JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra zpěvu Čajkovského opera Evžen Oněgin se zaměřením na titulní postavu Diplomová práce Autor práce: Dario Grbić Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jindra Bártová Oponent práce: PhDr. Alena Borková Brno 2011 Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně a uvedl veškeré použité informační zdroje. Dario Grbić 1 Poděkování Rád bych poděkoval Prof. PhDr. Jindře Bártové za její ochotu, odbornou pomoc a za poskytnutí materiálů týkajících se této práce. Dario Grbić 2 Bibliografický záznam GRBIĆ, Dario. Čajkovského opera Evžen Oněgin se zaměřením na titulní postavu [Tchaikovsky's opera Eugene Onegin with special focus on the title role]. Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra zpěvu, 2011. 49 s. Vedoucí diplomové práce Prof.PhDr. Jindrá Bártová. Anotace Diplomová práce pojednává o opeře Evžen Oněgin Petra Iljiče Čajkovského, se speciálním zaměřením na hlavní roli v opeře. Tato práce dále obsahuje okolnosti Čajkovského života, které ho ovlivnily jako člověka a skladatele, a okolnosti, které ho vedly k tomu, aby složil svou operu Evžen Oněgin. Klíčová slova: Petr Iljič Čajkovskij, opera, Evžen Oněgin The diploma thesis dissertates on the Pyotr Ilyich Tchaikovsky’s opera Eugene Onegin with special focus on the title role in the opera. The thesis also includes circumstances of Tchaikovsky’s life that influenced him as a person and composer and circumstances that led him to composing his opera Eugene Onegin. Key words: Pyotr Ilyich Tchaikovsky, opera, Eugene Onegin 3 Obsah 1. Úvod..............................................................................................................5 2. Život Čajkovského.........................................................................................6 2.1. Dětství a mládí..................................................................................6 2.2 Studium hudby, 1861–65...................................................................8 2.3. První dekáda v Moskvě, 1866–76..................................................10 2.4. Jevištní práce..................................................................................12 2.5. Manželství a jeho následky, 1877–85............................................17 2.6. Komponování Evžena Oněgina.....................................................19 3. O titulní postavě..........................................................................................29 3.1. Synopsis..........................................................................................34 4. Srovnání Čajkovského Evžena Oněgina s Puškinovou originální verzí.....38 5. Vhled do některých vynikajících nahrávek Evžena Oněgina z 21. století..43 6. Závěr...........................................................................................................47 Použité informační zdroje...............................................................................48 . 4 1. Úvod S Čajkovským jsem se seznámil během studií, kdy jsem poprvé začal zpívat árie a romance, které napsal. První setkání s jeho operou Oněgin ve mně zanechalo velmi silný dojem. Bylo to jednoduše dechberoucí, jak dokázal napsat operu s takovou jednoduchostí, a přitom si jeho hudba uchovává velmi hluboké emoce provázené špetkou melancholie. Svou hudbou dokáže oživit Puškinovy postavy způsobem, o němž si člověk myslel, že by to nebylo v tom čase možné, a v tom tkví obrovský úspěch jeho opery. Při práci na roli Oněgina v Komorní opeře JAMU jsem během magisterského studia získal větší vhled do této postavy. Během přípravné rešerše jsem si uvědomil, že je v naší školní knihovně stále znatelný nedostatek literatury o Čajkovském a jeho opeře Evžen Oněgin. To je také důvod, proč jsem si pro svou práci vybral literaturu psanou v angličtině, protože si myslím, že tato fakta o Čajkovském a jeho opeře Evžen Oněgin by mohla být zajímavá a především užitečná pro příští generace studentů na HF JAMU. Ve své diplomové práci se snažím poskytnout vhled do skladatelova života od dětství po období komponování Evžena Oněgina, přičemž jeho soukromý život měl silný vliv na hudbu, kterou komponoval. Pokusím se vypíchnout některé základní rozdíly mezi Čajkovského Oněginem a Puškinovým originálním textem. Také se pokusím o vlastní pohled na roli Oněgina a můj osobní názor na to, jak by se k roli Oněgina mělo přistupovat podle několika světových představení této opery. 