Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra historie K historii Židů v Trhové Kamenici Diplomová práce Brno 2012 Vedoucí diplomové práce: Mgr. Jiří Mihola, Ph.D. Vypracovala: Bc. Magdalena Bucanová Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a pouţila jen literaturu uvedenou v seznamu literatury, který je v práci uveden. V Brně dne 19. 4. 2012 ……………………….. Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu diplomové práce Mgr. Jiřímu Miholovi, Ph.D., za vstřícný přístup, cenné metodické a teoretické rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. OBSAH Úvod 5 1. NÁRODNOSTNÍ A NÁBOŽENSKÉ POMĚRY V TRHOVÉ KAMENICI S DŮRAZEM NA ŽIDOVSKÉ OBYVATELSTVO 8 1.1 Ţidé v Trhové Kamenici 9 1.2 Počet Ţidŧ 10 1.3 Rozkvět jejich činnosti 11 1.4 Kulturní a společenský ţivot 13 1.5 Dřevíkovský ţidovský hřbitov 16 1.6 Situace od roku 1938 17 1.7 Situace v Protektorátu Čechy a Morava 18 1.8 Válečná situace v Kamenici očima po válce 21 1.9 Návrat domŧ 21 1.10 Dostupné informace o ţidovských rodinách 21 2. RODINA BERGMANNOVA 25 2.1 Majetek rodiny 26 2.2 Maxmilián Bergmann 27 2.2.1 Odraz první světové války v Trhové Kamenici 29 2.2.2 Rozvoj města 31 2.2.3 Starosta Maxmilián Bergmann 34 2.2.4 Úmrtí 37 2.3 Karel Bergmann 38 2.3.1 Pomník padlým 39 2.4 Bergmannova rodina v Protektorátu 41 2.4.1 Karel Bergmann v Anglii 41 2.5 Karel Bergmann v poválečné Trhové Kamenici 42 2.5.1 Znovuzískání majetku 43 2.5.2 Rok 1949 45 2.5.3 Karel Bergmann v roce 1972 46 3. RODINA FUCHSOVA 48 3.1 Samuel Fuchs 49 3.2 Milan Fuchs 50 3.2.1 Ve funkci starosty 52 3.2.2 Nájemce lomu 54 3.3 JUDr. Ludvík Fuchs 57 4. RODINA WEISSENSTEINOVA 59 4.1 Majetek rodiny 59 4.2 Jindřich Weissenstein 60 4.3 Theodor Weissenstein 62 4.4 Vlasařství 63 4.4.1 Atlantis 67 4.4.2 Síťování 67 4.4.3 Období od roku 1939 68 4.4.4 Bergmannova firma 68 4.4.5 Fuchsova firma 69 5. RODINA VOHRYZKOVA A MARIE ALINČOVÁ 71 59 5.1 Rodina Vohryzkova 71 5.1.1 Doba Protektorátu 73 5.2 Marie Alinčová 74 5.2.1 Poválečný stav 76 5.2.2 Další přihlášky válečných škod 77 5.2.3 Rodina Alinčových v poválečném období 78 Závěr 79 Seznam pramenŧ a literatury 82 Resumé 89 Seznam obrazových příloh ÚVOD Jako téma své diplomové práce jsem si vybrala historii Ţidŧ v Trhové Kamenici. Chtěla jsem tak navázat na bakalářskou práci, kde jsem se věnovala historii zdejší farnosti, a dále zkoumat dosud neznámou stránku dějin Trhové Kamenice. I kdyţ je toto téma v dnešní době časté, dosud se jím ve zdejší obci nikdo nezabýval. Jediné, co je moţné zjistit, jsou jména ţidovských rodin, které zahynuly v koncentračních táborech, vytesaná na pomníku padlým v Trhové Kamenici na náměstí. Ostatní oběti 2. světové války jsou zde uvedeny jednotlivě s uvedením jména a příjmení. Ke zvolení tohoto tématu přispělo také moje osobní setkání s paní Mariannou Singerovou, která přeţila koncentrační tábor Osvětim. Pocházela z nedalekého Hlinska. V první kapitole s názvem Ţidé v Trhové Kamenici chci stručně nastínit situaci a postavení Ţidŧ v tomto městečku. V dalších kapitolách se budu zabývat historií jednotlivých ţidovských rodin, které bydlely v Trhové Kamenici před deportací do koncentračních táborŧ. Jedná se o rodiny Bergmannovu, Fuchsovu, Weissensteinovu a Vohryzkovu. Pojednám také o Marii Alinčové, která také byla Ţidovka a byla poslána do transportu. Vţdy se nejdříve pokusím kaţdou rodinu charakterizovat, tedy kde