OCHRANA DENNÍCH MOTÝL Ů V ČESKÉ REPUBLICE Analýza stavu a dlouhodobá strategie Pro Ministerstvo životního prost ředí ČR zpracovali: Martin Konvi čka, Ji ří Beneš, Zden ěk Fric Přírodov ědecká fakulta Jiho české university (katedra zoologie) & Entomologický ústav BC AV ČR (odd ělení ekologie a ochrany p řírody) V Českých Bud ějovicích, 2010 SOUHRN Fauna českých denních motýl ů je v žalostném stavu – ze 161 autochtonních druh ů jich p řes 10 % vyhynulo, polovina zbytku ohrožená nebo zranitelná, vrší se d ůkazy o klesající po četnosti hojných druh ů. Jde o celovropský trend, ochrana motýl ů není uspokojivá ani v zemích našich soused ů. Jako nejznám ější skupina hmyzu motýli indikují špatný stav p řírody a krajiny v ůbec, jejich ú činná aktivní ochrana zast řeší ochranu v ětšiny druhového bohatství terrestrických bezobratlých. Příčinou žalostného stavu je dalekosáhlá prom ěna krajiny v posledním století. Denní motýli prosperují v krajin ě poskytující r ůznorodou nabídku zdroj ů v těsné blízkosti. Jako pro převážn ě nelesní živo čichy je pro n ě ideální jemnozrnná dynamická mozaika nejr ůzn ější typ ů vegetace, udržovaná disturbancí a následnou sukcesí. Protože sou časé taxony jsou starší než geologické období čtvrtohor, v ětšina z nich se vyvinula v prost ředí ovliv ňovaném, krom ě i dnes p ůsobících ekologických činitel ů, pastevním tlakem velkých býložravc ů. Řada velkých evropských býložravc ů b ěhem mladších čtvrtohor vyhynula, zna čnou m ěrou p řisp ěním člov ěka. Člov ěk však nahradil jejich vliv svým hospoda řením udržoval v krajin ě, jež dlouho do 20. století udrželo jemnozrnnou dynamickou mozaiku, podmínku prosperity mnoha druh ů. To platilo do intenzifikace zem ědělství a lesnictví, tj. homogenizace hospodá řských postup ů na obhospoda řovaných pozemcích, a opoušt ěním, p řípadn ě přímou likvidací stanoviš ť, na pozemcích neobhospoda řovaných. Citlivé druhy z ůstaly izolovány ve zbytcích přírodních lokalit, dnes vesm ěs územn ě chrán ěných. Tam je, vedle náhodných katastrof a genetického ochuzení, m ůže ohrozit nevhodná pé če o lokality. Méně náro čné druhy, stále obývající volnou krajinu, jsou ohrožovány likvidací zdroj ů na velkých plochách, mimo jiné vinou chybn ě nastavených zem ědělských dotací. Předložená strategie vychází z teze, že základem ochrany motýl ů musí být ochrana biotop ů, takzvaná územní ochrana . Protože však „biotopem“ je celá krajina ČR, musí tato stát na t řech pilí řích: (1) Zkvalitn ění pé če o chrán ěná území, jež musí respektovat požadavky p ředb ěžné opatrnosti a r ůznorodosti (Sekce 4.2). (2) Ochrana ve volné krajin ě, zejména prost řednictvím biologizace podmínek eko-zem ědělských a eko-lesnických dotací (Sekce 4.3). (3) Ekologická obnova staví na pragmatickém využití člov ěkem zdevastovaných stanoviš ť, ale i okolí dopravních a pr ůmyslových staveb, intravilán ů obcí a m ěst atd., pro ochranu biodiverzity (Sekce 4.4). Druhým pilí řem je druhová ochrana , vycházející z aktualizovaného Červeného seznamu (P říloha 1), který by se m ěl promítnout v modifikace 2 vyhlášky o chrán ěných druzích živo čich ů (P říloha 2). Navrhovaná (4) aktivní opat ření pro ochranu nejcenn ějších druh ů staví na celostátních záchranných programech pro desítku nejohrožen ějších motýl ů, ale i na podpo ře regionálních záchranných program ů a d ůrazu na integrovanou ochranu prioritních území (Sekce 4.5 a