Masarkyova univerzita Fakulta sociálních studií Katedra politologie Sekuritizace ekoterorismu v USA Magisterská diplomová práce Petr ©merkl UÈO: 207102 Obor: Bezpečnostní a strategická studia Vedoucí práce: doc. JUDr. PhDr. Miroslav Mare¹, PhD. V Praze, 10. května 2012 Děkuji vedoucímu práce doc. JUDr. PhDr. Miroslavu Mare¹ovi, PhD. za v¹echny komentáøe a rady, které mi pøi tvorbě práce poskytl. Rovněž děkuji své rodině, díky jejíž podpoøe mi bylo umožněno studovat a také svým pøátelùm za v¹e, co jsem s nimi během vysoko¹kolského života zažil. 2 Prohla¹uji, že jsem diplomovou magisterskou práci na téma: Sekuritizace ekoterorismu v USA zpracoval sám. Ve¹keré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod èarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenù a literatury. Petr ©merkl 3 Obsah 1 Úvod 8 2 Sekuritizace 9 3 Terminologické vymezení 12 3.1 Definice terorismu . 12 3.2 Definice ekoterorismu . 12 4 Historie amerického environmentálního hnutí 18 4.1 Ideoví pøedchùdci hnutí . 18 4.2 Vývoj environmentální politiky . 21 4.3 Rozmach zájmu o environmentální otázky . 23 5 Ekoteroristické skupiny v USA 25 5.1 Okolnosti vzniku . 25 5.2 Filosofie ekoteroristù . 26 5.3 Ekoteroristické metody . 30 5.3.1 Strategie a výběr cílů . 34 5.4 Nejvýznamnější ekoteroristické skupiny . 36 5.4.1 Charakteristika a vztah k umírněným skupinám . 36 5.4.2 Earth First! . 36 5.4.3 Earth Liberation Front . 38 5.4.4 Animal Liberation Front . 39 5.4.5 Stop Huntingdon Animal Cruelty . 39 5.4.6 Sea Shepherd . 41 5.4.7 Ostatní . 41 6 Aktéøi 42 6.1 Americká vláda a její složky . 42 6.2 Wise Use a CDFE . 43 6.3 ALEC . 44 6.4 Center for Consumer Freedom . 45 4 6.5 Ostatní . 45 7 Formy sekuritizace 47 7.1 Vládní dokumenty a vyjádření vládních èinitelù . 47 7.2 Slyšení pøed Kongresem . 50 7.2.1 Popis . 50 7.2.2 Slyšení týkající se drogové kriminality v roce 1988 . 51 7.2.3 Slyšení pøed Podvýborem pro kriminalitu v roce 1998 . 51 7.2.4 Slyšení pøed Podvýborem pro lesnictví a stav lesù v roce 1999 . 52 7.2.5 Slyšení pøed Podvýborem pro lesnictví a stav lesù v roce 2002 . 53 7.2.6 Slyšení pøed Výborem pro životní prostředí a veøejnou infrastrukturu 54 7.2.7 Slyšení pøed Podvýborem pro kriminalitu, terorismus a domácí bez- peènost . 56 7.2.8 Dílčí závěry . 57 7.3 Zákony . 57 7.3.1 Drug Act of 1988 . 57 7.3.2 Animal Enterprise Protection Act . 58 7.3.3 Návrhy z let 2000 a 2001 . 59 7.3.4 Patriot Act a Homeland Security Act . 60 7.3.5 Animal Enterprise Terrorism Act . 61 7.3.6 Zákony amerických státù . 63 7.3.7 Dílčí závěry . 64 7.4 Stíhání ekoteroristù . 64 7.4.1 SHAC 7 . 64 7.4.2 Operation Backfire . 65 7.4.3 AETA 4 . 66 7.4.4 Jeff Luers . 67 7.5 Vytváření mediálního obrazu . 67 8 Závěr 69 9 Použitá literatura 73 5 9.1 Primární zdroje . 73 9.1.1 Zákony . 73 9.1.2 Vládní dokumenty . 74 9.1.3 Vystoupení pøed Kongresem . 74 9.1.4 Filmy . 75 9.2 Sekundární zdroje . 75 9.2.1 Monografie . 75 9.2.2 Èlánky ve sbornících . 77 9.2.3 Èlánky . 77 9.2.4 On-line texty . 