Trvalky Přehled druhů – Bazální krytosemenné, Superrosids, Fabids Vývojová linie Eudicots (dvouděložné) apamorfie trikolpátní pyl Obrázek © Marie Majaura, CC BY-SA 3.0 https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ca/Arabis_voch1-4.jpg/800px-Arabis_voch1-4.jpg PREZENTACE © JN Řád Ranunculales často byliny obsahující alkaloidy listy dlanitě dělené, střídavé květy oboupohlavné podle APG IV 7 čeledí* Čeleď Papaveraceae (makovité) jednoleté i vytrvalé byliny v pletivech jsou článkované mléčnice (latex obsahuje alkaloidy, bílkoviny, třísloviny, …) rozšíření: hlavně mírný pás severní polokoule 44/825, ČR 5/17 PREZENTACE © JN Papaveraceae (makovité) Papaver (mák) Původ: bohatý rod hlavně S polokoule Popis: vytrvalé máky mají stejně jako jednoleté kůlovitý kořen, často ojíněné listy a velké 4 četné květy Pěstování: slunná stanoviště, sucho, škodí přemokření, propustný substrát Množení: semeny, některé druhy lze i řízkováním ale těžko Použití: velké druhy do výsadeb trvalek, malé na skalky Druhy: vyšší Papaver pseudo-orientale (mák zahradní), alpský drobný druh Papaver alpinum (mák alpínský) s bílými, žlutými, nebo oranžovými květy © JN Glaucium flavum Dvouletka nebo trvalka © JN Dicentra spectabilis Papaveraceae (makovité) Dicentra (srdcovka) Původ: V Asie, S Amerika Popis: nízké i vyšší trvalky s ojíněnými dělenými listy a nápadným květenstvím květů připomínajícím z jedné strany srdce Pěstování: polostín, dostatečně vlhké stanoviště (ale na zamokřené), za dostatku vláhy mohou růst i na přímém slunci substrát: štěrkovitý, humózní, propustný Množení: dělením trsů Použití: vyšší druhy do podrostu polostinných partií zahrad, na stinné záhony, drobné druhy na vlahá místa ve skalkách Druhy: vyšším druhem je V Asijská Dicentra spectabilis, do skalek se používají americké druhy např. D. eximia a D. formosa © JN Dicentra eximia Průhonice World of Plants Sources for Botanical Courses Řád Ranunculales Čeleď Berberidaceae (dřišťálovité) herbs or shrubs* distribution: mostly E. Asia and E. North America, also South America, a few species general N. temperate, scattered in Africa 14/701, ČR 1/1 plus nepůvodní okrasné keře (např. Mahonia)* Berberis vulgaris (dřišťál obecný) – keř se svazečky listů na brachyblastech, v úžlabí 3-7 trnů. Výslunné křovinaté stráně a meze, mezihostitel rzi travní (Puccinia graminis), celá rostlina je jedovatá (krom plodů), ze dřeva se získávalo žluté barvivo Obrázek © JN; World of Plants © JN Epimedium x rubrum Berberidaceae (dřišťálovité) Epimedium (škornice) Původ: hlavně asijské hory, několik druhů v Evropě a S Africe Stanoviště v přírodě: podrost listnatých lesů Popis: trvalky s podzemními oddenky, některé stálezelené, jiné opadavé, listy složené, květy 4 četné brzo z jara, okrasné i listy (na podzim se barví do červena) Pěstování: polostín, přiměřeně vlhké stanoviště substrát: humózní Množení: dělením trsů na jaře po odkvětu, semeny – hůř klíčí, někdy až po 2 letech Použití: hajní partie zahrad, jako náhrada trávníku pod keři a stromy Druhy: pěstuje se evropská E. alpinum s červeno žlutými květy a japonská E. grandiflorum s nápadně dlouhými ostruhami i jejich kříženec Epimedium x rubrum a další druhy i kříženci © JN Epimedium