Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav filmu a audiovizuální kultury Markéta Nedvědová (FAV, bakalářské kombinované studium) Anny Ondráková: evropská kariéra začíná ve Vídni Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: prof. PhDr. Jiří Voráč, Ph.D. Brno 2014 Prohlašuji, že jsem na této bakalářské práci pracovala samostatně a použila jen uvedené zdroje. V Praze dne Markéta Nedvědová Děkuji za vedení mé bakalářské práce prof. PhDr. Jiřímu Voráčovi, Ph.D., pracovníkům Národního filmového archivu a Filmarchiv Austria, jmenovitě Dr. Günteru Krennovi, Mag. Thomasi Ballhausenovi a Susan Rocce. Za podnětné připomínky Martinu Čípkovi, PhDr. Janu Zdichyncovi, PhD., Ing. Tomáši Seidlovi, Ing. Jaroslavu Nedvědovi a Mgr. Dáše Váňové. 3 Obsah 1. Úvod ........................................................................................................................... 5 1.1 Volba tématu ............................................................................................................ 7 1.2 Kontext ................................................................................................................... 10 1.3 Kritická práce s prameny ....................................................................................... 16 2. Anny Ondráková – profesní životopis (1919-1928) ................................................ 20 3. Anny Ondráková v rakouském filmu I. (1921-1922) .............................................. 28 3.1 Sascha-Film – Děvče z Tingl-Tanglu ..................................................................... 28 3.2 Sascha-Film – Cikánská láska ............................................................................... 31 3.3 Goldin-Meisterklasse – Hlídejte své dcery ............................................................ 32 3.4 Goldin-Meisterklasse – Neuveď nás v pokušení .................................................... 35 3.5 Intermezzo .............................................................................................................. 36 4. Anny Ondráková v rakouském filmu II. (1926) ...................................................... 38 4.1 Karl Noll, Karl Lamač, Anny Ondra und noch einer weiteren Anzahl höchst charakteristischer Typen .............................................................................................. 39 4.2 Sascha-Film – Tanečnice s maskou ....................................................................... 44 4.3 Otto Spitzer-Film – Jeho Výsost, předtanečník ..................................................... 47 5. Závěr ........................................................................................................................ 50 5.1 Epilog ..................................................................................................................... 52 6. Zdroje ....................................................................................................................... 54 6.1 Literatura ................................................................................................................ 54 6.2 Periodika ................................................................................................................ 58 6.3 Archivy a archivní fondy ....................................................................................... 59 6.4 Internetové zdroje .................................................................................................. 60 6.5 Citované filmy ....................................................................................................... 61 6.6 Rakouské filmy s Anny Ondrákovou ..................................................................... 62 7. Přílohy ...................................................................................................................... 64 7.1 Filmografie Anny Ondrákové ................................................................................ 64 7.2 Obrazová příloha .................................................................................................... 68 8. Summary .................................................................................................................. 