ZM ĚNY A DOPL ŇKY ZA ROK 2009 ABCHÁZSKO 30.4. prezidenti Abcházska a Jižní Osetie podepsali dohodu s prezidentem Ruska o tom, že ruská armáda bude chránit po dobu 5 let jejich státní hranice 15.6. ruská vláda vetovala rezoluci RB OSN o prodloužení mise OSN v Abcházsku, protože je ozna čila jako gruzínské území; mandát mise skon čí 16.6. ve 4,00 hod. GMT 15.6. předsedou pro-gruzínské exilové vlády se stal Giorgi BARAMIA 15.7. poslední pozorovatelé OSN opustili Gruzii, Abcházsko a Jižní Osetii m ěsíc poté, co jejich misi vypršel mandát 12.8. Rusko vyjád řilo ochotu p řisp ět k posílení obrany a bezpe čnosti zem ě; p ři příležitosti své návšt ěvy ruský premiér slíbil posílit ruské posádky v zemi a rozší řit i ekonomickou a politickou spolupráci 12.12. v prezidentských volbách byl za volební ú časti 73,5 % oprávn ěných voli čů do čela státu znovu zvolen Sergej Vasiljevi č BAGAPŠ, který získal 61,16 % odevzdaných hlas ů, za ním se umístili Raul Jumka-ipa Chadžimba (15,32 %), Zaur Ardzinba (9,14 %), Beslan Butba (8,25 %) a Vitalij Bganba (1,30 %); inaugurace 12.2.2010 ACEH 9.4. volby do oblastního shromážd ění s 69 členy 14.9. dosavadní místní parlament schválil p řijetí zákon ů šaríji na území provincie a zavedení drakonických trest ů za jejich porušování; guvernér se však 18.9. postavil proti tomuto rozhodnutí, jež vstoupí v platnost do 30 dní, ale již po inauguraci nového parlamentu v říjnu t.r. AFGHÁNISTÁN 29.1. Mezinárodní volební komise (IEC) odložila z bezpe čnostních a logistických důvod ů termín prezidentských voleb, které měly p ůvodn ě prob ěhnout podle ústavy v kv ětnu po vypršení mandátu sou časného prezidenta 22.5., na 20.8. 28.2. prezident Karzáí vydal dekret o konání prezidentských voleb 21.4., tedy ješt ě před skon čením svého mandátu 21.5., aby nedošlo k ústavní krizi; prezidentovy obavy vycházejí z rozporu mezi ústavou (kterou se řídí on) a volebním zákonem, podle kterého jeho mandát skon čí 5 let od poslední volby v říjnu, pop ř. od posledního složení slibu v prosinci 2009 ( čímž se řídí volební komise) 4.3. Nezávislá volební komise zrušila dekret prezidenta o uspo řádání prezidentských voleb v dubnu a rozhodla o jejich konání 20.8. z bezpe čnostních a technicko- organiza čních d ůvod ů (prezident rozhodnutí p řijal 7.3.) 15.3. šéf Talibánu mulla Umar Muhammad vyjád řil souhlas se zahájením mírových jednání s vládou a USA za zprost ředkování Saúdské Arábie 29.3. Nejvyšší soud potvrdil, že prezident Karzáí může z ůstate ve funkci až do zvolení svého nástupce, i když mu ústavou daný mandát skon čí 21.5. 16.6. zahájena kampa ň p řed prezidentskými volbami, do nichž se p řihlásil 41 kandidát 27.7. vláda podepsala dohodu o p řím ěř í s Talibánem po dobu voleb v provincii Badghis 20.8. prezidentské volby s celkem 41 potvrzenými kandidáty 30.8. Nezávislá volební komise eviduje 567 stížností na podvody p ři prezidentských volbách 5.9. Nezávislá volební komise oznámila, že bylo podáno p řes 2 tisíce stížností na neregulérnost voleb, z toho p řes 600 bylo shledáno oprávn ěnými; výsledky ve 447 z cca celkových 28 tisíc volebních obvod ů byly anulovány pro prokázané volební podvody (jde celkem o 200 tisíc hlas ů) 8.9. Nezávislá