úap ORP Železný Brod 2008 99 1. ZÁV ĚRY A DOPORU ČENÍ K ŘEŠENÍ Z pr ůzkum ů a rozbor ů urbanistické struktury ORP, funk čních složek a systém ů osídlení, charakteristik a činností, vyplývají pro rozvoj obcí ORP následující záv ěry a doporu čení: URBANISTICKÁ A FUNK ČNÍ STRUKTURA ÚZEMÍ ORP • Urbanistická struktura a silni ční sí ť jsou založeny. • Rozvoj obcí je dimenzován p řim ěř en ě o čekávanému demografickému vývoji. • Potenciál pro umírn ěný soust řed ěný plošný rozvoj nabízí Pěnčínsko, Zásada, Držkov, Koberovy a částe čně Rad čice. • Převažující funk ční složkou území je bydlení, což odpovídá charakteru a potenciálu území. Nelze předpokládat výrazný rozvoj ploch pro ekonomické aktivity náro čnějšího charakteru (plošného a energetického). DOPRAVA A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA • Území je vybaveno vysokou hustotou silni ční sít ě v relativn ě p řim ěř ené stavební a funk ční kvalit ě. • Realizovat p řestavbu komunika ční sít ě centra Železného Brodu. • Sledovat dosud ne řešený (územn ě i realiza čně) kritický úsek silnice II/287 v části P ěnčín /Brat říkov. • Vymístit silni ční tranzitující nákladní dopravu z tahu silnice I/10 v úseku Harrachov – Železný Brod – Turnov na nov ě koncipovanou p řeshrani ční silni ční sí ť, umož ňující její vylou čení z hrani čního přechodu CZ Harrachov / PL Sklarska Poreba. • Provád ět homogeniza ční a moderniza ční úpravy silni ční sít ě, která nevyžaduje enormních zásah ů do území. • Sledovat optimalizaci a modernizaci železni ční trat ě 030. • Urychlit integraci hromadné osobní dopravy v rámci Libereckého kraje. • Dovybavit úseky silnic v souvislé zástavb ě obcí odd ělenými chodníky pro p ěší. • Realizovat jednu p řehlednou k řižovatku silnic III/284 a III/2882 v Jílovém u Držkova, která zlepší pohledové pom ěry a odstraní komplikovaný pr ůjezd obcí. • Realizovat p řeložku silnice I/10 v Držkov ě jižn ě od centrální části obce. ENERGETIKA A ENERGETICKÁ INFRATRUKTURA • Energetický systém ORP je vyhovující, je dimenzován na mírný nár ůst, který odpovídá zám ěrům obcí a celkovému potenciálu území. • V případ ě výrazn ějšího nár ůstu/pot řeby, je koncep čně navržena výstavba nové transforma ční rozvodny v Železném Brod ě a sou časn ě výstavba p řívodního vedení VVN, které by tuto rozvodnu napojilo na stávající vedení VVN procházející územím ORP. • Řešit rozvody VN v zastav ěném území kabelovým vedením. • Vytvá řet podmínky pro využití plynu a snižování využití nekvalitních pevných paliv pro zásobování teplem. VODNÍ HOSPODÁ ŘSTVÍ A VODOHOSPODÁ ŘSKÁ INFRASTRUKTURA • V území je rozvinutý systém ve řejné vodovodní sít ě. Pouze obec Loužnice nemá ve řejný vodovod. • Ve řejná infrastruktura pro likvidaci odpadních vod je podpr ůměrná. Z 11 obcí ORP má pouze 5 obcí, příp. jejich části, vybudován funk ční kanaliza ční systém zakon čený na centrální čistírn ě odpadních vod. Dv ě obce mají realizovány malé ČOV pro odkanalizování n ěkolika objekt ů. • Řešit odkanalizování a čišt ění odpadních vod v ekologicky citlivých územích jako jsou PHO vodních zdroj ů, CHOPAV a CHKO. • Budovat ČOV a kanalizace v obcích v ětších jak 500 EO, zejména ve vztahu k existujícímu sb ěrnému kanaliza čnímu systému a vodnosti recipient ů. • Zvýšit kapacitu a efektivitu existujících i nových ČOV, vytvá řet územní podmínky pro výstavbu lokálních malých ČOV. • V obcích, kde je kanalizace a ČOV ekonomicky a technicky neopodstatn ěná, řešit odvedení