81 4 1. Úvod Téma této bakalářské práce s názvem Anny Ondráková: evropská kariéra začíná ve Vídni sleduje klíčové mezníky v prvním desetiletí filmové kariéry české herečky Anny Ondrákové. Kariéra Anny Ondrákové v letech 1919 – 1928 vycházela z její pozice v českém filmu a tato pozice byla zpětně ovlivňována jejím působením v zahraničí. Anny Ondráková téměř okamžitě po svém debutu začala mimo Československo souběžně pracovat také v Rakousku a Německu. V roce 1921 odcházela Ondráková do Rakouska jako vycházející domácí hvězda, která po pouhých dvou letech u filmu přešla od malých rolí k hlavním a stala se vyhledávanou herečkou zejména ve filmech Jana Stanislava Kolára a Karla Lamače. Poprvé zůstala v Rakousku do roku 1922 a během této doby natočila čtyři filmy. Už během prvních zkušeností na domácích produkcích, které byly často realizovány v berlínském ateliéru Am Zoo, si vybudovala kontakty, zejména s hrabětem Alexandrem Kolowratem a Sidneyem M. Goldinem, které jí zajistily uplatnění v Rakousku v jedné krátkometrážní grotesce a ve třech celovečerních filmech. Český dobový tisk tento vývoj v kariéře Ondrákové sledoval současně s vývojem kariéry Karla Lamače, který odešel za Ondrákovou o rok později, ale jeho tamní působení bylo zpětně hodnoceno jako úspěšnější. Rakouský tisk vnímal shodně s českým tiskem Ondrákovou jako českou Mary Pickford, která ale zatím nemá příležitost uplatnit se ve filmech, které by mohly konkurovat hollywoodské hvězdě. Další plány v rozvoji zahraniční kariéry Ondrákové přerušila první poválečná krize, která rapidně snížila počet produkovaných filmů v evropských kinematografiích. Takto se Ondráková vrátila zpět do Československa k vedlejším rolím. Malé role hrála také v koprodukčních filmech ve spolupráci s Německem, což jí později usnadnilo získat první role v německých filmech. S novými zkušenostmi z Německa a se stabilizací kinematografie v Československu,1 která umožnila Ondrákové hrát znovu nejenom hlavní role, ale také dvojrole, byl pro ni možný i návrat do Rakouska. Druhou rakouskou kapitolu v kariéře Ondrákové představuje dvojice hlavních rolí ve filmech z roku 1926, kterými se představila jako evropská hvězda Anny Ondra ve stejné 1 BARTOŠEK, Luboš (1985): Náš film. Kapitoly z dějin (1896-1945). Praha: Mladá fronta, s. 103-116. 5 kinematografii, ze které v roce 1922 odcházela jako česká herečka Anny Ondráková, jejíž jméno nemělo v Rakousku ustálenou transkripci. Práce Ondrákové v Rakousku v letech 1921-1922 a 1926 představuje dva vývojové stupně v její profesní dráze, které se periodicky opakovaly také v dalších národních kinematografiích, ve kterých postupně působila – v Německu v letech 1924 a 1926 a po roce 1928 také v Anglii a ve Francii. Ondráková vystupovala nejprve jako zajímavý host a v další fázi už s ní bylo možné pracovat jako s atraktivní hvězdou. Cílem této práce je na základě ohlasů z dobového českého a rakouského tisku sestavit dirkurz dvou rakouských etap v kariéře Ondrákové, kontextualizovat jejich vliv na celou profesní dráhu Ondrákové a předložit hypotézu, která ji vedla k rozhodnutí vzdát se práce v českém filmu a upřednostnit zahraničí. Obdobnou paralelou si Ondráková prošla již na začátku své herecké dráhy, kdy odešla ze Švandova divadla a upřednostnila film. Rakouské období v kariéře Anny Ondráková bylo až doposud neznámé, což výrazně ovlivnila skutečnost, že se z šesti filmů dochovala jen polovina, přičemž tyto tři tituly reprezentují snímky Jeho Výsost, předtanečník, kterému byla věnována péče v roce 1996 v rámci programu Projecto Lumière, Tanečnice s maskou, znovu objevený až v roce 2005, a krátkometrážní groteska Děvče z Tingl-Tanglu, která před rokem 2010 nebyla se jménem Ondrákové spojována. Pro tuto práci bylo nutné navštívit především badatelské centrum ve Filmarchiv Austria, seznámit se s jednotlivými tituly a doplnit si je dobovými ohlasy. Výsledky z tohoto bádání doplňuje český kontext. 6 1.1 Volba tématu Volbu tématu usnadnila skutečnost, že až doposud se osobnost Anny Ondrákové nestala centrálnín tématem žádného odborného ani popularizačního textu. V současné době existuje sice určitý trend věnovat se v rámci filmových studií tématům a filmům spjatým s Anny Ondrákovou, ale pro většinu těchto prací nepředstavuje Anny Ondráková více než příklad symptomatického čtení a zástupce určitého jevu v dané oblasti výzkumu. Takto funguje Ondráková v magisterské práci Simony Kasalové Česká literatura v němých filmech Karla Lamače jako „stálá herecká partnerka [Karla Lamače] z němého období, o které není třeba mnoho hovořit“.2 Případně jako zakladatelka Ondra-Lamač- Filmu, společnosti, jež představuje nejčastějšího koproducenta Elektafilmu při výrobě jazykových verzí v magisterské práci Michala Večeři Elektafilm – největší výrobní koncern československého filmu v meziválečném období.3 Před nutnost vyrovnat se s hodnocením hereckého výkonu Ondrákové v nedochovaném filmu Velbloud uchem jehly (Karel Lamač, 1926) byla postavena Jana Čížkovská v bakalářské práci Velbloud uchem jehly 1926 a 1936 (filmové adaptace divadelní hry Františka Langera).4 Její práce vznikla nezávisle na textu Kasalové, což jen potvrzuje zcela ojedinělý status tohoto filmu v dějinách československé kinematografie 20. let. Velblouch uchem jehly představuje mimo jiné také titul, který byl realizován ve vídeňském Sascha ateliéru a díky kterému se Ondráková vrátila do rakouského filmu,