MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Obor Mezinárodní vztahy a energetická bezpečnost Ztráta soběstačnosti ČR v oblasti černého uhlí: ohrožení energetické bezpečnosti? Diplomová práce Bc. Ivo Vojáček Vedoucí práce: PhDr. Tomáš Vlček, Ph.D. UČO: 363783 Obor: MVEB Imatrikulační ročník: 2014 Petrovice u Karviné 2016 Prohlášení o autorství práce Čestně prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Ztráta soběstačnosti ČR v oblasti černého uhlí: ohrožení energetické bezpečnosti? vypracoval samostatně a výhradně s využitím zdrojů uvedených v seznamu použité literatury. V Petrovicích u Karviné, dne 22. 5. 2016 ……………………. Bc. Ivo Vojáček 2 Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval svému vedoucímu PhDr. Tomáši Vlčkovi, Ph.D. za ochotu, se kterou mi po celou dobu příprav práce poskytoval cenné rady a konstruktivní kritiku. Dále chci poděkovat své rodině za podporu, a zejména svým rodičům za nadlidskou trpělivost, jež se mnou měli po celou dobu studia. V neposlední řadě patří můj dík i všem mým přátelům, kteří mé studium obohatili o řadu nezapomenutelných zážitků, škoda jen, že si jich nepamatuju víc. 3 Láska zahřeje, ale uhlí je uhlí. (Autor neznámý) 4 Obsah 1 Úvod .................................................................................................................................... 7 2 Vědecká východiska práce ................................................................................................ 10 2.2 Metodologie ............................................................................................................... 10 2.3 Teorie ......................................................................................................................... 12 2.4 Operacionalizace ....................................................................................................... 15 2.5 Rizika výzkumu ......................................................................................................... 20 3 Základní údaje o černém energetickém uhlí ..................................................................... 21 3.1 Vymezení pojmu ........................................................................................................ 21 3.2 Zásoby, produkce a spotřeba ..................................................................................... 22 3.3 Těžba a zpracování uhlí ............................................................................................. 25 4 Černé energetické uhlí v energetice ČR ............................................................................ 27 4.1 Historický vývoj ........................................................................................................ 27 4.2 Současná situace ........................................................................................................ 28 4.2.1 Zdroje spalující černé uhlí .................................................................................. 29 4.2.2 Elektroenergetika ............................................................................................... 33 4.2.3 Teplárenství ........................................................................................................ 36 4.2.4 Skladovací kapacity na území ČR ...................................................................... 37 5 Mezinárodní trh s černým energetickým uhlím ................................................................ 39 5.1 Historie a geografické rozdělení trhu ........................................................................ 39 5.2 Exportéři .................................................................................................................... 40 5.2.1. Exportéři na Atlantickém trhu ............................................................................ 41 5.3 Importéři .................................................................................................................... 51 5.4 Mezinárodní přeprava ................................................................................................ 52 5.4.1 Námořní přeprava ............................................................................................... 52 5.4.2 Železniční přeprava ............................................................................................ 55 5.5 Obchod a cenotvorba ................................................................................................. 59 5.6 Ekonomičnost importů černého uhlí do ČR .............................................................. 61 5.7 Integrace mezinárodního trhu s černým energetickým uhlím ................................... 65 5.8 Dostupnost a kvalita informací v rámci mezinárodního trhu .................................... 