81 Poèet znakù práce: 159 234 6 \You make us mad. If you build it, we will burn it. ELF"' | Nápis umístěný na staveni¹ti vypáleném stoupenci ELF 1. srpna 2003 v San Diegu. \Well, I've spiked me some redwoods and I've spiked me some pines, And they've tried to stop me with rewards and fines, The cops and the Freddies are hot on my trail, But I'm a tree-spiker and I'll never get nailed." | Úryvek z písně Ballad of the Lonesome Tree-Spiker. \Terrorism is terrorism|no matter what the motive." | Robert Mueller, øeditel FBI. 7 1 Úvod Tato práce si klade za cíl analyzovat reakci vládních složek a dalších aktérù na roz- mach ekoterorismu ve Spojených státech amerických prostřednictvím teorie sekuritizace vypracované takzvanou Kodaňskou ¹kolou. Ekoterorismus byl totiž v reakci na øadu útokù provedených od 80. let 20. století do poèátku prvního desetiletí 21. století americkými orgány prohlá¹en za jednu z nejzávažnějších bezpečnostních hrozeb, kterým Spojené státy èelily. Organizace Animal Liberation Front a Earth Liberation Front dokonce zaèaly být oznaèovány za nejnebezpečnější domácí teroristické skupiny. Tato změna byla patrná jak z oficiálních dokumentù vydávaných příslušnými americkými orgány, tak i z veøejných vyjá- dření jejich pøedstavitelù. Podobně se ekoterorismus stal předmětem zájmu zákonodárcù v Kongresu, jehož projevem bylo svolání několika slyšení, pøi nichž byla vedena diskuse o závažnosti hrozby ekoterorismu a také přijetí zákonù, jejichž cílem mělo být poskytnutí nástrojù přímo pro boj s ekoterorismem. Zároveň bylo zahájeno několik policejních ope- rací, které nakonec vyústily v obvinění a odsouzení øady pachatelù ekoteroristických èinù. Poněvadž byla velká èást ekoteroristických útokù namířena proti soukromým spoleènos- tem podnikajícím v několika odvětvích ekonomiky, tyto spoleènosti a zájmová sdružení je zastupující zaèaly hrát významnou roli pøi formulaci politiky amerických orgánù ve vztahu k ekoterorismu. V¹echny popsané jevy se projevily též v amerických masmédiích a ve zpùsobu, jakým o ekoterorismu referovala. Zároveň se v¹ak proti řadě přijímaných opatřeních zvedl odpor především ze strany èlenù environmentálních hnutí, kteří pouka- zovali na øadu problémù vzniklých v dùsledku sekuritizace ekoterorismu. První dvě èásti této práce budou věnovány terminologickému vymezení dále používa- ných pojmù. Nejprve bude popsán koncept sekuritizace dle Kodaňské ¹koly bezpeènost- ních studií, především jeho podstata a charakteristika jednotlivých typù aktérù podílejí- cích se na sekuritizaci bezpečnostního problému. Další èást bude věnována pojmùm \te- rorismus" a \ekoterorismus". V ní bude stručně charakterizován pojem terorismu, av¹ak mnohem detailněji se budeme zabývat rùznými významy termínu ekoterorismus a dal¹ími souvisejícími termíny jako je environmentální terorismus, ekotáž, ekocida. Třetí kapitola této práce se zaobírá historickými základy amerického environmentálního hnutí, pøede- vším jeho ideovými pøedchùdci, prvními politikami ochrany životního prostředí imple- 8 mentovanými již v prùběhu 19. století a na poèátku 20. století. Následně budou popsány okolnosti rozmachu zájmu americké veøejnosti o otázky ochrany přírody, ke kterému do¹lo především v prùběhu 60. let 20. století. Ètvrtá èást práce se již věnuje samotnému americkému ekoterorismu. Nejprve pøedsta- vuje okolnosti, za nichž do¹lo ke vzniku prvních skupin oznaèovaných za ekoteroristické. Dále se zabývá jejich filosofií a analyzuje rùzné my¹lenkové proudy, které ji ovlivňují a též pnutí probíhající mezi rùznými ideovými východisky v rámci hnutí. Rovněž jsou v této èásti pøedstaveny nejtypiètější metody používané pøi páchání ekoteroristických útokù a strategie výběru jejich cílů. Následují profily nejvýznamnějších skupin, které jsou ve Spo- jených státech oznaèovány za ekoteroristické. V