Strategie rozvoje města

Kosmonosy

2015 - 2020

0

OBSAH:

A) ÚVOD 1) ÚVODNÍ SLOVO …………………………………………………………………… 2) POTŘEBNOST STRATEGIE ROZVOJE …………………………………………. 3) METODA ZPRACOVÁNÍ ………………………………………………………………….

B) ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU 1) POLOHA MĚSTA …………………………………………………………………… 2) HISTORICKÝ VÝVOJ ÚZEMÍ MĚSTA ………………………………………… 3) PŘÍRODNÍ PODMÍNKY a ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ……………………………. 3.1. Pedolog. poměry, ochrana půd …………………………………………. 3.2. Hydrické poměry, kvalita vody ……………………………………….. 3.3. Biotické podmínky ……………………………………………………. 3.4. Klimatické podmínky ……………………………………………………. 3.5. Kvalita ovzduší ……………………………………………………………….. 3.6. Hluk …………………………………………………………………………… 3.7. Ekologické zátěže ……………………………………………………...

4) SOCIOEKONOMICKÁ SITUACE MĚSTA 4.1. Obyvatelstvo, demografická studie ……………………………. 4.2. Bydlení ………………………………………………………………………….. 4.3. Hospodářské podmínky ……………………………………….

5) CESTOVNÍ RUCH 5.1. Kulturní hodnoty …………………………………………………….. 5.2. Civilizační hodnoty …………………………………………………..

6) VYBAVENOST OBCE A SLUŽBY 6.1. Širší dopravní vztahy ……………………………………………………. 6.2. Veřejná dopravní infrastruktura …………………………. 6.3. Veřejná hromadná doprava …………………………………….. 6.4. Nemotorová doprava ………………………………………………….

1 6.5. Požadavky na napojení zastavitelných ploch …………….. 6.6. Technická infrastruktura ………………………………………. 6.7. Školská zařízení ………………………………………………….. 6.8. Zdravotnická zařízení ………………………………………………….. 6.9. Zařízení sociální péče ………………………………………………….. 6.10. Zařízení Maloobchodu ………………………………………. 6.11. Ubytovací a stravovací zařízení ………………………….. 6.12. Správa, administrativa, bezpečnost ………………………….. 6.13. Sportovní zařízení ………………………………………………….. 6.14. Kulturní zařízení ………………………………………………….. 6.15. Církevní zařízení …………………………………………………..

7) EKONOMICKÁ SITUACE MĚSTA ………………………………………..

8) ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 8.1. Výchozí principy ……………………………………………………. 8.2. Plochy v krajině …………………………………………………. 8.3. Ekologická stabilita, ÚSES …………………………………….. 8.4. Prostupnost krajiny a její rekreační využití ……………..

9) STRATEGICKÉ DOKUMENTY MĚSTA ……………………………………….

C) SWOT ANALÝZA ……………………………………………………………….

D) VIZE ROZVOJE …………………………………………………………………………….

E) STRATEGIE ROZVOJE ………………………………………………………………..

F) PROJEKTOVÉ FIŠE ……………………………………………………………….

2 A. ÚVOD

1. Úvodní slovo

Vážení spoluobčané,

Strategický plán rozvoje města Kosmonosy (dále též jen „Strategický plán“) je základní plánovací

(koncepční) dokument města, který na základě podrobné analýzy území (dosavadní vývoj města,

demografický a ekonomický stav města, slabé a silné stránky města, aj.) formuluje představy o

budoucnosti a definuje hlavní směry rozvoje města v rámci stanoveného časového horizontu

(2015-2020).

Strategickým plánem rozvoje jsou pro hlavní oblasti života stanoveny cíle, priority a konkrétní

opatření pro naplnění těchto cílů. Úkolem strategického plánu je zformulovat představy o

budoucnosti města, definovat a zkoordinovat společné zájmy obyvatel, podnikatelských subjektů a

sdružení občanů tak, aby bylo dosaženo celkové prosperity města Kosmonosy. Věřím, že se podařilo

vytvořit kvalitní a „živý“ dokument pro naplňování smělé vize rozvoje našeho krásného města, který

respektuje nejen místní podmínky, ale zasazuje dění ve městě do širšího, globálního kontextu a

vyjadřuje rovněž odpovědnost a odhodlání přispět svým dílem k udržitelnému rozvoji naší země,

evropského a světového společenství.

Ing. Jiří Műller, starosta města

3 2. Potřebnost strategie rozvoje

Součástí snahy o zkvalitňování politiky ekonomické a sociální soudržnosti v rámci Evropské unie je i přijímání základních principů tohoto společenství na nejnižších úrovních – obce, města a jejich spádová území. Jedním z nich je princip programování vyjadřující soustředění pozornosti zainteresovaných subjektů v zájmovém území na dosažení střednědobých až dlouhodobých cílů, které jsou stanoveny ve strategických dokumentech. Soulad s těmito cíli a strategiemi zvolenými k jejich dosažení, formulovanými v konkrétním strategickém (programovém) dokumentu, je jedním z kritérií při rozhodování o výběru projektů, kterým budou přiděleny prostředky na podporu jejich realizace.

Strategie rozvoje města si klade za cíl vylepšit situaci v oblasti budoucího rozvoje města Kosmonosy. Možností a cest, pomocí kterých lze dosáhnout požadovaného výsledku, může být několik. Základem pro správné vykročení a především udržení stanoveného směru je právě zpracování strategického dokumentu.

Strategie rozvoje města Kosmonosy je základním střednědobým programem samosprávy pro řízení rozvoje města na období následujících 5 let (2015 až 2020) obsahujícím i stručný výhled až do roku 2025.

Efektivita zmiňovaného dokumentu spočívá především ve smysluplné návaznosti a synergickém efektu jednotlivých opatření, které jsou v něm obsaženy. Pomocí tohoto přístupu lze mobilizovat jak veřejné, tak i případně soukromé zdroje. Z těchto i dalších důvodů lze strategii rozvoje města považovat za „živý“ dokument, jež je po určitém období, s přihlédnutím k reálnému vývoji, nezbytné aktualizovat.

3. Metodika zpracování

Základní metodou zpracování tohoto dokumentu byla regionálně-geografická analýza studovaných jevů směrovaná k formulaci samotné strategie rozvoje obce.

Postup při zpracování dokumentu byl následující:

1. zajištění informací týkajících se zkoumaného území 2. analýza současného stavu v daném území (situační analýza) 3. SWOT analýza - přímé pojmenování předností a slabin z hlediska vnitřních podmínek života v obci a posouzení vnějších podmínek z hlediska příležitostí pro rozvoj a možných rizik 4. definice vize rozvoje města - představa obyvatel o obci v roce 2020

- stručný popis střednědobých i dlouhodobých cílů

5. identifikace hlavních problémů města, které brzdí jeho rozvoj 6. strategie rozvoje města - popis opatření vedoucích k dosažení vyřčených cílů 7. popis nejdůležitějších projektových záměrů ve formě fiší

4

Pro analýzu současného stavu v dané lokalitě (situační analýzu) bylo využito dat a informací MÚ Kosmonosy, zastupitelů a občanů města, Českého statistického úřadu, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zemědělství, relevantních strategických dokumentů – regionálních i národních a mnoha dalších zdrojů.

Při zpracování dokumentu byly použity jak empirické tak obecně exaktní metody analýzy. Jedná se především o regionálně-geografickou analýzu studovaných jevů, jejímiž zdroji jsou pozorování, sběr a analýza “tvrdých” dat z výše uvedených zdrojů, dále analýza současných požadavků obyvatel, klasifikační a reflexní analýza.

5 B. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU

1. POLOHA MĚSTA

Město Kosmonosy leží v severní části Středočeského kraje (cca 50 km severovýchodně od Hl.m.Prahy), v okrese Mladá Boleslav, v bezprostřední blízkosti okresního města (viz Obr.1. až Obr.3.). Město se rozkládá na území o výměře 1 133 ha v nadmořské výšce od 220 do 362,8 m n.m. a sestává ze dvou sídel – Kosmonosy a Horní Stakory.

Území spadá z geomorfologického hlediska do Jizerské tabule (v rámci subprovincie Česká tabule) a je odvodňováno Zálužanskou vodotečí do řeky Jizery (povodí Labe).

Územím města přímo prochází dálnice D10 a silnice II.třídy č.610. Přímé železniční spojení neexistuje. Území města Kosmonosy dopravně přímo navazuje na okresní město Mladá Boleslav, které má národní dopravní význam.

Obr.1. Vymezení okresu Mladá Boleslav v rámci Středočeského kraje.

6

Obr.2. Vymezení území města Kosmonosy v rámci okresu Mladá Boleslav.

7

Obr.3. Umístění města v řešeném území a vztah k okresnímu městu.

2. HISTORICKÝ VÝVOJ ÚZEMÍ MĚSTA

Podle archeologických nálezů se odhaduje první osídlení oblasti kolem Kosmonos na dobu před 7 000 lety. O Kosmonosech jako sídle se poprvé píše v darovací listině, kterou kníže Bedřich Přemyslovec daroval ves Kosmonosy řádu Johanitů, kteří zde pravděpodobně záhy postavili kamenný kostel sv. Martina. Osada měla údajně 9 stavení a poplužní dvůr.

Kosmonosy změnily mnohokrát majitele, v 15. století patřily ke zvířeckému panství, tehdy zde pravděpodobně vznikla první tvrz. Prokazatelně zde byla fara jako centrum duchovního života.

Za husitských válek v letech 1420 – 1434 byl vypálen kostel a z části zřejmě i ves.

V roce 1470 koupil Kosmonosy, mající 30 stavení, Jan Tovačovský z Cimburka jako součást panství se sídlem v Mladé Boleslavi. K jeho jménu se váží informace o první doložené tvrzi s věžemi, která se stala základem dnešního zámku.

V letech 1571-1580 nechal další majitel Adam Krajíř z Krajku přestavět tvrz na čtyřkřídlý a třípodlažní renesanční zámek a zřídil oboru ohraničenu kamennou zdí a střílnami, která byla nadlouho významným prostorem města.

Za Jiřího z Hohenlohe se kolem roku 1607 stávají Kosmonosy sídlem rozsáhlého panství s obcemi Bezděčín, Dalovice, Debř, Hrdlořezy, Chrást, Jemníky, Kyšice, Lidkovice, Michalovice, Obrubce, Obruby a další.

8 V letech 1628-1635 bylo Kosmonoské panství v majetku válečníka Gottfrieda z Pappenheimu, který nechal zrenovovat zámek. Za třicetileté války byla obec z části zpustošena. Z celkového počtu 18 statků, 4 chalup, a 2 domků byla část určitou dobu neobydlena.

Roku 1650 stal pánem Heřman Černín z Chudenic z rodu Černínů, za jejichž vlády nastal ve městě značný rozvoj. Humprecht Jan Černín zahajuje stavbu Lorety (věž), sýpky a barokní přestavbu zámku. V té době byl také postaven kostel sv. Kříže, byla založena obora a mnohé další stavby. Významným urbanistickým počinem byl vznik náměstí Lípy propojující prostor před zámkem a kostel Povýšení sv. Kříže.

Heřman Jakub Černín zakládá v Kosmonosech piaristický klášter s gymnáziem, jenž se stává střediskem vzdělanosti celého Mladoboleslavska. Tento majitel dostavuje Loretu do dnešní podoby.

Klášter byl po reformách Josefa II. v roce 1784 zrušen a gymnázium přesunuto do Mladé Boleslavi.

Jeden z dalších majitelů hrabě Josef de Bolzo ve městě v roce 1764 zakládá textilní manufakturu, pro kterou postavil poblíž zámku, na jihovýchodním okraji náměstí Lípy, budovu dnes nazývanou štift (podle pozdější vojenské školy). Pro dělníky byla budována rezidenční čtvrť „Svatá pole“.

V letech 1771 - 1773 byla postavena fara a započata výstavba farního kostela sv. Josefa východně od zámku. Skončila pouze založením základů. Farní úřad byl přenesen z Michalovic.

Podstatným momentem v rozvoji města je rozhodnutí o zřízení Zemského ústavu choromyslných v bývalém piaristickém klášteře, ke kterému došlo v roce 1867. Léčebna se poté od roku 1894 rozvíjela severním a severovýchodním směrem. Obrázek 1: Wernerova rytina z roku 1752, na níž je velmi dobře patrná struktura obce se zámkem, klášterem a oborou s ohraničením1

1 http://www.kosmonosy-kultura.eu/historie/pamatky-ve-meste/35-obora.html

9 16. února 1868 byly prohlášeny Kosmonosy městysem. Měly již kolem 2 800 obyvatel a právo konat trhy. V roce 1871 byla zakoupena budova pro zřízení radnice na náměstí. V roce 1894 byla otevřena nová pětitřídní školní budova, která byla zbudována obcí přestavbou bývalé panské sýpky na náměstí.

V roce 1906 byla postavena sokolovna. V oblasti obory byla rozvinuta těžba čediče.

25. června 1913 byly Kosmonosy povýšeny na město. Měly již téměř 4.000 obyvatel. V tomto roce byl zřízen veřejný vodovod (stojany). V letech 1920 – 1929 pak proběhla elektrifikace města.

V meziválečném období začal rozvoj strojírenského průmyslu. Václav Svoboda postavil továrnu na traktory Svoboda.

Po válce se Kosmonosy spojily s Mladou Boleslaví, což ale nepřineslo očekávaný efekt, a tak v roce 1954 došlo opětovnému osamostatnění. Další nedobrovolné administrativní přičlenění k Mladé Boleslavi přišlo v době normalizace v roce 1974. Došlo k výraznému úpadku centra města, který je patrný dodnes. Nastal rozvoj průmyslového obvodu (masokombinát, Sempra ad.)

Po změně režimu v Československu se nakonec na přání občanů v roce 1991 obec obnovila samostatnost, a byl jí navrácen status města. V květnu 1994 městské zastupitelstvo schválilo žádost občanů obce Horní Stakory o připojení ke Kosmonosům.

Od devadesátých let dochází k významnému rozvoji rezidenčních ploch zejména v prostoru bývalé obory. Zároveň zintenzivnilo využití průmyslového obvodu, které přispělo k územnímu spojení Kosmonos a Mladé Boleslavi.

Obrázek 2: Kosmonosy na historických mapách Muellerovo mapování 1720 I. Vojenské mapování 1764-1768

II. vojenské mapování 1836 – 1852 III. Vojenské mapování 1877 - 1880

10

Topografická mapa z roku 1952

3. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Geomorfologické poměry Území města Kosmonosy spadá z geomorfologického hlediska do Jičínské pahorkatiny, jež patří do oblasti Severočeské tabule.

Obec leží na území převážně jižně až jihovýchodně orientovaném. Na severu je území nejsvažitější, tvořeno členitou pahorkatinou vulkanické Kosmonoské výšiny s nejvyšším vrcholem Baba (363 m n. m.) a jejího úpatí. Jižní část, která je již výrazně méně členitá a mírnější, spadá do Mladoboleslavské

11 kotliny. Přírodní rezervace Vrch Baba u Kosmonos je tvořena neovulkanickým sukem se dvěma vrcholovými hřbítky (363 m.n.m. Baba a 358 m.n.m. Dědek). Podrobné členění:

Systém: Hercynský

Provincie: česká vysočina

Subprovincie: Česká tabule

Oblast: Severočeská tabule

Celek: Jičínská pahorkatina

Podcelek: Turnovská pahorkatina

Okrsek: Kosmonoská výšina, Mladoboleslavská kotlina

Geologické poměry Z hlediska regionálního geologického členění náleží území do České křídové pánve.

V geologickém podloží tedy převažuje svrchní křídové podloží (mezozoikum), které je charakteristické vápnitými jílovci a slínovci. V jižní části území zasahuje podloží taktéž svrchní křídové, ale složené z vápnitých a jílovitých jemnozrnných pískovců.

Terciér Českého masivu je patrný v severní, svažitější, části území. Konkrétně se jedná o horniny olivnických nefelinitů, analcimitů a leucititů. Při horotvorných pochodech v terciéru byly mocné křídové sedimenty rozlámány a v řadě míst v severní části SO ORP MB proraženy erupcí čedičových hornin – neovulkanitů. V severovýchodní části území je možno pozorovat právě takovýto třetihorní vulkanit z bazanitových hornin - sopečný komín Baba.

Na území se vyskytují také kvarterní horniny. Na severovýchodě, převážně na území intravilánu Horních Stakor, se jedná o spraš a sprašovou hlínu. Pískové a štěrkové sedimenty a kolem nich štěrkové a pískové horniny se vyskytují v jižní, rovinatější, části území v nivě Lužanské vodoteče a přilehlých drobných vodních toků.

12 Obrázek 3: Geologické podloží území

Legenda: 290: vápnité jílovce, slínovce a prachovce, podřadně vložky jílovitého vápence; - mezozoikum – křída Českého masivu, turon svrchní, coniak spodní 296: pískovce vápnito-jílovité, glaukonitické - mezozoikum – křída Českého masivu, turon střední, turon svrchní 12: písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment - kenozoikum – kvartér Českého masivu, holocén 17: spraš a sprašová hlína - kenozoikum – kvartér Českého masivu, pleistocén 22: písek, štěrk - kenozoikum – kvartér Českého masivu, pleistocén 190: nef. bazanit, místy s bazaltickou brekcií - kenozoikum – terciér Českého masivu, vulkanit 193: olivinický nefelinit, analcimit a 'leucitit' - Kenozoikum – terciér Českého masivu, vulkanit

13 3.1 Pedologické poměry, ochrana půd, opatření ke zlepšení úrodnosti půd Pedologické poměry souvisejí s geologickým podložím i antropogenními zásahy. Převážnou část území pokrývá zhruba ve stejném poměru velmi zemědělsky nepříznivá pelozem karbonátová ve strmějších oblastech (na podloží tvarovaném v období terciéru) a černice pelická spíše v jížní části území (kvartér) v nivní oblasti Zalužanské vodoteče, s agronomicky příznivými podmínkami. V jižní části území na kvartérním podloží najdeme také úrodnou černozem pelickou.

V menší míře je na území také úrodná hnědozem modální, dále kambizem eutrofní a luvizem arenická. Na území intravilánu se nachází antrozem urbanní.

Obrázek 4: Půdní typy

Legenda:

PEk – pelozem karbonátová LUr – luvizem arenická HNm – hnědozem modální KAe – kambizem eutrofní CCp – černice pelická CZp – černozem pelická - ANu –antropozem urbanní Ochrana půd Třídy ochrany

Zemědělské půdy jsou z hlediska kvality a ochrany rozděleny do pěti tříd ochrany v závislosti na bonitních půdně ekologických jednotkách. Nejcennější půdy jsou zařazeny do I. a II. třídy ochrany. Do

14 I. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy, které se nacházejí převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých. Ty je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do této třídy ochrany spadá zhruba 10 % půdního fondu území. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Tyto půdy tvoří asi 20 % půdního fondu města Kosmonosy.

Eroze

Na převážné většině území města Kosmonosy není ZPF ohrožen erozí ani vodní, ani větrnou.

3.2 Hydrické poměry, kvalita vod Území se nachází v oblasti Severočeské tabule, tvořené především druhohorními usazeninami, překrytými různě silnými usazeninami třetihorními a čtvrtohorními. Část území na západním břehu Jizery se nachází v rozsáhlé CHOPAV Severočeská křída, která zasahuje i do sousedního Libereckého a Ústeckého kraje. Díky tomu se v okolí Kosmonos nachází řada zvodní, využitelných jako bohatý zdroj podzemní vody. V současné době jsou Kosmonosy stejně jako Mladá Boleslav zásobována výhradně z podzemních zdrojů, což spolu s využitím moderních technologií úpravy vody zajišťuje vysokou kvalitu pitné vody. Voda z povrchových zdrojů (Jizera) se používá pouze pro průmyslové účely.

Správní území Kosmonos patří s hlediska hydrologické rajonizace do povodí Labe. Dle údajů z katastru nemovitostí ke dni 14. 2. 2016 se v území nachází 2,30 ha plochy umělých nádrží, 3,26 ha plochy přirozených toků, 2,30 ha plochy umělých toků a 0,56 ha zamokřených ploch. Celkově se tedy v území nachází 8,42 ha vodních ploch tj. 1,13 % z celkové výměry správního území (743,41 ha).