x rubrum © JN Epimedium x youngianum 'Roseum' Epimedium pinnatum subsp. colchicum © JN © JN Epimedium x versicolor 'Neosulphureum' Epimedium x versicolor 'Cupreum' © JN Ranunculaceae (pryskyřníkovité) Řád Ranunculales Čeleď Ranunculaceae (pryskyřníkovité) suchozemské (vzácně vodní byliny), vzácně liány (i dřevité) listy střídavé, jednoduché – často dlanitě dělené tyčinek mnoho, gyneceum apokarpní obsahují alkaloidy – téměř všichni zástupci jsou jedovatí rozšíření: kosmopolitní, nejvíce mírné pásmo S polokoule cca 60/2300, ČR 25/65 v čeledi se vyskytují významné plevele, farmaceuticky významné druhy a druhy okrasné PREZENTACE © JN © JN Adonis vernalis (hlaváček jarní) Ranunculaceae (pryskyřníkovité) Adonis (hlaváček) Původ: Popis: jednoleté i vytrvalé rostliny (vytrvalé někdy řazeny do samostatného rodu Adonanthe), listy jemně dělené v niťovité úkrojky, květy velké lesklé Pěstování: slunná suchá místa, ale substrát by neměl úplně vysychat substrát: propustný, hluboký, písčito-hlinitý Množení: semeny, těžko se přesazuje, dělení trsů není vhodné Použití: slunná suchá místa i na skalce ale s hlubší půdou Druhy: Adonis vernalis (hlaváček jarní) pocházející ze stepí V Evropy až Sibiře (u nás vzácně J Morava, chráněný zákonem), V asijský A. amurensis vyžaduje hlubší vlhkou půdu a přímé slunce, kvete už koncem února © JN Adonis amurensis V Asie © JN Anemone sylvestris Ranunculaceae (pryskyřníkovité) Anemone (sasanka) Původ: mírný pás Popis: bohatý rod nízkých až středně vysokých trvalek s dlanitě dělenými listy a většinou bílími květy, na lodyze jsou palisty Pěstování: skalnička vyžadují slunná místa s propustným substrátem, hajní druhy vlhký humózní substrát a polostín Množení: dělením trsů Použití: skalničky, jiné druhy do hájových vlhčích partií zahrad (A. nemorosa, A. ranunculoides) Další druhy: Anemone sylvestris (sasanka lesní), Anemone apennina (sasanka apeninská) - skalničky © JN Anemone sylvestris (sasanka lesní) © JN Anemone nemorosa © JN Anemone ranunculoides © JN Anemone 'Bressingham Glow' © JN Anemone 'Honorine Jobert' © JN Aquilegia vulgaris (orlíček obecný) Ranunculaceae (pryskyřníkovité) Aquilegia (orlíček) Původ: cirkumboreální Popis: středně vysoké byliny na zimu zatahující do země, listy dělené, květy různých barev a tvarů podle druhu a kultivaru Pěstování: Evropské a Asijské druhy preferují vlhčí stanoviště a polostín, Americké sušší a dobře rostou i na plném slunci, kultivary snáší plné slunce i více sucha substrát: humózní, propustný, vlhký Množení: semeny, snadno se kříží, problém získat čistý druh (na jaře dělením trsů – ale málo jisté) Použití: slunné i polostinné výsadby na dostatečně vlhká místa Další druhy: kolem 60 cm vysoký evropský luční až světle lesní druh Aquilegia vulgaris (orlíček obecný), nižší ze Skalistých hor pocházející A. caerulea a velké množství kříženců a kultivarů © JN Aquilegia caerulea (orlíček) © JN Aquilegia x hybrida 'Origami Rose and White' © JN Aquilegia x hybrida © JN Pulsatila vulgaris (koniklec německý) Ranunculaceae (pryskyřníkovité) Pulsatila (koniklec) Původ: stepi a horské louky stř. Evropy až na Sibiř Popis: atraktivní rostliny s velkými časně na jaře tvořícími květy a dělenými listy Pěstování: slunná místa s dobrou drenáží v době vegetace dostatek vláhy substrát: propustný u stepních druhů sušší u horských nemá úplně vyschnout Množení: semeny – vysévat hned po uzrání Použití: skalničky pro slunná stanoviště Další druhy: Pulsatila vulgaris (koniklec německý) se pěstuje v e více barevných odrůdách – slunná stanoviště a sušší vápnitý substrát, podobná stanoviště vyžaduje evropský P. grandis, K horským druhů patří P. australis nebo P. albana © JN Pulsatila vulgaris 'Red' © JN Pulsatila grandis Pálava © JN Pulsatila albana horské stepi a alpinské i subalpinské trávníky v Malé Asii, na severozápadě Íránu a na Kavkazu Trollius europaeus (upolín evropský) © JN Ranunculaceae (pryskyřníkovité) Trollius (upolín) Původ: S polokoule, největší diverzita Asie Popis: nízké až středně vysoké byliny s dlanitě dělenými listy a nápadnými téměř kulovitým žlutými květy Pěstování: vlhčí slunná místa substrát: humózní, vlhký Množení: semeny, dělením trsů po odkvětu Použití: vlhká slunná místa v zahradě Druhy: náš Trollius europaeus (upolín evropský), jemu podobný Trollius altissimus (upolín nejvyšší), Z himálajský Trollius acaulis (upolín bezlodyžný), himálajský T. pumilus © JN Trollius pumilus Himálaj © JN Heleborus cv. (asi H. niger x H. purpurascens…) Ranunculaceae (pryskyřníkovité) Helleborus (čemeřice) Původ: Evropa, Asie, centrum diverzity Balkán Popis: středně vysoké trvalky se znoženými listy, některé druhy kvetou v zimě, jiné brzo na jaře, květy 5 četné nápadné velkými kališními lístky, koruny přeměněné v medníky Pěstování: polostín, snášejí přísušky, vadí jim stagnující voda substrát: humózní neutrální až alkalická půda Množení: výsevem, ale kvetou až po několika letech, dělením trsů po odkvětu Použití: podrost keřů a stromů, i zimní ozdoba teras (v nádobách), také rychlení Druhy: Heleborus niger z JV Evropy má černý oddenek a bílé, nebo smetanové květy, H. foetidus z JZ Evropy nemá oddenek, jen podzemní ztlustlý stonek, kvete zeleně, pěstují se kultivary vzniké křížením H. niger, H. purpurascens, H. orientale, H. angustifolius a dalších druhů © JN Helleborus niger © JN Heleborus niger cv. © JN Heleborus foetidus Helleborus lividus subsp. corsicus © JN © JN Helleborus tibetanus © JN Helleborus © JN Hepatica nobilis (jaterník trojlaločný) Ranunculaceae (pryskyřníkovité) Hepatica (jaterník) Původ: S polokoule Popis: nízké rostliny s 3 laločnatými listy a na jaře velkými nejčastěji modrými kvítky Pěstování: polostín, vlhká ale nezamokřená stanoviště substrát: humózní, prodyšný Množení: semeny po uzrání, dělením rostlin po odkvětu Použití: do hájových partií zahrad do podrostu Další druhy: náš druh Hepatica nobilis (jaterník trojlaločný), H. transilvanica, v japonsku se intenzivně kříží a šlechtí © JN Hepatica nobilis (jaterník trojlaločný) Aconitum firmum © JN Ranunculaceae (pryskyřníkovité) Aconitum (oměj) Původ: S polokoule, horské rostliny Popis: středně vysoké až vysoké prudce jedovaté trvalky Pěstování: chladné, mírně vlhké polostinné místo substrát: humózní, živinami bohatý Množení: dělením trsů, semeny Použití: záhony v polostínu Druhy: Aconitum callibotryon (oměj šalamounek) © JN Delphinium elatum (stračka vyvýšená) Ranunculaceae (pryskyřníkovité)