Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav archeologie a muzeologie Klasická archeologie Bc. Pavel Dadák Base Theodosiova obelisku v Konstantinopoli a dvorská etiketa v Pozdní Antice Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: Dr. Elisabetta M. Gagetti, PhD. 2012 Prohlašuji, že jsem magisterskou diplomovou práci na téma „Base Theodosiova obelisku v Konstantinopoli a dvorská etiketa v Pozdní Antice“ vypracoval samostatně s použitím uvedených informačních pramenů, které v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj. V Brně dne 16. 5. 2012 ………………………………. - 2 - Chtěl bych zde poděkovat paní Dr. Elisabettě Gagetti, PhD., za ochotu, vedení a poskytnutí cenných rad při psaní této práce a všem, kteří mi se psaním této práce pomáhali a podporovali mě. - 3 - Obsah ÚVOD ..................................................................................................................................... - 6 - ČÁST PRVNÍ: FIGURÁLNÍ ZDROJE ............................................................................................ - 8 - I. Theodosiovo Missorium ........................................................................................ - 8 - i. Obecné .................................................................................................................... - 8 - ii. Popis scény .......................................................................................................... - 9 - iii. Interpretace........................................................................................................ - 10 - iv. Funkce ............................................................................................................... - 11 - v. Místo výroby ..................................................................................................... - 12 - II. Base Theodosiova obelisku v Hippodromu v Konstantinopoli ........................... - 13 - i. Obelisky obecně ................................................................................................... - 13 - ii. Hippodrom v Konstantinopoli a jeho kosmologická symbolika ....................... - 14 - iii. Technický popis Theodosiova obelisku ............................................................ - 15 - iv. Nápisy na obelisku ............................................................................................ - 16 - v. Reliéfy ............................................................................................................... - 17 - vi. Reliéfy na spodní basi ....................................................................................... - 17 - vii. Reliéfy na horní basi ......................................................................................... - 18 - viii. Kompozice ........................................................................................................ - 20 - ix. Identifikace postav ............................................................................................ - 21 - x. Teorie o datu vzniku base a její výzdoby .......................................................... - 24 - ČÁST DRUHÁ: DVORSKÁ ETIKETA V POZDNÍ ANTICE ............................................................ - 29 - III. Dvorská etiketa – úvod ........................................................................................ - 29 - IV. Centrum moci, dvůr ............................................................................................. - 33 - i. Hierarchie ............................................................................................................. - 33 - ii. Role Diokleciána a reformy společenských tříd ............................................... - 34 - iii. Východní a helénistický vliv ............................................................................ - 37 - iv. Historie a zrod pojmu προσκύνησις a jeho vývoj ............................................. - 39 - v. Role Konstantina v reformách Říše .................................................................. - 42 - vi. Vnitřní organizace imperiálního comitatu ........................................................ - 44 - vii. Eunuchové u dvora ........................................................................................... - 47 - V. Dvorské rituály a prezentace císaře před poddanými .......................................... - 50 - i. Adventus ............................................................................................................... - 50 - ii. Závody v cirku .................................................................................................. - 53 - iii. Adoratio purpurae ............................................................................................. - 55 - iv. Bankety ............................................................................................................. - 57 - - 4 - v. Lovy .................................................................................................................. - 57 - VI. Závěr .................................................................................................................... - 59 - VII. Shrnutí – Summary .............................................................................................. - 63 - VIII. Bibliografie .......................................................................................................... - 64 - i. Monografie ........................................................................................................... - 64 - ii. Články v časopisech, příspěvky ve sbornících.................................................. - 64 - iii. Internetové zdroje ............................................................................................. - 66 - Obrazová příloha - seznam .............................................................................................. - 67 - Obrazová příloha ............................................................................................................. - 70 - - 5 - ÚVOD Tato práce je primárně zaměřena na zhodnocení postavy imperátora v období pozdní antiky v Římské říši, po reformách zavedených císařem Diokleciánem, na základě interpretace vyobrazení na dvou základních Theodosiánských uměleckých dílech, a to Theodosiova Missoria, nalezeného v roce 1847 v Almendralejo u španělské Méridy a base Theodosiova obelisku v Hippodromu v Konstantinopoli. Missorium bylo nalezeno společně se dvěma stříbrnými poháry, které jsou ale dnes bohužel ztracené. Druhým dílem, které v této práci pomáhá k objasnění dvorských ceremonií v pozdní římské říši je base Theodosiova obelisku v Hippodromu v Konstantinopoli, do dnešního dne zachovaná, stejně jako sám obelisk (i když v poněkud časem poničeném stavu). Práce se pokusí interpretovat vyobrazené postavy, ať už reálné (jako jsou císaři či úředníci), tak i mytologické (například postava Tellus na Missoriu) a bude se snažit na základě toho vysvětlit způsob vnímání osoby císaře ve čtvrtém a pátém století. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, v první se zabývá technickým popisem a interpretací Missoria a base sloupu, a na těchto se pokusí o vysvětlení, proč jsou postavy vladařů vyobrazeny způsobem, jakým jsou a bude se snažit, společně s druhou částí objasnit, jak se změnila reprezentace osoby císaře v pozdně římském umění v porovnání s předchozími stoletími. V druhé části se pak práce zabývá samotným dvorem, který císaři (zejména Dioklecián a Konstantin Veliký) pomohli vytvořit. Dvůr se stává ve čtvrtém století hlavním jevištěm těch nejdůležitějších politických událostí odehrávajících se v říši. Pozdně antický imperiální dvůr je také předobrazem pozdějších středověkých královských dvorů. Po části věnované vzniku dvora, velkým změnám ve vrchních sférách římské společnosti (dotýkajících se hlavně jezdeckého a senátorského stavu, jejich úpadku na úkor nově vytvořené společenské vrstvy, který není založená na aristokratickém původu) a jeho vnitřní organizaci, se práce zběžně věnuje charakteristice a pravomocem nejvyšších císařských úřadů. Ty jsou primárně důležité k pochopení vnitřních struktur, které ovlivňovaly chování dvora vůči císaři a tudíž jeho zpětné reakce a sebe-reprezentaci před dvorem. Je zjevné, že mnohé z inovací v ceremoniích a etiketě pozdního císařství nebyly zcela římským vynálezem. Práce se tedy snaží v samostatné kapitole zodpovědět otázku, zda některé z nových praktik u dvora, či dokonce některé z funkcí (například eunušští komoří starající se o císařskou rodinu) nebyly východního importu či snad převzatou helénistickou tradicí. V poslední části se pak konečně věnuje samotné prezentaci „zbožštěné“ osoby císaře před nově vytvořenými elitami společnosti a - 6 - před lidem říše a snaží se popsat, nakolik byl císař sám zodpovědný za nový způsob chápání své osoby, nakolik šlo o přirozený vývoj a nakolik o vlivy zpoza hranic říše. Krátká úvaha v závěru je také věnována tomu, do jaké míry byl císař opravdu schopen v pozdní antice, zejména v pátém století, ovlivňovat politiku a do jaké míry byla jeho rozhodnutí omezena byrokratickým aparátem, který jeho předchůdci pomohli vybudovat. Vzhledem k zavedení dominátu, pro římské prostředí nového způsobu vlády, se mění i význam, pravomoc a vnímání osoby císaře, nejen v rámci jeho vnímání sebe sama, ale také v rámci jeho chápání poddanými. Práce si bere za úkol objasnit kdy, jak, a proč se z osoby civils princeps, prvního mezi rovnými, stal dominus et deus, pán a bůh poloviny tehdy známého světa. Snaží se vysvětlit, v samostatných kapitolách v druhé části, jak došlo ke změnám