bydlela, čím se její příslušníci ţivili apod. Dále se u kaţdé rodiny zaměřím na některé členy, kteří se svým pŧsobením více zapsali do historie Trhové Kamenice. Budu se snaţit zachytit jejich výjimečnost a charakterizovat jejich práci i zpŧsob jednání. Při zkoumání jejich osudŧ se zaměřím na předmět jejich podnikání. Takto však nebudu postupovat u rodiny Vohryzkových, která pocházela z Hlinska a do Trhové Kamenice se přestěhovala krátce před transportem. O této rodině se dochovalo jen několik dokumentŧ. Místní obyvatelé o pobytu této rodiny v Trhové Kamenici nevědí. Budu se jednak zabývat ţivotem v období do 2. světové války, jednak vývojem po 2. světové válce. Cílem mé diplomové práce je pojednání o osudech místních ţidovských rodin, které před 2. světovou válkou ţily naprosto stejně jako ostatní obyvatelé neţidovského pŧvodu. Nejvíce se zaměřím na rodinu Bergmannovu, Fuchsovu a Weissensteinovu. Pokusím se zobrazit obyčejný běţný ţivot ţidovských rodin na malém městě, který se ničím nelišil od ţivota ostatních obyvatel, přesto skončil tragédií holocaustu. Budu se 5 zabývat otázkou, jaký byl vztah ostatních místních obyvatel k Ţidŧm před válkou i po ní. Tato diplomová práce bude tedy jednou z dalších, které se zaměřují na ţivot Ţidŧ v Čechách. Jedná se však o netypickou práci, neboť v Trhové Kamenici nebyla nikdy vytvořena ţidovská náboţenská obec. Nebyla zde synagoga nebo ţidovský hřbitov. Nebylo zde ţidovské ghetto nebo ţidovská ulice, kde by Ţidé ţili odděleni od ostatních obyvatel. Naopak v Trhové Kamenici bydleli Ţidé v domech ve středu města společně s ostatními obyvateli. Aţ do nástupu nacismu patřili k těm nejváţenějším obyvatelŧm. Vykonávali významné funkce ve veřejném i společenském ţivotě. Na místní poměry patřili k těm zámoţnějším. Nebudu se zaměřovat na kulturní a náboţenské odlišnosti Ţidŧ. Naopak se pokusím vystihnout jejich souţití s ostatními obyvateli, jejich přínos k budování společného společenského ţivota a jejich podíl na rozvoji města. Jedná se tedy o práci, která se zaměří na prosté lidské osudy příslušníkŧ ţidovských rodin. Většinou jsem vycházela z pramenŧ uloţených ve Státním okresním archivu Chrudim. Přesto, ţe jsem tento zdroj při vytváření práce pouţívala nejčastěji, pouze jediný pramen přímo odkazuje na mou oblast zájmu. Informace o rodinách jsem čerpala z obecních zápisŧ, protokolŧ. Tedy tam, kde nevystupují jako Ţidé, ale jako obyvatelé města. Před nástupem fašismu, tedy v období demokratické první republiky, nebyl rozlišován rasový pŧvod lidí. Velmi cenným informačním zdrojem mi byly záznamy z pozemkové knihy, které mi pomohly zjistit konkrétní informace o nemovitém majetku, ale i o příbuzenských vztazích a majetkových poměrech. Sekundární literatura, která by se zabývala kamenickými Ţidy, neexistuje. Zmínky o Ţidech místního kraje mŧţeme nalézt jen v publikacích nebo sbornících, které se věnují historii zdejšího kraje všeobecně, a zejména protifašistickému odboji. Kameničtí Ţidé jsou zde uváděni jako oběti holocaustu, vedle ostatních obětí 2. světové války. Samotným tématem ţivota Ţidŧ v Trhové Kamenici se dosud nikdo nezabýval. Pracovala jsem tedy převáţně s archivními prameny. V první kapitole nastíním všeobecnou situaci v Trhové Kamenici. V druhé kapitole se budu zabývat rodinou Bergmannových. Více se zaměřím na Maxmiliána Bergmanna, který se stal starostou Trhové Kamenice, a na jeho syna