Bezpečnostní teorie a praxe 2/2020 informace doc. Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D. Policejní akademie České republiky v Praze Fakulta bezpečnostního managementu Katedra krizového řízení Švýcarsko a procesy decentralizace a centralizace ve vztahu k zajišťování místních záležitostí veřejného pořádku1 Základní informace o zemi Rozloha: 41 290 km2 (podle jiných údajů jen 41 285 km2, tedy zhruba 55 % rozlohy České republiky). Nemalou část území státu zaujímají velehory a níže uvedená populace je tudíž po území státu rozložena značně nerovnoměrně. Počet obyvatel: Zatím poslední oficiální údaj se vztahuje ke konci roku 2018, kdy se jednalo o 8 544 527 osob.2 Přírůstek populace je možné meziročně zaokrouhlit na 1 % (do značné míry zapříčiněné mezistátní imigrací). Administrativní uspořádání: Švýcarsko je konfederací se silnou rozhodovací pravomocí jednotlivých kantonů. Země je v současnosti tvořena 26 kantony.3 Samotnou existenci a postavení kantonů zakotvuje ústava, podle níž se všechny kantony těší rovnému postavení. V praxi však mezi jednotlivými kantony existují značné rozdíly, především z hlediska počtu obyvatel nebo rozlohy. Na celostátní úrovni se řeší zahraniční politika, záležitosti obrany, měny, cel, strategické otázky dopravy, spojů, energetiky a sociálního pojištění. Kantony disponují rozsáhlými pravomocemi v oblasti samosprávy, včetně právní a organizační úpravy celé řady oblastí (například zdravotnictví, komunálních služeb a právě policejních činností). Počet obcí: V rámci Švýcarska v současnosti (2019) existuje 2 212 obcí. Mezi lety 1850 až 1990 počet obcí klesl relativně málo, z 3 203 na 3 021. Poté amalgamizační snahy zesílily (k roku 2017 se vztahuje údaj 2 255 obcí).4 1 LOUDOVÁ, Barbora. Reformní aktivity v rámci policejních sborů v Evropě (bakalářská práce). Praha: Policejní akademie České republiky v Praze, 2010. LOUDOVÁ-BUKAČOVÁ, Barbora. Švýcarsko: Krizové řízení a civilní ochrana (diplomová práce). Praha: Policejní akademie České republiky v Praze, 2012. KRULÍK, Oldřich. Zahraniční příklady „dodavatelských řešení“ při zajišťování místních záležitostí veřejného pořádku: Švýcarsko. Security magazín, 2016, č. 1, s. 28-29. KRULÍK, Oldřich. Noční a víkendová pochůzková služba jako nový prostor pro soukromé agentury. Security magazín, 2. 4. 2016. [cit. 1. 2. 2020] Dostupné z: https://www.securitymagazin.cz/security/-1404049861.html 2 Population. Federal Statistical Office; Federal Administration of Switzerland. [cit. 27. 4. 2019] Dostupné z: https://www.bfs.admin.ch/bfs/en/home/statistics/population.html 3 Kanton přestavuje autonomní členský stát konfederace. Donedávna se jednalo o 20 kantonů a 6 polokantonů, tvořících vždy po dvou formálně jeden kanton dohromady (Obwalden, Nidwalden, Appenzell Innerrhoden, Appenzell Ausserrhoden, Basilej-město a Basilej-venkov). 4 Portraits of the Communes. Federal Statistical Office, 28. 3. 2019. [cit. 2. 2. 