Jediným drobným vodním tokem je Zalužanská vodoteč, která se v Mladé Boleslavi vlévá do Klenice. Vodoteč je dotována z melioračních zařízení v jejím povodí a bezejmennou malou vodní nádrží v lokalitě mezi Babou a R10.

Ochrana před povodněmi Na základě absence vodních toků nejsou ve správním území stanovena žádná záplavová území, resp. nejsou evidována žádná ohrožení spojená se zvláštní povodní. Na základě těchto skutečností nejsou plánovány žádné protipovodňové stavby.

3.3 Biotické podmínky Z hlediska biogeografického členění (Culek M. et al. 2005) spadá řešené území do Hercynské podprovincie. Převážná část území obce leží na území Mladoboleslavského bioregionu, pouze do západního cípu území zasahuje v malé míře bioregion Benátský.

V Mladoboleslavském bioregionu převažují zde vegetační stupeň bukovo-dubový, s dubohabrovými háji, teplomilnými doubravami, potočními luhy a bažinnými olšinami i slatinami, v menší míře i acidofilními doubravami. Stejný vegetační stupeň je charakteristický i pro bioregion Benátský.

15 Potenciální přirozenou vegetaci tvoří z větší části dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum) a teplomilné doubravy (Potentillo albae-Quercetum). Na kyselých štěrkopískových půdách jsou acidofilní doubravy (Genisto germanicae-Quercetum). Biologické hodnocení severní oblasti Horních Stakor nabízí podrobnější informace o této, tedy severovýchodní části území. Od východu jsou potenciální přirozenou vegetací v této oblasti černýšové dubohabřiny, směrem na západ, kde se nachází vrch Baba, jsou to květnaté bučiny s lípou srdčitou.

Náhradní přirozené travinobylinné porosty na suchých místech odpovídající vegetaci svazu Cirsio- Brachypodion pinnati. Na ně navazují lemy svazu Geranium sanguinei a křoviny svazu Prunion spinosae. Na vlhkých biotopech je zastoupena vegetace slatinných luk svazu Caricion devallianae, která přechází v různé luční typy teplejšího křídla svazu Molinion i Calthion. Charakteristická je vegetace teplomilných polních plevelů těžkých bazických půd svazu Caucalion.

Lesní porosty se rozkládají na 110,29 ha, což činí necelých 10% rozlohy území. Na území obce jsou zachovány dva přírodě blízké komplexy: Baba na východě a Kosmonoská obora na západě katastru. Existuje několik remízků nebo spontánně vzniklých ploch křovin. V severní části Kosmonosy byly vysazeny dvě menší plochy účelových dřevinných porostů. Plocha nelesní trvalé zeleně je stále poměrně vysoká, ale v posledních letech zástavbou rychle ubývá.

V oblasti přírodní rezervace Baba tvoří současný pokryv habrové doubravy, v menší míře s příměsí středoevropských bazifilních doubrav (Potentillo albae - Quercetum), suťových lesů (Aceri- Carpinetum), s přechody do květnatých bučin, perialpidských bazifilních teplomilných doubrav (Corno- Quercetum) a acidofilních teplomilných doubrav (Sorbo torminali-Quercetum). V okolí nečetných vesměs sezónních potoků jsou fragmenty údolních olšin (Stellario-Alnetum glutinosae) na podmáčených místech přechody k mokřadním olšinám (Carici acutiformis- Alnetum). Na obnažených neovulkanických vrcholcích kopce jsou fragmenty štěrbinové vegetace (Asplenion septentrionalis). Skalní útvary, z části podmíněné historickou těžbou kamene, jsou rovněž geologicky a geomorfologicky motivovaným předmětem ochrany. Významné jsou i dobře vyvinuté keřové pláště (Rhamno-Cornetum). V ochranném pásmu (jak současném ze zákona, tak ad hoc navrhovaném) je série zajímavých nelesních společenstev - travnatých až křovinatých lad, bývalých suchých až mokrých luk, i polí (úhorů). Nejcennější je křovinaté lado na jižním svahu u bývalé stakorské cihelny na jižním okraji lesa, kde se vyskytují druhově bohaté xerotermní širokolisté trávníky s koncentrací vzácných a fytogeograficky významných druhů. Vedle typických druhů se zde nachází také řada druhů chráněných. Jedná se zejména o tyto: okrotice bílá, vstavač nachový, kosatec sibiřský, úpolín, medovník meduňkolistý, korálice lesní, bílojetel pětilistý, prorostlík dlouholistý, len luční, bradáček vejčitý, zvoneček klasnatý. Velmi cenné jsou subexterotermní bílé stráně, lemy a křoviny na jižním úpatí s dominantní válečkou prapořitou, dál sveřep vzpřímený, jetel horský, kozinec cizrnovitý, pcháč bezlodyžný, devaterník velkokvětý, ostřice Michelova, bílojetel pětilistý.

Na základě Biologického hodnocení severní oblasti Horních Stakor byl popsány také výskyt rostlinných a živočišných druhů právě v této části území. Převažují zde relativně běžné druhy, součet druhů ustupujících a méně běžných činí cca 36%. Z ohrožených druhů se jedná o Cephalantera damasonium (Okrotice bílá), Melampyrum anverse (černýš rolní), Vicia cassubica (vikev kašubská) a Platanthera bifolia (vemeník dvoulistý). Mezi další vzácné rostliny patří Listera ovata (bradáček vejčitý), Primula veris subsp. veris (Prvosenka jarní pravá) a Pyrus pyraster (hrušeň polnička).

16 Z živočišné říše byly identifikovány 5 významných (zvláště chráněných) druhů: ještěrka obecná, slepýš křehký, krutihlav obecný, slavík obecný a ťuhýk obecný.

3.4 Klimatické podmínky Podle Atlasu podnebí Československé republiky patří území města Kosmonosy z převážné části do teplé, mírně vlhké oblasti s mírnou zimou. Pouze jižní část území spadá do oblasti teplé, mírně suché. Srážky jsou rozděleny poměrně rovnoměrně během celého roku s přirozeným maximem během letních měsíců. Nejvyšší relativní vlhkost společně s nejčastějším výskytem mlh nastává koncem podzimu a začátkem zimy. Území je oblastí mírně teplou, mírně vlhkou, s mírnou zimou, kde lednová teplota je rovněž nad –3o C. Červencové teploty se pohybují průměrně v rozmezí 14 až 16o C. Průměrná roční teplota je 8-9OC. Srážkový úhrn se na většině území pohybuje mezi 500 - 600 mm. Bouřkových dnů je 22 až 33 do roka, zamračených dnů 120 - 150. Průměrný sluneční svit vykazuje hodnotu pro Mladou Boleslav 1603 hodin ročně.

3.5 Kvalita ovzduší Pro hodnocení kvality vnějšího ovzduší je označována úroveň znečištění vnějšího ovzduší, která může svými účinky ovlivňovat lidské zdraví, vegetaci, celé ekosystémy i materiály.

Kvalita ovzduší v Kosmonosech je ovlivňován jednak dálkovým přenosem imisí, dále lokálními zdroji v obcích SO ORP MB a významně stoupá vliv dopravy na imisní situaci v obcích.

Stav ovzduší je monitorován nejbližší stanicí SMBOA provozovanou ČHMÚ v Mladé Boleslavi. Jedná se o stanici městskou, pozaďovou, reprezentativní pro oblastní měřítko – městské nebo venkov

(dosah 4-50 km). Stanice zjišťuje imisní pozadí základních znečišťujících látek (SO2, NO2, PM10, O3). Polyaromatické uhlovodíky (PAU) nejsou ve stanici měřeny. Mezi nejvýznamnější polutanty v území ORP Mladá Boleslav patří tři sledované znečišťující látky, jejichž největším zdrojem je doprava a topeniště používající tuhá paliva:

Atmosférický aerosol PM10 představuje látku nejčastěji zhoršující kvalitu ovzduší v dané lokalitě. Pro 3 24 hodinové průměrné koncentrace PM10 je stanoven limit 50 µg/m . Přípustný roční počet překročení těchto koncentrací je stanoven na 35. Limit průměrné roční koncentrace je 40 µg/m3. Benzo(a)pyren BaP má prokazatelně karcinogenní účinky. Pro tuto látku je stanoven cílový imisní limit (TV) 1 ng/m3 (roční průměrná koncentrace). Přízemní ozón O3 představuje sekundární znečišťující látku, protože nemá svůj vlastní emisní zdroj. Zásadní roli na jeho vzniku a nadlimitních hladinách mají oxidy dusíku, těkavé organické látky a oxid uhelnatý v kombinaci se slunečním zářením. Imisní limit (LV) pro lidské zdraví činí 120 µg/m3 pro klouzavý osmihodinový průměr. Přípustný průměrný roční počet překročení těchto koncentrací za poslední 3 roky (ppLV3) je stanoven na 25. Tento limit nebyl v období 2011 – 2014 překročen a z tohoto důvodu není O3 uveden v následující tabulce. V následující tabulce jsou uvedena % území, na němž v ORP Mladá Boleslav došlo k překročení LV v daném roce.

17

Tabulka 1: % území s překročením LV

Polutant Rok 2011 2012 2013 2014

PM10 71,8 % 0 0 0 BaP 57,1 % 83,7 % 6,2 % 9,8 % 3.6 Hluk Nejvýznamnějším zdrojem hluku je v území města Kosmonosy komunikace R 10. Nejvyšší hladiny hlukového ukazatele Ldvn dosahují hodnot až 80,85 dB. Těchto hodnot je ovšem dosaženo přímo v místě zdroje, tedy na komunikaci R 10 a s rostoucí vzdáleností od zdroje významně klesají. Nejvyšší hladiny hlukového ukazatele Ldvn, jež dosáhnou k obydleným částem města, jsou do 60,65 dB, což je nižší, než mezní hodnota pro tento ukazatel (mezní hodnota Ldvn=70dB). Nejvyšší hodnoty hladiny hlukového ukazatele Ln, které dosahují k obydleným částem města, jsou do 50,55 – 55,60 dB, přičemž mezní hodnota pro hlukový ukazatel ze silniční dopravy Ln je 60dB, tudíž jsou tyto hodnoty taktéž pod limitem. 3.7 Ekologické zátěže Na území města Rakovník je dle Ministerstva životního prostředí ČR evidováno jedno kontaminované místo. Jedná se o areál Škoda, a.a.s. servis Kosmonosy. Průzkum znečištění prokázal několik ohnisek kontaminace nesaturované zóny. Znečištěny jsou stavební konstrukce a přípovrchová zóna horninového prostředí (ropné látky). Byl vybudován základní monitorovací systém podzemních vod křídového kolektoru (voda není kontaminována). Kvartérní kolektor - v jednom případě prokázáno lokální bodové znečištění ropnými a chlorovanými uhlovodíky bez významnějšího vlivu na blízké okolí. Sanace silně znečištěných stavebních konstrukcí a zemin je doporučena pouze v souvislosti se stavebními úpravami.

4. SOCIÁLNĚEKONOMICKÁ SITUACE MĚSTA

4.1. Obyvatelstvo, demografická studie

Vybrané demografické údaje města a jejich srovnání se situací v okrese, kraji a v České republice Tabulka 2: Vybrané demografické údaje města Kosmonosy2

Podíl SŠ+VŠ Index vývoje Migrační Počet Index stáří Průměrný věk na celk. počtu Území 2005-2014 v saldo 2005 - obyvatel 2014 2014 2014 obyv. 2011 % 2014 (SLDB) Kosmonosy 4 940 123,93 103,6 40,9 43,4 491 okres MB 125 498 108,61 103,9 40,9 30,6 10 089 Středočeský kraj 1 309 139 113,83 99,6 40,7 43,4 153 803 Česká republika 10 524 783 102,84 117,4 41,7 43,3 318 222

2 ČSÚ 2011, SLDB 2001, vždy k 31.12.

18 I. Počet obyvatel a jeho vývoj Základní demografickou charakteristikou každého města a obce je počet jejich obyvatel, resp. jeho vývoj. Ve městě Kosmonosy se v posledním desetiletí zvýšil počet obyvatel o 26,7 %, což je ve srovnání s celorepublikovými trendy výraznější vývoj (v ČR nárůst o 3 %). Počet obyvatel Kosmonos rostl od počátku sledovaného období (rok 2004), kdy meziroční přírůstky dosahovaly 200 obyvatel. Po té dochází v letech 2009 a 2010 k prudkému úbytku o 320 obyvatel. V následujícím roce 2011 došlo opět k prudkému nárůstu o 455 obyvatel a až do roku 2014 počet obyvatel mírně roste, k 31.12.2014 žilo v Kosmonosech o 1047 obyvatel více než v roce 2004. Demografické charakteristiky v územním a časovém srovnání jsou uvedeny v následujících tabulkách a grafech:3

Tabulka 3: Vývoj počtu obyvatel 2004 – 2014 v Kosmonosech a České republice k 31. 12.

Rok Počet obyvatel Přirozená měna Umělá měna města (počet narozených na 1000 obyv.) (počet přistěhovalých na 1000 obyv.) Kosmonosy Kosmonosy Česká republika Kosmonosy Česká republika 2004 3 917 2,1 -0,9 22,5 1,8 2005 4 061 3,5 -0,6 32,6 3,5 2006 4 290 5,3 0,1 49,6 3,4 2007 4 561 4,0 1,0 56,8 8,1 2008 4 720 2,2 1,4 32,2 6,9 2009 4 524 3,6 1,0 -45,1 2,7 2010 4 400 4,6 1,0 -32,8 1,5 2011 4 855 5,8 0,2 5,6 1,6 2012 4 876 -1,2 0,0 5,5 1,0 2013 4 886 3,3 -0,2 -1,2 -0,1 2014 4 964 3,4 0,4 12,3 2,1

Obrázek 5: Vývoj počtu obyvatel 2004 – 2014 v územním srovnání

130 125 120 Kosmonosy 115 % okres Mladá Boleslav 110 Středočeský kraj 105 100 Česká republika 95 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Očekávaný vývoj počtu obyvatel Dle demografické projekce Středočeského kraje se v Kosmonosech do roku 2017 předpokládá stabilní zvyšování počtu obyvatel na hodnotu 4 970. Po té bude docházet k poklesu až na 4 717 obyvatel

3 ČSÚ, 2004 – 2014; www.czso.cz

19 v roce 2041. Přirozenou měnou bude tedy město Kosmonosy již od příštího roku populačně ztrácet, začnou se zde projevovat vlivy nepříznivé věkové struktury a obyvatelstvo Kosmonos bude ubývat. Nutno však zmínit, že tento pokles nezohledňuje migrační vlivy, které jsou závislé zejména na bytové výstavbě a hospodářských příležitostech města, tedy na počtu volných pracovních míst. Zvyšování kapacit bydlení je tak potenciálním předpokladem růstu atraktivity sídla pro migranty a následného potenciálního přirozeného přírůstku. Důvodem je zejména jejich příznivá věková struktura, která je prezentována mladšími věkovými kategoriemi populace (20-40 let).

Tabulka 4:Předpokládaný vývoj počtu obyvatel města Kosmonosy do roku 2040 (bez migrace) 4

Rok Počet obyvatel Rok Počet obyvatel 2014 4964 2028 4900 2015 4967 2029 4887 2016 4969 2030 4874 2017 4970 2031 4860 2018 4969 2032 4846 2019 4968 2033 4831 2020 4965 2034 4817 2021 4960 2035 4802 2022 4955 2036 4788 2023 4949 2037 4773 2024 4941 2038 4759 2025 4932 2039 4745 2026 4923 2040 4731 2027 4912 2041 4717

Obrázek 6: Předpokládaný vývoj počtu obyvatel města Kosmonosy do roku 2040 (bez migrace) 5

5000 4964 4950 4900 4850 4800 4731 4750 4700 4650

4600

2025 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040

4 ČSÚ, www.czso.cz, vlastní výpočet z Demografické projekce pro Středočeský kraj 5 ČSÚ, www.czso.cz, vlastní výpočet z Demografické projekce pro Středočeský kraj

20 Migrace Na vývoji počtu obyvatel sehrála zásadní roli umělá migrace (v letech 2004 - 2014 došlo k přírůstku 491 osob stěhováním). Od roku 2004 do roku 2008 včetně byl zaznamenán výrazný nárůst obyvatel stěhováním, kdy bylo migrační saldo za těchto 5 let na hodnotě konkrétně 826 osob. Během následujících dvou let se situace obrátila a migrační saldo spadlo hluboko do hodnot záporných, což mohlo souviset s hospodářskou krizí v roce 2008 a závislosti obyvatel na pracovních místech ve velkých podnicích v Kosmonosech a přilehlé Mladé Boleslavi. V následujících letech již migrační saldo nevykazovalo výrazné hodnoty.

Obrázek 7: Migrační saldo v ‰ (počet přistěhovalých na 1000 obyvatel) v časovém a územním srovnání

60 40 Kosmonosy 20 okres Mladá Boleslav ‰ 0 Středočeský kraj -20 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Česká republika -40 -60

Přirozená měna obyvatelstva Na celkovém počtu obyvatel se přirozená měna obyvatelstva podílí vyjma roku 2012 kladnými hodnotami. Záporné hodnoty přirozené měny obyvatelstva v Kosmonosech jsou odrazem poklesu celkového počtu obyvatel mezi lety 2008 a 2010. Za celé období deseti let došlo k přirozenému přírůstku o 156 obyvatel. Kladné hodnoty migračního a přirozeného salda měly vliv na věkovou strukturu obyvatel. Po roce 2008 nejprve výrazným poklesem migračního salda a následným snížením přirozené měny se průměrný věk postupně dorovnal na hodnoty srovnatelné s vyššími územními celky.

Obrázek 8: Saldo přirozené měny v ‰ v časovém a územním srovnání

6

4 Kosmonosy okres Mladá Boleslav ‰ 2 Středočeský kraj 0 Česká republika 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 -2

II. Věková struktura obyvatelstva Obyvatelstvo Kosmonos, podobně jako tomu je v ČR, stárne přirozenou měnou. To dokazuje průměrný věk, který se v posledních letech trvale zvyšuje (rok 2005 = věk 39,8 rok 2014 = věk 40,9). Ohledně zastoupení jednotlivých běžně sledovaných věkových skupin (0-14, 15-65, 65+) Kosmonos

21 dochází k rychlejšímu poklesu zastoupení věkové skupiny 0-14 let vzhledem k trendu vyšších územních jednotek.

Tabulka 5: Podíl věkové skupiny 0-14 let v časovém a územním srovnání6

Území 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Kosmonosy 15,12 14,78 14,49 14,05 15,63 16,77 15,82 16,20 16,29 16,40 okres Mladá Boleslav 14,62 14,20 13,92 13,85 14,19 14,63 15,04 15,33 15,53 15,82 Středočeský kraj 14,94 14,81 14,83 14,91 15,20 15,55 15,90 16,21 16,48 16,79 Česká republika 14,65 14,38 14,23 14,14 14,22 14,41 14,67 14,84 15,01 15,19 Tyto závěry potvrzuje rovněž tzv. index stáří (tj. poměr zastoupení věkové skupiny 65+ vůči skupině 0- 14). Od roku 2005, kdy Kosmonosy měly výrazně příznivější věkovou strukturu než vyšší územní jednotky, se indexem stáří propadly téměř na úroveň okresu Mladá Boleslav. Index stáří v Kosmonosech za sledované období deseti let narostl ze 70,2 v roce 2005 na 103,6 v roce 2014. Na základě tohoto stabilního trendu nelze do budoucna očekávat výraznou změnu ve smyslu optimalizace věkové struktury.

Obrázek 9: Věková struktura v časovém a územním srovnání – index stáří7

120 110 100 Kosmonosy 90 okres Mladá Boleslav 80 Středočeský kraj 70 Česká republika 60 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

S výše uvedeným koresponduje taktéž průměrný věk, který se během deseti let zvýšil o 1,1 roku, což koresponduje s vývojem průměrného věku vyšších územních jednotek. Výrazný nárůst byl zaznamenán u indexu stáří, který za sledované období deseti let vzrostl o 33,4 a dostal se na úroveň hodnoty pro okres Mladou Boleslav. Z grafu zachycujícího vývoj indexu stáří lze říci, že obyvatelstvo v Kosmonosech stárne výrazně rychleji než obyvatelstvo vyšších územních jednotek.

