UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodov ědecká fakulta Katedra geografie PROM ĚNA GEOGRAFICKÉ ORGANIZACE REGIONU V OBDOBÍ PR ŮMYSLOVÉ REVOLUCE Bakalá řská práce Klára NIEDZWIEDZOVÁ Studijní program B 1301 Geografie Studijní obor Regionální geografie Prezen ční studium Vedoucí práce: Mgr. Pavel KLAPKA, Ph.D. Olomouc 2010 2 3 Prohlašuji, že jsem práci zpracovala samostatn ě za pomoci citované literatury a použitých zdroj ů pod vedením Mgr. Pavla Klapky, Ph.D.. V Olomouci, kv ěten 2010 ................................... podpis 4 Děkuji Mgr. Pavlu Klapkovi, Ph.D. za cenné rady, připomínky a za čas, který mi věnoval p ři vedení bakalá řské práce. 5 OBSAH ABSTRAKT................................................................................................................................. 7 1 ÚVOD .................................................................................................................................. 8 2 TEORETICKO-METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA ............................................. 12 2.1 VYMEZOVÁNÍ ÚZEMÍ ................................................................................................. 12 2.1.1 Nodální region....................................................................................................... 12 2.1.2 Modely prostorových interakcí.............................................................................. 13 2.1.3 Reillyho model....................................................................................................... 14 2.1.4 Kritika Reillyho modelu......................................................................................... 18 2.2 PROSTOROVÁ ORGANIZACE ....................................................................................... 20 2.3 PROBLEMATIKA PRAMENNÉ A DATOVÉ ZÁKLADNY .................................................. 26 3 VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ: KONTEXT...................................................... 30 3.1 KONKRÉTNÍ APLIKACE REILLYHO MODELU ............................................................. 30 3.1.1 Aplikace geometrické verze modelu ...................................................................... 33 3.1.2 Aplikace topografické verze modelu...................................................................... 35 3.2 STRU ČNÁ CHARAKTERISTIKA REGIONU ..................................................................... 37 4 VÝVOJ PROSTOROVÉ ORGANIZACE: INTERPRETACE................................... 39 4.1 VÝVOJ VYUŽITÍ PLOCH .............................................................................................. 39 4.1.1 Využití ploch v roce 1845...................................................................................... 39 4.1.2 Využití ploch v roce 1900...................................................................................... 41 4.1.3 Zm ěny využití ploch v letech 1845-1900 ............................................................... 43 4.2 VÝVOJ PO ČTU OBYVATEL V LETECH 1850 - 1900...................................................... 50 4.3 VÝVOJ PROSTOROVÉ DISTRIBUCE OBYVATELSTVA ................................................... 55 4.4 VÝVOJ VNIT ŘNÍ STRUKTURY REGIONU ...................................................................... 59 5 ZÁV ĚR.............................................................................................................................. 61 POUŽITÁ LITERATURA A INFORMA ČNÍ ZDROJE...................................................... 63 SUMMARY ............................................................................................................................... 67 PŘÍLOHY.................................................................................................................................. 68 6 Abstrakt 19. století se stalo obdobím významných proces ů a zm ěn, které ovlivnily ekonomický, politický, sociální a kulturní život. České zem ě v tomto období upevnily postavení pr ůmyslov ě nejrozvinut ějšího území v Rakousku. Zásluhu na tomto postavení měl p ředevším t ěžký pr ůmysl, ale významnou úlohu m ěla také textilní výroba. Jedním ze st ředisek textilního pr ůmyslu se stala oblast na severní Morav ě s centrem v Novém Ji čín ě. V této práci se pokusím teoreticky vymezit spádovou oblast a sféry vlivu Nového Ji čína na jeho okolí, a to pomocí Reillyho modelu. Na základ ě vymezeného nodálního regionu se budu zabývat interpretací zm ěn prostorové organizace oblasti v období pr ůmyslové revoluce. Klí čová slova: geografická organizace, pr ůmyslová revoluce, nodální region, modely prostorových interakcí, historická geografie, Novoji čínsko The 19 th century witnessed important processes and changes that influenced economic, political, social and cultural life. The