P říloha 3), zohled ňující pot řeby motýl ů při plánování pé če o v ětší územní celky typu CHKO. Sou částí druhové ochrany jsou i (5) reintrodukce (Sekce 4.6), bezpodmíne čně navázané na pé či o biotopy. (6) Monitoring a výzkum (Sekce 4.7) je nedílnou sou částí Strategie, nebo ť jen on nám m ůže poskytnout nezbytnou zp ětnou vazbu. Kone čně, (7) výchova a osv ěta (Sekce 4.8) by v dlouhodobém horizontu m ěla zajistit, aby ochrana motýl ů p řestala být doménou státu, ale stala se v ěcí každého ob čana. Většina návrh ů v této Strategii není nijak nová. Jde o aktivity, které Ochrana p řírody vesm ěs vykonává ( pé če o chrán ěná území , záchranné programy ), nabádáme jen k jejich propojení a soust řed ění. Administrativn ě náro čná, le č nutná, bude novela vyhlášky o chrán ěných druzích živo čich ů (P říloha 2). U obtížn ě prosazované biologizace agroenvironmentálních program ů naše návrhy pouze prosazují, aby programy plnily sv ůj deklarovaným cíl. Sou částí pé če o chrán ěná území i n ěkterých záchranných program ů je rekonstrukce výmladkových les ů (Sekce 3.4.3 a P říloha 5.4) ve vybraných chrán ěných územích nížin a pahorkatin, na níž se dnes shoduje rozhodující část zainteresované p řírodov ědecké ve řejnosti. P řekvapení m ůže budit návrh zastavit zales ňovací dotace , jež jdou proti koncepci krajiny jako r ůznorodé a dynamické mozaiky (Sekce 4.3.3). Návrhy vztahující se k ekologické obnov ě, zejména k zapojení t ěžebních a postindustriálních lokalit do ochrany biologické rozmanitosti , pln ě odpovídají sou časným sv ětovým trend ům a sou časn ě zlevní sou časné náklady za revitalizaci t ěchto míst (Sekce 4.4.1-4). Totéž platí pro biologizaci pé če o okolí dopravních staveb (Sekce 4.4.5-6). Stále akceptovan ější je i návrh rekonstrukce fauny velkých býložravc ů (Sekce 4.2.5) ve vybraných územích, zejména vojenských újezdech, kde jen pastevní tlak velkých býložravc ů m ůže ekonomicky udržiteln ě zachovat otev řená stanovišt ě, poslední zbytky biologicky bohaté dynamické krajiny u nás. Konkrétní návrhy 1. Novelizovat vyhlášku o Chrán ěných druzích živo čich ů tak, aby odrážela skute čný stav populací a pot řeby jejich ochrany. Přínosy: Vyhláška realisticky odrážející situaci a nápomocná pln ění cíl ů Strategie. 3 Termín: Ihned. 2. Připravit, p řijmout a realizovat celostátní záchranné programy pro druhy jaso ň červenooký, jaso ň dymnivkový, hnědásek osikový, hnědásek chrastavcový, oká č jílkový, žlu ťásek barvom ěnný, modrásek černoskvrnný, modrásek černo čárný, modrásek ligrusový, oká č skalní a oká č b ělopásný, zahrnující cílenou dlouhodobou pé či o lokality, tvorbu nových lokalit a v dlouhodob ějším horizontu i reintrodukce. Přínosy: Odvracení bezprost ředn ě hrozícího vymírání. Zajišt ění podmínek pro další ohrožené druhy, souputníky vyjmenovaných. Mediáln ě a výchovn ě atraktivní aktivity. Termín: U p řipravených ZP do roka, u ostatních do 3 let. 3. Zajistit, aby pé če o chrán ěná území všech úrovní zohled ňovala pot řeby a nároky ochrany hmyzu na p říslušných stanovištích: Aktivity na územích s přijatými plány pé če (PP) p řizp ůsobit ve smyslu zásady p ředb ěžné opatrnosti. V nových PP vždy zohled ňovat pot řeby motýl ů a dalšího hmyzu. PP o velkoplošná ChÚ formulovat a realizovat tak, aby nedošlo k vyhynutí žádného z chrán ěných či ohrožených druh ů. Přínosy: Zohledn ění pé če pro motýly pokryje i nároky