušalaj, svída krvavá) a bylin (svízel lesní, pta činec velkokv ětý, konvalinka vonná, sasanka hajní, ma řinka vonná, bršlice kozí noha, plicník léka řský, kakost smrdutý, jarmanka v ětší, br čál menší, koko řík mnohokv ětý) a trav (t řtina rákosovitá, bezkolenec modrý, lipnice hajní, srha lalo čnatá a další). V širokých říčních nivách vznikala spole čenstva lužních les ů s hlavními d řevinami – dub letní, jasan ztepilý, topol černý a bílý, na nejvlh čích místech to byly p ředevším vrba bílá, vrba k řehká a olše lepkavá, s bohatým podrostem mok řadních a vlhkomilných druh ů (kosatec žlutý, kuklík m ěstský, hluchavka žlutá aj.). Na chudších p ůdách pís čitých p řekryv ů byla hojn ě zastoupena borovice lesní s přím ěsí listná čů a ke řů ,
ŽALUDA, projektová kancelá ř 56 Od ůvodn ění územního plánu Radostov které tvo řily spodní etáže. V podrostu se pak vyskytovala typická acidofilní vegetace (bika hajní, kost řava ov čí, ost řice kulkonosná, psine ček tenký aj.). 9.2.5 Ochrana lesa Do zastav ěného území zasahuje pásmo 50 m od hranice lesa. Stavby v tomto pásmu podléhají souhlasu státní správy les ů (dle § 14 odst. 2 zákona 289/1995 Sb.). P ři posuzování žádostí o vydání t ěchto souhlas ů orgán státní správy les ů dbá p ředevším o to, aby nedocházelo k umis ťování staveb trvalého charakteru do blízkosti lesních pozemk ů ve vzdálenosti, která není dostate čná pro minimalizaci rizika negativního st řetu se zájmy chrán ěnými lesním zákonem (omezení dopravní obslužnosti a p řístupnosti lesa, nežádoucí interakce mezi stavbou a blízkým lesním porostem apod.). Bezpe čná odstupová vzdálenost je obvykle dána výškou lesního porostu v mýtním v ěku (absolutní výšková bonita), upravená s ohledem na podmínky konkrétní lokality (terénní pom ěry, stav porostního okraje, stávající zástavba atd.). 9.2.6 Zábor pozemk ů V řešeném území nejsou vymezeny plochy vyžadující zábor pozemk ů ur čených k pln ění funkce lesa. Územním plánem nejsou vymezeny konkrétní plochy k zalesn ění, zalesn ění je umožn ěno v rámci přípustného či podmín ěně p řípustného využití ploch v krajin ě – plochy lesní (NL), plochy p řírodní (NP), plochy smíšené nezastav ěného území (NS) a plochy zem ědělské (NZ). Možnost zalesn ění ploch se p ředpokládá nap ř. v souvislosti s navrženými prvky systému ekologické stability krajiny.