74 5.8.1 Státní aktéři ........................................................................................................ 74 5.8.2 IEA ..................................................................................................................... 77 5.8.3 Soukromí aktéři .................................................................................................. 79 5 6 Závěr ................................................................................................................................. 81 Seznam zdrojů: ......................................................................................................................... 86 Seznam obrázků, tabulek a grafů: ............................................................................................ 96 6 1 Úvod Bezpečnost hraje v systému lidských a společenských priorit klíčovou roli. A.H. Maslow tuto skutečnost demonstroval na tzv. Maslowowě pyramidě lidských potřeb, kde potřeba bezpečí a jistoty zabírá pomyslný druhý nejnižší stupeň, přičemž všeobecně platí, že níže položené potřeby jsou významnější a jejich alespoň částečné uspokojení je podmínkou pro vznik těch méně naléhavých a vývojově vyšších. V rámci široké problematiky bezpečnosti se v posledních letech stále více prosazuje do popředí zájmu bezpečnost energetická. Pojem energetické bezpečnosti vstoupil do širšího povědomí veřejnosti, obdobně jako akademické obce, v sedmdesátých letech minulého století. Tehdy především v souvislosti s důsledky ropných krizí, strukturálních změn světové ekonomiky a vzedmutím neomalthusiánských obav z blížícího se vyčerpání zásob fosilních paliv. Během uvolnění následujícím v druhé polovině let osmdesátých a druhé „zlaté éře“ levné ropy let devadesátých se energetická bezpečnost dostala z centra pozornosti. (Sovacool 2011) Evropská renesance zájmu o tuto problematiku byla odstartovaná první plynovou krizí na přelomu let 2005/06, do ní zapadá také obnovený zvýšený důraz na otázky spojené se zajištěním energetické bezpečnosti. Kromě tohoto okamžitého impulzu přispěly k výraznému posunu v konstituování evropské energetické politiky také vážné a dlouhodobé strukturální změny (nástup nových asijských spotřebitelů, snižující se rozdíl mezi světovou produkcí a spotřebou energetických surovin). (Černoch – Zapletalová 2014: 26) Nově se objevivší hrozby, jako jsou blackouty, útoky na energetickou infrastrukturu, globální klimatické změny, extrémní volatilita cen ropy nebo politicky motivované přerušení dodávek energetických surovin vedly k tomu, že se energetická bezpečnost opět stala prominentním politickým i akademickým tématem. (Sovacool 2011) Za projevy zvýšeného politického zájmu v rámci České republiky o problematiku energetické bezpečnosti v posledních letech lze považovat dokončení tolik očekávané Aktualizace státní energetické koncepce, či například diskuze o prolomení těžebních limitů hnědého uhlí v severních Čechách, nebo o dostavbě dalších jaderných bloků. Dalším tématem, jež by v blízké budoucnosti mohl rezonovat v politických, či akademických debatách, je i budoucnost dobývání černého uhlí na území ČR. Ačkoli v současné době je hlavní pozornost věnována zejména sociálním a ekonomickým aspektům, 7 rozměr energeticko-bezpečnostní se taktéž logicky nabízí. Proč však hovořit o budoucnosti dobývání černého uhlí? Na vysvětlenou je nutné zmínit aktuálně existující stav, kdy 100% české produkce černého uhlí je těženo v rámci jednoho uhelného revíru – Ostravsko-Karvinského, přičemž výhradním producentem je společnost OKD. Naneštěstí společnost OKD a její produkce se v současné době profilují jako výrazně ztrátové, což ohrožuje samotnou budoucnost těžby černého uhlí v ČR. Společnost OKD vidí současný stav jako důsledek pokračujícího poklesu cen na mezinárodním trhu s uhlím a současně vysokých provozních nákladů. (OKD 2015a) Tato skutečnost se již projevila ve snahách o uzavření dolu Paskov, jemuž bylo zabráněno jenom díky poskytnutí finanční podpory ze strany státu, která měla dle dohody odsunout uzavření dolu na konec roku 2017. Platnost dohody však měla vypršet v případě, že by mezinárodně uznávaný index cen koksovatelného uhlí klesl od 1. července 2015 do 31. prosince 2017 ve třech po sobě následujících čtvrtletí pod 110 dolarů za tunu. (OKD 2015b) K naplnění výše zmíněné podmínky došlo na konci roku 2015. V reakci na zjevné ukončení platnosti dohody zástupci NWR a OKD navrhovali na jednáních v říjnu 2015 uzavření dolu Paskov na konci roku 2016, či jeho případné převedení na stát, současně byl také vznesen požadavek na komplexní řešení situace OKD a nikoli pouze Dolu Paskov. Mezi variantami bylo například rozdělení společnosti, spojení s jinými průmyslovými podniky nebo prodej některých dolů. (Finanční Noviny 9.12.2015) Stát nabídl, že je ochoten koupit