MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav religionistiky Bakalářská diplomová práce 2018 Daniela Vašková Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav religionistiky Religionistika Daniela Vašková Satanismus v populární kultuře: Případová studie metalové skupiny Ghost Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Mgr. et Mgr. Miroslav Vrzal 2018 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. …………………………………………….. V Brně 15. května 2018 Podpis autora práce Na tomto místě bych chtěla poděkovat svému vedoucímu práce Ing. Mgr. et Mgr. Miroslavu Vrzalovi za to, že mi otevřel dveře do studia této tématiky, a také za odborné rady, vedení a trpělivost při vypracování této práce. Dále patří rovněž velký dík mé rodině a všem přátelům za podporu a výdrž. Obsah Resumé ............................................................................................................................. 2 Summary........................................................................................................................... 2 Úvod ................................................................................................................................. 3 1 Metodologie: Diskurzivní analýza ................................................................................. 4 2 Okultura ......................................................................................................................... 4 2.1 Temná okultura ....................................................................................................... 7 3 Satanismus ..................................................................................................................... 8 3.1 Romantický satanismus .......................................................................................... 9 3.2 Racionalistický a ezoterický satanismus .............................................................. 11 3.3 Reakční paradigmaticky konformní satanismus ................................................... 12 4 Satanismus a okultní témata v metalové hudbě ........................................................... 14 5 Ghost – analýza diskurzu ............................................................................................. 20 5.1 Image Ghost .......................................................................................................... 21 5.2 Opus Eponymous .................................................................................................. 22 5.3 Infestissumam ....................................................................................................... 24 5.4 Meliora .................................................................................................................. 27 6 Spirituální pozadí skupiny Ghost ................................................................................ 29 6.1 Ghost a temná spiritualita ..................................................................................... 32 Závěr ............................................................................................................................... 36 Seznam použité literatury: .............................................................................................. 37 Resumé Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu satanistického diskurzu švédské metalové skupiny Ghost. Tato hudební skupina navozuje dojem „anti-církve“, jejíž nejvýraznějším prvkem je postava frontmana – anti-papeže Papy Emerita. Členové kapely vystupují jako Bezejmenní Ghúlové, démonické bytosti v identických kostýmech s maskami, rozlišení pouze symboly pěti elementů. Na svých koncertech, které jejich fanoušci nazývají rituály, používají jak křesťanské, tak satanistické prvky, ve svých textech kritizují církev i společnost. Práce se snaží zachytit jakým způsobem skupina se satanistickými vyjádřeními pracuje jak na bázi hudby a image, tak i na úrovni dalších vyjádření členů skupiny. Analýza konceptů populární démonologie používané skupinou by pak měla přispět k pochopení užívání satanistických prvků v současné metalové subkultuře. Na daném případě se snaží rovněž analyzovat (možné) propojení metalové hudby a „temné spirituality“. Text je pojat jako případová studie satanismu v metalové hudbě a populární kultuře. Klíčová slova: satanismus, populární kultura, okultura, metal, spiritualita, Ghost, případová studie Summary The aim of this bachelor’s thesis is to analyze Satanic discourse of Swedish metal band Ghost. The main characteristic of the band is their image of the “anti-church“ with their distinctive frontman, who represents the anti-pope Papa Emeritus. The members of the band are called the Nameless Ghouls, devilish creatures in identical costumes with faces covered