10 ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH OD ŮVODN ĚNÍ
V pr ůběhu ve řejného projednání návrhu Územního plánu Radostov byly v souladu s ustanovením § 52 odst. 2 stavebního zákona uplatn ěny dv ě námitky: Námitka č.1 : Ing. Radek Vohlmut, bytem Na sídlišti 591, 582 91 Sv ětlá nad Sázavou: Jako vlastník pozemku p. č.58/1 v k.ú.Radostov nesouhlasí s vylou čením tohoto pozemku ze zastav ěného území obce, požaduje, aby byl vymezen jako sou část zastav ěného území. Dále nesouhlasí s ur čením tohoto pozemku jako „plochy smíšeného nezastav ěného území“, požaduje, aby byl vymezen jako „plochy smíšené obytné – venkovské“. V od ůvodn ění uvádí, že v původních katastrálních mapách byl pozemek v zastav ěném území vyzna čeném k řížky (intravilán z roku 1966) – doložena kopie p ůvodní katastrální mapy. Dále je pozemek veden v katastru jako zahrada, tak i skute čně užíván a je na n ěm drobná stavba. Rozhodnutí o námitce: námitce se vyhovuje Ve všech grafických p řílohách bude opravena hranice zastav ěného území dle hranice p ůvodního intravilánu z roku 1966 kolem pozemku p. č.58/1 a tento pozemek bude p řičlen ěn do „ploch smíšených obytných – venkovských“. V textové části bude opraveno datum vymezení zastav ěného území. Od ůvodn ění: Pozemek p. č.58/1 v k.ú. Radostov pat ří do zastav ěného území, nebo ť spl ňuje podmínky ustanovení § 2 odst. 1d) a § 58 odst.2 stavebního zákona to znamená, že zastav ěným územím je zastav ěná část obce vymezená k 1.9.1966 a vyzna čená v mapách evidence nemovitostí (intravilán). Pou čení: Proti rozhodnutí o námitkách se v souladu s ustanovením § 172 odst. 5 zákona č.500/2004 Sb., správní řád, nelze odvolat ani podat rozklad. Námitka č.2 : Ing. Radek Vohlmut, bytem Na sídlišti 591, 582 91 Sv ětlá nad Sázavou: Navrhovatel nesouhlasí s vyzna čením ochranného pásma lesa na svém pozemku p. č.62/1. Od ůvod ňuje tento požadavek tím, že p ři digitalizaci katastrální mapy vznikla chyba p ři stanovení hranice mezi pozemky p. č.202 a p. č.63/4 a p řiložil geometrický plán s novým zam ěř ením hranic pozemk ů včetn ě sou řadnicového zna čení. Rozhodnutí o námitce: námitce se vyhovuje Pro všechny grafické p řílohy bude použita aktuální katastrální mapa a dle ní bude upraveno vymezení stabilizovaných ploch a pásma 50m od hranice lesa. Od ůvodn ění: Na p říslušném katastrálním ú řadu bylo ov ěř eno, že p ředložený geometrický plán byl vložen tímto katastrálním ú řadem do katastru nemovitostí v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 344/1992 Sb., o zápisech do katastru nemovitostí České republiky, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. . Pou čení: Proti rozhodnutí o námitkách se v souladu s ustanovením § 172 odst. 5 zákona č.500/2004 Sb., správní řád, nelze odvolat ani podat rozklad.
ŽALUDA, projektová kancelá ř 57 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
11 VYHODNOCENÍ P ŘIPOMÍNEK
V pr ůběhu ve řejného projednání nebyla uplatn ěna žádná písemná p řipomínka dle ustanovení § 22 odst.3 a § 52 odst.3 stavebního zákona.
12 OBSAH OD ŮVODN ĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
Textová část od ůvodn ění územního plánu obsahuje 29 list ů (57 číslovaných stran) + 2 titulní listy. Grafická část od ůvodn ění územního plánu obsahuje 3 výkresy.
Obsah textové části od ůvodn ění ÚP: 1 POSTUP P ŘI PO ŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ...... 3 2 VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, V ČETN Ě SOULADU S ÚZEMN Ě PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM ...... 4 2.1 Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztah ů ...... 4 2.1.1 Základní údaje ...... 4 2.1.2 Postavení obce v systému osídlení, širší vztahy, zájmové území ...... 4 2.1.3 Přírodní systém ...... 4 2.1.4 Širší dopravní vazby...... 5 2.1.5 Širší vazby technické infrastruktury ...... 5 2.1.6 Účast ve sdružení obcí ...... 5 2.2 Soulad územního plánu s Politikou územního rozvoje a ÚPD vydanou krajem ...... 