JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra strunných nástrojů Hra na kytaru William Walton a jeho kytarová tvorba Diplomová práce Autor práce: BcA. Ondřej Pavlíček Vedoucí práce: Doc.Mgr.Vladislav Bláha Art.D Oponent práce: prof. Martin Mysliveček Brno 2016 1 Bibliografický záznam PAVLÍČEK, Ondřej. William Walton a jeho kytarová tvorba. [William Walton and his works for guitar]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra strunných nástrojů, 2016. 40 s. Vedoucí diplomové práce Doc.Mgr.Vladislav Bláha Art.D. Anotace Diplomová práce William Walton a jeho kytarová tvorba pojednává o ţivotě a díle Williama Waltona se zaměřením na jeho tvorbu pro kytaru, zejména na jeho Pět bagatel pro sólovou kytaru. Této skladbě je věnovánán největší prostor pro analýzu a rozbor. Kapitola o Pěti bagatelách je také rozšířena o recenze významných muzikologů, diskografie a doplňující informace. Ve zbytku se práce zabývá kompletním dílem Williama Waltona podle jeho ţivotních etap (tedy v souvislosti s nimi) a následně také podle druhů skladeb (symfonie, koncerty, filmová hudba apod.). Annonation Diploma work William Walton and his Works for Guitar discuss about life and work of Sir William Walton with concentration on his works for guitar particulary on his Five Bagatelles for guitar. This piece has the biggest attetion from the rest of his compositions. The chapter about Five bagatelles is also enlarged by reviews of signifiant musicologist and complete discography of this piece and additional informations. The rest of this this work is dedicated to Waltons life and musical periods. Also takes into account the division of his work by particular genres (symphonies, concertos, film music Etc.) Klíčová slova William Walton, Pět bagatel, První symfonie, Crown Imperial, Troilus a Cressida, Ischia, Anon In love, Druhá symfonie, Violoncellový koncert, Julian Bream, Partita, Capriccio Burlesco, Portsmouth Point, Christopher Palmer, Scapino, John a Igolda, Malcolm Arnold, Varii Caprici 2 Keywords William Walton, Five Bagatelles, First Symphony, Crown Imperial, Troilus and Cressida, Ischia, Anon In love, Second Symphony, Cello Concerto, Julian Bream, Partita, Capriccio Burlesco, Portsmouth Point, Christopher Palmer, Scapino, John and Igolda, Malcolm Arnold, Varii Caprici 3 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a pouţil jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Knihovně JAMU a pouţívána ke studijním účelům. V Brně, dne 13. května 2016 Ondřej Pavlíček Obsah: 1. Úvod……………………………………………………………………………..5 2. Ţivot a hudební etapy Williama Waltona………………………………………..6 3. Prostředí a skladatelské vzory, ze kterých Walton čerpal………………………10 4. Významná období v tvorbě Williama Waltona…………………………………19 5. William Walton a jeho kytarová tvorba………………………………………..21 4.1. Pět bagatel pro sólovou kytaru………………………………………………..21 4.2. Anon in Love…………………………………………………………………43 5. Rozbor dalších významných děl Williama Waltona……………………………………………………………………………44 6. Významné nahrávky Waltonových děl…………………………………………………………………………………57 7. Závěr……………………………………………………………………………59 4 1. Úvod Skladatel Sir William Walton (29. března 1902, Oldham – 8. března 1983, Foro d’Ischia) patří mezi přední britské skladatele 20. století. Jeho dílo je poměrně rozsáhlé, pokud počítáme i to mnoţství děl, které následně přepracoval. Současně je i velmi různorodé, k čemuţ přispěla také jeho tvorba pro kytaru. A právě jeho kytarová tvorba, zejména Pět bagatel, si zaslouţí zvýšenou pozornost. Jedná se o skladbu velmi hodnotnou a zároveň méně konzervativní, zejména ve srovnání s jeho britskými kolegy, kteří psali pro kytaru: Reginald Smith Brindle, Alan Rawsthorne či Lennox Berkely. I přes zaměření této práce na Waltonovu kytarovou tvorbu nelze přehlédnout ani jeho další hudební počiny. Walton započal své první skladatelské kroky jiţ ve dvanácti letech a jiţ ve třicátých letech se zařadil mezi nejvýznamnější britské skladatele. Později se vypracoval mezi nejţádanější skladatele britské filmové hudby. Během ţivota získal různá významná ocenění: anglická královna jej pasovala na rytíře (1951), kdy získal titul Sir, a roku 1967 obdrţel od anglické královny Řád za zásluhy. Mezi jeho nejvýznamnější skladby patří obzvláště První symfonie, pochod Crown Imperial, Troilus a Cressida, Violový koncert nebo Kryštof Kolumbus. Kaţdé z těchto skladeb je věnováno několik řádků rozboru. Úvod je zasvěcen stručnému přehledu jaho ţivotních a hudebních etap, zaměřený pouze na významné události. V souvislosti s tímto záměrem je téţe dluţno zmínit jací skladatelé či hudba mistra ovlivňovali. Tedy v jakém prostředí se vyvíjel, jak vypadala tvorba jeho současníků a jak promluvila i do konečné podoby jeho vlastních děl. Walton byl skladatel poměrně svérázný, skladatel, který nešel s nově se vyvíjejícím avantgardním proudem. Přesto ale nelze říci, ţe by byl jeho přístup vţdy konzervativní (Pět bagatel). Jako na konzervativního skladatel se na něj dívali především právě oni razitelé „nové hudby“, takţe be se toto označení dalo povaţovat za relativní. Prostor zasvěcený Pěti bagatelám je pak úměrně rozsáhlý koncepci práce, která zohledňuje jeho kytarovou tvorbu. Vokální skladba Anon in Love sice kytaru zahrnuje, ale není dílem toliko významným, kde by kytara byla středem pozornosti. 