Tabulka 6: Průměrný věk v časovém a územním srovnání8

Území 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Kosmonosy 39,8 39,9 39,8 39,7 39,3 39,0 40,1 40,3 40,7 40,9 okres Mladá Boleslav 39,7 39,8 39,8 39,8 40,0 40,1 40,3 40,5 40,7 40,9 Středočeský kraj 39,9 40,0 40,0 40,0 40,0 40,1 40,3 40,4 40,6 40,7 Česká republika 40,0 40,2 40,3 40,5 40,6 40,8 41,1 41,3 41,5 41,7 III. Vzdělanostní struktura obyvatelstva

6 ČSÚ, vždy k 31.12. 7 ČSÚ, vždy k 31.12.

8 ČSÚ, vždy k 31.12.

22 Vzdělanostní struktura obyvatel Kosmonos je v případě územního srovnání na vysoké úrovní. Při porovnání s vyššími územními jednotkami je ve městě podíl vysokoškoláků o 1,3 % vyšší, než je republikový průměr a dokonce o 4,6 % vyšší, než je okresní průměr. Nejvyšší, v porovnání s vyššími územními celky, je také podíl obyvatel s maturitou či vyšším odborným vzděláním.

Tabulka 7: Vzdělanostní struktura obyvatel v územním srovnání dle SLDB 2011 v %

Základní vč. Střední vč. vyučení Střední s maturitou Území Vysokoškolské neukončeného (bez maturity) a vyšší odborné Kosmonosy 15,6 28,5 33,7 13,8 okres Mladá Boleslav 16,7 35,3 31,8 9,2 Středočeský kraj 16,9 33,6 32,5 11,5 Česká republika 17,6 33,0 31,2 12,5

Obrázek 10: Vzdělanostní struktura obyvatel v územním srovnání dle SLDB 2011 % 40 35 30 základní vč. neukončeného 25 střední vč. vyučení (bez matur.) 20 15 úplné střední a vyšší odborné 10 vysokoškolské 5 0 Kosmonosy okres Mladá Boleslav Středočeský kraj Česká republika

4.2. Bydlení

I. Počet bytů a domů ve městě a jeho vývoj Ve městě Kosmonosy bylo v roce 2011 evidováno celkem 1.158 domů, z čehož 91,4 % je obydlených. To je o 3,6 % více než v roce 2001, důvodem může být vysoké migrační saldo, s ním spojená vyšší poptávka po bydlení v Kosmonosech a tedy obydlování tehdy neobydlených domů. V Kosmonosech je identifikován vyšší podíl rodinných domů, než je tomu ve vyšších územních jednotkách. V porovnání s okresem Mladá Boleslav je v Kosmonosech rodinných domů o 1,9 % více, o 5,8 % více pak vzhledem k České republice. Výstavba bytových domů v Kosmonosech souvisela s rozvojem závodu Škoda Auto a s ním spojenou potřebou vytvářet bydlení pro zaměstnance.

Tabulka 8: Vybrané údaje o domovním a bytovém fondu dle SLDB 2001 a 20119

Domy Domy Území Rok Z toho RD (%) Z toho BD (%) Byty obydlené celkem obydlené 2001 978 859 91,5 6,9 1298 Kosmonosy 2011 1158 1058 92,2 6,3 1673 okres Mladá 2001 27323 21380 90,0 8,2 42153 Boleslav 2011 30157 24670 90,3 8,1 47696

9 ČSÚ, SLDB

23 Středočeský 2001 307120 239553 91,3 7,1 413060 kraj 2011 353037 286780 91,6 6,8 482860 2001 1969018 1630705 86,3 12,0 3827678 Česká republika 2011 2158119 1800075 86,4 11,7 4104635

Obrázek 11: Vybrané údaje o domovním a bytovém fondu, SLDB 2011

% 92,2 91,6 100 90,3 86,4 80 podíl rodinných 60 domů podíl bytových 40 domů 11,7 20 6,3 8,1 6,8 0 Kosmonosy okres Mladá Boleslav Středočeský kraj Česká republika

II. Kvalita bydlení Co se týče úrovně bydlení, velikost plochy bytu v rodinných domech v Kosmonosech převyšuje průměr za Středočeský kraj i modelová města. Vyšší standard bydlení je pouze v ČR a to o více jak 1,5 m2. Stejně tak tomu je i u velikosti plochy bytu v bytových domech, pouze s tím rozdílem, že obytná plocha je v celorepublikovém průměru o více jak 3 m2 větší. Ukazatel počtu obyvatel na bytovou jednotku je v Kosmonosech nejvyšší ve srovnání s modelovými městy i s vyššími územními jednotkami.

Tabulka 9: Úroveň bydlení v územním srovnání SLDB 201110

rodinné domy bytové domy

Území obytná obytná počet obytná obytná počet plocha na plocha na obyvatel na plocha na plocha na obyvatel na osobu byt byt osobu byt byt Česká republika 28,9 80,9 2,8 22,9 52,6 2,3 Středočeský kraj 27,1 76,0 2,8 18,1 45,4 2,5 modelová města11 26,8 73,3 2,7 19,0 48,2 2,5 Kosmonosy 27,3 82,0 3,0 19,5 54,5 2,8

10 SLDB 2011

11 Modelová města: města v ORP Mladá Boleslav ve stejné velikostní kategorii (3,0 – 6,0 tis. obyvatel) - Bakov nad Jizerou, Bělá pod Bezdězem a Dobrovice.

24 Obrázek 12: Obytná plocha na osobu dle druhu domu v územním srovnání12

m² 35,0 28,9 30,0 27,3 26,8 27,1 25,0 22,9 19,5 19,0 20,0 18,1 rodinný dům 15,0 bytový dům 10,0 5,0 0,0 Kosmonosy modelová města Středočeský kraj Česká republika Při srovnání bydlení bez rozlišení druhu domu je velikost bytu v Kosmonosech, ve srovnání s vyššími územními jednotkami i modelovými městy, větší. Naopak počet osob na jednu bytovou jednotku je vyšší. Z tohoto lze usuzovat, že obyvatelstvo bydlí spíše ve větších bytech avšak ve větším počtu osob. Resp. při porovnání s indexem stáří v roce 2011, lze usuzovat, že v bytech v Kosmonosech bydlí spíše rodiny než osoby v důchodovém věku samostatně.

Obrázek 13: Průměrný počet osob na bytovou jednotku v územním srovnání13

3,5 3,0 3,0 2,8 2,7 2,8 2,8 2,5 2,5 2,5 2,3

2,0 rodinný dům 1,5 bytový dům 1,0 0,5 0,0 Kosmonosy modelová města Středočeský kraj Česká republika V Kosmonosech převažují byty v rodinných domech o 1-2 nadzemních podlažích s průměrným počtem 3 osob na jeden byt. To představuje nadprůměr v porovnání se srovnatelnými modelovými městy i s vyššími územními jednotkami. Intenzivní výstavba rodinných domů probíhá v posledních letech v lokalitě Pod Koupalištěm. Bytové domy o 2-4 nadzemních podlažích se nacházejí v jižní části lokality Pod Koupalištěm, při severní hranici území Kosmonos doplňují zástavbu rodinných domů a v jižní části řešeného území několika bytovými domy doplňuje proluku mezi zástavbou Kosmonos a Mladé Boleslavi. Mimo město tvoří obytná území Horní Stakory a s čistě obytnou funkcí osada Chaloupky.

12 SLDB 2011

13 SLDB 2011

25 III. Bytová výstavba a stáří bytového fondu Jedním z ukazatelů kvality bydlení je také stáří bytového fondu. Ze srovnání stáří bytového fondu lze říci, že mnohem intenzivnější výstavba bytů probíhala v Kosmonosech ve srovnání s modelovými městy14 v období 1991 – 2000 a 2001 – 2011. V těchto obdobích bytová výstavba převyšovala výstavbu v modelových městech o 6 – 7 %. Naopak nižší výstavba o 6 – 7 % probíhala v Kosmonosech 1970.

Obrázek 14: Stáří bytového fondu v územním srovnání dle SLDB 2001

2001-2011 18,3 1991-2000 17,7 1981-1990 12,2 modelová města 1971-1980 17,4 Kosmonosy 1920-1970 26,0 1919 a dříve 8,3 % 0 5 10 15 20 25 30 35 40

Se změnou počtu bytů koresponduje umělé saldo obyvatel. To potvrzuje vyšší intenzita výstavby v porevoluční době od roku 1991. Dle následující tabulky je město Kosmonosy charakteristické vysokou intenzitou výstavby. V porovnání s modelovými městy bylo v Kosmonosech ve sledovaném období posledních deseti let postaveno o 98 bytů více. Dlouhodobě vyšší intenzita výstavby pak bude mít vliv na přírůstek obyvatel přirozenou i umělou měnou.

Tabulka 10: Počet bytů dokončených v časovém a územním srovnání15

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Celkem Kosmonosy 17 15 24 29 59 13 18 22 9 20 226 modelová města 14 15 11 28 22 15 9 10 8 7 128 IV. Celková potřeba nových bytů v Kosmonosech Pro zjištění budoucí potřeby bytů na území města byly analyzovány základní faktory ovlivňující změny v počtu a struktuře obyvatelstva a bytového fondu. Byly zvoleny následující faktory vstupující do analýzy budoucí potřeby bytů na území města Mladá Boleslav:

 změna počtu obyvatel v území;  vznik nových bytů bez nároků na rozvojové plochy;  úbytek (odpad) bytů;  zvýšení kvality bydlení;  iniciace rozvoje území;  význam území;  nedostupnost pozemků po výstavbu bytů – „bezpečnostní“ rezerva.

14 Modelová města: města v ORP Mladá Boleslav ve stejné velikostní kategorii (3,0 – 6,0 tis. obyvatel) - Bakov nad Jizerou, Bělá pod Bezdězem a Dobrovice. 15 ČSÚ, vždy k 31.12.

26 Všechny faktory společně utvářejí představu o celkovém budoucím trendu vývoje bytového fondu v Kosmonosech, pro přehlednost a přesnost výpočtů jsou ovšem jednotlivé faktory hodnoceny každý zvlášť, k dílčím výsledkům je tedy nutné přistupovat obezřetně a citlivě, neboť separátní hodnocení každého jednotlivého faktoru neobsahuje kontext všech ostatních faktorů.

Tabulka 11: Souhrnný přehled potřeby nárůstu počtu bytových jednotek z hlediska jednotlivých faktorů:

potřebný nárůst podíl ze stávajícího (za rok Faktor podmiňující potřebu nových bytů počtu BJ 2011) počtu bytů (%) změna počtu obyvatel v území - 56 - 3,52 % vznik nových bytů bez nároků na rozvojové plochy - 80 - 5,03 % úbytek (odpad) bytů + 72 + 4,53 % zvýšení kvality bydlení + 337 + 21,18 % iniciace rozvoje území + 80 + 5,03 % význam území + 160 + 10,06 % Mezisoučet faktorů bez zohlednění nedostupnosti + 513 + 32,24 % pozemků z toho 20 % pro nedostupnost pozemků pro výstavbu + 102 + 6,41 % bytů Územní plán Kosmonos musí na správním území města vytvořit podmínky pro uspokojení potřeby minimálně + 615 nových bytových jednotek v plochách přestaveb a v zastavitelných plochách.

4.3. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY

I. Ukazatele zaměstnanosti Míra registrované nezaměstnanosti Míra registrované nezaměstnanosti, jako základní ukazatel hospodářské situace v území, zcela odpovídá vývojovým celorepublikovým trendům. V České republice patří město Kosmonosy dlouhodobě k regionům s nízkou mírou nezaměstnanosti. Roky 2009 a 2010 však poznamenal hospodářský úpadek, který se v Kosmonosech projevil zvýšením míry nezaměstnanosti. Avšak i přes zvýšení byla míra nezaměstnanosti v Kosmonosech nižší než ve všech vyšších sledovaných územních celcích. Pozitivem je snížení míry nezaměstnanosti v Kosmonosech na 3,2 % v roce 2011 a stabilizace, resp. stálý mírný pokles v následujících třech sledovaných letech. Vývoj míry nezaměstnanosti je z velké části ovlivňován nabídkou pracovních míst v závodu Škoda Auto.

Tabulka 12: Vývoj nezaměstnanosti16

Rok Kosmonosy Okres Mladá Boleslav Středočeský kraj Celkem ČR 2005 2,0 3,1 4,7 6,6 2006 1,7 2,6 4,0 5,8 2007 1,3 1,9 3,2 4,5 2008 1,6 2,4 3,4 4,5 2009 2,9 4,3 5,5 7,4 2010 3,9 4,6 6,1 7,4

16 ČSÚ, vždy k 31.12.

27 Rok Kosmonosy Okres Mladá Boleslav Středočeský kraj Celkem ČR 2011 3,2 4,0 5,6 6,8 2012 3,1 4,1 6,1 7,4 2013 3,1 4,2 6,9 8,2 2014 3,0 4,4 6,4 7,5

Obrázek 15: Míra registrované nezaměstnanosti v časovém a územním srovnání v %

% 10,0

8,0 Kosmonosy 6,0 okres Mladá Boleslav 4,0 Středočeský kraj

2,0 Česká republika

0,0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Trh práce Při porovnání se srovnatelnými územními jednotkami je podíl počtu zaměstnanců na osobách s obvyklým pobytem vesměs stejný.

Tabulka 13: Územní srovnání zaměstnanosti17

Obec Počet zaměstnanců Kosmonosy 2320 Bakov nad Jizerou 2088 Bělá pod Bezdězem 2021 Dobrovice 1435 Ohledně pracovních možností bylo město Kosmonosy před hospodářskou krizí zcela soběstačné. Od roku 2009 však došlo k propadu nabídky volných pracovních míst a naopak k navýšení počtu uchazečů o zaměstnání. Z hlediska srovnání s vývojem v České republice se mezi lety 2008 – 2009 projevil dramatický nárůst počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo. Zatímco v ČR byl tento nárůst pouze mírný, v Kosmonosech se zvýšil počet uchazečů na pracovní místo až o 236 %. K dalšímu dramatickému nárůstu uchazečů na jedno pracovní místo byl zaznamenán mezi lety 2011 – 2014, kdy došlo k nárůstu o 100 %, nejsou však data za roky 2012 a 2013, nelze tedy určit, zda došlo k postupnému navýšení. Obyvatelé Kosmonos, tak musí dojíždět do ostatních sídel, přičemž nejvíce spádují do sousední Mladé Boleslavi.

17 SLDB 2011

28 Obrázek 16: Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo v časovém srovnání18

2014 7,1 2011 3,4 2010 3,5 2009 3,7 2008 1,1 2007 0,5 2006 0,7 2005 3,0

0 1 2 3 4 5 6 7 8 V roce 2011 z celkového počtu zaměstnaných vyjíždělo do zaměstnání mimo Kosmonosy 41 % pracujících (90 % dojíždí denně). Vyjížďka byla ve srovnání s modelovými městy stejná. Z celkového počtu dojíždějících se pak tři čtvrtiny dopravovali za prací do sousední Mladé Boleslavi. Do Mladé Boleslavi spádovali pracovníci také z dalších sledovaných měst, přičemž jejích podíl byl oproti Kosmonosům srovnatelný, resp. o 10 – 15 % nižší. To dokládá vysoký regionální význam Mladé Boleslavi.

Tabulka 14: Pracovní vyjížďka z obce19

Vyjížďka z obce za prací

vyjíždějící v % ze hlavní směr Obec zaměstnaní zaměst- vyjíždějící denní vyjížďky z toho naných denně celkem obec počet ženy celkem Kosmonosy 952 395 41,0 858 Mladá Boleslav 720 Bakov nad Jizerou 861 362 41,2 798 Mladá Boleslav 514 Bělá pod Bezdězem 714 292 35,3 633 Mladá Boleslav 482 Dobrovice 550 238 38,3 498 Mladá Boleslav 377

III. Ekonomické subjekty Evidovaný počet ekonomických subjektů v Kosmonosech k 31. 12. 2015 byl 1.265 (656 se zjištěnou aktivitou), z toho bylo 967 fyzických osob a 298 právnických osob. Při zhodnocení zastoupení právních forem dle vývoje lze zachytit stabilní růst počtu živností od roku 2008 do současnosti (nárůst o 141 živností). Celkový počet ekonomických subjektů vzrostl méně (o 45 ekonomických subjektů). Z grafu je patrný intenzivnější pokles právnických osob ve srovnání se Středočeským krajem.

18 MPSV, vždy k 31.12., data za roky 2012 a 2013 nejsou k dispozici

19 SLDB 2011

29 Obrázek 17: Bazický index zastoupení právních forem v časovém srovnání 2006 – 2015 v % (100% = rok 2006) 20

% 130,0 120,0 110,0 100,0 Kosmonosy 90,0 Středočeský kraj 80,0 70,0 60,0 Ekonomické subjekty Fyzické osoby Právnické osoby Živnostníci Hospodářské podmínky ve městě Kosmonosy jsou nejvíce ovlivněny jeho polohou vůči Mladé Boleslavi, v níž hlavní roli představuje automobilový průmysl. Značná část ekonomických subjektů se sídlem v Kosmonosech se zabývá prodejem a opravami motorových vozidel a prodejem dílů do motorových vozidel. Největší podíl ekonomických subjektů v Kosmonosech spadá dle odvětví do terciéru, tedy sektoru reprezentovaného obchodem a službami. Ve větší míře než je tomu celkově v okrese Mladá Boleslav, ale pod krajským i celorepublikovým průměrem je zastoupen sekundární sektor zastoupený ekonomickými subjekty zabývajícími se průmyslem a stavebnictvím. Podíl primárního sektoru odvětvové struktury je zastoupen výrazně méně než ve vyšších územních jednotkách. V zemědělství podniká pouze 1,17 % právnických a fyzických osob, což souvisí s absencí významnější tradice tohoto sektoru v řešeném území. Největší zastoupení ekonomických subjektů má obchod celkově. Nejvíce ekonomických subjektů se zabývá konkrétně maloobchodem, hned druhou pozici zaujímá velkoobchod, v obou případech vyjma prodeje motorových vozidel. K 31. 12. 2015 bylo v Kosmonosech evidováno 187 ekonomických subjektů zabývajících se maloobchodem a 113 velkoobchodem. To znamenalo nárůst u velkoobchodu a pokles u maloobchodu za posledních 5 let.

Tabulka 15: Počet podnikatelských subjektů v Kosmonosech dle převažující činnosti21

Bližší specifikace ukazatele Počet subjektů Počet podnikatelských subjektů celkem 1198 Zemědělství, lesnictví, rybářství 14 Průmysl celkem 127 Stavebnictví 113 Doprava a spoje 28 Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a 360 pohostinství Ostatní obchodní služby 371 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 4 Školství a zdravotnictví 61

20 ČSÚ 2016

21 ČSÚ, data k 31.12.2015

30 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 120

Obrázek 18: Sektorová struktura ekonomických subjektů v roce 2015 v %22

% 100 78,80 81,70 80 70,13 71,56 primér 60 sekundér 40 25,26 20,03 23,98 terciér 20 13,81 1,17 4,49 4,61 4,47 0 Kosmonosy okres Mladá Boleslav Středočeský kraj Česká republika Ve městě se nachází jeden podnik, jež zaměstnává více než 500 pracovníků (rok 2013). Se snižujícím se počtem zaměstnanců se naopak zvyšuje počet subjektů v příslušné velikostní kategorii. Ekonomické subjekty bez zaměstnanců tedy tvoří majoritní podíl v ekonomické struktuře města. Největší podíl však zaujímají subjekty bez uvedení počtu zaměstnanců. Největším zaměstnavatelem je Škoda Auto, která má na území města servisní centrum. Dalšími významnými zaměstnavateli jsou firmy Plastiform, s.r.o., Prondo, s.r.o. či Psychiatrická léčebna Kosmonosy.

Tabulka 16: Počet subjektů v Kosmonosech dle velikostních kategorií v časovém srovnání (absol.) 23

2012 2013 Ekonomické subjekty celkem 1 319 1 246 Bez zaměstnanců 438 409 1 - 5 zaměstnanců 76 77 6 - 9 zaměstnanců 18 15 10 - 19 zaměstnanců 21 22 20 - 24 zaměstnanci 3 2 25 - 49 zaměstnanců 11 8 50 - 99 zaměstnanců 2 1 100 - 199 zaměstnanců 4 5 200 - 249 zaměstnanců 0 1 250 - 499 zaměstnanců 0 0 500 - 999 zaměstnanců 1 1 Neuvedeno 745 705 IV. Výrobní areály Většina výrobní a skladových areálů se nachází při hranici s Mladou Boleslaví, resp. podél silnice I/38.