5 2.2.1 Soulad s politikou územního rozvoje ...... 5 2.2.2 Soulad s územn ě plánovací dokumentací vydanou krajem ...... 8 3 VYHODNOCENÍ S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ...... 11 4 VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁD ĚCÍCH PRÁVNÍCH P ŘEDPIS Ů ...... 12 5 VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH P ŘEDPIS Ů – SOULAD SE STANOVISKY DOT ČENÝCH ORGÁN Ů PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH P ŘEDPIS Ů, POP ŘÍPAD Ě S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPOR Ů ...... 13 6 ÚDAJE O SPLN ĚNÍ ZADÁNÍ, ÚDAJE O SPLN ĚNÍ POKYN Ů PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ...... 13 7 KOMPLEXNÍ ZD ŮVODN ĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, V ČETN Ě VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH D ŮSLEDK Ů TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ...... 24 7.1 Od ůvodn ění koncepce rozvoje v četn ě vyhodnocení ú čelného využití zastav ěného území a pot řeby vymezení zastavitelných ploch...... 24 7.1.1 Vymezení řešeného území ...... 24 7.1.2 Demografické p ředpoklady ...... 25 7.1.3 Urbanistická struktura, vývoj osídlení ...... 27 7.1.4 Od ůvodn ění koncepce rozvoje obce ...... 28 7.1.5 Vyhodnocení ú čelného využití zastav ěného území ...... 30 7.2 Ochrana kulturních, hospodá řských a p řírodních hodnot ...... 31 7.2.1 Ochrana kulturních památek ...... 31 7.2.2 Ochrana p řírody a krajiny ...... 32 7.2.3 Ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území ...... 34 7.3 Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky ...... 35 7.3.1 Civilní ochrana ...... 35 7.3.2 Obrana státu ...... 36 7.3.3 Požární ochrana ...... 36 7.3.4 Radonový index geologického podloží ...... 36 7.3.5 Ochrana p řed povodn ěmi ...... 36 7.4 Zd ůvodn ění koncepce ve řejné infrastruktury ...... 36 7.4.1 Ob čanské vybavení ...... 36 7.4.2 Ve řejná prostranství ...... 36 7.4.3 Dopravní infrastruktura ...... 37 7.4.4 Technická infrastruktura ...... 40 7.5 Zd ůvodn ění koncepce uspo řádání krajiny ...... 46 7.5.1 Přírodní podmínky ...... 46 7.5.1 Návrh koncepce uspo řádání krajiny ...... 47 7.6 Vyhodnocení vliv ů ÚP na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jev ů obsažených v územn ě analytických podkladech, na výsledky SWOT analýzy v území ...... 48
ŽALUDA, projektová kancelá ř 58 Od ůvodn ění územního plánu Radostov
8 VÝSLEDKY VYHODNOCENÍ VLIV Ů NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ, INFORMACE O RESPEKTOVÁNÍ STANOVISKA K VYHODNOCENÍ VLIV Ů NA ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ ...... 52 9 VYHODNOCENÍ P ŘEDPOKLÁDANÝCH D ŮSLEDK Ů NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEM ĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY UR ČENÉ K PLN ĚNÍ FUNKCE LESA ...... 52 9.1 Zem ědělský p ůdní fond ...... 52 9.1.1 Hranice zastav ěného území ...... 52 9.1.2 Struktura využití pozemk ů ...... 52 9.1.3 Pedologie, bonitované půdn ě ekologické jednotky ...... 53 9.1.4 Zd ůvodn ění vhodnosti navrženého řešení oproti jiným variantám ...... 53 9.1.5 Pozemkové úpravy ...... 54 9.1.6 Investice do p ůdy ...... 54 9.1.7 Opat ření k zajišt ění ekologické stability ...... 54 9.1.8 Zem ědělské ú čelové komunikace ...... 55 9.1.9 Zem ědělská prvovýroba ...... 55 9.2 Pozemky ur čené k pln ění funkce lesa ...... 55 9.2.1 Aktuální stav lesa ...... 55 9.2.2 Lesní oblast, lesní vegeta ční stupe ň (LVS) ...... 55 9.2.3 Kategorie les ů ...... 56 9.2.4 Dřevinná skladba ...... 56 9.2.5 Ochrana lesa ...... 57 9.2.6 Zábor pozemk ů ...... 57 10 ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH OD ŮVODN ĚNÍ ...... 57 11 VYHODNOCENÍ P ŘIPOMÍNEK ...... 58 12 OBSAH OD ŮVODN ĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ...... 58
Obsah grafické části od ůvodn ění ÚP: 1 Koordina ční výkres 2 Výkres širších vztah ů 3 Výkres p ředpokládaných zábor ů p ůdního fondu
ŽALUDA, projektová kancelá ř 59