Karla Bergmanna. Budu se zabývat i osudy Karla Bergmanna po 2. světové válce. Třetí kapitola o rodině Fuchsových přiblíţí nejen charakter rodiny, ale i osobu Milana 6 Fuchse, který byl také starostou a nájemcem ţulových lomŧ v okolí Trhové Kamenice. Další kapitola nastíní rodinu Weissensteinovu. V této kapitole se budu zabývat i vlasařstvím, které tato rodina přinesla do Trhové Kamenice. Vlasařstvím se v dalším období více a úspěšněji zabývaly rodiny Bergmannova a Fuchsova. Tyto dvě rodiny vlastnily firmy na výrobu vlasových sítěk. Pojem vlasařství se snaţím co nejvíce přiblíţit, neboť jde o činnost, kterou se v 19. století a na počátku 20. století v Trhové Kamenici a okolí zabývalo mnoho lidí. U jednotlivých členŧ rodin se zaměřím na jejich přínos pro ţivot v Trhové Kamenici. V poslední kapitole se budu zabývat rodinou Vohryzkových, která do Trhové Kamenice byla přestěhována jen na krátkou dobu před transportem do koncentračního tábora. V této kapitole připomenu paní Marii Alinčovou, katoličku ţidovského pŧvodu, která jediná ze své rodiny musela jít do transportu. Rozhodující totiţ byl rasový pŧvod nikoliv vyznání. Budu se tedy zabývat výše zmíněnými. V Trhové Kamenici v prŧběhu let ţili i další lidé ţidovského pŧvodu. V této práci se budu zabývat pouze osudy ţidovských rodin, které v Trhové Kamenici ţily v době, kdy byli Ţidé deportováni do koncentračních táborŧ. Při zpracovávání diplomové práce jsem vyuţila několik metod. Nejprve jsem vyuţila metodu přímou. Získávala jsem informace z pramenŧ, které jsem následně třídila. Pracovala jsem s materiály uloţenými ve Státním okresním archivu v Chrudimi. Další informace o rodinách jsem hledala v ţidovských matrikách uloţených v Národním archivu v Praze. Pouţila jsem informace z www.holocaust.cz. Vyprávění pamětníkŧ bohuţel v současné době jiţ není dostatečně vypovídající. Ţijící pamětníci totiţ za války byli malými dětmi. Jejich vzpomínky jsou jen útrţkovité. Nemají tak dostatečnou vypovídací hodnotu. Proto jsem do této práce nepouţila moţnosti tohoto zdroje. Dále jsem pracovala podle metody induktivní, deduktivní, komparativní a biografické. Při psaní práce jsem pouţívala metodu progresivní. Osudy kamenických Ţidŧ jsem porovnávala s ţivoty Ţidŧ v Čechách ve stejné době. 7 1. NÁRODNOSTNÍ A NÁBOŽENSKÉ POMĚRY V TRHOVÉ KAMENICI S DŮRAZEM NA ŽIDOVSKÉ OBYVATELSTVO Trhová Kamenice leţí v okresu Chrudim na rozhraní Ţelezných hor a Ţďárských vrchŧ. Tento kraj je chudý, kopcovitý s rozlehlými lesy. Přírodní podmínky jsou nepříznivé. Zima zde bývá téměř 5 měsícŧ s velkými přívaly sněhu. Na polích se většinou pěstují brambory, dříve len a odolnější obilniny. Trhová Kamenice je dopravní křiţovatkou mezi Chrudimí, Hlinskem a Havlíčkovým, dříve Německým Brodem. Místní obyvatelé mívali drobná hospodářství, která ale nestačila ve většině případŧ na ţivobytí. Proto zde bylo rozšířeno tkalcovstí, bednářství, punčochářství, hrnčířství, síťařství a vlasařství nebo výroba dřevěných hraček.1 Kromě toho v Trhové Kamenici a blízkém Horním Bradle byly sklárny. V Čechách se Ţidé objevovali jiţ od 10. století, většinou ţili odděleně od ostatních obyvatel, převáţně katolického vyznání. Nevíme přesně, kdy se Ţidé poprvé dostali do Trhové Kamenice. Určité informace nám poskytuje sčítání obyvatel. V Trhové Kamenici byla většina obyvatel katolického vyznání, Ţidé zde tvořili menšinu jako jinde v českých zemích.