22 ČSÚ, data k 31.12.2015 23 ČSÚ, data k 31.12.

31 5. CESTOVNÍ RUCH

Území města Kosmonosy je se svou mírně členitou krajinou, obecně uznávanými přírodními hodnotami a blízkostí významných přírodních i kulturních atraktivit potenciálně vhodnou oblastí cestovního ruchu. Jeho význam snižuje průmyslové zaměření jižní části města a jeho okolí a současně dostatečná vybavenost pro cestovní ruch přímo v turistických destinacích v blízkém i vzdálenějším okolí (CHKO Český ráj, CHKO Kokořínsko nebo okolí Ještědu, aj.).

5.1. Kulturní hodnoty Historický vývoj města byl provázen řadou počinů, při nichž vznikly velmi hodnotné prostory a stavby, které jsou chráněny dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, případně byly označeny jako architektonicky cenné stavby, významné stavební dominanty nebo urbanisticky významná území v rámci zhotovení územně analytických podkladů či průzkumů a rozborů.

I. Nemovité kulturní památky Tabulka 17: Nemovité kulturní památky

Číslo rejstříku Památka Ulice, náměstí /umístění č.p. č.or. Kosmonosy 2-1598 Loreta Santa Casa Pod Loretou, parc.č. 539, JV část města 26967 / 2-3615 Obora - zbytky ohrazení SZ od zámku 30138 / 2-1601 Soubor dvou výklenkových kaplí J část ulice Lípy, poblíž zámku 30789 / 2-1602 Socha sv. Jana Nepomuckého před branou do zámku 27263 / 2-1599 Zámek Podzámecká, Debřská 1 32297 / 2-1596 Piaristický klášter Lípy 15 105756 Špitál Boleslavská 142 5 29079 / 2-1600 Fara Linhartova 172 15705 / 2-1604 Soubor dvou vil Sadová 409 2 Horní Stakory 21897 / 2-1564 Zvonice při kostele, J část vsi

15959 / 2-1565 Socha sv. Jana Nepomuckého při kostele, J část vsi

33396 / 2-3592 Sýpka 21

Loreta

Komplex staveb při Boleslavská ulici východně od centra města zahrnuje volně stojící zvonici, kostel sv. Martina a nejcennější loretánskou kapli P. Marie (Santa Casa – Svatá chýše) obklopenou přízemními ambity.

Loreta byla postavena Humprechtem Janem Černím z Chudenic a jeho synem Heřmanem Jakubem Černínem.

Zvonice je nejstarší částí areálu. Byla postavena Domenico Agostinim podle návrhu černínského architekta Francesca Carattiho v letech 1672 – 1673. Zvonice je ranně barokní stavbou čtyřbokého

32 hranolovitého tvaru, čtyřpatrová, s plechovou střechou tvaru komolého jehlanu, na vrcholku věže je umístěna zlatá sluncová rozeta.

Stavba Svaté chýše s ambity je druhou největší z padesáti kopií Nazaretského obydlí svaté rodiny. Byla provedena podle návrhu italského architekta vrcholného baroka Giovanni Batisty Alliprandiho v areálu původního farního kostela sv. Martina ze 13. století, který byl za husitských válek pobořen. Kaple byla slavnostně vysvěcena v roce 1707.

Zámek

Kosmonoský zámek představuje velkolepý soubor barokní architektury z přelomu 17. a 18. století. Zámek v Kosmonosech původně ležel osamocen na západním konci města. Jeho východní vstupní průčelí směřuje směrem k náměstí. K zámku náleží z jižní strany zámecký park. Ze severní strany přiléhala k zámku rozsáhlá obora, obehnaná kamennou zdí, z níž jsou zachovány jen zbytky. Obora byla z větší části zastavěna, původní rybníček byl využit pro stavbu koupaliště.

Vzdálená historie zámku je nejasná, je zřejmě umístěn na místě tvrze Lemberků ze Zvířetic (kolem roku 1287) a pozdější tvrze Jana Tovačovského z Cimburka (cca 1470–1480). V letech 1571–80 tvrz přebudoval na renesanční zámek Adam Krajíř z Krajku.

Velkých změn se kosmonoský zámek dočkal za Černínů, kteří koupili panství r. 1650. Humprecht Černín z Chudenic zahájil velkorysou stavební činnost po celém panství, tedy i v Kosmonosech. Černínský architekt Francesco Carrati navrhl urbanistické řešení, jehož základem se stává podélné náměstí založené v těsné blízkosti zámku, kolmo na linii severního průčelí a završené kostelem Povýšení sv. Kříže. V roce 1697 byla zahájena přestavba zámku podle projektu G. B. Alliprandiho, který byl dalším důležitým černínským architektem. Při přestavbě zámku Alliprandi nejspíše navázal na tehdy již stojící zámeckou čtyřkřídlou budovu, která si vynutila patrně i zachování nárožních pavilonů. Nároží byly zvýrazněny zvýšenými pavilony s mansardovou střechou s vikýři. Alliprandi upravil vnitřní rozvržení, ponechal dvě patra a dodal zámku nové barokní fasády. Návrh však nebyl realizován v celé plánované podobě. Na pravé křídlo, na jeho nárožní věže, měly navazovat patrové galerie s terasou na místo střechy. Terasy by propojily druhé patro zámku přímo s oborou, situovanou ve vyšší poloze vpravo od stavby. U zámku byly nově zbudovány velké hospodářské a úřednické budovy. V podobě Alliprandiho přestavby se zámek dochoval dodnes. Dnes je zde umístěno městské muzeum a základní škola.

Výklenkové kaple

Výklenkové kaple jsou umístěny na jižním okraji podlouhlého náměstí vedoucího ve směru od zámku ke kostelu Povýšení sv. Kříže. Upravená cesta vedoucí středem náměstí je vroubená čtyřřadou alejí lip. V roce 1720 byly postaveny dvě výklenkové kaple sv. Františka Xaverského a sv. Heleny.

33 Špitál

Dům č.p. 142 v Boleslavské ulici doplňuje areál Lorety. Jde o barokně klasicistní dům s jádrem ze 17. století. V letech 1688-1694 sloužil jako prozatímní škola po dobu výstavby piaristického gymnázia.

Piaristický klášter

Klášter byl vybudován na základě dohody Heřmana Jakuba Černína z Chudenic s piaristy. Černín tím naplnil plán na zvýšení vzdělanosti v regionu a zřídil piaristické gymnázium. Klášter byl vybudován stavitelem F. Ceresolou podle plánů Giovanniho Maderny v letech 1688 – 1694. Původně jednopatrová budova piaristické koleje tvořila kvadraturu, která svou jižní stranou se přimykala ke klášternímu kostelu Povýšení sv. Kříže. V průčelí na obou rozích budovy byly vystavěny dvě věže s cibulovitými báněmi. V místech, kde se chrámová část dotýká piaristické koleje, byla nad presbytářem vybudována osmiboká štíhlá kamenná věž, rovněž s cibulovitou bání. V roce 1784 byla činnost gymnázia ukončena. V roce 1793 koupil prázdnou klášterní budovu František Leitenberger a zřídil zde textilní továrnu, tiskl zde šátky pod značkou Cosmanos. V roce 1867 koupil budovu kláštera Zemský stavební výbor pro ústav pro choromyslné, který je v bývalém klášteře a na něj novějších budovách v parku dodnes.

Fara

Fara byla vystavěna v letech 1771 – 1773 v sousedství zámku v souvislosti s plánem výstavby nového farního kostela sv. Josefa (tehdy již stojící kostel Povýšení sv. Kříže byl kostelem klášterním). Byla však postavena pouze fara v barokním slohu s taškovou mansardovou střechou. Na farské zahradě, východně od fary zůstaly pod zemí stopy započatých základů kostela, jeho stavba byla zastavena.

Soubor dvou vil

Památka ze zcela odlišné doby než předchozí svědčí o úrovni meziválečného vnímání architektury jako nedílné součásti kulturní úrovně společnosti. Jde o dvě funkcionalistické vily od architekta Jiřího Krohy. Vícebytové vily byly postaveny pro úředníky „zemského ústavu choromyslných v Kosmonosech v letech 1923 -1924.

II. Architektonicky cenné stavby V územně analytických podkladech jsou vymezeny jako architektonicky cenné stavby:

 obytný dům v Linhartově ulici;  špitál (též NKP);  kostel sv. Havla v Horních Stakorách;  sokolovna v Tyršově ulici;  budova bývalého chudobince v areálu psychiatrické nemocnice. Na základě terénních průzkumů doplňuje zhotovitele průzkumů a rozborů:

34 Štift

Rekonstruovaná budova bývalé textilní manufaktury vystavěné v roce 1763 Josefem do Bolzo. Po zrušení manufaktury sloužila od roku 1789 jako vojenská kadetka. Později byly v budově součást ústavu choromyslných, lazaret, ubytovací hostinec, prostory JZD, provozovny IGRA, holičství a další. Po požáru v roce 1996 je budova aktuálně přestavována na byty a nebytové prostory.

III. Významné stavební dominanty Jako významné stavební dominanty jsou vymezeny:

 zvonice areálu Lorety;  zámek;  dřevěná zvonice u hřbitova v Horních Stakorách;  budovy servisního střediska Škoda Auto  komín bývalého masokombinátu. IV Urbanisticky cenné území a významné veřejné prostory V ÚAP je jako urbanistická hodnota uveden areál Lorety (též NKP).

Na základě terénních průzkumů doplňuje zhotovitele průzkumů a rozborů:

1. Urbanisticky významné území lokalita řadových domů Tyršova – Družstevní - Pionýrů - Brigádnická.

2. Významný veřejný prostor Lípy (popis viz výše).

3. Selskou zástavbu místní části Chalouky.

5.2. Civilizační hodnoty Jako civilizační hodnoty jsou označovány objekty a zařízení veřejného vybavení a objekty a zařízení ekonomických aktivit. Zázemí pro ubytování i stravování je v současnosti dostatečné, problematické je napojení cyklo a turistické trasy (především jejich kvalita a kapacita – problémy při průjezdu cyklistů městem). Na území města se nachází cyklistická trasa č.8153 a 8155, po obvodu města a směrem na Babu prochází turistické trasy. Menší význam pro místní cestovní ruch mají také chaty a chalupy, resp. chataři a chalupáři a jejich potřeby.

35 6. VYBAVENOST OBCE A SLUŽBY

6.1. Širší dopravní vazby Město Kosmonosy se nachází na samém okraji vlivu hl. m. Prahy v těsné blízkosti statutárního města Mladá Boleslav, se kterým postupně vytváří souměstí. Poloha celého souměstí je z hlediska dopravní dostupnosti strategická nejenom v rámci České republiky, ale i v celoevropském kontextu.

Město Kosmonosy leží na dálnici D10 Praha – Mladá Boleslav – Turnov, která je u české metropole napojena na další dálniční tahy (například na dálnici D1 na Brno a Ostravu, dálnici D5 na Plzeň a SRN a na další důležité silniční komunikace). U Turnova je poté oblast Mladoboleslavska napojena na silnici I/35, tj. na důležitou spojnici měst Liberec, Hradec Králové a Olomouc). Díky dálnici D10 jsou Kosmonosy od cca 60 km vzdálené Prahy pouze 45 minut jízdy a díky silnici I/35 od cca 55 km vzdáleného Liberce pouze 35 minut jízdy automobilem.

Dálnice D10 je součástí Evropské sítě mezinárodních silnic, konkrétně evropského silničního tahu s označením E65 propojujícího pro automobilovou dopravu Evropu ve směru sever – jih: Malmö – Ystad – Świnoujście – Wolin – Goleniów – Štětín – Gorzów Wielkopolski – Świebodzin – Zielona Góra – Lehnice – Jelenia Góra – Harrachov – Železný Brod – Turnov – Mladá Boleslav – Praha – Jihlava – Brno – Bratislava – Rajka – Csorna – Szombathely – Zalaegerszeg – Nagykanizsa – Letenye – Záhřeb – Karlovac – Rijeka – Split – Dubrovnik – Petrovac – Podgorica – Bijelo Polje – Skopje – Kicevo – Ohrid – Bitola – Niki – Vevi – Kozani – Larissa – Domokos – Lamia – Brallos – Itea – Antirrion – Rhion – Egion – Korinthos – Tripoli – Kalamata – Kissamos – Chaniá. Území města Kosmonosy je na dálnici D10 připojeno pomocí mimoúrovňové křižovatky (EXIT 46). V bezprostřední blízkosti města se nachází i další mimoúrovňová napojení na dálnici D10, jedná se o EXIT 39 a EXIT 40 (Bezděčín), v neposlední řadě také o EXIT 44 (Mladá Boleslav).

Územím města Kosmonosy prochází kromě dálnice D10 také silnice první třídy I/38 Česká Lípa – Mladá Boleslav – Nymburk – Kolín – Kutná Hora – Havlíčkův Brod – Jihlava – Znojmo s pokračováním do rakouské Vídně.

Pro automobilovou dopravu je tak město Kosmonosy výhodně napojeno kromě hlavního města Prahy také na množství dalších významných regionálních center osídlení. Ostatní dopravní vazby v území pro automobilovou dopravu zprostředkovávají silnice II. a III. tříd.

Město Kosmonosy není železničním uzlem. Na území města se dnes nenacházejí žádné železniční tratě ani zastávky či stanice. Nejblíže městu je železniční stanice Mladá Boleslav-Debř ve vzdálenosti cca 2,5 km ležící na trati 070 z Prahy do Turnova. Další možnosti železničního spojení se nachází na území statutárního města Mladá Boleslav, kde se protínají hned 3 železniční spojení tvořené celkem 4 železničními tratěmi: Praha – Všetaty – Mladá Boleslav – Turnov (železniční trati č. 070), Nymburk – Mladá Boleslav – Česká Lípa – Rumburk (železniční trať č. 071 Nymburk – Mladá Boleslav s pokračováním po železničních tratích č. 070, 080 a 081 přes Mnichovo Hradiště a Českou Lípu do Rumburku) a spojení Mělník – Mladá Boleslav – Stará Paka (železniční trať č. 076 Mělník – Mladá Boleslav a č. 064 Mladá Boleslav – Dolní Bousov – Stará Paka).

36 Město Kosmonosy je významným bodem na trase mnoha linek veřejné regionální autobusové dopravy. Vzhledem k blízkosti Mladé Boleslavi je území města Kosmonosy obsluhováno také městskou hromadnou dopravu provozovanou Dopravním podnikem Mladá Boleslav.

Město Kosmonosy může být díky značeným pěším turistickým a cykloturistickým trasám východiskem cest nemotorové dopravy. Cílem či těžištěm těchto tras může být například údolí Jizery, kterým je vedena pěší Zlatá stezka Českého ráje a také regionálně významná cyklotrasa č. 241.

Na území města Kosmonosy se nenachází letištní plochy, nejbližší regionálně významné letiště se statutem veřejného vnitrostátního letiště leží na území statutárního města Mladá Boleslav. Nejbližší veřejné mezinárodní letiště je v Mnichově Hradišti (cca 15 km), ve Vodochodech (cca 60 km) a v Praze – Letiště Václava Havla (cca 75 km).

Obrázek 19: Mapa širších dopravních vztahů

6.2 Veřejná dopravní infrastruktura

Pozemní komunikace

I. Silnice Město Kosmonosy, jakožto součást souměstí Mladá Boleslav – Kosmonosy, má díky své poloze na křížení hned třech republikově významných silničních tahů D10, I/16 a I/38 výborné dopravní napojení na silniční síť ČR. Správním územím města Kosmonosy procházejí následující silniční komunikace:

37 Tabulka 18: Silnice na území města Mladá Boleslav

Silnice Trasa silnice Dálnice D10 (E65) Praha-Satalice – Brandýs nad Labem – Benátky nad Jizerou – Mladá Boleslav (I/16, I/38) – Mnichovo Hradiště – Ohrazenice (I/35, I/10, I/35) Silnice I. třídy I/38 Jestřebí (I/9) – Bělá pod Bezdězem - Mladá Boleslav (peáž s D10 a I/16) – Nymburk – Oseček (D11) – Kolín (I/12) – Kutná Hora (I/2) – Čáslav (I/17) - Havlíčkův Brod (I/34) – Pávov (D1) – Jihlava – Kasárna (I/23) - Moravské Budějovice – Znojmo (I/53) – Hatě/Kleinhaugsdorf (Rak.) – Wien (Rak.)

Silnice II. třídy II/610 Praha-Vinoř - Brandýs nad Labem–Stará Boleslav - Benátky nad Jizerou - Mladá Boleslav–Bezděčín (doprovod (peáž s R10, I/16 a I/38) - Mladá Boleslav-Debř – Kosmonosy – Bakov nad Jizerou – Mnichovo ná k D10) Hradiště - Turnov Silnice III. třídy III/01510 Kosmonosy – Bradlec – Chudoplesy III/2769 Kosmonosy – Horní Stakory

Obrázek 20: Mapa silniční a dálniční sítě Středočeského kraje – výřez

Hlavní páteř tranzitní automobilové dopravy přes území města Kosmonosy tvoří dálnice D10, která je zároveň součástí Evropské sítě mezinárodních silnic pod označením E65. Samotná dálnice D10 nepřenáší žádné vnitroměstské dopravní vztahy města Kosmonosy, slouží pouze pro dálkové cesty začínající či končící v Kosmonosech a v nedaleké Mladé Boleslavi. Na území města Kosmonosy je na dálnici D10 situována 1 mimoúrovňová křižovatka, EXIT 46 Kosmonosy.

Dálnice D10 má na území města Kosmonosy 4-pruhové uspořádání prozatím vyhovující stávajícím intenzitám automobilové dopravy. Kapacita 4 pruhového uspořádání se však v oblasti MÚK EXIT 46 Kosmonosy postupně blíží svému limitu. Důvodem je vedení peáže dálnice D10 se silnicí I/38 v úseku MÚK EXIT 39/40 Bezděčín - MÚK EXIT 46 Kosmonosy (a také dále peáže dálnice D10 se silnicí I/16). Problém představuje spíše než vlastní vysoká intenzita dopravy nutnost rychlých průpletů dopravních proudů kolem sledu třech vzájemně blízce situovaných mimoúrovňových křižovatek. S ohledem na

38 přepokládaný růst intenzit automobilové dopravy a hrozbu prohlubování výše zmiňovaného problému je v úseku MÚK EXIT 39/40 Bezděčín a MÚK EXIT 46 Kosmonosy dlouhodobě uvažováno s možností rozšíření tohoto úseku rychlostní silnice R10 ze stávajícího 4-pruhového na 6-pruhové uspořádání.

Výhledově problematickým místem dálnice D10 na území města Kosmonosy je dále tvarově a kapacitně v budoucnu pravděpodobně nevyhovující mimoúrovňová křižovatka MÚK EXIT 46 Kosmonosy, do které má být zapojena jako čtvrté rameno přeložka silnice I/16 od Jičína včetně nového napojení na rozsáhlou průmyslovou zónu východně od D10. Tím se tato křižovatka stane nejzatíženějším a nejdůležitějším křížením jak z pohledu dálkových tranzitních vztahů, tak i vztahů začínajících či končících na území města Kosmonosy a města Mladá Boleslav.

Obrázek 21: Výřez ze studie přeložky silnice I/16 Martinovice – MÚK Kosmonosy24

Další tranzitní dopravní vztahy přes území města Kosmonosy, konkrétně ve směru západ – východ, zprostředkovává silnice I/38, která je přes řešené území vedena v rámci větve I/38A trasované od dálnice D10 (EXIT 46 Kosmonosy) ve směru na Bělou pod Bezdězem a Českou Lípu. Tato větev je na území města Kosmonosy homogenizovaným dopravním tahem, v úseku MÚK EXIT 46 Kosmonosy – křížení s tř. Václava Klementa v děleném 4-pruhovém uspořádání, v navazujícícm tahu poté ve 2- pruhovém uspořádání s úsekem stoupacího 3-pruhu ve stoupání z údolí Jizery na náhorní plošinu u Kosmonos.