dalších terestrických bezobratlých, na n ě navázaných pták ů, plaz ů, drobných savc ů apod. Výchovný a výzkumný potenciál. Minimální vícenáklady. Termín: Za čít bezodkladn ě, do všech PP prosadit do 5 let. 4. Připravit Programy integrované ochrany pro následující prioritní oblasti: Západo české mok řady a pastviny, Xerotermní lokality v Doupovských horách, Xerotermní lokality v Českém st ředoho ří, Xerotermní lokality v Českém krasu a okolí, Xerotermí rezervace na území velké Prahy, St řední Povltaví, P říbramsko a Brdy, Národní park Šumava, Novohradské hory, Xerotermní lokality jihozápadních Čech, T řebo ňsko a Borkovická blata, St řední Polabí, Bývalý vojenský výcvikový prostor (VVP) Milovice-Mladá, Bývalý VVP Ralsko, Extenzivní pastviny na Svitavsku, Ka ňony jihovýchodní Českomoravské vrchoviny, Extenzivní pastviny severovýchodní Českomoravské vrchoviny, NP Podyjí, CHKO Moravský kras, CHKO Pálava s okolím, Hodonínská a Bzenecká doubrava, Váté písky u Hodonína a Bzence, Stepní a lesostepní lokality Ždánického lesa a Ch řib ů, CHKO Bílé Karpaty s Uherskobrodskem, Valašské pastviny, CHKO Litovelské Pomoraví, Štramberk, VVP Libavá, VVP D ědice, Velký Kosí ř s okolím. 4 Přínosy: Efektivn ější využití potenciálu velkoplošných ChÚ, promyšlenější p říprava plán ů pé če, zohledn ění pot řeb biodiverzity v územních plánech, lepší kooperace nap říč vládními i nevládními ochraná řskými institucemi. Termín: Za čít bezodkladn ě, prosadit do 10 let. 5. Ve spolupráci s Ministerstvem zem ědělství modifikovat dota ční pravidla na zem ědělské (tzv. Agro-envi) a to ve smyslu r ůznorod ější a variabiln ější pé če mezi roky, v rámci let, i v rámci pozemků. Zajistit, aby se žádné ekologické dotace nevyplácely na pozemky, jež nedodrží alespo ň základní zásady zmín ěné v tomto dokumentu. Přínosy: Vedle populací motýl ů a dalšího hmyzu zvýší nabídku stanoviš ť a hnízdní úsp ěšnost ptactva zem ědělské krajiny a posílí populace drobné zv ěř e. P ři vhodné prezentaci ve řejnosti zatraktivn ění krajiny, obrovský výchovný potenciál. Termín: Urychlen ě, vzhledem k nastupujícímu novému dota čnímu období (2013-2020). 6. V lesnictví legislativn ě rehabilitovat a dota čně či jinak podporovat alternativní typy hospoda ření kopírující či mimikující tradi ční hospodá řské postupy, zejména výmladkové hospoda ření, a to ve vazb ě na Záchranné programy a pé či o chrán ěná území. V běžn ě obhospoda řovaných vysokokmenných lesích podporovat udržení motýlích biotop ů prost řednictvím Certifikace les ů a podobných nástroj ů. Přínosy: Rehabilitace výmladkového hospoda ření pokryje nároky veškeré dnes strádající flóry a fauny sv ětlých listnatých les ů. V některých lesních typech významní ekonomické p řínosy. V ostatních lesích je v souladu s environmentálními cíli Státní lesnické politiky. Zatraktivn ění n ěkterých lokalit, ekoturistika. Termín: V rámci Záchranných program ů ihned, ostatní pr ůběžn ě. 6. Prosadit nutné legislativní kroky, jež umožní maximální uplatn ění spontánní usm ěrn ěné sukcese p ři revitalizacích postt ěžebních území všeho druhu. Na lokalitách spontánn ě osídlených ohroženými druhy absolutní nutnost, na ostatních lokalitách prosadit spontánní sukcesi alespo ň jako variantní možnost. Přínosy: Odstran ění paradoxního stavu, kdy jsou pr ůmyslem zdevastované lokality devastovány podruhé, a to za nemalé náklady a s odvoláním na „ekologii“.