MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA Seminář estetiky Stuckismus: nová moderna Bakalářská diplomová práce Autor práce: Zuzana Mrštinová Vedoucí práce: Mgr. Rostislav Niederle, Ph.D. Brno 2012 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a pouţila jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato seminární práce byla umístěna v Ústřední knihovně FF MU a pouţívána ke studijním účelům. V Brně dne 27. dubna 2012 Zuzana Mrštinová 2 Bibliografický záznam MRŠTINOVÁ, Zuzana. Stuckismus: nová moderna. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Seminář estetiky, 2012. 52 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Rostislav Niederle, Ph.D. Anotace Bakalářská diplomová práce „Stuckismus: nová moderna“ se zabývá změnami v umění, které se dostavily s příchodem konceptuální tvorby. V reakci na rozvoj konceptuálního umění vzniklo mezinárodní výtvarné hnutí Stuckismus, prosazující malbu jako základní prostředek k vyjádření umělce. Práce se tedy primárně zaměřuje na tuto uměleckou skupinu, popisuje a vysvětluje její postoje vůči současnému stavu umění. Stuckistické hnutí spojuje umělce, kteří se cítí být pod vlivem postmoderních tendencí, jakými jsou v první řadě moc uměleckých institucí, snobismus a touha po penězích. V dalších kapitolách této studie srovnáme jejich kritický přístup ke konceptuálnímu umění jako hlavnímu směru postmoderny s názory vybraných estetiků a filozofů umění. Důleţitou roli pak zaujímá především objasnění pojmů modernismus a postmodernismus, malba a koncept, které se staví proti sobě. Tato práce má za cíl poskytnout pohled na aktuální stav umělecké tvorby, objasnění a zhodnocení smyslu Stuckistického hnutí a zamyšlení se nad otázkou budoucnosti umění. Annotation Bachelor thesis „Stuckism: New Kind of Modernism“ explores changes in art, which came with the enter of conceptual art. In response to the development of conceptual art international art movement – Stuckism – was founded, promoting basic painting as means by which an artist´s soul is expressed. The 3 work is primarily focused on Stuckism, it describes and explains its attitude towards the current state of art. Stuckist movement unites artists, who feel to create under an influence of postmodernism tendencies, e. g. the power of art institutions, snobbery and a desire for money. Moreover, the work compares stuickistic critical approach to conceptual art as the main direction of postmodernism with the views of some aestheticians and philosophers of art. The work tries to clarify the concepts of modernism and postmodernism, painting and concept which seem to be staying as opposing ones. The work aims to provide insights into the current state of art, as well as a clarification and evaluation the meaning of Stuckism movement. At last, the work reflects the future art of the end of art. Klíčová slova Stuckismus, malířství, konceptuální umění, moderna, postmoderna, remodernismus, Lyotard, Welsch, Danto Keywords Stuckism, painting, conceptual art, modernism, postmodernism, remodernism, Lyotard, Welsch, Danto 4 Obsah Úvod .................................................................................................................... 6 1. Stuckismus ...................................................................................................... 8 1.1 Manifest ..................................................................................................... 9 1.2 Boj proti konceptualismu ........................................................................ 11 1.3 Představitelé ............................................................................................ 16 2. Remodernismus – nová moderna .................................................................. 18 3. Vztah moderny a postmoderny ..................................................................... 20 3.1 Moderna .................................................................................................. 21 3.1.1 Moderní umění a avantgardy ........................................................... 24 3.2 Postmoderna ............................................................................................ 28 3.2.1 Postmoderní umění jako filozofie .................................................... 30 3.2.2 Estetika, anestetika a umění ............................................................. 33 3.4 Vnímání dnešního umění a problematika galerií .................................... 35 4. Vývoj a budoucnost umění ........................................................................... 39 Závěr ................................................................................................................. 45 Resumé .............................................................................................................. 