Deutsch ohne Grenzen Deutschsprachige Literatur im interkulturellen Kontext Jürgen Eder, Zdeněk Pecka (Hrsg.) Tribun EU 2015 Germanistenverband der Tschechischen Republik Pädagogische Fakultät der Südböhmischen Universität Budweis Philosophische Fakultät der Südböhmischen Universität Budweis Deutsch ohne Grenzen Deutschsprachige Literatur im interkulturellen Kontext Doc. Dr. habil. Jürgen Eder Dr. phil. Zdeněk Pecka (Hrsg.) Tribun EU 2015 Vědecký výbor konference/ Wissenschaftliches Komitee/ Scientiic Comittee Doc. PaedDr. Hana Andrášová, Ph.D. Prof. PhDr. Václav Bok, CSc. Doc. Dr. habil. Jürgen Eder Anja Edith Ference, M.A., Ph.D. PhDr.Vít Dovalil, Ph.D. Prof. PhDr. Alena Jaklová, CSc. Prof. PhDr. Věra Janíková, Ph.D. Mgr. Jana Kusová, Ph.D. Mgr. Magdalena Malechová, Ph.D. Dr.phil. Zdeněk Pecka Prof. PhDr. Lenka Vaňková, Dr. PhDr. Lenka Vodrážková, Ph.D. Univ.-prof. Dr. Dr. h.c. Dr. h.c. Norbert Richard Wolf Vydáno s inanční podporou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Gedruckt mit inanzieller Unterstützung des Ministeriums für Schulwesen, Jugend und Sport der Tschechischen Republik. Published with inancial support of the Ministry of Education, Youth and Sports of the Czech Republic. Recenze/ Rezension/ Review Doc. Mgr. Radek Malý, Ph.D. Dr. Dennis Fuchs, M.A. his edition © Tribun EU, 2015 ISBN 978-80-263-0943-7 Inhalt Předmluva .......................................................................................9 Vorwort ...........................................................................................13 Introduction ....................................................................................17 Die mittelalterliche deutsche Literatur Südböhmens als Bestandteil einer dreisprachigen Literaturlandschaft (Mitte des 13. Jh. bis Beginn des 15. Jh.) ..........................................................................23 Václav Bok „Geboren im Schatten des böhmischen Rebstocks ...“ (Hanns Cibulkas Beziehung zu seiner mährischen Heimat) .........................39 Elke Mehnert Die Grenze zwischen Körper und Technik: deutsche Romantik und moderne Wissenschaft ..............................................................51 Marina Kulichikhina Das Deutsche heater in Pilsen. Ein Beitrag zur Begründung des heaters und zu seiner ersten heatersaison .........................................................................69 Marie Hrdinová Josef Mühlberger als interkultureller Literaturhistoriker ...................93 Petr Kučera Deutsche Literatur in tschechischen Lesebüchern. Die sozialistische Epoche und die post-sozialistischen 1990er-Jahre. .................................................................................105 Ursula Stohler Migrantenliteratur – Versuch einer Begrifserklärung. Artur Becker als Fallbeispiel ....................................................................125 Anna Górajek Östliche Laborküchen. Alchemie und Unverständlichkeit in der populären Gegenwartsliteratur .......................................................................141 Franz Fromholzer 5 „Ich habe keine Muttersprache, ich habe sieben Stiefmuttersprachen und kein Vaterland“ – Poetik der Migration in den Werken von Magdalena Felixa und Sabrina Janesch ............163 Dominika Wyrzykiewicz „Aber eigentlich war keines von den Wörtern ganz deutsch, sondern anders deutsch.“ – Mehrsprachigkeit in transnationaler Literatur ........................................................................................175 Myriam-Naomi Walburg Geschichte der komparatistischen Imagologie aus dem Blickwinkel des 21. Jahrhunderts ..................................................193 Michaela Voltrová Zum 215. Todestag von CH. H. Spieß ..........................................201 Katrin Převrátilová Die vergessenen Freunde von Marie von Ebner-Eschenbach ..........217 Eleonora Jeřábková Marie von Ebner-Eschenbach und Božena Němcová .....................239 Jiří Munzar Ungarndeutsche Heimatliteratur in der Zwischenkriegszeit am Beispiel von Hans Faul-Farkas: Die neue Heimat (1922) und Ella Triebnigg-Pirkhert: Goldene Heimat (1926) .....................247 Anett Hajnal Die Fremde bei Nelly Sachs ...........................................................261 Jana Hrdličková Das Absurde und das Groteske im Schafen von Günter Eich .......271 Juris Andrejs Kastins Zwei verkannte Hörspiele. Zum deutschsprachigen Hörspielschafen von Bohumila Grögerová und Josef Hiršal ............................................................283 Pavel Novotný Heimatverlust, Krieg und Deportation. Narrative Fragmente erlebter Traumata bei Alexander Spiegelblatt und Edgar Hilsenrath ..........297 Francisca Solomon 6 Der ungeheure Alltag im Werk von Terézia Mora. .........................313 Naděžda Heinrichová Grenze und Grenzraum