odpadních splaškových a deš ťových vod individuáln ě. EKONOMICKÝ POTENCIÁL úap ORP Železný Brod 2008 100 • Ekonomický potenciál obcí je pr ůměrný až podpr ůměrný, p řestože ve faktoru ve řejná dopravní infrastruktura, dopravní obslužnost, ve řejné vodovodní infrastruktury a energetické infrastruktury je nadpr ůměrný. Zcela nedostate čně jsou zajišt ěny ve řejnou infrastrukturou pro odkanalizování území. Plynofikace je provedena u poloviny obcí a tento stav lze považovat za spíše maximální možný z ekonomického hlediska. Realizace plynofikace v dalších obcí je ekonomicky nereálná. • Relativn ě nízká míra nezam ěstnanosti a vysoká aktivita obyvatelstva je ale kompenzována nízkou nabídkou pracovních míst v obcích. Nelze o čekávat, že v obcích vzniknou subjekty s významnou nabídkou pracovních míst. Lze spíše o čekávat snižování sou časné nabídky v důsledku špatných makroekonomických ukazatel ů v kombinaci se strukturou p řevažujících nejohrožen ějších odv ětví pr ůmyslu. Částe čným stabilizujícím faktorem by mohla být rostoucí vzd ělanost obyvatelstva v kombinaci s nastupujícím trendem bydlení na venkov ě v dostupné vzdálenosti od center vyšší vybavenosti. Nabídka školských za řízení ZŠ a MŠ v dostupných vzdálenostech lze hodnotit jako dobrou a pro udržení ekonomického potenciálu obcí za podmi ňující. • Viz níže související záv ěry s demografickým potenciálem. DEMOGRAFICKÝ POTENCIÁL • Území poskytuje dostate čný prostor pro p řípadný další popula ční r ůst. Bez ohledu na skute čnost, že ve druhé polovin ě 20. století se významná část obytné funkce území transformovala ve funkci rekrea ční, žije v území necelých 70 % historicky dosaženého maximálního po čtu obyvatel a v souboru obcí bez Železného Brodu dokonce jen 56 % tohoto historického maxima, jehož všechny tyto obce dosáhly mezi lety 1880 a 1930. • Obyvatelstvo v území žijící nemá dostate čný vnit řní potenciál pro samostatný popula ční r ůst. Jeho věková struktura je v pr ůměru starší než v ěková struktura kraje a dokonce i České republiky. V posledních n ěkolika letech pozorované snížení ztrát p řirozenou m ěnou a v některých p řípadech i díl čí zisky jsou do časným jevem, který souvisí p ředevším s realizací odklad ů rodi čovství v hlavní fázi transformace spole čnosti, a velmi brzy odezní. Poté se bilance porodnosti a úmrtnosti s nejv ětší pravd ěpodobností op ět dostane do výrazn ějších ztrát. • Vývoj celkového po čtu obyvatel správního obvodu ORP Železný Brod a jednotlivých jeho obcí bude záviset p ředevším na charakteru migra ční bilance. Sídelní atraktivita v ětšiny obcí dokumentovaná vyššími pozitivními hodnotami míry hrubého migra čního p řír ůstku v posledních patnácti letech je d ůležitým p říslibem pro další demografický vývoj obyvatelstva. Tuto atraktivitu podporují také n ěkteré demoekonomické a demosociální parametry území – relativn ě nízká nezam ěstnanost, zna čně vysoká národnostní a kulturní homogenita obyvatelstva a v některých obcích i vyšší vzd ělanostní struktura obyvatelstva. • Mírný r ůst až stagnace po četního stavu obyvatelstva sledovaného území se v sou časnosti jeví jako nejpravd ěpodobn ější scéná ř budoucího vývoje. Obce se však mohou od sm ěru celkového vývoje více či mén ě odklán ět, p řičemž bude velmi záležet na jejich sídelní atraktivitě dané v prvé řad ě polohou v ůč i Jablonci n/N a v menší mí ře i Turnovu či jiným st ředisk ům osídlení vyššího významu a budoucím rozvoji procesu suburbanizace