in masks, distinguishable from each other only by the symbols of the five elements. The band uses both Christian and Satanic themes on their shows, which some of the fans call “rituals“. In their lyrics they criticize the Church and the society. This thesis tries to focus on the way in which the band uses Satanic presentation both in their music and image, as well as in other statements of the band. The analysis of the concepts of popular demonology should help to understand the use of Satanic themes in current metal subculture. At the same time, the (possible) connection between metal music and dark spirituality is discussed in in this particular case. The text represents a case study of Satanism in metal music and popular culture. Key words: Satanism, popular culture, occulture, metal, spirituality, Ghost, case study 2 Úvod Moderní Západní společnost je všeobecně považovaná za čím dál více sekularizovanou. Toto tvrzení však nelze brát absolutně. Ukázalo se totiž, že ačkoliv institucionalizovaná náboženství zaznamenávají určitý pokles v popularitě, objevuje se značný zájem o alternativní spirituální proudy, tradice a filozofie. Rezervoár těchto tradic a myšlenek popisuje Partridge jako okulturu, která má spolu s populární kulturou klíčový význam ve formování našeho smýšlení o světě. Okultura poskytuje zdroj oněch myšlenek, a ty se skrze populární kulturu mísí, dále rozvíjejí a neustále cirkulují. Jedním z vhodných příkladů moderního populárního prostředí, ve kterém se okultura dostává silně na povrch, a kde jsou alternativní spirituality prezentovány v masovém měřítku, je metalová subkultura. Ačkoliv je akademický výzkum metalové subkultury v rámci religionistiky všeobecně stále v plenkách, metalová hudba a s ní spojená subkultura toho má v oblasti sociologie a náboženství mnoho co nabídnout. Ať už si vzpomeneme na jakoukoliv náboženskou či filozofickou tradici, v metalové subkultuře jistě najdeme její zastoupení. Jednou z nich je právě satanismus, který má v metalu silnější pozici než v kterékoliv jiné moderní subkultuře. Satanistické a okultní prvky jsou mnohými skupinami používány ve značné míře v různých podobách. Mohou mít čistě šokovou a zábavnou hodnotu, ale mnohdy jde také o vyjádření religiozity a spirituální praxe. Tyto aspekty alternativních spiritualit cirkulující uvnitř metalové hudby a subkultury odrážejí a zároveň ovlivňují nejen interprety, ale také jejich posluchače. Tato bakalářská práce si klade za cíl blíže prozkoumat a analyzovat použití satanistických prvků v populární kultuře, a to zejména v metalové subkultuře, ve formě případové studie metalové skupiny Ghost. Tato švédská skupina otevřeně pracuje se satanistickou tématikou, která tvoří nedílnou součást jejich celkové image. Bude mě zajímat především to, jakým způsobem skupina Ghost používá satanistické vyjádření a jak je satanistické vyjádření Ghost zařaditelné do satanistického diskurzu v metalové hudbě a subkultuře. V prvních kapitolách vymezím metodu své práce, přiblížím teoretická východiska, se kterými pracuji, a popíšu jednotlivé podoby satanismu a jeho vývoj v rámci populární kultury a metalové subkultury. V druhé polovině této práce provedu analýzu satanistického diskurzu skupiny Ghost a pokusím se odpovědět, na mnou položené výzkumné otázky. 3 1 Metodologie: Diskurzivní analýza V této bakalářské práci budu používat metodu diskurzivní analýzy. Tato metoda bývá tradičně definována jako sada metod a teorií pro zkoumání běžně používaného jazyka v sociálním kontextu (Beneš, 2008: 92). Jinými slovy se jedná o „zastřešující pojem pro přístupy zabývající se rolí jazyka při konstrukci sociální reality“ (Zábrodská & Petrjánošová, 2013: 105). Ačkoliv je ale text klíčovým objektem studia v diskurzivní analýze, spektrum zájmu diskurzivní analýzy je mnohem širší. Je tedy mnohem vhodnější chápat diskurzivní analýzu jako zkoumání lidských významotvorných praktik, do kterých spadají (2013: 105) kromě verbální komunikace (konverzace, rozhovory, projevy) a psaných textů (mediální dokumenty, brožury, učebnice atd.), také obrazová média (film, plakáty, reklamní billboardy) a jakákoliv lidská forma neverbální komunikace (Beneš, 2008: 92). V současné době se dokonce hovoří o discourse studies jako o „specifické společensko-vědní disciplíně na pomezí lingvistiky, psychologie, sociologie, etnologie, kulturologie, filozofie a dalších.“ (Zábrodská & Petrjánošová, 2013: 105) Nejedná se tedy o jednotnou metodu, ale o celou řadu interdisciplinárních přístupů, které se navzájem mohou lišit v závislosti na teoretických východiscích nebo analytických postupech (2013: 105). Metoda diskurzivní analýzy se tedy zdá být velmi vhodnou pro výzkum tvorby socio- kulturních významů a jejich cirkulaci v rámci např. subkultur. Při studiu metalové subkultury se tedy