in den Erzählungen Terézia Moras ...........327 Orsolya Lénárt Angst vor der Securitate in Herta Müllers Werk ............................339 Aneta Lontrasová Mehrsprachigkeit und Dolmetschen im literarischen Debüt Olga Grjasnowas. ..........................................................................347 Paulína Šedíková Čuhová Osman Engins Bild Deutschlands und der Deutschen im Roman Kanaken-Gandhi ...............................................................361 Anna Warakomska Der Eiserne Vorhang in der neueren deutschsprachigen Literatur. Libuše Moníková, Robert Menasse, Elisabeth Reichart ..................379 Dana Pfeiferová Liebe und Krieg in Saša Stanišićs Wie der Soldat das Grammofon repariert und Nicol Ljubićs Meeresstille ........................................................405 Jürgen Eder Die Grenzen des ‚Deutsch-Seins‘. Der gegenwärtige Generationenroman im deutsch-tschechischen Kontext .........................................................................................421 Zdeněk Pecka Autorenverzeichnis ........................................................................433 7 8 Předmluva Pomocí jazyka se dorozumíváme, komunikujeme s lidmi kolem nás, přemýšlíme o věcech a děních, jazyk nám pomáhá porozumět světu a člověku. Jazyky, jež se vyvíjejí souběžně s lidskými komunitami, si nejen osvojujeme a užíváme, ale zároveň je i zkoumáme. Výzkum jazyků má v obecné rovině v celosvětovém měřítku velmi dlouhou tradici. Na jeho vývoj mají významný vliv nejen „tradiční“ vědní disciplíny, jako například lingvistika, literární věda, pedagogika, historie, ale i postupně se etablující vědy novější, mezi něž patří například sociolingvistika, psy- cholingvistika, kontaktní nebo areálová lingvistika či didaktika cizích jazyků. Jak již částečně naznačují některé výše zmíněné vědní disciplí- ny, ovlivňuje výzkum jazyků společensko-politický vývoj konkrétního časově ohraničeného období v konkrétním sociokulturním a regionálně vymezeném kontextu. Jednou z hlavních výzev a požadavků současné společnosti je vedle rozvoje funkční mnohojazyčnosti jedince rovněž re- spektování jazykové a kulturní rozmanitosti, vnímání jazyka jako feno- ménu určujícího a rozvíjejícího identitu člověka a jako součásti sdíleného dědictví. V tomto pojetí se stala konference Němčina bez hranic příležitostí k me- zinárodní vědecké diskusi o aktuálním vývoji v oblasti multi-dimenzi- onálně a transnacionálně pojímané germanistické lingvistiky a literární vědy, vybraných společenských věd a didaktiky němčiny jako cizího ja- zyka v evropském kontextu. Čtyřdílný sborník obsahuje většinu teoretických a empirických příspěv- ků, které byly prezentovány v průběhu této konference, jež se konala na Pedagogické a Filozoické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budě- jovicích v září 2014. Jejím hlavním organizátorem byl Svaz germanistů České republiky. Konference se zúčastnilo 142 odborníků z 11 zemí. V tomto úvodu bychom rádi poskytli stručný přehled témat, která se stala předmětem odborné diskuse ve čtyřech sekcích. Plenární přednášky V zahajovací části konference byly předneseny čtyři příspěvky k vybra- ným aspektům teoretického i empirického výzkumu zaměřeného na germanistickou lingvistiku, literární vědu a didaktiku němčiny jako cizího jazyka. N. R. Wolf ve svém příspěvku ověřoval svoji tezi „němčina 9 je bez hranic“ z hlediska lexikologie, areálové lingvistiky a vývoje jazyků. V. Bok se věnoval středověké německé literatuře na území jižních Čech, příhraničního regionu, v němž se setkávají tři jazyky literárního dědictví. E. Mehnertová představila výsledky svého výzkumného šetření, v němž sleduje vztah Hannse Cibulky, německého spisovatele a básníka, k Česku jako zemi svého původu, do níž se po druhé světové válce již nemohl vrátit. H. Schweiger se zabýval literárními texty s transnacionálním ob- sahem ve výuce němčiny jako cizího jazyka s cílem rozvoje jazykového a kulturního povědomí. Sekce Jednání probíhalo ve 4 sekcích: (1) lingvistika, (2) literární věda, (3) didaktika němčiny jako cizího jazyka a (4) společenské vědy. V lingvistické sekci byl tematizován fenomén „hranice“ jako jednoho z klíčových témat v oblasti současného lingvistického výzkumu. Jednot- livé příspěvky se zaměřovaly na osvětlení otázky, zda je jazyk jako pro- středek komunikace opravdu bez hranic a zda mohou, mají, či dokonce musí být stanoveny hranice, abychom mohli porozumět přirozeným jazykům a popsat je na metajazykové úrovni. Tato problematika byla re- lektována z hlediska kontrastivní a interkulturní lingvistiky v kontextu domácího i zahraničního výzkumu. V literární sekci byla pozornost zaměřena na tu německy psanou lite- raturu, která boří pojem “národní literatury”, a to nejen vzhledem k její jazykové formě, tedy zda je psána v češtině nebo