na odpovídajících velikostních úrovních sídel. Vyšší r ůstový potenciál lze do budoucna p ředpokládat také u obcí nacházejících se na hlavních dopravních tazích nebo v jejich blízkosti. • Obyvatelstvo celého sledovaného území bude s nejv ětší pravd ěpodobností stárnout. Forma věkových pyramid jednotlivých lokálních populací a obecné p ředstavy o perspektivách p řirozené reprodukce obyvatel České republiky p řitom signalizují pokra čování intenzivního procesu stárnutí nejmén ě v dalších padesáti letech. Migra ční vým ěna dosavadního rozsahu m ůže sice zásadním zp ůsobem ovlivnit vývoj po čtu obyvatel, ale jen v podstatn ě menší mí ře jejich v ěkovou strukturu. • Demografický vývoj jednotlivých obcí tedy bude v budoucnosti ur čován zejména sídelní atraktivitou jednotlivých obcí a konkrétní situací na trhu s bydlením a hypoté čními úv ěry. OBČANSKÁ VYBAVENOST • Z hlediska poptávky po ob čanské vybavenosti je po čet obyvatel obce velmi nízký, aby se zde mohla vyvinout širší nabídka služeb. Obyvatelé proto musí za specifickou vybaveností a nabídkou služeb dojížd ět. Existence alespo ň základní vybavenosti a udržení je výrazem jisté svébytnosti obce. • Pro rozvoj území je nezbytné udržet fungování školských za řízení v sou časném rozsahu. • Pro rozvoj a fungování území je žádoucí udržet stávající provoz zdravotní a sociální pé če. • V souvislosti s růstem po čtu obyvatel v poproduktivním v ěku p ředpokládat zvyšující se poptávku po souvisejících sociálních službách. Vzhledem k obecným trend ům v charakteru sociální pé če úap ORP Železný Brod 2008 101 i finan čním nárok ům by m ěly být s aktivním p řístupem samosprávy podporovány zejména tzv. terénní sociální služby využívající zázemí stávajících objekt ů a za řízení ob čanské vybavenosti. • Udržet funk ční polikliniku v Železném Brod ě se jeví d ůležité i z pohledu stárnutí obyvatelstva a nutnosti zajistit senior ům zdravotní pé či dostupnou ve řejnou dopravou. • Školní kapacity a obecní budovy využívat pro lokalizaci pobo ček knihoven, pro činnost zájmových klub ů, spojení více za řízení a organizací do integrovaných objekt ů, využití stravovacích za řízení ke kulturn ě - osv ětové a spolkové činnosti, jako cesty k jejich zachování v územním rozložení i do výhledu. KRAJINA A P ŘÍRODNÍ PODMÍNKY • Z pohledu p řírodního potenciálu území je území nadpr ůměrné a rovn ěž ekologická stabilita území je pr ůměrná až velmi dobrá. Krajin ě obcí ORP ŽB lze p řisoudit hodnotu krajiny harmonické se zvýšenou estetickou hodnotou. • Území je charakteristické významnými geomorfologickými útvary a vysokým po čtem/výskyte významných krajinných prvk ů a zvlášt ě chrán ěných území. • V územních plánech d ůsledn ě sledovat návrh krajinných stabiliza čních zón a stanovení regulativ ů v těchto zónách s ohledem na udržení kulturn ě historického rázu krajiny. • Doporu čuje se vymezit stabiliza ční zóny urbaniza ční, krajinné a p řírodní. V zón ě krajinné je t řeba podporovat extenzivní zem ědělskou činnost. • Podporovat zem ědělské aktivity extenzivního charakteru, bez nichž by bylo velmi obtížné udržet kulturní ráz a malebnost krajiny. • Nepodporovat zales ňování zem ědělské krajiny. • Nepodporovat introdukci nep ůvodních d řevin. • Úpravy ve řejných prostranství provád ět ve stylu anglických úprav, nikoli ve stylu francouzských úprav. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY • Pro ú čely této práce nebylo provedeno zhodnocení MÚSES.