K úplné eliminaci dálkové tranzitní automobilové dopravy přes území města Mladá Boleslav a k významnému snížení intenzity dopravy na ulici Jičínská a T. G. Masaryka by měla přispět plánovaná realizace přeložky silnice I/16 v úseku Martinovice – MÚK EXIT 46 Kosmonosy, která by veškerou dopravu ve směru z/od Jičína směřující z/do směru Česká Lípa ale také např. z/do území Severního sídliště převedla přes MÚK Kosmonosy na severní tangentu města Mladá Boleslav tvořenou silnicí

24 www.rsd.cz

39 I/38A (ul. Průmyslová). Tím ovšem dojde k výraznému přesunutí dopravních intenzit do těsné blízkosti Kosmonos.

Průjezdní úseky silnic II. a III. třídy na území města Mladá Boleslav zprostředkovávají převážně radiální dopravní vazby okolních obcí. Žádná ze silnic II. a III. třídy nevykazuje, s výjimkou bodových závad, závažné kapacitní ani technické problémy.

II. Intenzity dopravy na silnicích Nejvyšších intenzit dosahuje na území města Kosmonosy automobilová doprava na dálnici D10. Nejzatíženějším průjezdním úsekem silnice nižší kategorie je úsek silnice I/38A. Intenzity dopravy na silnici II/602 a na silnicích III. třídy jsou oproti dálničním intenzitám i intenzitám na průtahu I. třídy velmi nízké.

Tabulka 19: Dopravní intenzity dle celostátního sčítání dopravy25

Sčítací úsek Roční průměr denních intenzit všech vozidel 2010 [počet vozidel / 24 h] Dálnice D10 1-0577 19 083 Silnice I/38 1-1654 16 395 Silnice II/610 1-0590 5 890 Silnice III/01015 1-5630 1151 Silnice III/2769 1-6450 1 205

Obrázek 22: Celostátní sčítání dopravy 2010 – okolí města Mladá Boleslav26

25 Celostátní sčítání dopravy 2010, ŘSD ČR, http://scitani2010.rsd.cz/pages/map/default.aspx

26 Celostátní sčítání dopravy 2010, ŘSD ČR, http://www.scitani2010.rsd.cz

40 III. Místní komunikace

Základní kostru komunikační sítě města Kosmonosy dotváří silniční průjezdní úsek v ose ulice Boleslavská, která propojuje silnici I/38 a silnici II/610. Na základní kostru tvořenou průjezdními úseky krajských silnic a ulicí Boleslavská navazují místní komunikace s obslužnou či dopravně-obslužnou funkcí. IV. Účelové komunikace veřejně přístupné

Veřejně přístupné účelové komunikace zabezpečují dopravní obslužnost a prostupnost volné krajiny a okrajových částí zastavěného území. Účelové komunikace zprostředkovávají propojení zastavěného území s okolní volnou krajinou a dopravní obslužnost zemědělských a lesních pozemků, ale také například zahrádkových kolonií, objektů technické infrastruktury či jiných izolovaných sídel, staveb a zařízení v krajině. Doprava v klidu – parkování a odstavování vozidel Na území města Kosmonosy se odstavování osobních automobilů rezidentů (obyvatel města) odehrává jednak na vlastních pozemcích individuálních rodinných domů v případě individuální bytové zástavby, výjimečně pak v privátních vnitroblocích a dvorech, nejčastěji pak na veřejných prostranstvích a v uličních profilech podél komunikací pro motorová vozidla. Zatímco odstavování osobních automobilů na vlastních pozemcích rodinných domů nepředstavuje žádný kapacitní problém, parkování na veřejných prostranstvích v rámci obytných souborů se potýká s trvalými problémy a zejména s nežádoucí degradací a devastací veřejných prostranství odstavenými automobily.

Obrázek 23: Parkování vozidel u Zámku Kosmonosy

I. Veřejná parkoviště pro osobní automobily na terénu Parkování osobních automobilů na území města Kosmonosy je buď vázáno na vlastní parkovací kapacity konkrétních zařízení občanského vybavení (např. parkoviště u obchodních a nákupních center, u škol, u sportovních zařízení, v areálu psychiatrické nemocnice apod.) nebo se uskutečňuje v rámci veřejných parkovacích stání ve veřejných prostranstvích. Parkování osobních automobilů na území města Kosmonosy, které není vázané na žádné konkrétní zařízení občanského vybavení, se uskutečňuje přímo v rámci uličních profilů. II. Řadové (skupinové) garáže pro osobní automobily

41 Na území města Kosmonosy se ve vybraných lokalitách nachází kapacita řadových resp. skupinových garáží pro osobní automobily, které byly vesměs všechny vystavěny v období od 60. do 80. let minulého století jako alternativa pro vyšší standard odstavování vozidel rezidentů budovaných obytných domů a pro uspokojení poptávky po tehdy komfortním a bezpečném odstavování vozidel rezidentů.

Obrázek 24: Řadové (skupinové) garáže v ulici Pod Koupalištěm

Skutečné aktuální využití řadových (skupinových) garáží pro odstavování osobních automobilů nelze zjistit, s ohledem na zkušenosti z jiných měst však lze předpokládat, že jistý podíl garáží je dnes využíván spíše jako sklady, dílny, případně k odstavování přívěsných vozíků a jiného automobilového příslušenství. Železniční doprava

Územím města Kosmonosy není vedena žádná železniční trať. Nejblíže městu je železniční stanice Mladá Boleslav-Debř ve vzdálenosti cca 2,5 km ležící na trati 070 z Prahy do Turnova. Na území Kosmonos se v areálu Škoda Auto nachází několik desítek metrů železniční vlečky. Letecká doprava Na území města Kosmonosy se nenachází infrastruktura pro leteckou dopravu. Nejbližším letištěm je letiště se statutem veřejného vnitrostátního letiště v Mladé Boleslavi. Letiště je v provozu po celý rok a je využíváno převážně pro sportovní účely. Provozovatelem letiště je Aeroklub Mladá Boleslav, o. s.

Vodní doprava Na území města Kosmonosy není vodní tok, který by byl dle zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, v platném znění, vodní cestou. Nedaleký tok řeky Jizery je využíván pro vodáckou turistiku, tedy pro splouvání řeky na kánoích, kajacích či raftech. Úsek řeky Jizery procházející městem Mladá Boleslav je zařazen do kategorie obtížnosti ZW C (klidný, mírně proudící tok bez překážek a peřejí). Město Mladá Boleslav je zpravidla výstupním místem pro vodáky při splouvání od horního toku (z Malé Skály či z Turnova).

42 6.3. Veřejná hromadná doprava

Městská hromadná doprava Městskou hromadnou dopravu autobusy na území města Kosmonosy (stejně tak i na území obce Josefův Důl, Bradlec, Řepov, Kolomuty, Dolní Stakory a Nepřevázka) provozuje společnost Dopravní podnik Mladá Boleslav, s.r.o. Na území města Mladá Boleslav a na území sousedních obcí je v provozu celkem 24 pravidelných linek. Území města Kosmonosy se bezprostředně dotýkají linky A, 11, 20, 40, 41, 70, 71, 72 a 73. Linky provozované Dopravním podnikem města Mladá Boleslav jsou:

Tabulka 20: Seznam autobusových linem městské hromadné dopravy na území města Mladá Boleslav

Linka Trasa Provoz A Kosmonosy, nemocnice – Hlavní nádraží PD, SO, NE B Autobusové stanoviště - Olympia - Interspar - Autobusové stanoviště PD, SO, NE C Komenského náměstí - Na Radouči - Komenského náměstí PD H Modrá hvězda – Zimní stadion (hokejová linka) příležitostný O Olympia: Kosmonosy, náměstí - Olympia PD, SO, NE 10 Interspar Radouč - Modrá hvězda - Interspar Radouč PD 11 Podlázky - Bradlec - Interspar Radouč PD 20 Zalužany - Městský stadion - Josefův Důl PD, NE 30 Kolomuty - Řepov - Na Radouči – Řepov, prodejna - Kolomuty PD 31 Autobusové stanoviště - Škoda Parts Center - SAS Autosystemtechnik PD, NE 32 Autobusové stanoviště - Dolní Stakory PD 33 Autobusové stanoviště – Jemníky PD 40 Autobusové stanoviště – Sahara, náměstí – Autobusové stanoviště PD, SO, NE 41 Zalužany - Autobusové stanoviště – Sahara, náměstí PD 42 Havlíčkova, Foky - Nepřevázka, TI Auto PD, NE 50 Radouč Park - Vinec, požární zbrojnice PD, SO, NE 60 Městský stadion - Čejetice – Podlázky - Městský stadion PD, SO, NE 61 Autobusové stanoviště - Michalovice PD 70 Komenského náměstí – Josefův Důl - Hrdlořezy, u kapličky PD 71 Sídliště Na Slavoji - Bradlec - Sídliště Na Slavoji PD, SO, NE 72 Škoda Parts Center - Václava Klementa - Hrdlořezy, u kapličky – Autobusové stanoviště PD, SO, NE 73 Bezděčín, Industry Park - Autobusové stanoviště – Kosmonosy, Horní Stakory PD 80 Havlíčkova, Foky - Dukelská, škola PD PD – pracovní den

SO – sobota

NE – neděle a státem uznané svátky Provoz linek MHD je důsledně koncipován v souladu se směnným provozem v automobilce Škoda Auto a.s., dopravní špičky provozu MHD tak plně korelují s časem střídání směn (6:00, 14:00, 22:00). Na území města Kosmonosy se nacházejí tyto autobusové zastávky městské hromadné dopravy:

43 Bradlecká, Kosmonosy nemocnice, Kosmonosy náměstí, Kosmonosy u zámku, Pod Oborou, Opravny Škoda, Transcentrum, Lidl, Průmylsová, Horní Stakory u háj., Zalužany Škoda, Horní Stakory, Albert Radouč. Lokalizace autobusových zastávek městské hromadné dopravy na území města Kosmonosy je převážně vyhovující, izochrony pěší dostupnosti autobusových zastávek 300 m (cca 5 minut) pokrývají souvisle téměř celé zastavěné území.

Veřejná autobusová hromadná doprava – regionální a dálková autobusová doprava Město Mladá Boleslav jako okresní město a centrum osídlení území ORP je jádrem regionální autobusové dopravy obsluhující území ORP a zároveň je velmi dobře obslouženo dálkovými autobusovými spoji, které zajišťují spojení města s Prahou, Libercem a dalšími městy. Městem Kosmonosy proto projíždjí množství významných regionálních spojů. Regionální autobusovou dopravu v širším regionu zajišťuje několik operátorů, např. ČSAD Střední Čechy a.s., Zlatohlávek, spol. s r.o. a další. V rámci postupně realizovaného Integrovaného dopravního systému (IDS) Středočeského kraje jsou Kosmonosy součástí Oblasti Mladoboleslavsko. Terminálem regionální, celostátní i mezinárodní autobusové dopravy v oblasti Kosmonos je vybudované autobusové nádraží (Mladá Boleslav, autobusový terminál), které je zároveň terminálem MHD a které je lokalizované v návaznosti na železniční stanici Mladá Boleslav město. Terminál umožňuje plynulý přestup mezi linkami MHD, mezi regionálními, dálkovými i mezinárodními autobusovými spoji a vlaky. Součástí terminálu je celkem 29 odjezdových stání, z nichž 2 slouží výhradně pro provoz MHD.

6.4. Nemotorová doprava

Komunikace pro chodce Část pozemních komunikací pro motorová vozidla je v zastavěném území města Kosmonosy, včetně vybraných průjezdních úseků krajských silnic, vybavena komunikacemi pro chodce – chodníky. Na území města nejsou identifikovány úseky komunikací s vysokou intenzitou automobilové dopravy a zároveň s vysokým podílem chodců, které by aktuálně nebyly vybaveny prostorově oddělenými chodníky.

Značené pěší turistické trasy Město Kosmonosy je vzhledem k poloze v jádru Pojizeří a vzhledem k poloze na pomezí turisticky vysoce atraktivních území Kokořínska, Českého ráje a Polabí snadno dostupné pomocí modře značené pěší turistické trasy. Bohužel chybí přímé proznačení na vybrané cíle na území města Mladá Boleslav (například dopravní terminál).

44 Obrázek 25: Schéma značených pěších a cykloturistických tras27

Tabulka 21: Přehled značených turistických tras v Kosmonosích

Barva trasa Vedení trasy Významné Libošovice – Bělá pod Bezdězem Libošovice – Vesec u Sobotky – Plakánek – Dolní Bousov – Domousnice – Nová Telib – Chlum – Karlův vrch - Mladá Boleslav- Štěpánka - Mladá Boleslav-T.G. Masaryka - Mladá Boleslav- Komenského náměstí - Mladá Boleslav-Radouč - Mladá Boleslav- Debř-Radouč – Kosmonosy – Bakov nad Jizerou – Bítouchov – Bělá pod Bezdězem Spojovací Horní Stakory hájovna - Brejlov Kosmonosy – Horní Stakory Tučně zobrazen průchod trasy územím města Mladá Boleslav

Značené cykloturistické trasy Řešeným územím prochází pouze značená cykloturistická trasa č. 8153 Debř – Kosmonosy – Kněžmost. Tato cyklotrasa umožňuje propojení na další nadregionální i místní cyklotrasy. Kostru cykloturistické dopravy na území Mladoboleslavska tvoří nadregionální cyklotrasa Pojizerská č. 241, která prochází územím v souběhu s řekou Jizerou a propojuje město Mladá Boleslav a okolí ve směru na jih s Labskou nížinou, ve směru na sever ovšem nepokračuje podél Jizery až k jejímu hornímu toku, ale u Kláštera Hradiště nad Jizerou se od řeky Jizery odklání a směřuje přes Ralskou pahorkatinu a Jablonné v Podještědí na německé hranice. Po cyklotrase č. 241 je na území města Mladá Boleslav vedena Greenway Jizera. Územím města Kosmonosy prochází následující značená cykloturistická

27 www.seznam.cz

45 trasa 8153 Mladá Boleslav - Kněžmost Mladá Boleslav-Debř, přejezd – Josefův Důl – Kosmonosy – Kněžmost.

6.5. Požadavky na napojení zastavitelných ploch V souvislosti s navrhovaných nebo uvažovaným rozvojem bude nezbytné v územním plánu definovat požadavky na napojení zastavitelných ploch a popř. na jejich vnitřní dopravní řešení. Na základě výsledků analýz je nutné prověřit dále uvedené konkrétní případy:

I. Zásadní problém je identifikován u ploch v jihovýchodní části města. Zde je limitovaná možnost dopravního napojení zastavitelné plochy vymezené v platném ÚPOK označené ve výkresu záměrů jako UP-21 a sní souvisejících ploch, jejichž využití je k prověření v územním plánu na základě požadavků vlastníků pozemků (O-02a). V novém územním plánu bude nezbytné navrhnout napojení těchto ploch z kruhové křižovatky Průmyslová – Pod Loretou pře ulsici U Masokombinátu. II. Dalším problémem k řešení v územním plánu je na základě požadavků města (výstup z jednání komise pro územní plán dne 10. 2. 2016) je propojení stávající ulice Třebízského v rezidenční ploše severně od Hradišťské s ulici Bradleckou. III. V platném ÚPOK je vymezena územní rezerva pro jižní obchvat Horních Stakor (silnice III/2769). Jakkoliv lze zatím konstatovat, že vybudování obchvatu není s ohledem na intenzity průjezdné dopravy účelné, je žádoucí koridor pro možný obchvat chránit a územní rezervu v ÚP ponechat.

6.6. Technická infrastruktura

6.6.1 Vodohospodářská infrastruktura

Zásobování vodou Vodovod ve městě je součástí skupinového vodovodu Mladá Boleslav. První vodovod v obci byl uveden do provozu roku 1959. Vlastníkem i provozovatelem vodovodu je VaK Mladá Boleslav a.s. Vodovodem pro veřejnou potřebu je v současnosti zásobeno téměř 100 % stálých i přechodných obyvatel (mimo lokalitu Chaloupky). Skupinový vodovod Mladá Boleslav využívá zdroje vody mimo území Kosmonos: PRAMENIŠTĚ A ÚPRAVNA VODY REČKOV Zdrojem vody je 13 vrtů, které se nacházejí severně od Mladé Boleslavi v údolích řek Bělé a Rokytky. Povolený odběr je 264,0 l/s. Z vrtů je voda dopravována do úpravny vody Rečkov. ÚV je po rekonstrukci a kapacita podle vodoprávního povolení je 280 l/s. Kvalita upravené vody vyhovuje vyhl. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu. Technický stav úpravny vody jako celku je vyhovující. PRAMENIŠTĚ BRADLEC

Prameniště se nachází severně od Mladé Boleslavi v údolí řeky Jizery. V prameništi Bradlec je voda z jednotlivých vrtů (5 ks) čerpána do akumulační nádrže u čerpací stanice Bradlec. Povolený odběr je 91,0 l/s. Kvalita zdroje vyhovuje vyhl. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu.

46 Vodovodní síť je rozdělena do tří tlakových pásem:

1. tl. pásmo – vdj. Propast 2x3000 m3 (278,0/273,0 m n.m.) zásobuje gravitačně Kosmonosy včetně místní části Horní Stakory přes ČS a vodojem Horní Stakory – terén cca 210–240 m n.m. Zemní železobetonový dvoukomorový vodojem Propast 2x3000 m3 funguje jako vodojem před spotřebištěm. Vodojem je umístěn na severovýchodě od obce Kosmonosy. Technický stav vodojemu je vyhovující.

2. tl. pásmo – vdj. Bradlec 2x2000+2x3000 m3 (300,0/295,0 m n.m.) zásobuje gravitačně Kosmonosy – terén cca 240-260 m n.m Zemní železobetonové dvoukomorové vodojemy Bradlec 2x2000 m3 a Bradlec 2x3000 m3 fungují jako vodojemy před spotřebištěm. Vodojemy jsou umístěny na sever od obce Kosmonosy. Technický stav obou vodojemů je vyhovující.

3. tl. pásmo – vdj. Bradlec hydroglobus 100+300 m3 (336,0/331,0 m n.m.) zásobuje město Kosmonosy – terén cca od koty 260 m n.m..Věžové vodojemy Bradlec 100 a 300 m3 fungují jako vodojemy před spotřebištěm a jsou umístěny na jihovýchod od obce Bradlec a voda je do nich čerpaná z ČS Bradlec. Technický stav vodojemů je vyhovující.

Systém zásobování pitnou vodou vyhovuje a nebude se koncepčně měnit ani v budoucnosti, předpokládá se posílení vdj. Propast.

Připravuje se rozšíření vodovodu do lokality Chaloupky.

Kromě pitné vody je přes území Kosmonos veden vodovodní řad užitkové vody z úpravny vody Bradlec do areálu Škoda Auto.

Zajištění požární vody

Požární řád (OZV 04/2003) vymezuje následující zdroje požární vody:

Tabulka 22: Zdroje požární vody

Zdroje Část města Poloha / příjezdovost techniky Použitelnost Přírodní zdroje - řeka, potok ------rybníky Horní Stakory V horní části obce/obtížná celoroční Umělé zdroje - požární nádrž Horní Stakory Před hasičskou zbrojnicí / velmi dobrá celoroční Kosmonosy 10 stanovišť - hydrantové sítě celoroční Horní Stakory 2 stanoviště Víceúčelové zdroje - koupaliště Kosmonosy V horní části obce/velmi dobrá Na zimu vypouštěno Podle stanoviska VaK Mladá Boleslav nelze hydranty na vodovodní síti Kosmonos považovat za zdroje požární vody s potřebným tlakem a kapacitou. Současně s omezenou využitelností koupališť to znamená, že zajištění požární vody není vyhovující. Tento problém je nutno řešit.

47 Zařízení pro odvod a čištění odpadních vod Ve větší části města Kosmonosy je vybudovaný jednotný kanalizační systém gravitačně napojený na obě čistírny odpadních vod v Mladé Boleslavi - ČOV Mladá Boleslav I. - Neuberk a ČOV Mladá Boleslav II. – Podlázky. Vlastníkem i provozovatelem kanalizace je VaK Mladá Boleslav a.s.