páté èásti práce jsou naopak pøedstaveny zájmové skupiny reprezentující subjekty a prùmyslové sektory, jež jsou typickým terèem ekoteroristických útokù a také americké orgány podílející se na sekuritizaci ekoterorismu. V ¹esté èásti je věnována pozornost jednotlivým metodám používaným pøi sekuritizaci amerického ekoterorismu. V první řadě budou analyzovány oficiální zprávy amerických orgánù a vyjádření jejich pøedstavitelù věnované terorismu za úèelem zjištění zda a v případě, že ano, tak jakým zpùsobem v nich byl ekoterorismus sekuritizován. Následně budou analyzovány projevy jež zazněly pøi jednotlivých slyšeních konaných pøed ame- rickým Kongresem, jejichž tématem byla problematika ekoterorismu. Dále se budeme zabývat zákony pøijatými Kongresem, které jsou použitelné v boji proti ekoterorismu, konkrétně budeme analyzovat jejich možnou aplikaci a problémy s ní spojené. Poté se zaměříme i na praktickou aplikaci těchto zákonù, kdy budeme zkoumat několik význam- ných operací a soudních procesù s ekoteroristy a opět poukážeme na několik problémù s nimi spojených. V neposlední řadě se zaměříme i na zpùsob, jakým média informují o ekoterorismu a s ním souvisejících útocích a zanalyzuje, proè se tak děje. 2 Sekuritizace Koncept sekuritizace je v bezpečnostních studiích spojen pøevážně s tzv. Kodaňskou ¹kolou, jež se podílela je na jeho formulaci. Dle názoru O. Wævera, jednoho z èelných pøedstavitelù ¹koly, by studium procesù sekuritizace a desekuritizace bezpečnostních té- mat mělo být hlavním předmětem zájmu bezpečnostních studií (Wæver 1995: 46). Ko- 9 daňská ¹kola chápe sekuritizaci jako proces, pøi kterém je prostřednictvím øeèových aktù urèitý jev èi problém povy¹ován na bezpečnostní hrozbu, což z něj činí spoleèenskou a politickou prioritu. Koncept bezpeènosti a sekuritizace dle Kodaňské ¹koly je čistě kon- struktivistický. Dle O. Wævera je totiž bezpečnostním problémem to, co za bezpečnostní problém označí politické elity (Wæver 1995: 44). Obecně může být jev depolitizován, což znamená, že není předmětem rozhodování politických elit a jeho existence a projevy nevyžadují jednání a protireakci ze strany státu. Závažnější otázky, jež jsou součástí poli- tického diskursu, jsou politizovány a stát prostøednictvím svých institutù ve vztahu k nim vykonává svou veøejnou moc v rámci existujících pravidel a postupù. Pouze témata nej- větší závažnosti jsou sekuritizována, v dùsledku čehož mohou být pøekraèována a měněna pravidla fungování systému. Tyto zákroky jsou legitimizovány tím, že sekuritizovaný jev je natolik závažnou bezpeènostní hrozbou, že ohrožuje další budoucí existenci některých subjektù (Emmers 2007: 111-112). Pro výzkum sekuritizace není nutno urèovat indiká- tory, protože ji lze zkoumat přímo, konkrétně lze sledovat, za jakých okolností se urèitý argument stává natolik pøijatelným, že veøejnost akceptuje poru¹ování zažitých pravidel (Buzan et al. 2005: 35). Pro Kodaňskou ¹kolu je pøi sekuritizaci klíèový øeèový akt, jehož pouhým pronesením dochází k zahájení celého procesu sekuritizace. Takové pojetí v¹ak může být příliš úzké, nebo» nebere na vědomí další metody, na jejichž základě může docházet ke konstrukci bezpečnostní hrozby. Významným prostøedkem sekuritizace totiž mohou být i obrazy, fotografie nebo videozáznamy, jelikož například záběry útokù z 11. září 2001 samy o sobě sehrály významnou roli pøi sekuritizaci mezinárodního terorismu.