volební komise sd ělila, že výsledky hlasování v dalších 600 volebních místností byly p ředány k posouzení komisi pro volební stížnosti (ECC); ta již na řídila, aby revize výsledk ů byla provedena ve všech hlasovacích místnostech, kde bylo odevzdáno více než 600 hlas ů a jediný kandidát tam získal více než 95 % odevzdaných hlas ů 12.9. Komise pro volební stížnosti zrušila výsledky v dalších volebních místnostech, jejichž po čet odpovídá 2,15 % všech otev řených hlasovacích míst 15.9. Komise pro volební stížnosti na řídila p řepo čet hlasovacích lístk ů v cca 2 500 volebních místnostech (10 % všech), kde byly doloženy volební podvody 16.9. pozorovatelská mise EU oznámila, že podle jejích poznatk ů došlo ke zfalšování cca čtvrtiny, tj. 1,5 milionu hlasovacích lístk ů (z toho 1,1 mil. pro sou časného prezidenta a 300 tisíc pro A. Abdallaha); po se čtení 100 % hlasovacích lístk ů oznámila Nezávislá volební komise p ředb ěžné neoficiální výsledky, podle nichž se ú čast pohybovala mezi 30-35 % a mezi kandidáty Hamid Karzáí obdržel 54,6 %, Abdalláh Abdalláh 27,8 %, Ramazan Bašardóst 9,2 %, Ašraf Ghani 2,7 % a ostatní kandidáti 5,7 % odevzdaných hlas ů. 25.9. Komise pro volební stížnosti oznámila, že byl zahájen p řepo čet hlas ů 10 % z 12 % podez řelých volebních okrsk ů; celkem bylo náhodn ě vybráno 313 volebních schránek z celkem 3.063 volebních okrsk ů, kde byla tém ěř 100 %ní ú čast voli čů a jeden kandidát tam získal tém ěř všechny hlasy 8.10. RB OSN p řijala rezoluci č. 1890 (2009), kterou prodlužuje mandát mezinárodních bezpe čnostních sil (ISAF) pro pobyt v zemi o rok 11.10. vedoucí mise OSN Kai Eide potvrdil, že p ři prezidentských volbách docházelo k rozsáhlým podvod ům, jejichž vliv na celkový výsledek však dosud není jasný 12.10. z pěti členné mezinárodní Komise pro volební stížnosti, kterou z řídila OSN, odstoupil jeden ze dvou jejích afghánských člen ů, protože údajn ě 3 zahrani ční členové komise zasahovali do jeho práce 20.10. poté, co Komise pro volební stížnosti anulovala hlasy odevzdané ve 210 volebních okrsích, zve řejnila Nezávislá volební komise p řepo čtené ú řední vásledky prezidentských voleb, podle nichž dva kandidáti s nejvyšším po čtem odevzdaných hlas ů (H. Karzáí se 49,67 % a A. Abdalláh se 30,59 %) postupují do 2. kola, které se uskute ční 7.11.; na dalších místech se umístili Ramazan Bašardóst (10,46 %), Ašraf Ghani Ahmadzáí (2,94 %), Mirwais Jasíni (1,03 %), Šáhnavaz Tanaí (0,64 %) a dalších 26 kandidát ů, kte ří získali celkem 4,67 % odevzdaných hlas ů, žádný z nich však nedosáhl zisku 0,5 % 1.11. na protest proti tomu, že nedošlo ke jmenování nové Nezávislé volební komise, která by zaru čila nestrannost voleb, odstoupil z 2. kola prezidentských voleb Dr. Abdalláh Abdalláh; následující den vyhlásila Nezávislá volební komise, která původn ě trvala na uspo řádání 2. kola s jedním kandidátem, resp. požadovala souhlas Nejvyššího soudu s Abdalláhovým odstoupením, prezidentem na další období Hamída ebn Abdula Ahmada KARZÁÍ-ho (inaugurace 19.11.) poté, co zrušila 2. kolo prezidentských voleb 19.12. prezident p ředstavil parlamentu 23 člen ů své vlády (MZV navržen pozd ěji) ALBÁNIE 28.6. parlamentní volby do