2020] Dostupné z: https://www.bfs.admin.ch/bfs/en/home/statistics/regional-statistics/regional-portraits-key- figures/communes.html 83 Bezpečnostní teorie a praxe 2/2020 informace Bezpečnostní systém státu, s důrazem na řešení místních záležitostí veřejného pořádku Bezpečnostní model Švýcarska je do značné míry specifický a nepřenositelný. Vedle sebe existují celostátní, mezikantonální, kantonální, meziobecní, respektive regionální a obecní síly. Ať jste policista či strážník, záleží na tom, kde právě jste (obec, silnice, nádraží, universitní kampus), a podle toho je nebo není ve vaší kompetenci zasáhnout.1 Rámeček: Několik čísel k tématu policejně-bezpečnostní komunity ve Švýcarsku:2 Na úrovni státu působí asi 900 osob – specialistů pro prosazování práva (včetně celníků, pohraniční stráže, zpravodajské komunity), tedy asi 3,5 % poli- cejně-bezpečnostní komunity země. Na úrovni kantonů, kantonálních policií se jedná o asi 18 400 policistů, tedy asi 75,5 % policejně-bezpečnostní komunity země. Nejpočetnějším kantonálním sborem je Kantonální policie Zürich (okolo 3 500 příslušníků). Nejméně kantonálních policistů v absolutních číslech je v kantonu Appenzell Innerrhoden: 22 osob. Největší hustota kantonálních policistů je uváděna ve vztahu ke kantonu Basilej-město (1 kantonální policista na 286 obyvatel). Nejnižší hustota kantonálních policistů je uváděna ve vztahu ke kantonu Thurgau (1 kantonální policista na 710 obyvatel). Průměrná hodnota tohoto údaje je 1 kantonální policista na 453 obyvatel (rok 2018). Tento údaj přitom zvolna klesá, roku 2013 se jednalo o 1 kantonálního policistu na 437 obyvatel. Tento trend je někdy komentován tak, že růst počtu obyvatel (způsobený do značné míry přistěhovalectvím), není doprovázen odpovídajícím zvyšováním počtu policejně-bezpečnostního personálu. Na úrovni obcí (odhadem, podle různých zdrojů, 100 až 300 obecních a víceobecních sborů; Stadt-und Gemeindepolizeien3) se jedná o asi 5 100 policistů, tedy asi 21 % policejně-bezpečnostní komunity země. V nejmenších obecních sborech může sloužit třeba i jen jeden policista, respektive strážník. Nejpočetnějším obecním sborem je Městská policie Zürich (více než 1 300 příslušníků). Nejméně obecních policistů v absolutních číslech je opět v kantonu Appenzell Innerrhoden: 28 osob. 1 Ferdinand Frehner, Policejní škola Hitzkirch ([email protected]). KRULÍK, Oldřich. Mezinárodní týden v rámci Policejní akademie Dolní Sasko. Bezpečnostní teorie a praxe. 2015, č. 2, s. 131-136. ISSN 1801-8211. 2 RIBAUX, Olivier and Andreas LADNER. Swiss Federalism and Police Reforms. Lausanne: Ecole des Sciences Criminelles; Université de Lausanne, 2019, p. 17-18. [cit. 2. 4. 2019] Dostupné z: http://www.politiestudies.be/userfiles/Ribaux%20Switserland%2028%2002%202019-5.pdf FREHNER, Ferdinand. Polizeilandschaft der Schweiz (powerpointová prezentace). Hitzkirch: Interkantonale Polizeischule Hitzkirch, 2015. 3 I oficiální vyjádření hovoří o tom, že přesný údaj o počtu sborů tohoto charakteru není znám. Tabulka, která je přílohou příspěvku je tak maximem možného, přičemž přesahuje zřejmě jakýkoli jiný otevřený zdroj na dané téma. 84 Bezpečnostní teorie a praxe 2/2020 informace Celostátní úroveň Úřady konfederace jsou kompetentní zasahovat pouze v několika vymezených oblastech. Těmi jsou delikty proti konfederaci nebo obecnému zájmu (terorismus, špionáž, vlastizrada, delikty v letecké dopravě, padělání, praní špinavých peněz, boj proti dalším závažným formám organizované