Czech lands in this period confirmed their position as the industrially most developed area in former Austria. It was mainly the merit of the heavy industry, but an important role was played by the manufacturing of textile products as well. On of the textile areas was northern Moravia with the centre in Nový Ji čín. The attempt of this bachelor thesis is to theoretically delineate the tributary area of Nový Ji čín applying the Reilly’s model. Within the delineated nodal region I will be concerned with the interpretation of changes in geographical organisation of the area in the period of the industrial revolution. Key words: geographical organisation, industrial revolution, nodal region, spatial interaction models, historical geography, Nový Ji čín region 7 1 Úvod Přelom 18. a 19. století se stává důležitým mezníkem v dějinách lidstva. Byly nastartovány významné procesy, které ovlivnily soudobý politický, ekonomický, sociální i kulturní život. Období pr ůmyslové revoluce je spojeno s procesy industrializace, urbanizace, migrace obyvatelstva, rozvoje dopravní a železni ční sít ě, inovace ve výrob ě a v zem ědělství atd. I p řesto, že tyto procesy výrazn ě zasáhly do vývoje krajiny a spole čnosti z ůstává 19. století stále málo diskutovaným tématem, což se týká především zkoumání na mikroregionální úrovni. Pr ůmyslová revoluce zasáhla v 19. století také České zem ě. Ekonomický a popula ční vzestup zaznamenaly především v druhé polovin ě tohoto století. Tém ěř ze dne na den za čala vyr ůstat nová pr ůmyslová centra, která přitahovala novou pracovní sílu, utvá řející se p ředevším ze zem ědělc ů či řemeslník ů. Nejvýznamn ější rozvoj zaznamenal t ěžký pr ůmysl (železá řství, strojírenství, t ěžba uhlí), své postavení si však udržela také klasická textilní výroba. Vzr ůstající po čet textilních továren se strojovou výrobou znamenala úpadek soukenických center. Jedno ze st ředisek na severní Morav ě, které zaznamenalo rozvoj textilního pr ůmyslu, leží v území Moravské brány, obklopeno ze severozápadu Oderskými vrchy, z jihovýchodu p ředh ůř ím Moravskoslezských Beskyd. Jedná se o m ěsto Nový Ji čín, významné hospodá řské st ředisko, jehož r ůst ovlivnil vzestupný popula ční vývoj v jeho okolí. Vedle pr ůmyslov ě se rozvíjejícího Nového Ji čína, zasáhla industrializace také okolní m ěsta. V Odrách byl v 2. polovin ě 19. století založen gumárenský závod, pozd ěji známý Optimit. V Bílovci vznikla továrna na výrobu knoflík ů a drobných pr ůmyslových výrobk ů. Na konci 70. let 19. století vznikla továrna na výrobu ko čárových svítilen v Šenov ě u Nového Ji čína. Také Kopřivnice se stala z menší vesnice významným m ěstem s jednou z nejv ětších továren českých zemí, a to po založení továrny na výrobu ko čár ů a jiných druh ů povoz ů. Po výstavb ě železnice (Štramberk – Studénka, 1881), nalezla uplatn ění také výroba železni čních vagon ů (CHOBOT et al. 1996). Také územn ěsprávní reformy zvýšily prestiž n ěkterých obcí. Nový Ji čín se stal po roce 1848 okresním hejtmanstvím a byly mu pod řízeny t ři soudní okresy: Fulnek, Nový Ji čín a P říbor. V roce 1855 se stal také sídlem krajského soudu. Bílovec se stal sídlem politického okresu v roce 1896, do té doby pat řil pod okresní hejtmanství v Opav ě. Odry byly pod řízeny, jakožto soudní okres taktéž Opav ě. Frenštát pod 8 Radhošt ěm spadal pod politický okres v Místku. Další významná m ěsta v okolí Hranice a Valašské Mezi říčí zastávaly funkci okresního hejtmanství. Územím prochází tzv. císa řská silnice z Olomouce p řes Nový Ji čín sm ěrem na Těšín, která vznikla již na konci 18. století. D ůležitá komunikace vede také z Opavy přes Fulnek a Nový Ji čín do Valašského Mezi říčí. Významným fenoménem pr ůmyslové revoluce byla železni ční tra ť. V roce 1847 byla dostav ěna tra ť z Přerova a Hranic do Ostravy a Bohumína (Severní dráha císa ře Ferdinanda). Tato dráha vedla mimo m ěstská st řediska a teprve pozd ěji byla doplněna místními odbo čkami. Další d ůležitá tra ť vedla z Ostravy p řes Frenštát pod Radhošt ěm do Kojetína, která od roku 1889 zasahovala také do jižní části okresu Nový Ji čín (BARTOŠ et al. 1995). Procesy pr ůmyslové revoluce m ěly výrazný vliv na vývoj vztahu spole čnosti a krajiny. Proto cílem této bakalá řské práce je pokusit se nazna čit historickogeografický vývoj prostorové organizace vymezeného nodálního regionu v industriální fázi vývoje českých zemí na konkrétním území s centrem v Novém Ji čín ě. Zpracování tématu prostorové prom ěny krajiny i jejich obyvatel v čase vyžaduje interdisciplinární p řístup, kombinující geografické, sociální, historické i kartografické metody (VYSKO ČIL et al. 2007). Na základ ě výše uvedeného cíle je struktura práce následující. Nejprve je teoreticky diskutovaná dvojí problematika: jednak vymezování nodálních region ů (s ohledem na datovou základnu 19. století)