Na kanalizaci je napojena převážná většina trvale i přechodně bydlících obyvatel. Splaškové vody od obyvatel nenapojených na kanalizaci jsou akumulovány v bezodtokových jímkách, odkud se vyvážejí na čistírnu odpadních vod Mladá Boleslav II. – Podlázky (34 %), nebo jsou zachycovány v septicích, jejichž přepady jsou zaústěny do terénu (2 %). Dešťové vody jsou odváděny převážně jednotnou kanalizací, případně strouhami a záchytnými příkopy do terénu.

V místní části města Kosmonosy - Horní Stakory není kanalizační systém. Likvidace odpadních vod je řešena individuálně. Splaškové vody od trvale žijících obyvatel jsou akumulovány v bezodtokových jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky v katastru obce (64 %), případně jsou zachycovány v septicích, jejichž přepady jsou vsakovány do terénu (36 %). Splaškové vody od přechodně bydlících obyvatel jsou odváděny do bezodtokových jímek s následným vyvážením na zemědělsky využívané pozemky (100 %).

Dešťové vody jsou odvedeny dešťovou kanalizací do záchytného příkopu.

Připravuje se výstavba splaškové kanalizace. Odpadní vody budou gravitačně svedeny do lokality Chaloupky, odkud budou přečerpávány do stávající stoky DN 1200 v areálu ŠKODA AUTO.

6.6.2. energetika

Zařízení pro zásobování teplem Téměř celé území Kosmonos je pokryto plynovodní sítí, plyn je proto i hlavním topným médiem. Lokality sousedící s Mladou Boleslaví jsou napojeny na systém centrálního zásobování teplem, který provozuje společnost ŠKO-ENERGO. Větší areály (Psychiatrická nemocnice, D+D park, ŠKODA a pod.) mají své vlastní systémy CZT, ostatní objekty mají individuální nebo blokové kotelny.

Zařízení pro zásobování plynem Územím prochází páteřní VTL plynovod ve správě RWE GasNet, s.r.o. který je z nadřazené distribuční soustavy napájen v předávacím místě Štolmíř o kapacitě 120 tis. m3/hod. Kapacita VTL sítě na Mladoboleslavsku byla v minulých letech posílena. Na VTL plynovod navazují sítě STL a NTL, které pokrývají prakticky celé zastavěné území (kromě lokality Chaloupky).

Plynovodní síť je v dobrém technickém stavu, nevykazuje závažné provozní problémy a nevyžaduje žádné koncepční změny.

Zařízení pro zásobování elektrickou energií Územím prochází dvojité vedení VVN 110 kV ve správě ČEPS, a.s., spojující rozvodny Mladá Boleslav a Bezděčín přes nově vybudovanou rozvodnu Mnichovo Hradiště.

Území je zásobováno ze sítě VN 22 kV, napájené z rozvoden Mladá Boleslav a Mnichovo Hradiště. Vybudováním rozvodny Mnichovo Hradiště získala tato síť dostatečnou výkonovou rezervu. Síť VN je provedena v nezastavěném území jako nadzemní, v zastavěném území jako podzemní. Na síti je

48 rozmístěno 39 distribučních trafostanic 22/0,4 kV různého výkonu a provedení. Rozvody NN jsou provedeny převážně jako podzemní.

V celém zastavěném území je vybudováno veřejné osvětlení.

Zásobování elektrickou energií nevykazuje závažné provozní problémy a nevyžaduje žádné koncepční změny.

6.6.4. Spoje Celé zastavěné území města je pokryto kabelovou telefonní sítí ve správě Telefonica O2. Kapacita sítě i ústředen je postačující a nevyžaduje koncepční změny. V okrajových částech jsou dosud některé úzeky komunikačního vedení provedeny jako nadzemní (ve výkrese nezakresleny).

Kromě této sítě procházejí územím sdělovací sítě dalších uživatelů (ČEPS, ČEZ, RWE, poskytovatelé kabelové televize a internetu atd). Území je ve vyhovující míře pokryto signálem rozhlasu, televize a mobilních operátorů.

Územím prochází větší počet radioreléových tras, vycházejících převážně z vysílacích zařízení Doubek a Vinice.

Část území (převážně nezastavěná) leží v ochranných pásmech těchto radioreléových tras která mohou představovat výškový limit nové výstavby.

6.6.5. Odpadové hospodářství Odpadové hospodářství je upraveno Obecně závaznou vyhláškou č.3/2015, která stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění a odstraňování komunálních odpadů, vznikajících na území města Kosmonosy, včetně nakládání se stavebním odpadem. S ohledem na návaznost zastavěného území Kosmonos na zastavěné území Mladé Boleslavi není v Kosmonosech zřízen sběrný dvůr, obyvatelé Kosmonos mohou využívat sběrný dvůr Sever v Mladé Boleslavi za stejných podmínek jako obyvatelé Mladé Boleslavi. Odvoz komunálního odpadu (včetně bioodpadu) z Kosmonos zajišťuje společnost Compag, která provozuje rovněž i sběrný dvůr, skládku bioodpadu v Chrástu a skládku v Michalovicích. Kromě těchto zařízení je možno likvidovat stavební odpad v recyklačním centru Dalovice, které provozuje společnost ECO-RETEL,s.r.o.

Stávající systém odpadového hospodářství vyhovuje a nevyžaduje zásadní změny.

49

Tabulka 23: Stanoviště sběrných nádob pro tříděný odpad

počet nádob jednotlivých komodit

stanoviště PAPÍR PLAST SKLO TTP textil bioodpad U Šmaku 2 3 1 dvoukomor.2x 1 Budovatelská 2 2 1 dvoukomor.2x 1 1 Hakenova 1 1 1 1 Canaba 1 1 1 dvoukomor.2x 1 1 Pod Koupalištěm 2 2 1 dvoukomor.2x 1 2 otočka Debřská 2 2 1 dvoukomor. 2x 1 1 Pionýrů 2 2 1 dvoukomor.2x 1 1 Vrchlického - Kosmos 1 1 1 1 Karla Veselého 1 2 1 dvoukomor. 2 x 0 Jana Bubna 1 1 1 0 2 MěÚ 1 1 1 dvoukomor. 2 x 0 Pod Oborou 2 1 1 0 Horní Stakory 2 2 1 dvoukomor.2x 1 1 Zahradní 2 2 1 dvoukomor.2x 1 1 U Masokombinátu 1 1 1 1 MŠ 1 0 0 2 2 Na zámku - škola 1 1 0 0 Příčná 2 2 1 dvoukomor.2x 1 1 Pod koupalištěm - garáže 1 1 1

6.7. Školská zařízení

Mateřské školy Ve městě jsou 3 mateřské školy. Veřejná Mateřská škola Kosmonosy má kapacitu 200 dětí.

Od září 2012 je v provozu také soukromá MŠ na kopečku s kapacitou 28 dětí, v období 2015-2016 jí navštěvuje dětí pouze 25 a soukromá MŠ Montesori v tesařské ulici s kapacitou 20 dětí. Celková kapacita předškolních zařízení je tedy 248 dětí a tato byla v období 2014-2015 vytížena z 96 %. V současné době je kapacita předškolních zařízení dostačující a v blízké budoucnosti se tento stav pravděpodobně měnit nebude vzhledem k trendu stárnutí obyvatelstva.

Základní školy Ve městě Kosmonosy jsou dvě základní školy. ZŠ Kosmonosy se zázemím v objektu zámku má 1. i 2. stupeň. Na prvním stupni je zpravidla po dvou třídách v ročníku, stejně jako na 2. stupni. Kapacita

50 školy je 450 žáků. Ve školním roce 2015 – 2016 je v 18 třídách na obou stupních dohromady 437 žáků. V ZŠ Horní Stakory je pouze první stupeň základního vzdělávání a v současné době se vyučuje ve dvou třídách. V I. třídě jsou žáci z 1., 2. a 3. ročníku, ve II. třídě jsou žáci ročníku 4. a 5. Kapacita školy je 55 žáků. V současné době se zdá kapacita dostačující a vzhledem k faktu rostoucího indexu stáři v obci lze očekávat, že v nejbližší nebude docházet k růstu poptávky po základním vzdělávání. Zároveň v případě zvýšení poptávky je snadné takovouto situaci vyřešit díky blízkosti města Mladá Boleslav, kde je výrazně vyšší občanskou vybaveností regionálního významu.

ZŠ Kosmonosy 2014 - 2030 – aktuální stav a výhled počtu dětí a tříd

počet průměr. průměrný roční šestiletých počet tříd poč. žáků počet žáků počet dětí 6- přírůstek dětí školní rok dětí celkem ve třídě v zámku 16 ve městě (15 letý) 2014 - 15 57 18 24 426 488 2015 -16 72 19 26 485 525 2016 - 17 67 20 25 490 530 5 2017 - 18 58 21 24 494 534 4 2018 - 19 37 22 23 499 539 5 2019 -20 44 22 23 503 543 4 2020 -21 39 22 23 508 548 5 2021 -22 35 22 23 512 552 4 2022 - 23 40 22 24 517 557 5 2023 - 24 44 22 24 521 561 4 2024 - 25 49 22 24 526 566 5 2025 - 26 53 21 25 530 570 4 2026 - 27 58 21 27 535 575 5 2027 - 28 62 21 27 539 579 4 2028 - 29 67 21 27 544 584 5 2029 -30 71 22 26 548 588 4

Přírůstek obyvatel za posledních 15 let je v průměru 42 ročně, z toho dětí 6 - 16 - 4,6 ročně.

Zařízení pro mimoškolní vzdělávání a aktivity Z hlediska mimoškolního vzdělávání a volnočasových aktivit pro děti školního věku, probíhají zájmové kroužky pod záštitou ZŠ Kosmonosy. Jedná se zejména o kroužky jazykové (ČJ i AJ), hudební, výtvarné, herecké a sportovní. Pro předškoláky zajišťuje sportovní zájmové kroužky MŠ Kosmonosy. Ve městě zcela chybí nabídka kroužků zaměřených přírodovědecky, ovšem pro potřeby města je nabídka volnočasových aktivit dostačující.

6.8. Zdravotnická zařízení Lékařská péče je na území města zajišťována samostatnými ordinacemi či detašovanými pracovišti následujících odborných lékařů:

51  3x samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé  1x samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost  3x samostatná ordinace praktického lékaře stomatologa  1x samostatná ordinace praktického lékaře gynekologa  5x samostatná ordinace praktického lékaře specialisty  8x ostatní samostatná zařízení  1x lékárna

Město je známé dlouholetou tradicí Psychiatrické léčebny, zařízení Ministerstva zdravotnictví, s kapacitou 450 míst pro pacienty. Jedná se o vyšší zdravotnické zařízení nadmístního významu. Z tohoto hlediska lze zařízení považovat za územně stabilizované.

Nemocniční zařízení a další odborná a speciální zdravotnická péče jsou umístěny v přilehlé Mladé Boleslavi.

6.9. Zařízení sociální péče Na území města chybí zázemí pro sociální péči. Není zde situován domov pro osoby se zdravotním postižením, azylový dům, chráněné bydlení či sociální poradna. Chybí zde i domov pro seniory, což bude v blízké budoucnosti problematické vzhledem k trendu výrazného stárnutí populace.

Zařízení tohoto typu jsou ovšem situována v Mladé Boleslavi (Dům pro seniory, dům s pečovatelskou službou), či v přilehlých obcích (léčebna dlouhodobě nemocných, hospic). Z tohoto důvodu by nepřítomnost takovéhoto zázemí nemusela být tak riziková. Přesto by, vzhledem ke stávajícím demografickým trendům, bylo vhodno zvážit v budoucnosti výstavbu podobného zařízení.

6.10. Zařízení maloobchodu K 31.12.2015 bylo v Kosmonosech evidováno 187 ekonomických subjektů zabývajících se maloobchodem. Na složení maloobchodu je patrný vliv Mladé Boleslavi s automobilovým průmyslem. V Kosmonosech je značný podíl maloobchodu reprezentován právě prodejem a opravami motorových vozidel a prodejem dílů do motorových vozidel. Maloobchod zabývající se prodejem potravin je v Kosmonosech zastoupen jednak prodejnou v centru města, jednak supermarketem Lidl. Prodejna se základními potravinami je umístěna také v rámci areálu autocampu. Ve městě je zastoupen i prodej sportovních potřeb, železářství a domácí potřeby i zahradnictví. Takovéto maloobchodní zázemí je pro město zcela dostačující vzhledem k faktu, že v přilehlé Mladé Boleslavi je v této oblasti rozvinutá infrastruktura.

6.11. Ubytovací a stravovací zařízení Dle databáze Českého statistického úřadu je ve městě (ke konci roku 2015) 73 podnikatelských subjektů působících v oblasti ubytování, stravování a pohostinství, přičemž z toho je 30 aktivních.

Dle aktuálních informací je ve městě 13 restaurací a pohostinských zařízení s celkovou kapacitou cca 760 míst. V případě objektů Galatea (wellness hotel) a U Šmaku (penzion), který je ovšem od r.2015

52 uzavřen, se jedná i o zařízení ubytovací. Restaurace Abasta patří ke komplexu hotelu Bestar. V areálu autocampu je také umístěna restaurace se sezónně omezeným provozem.

Z hromadného ubytování jsou v Kosmonosech jeden hotel, tři penziony, dvě ubytovny a autokempem s celkovým počtem 453 lůžek. Škála nabídky ubytovacích zařízení podle jejich kvality je různorodá, přičemž wellness hotel poskytuje úroveň 4*.

Vzhledem k tomu, že je turistická návštěvnost města v čase poměrně konstantní až klesající, aktuální ubytovací kapacity jsou dostačující. Restaurací a stravovacích zařízení je ve městě taktéž dostatek opět s ohledem na snadnou dostupnost Mladé Boleslavi, která je schopna pokrýt případnou poptávku, na níž by nestačila kapacita Kosmonos.

6.12. Správa, administrativa, bezpečnost Státní správa je zajišťována výkonem Městského úřadu Kosmonosy se sídlem v ul. Debřská 223/1. Pro ochranu obyvatel slouží Městská policie Kosmonosy i Spolek dobrovolných hasičů Kosmonosy.

6.13. Sportovní zařízení Na území města Kosmonosy se nachází několik sportovních zařízení. V blízkosti autocampu je situováno městské koupaliště pro neplavce a rovněž tak přilehlé tenisové kurty (8x). Další tenisové kurty a volejbalová hřiště jsou umístěny na louce pod zámkem. U zámku a za servisním střediskem Škoda Auto byly realizovány 2 dětská hřiště. Pro potřeby ZŠ bylo v lokalitě pod koupalištěm zřízeno víceúčelové sportoviště. ZŠ také v dopoledních hodinách využívá budovy sokolovny situované v centru města. Sokolovna je využívána taktéž různými sportovními spolky. Dvě fotbalová hřiště s technickým zázemím jsou v pronájmu a využívána místním Sportovním klubem Kosmonosy. V areálu je umístěna i kuželna. Kuželnu provozuje Klub kuželkářů Akumy Mladá Boleslav. Územím města Kosmonosy prochází také několik kilometrů cyklotras a turistických tras).

Ve městě je poměrně solidní zázemí pro základní sportovní vyžití. Město nemá zařízení pro výuku základní tělesné výchovy na základní škole. Blízká Mladá Boleslav poskytuje výrazně širší spektrum zařízení sportovních i hromadně rekreačních .

6.14. Kulturní zařízení O kulturní dění ve městě Kosmonosy se stará Osvětová beseda, občanské sdružení snažící se o kulturní osvětu obyvatel města, a částečně i občanské sdružení Muzejní spolek. Tato občanská sdružení organizují sezónní výstavy soudobého výtvarného umění, pořádají přednášky a Muzejní spolek se zasloužil za vznik a provoz Muzea Kosmonosy situovaného v několika místnostech v prostorách zámku.

Mezi místní sdružení a spolky patří:

– Český svaz žen (96)členů – Klub turistů (400)členů – Kuželkáři (35)členů – Muzejní spolek (15)členů – Obec Baráčníků (40)členů – Osvětová beseda (12)členů – Partnerství měst (12)členů

53 - SDH (85 členů) - Sportovní klub (250)členů

Zámek je využíván i k dalším kulturním účelům, stejně jako Loreta Santa Casa. Prostory zámku slouží pro pořádání koncertů, letních divadelních představení a dalších kulturních akcí. V prostorách Lorety, která je sama o sobě významným objektem, je v současné době trvalá expozice barokních plastik kosmonoské řezbářské a sochařské rodiny Jelínků. V Loretě jsou v nabídce i prohlídky s průvodcem.

Z iniciativy obyvatel města vzniklo občanské sdružení „Památník barokních Kosmonos“, jehož cílem je zviditelnění významu epizod ve vývoji města, zvláště zmíněného období baroka.

Z kulturních zařízení občanům také slouží Městská knihovna umístěná v budově městského úřadu.

Na území města je provozován dětský pravěký skanzen Altamira, provozovaný OS KOVO při ŠKODA AUTO a.s. Mladá Boleslav. Skanzen je situován v prostorách za zámkem.

Kulturní vyžití je tedy pro občany města poměrně bohaté. Chybí zde zázemí v podobě například kina nebo stálý divadelní soubor. Vzhledem ke snadné dostupnosti takovýchto zařízení v Mladé Boleslavi není třeba tento fakt považovat za problematický.

6.15 Církevní zařízení Ve městě působí církevní organizace Římskokatolická farnost Kosmonosy. Jedná se o územní společenství římských katolíků v Kosmonosech a okolí. Organizačně spadá do mladoboleslavského vikariátu, který je jedním z deseti vikariátů litoměřické diecéze. Kaple a kostely na území farnosti ve městě Kosmonosy jsou tyto:

Tabulka 24: Kaple a kostely na území farnosti

Objekt Katastrální území bohoslužba Kostel Povýšení sv. Kříže k.ú. Kosmonosy Ne 10:30 Pá 17:00 Kaple sv. Martina (v Loretě) k.ú. Kosmonosy Neslouží se pravidelně Kaple sv. Havla k.ú. Horní Stakory Neslouží se pravidelně 6.16. Hřbitovy Na území města Kosmonosy se nacházejí dva hřbitovy. První o rozloze 1312 m2 je situován v k.ú. Kosmonos, menší je umístěn v k.ú. Horní Stakory kolem dřevěné zvonice. Kapacita hřbitovů je v současnosti i výhledově dostatečná.

7. EKONOMICKÁ SITUACE MĚSTA

Hospodaření města v letech 2011 až 2014 ve skutečných hodnotách je uvedeno v následující tabulce.

Tab.6. Hospodaření obce Kosmonosy (v tis. Kč)

54 2011 2012 2013 2014

daně 40.115,05 44.857,48 60.582,22 65.488,44

dotace 9.036,77 6.990,03 5.174,52 7.198,59

celkem 53.549,89 61.184,81 70.315,37 80.650,96 příjmy výdaje 51.151,14 48.084,66 55.722,25 69.818,43

Mimořádné dotace v jednotlivých letech:

- r.2011 - 16,148.715 Kč - Revitalizace historického centra města Kosmonosy - r.2012 - 2,300.000,00 Kč - Rekonstrukce kostela v Horních Stakorech (1.etapa) - r.2013 - 2,000.000,00 Kč - Rekonstrukce kostela v Horních Stakorech (2.etapa) - r. 2014 – 2,732.775,30 Kč - Zateplení mateřské školy 1,768.067,49 Kč - Rekonstrukce ulic Linhartova a Tyršova

1,150.065 Kč - Revitalizace zámeckého parku

8. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

8.1. Výchozí principy Ochrana volné krajiny a její řešení v územních plánech je veřejným zájmem. Pro toto tvrzení lze nalézt oporu v řadě politických a právních dokumentů Evropské unie a České republiky. Samotné definice udržitelného rozvoje území oslovuje zachování přírodních hodnot, mezi které krajina obecně náleží jako základní princip:

„Udržitelný rozvoj je zlepšování životní úrovně a blahobytu lidí v mezích kapacity ekosystémů při zachování přírodních hodnot a biologické rozmanitosti pro současné a příští generace“ (definice Evropského parlamentu),

„Udržitelný je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů (Zákona č.17/1992 Sb., o životním prostředí).