5 Pět bagatel je přeci jen v repertoáru u mnohem více kytaristů. I proto je zde připojen přehled významných nahrávek a některé recenze díla. Zbývající skladby však také mohou přispět k pochopení Pěti bagatel, protoţe mohou přispět k pochopení Waltonovy hudby celkově, zejména První symfonie. 1. Život a hudební etapy Williama Waltona Počátky Otec Williama Waltona byl hudebník a učitel v hrabství Lancashire. William se ale chtěl od těchto kořenů oprostit a přestěhovat se do města, kde by se stal kosmopolitním občanem. V deseti letech se stal sboristou v Oxfordu a jiţ ve dvanácti začal komponovat. Zpočátku se jednalo o hudbu varhanní a sborovou. Často komponoval také písně, přičemţ stále působil jako sborista, jenţe záhy přišel o hlas. Naštěstí jeho dosavadní snahy dokázal ocenit děkan křesťanské církve Thomas Strong, který přesvědčil jeho otce, aby svému synovi umoţnil studovat v Oxfordu přímo na univerzitě. Otec dal svolení a tak započal William svá studia na univerzitě jiţ v šestnácti letech. I přesto, ţe byl v komponování úspěšný, musel v roce 1920 univerzitu opustit, neboť nesloţil zkoušky ze všeobecných předmětů. Dospívání Jedno ze stěţejních Waltonových působišť byl Londýn. Zde se ubytoval u svého přítele a spisovatele Sachaverella Sitwella, jenţ byl o pět let starší neţ Walton. Bydlel však ve velmi zámoţné a kultivované rodině, coţ byla pro Williama velká změna - něco, na co doposud nebyl zvyklý. Mohl alespoň čerpat značnou literární inspiraci, protoţe Sitwellovi sourozenci Osberth a Edith byli rovněţ spisovatelé. Na následujících deset let se Walton sice přestěhoval do Chelsea, ale inspirace přetrvala: Walton se díky básním Edith Sitwellové, které zhudebnil, konečně výrazněji proslavil. Tento bod můţeme povaţovat za počátek jeho hudebních úspěchů. Skladba, která jej do světa velkých skladatelů se jmenovala Facade, neboli zábava. Byla zkomponována pro vypravěče a malý instrumentální soubor a poprvé byla 6 provedena v domě Sitwellových v lednu 1922. Pravé nadšení ale vyvolala aţ při provedení v Aeolian Hall. V této době pod jeho perem vznikal rozsáhlý klavírní kvartet, který později věnoval Thomasu Strongovi. V roce 1923 napsal také smyčcový kvartet, který zazněl poprvé na festivalu Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu v Salzburgu a byl mj. vysoce doceněn skladatelem Albanem Bergem. Zanedlouho však kvartet stáhl s konstatováním, ţe je plný nestráveného Schonberga a Bartóka. S odstupem času se tento krok ukázal jako velká škoda a i kdyţ měl Walton velký smysl pro sebekritiku, toto dílo si zaslouţilo zůstat na výsluní déle. V posledních letech ale bývá na koncertních pódiích opět uváděno. Jeho tehdejší vlastní kritika svého díla byla ale podle mnohých odborníků opodstatněná. Svůj klavírní koncert sice nestáhl, ale zásadně jej přepracoval. Poté jej v roce 1924 vydal a jednalo se tak o jeho vůbec první publikované dílo. První úspěchy Po skladbě Facade se dal ve dvacátých a třicátých letech do skládání cyklu orchestrálních děl, které mu přinesly trvalý úspěch. Tato díla můţeme rovněţ zařadit mezi jeho vrcholná. Byly to zejména Porthmouth Point - sinfonia concertante pro klavír a orchestr, Koncert pro violu (údajně lepší neţ jeho klavírní koncert), oratorium Belsazarova slavnost s biblickým příběhem převyprávěným Osbertem Sitwellem, První symfonie a konečně Houslový koncert zkomponovaný pro Jaschu Heifetze a dokončený tři měsíce před vypuknutím druhé světové války. Psal také scénickou hudbu k řadě filmům, díky které dosáhl graciéznosti - podle jeho slov. V letech 1944-1955 skládal hudbu k Shakepearovským filmům Lawrence Oliviera: Hamlet, Jindřich V., Richard III. Třicátá léta Ve třicátých letech se vztah Williama Waltona se Sitwellovými stal méně důvěrným. Stalo se tak především díky jeho častým milostným vztahům. Jeho první delší aféra byla s Ivou von Doernberg, mladou vdovou, jejímţ manţelem byl německý baron. S Waltonem se potkali ke konci dvacátých let a byli spolu aţ do roku 1934, kdy ho 7 opustila. Jeho další vztah navázal téhoţ roku 1934 s Alicí (Viscoutness Wimbourne) a trval aţ do dubna roku 1948. Tento vztah měl za následek ještě větší nevraţivost mezi Waltonem a Sitwellovými, neboť tehdejší Waltonova přítelkyně