5 2. Život Čajkovského 2.1. Dětství a mládí Petr Iljič Čajkovskij byl druhým synem Ilji Petroviče Čajkovského, důlního inženýra, a Alexandry Andrejevny Čajkovské rozené Assierové. Byl členem početné rodiny, z níž jeho sestra Alexandra, známá jako Saša (1842–91, Davidovová po svatbě), a bratři dvojčata Anatolij (1850–1915), právník, a Modest (1850–1916), dramatik a spisovatel, byli pro něj v životě důležití. Naše znalosti o Čajkovského dětství se zakládají na zprávách jeho guvernantky Fanny Dürbachové, několika dopisech a na ústních zprávách sesbíraných Modestem. Klíčové pro jeho první dekádu života bylo seznámení se s hudbou a poezií a sociální otřes způsobený nezaměstnaností jeho otce a pátráním po nové práci, která v říjnu 1848 přivedla celou rodinu do Moskvy, o měsíc později do Petrohradu a v červnu 1849 do Alapajevska, důlního města ještě vzdálenějšího než Votkinsk. Podle Dürbachové už v časném věku šesti let měl Petr velký cit pro čtení ve francouzštině a němčině. Často říkala veselé příběhy: jak Petr líbal mapu Ruska a seděl na zbytku Evropy, ale nikdy ne na Francii, kterou zakrýval svou rukou; jak byl velmi vytočený a nervní po dlouhých improvizacích při hře na klavír; a jak nemohl dlouho usnout, když nedokázal přestat myslet na hudbu. Modest tvrdí, že Petrovo prostředí omezovalo jeho talent, obviňoval z neblahého vlivu nemuzikální Dürbachovou a zpochybňoval hudební vzdělání rodičů. Ve skutečnosti ale Čajkovští byli hudebně vzdělaní, rozpoznali Petrův talent, ačkoli možná ne v té míře, aby usuzovali, jakým velikánem může být, a podporovali ho v hudbě ve Votkinsku tím, že mu pořídili domácího učitele a orchestrion, mechanický nástroj, který jeho otec koupil jako antikvariátní kus. Petr přisuzoval své uctívání Mozarta ‚posvátné rozkoši‘, kterou cítil, když poslouchal úryvky z Dona Giovanniho linoucí se z tohoto nástroje. Dvě události rozzářily Petrových čtrnáct měsíců v jeho novém domově: narození bratrů dvojčat v květnu 1850 a příjezd nové guvernantky, Anastasie 6 Petrovny Petrovové. Ta připravila Petra na vstup do školy, kvůli čemuž jí daroval svůj první hudební pokus ‚Waltz Anastasia‘ v roce 1854. Tři měsíce po porodu dvojčat vzala matka Alexandra syna Petra do Petrohradu. Původním záměrem bylo, aby byl umístěn do Důlních sborů, ale tato volba byla brzy opuštěna a nahrazena právnickou fakultou, pro niž byl ale příliš mladý, takže dva roky musel strávit v přípravce. Podle Modestova vyprávění bylo odloučení od matky pro Petra velmi traumatické: na vrátnici ho museli násilím vyrvat matce z rukou, ale pokusil se poté zastavit povoz, když s ním koně tryskem uháněli pryč. Čajkovskij navštěvoval právnickou školou od srpna 1852 do května 1859. Naše poznatky o jeho pobytu pocházejí přímo z jeho školních záznamů a od Modesta, který si vyžádal vzpomínky Petrových spolužáků a který mohl také hovořit o této části života jako svědek. Čajkovského spolužáci si ho přitom vybavují jako schopného, velmi oblíbeného, roztržitého a poslušného pravidel v pravidly velmi svázané instituci, neposlušný byl pouze v případě kouření, na němž se stal závislým už ve čtrnácti letech. Smrt Alexandry Čajkovské v období 13. až 25. června 1854 je nejasná. Modest použil na popis jejího odchodu méně slov než na rozdělení s Petrem, k němuž došlo o čtyři léta dříve, a vynechal tuto událost v datování díla „Život a dopisy Čajkovského“1, což naznačuje, že Petr nebyl přítomen, když matka zemřela, ale propadl téměř v šílenství, když se to dozvěděl později. Ani Modest nevysvětlil, proč jeho hlavní zdroj, dopis od Petra guvernantce Dürbachové o úmrtí, byl napsán až o dva a půl roku později. Pouze ve třech z více než pěti tisíc dochovaných dopisů Petr zmínil toto téma, jednou při 25. výročí smrti jeho matky, když vzpomínal, že cholera, která ji připravila o život, byla „komplikována jinou chorobou“. Alexandřina smrt přinesla s sebou do rodiny změny. Ilja umístil některé ze svých dětí do internátních škol a pozval svého bratra do Petrohradu, aby se obě rodiny spojily pod jednou střechou. Toto uspořádání trvalo do roku 1857. Na jaře roku 1858 Ilja přišel o své úspory ve špatné investici a byl přinucen, ve věku 67 let, najít si po dvou odchodech na penzi znova práci. Toho podzimu byl jmenován ředitelem Technologického institutu v Petrohradu. Modestovo tvrzení, že Petrovo studium se krylo se stagnací jeho hudebního talentu, je diskutabilní. Právnická škola sponzorovala koncerty prvotřídních hudebních umělců, poskytovala kurzy zpěvu a instrumentální hudby a umožňovala studentům přístup na koncerty a do opery v Petrohradu. Čajkovskij tam studoval sborový zpěv u uznávaného odborníka Gavrijila Lomakina; byl sólistou při významných bohoslužbách a jistý čas i 1 Tchaikovsky,Modest- Life and letters of Peter Ilich Tchaikovsky, University press of Pacific, 2004 7 předzpěvák sboru. Psal také literární díla, zvažoval komponování opery Hyperbola (v roce 1854) a složil, v pozdějších letech studia, své první dochované písně Moj genij, moj angel, moj drug (‘Můj génius, můj anděl, můj přítel’). Mimo školu podporovala Čajkovského hudební trénink jeho teta z matčiny strany, s níž studoval Dona Giovanniho