Zásadními dokumenty, které řeší ochranu krajiny ve vztahu k územnímu plánování jsou

 Evropská úmluva o krajině (dokument Rady Evropy, k němuž Česká republika přistoupila);  Politika územního rozvoje ČR;  Zákon č. 183/2006 Sb. o územní plánování stavební řádu;  zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění;  zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění  zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění

55  zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, v platném znění  zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, v platném znění  zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, v platném znění  zákon č. 44/1998 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), v platném znění  zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, v platném znění  zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění Koncepce krajiny se v územních plánech soustřeďuje na její nezastavěnou část, což samozřejmě není ideální, protože v reálu je krajinou celé území zahrnující krajinu volnou a krajinu zastavěnou. Komplexnímu pohledu na krajinu pojetí je blíže pojetí tzv. zelené infrastruktury, které se uplatňuje v plánování ve Velké Británii a dalších zemích a je prosazováno Evropskou komisí. Zelená infrastruktura obecně zahrnuje plochy a opatření v celém území města sloužící ke zvýšení ekologické stability, biodiverzity, snížení eroze, zlepšení vodního režimu a eliminaci nepříznivých důsledků lidské činnosti na životní prostředí.

Volná krajina plní významné funkce nezbytné pro dlouhodobě udržitelnou existenci člověka. Podoba a využívání krajiny bezprostředně ovlivňuje lidský a sociální kapitál. Z Evropské úmluvy o krajině vyplývá, že péče o krajinu v její kulturní podobě stejně tak jako péče o přírodní a přírodě blízké prvky krajiny je nezastupitelnou povinností jejích obyvatel. Z toho lze dovodit roli samospráv měst a obcí při ochraně a rozumném (udržitelném) využívání krajiny a úloze plánovacích a řídících nástrojů v oblasti péče o krajinu.

Územní plánování představuje v souladu s požadavky Evropské úmluvy o krajině (EÚK) jeden z hlavních nástrojů, kterým lze koncepčně ovlivňovat budoucí vzhled a parametry uspořádání krajiny. Územní plán stanovuje podmínky využívání a uspořádání krajiny zahrnující jak urbanizované plochy, tak volnou krajinu. Územní plánování má zásadní úkoly v oblasti ochrany přírodních (a tudíž i krajinných) hodnot území, krajinného rázu a krajinného rámce sídel jako celku.

Krajina českých měst a tedy i Kosmonos je dokladem dlouhodobého historického vývoje osídlení a rozvoje ekonomických činností na pozadí přírodních podmínek. Současný stav krajiny na území města je výsledkem dlouhodobého intenzívního zemědělského hospodaření, poměrně výrazné urbanizace prostoru a průmyslové výroby.

Nosným principem přístupu ke krajině musí být co nejvíce vyvážený vztah volné krajiny a zastavěného (urbanizovaného) území, který utváří komplexní obraz krajiny města v širším slova smyslu. Volná krajina je definována jako prostor pro ekonomickou činnost (zemědělství a lesnictví) a volnočasové aktivity. Na stejné úrovni jsou sledovány i funkce krajiny pro ochranu přírodního dědictví a pro zajištění přírodních procesů nezbytných pro obnovu přírodních zdrojů a zdravého životního prostředí. Poslední stejně významnou oblastí je celkový ráz krajiny s uplatněním významných prostor, krajinných os, dominant, předělů apod., který je spojen s autentičností, image a obytností prostoru města.

Ochrana hodnot V souladu s výše uvedenými dokumenty je důležitým principem přístupu ke krajině ochrana přírodních hodnot města. Jedná se o plochy a objekty, jejichž ochrana je dána předpisy v oblasti

56 ochrany přírody a krajiny, zejména zákonem č. 114/1992 Sb., zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) v platném znění, zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu v platném znění, zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů v platném znění a zákonem č. 254/2001Sb., o vodách a o změně některých zákonů, v platném znění. Přehled hodnot je uveden v kap. B 5.1.

V oblasti ochrany krajinného rázu se uplatní i hodnoty kulturní, zejména významné pozitivní stavební dominanty.

Mezi hodnoty jejichž význam pro přírodu a krajinu vyplývá z právních přepisů obecně (např. významné krajinné prvky vyjmenované taxativně v § 3 zákona č. 114/1992 Sb., půdy I. a II. třídy ochrany ap.) a také hodnoty, jejichž vymezení vyplývá ze specifických správních rozhodnutí (zvláště chráněná území, památné stromy). Z právních předpisů vyplývá požadavek na stanovení ochranných pásem u řady ploch a objektů. Respektování podmínek ochranných pásem je z logiky věci nedílnou součástí ochrany přírodních hodnot.

Oblasti se shodným typem krajiny Jedním ze základních implementačních nástrojů Evropské úmluvy o krajině v územním plánování je vymezení oblastí se shodným typem krajiny a stanovení cílových charakteristik těchto oblastí v zásadách územního rozvoje krajů. Je ovšem nezbytné konstatovat, že uvedený implementační nástroj je v ZÚR jednotlivých krajů pojat velmi různorodě a že podmínky a požadavky na územní plánování uvedené k jednotlivým typům krajiny většinou nejsou dobře uchopitelné pro konkrétní opatření v ÚP.

Jak již bylo zmíněno v kap. B 3.3 je území města Kosmonosy zahrnuto do dvou typů krajin – krajina sídlení a krajina příměstská vymezených v ZÚR Středočeského kraje. Zásady uvedené v ZÚR k oběma typům krajiny se soustředí zejména na prostupnost krajiny a její využitelnost pro rekreaci. To je samozřejmě logické vzhledem k vazbě Kosmonos na silně urbanizované území. Důležité je však také brát v úvahu další funkce krajiny – ekonomickou (zemědělství) a ekologickou.

S ohledem na pozici Kosmonos v sídelní struktuře a na rozvojový potenciál vycházející ze zařazení města do rozvojové osy OS3 dle PÚR a rozvojové oblasti ObK2 dle lze očekávat další tlak na volnou krajinu. O to více je třeba věnovat pozornost ochraně dochovaných částí krajiny a jejich propojování do uceleného funkčního systému.

Rozhraní mezi volnou krajinou a zastavěným územím Velmi důležitým úkolem územního plánování je definice rozhraní mezi volnou, tedy nezastavěnou, krajinou, která plní primární produkční funkce (zemědělství ev. lesnictví apod.), funkce rekreační a funkce ekologické a urbanizovaným územím, do něhož spadají i plochy určené nebo uvažované k zastavění.

Pro území Kosmonos lze takovou hranici vymezit okrajem lesa Obora, dálnicí D10 a uvažovanou trasou přeložky silnice I/16. Pro území Horních Stakor je pak hranice definována obalovou křivkou zastavěného území a zastavitelných ploch.

Rozhraní je zakresleno ve výkresu B.

57 8.2. Plochy v krajině Město Kosmonosy je charakteristické heterogenitou charakteru území. Západní a jihozápadní část území má urbánní charakter. Na severu území v oblasti přírodní rezervace Baba a také na severozápadě (LBC kosmonoská obora) jsou pozemky zalesněné. Zbytek území (66 % z celkové výměry) je půda zemědělská se směsicí polí, stálých kultur a dalších zemědělských ploch.

Zemědělský půdní fond, požadavky na jeho ochranu (půdy I. a II. třídy ochrany) Z hlediska využití pozemků je na území města Kosmonosy nejvíce zastoupena zemědělská půda (z 66%) a v této kategorii nejvíce převládá půda orná. Správní území města je charakteristické jak vyšším zorněním 79%, tak vyšším podílem zemědělské půdy 66% ve srovnání s ČR (procento zornění je v čr k 31. 12. 2014 71% a podíl ZP je asi 53%). Ve srovnání se Středočeským krajem ovšem jak procento zornění, tak podíl zemědělské půdy zaostává. Je také patrný trend ubývání jak zemědělské, tak orné půdy. Rozloha sadů a TTP zůstává od roku 2011 stabilní.

Zastavěná plocha společně s ostatní plochou (komunikace, urbanizované plochy atp.) tvoří 23,4 % území města Kosmonosy. Podrobné využití pozemků s rozlohami je v následující tabulce.

Tabulka 25: Rozlohy druhů využití pozemku

Druh využití pozemku dle KM Rozloha (ha) % z celkové rozlohy Celková rozloha k.ú. 1138,86 100% lesní pozemek 110,29 9,7% zemědělská půda celkem 751,32 66,0% orná půda 590,8 51,9% ovocný sad 58,99 5,2% trvalý travní porost 26,64 2,3% zahrada 74,89 6,6% vodní plocha 10,84 1,0% ostatní plocha 200,95 17,6% zastavěná plocha 65,46 5,7% Z hlediska ochrany půd je nejvíce zastoupena IV. třída, tedy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů s jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu. Ve velké míře jsou zde zastoupeny i půdy I. a II. třídy, tedy bonitně nejcennější půdy s nadprůměrnou produkční schopností. Jedná se o půdy zemědělské, na živiny bohaté (tedy černice, částečně i černozemě). Na západě území se nachází pozemky s ornou půdou na arenické luvizemi, což je IV. třída ochrany.

58 Obrázek 26: Druh využití pozemku

Tabulka 26: Rozlohy půd dle tříd ochrany

Třída ochrany rozloha (ha) 1. třída ochrany 109,07 2. třída ochrany 235,82 3. třída ochrany 125,24 4. třída ochrany 537,27 5. třída ochrany 1,79 ostatní pozemky 129,56 investice do půdy Zhruba na jedné třetině území – jedná se o téměř veškeré plochy s ornou půdou kromě západního cípu území (arenická luvizem) byly provedeny odvodňovací úpravy. Voda z těchto pozemků je vedena do svodnic, které ústí do Zalužanské vodoteče.

59 Pozemky určené k plnění funkcí lesa Plocha lesa činí 9,7 % katastru města. Lesnatost je tedy ve srovnání s Českou republikou (33,73 %) i Středočeským krajem (27,8 %) velmi nízká. Zalesněné území se nachází na území přírodní rezervace Baba, kde se jedná o lesy zvláštního určení. Další lesní plochy, tedy kosmonoská obora na severozápadě, lesní pozemek na sever od komunikace „Stakorská“ a západně podél komunikace R10 a remízek taktéž na západ od komunikace R10 v jižní části území jsou lesy hospodářské.

Z přirozené skladby převažují lesy dubovobukové a bukovodubové. Chráněné území patří do bioregionu charakteristického klimatem teplé oblasti a tomu odpovídajícími habrovými a teplomilnými doubravami.

Stupeň přirozenosti lesních porostů (na stupnici 0-6) je v k.ú. Kosmonos vysoký (=4), což znamená přirozená druhová skladba 50-70 %, tedy druhová skladba spíše přirozená. V k.ú. Horní stakory je to stupeň velmi vysoký (5) s přirozenou druhovou skladbou 70-90 %, tudíž druhová skladba přirozeně blízká.

8.3. Ekologická stabilita, ÚSES

Koeficient ekologické stability KES je základní ukazatel ekologické stability v obci a na jejím k.ú. Jde o podíl ekologicky významných ploch (lesy, pastviny, mokřady, rybníky, sady, louky, atd.) ku plochám nízké ekologické stability (zastavěná plocha, orná půda, chmelnice, vinice a sady s černým úhorem, atp.). Aktuální KES pro k.ú. Kosmonos je (dle ČSÚ) od r. 2011 do r. 2014 stabilně 0,33. Čímž spadá do kategorie 0,30< KES < 1,00 charakterizované následovně:

„území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie“

Územní systém ekologické stability V řešeném území města Kosmonosy jsou vymezeny následující skladebné části ÚSES.

Tabulka 27: Skladebné části ÚSES

Označení Skladebná část ÚSES Poznámka Regionální ÚSES RBC 1236 Vrch Baba u Kosmonos funkční Lokální ÚSES LBC 176 Kosmonoská obora funkční LBC 177 Chaloupky nefunkční LBK 140 „Radouč -Kosmonoská obora“ Změnit vedení přes k.ú. Debř LBK 141 „Kosmonoská obora – Vrch Baba“ Změnit vedení- vést po stávajících prvcích LBK 143 „Zalužanská strouha“ Nenavazuje na LBC 10 LBK 144 „Zalužanská strouha“ Přerušen v místě střetu s komunikací R 10

60 LBC 177:

Lokální biocentrum Chaloupky se nachází na střetu dvou ramen Zalužanské vodoteče, což by mohlo poskytnout vhodné podmínky pro vodní a luční společenstva. V současné době je na této lokalitě z hlediska využití pozemku orná půda. V daném území by bylo vhodné provést například revitalizaci plochy, jež v současné době slouží jako silážní žlab. V návrhu je založení malé vodní nádrže (mokřadu), na zbylé ploše orné půdy založení trvalého travního porostu, popř. výsadby stromů a keřů odpovídající druhové skladby.

LBK 140:

Lokální biokoridor spojující Radouč a Kosmonoskou oboru je z velké části veden podél chatkové oblasti a intravilánu města a dále podél komunikace I/38. Vedení koridoru tímto prostorem by mohlo způsobit jeho nefunkčnost. Bylo by proto vhodné zvážit možnost vedení tohoto biokoridoru mimo k.ú. města Kosmonos z jižního cípu LBC 176 směrem na jih přes k.ú. Debře a navázat jej na RBC 14.

LBK 141

Tento lokální biokoridor je na několika místech veden po volné ploše bez zeleně, či dokonce podél stávající či plánované komunikace. Bylo by vhodnější vést jej přes stabilnější liniové prvky lokální zeleně, například podél lesního porostu na hranici k.ú. Dále je potřeba vyřešit střet biokoridoru s komunikací I/610, potom s komunikací D10 a napojení na RBC 10.

LBK 143 a 144

Lokální biokoridor vedoucí vodním příkopem Zalužanské svodnice je doplněn TTP a ojedinělými keři. V případě LBK 143 je potřeba vyřešit návaznost na RBC 10. V případě LBK 144 potřeba vyřešit střet biokoridoru s komunikací D10.

8.4. Prostupnost krajiny a její rekreační využití Prostupnost krajiny není v současném stavu zcela vyhovující, ale je dostačující. Jednotlivé zastavěné a obydlené části území byly evidentně propojeny systémem polních nezpevněných a částečně zpevněných cest. V současné době ovšem tvoří významnou překážku dálnice D10, kterou lze na území města Kosmonosy překonat pouze na místě, kde se kříží se silnicí Stakorská. Podél této komunikace vede modrá turistická trasa spojující Kosmonosy s Horními Stakory a dále se na komunikaci napojuje žlutá turistická trasa, která zpřístupňuje přírodní rezervaci Baba.

Horní Stakory a Chaloupky jsou propojeny částečně zpevněnou polní cestou. Taková cesta vede z Chaloupek i k silnici Stakorská v blízkosti přechodu přes D10, čímž je toto obydlené území propojeno i s Kosmonosy. Mezi Chaloupkami a Kosmonosy vede i historická úvozová cesta zvaná Průhon, která je významná i z hlediska ekologické stability a kompozice krajiny. V současné době je tato nezpevněná cesta přerušena komunikací S10.

Územím města Kosmonosy vedou i cyklistické trasy, které ovšem nenapomáhají prostupnosti krajiny, protože vedou po stávajících silnicích pro motorovou dopravu.

Z hlediska rekreačního využití je třeba v územním plánu prověřit záměr ze strategického plánu na vytvoření zázemí pro pěší a cyklisty v návaznosti na vrch Baba. Řešení musí zohlednit přírodní a

61 krajinné hodnoty tohoto území a nesmí narušit předmět ochrany přírodní rezervace Baba a funkcí území jako regionálního biocentra. 9. STRATEGICKÉ DOKUMENTY MĚSTA A REGIONU

Město je členem svazku obcí „Mikroregion Baba“, jež zahrnuje 3 obce, tj. Kosmonosy, Bradlec a Dolní Stakory s více než 5 700 obyvateli. Mikroregion Baba má od roku 2003 zpracovaný strategický plán rozvoje svazku obcí. V současné době bylo usnesením ZM schváleno ukončení činnosti DSO.

V rámci ÚPD je v současné době zpracována změna č.3. Dále byla zahájeno zpracování průzkumů a podkladů pro nový územní plán města.

C. SWOT ANALÝZA

SWOT analýza je standardní metodou používanou v podnikovém a veřejně-správním managementu. Společně s podklady ze situační analýzy by měla posloužit ke stanovení strategických cílů, priorit a opatření návrhové části strategie rozvoje obce. Principem této analýzy je jednoduché, přesné a pokud možno přímé pojmenování vlastních předností a slabin z hlediska vnitřních podmínek života ve městě a posouzení vnějších podmínek z hlediska příležitostí a rizik. Zdůrazněním silných stránek a eliminací slabých tak vzrůstá pravděpodobnost realizace příležitostí a omezují se rizika.

Silné stránky / Strength

- výborná dopravní dostupnost - aktivní spolková činnost - potřebná technická infrastruktura - zkušenosti s dotačními tituly na různých - úzké vztahy s městem Mladá Boleslav úrovních - kvalitní prostředí pro bydlení - vysoká zaměstnanost obyvatel - ceny pozemků - množství volných pracovních míst - vhodné plochy pro novou výstavbu - příznivé klimatické podmínky pro zemědělství - zastoupení všech základních služeb ve městě - atraktivní okolní krajina vhodná pro cestovní ruch - atraktivní a poměrně kvalitní prostředí pro život

Slabé stránky / Weakness - závislost trhu na jednom dominantním - snížená vodní bilance v důsledku zrychleného zaměstnavateli odtoku vody z krajiny - dopravní situace v centru města - slabý zájem o dění v obci - nedostatek prostředků na přípravu pozemků - útlum zemědělského podniku pro novou výstavbu - stáří domovního a bytového fondu - město není napojeno na železnici - minimální zázemí pro seniory - zhoršené životní prostředí v jižní části města - minimální možnosti vyžití v zimním období - absence vyšších služeb - zhoršený stav obecních budov (ZŠ, MŠ, zámek) - nedostatek volnočasových ploch (sportoviště) - nízká daňová výtěžnost

62 Příležitosti / Oportunity

- využití kvalitní dostupnosti pro rozvoj - příprava pozemků pro novou výstavbu podnikatelského prostředí ve městě v korelaci s využitím stávajících objektů - rozšiřování spolupráce města s podnikatelskými - zvýšení zájmu obyvatel o dění ve městě subjekty - zlepšení prostorového uspořádání krajiny a - zkvalitňování prostředí pro výuku posílení biodiverzity - podpora vzdělanosti obyvatel města - přiměřené využívání obecních lesů - využívání potenciálu krajiny v cestovním ruchu - zkvalitňování odpadového hospodářství - podpora agroturistiky - rozvoj sociálních služeb ve městě

Hrozby / Threat - neřešení závislosti trhu na jednom - snižování počtu rolníků a podnikatelů dominantním zaměstnavateli v zemědělství - zvyšování nezaměstnanosti - degradace kulturní krajiny a devastace - neadekvátní navyšování výdajů města zemědělských objektů - podpora nové výstavby na úkor stávajících - snižování atraktivity krajiny pro turisty objektů a ploch - zhoršující se dostupnost vyšších služeb - neudržení koncepce rozvoje města neuváženou - nedostatečná podpora udržitelného rozvoje novou výstavbou krajiny a využívání obnovitelných zdrojů energie - odkládání úprav objektů veřejných služeb - snižování schopnosti představitelů města řešit - zhoršování kvality občanské vybavenosti zásadní problémy a nedostatečné využívání - zvýšená emigrace mladých a kvalifikovaných lidí možností pro další rozvoj území - nedořešené majetkové vztahy

D. VIZE ROZVOJE

Vize rozvoje území města Kosmonosy

Hlavním cílem rozvoje území města Kosmonosy je vytvoření takových podmínek pro život, které budou rovnoměrně uspokojovat všechny potřeby místních obyvatel.

Při cestě k tomuto cíli budou respektovány zásady trvale udržitelného rozvoje, to znamená hledání optimální rovnováhy mezi hospodářskými podmínkami, sociálními potřebami a ochranou životního prostředí a zachování, případně rozvinutí těchto životních hodnot pro příští generace.

63

V rámci rozvoje území města Kosmonosy byly pro období 2015 – 2020 vybrány následující priority.