Albánského shromážd ění se 140 členy za ú časti 50,77 % oprávn ěných voli čů 27.7. volební komise potvrdila vít ězství vládní Demokratické strany ve volbách do Albánského shromážd ění, kde získala 70 ze 140 mandát ů 8.9. předsedkyní Albánského shromážd ění byla znovu zvolena Jozefina TOPALLI 17.9. přísahu složila nová vláda (MP Sali Ram BERISHA, MZV Ilir META) ALŽÍRSKO 9.4. v prezidentských volbách byl za ú časti 74,54 % oprávn ěných voli čů pot řetí do čela státu zvolen Abdelaziz BOUTEFLIKA, který získal 90,24 % odevzdaných hlas ů, na dalších místech se umístili Louisa Hanoune (4,22 %), Moussa Touati (2,31 %), Mohamed Djahid Younsie (1,37 %), Ali Fawzi Rebaine (0,93 %) a Belaid Mohammed Said (0,92 %) ANDORRA 26.4. parlamentní volby do Generální rady údolí s 28 členy za ú časti 75,3 % oprávn ěných voli čů 19.5. generálním syndikem a předsedou Generální rady údolí byl zvolen Josep DALLARÈS CODINA 3.6. do čela vlády byl hlasy 14 člen ů Generální rady údolí zvolen Jaume BARTUMEU CASSANY (inaugurován 5.6.) 9.6. jmenována nová vláda se 7 členy (MZV Xavier ESPOT MIRÓ) ANGOLA 13.10. vláda podepsala s vládou Demokratické republiky Kongo dohodu o zastavení vzájemného vyhoš ťování ob čan ů, kte ří uprchli do sousední zem ě p řed následky ob čanské války ve vlasti ANGUILLA 12.3. úřadujícím guvernérem se stal Stanley Everton REID 21.4. úřad guvernéra nastoupil William Alistair HARRISON ANTIGUA A BARBUDA 12.3. parlamentní volby do Sn ěmovny reprezentant ů se 17 členy 13.3. slib složil premiér Winston Baldwin SPENCER 16.3. jmenována nová vláda, v níž funkci ministra zahrani čí vykonává premiér 27.4. do svých funkcí byly znovuzvoleny p ředsedkyn ě Sn ěmovny reprezentant ů (Gisele ISAAC-ARRINDELL) a Senátu (Hazlyn Mason FRANCIS) ARGENTINA 27.3. prezidentka ve řejn ě vyzvala Británii k obnovení rozhovor ů o svrchovanosti nad Falklandskými (Malvínskými) ostrovy; výzvu opakovala 28.3., kdy ji britský premér odmítl 21.4. vláda formáln ě p ředložila orgán ům OSN nárok na pob řežní vody oceánu mezi svým územím a Antarktidou ve vzdálenosti 320 km od pob řeží a o ploše 4 800 000 km 2 kontinentálního šelfu; nárok zahrnuje i britské državy Falklandské ostrovy a Jižní Georgii a Jižní Sandwichovy ostrovy 28.6. parlamentní volby poloviny Poslanecké sn ěmovny (127 z 257 člen ů, Eduardo Alfredo FELLNER od 3.12.2008) a t řetiny Senátu (24 ze 72 člen ů, Julio César CLETO COBOS) 29.6. po prohraných parlamentních volbách odstoupil šéf kabinetu Sergio Massa, na jeho místo byl jmenován Aníbal Domingo FERNÁNDEZ 7.7. po prohraných parlamentních volbách provedla prezidentka další zm ěny ve vlád ě (MZV Dr. José Enrique Taiana z ůstává) 25.8. prezidentka částe čně vetovala zákon o nouzovém zem ědělském plánu, který 21.8. schválil v pom ěru hlas ů 38:30 Senát, a který prodloužil o rok právo prezidenta stanovit exportní cla a další omezení; zákon vyvolal velkou nespokojenost rolník ů 28.8. na summitu Unie jihoamerických národ ů (UNASUR) v horském st ředisku Bariloche prezidenti 12 stát ů unie vyzvali op ětn ě USA k zahájení rozhovor ů o přítomnosti jejich vojsk na 7 základnách v Kolumbii, kterou prezidenti Bolívie, Ekvádoru a Venezuely odsoudili jako nep řátelské gesto 26.11.