47 Summary ........................................................................................................... 48 Seznam vyobrazení ........................................................................................... 50 Pouţité zdroje ................................................................................................... 50 Tištěné zdroje ................................................................................................ 50 Internetové zdroje .......................................................................................... 52 5 Úvod V posledních více jak sto letech prošel svět a s ním i umění radikálními změnami. Velká politická hnutí načrtávala svým způsobem budoucnost, právě tak jako to zcela jiným způsobem dělala umění. Obě hnutí provázely utopie a obě hnutí měla důvod k tomu, aby zapřela historismus 19. století a ohlašovala nové dějiny nebo nové umění.1 Nástup moderní doby s sebou přinesl mnoho nejasného. Společenské, náboţenské, morální a umělecké tradice se roztříštily do postmoderní plurality. Umění, které bylo vţdy silně integrováno do duchovního a společenského řádu, ztratilo své ideály a byla mu poskytnuta naprostá svoboda. Přestaly platit jakékoliv normy a vzory, přestala existovat umělecká tradice. To s sebou přineslo také zmatek, nedůvěru a pochyby veřejnosti vůči umění. Lidé měli najednou neomezené moţnosti a s nimi i rostoucí očekávání. Umění, které bylo ještě nedávno záleţitostí elit a obyčejní lidé mu nerozuměli, se díky kvantitativnímu rozvoji umění a jeho masové výrobě dostalo k veřejnosti velmi snadno. Dnešní společnost se skládá z konzumentů, kteří se lehce přizpůsobili neustále obměňovaným trendům a kapitulovali tak před mocenskými prostředky systému. Umělec bez dobrých známostí, peněz a reklamy nemá šanci se zviditelnit. Hlavním měřítkem úspěchu se totiţ stala prodejnost a mediální úspěch výstavy. Umělecké styly si nárokují rovnoprávný statut a za umění se můţe povaţovat téměř cokoliv. Od klasických forem výtvarného umění, pro které bylo nutné znát umělecké řemeslo a pravidla, se umělci přesunuli ke konceptuálním formám uměleckých děl, jejichţ základem se stala myšlenka provokace. Umění se nebojí jakékoliv konfrontace s obecenstvem, a tak se můţe zdát, ţe umění dospělo do svého konce a nemá se kam dál vyvíjet. Budoucností umění a zároveň otázkou, co v dnešní době povaţovat za umění a 1 BELTING, Hans. Nevítané dědictví moderny: Styl a dějiny. In Konec dějin umění. Praha: Mladá fronta, 2000, s. 41. 6 co jiţ ne, se zabývá mnoho teoretiků umění. Přesto je velmi těţké, ne-li nemoţné na tyto otázky odpovědět. Avšak i v této nepřehledné době existují jakési radikální směry, které odsuzují současnou situaci ve světě umění. Jedním z nich je Stuckismus, kterým se má práce bude zaobírat. Toto umělecké hnutí, jeţ má své odnoţe ve více neţ padesáti zemích, nesouhlasí s tím, co dnes zastupuje „postmoderní umění“. To znamená vliv peněz, galerií a především nedostatek hodnotných uměleckých děl. Stuckisté podporují klasické výtvarné umění, malbu jako řemeslo. Jejich kritika tedy směřuje ke konceptuálnímu umění, které je podle nich prázdné a bezduché. Vystavit v galerii jakýkoliv předmět jim připadá jako naprostý morální a estetický úpadek, protoţe k tomuto činu není potřeba ţádná zkušenost, ať uţ umělecká nebo ţivotní. Stuckisté jsou tedy pro obnovu moderních hodnot a moderního umění, které se podle nich vydalo špatným směrem. Vytvořili si svoji epochu, kterou nazvali remodernismus. Ve své práci Stuckismus: nová moderna bych se ráda zaměřila právě na toto hnutí, jeho názory a poţadavky. Dále se pokusím stručně popsat moderní a postmoderní dobu a jejich vliv na umělecký svět. V dalších kapitolách bude moţné srovnat jejich kritický přístup ke konceptuálnímu umění jako hlavnímu směru postmoderny s názory vybraných estetiků a filozofů umění. Tato práce má za cíl poskytnout pohled na aktuální stav umělecké tvorby, objasnění a zhodnocení smyslu Stuckistického hnutí a zamyšlení se nad otázkou budoucnosti umění. Základní literaturou pro mě bude kniha o Stuckistech a manifesty, kterých Stuckisté napsali hned několik. Hnutí má svůj původ v Británii, takţe původní texty, které jsem se pokusila co nejlépe přeloţit, jsou v anglickém jazyce. Většina informací, ale i maleb od rozmanitých výtvarníků, je velmi dobře dohledatelná na webových stránkách Stuckistů. Pro popis současného umění jsem vybrala známé estetiky a teoretiky. Clement Greenberg v mé práci zastupuje teorii moderního malířství. Jean- François Lyotard a Wolfgang Welsch pak zastupují postmoderní přístup 7 k umění. Za důleţité povaţuji i názory Arthura C. Danta a Hanse Beltinga, kteří se zabývají mimo jiné i dějinami a vývojem umění. 1. Stuckismus Stuckismus je mezinárodní umělecké hnutí,