 Příprava a výstavba multifunkční tělocvičny pro ZŠ  Revitalizace areálu koupaliště – městský volnočasový areál, dokončení výstavby nového koupaliště Rekonstrukce místních komunikací a příprava revitalizace náměstí Míru  Výstavba kanalizace v Horních Stakorách, dokončení odkanalizování Kosmonos  Výstavba vodovodu do osady Chaloupky  Výstavba a propojení smíšených komunikací pro cyklisty a pěší s okolními obcemi  Přizpůsobení budovy zámku využívané jako ZŠ maximálnímu a efektivnímu využití kapacity za účelem kvalitní výuky  Všeobecná podpora nové bytové i nebytové výstavby

64 E. STRATEGIE ROZVOJE Socioekonomický vývoj je výsledkem přirozených sociálních a ekonomických procesů na jedné straně a politické regulace těchto procesů na straně druhé. Aktéry socioekonomického rozvoje daného území jsou všichni lidé a instituce, kteří v něm žijí a působí. Harmonický vývoj (hospodářský, sociální, kulturní, ale i krajinotvorný) území města Kosmonosy je výrazně ovlivňován také politikou na národní i nadnárodní úrovni, kterou aktéři rozvoje na lokální úrovni nemohou přímo ovlivnit. Místní aktéři však mohou odhadnout důsledky činnosti aktérů vně regionu a svými zásahy zesílit ty tendence, které směřují k cílům a prioritám rozvoje a naopak potlačit ty, které jejich dosažení brání.

Návrh hlavních směrů strategického rozvoje města Kosmonosy

Na základě podrobné analýzy, zhodnocení rozvojových předpokladů a formulace silných a slabých stránek území, jeho možností a ohrožení, byly vytvořeny hlavní priority (strategické směry rozvoje města). Všechny priority jsou doplněny opatřeními, s jejíchž pomocí by se měly naplnit dané směry rozvoje, včetně způsobů jejich řešení.

Hierarchická posloupnost jednotlivých kroků strategie rozvoje je následující:

A. Priorita (strategický směr rozvoje obce)

A.1. Opatření (programové opatření na podporu strategických směrů rozvoje)

Identifikace projektu na realizaci opatření či způsob řešení opatření

Strategické směry rozvoje města Kosmonosy

A. Zajištění výstavby chybějící či rekonstrukce stávající technické a dopravní infrastruktury, zajištění rozvoje obce.

B. Zkvalitnění podmínek pro život místních obyvatel, rozvoj občanské vybavenosti.

C. Snížení zatížení životního prostředí, celkové zvýšení hodnoty krajiny na území obce.

D. Využití potenciálu území pro rozvoj podnikání, rekreace a cestovního ruchu.

65 A. Zajištění výstavby chybějící či rekonstrukce stávající technické a dopravní infrastruktury, zajištění rozvoje obce v oblasti bydlení.

A.1. Podpora přípravy pozemků pro novou výstavbu

Podpora v přípravě pozemků pro novou výstavbu rodinných a bytových domů (zavedení základních technických sítí k hranici pozemků). Hlavní plochou pro rozvoj individuálního bydlení by měla být plocha nad Stakorskou silnicí. V případě shody vlastníků lze využít plochy v lokalitách Pod Loretou a pod Debřskou silnicí. V Horních Stakorách je předpoklad využití celé zástavbové zóny BI Horní Stakory západ a ostatních ploch BI.

A.2. Dopravní infrastruktura a veřejná prostranství

Rekonstrukce, případně revitalizace veřejných prostranství v obci. Především okolí zámku, dopravní řešení a uspořádání centrálního náměstí, dále rekonstrukce nejvíce postižených místních komunikací (viz analýza současného stavu), vše včetně související infrastruktury (osvětlení, další technická infrastruktura, atp.). Nová výstavba komunikací a chodníků k rozvojovým plochám ve městě.

Rozvoj a výstavba cyklostezek, resp. smíšených cyklotras, resp. smíšených komunikací pro cyklisty i pěší pro umožnění bezpečnější dopravy obyvatel města do zaměstnání a do školských zařízení. To se týká základní sitě těchto účelových komunikací pro cyklisty i pro pěší v napojení na přilehlé obce Mladá Boleslav a Bradlec a dále pak propojení místní části Horní Stakory a Kosmonos (Průmyslová zóna).

A.3. Výstavba technické infrastruktury

Podpora města při realizaci záměru kanalizační stoky podél I/38 pro potřeby budoucí obchodní zóny a zóny pro bydlení. V návaznosti na tuto stoku dokončit odkanalizování zbývajících lokalit v Kosmonosích.

Výstavba kanalizace v Horních Stakorách. Výstavba vodovodu do osady Chaloupky.

A.4. Soustředění zdrojů obce, vnější podpory, subvencí a znalostí na realizaci prioritních projektů

Vyvinout maximální úsilí na získání prostředků z různých rozvojových a revitalizačních programů a to regionálních, národních i mezinárodních (programy EU, pomoc Švýcarska, atp.).

66 B. Zkvalitnění podmínek pro život místních obyvatel, rozvoj občanské vybavenosti.

B.1. Rozšíření možností volnočasových aktivit

Využití areálu stávajícího koupaliště pro rozvoj široké škály volnočasových aktivit řešeného území. Výstavba multifunkčního sportoviště pro potřeby všech místních obyvatel i návštěvníků města v lokalitě pod Altamirou.

B.2. Zkvalitnění prostředí pro výuku dětí a mládeže

Dokončení rekonstrukce a oprav prostor ZŠ v budově zámku, případně jejich rozšíření. Průběžně doplňovat vybavení tříd a zázemí školy pro zajištění kvalitních podmínek pro výuku. Výstavba tělocvičny pro ZŠ. Průběžně pokračovat na rekonstrukcui prostor MŠ.

B.3. Úpravy zámku a jeho bezprostředního okolí

Oprava objektu zámku včetně jeho nejbližšího okolí. Objekt bude v rámci celkových oprav a dispozičních úprav přizpůsobován potřebám rozvoje základní školy, vč. zajištění potřebného zázemí – šatny, jídelna, hygienická zařízení, specializované učebny atd.. Není dokončen výtah, většina prostor není bezbariérová. Úprava veřejného prostranství za zámkem, tvořící komunikační napojení objektu.

B.4. Výstavba Domu s pečovatelskou službou, denního stacionáře pro seniory

Podpora případného investičního záměru investora.

B.5. Zajištění odpovídajících podmínek pro MP, nová služebna a nové prostory pro poštu

C. Snížení zatížení životního prostředí, celkové zvýšení hodnoty krajiny na území obce.

C.1. Snižování energetické náročnosti budov a využívání obnovitelných zdrojů energie

67 Zateplování objektů v majetku města - konkrétně výměna oken, zateplení pláště budov a střechy. Šetrné využití místně dostupných přírodních zdrojů pro vytápění a ohřev teplé vody.

C.2. Další zkvalitňování odpadového hospodářství

Třídění a recyklace odpadů, ekologické zpracování vyprodukovaných odpadů kompostováním, zajištění třídění většího počtu komodit, modernizace stanovišť pro tříděný odpad.

C.3. Zlepšení environmentální a estetické hodnoty krajiny na území města

Zřízení biokoridorů (např. kolem potoku nebo občasných toků či přes větší celek zemědělské půdy), zadržování vody v krajině pomocí malých vodních nádrží či úpravy parků a dalších zelených prostranství v intravilánu města.

D. Využití potenciálu území pro rozvoj podnikání, rekreace a cestovního ruchu.

D.1. Úpravy kulturních památek regionálního významu

Další etapy oprav v areálu Lorety (oprava přilehlých ambitů nejen pro návštěvníky v rámci cestovního ruchu, ale i pro konání vernisáží, výstav a stálých expozic výtvarných děl místní sochařské rodiny Jelínků, oprava campanilly, přístupového schodiště a statické zajištění ohradních i opěrných zdí). Opravy drobných kulturních památek, vč. souboru dvou výklenkových kaplí v ul. Lípy. Opravy kulturních památek, především Lorety, přispějí k rozvoji specifické části cestovního ruchu.

D.2. Vytváření podmínek pro rozvoj podnikání a cestovního ruchu

Podpora malých podnikatelských subjektů na území města a zázemí pro ně, zvlášť podnikatelé v cestovním ruchu a výrobě.

Podpora cestovního ruchu na základě rozvoje jeho specifických forem, např. agroturistika, dále úprava a budování cyklistických, turistických a naučných stezek v okolí a jejich možné využití v zimním období, úpravy a rekonstrukce atraktivních objektů (kulturní památky).

Využívání webových stránek města a regionu k propagaci města, podnikatelských subjektů i pro potřeby cestovního ruchu a to ve více světových jazycích.

68 Vybudování informačního stánku, či jiného zařízení pro návštěvníky města.

D.3. Rozšiřování průmyslové a obchodní zóny

Další rozvoj průmyslu předpokládá město převedením ploch územních rezerv dle dosud platného územního plánu obce Kosmonosy s ohledem na tvorbu nového ÚP.

69 F. PROJEKTOVÉ FIŠE

Projektové fiše jsou návrhy projektů, které by měly napomoci celkovému rozvoji území obce Kosmonosy. Součástí projektových fiší jsou základní informace o záměru a zdrojích financování.

70 1. Název projektu: Opatření B.1, B.2., C.3. Výstavba tělocvičny

2. Cíle projektu: Zajistit výstavbu odpovídajícího sportovního zařízení pro výuku základní tělesné výchovy na základní škole.

3. Místo realizace projektu: Kosmonosy

4. Plánovaný termín realizace: 2016 - 2019

5. Očekávané výstupy/výsledky projektu: - zajištění odpovídajících prostor pro výuku žáků ZŠ - rozšíření možností pro sportovní aktivity žáků

6. Zdroje financování: dotace, vlastní zdroje

7. Stručný popis vybraného zdroje Dotační zdroje budou vybrány na základě specifikace akce a vypsaných dotačních titulů.

71 1. Název projektu: Opatření B.2., B.3., D.1. Opravy a zkvalitnění prostor pro výuku v zámku Kosmonosy s využitím pro základní školu

2. Cíle projektu: rozšířit a zkvalitnit výuku na ZŠ, včetně kvalitního zázemí, prodloužit životnost a zatraktivnit kulturní památku - zámek jakožto dominantu města.

3. Místo realizace projektu: zámek v Kosmonosích

4. Plánovaný termín realizace: 2015 - 2020

5. Očekávané výstupy/výsledky projektu: - kvalitní prostory pro výuku, včetně vybavení - potřebné zázemí (šatny, sociální zařízení, atp.) - využití dříve nevyužívaných částí objektu - dokonalá přístupnost všech podlaží (bezbariérové řešení, výtah) 6. Zdroje financování: dotace, vlastní zdroje

7. Stručný popis vybraného zdroje Dotační zdroje budou vybrány na základě specifikace akce a vypsaných dotačních titulů.

72 1. Název projektu: Opatření C.1. Snížení energetické náročnosti budov v majetku města

2. Cíle projektu: snížit energetickou náročnost budov ve vlastnictví města - rekonstrukce střechy, zateplení pláště, výměna topného systému případně solární kolektory - snížit provozní náklady.

3. Místo realizace projektu: Kosmonosy, Horní Stakory

4. Plánovaný termín realizace: 2017-2019

5. Očekávané výstupy/výsledky projektu: - snížení provozních nákladů (úspora elektřiny a plynu)

- zlepšení technického stavu budov

- zkvalitnění prostředí pro pobyt v objektech 6. Zdroje financování: dotace, vlastní zdroje

7. Stručný popis vybraného zdroje Výzva k podání žádosti - pravděpodobně v roce 2017 na IPRÚ Mladá Boleslav

Další zdroje: IROP, prioritní osa 2, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo financí, Ministerstvo životního prostředí, program FROM (případně jiné krajské granty), program zelená úsporám Dotační zdroje budou vybrány na základě specifikace akce a vypsaných dotačních titulů.

Důležité: musí být připraven energetický audit.

73 1. Název projektu: Opatření A.2., B.3., D.2. Rekonstrukce místních komunikací a chodníků

2. Cíle projektu: zlepšit dopravní situaci ve městě, zajistit kvalitní povrch místních komunikací, vybudování chodníků, parkovacích ploch, obnova zeleně okolo liniových staveb

3. Místo realizace projektu: Kosmonosy, Horní Stakory

4. Plánovaný termín realizace: 2016-2020

5. Očekávané výstupy/výsledky projektu: - zlepšení parametrů vozovek - větší bezpečnost residentů i návštěvníků města - snížená prašnost a hlučnost - rozšířená možnost parkování pro osobní vozidla - obnovená zeleň 6. Zdroje financování: dotace, vlastní zdroje

7. Stručný popis vybraného zdroje Dotační zdroje budou vybrány na základě specifikace akce a vypsaných dotačních titulů.

Důležité: Nutno prokázat zajištění zvýšené bezpečnosti uživatelů budovaných komunikací.

74 1. Název projektu: Opatření D.1., D.2. Opravy v areálu Lorety

2. Cíle projektu: Dokončit poslední etapu obnovy kulturní památky - areálu Lorety – oprava campanilly, ambitů a ohradní, resp. opěrné zdi, vybudování sociálního zařízení

3. Místo realizace projektu: Kosmonosy

4. Plánovaný termín realizace: 2016 – 2017

5. Očekávané výstupy/výsledky projektu: - obnovený areál kulturní památky - využívání pro potřeby cestovního ruchu

6. Zdroje financování: dotace, vlastní zdroje

7. Stručný popis vybraného zdroje

Dotační program Středočeského kraje - Fond obnovy památek Gesce - Středočeský kraj Maximální výše celkových způsobilých výdajů - 1 mil.Kč Minimální výše celkových způsobilých výdajů - není stanovena Výzva k podání žádosti - předkládání žádostí probíhá každoročně do 31.11. pro následující rok

Důležité: objekt musí být zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.

Případně: Ministerstvo kultury, Ministerstvo financí, případně jiné krajské granty

75 1. Název projektu: Opatření A.1., A.3., D.2., D.3. Všeobecná podpora nové výstavby

2. Cíle projektu: zajistit základní infrastrukturu pro novou bytovou výstavbu, podpořit zájemce o výstavbu rodinných domů či nájemního bydlení v katastru města.

3. Místo realizace projektu: Kosmonosy, Horní Stakory

4. Plánovaný termín realizace: 2018-2020

5. Očekávané výstupy/výsledky projektu: - nárůst počtu obyvatel města

- zlepšení kvality a dostupnosti bydlení 6. Zdroje financování: dotace, vlastní zdroje

7. Stručný popis vybraného zdroje Programy MMR v oblasti bytové politiky - Podprogram 2. Podpora výstavby technické infrastruktury Gesce - Ministerstvo pro místní rozvoj Maximální výše celkových způsobilých výdajů se stanovuje dle pravidla „de minimis“

Další zdroje: Ministerstvo financí, případně nové krajské granty.

76 1. Název projektu: Opatření A.2., D.2. Revitalizace náměstí - dopravní řešení

2. Cíle projektu: zklidnit a uspořádat dopravu v centru města - dopravní uzel.

3. Místo realizace projektu: Kosmonosy

4. Plánovaný termín realizace: 2018-2020 s dokončením v následných letech

5. Očekávané výstupy/výsledky projektu: - větší bezpečnost residentů i návštěvníků města při pohybu v centru - případná realizace developerského projektu - snížená prašnost a hlučnost - rozšířená možnost parkování pro osobní vozidla - přirozené a bezpečné rozmístění zastávek MHD - obnovená zeleň 6. Zdroje financování: dotace, vlastní zdroje

7. Stručný popis vybraného zdroje

Zdroj bude vybrán na základě specifikace akce zdroje: Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo financí, program FROM (případně jiné krajské granty), IPRÚ

Důležité: záměr musí být řešen komplexně, žadatel musí doložit potřebnost akce, tj. popsat bezpečnostní situaci v místě, míru nehodovosti atp.

77 1. Název projektu: Opatření A.3., A.1. Výstavba technické infrastruktury

2. Cíle projektu: Zajistit základní infrastrukturu všem obyvatelům města. Výstavba kanalizace v Horních Stakorách, dokončení odkanalizování 3 lokalit v Kosmonosích, v návaznosti na výstavbu kanalizačního sběrače podél I/38. Výstavba vodovodu pro osadu Chaloupky

3. Místo realizace projektu: Kosmonosy, Horní Stakory

4. Plánovaný termín realizace: 2017-2020

5. Očekávané výstupy/výsledky projektu: - zlepšení kvality bydlení obyvatel města - dokončení kanalizační a vodovodní sítě ve městě

6. Zdroje financování: dotace, vlastní zdroje

7. Stručný popis vybraného zdroje Možnost využití dotačních titulů v rámci programu OPŽP ve spolupráci se společností VaK a.s. Mladá Boleslavi Výzva k podání žádosti - vzhledem k termínu plánované realizace neznámá Další zdroje – Min. zemědělství, popř. krajské dotace

78 1. Název projektu: Opatření B.4. Podpora realizace projektu pro zkvalitnění pečovatelské péče

2. Cíle projektu: rozvoj kvality života starších občanů - seniorů

3. Místo realizace projektu: Kosmonosy, Horní Stakory

4. Plánovaný termín realizace: 2018-2020

5. Očekávané výstupy/výsledky projektu: - dostupnost sociálních služeb - zdravotní zabezpečení seniorů - rozvoj kvality života seniorů 6. Zdroje financování: dotace, vlastní zdroje

7. Stručný popis vybraného zdroje Možnost využití dotačních titulů v rámci resortů ČR a dotačních titulů EU Výzva k podání žádosti - vzhledem k termínu plánované realizace neznámá

79 1. Název projektu: Opatření B.1., D.2. Revitalizace areálu koupaliště Kosmonosy

2. Cíle projektu: Revitalizace a dokončení rozestavěného koupaliště v rozsahu finančních možností a potřeb obyvatel města. Městský volnočasový areál.

3. Místo realizace projektu: Kosmonosy

4. Plánovaný termín realizace: 2016-2020

5. Očekávané výstupy/výsledky projektu: - možnost rozšíření odpočinkové zóny pro obyvatele města - vzhledem k náročnosti projektu možnost etapizace - zahájení tvorby městského parku na rozhraní koupaliště a přilehlého lesoparku Obora - dětská sekce – trať + dětské hřiště - kvalitní sociální zázemí - příjemné prostředí pro návštěvníky - využití a úprava veřejné zeleně v návaznosti na přilehlou zámeckou oboru 6. Zdroje financování: dotace, vlastní zdroje

7. Stručný popis vybraného zdroje Vzhledem k etapovitému postupu a řešení oddělených stavebních objektů se předpokládá i dílčí využití z více dotačních titulů – viz. další zdroje. Výzva k podání žádosti - vzhledem k termínu plánované realizace neznámá

Další zdroje: Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo financí, FROM, případně další krajské granty

80 1. Název projektu: Opatření A.2., D.2. Výstavba účelových komunikací pro cyklisty a pěší

2. Cíle projektu: Umožnit alternativní dopravu obyvatel s oddělením cyklistické dopravy ve městě i v napojení s okolními obcemi Mladou Boleslaví, Bradlecem, Debří a Horními Stakorami. Propojení s Mladou Boleslaví, Debří a Bradlecem chodníky nebo cyklochodníky. Příprava pro zpracování PD na vybudování cyklostezky do Horních Stakor.

3. Místo realizace projektu: Kosmonosy, Horní Stakory

4. Plánovaný termín realizace: 2016-2020

5. Očekávané výstupy/výsledky projektu: - zajištění možnosti dopravy obyvatel do zaměstnání na kole

- oddělení hlavních tras od automobilové dopravy

- zajištění větší bezpečnosti pro cyklisty a pro pěší

6. Zdroje financování: dotace, vlastní zdroje

7. Stručný popis vybraného zdroje Zdroj bude vybrán na základě specifikace akce. V nejbližších letech zejména IPRÚ Mladá Boleslav. Důležité: záměr musí být řešen komplexně, žadatel musí doložit potřebnost akce, tj. popsat bezpečnostní situaci v místě, míru nehodovosti atp.

Výhled pro další období let 2020 – 2025:

V roce 2020 proběhne vyhodnocení naplnění cílů strategického plánu za minulé období. Na základě tohoto vyhodnocení bude potřeba přijmout odpovídající opatření pro další rozvoj města v oblasti školství, kultury, sportu aj.

81

82