trestné činnosti, a podobně). Důležitým nástrojem konfederace pro plnění policejních úkolů je Spolkový policejní úřad (Bundesamt für Polizei – Fedpol),1 který sídlí v Bernu a spadá pod Spolkové ministerstvo pro spravedlnost a policii.2 Úřad zastřešuje oblast vnitřní bezpečnosti a slouží svým kantonálním, zahraničním a mezinárodním partnerům jako uzel pro výměnu informací, koordinaci určitých aktivit a pro analytickou činnost. Činnost Úřadu zahrnuje i úkoly v oblasti ochrany zájmových osob a objektů. V rámci Úřadu vedle toho působí: • Koordinační jednotka pro boj s informační kriminalitou. • Skupina Tigris (Einsatzgruppe Tigris), tedy útvar rychlého nasazení.3 • Oddělení pro výměnu informací o biometrických údajích (AFIS/DNA).4 • Oddělení pro ověřování pravosti dokladů totožnosti a plnění dalších zvláštních úkolů.5 • Ochrana osob a budov spolkového významu, stejně jako ochrana zahraničních návštěv. • Oddělení informačních a komunikačních technologií, spravující národní policejní informační systémy.6 Další klíčovou platformou je Spolkové státní zastupitelstvo (Bundes- anwaltschaft), které řeší případy protistátních aktivit, špionáže, padělatelství nebo jiné 1 Bundesamt für Polizei; Fedpol. [cit. 11. 6. 2019] Dostupné z: https://www.fedpol.admin.ch/fedpol/de/home.html 2 Ministerstvo vnitra spravuje ve Švýcarsku poněkud jiné agendy, než stejnojmenný resort v České republice. Jejich spektrum zahrnuje část sociálních věcí, zdravotnictví, kulturní péči, meteorologii atd. Eidgenössisches Departement des Innern. [cit. 31. 12. 2019] Dostupné z: https://www.edi.admin.ch/edi/de/home.html 3 Skupina vznikla v roce 2003 a původně podléhala značnému utajení. Orgánům působícím v trestním řízení byla její existence odhalena v roce 2005, veřejnosti pak až roce 2009. Skupina plní zvláštní úkoly v působnosti útvaru Spolkové kriminální policie. Einsatzgruppe Tigris. Interpellation von Geri Müller. Die Bundesversammlung – Das Schweizer Parlament, 19. 3. 2009. [cit. 4. 1. 2020] Dostupné z: https://www.parlament.ch/de/ratsbetrieb/suche-curia- vista/geschaeft?AffairId=20093227 4 Informationsblatt: Automatisches Fingerabdruck-Identifikations-System. Bundesamt für Polizei, 31. 12. 2015. [cit. 31. 12. 2019] Dostupné z: https://www.fedpol.admin.ch/dam/data/fedpol/sicherheit/personenidentifikation/afis/factshee t-afis-d.pdf 5 Pass und Identitätskarte. Bundesamt für Polizei. [cit. 31. 12. 2019] Dostupné z: https://www.fedpol.admin.ch/fedpol/de/home/pass---identitaetskarte/pass.html 6 Fedpol im Zentrum der schweizerischen Polizeiarbeit. Bundesamt für Polizei. [cit. 31. 12. 2019] Dostupné z: https://www.fedpol.admin.ch/fedpol/de/home/ueberuns/fedpol.html 85 Bezpečnostní teorie a praxe 2/2020 informace závažné zločiny páchané organizovanými skupinami, respektive případy s mezi- národním prvkem.1 Kantonální úroveň Všech 26 kantonů je z hlediska policejních pravomocí naprosto autonomních. Veškeré policejní záležitosti řeší každý kanton na svém území sám, celostátní policie ve vlastním smyslu slova ve Švýcarsku neexistuje. Neexistuje ani jednotná právní úprava v této oblasti. Každý kanton přijímá vlastní zákon o policii.2 Všechny kantony v současnosti vytvářejí vlastní policejní