Milan Řepa Milan Řepa (* ) vystudoval Co považovali moravští Němci český jazyk a historii na Filozo- v . století za svou vlast? Cítili se fi cké fakultě Masarykovy uni- být více Moravany, Němci nebo verzity. Od roku pracuje MORAVANÉ Rakušany? Na tyto otázky se po- v brněnské pobočce Historic- kusil odpovědět historik Milan kého ústavu AV ČR. Zabývá se Řepa v předkládané knize. Navá- dějinami Moravy v . a . sto- zal v ní na svou práci z roku letí, dějinami a teorií dějepisectví NĚMCI Moravané nebo Češi? Vývoj české- a problematikou nacionalismu ho národního vědomí na Moravě a patriotismu. v . století. Tentokrát se však za- měřil na německé obyvatele Mo- RAKUŠANÉ ravy. Sledoval, které společenské VLASTI MORAVSKÝCH NĚMCŮ V . STOLETÍ procesy, události a ideje formo- valy kolektivní identitu morav- ských Němců – počínaje osvícen- stvím, přes napoleonské války, revoluční rok , liberalismus šedesátých let, prusko-rakouskou válku v roce až po projevy radikálního německého naciona- lismu na sklonku . století. MORAVANÉ NĚMCI RAKUŠANÉ NĚMCI MORAVANÉ Milan Řepa HISTORICKÝ ÚSTAV Milan Řepa MORAVANÉ NĚMCI RAKUŠANÉ VLASTI MORAVSKÝCH NĚMCŮ V . STOLETÍ Historický ústav Praha Práce Historického ústavu AV ČR, v. v. i. Opera Instituti historici Pragae Řada/Series A Monographia Svazek/Volumen Vědecký redaktor: doc. PhDr. Martin Holý, Ph.D. Tato kniha vznikla s podporou Grantové agentury České republiky, grant č. // . Recenzenti: prof. PhDr. Jiří Malíř, CSc. doc. PhDr. Pavel Kladiwa, Ph.D. Na obálce použita karikatura z časopisu Brünner Kikeriki, . (Moravská zemská knihovna) © Historický ústav AV ČR, v. v. i., Praha © Milan Řepa, ISBN -- -- [] FRAU ČUČKA: Kut’n Morink, Madam Maier! Kam pak? FRAU MAIER: Ah, Frau von Čučka! – Do Fleischbonku pro Rostpradl. FRAU ČUČKA: Co, co! voni mají po Fáschinku na Rostpradlu? FRAU MAIER: Jo, my šporujeme! Nebyli jsme nirgends aus, ani na Hausbále. Jetzt sau schlechte Zeit’n! Kdo reituje po Unterholtunkách, nemá potom ani na Erteple. FRAU ČUČKA: Mají recht! Od naší Hausfrau ten syn, vijou ten Drexl’r, dělá pána jako jeden Grof nebo Stottholtereirath; vona z jednoho Auslogu do druhýho, kaufuje samý Seid’nstoff y, Nähterin sedí u ní furt a furt – Goldschmucky musí mít pořád podle neue Mod; von sedí v Kaff ehause, kouří Havannacigarr’n – a je to Bettelvolk jeden über’inond! Nám nemůže zaplatit ani za Glonzstiffl ety. FRAU MAIER: Ale hörn’s auf! Su weit jsou juž? FRAU ČUČKA: Glänzende Elend! Já s nima netauschuju! FRAU MAIER: A Hausfrau jich neunt’rstützuje? FRAU ČUČKA: No, a ob! Ale je selbst juž in die Händ’ dera Wucherer. FRAU MAIER: Prosím jich, newundrujou se! Při takovým Wirtscho ě? A kam voni spazierujou? FRAU ČUČKA: Na Neugoss’u. Mám tam Bedienerin. Je prý marod; jdu k ní na Besuch. Adje! Ist Brünn deutsch oder böhmisch? Neuer freier WauWau, . , s. –. [ ] OBSAH Úvod ............................................................................................... PRVNÍ ČÁST: ČAS OSVÍCENÉHO PATRIOTISMU ................... (do čtyřicátých let . století) Německé obyvatelstvo na Moravě .......................................... Stavy, země, stát .................................................................... Podoby vlasti a vlastenectví ................................................... Historická paměť Moravy ..................................................... DRUHÁ ČÁST: ČAS OBČANSKÉ REVOLUCE .......................... (léta a ) „Jaro národů“ a německá Morava ........................................... Frankfurtský parlament a vzepětí nacionalismu ...................... Podzim revoluce a odeznívání nacionálního nadšení ............. Rok a formování kolektivního vědomí .......................... TŘETÍ ČÁST: ČAS BURŽOAZNÍHO LIBERALISMU ................ (šedesátá a sedmdesátá léta) Mezi parlamentarismem a monarchií ..................................... Mezi zemí a státem .............................................................. Mezi Rakouskem a Německem ............................................ Němci a Češi ........................................................................ ČTVRTÁ ČÁST: ČAS NĚMECKÉHO NACIONALISMU ............ (závěr . století) Od liberalismu k nacionalismu ............................................. Němectví nade vše ............................................................... Rudí a černí ......................................................................... Obrazy minulosti ................................................................. Shrnutí ......................................................................................... Summary ...................................................................................... Bibliografi e ................................................................................... Jmenný rejstřík ............................................................................. [ ] ÚVOD Když jsem na přelomu tisíciletí pracoval na knize Moravané nebo Češi?, uvědomoval jsem si, že podobnou práci si zaslouží i německé obyvatel- stvo na Moravě. Už tehdy jsem tušil, že zpracování látky o moravských Němcích bude odlišné v několika ohledech. V prvé řadě rozsahem pra- menů a sekundární literatury. Dějinám německého obyvatelstva na Mo- ravě, a v českých zemích vůbec, bylo věnováno nesrovnatelně méně pozornosti než dějinám českého národa – platí to především o historio- grafi cké produkci po roce . Nutno ovšem konstatovat, že v posled- ních dvaceti letech se začal tento defi cit odstraňovat zásluhou historiků zabývajících se dějinami německé Moravy; za všechny jmenujme Jiřího Malíře, Lukáše Fasoru, Pavla Cibulku, Martina Markla, Pavla Kladiwu. Ale je zde celá řada dalších domácích i zahraničních historiček a histo- riků, kteří svými studiemi zaplňují bílá místa. Badatel či badatelka zabývající se moravskými Němci musí počítat se skutečností, že studium dějin německého obyvatelstva zatím z větší míry spočívalo na práci s prameny než na získávání poznatků ze sekun- dární literatury. Pramenů má ovšem k dispozici poskrovnu; s výjimkou základního zdroje informací pro politické dějiny . století – publicistiky. Produkce německy psaných novin, časopisů, žurnálů a dalších tiskovin početně převládala nad českými tituly. Naproti tomu se historik zabýva- jící se dějinami moravských Němců v moderní době musí vypořádat s ci- telným nedostatkem pramenů soukromé povahy, jako jsou zejména de- níky a korespondence. Právě ony totiž poskytují řadu cenných výpovědí o konstrukcích osobnostní identity, o subjektivním prožívání společen- ských fenoménů. To se díky pramenům soukromé povahy podařilo zachy- tit při sledování vývoje českého národního vědomí, v případě analýzy ko- lektivní identity německého obyvatelstva na Moravě však budou scházet. [] Další odlišnost se týká celkové kompozice, řádu knihy. Práce o vývoji českého národního vědomí byla v podstatě dějinami českého národní- ho hnutí na Moravě v . století. Měla podobu příběhu – s počátkem, zápletkou a závěrem. Začínala v době formování národního vědomí, kdy převážná část obyvatel Moravy byla národně indiferentní, nanejvýš s nejasně pociťovanou etnicitou, výrazně spojenou s jazykem a do určité míry i se sociálním původem. Pokračovala impulzy, které získala Mo- rava od českého národního hnutí z Čech a jejichž nositeli byli na Mo- ravě především jednotlivci, kteří se s tímto hnutím dostali do kontak- tu – nejčastěji v Čechách. Rozhodující podnět získalo české národní hnutí na Moravě v roce – jednak prostřednictvím aktivizace po- litického života a prvními formulacemi českých národních politických cílů, jednak střetnutím s německým nacionalismem, který v roce nabyl v habsburské monarchii nebývalé intenzity. České národní hnu- tí se rozvíjelo v konstituční éře, v době masové národní agitace, kdy se představitelé českého národního života na Moravě ztotožnili s českým státoprávním programem a české národní vědomí pronikalo postupně do všech sociálních vrstev česky mluvícího obyvatelstva i do všech regio- nů. K české národní emancipaci nadále přispíval sílící německý nacio- nalismus. Koncem . století už většina česky mluvícího obyvatelstva sdílela českou národní kolektivní identitu. Pro zpracování podob a proměn kolektivního vědomí německé- ho obyvatelstva se nabízí jiné výkladové možnosti. Tato problematika nemá své ústřední téma, kniha nebude mít podobu vyprávění o vývoji německého národního hnutí na Moravě; ostatně stěží lze hovořit o ně- jakém jednotném německém hnutí. V čem je pojednání o moravských Němcích komplikovanější, naznačuje titul této knihy. Hlavních složek, z nichž sestávala kolektivní identita, bylo v případě moravských Němců více. Vedle vědomí o přináležitosti k zemi a etnické a kulturní afi nity k německému světu zde hrál nepoměrně větší roli než v případě mo- ravských Čechů rakouský státní patriotismus, loajalita k panovníkovi a monarchii. Je nezpochybnitelné, že moravští Němci se v mnohem větší míře než Češi cítili být „Rakušany“, nikoliv ovšem ve významu etnic- kém, nýbrž politickém. Jako základní kompoziční řád knihy se proto namísto příběhu nabí- zí obraz, který potlačí synchronní, dynamický prvek ve prospěch dia- chronního, analytického. Kniha nerezignuje na postižení vývojových proměn, více se však zaměří na obsahy kolektivního vědomí, jednotlivé složky, prvky, variace. Podobně jako v případě knihy Moravané nebo Češi? [] i tentokrát zůstane záběr omezen na Moravu, s vědomím, že slezská pro- blematika je natolik specifi cká, že si zaslouží samostatnou pozornost. Tu si ostatně vyžaduje i otázka kolektivního vědomí židovského obyva- telstva