Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav filmu a audiovizuální kultury Patrik Pajer (FAV, bakalářské prezenční studium) Narativní analýza Batman vs Superman: Úsvit Ligy spravedlnosti Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Michal Večeřa, Ph.D. Brno 2020 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem pracoval samostatně a použil jsem jen uvedených zdrojů. V Brně dne: ..................................... .................................................. Patrik Pajer Tímto děkuji vedoucímu práce Michalu Večeřovi za jeho nekonečnou trpělivost a ochotu mi pomoci i v situacích, ve kterých bych si to nezasloužil. Obsah Úvod ...........................................................................................................................5 Teoreticko-metodologický analytický rámec ...............................................................6 Neoformalismus ......................................................................................................6 Vyprávění ...............................................................................................................6 Fikční svět a serialita ...........................................................................................7 Historický kontext ..................................................................................................... 10 Kritické přijetí ....................................................................................................... 11 Analýza vyprávění .................................................................................................... 12 Blok A .................................................................................................................. 13 Sub-blok A1 ...................................................................................................... 14 Sub-blok A2 ...................................................................................................... 17 Blok B ................................................................................................................... 20 Transtextualizace vyprávění ...................................................................................... 24 Transtextuální čtení: Batman vs Superman ............................................................ 24 Architexty ......................................................................................................... 25 Epitexty ............................................................................................................. 25 Metatexty .......................................................................................................... 25 Hypertexty ........................................................................................................ 26 Závěr ........................................................................................................................ 28 Seznam zdrojů........................................................................................................... 29 English Summary ...................................................................................................... 31 Úvod Batman vs Superman: Úsvit spravedlnosti (2016)1 je často označován jako případ superhrdinského filmu, který nedokázal splnit očekávaní kritiků a fanoušků. Snímek režiséra Zacka Snydera se ocitl v nezáviděníhodné historické pozici, když musel z potřeby filmového studia Warner Bros. přivést k životu nový sdílený svět komiksových superhrdinů, aby se studio dokázalo finančními výsledky vyrovnat konkurenci z Marvel Studios, jež svůj sdílený svět metodicky vytváří od roku 2008. Důsledkem potřeby napodobovat svého konkurenta se tak z Batman vs Superman: Úsvit spravedlnosti stal tažný kůň celé studiové strategie. Původně plánované pokračování samostatného filmu o Supermanovi se rozrostlo do kinematografického vehiklu pro představení nejznámějších značek nakladatelství DC Comics a jejich nových rolí v čerstvě založeném sdíleném univerzu. Tato práce si dává za úkol přinést filmu spravedlnost, kterou si zaslouží. Tvrdím, že divácké a kritické přijetí filmu vychází z formálního uspořádání díla, jež se navyšováním vlastní komplexity během produkce začalo měnit v kandidáta na film kultovního statusu. Nepodléhající normám hollywoodských blockbusterů své doby se film rozpíná do velkého množství rozličných textů a bez jejich znalosti vzdoruje pokusům o kompetentní interpretace. Práci dělím, stejně jako film, na dvě části, teoretickou a analytickou. V první teoretické kapitole vysvětlím, jaké metodologické nástroje budu používat a jaký je jejich smysl. K pochopení díla volím hlavně teoretické nástroje neoformalismu. Druhá teoretická kapitola stručně představí historický kontext vzniku filmu a popíše jeho kritické a divácké přijetí, které dokáže osvětlit problémy, jež s filmem měla široká veřejnost. Třetí kapitola obsahuje samotnou analýzu. Ta se soustředí primárně na aspekt vyprávění. Právě unikátní vyprávěcí postupy dělají z Batman vs Superman: Úsvit spravedlnosti zajímavý objekt k formální analýze. V této analytické kapitole si dávám za cíl vysvětlit charakteristické postupy vyprávění při tvorbě fikčního světa a vztahů mezi jeho jednotlivými konstituenty. Kapitola vysvětluje, jak ve snímku funguje přenos informací, jak od vyprávění divákovi, tak mezi jednotlivými subsvěty fikčního světa. Čtvrtá kapitola přivádí analýzu vyprávění do širšího kontextu. Žádný film nedokážeme pochopit, pokud k němu budeme přistupovat ahistoricky. U Batman vs Superman: Úsvit spravedlnosti to platí dvojnásob, neboť formální struktura díla je ovlivněná velkým množstvím transtextuálních vztahů. V této kapitole se tak budu snažit uvést snímek do širších souvislostí a pomocí nich vysvětlit, proč je důležité přistupovat k žánrově podobným filmům s jistou mírou rezervovanosti vůči absolutní soudržnosti díla. Tato práce by tak měla přinést ucelený pohled na poměrně nekonvenční snímek, který zůstává relativně nepochopen. Jako jeden z mála ve svém žánru totiž přistupuje k budování vlastního sdíleného fikčního světa metodicky s existencí dlouhodobého plánu, i přes ve filmu poměrně zmatečnou prezentaci intencí této budoucí konstrukce. 1 Batman vs Superman: Úsvit spravedlnosti (Batman v Superman: Dawn of Justice; Zack Snyder, USA, 2016) 5 Teoreticko-metodologický analytický rámec Neoformalismus K analýze filmu budu v práci využívat neoformalistický přístup, jehož užívání zpopularizovali filmoví badatelé David Bordwell s Kristin Thompson. Zmiňovaná dvojice tento soubor metod zlegitimizovala i jeho využitím jako základního stavebního kamene k pochopení filmu v jejich učebnici Umění filmu.2 Nepřeberné množství různých analytických článků a závěrečných prací od té doby neoformalismus opakovaně potvrzují jako užitečný nástroj k pochopení formální struktury média. Přístup vychází z práce ruských formalistů, skupiny literárních teoretiků aktivních na začátku 20. století. Oživení formalismu a jeho přerod v neoformalismus sledujeme ke knize Kristin Thompson Breaking the Glass Armor.3 Tam v úvodní kapitole autorka dává neoformalismus do ostrého kontrastu s jinými přístupy k analýze a kritice filmu. Jiné přístupy podle ní používají jen jednu metodu k pochopení filmu, která většinou vychází z jiného akademického oboru, příkladem může být psychoanalýza.4 Neoformalismus se od takových postupů odpoutává a místo toho se snaží pochopit, co dělá každý jednotlivý film zajímavým. Předem ověřené metody snahou o jejich navázání na formální strukturu díla minimalizují jeho chápanou komplexitu. Neoformalismus nabízí počáteční soubor předpokladů o tom, jak je umělecké dílo vystavěné, nepředepisuje ale jak jsou tyto předpoklady integrovány do díla. Analytické poznatky o formální struktuře díla se používají jako pomůcka pro vytvoření nové metody, unikátní k zrovna zkoumanému snímku.5 Neoformalismus chápe umění jako něco nevšedního, ozvláštňujícího běžnou zkušenost. Ozvláštnění našich každodenních zkušeností dosahuje transformací všedního, vypůjčováním obyčejných aspektů reality a jejich uvedením do nových významových kontextů. Toto je dle neoformalismu hlavním důvodem přítomnosti umění v životě člověka.6 Nedílnou součástí neoformalismu je jeho analytický slovník, soubor termínů, pomocí kterých popisuje formální struktury filmových děl. Analytická část této práce si dává za úkol podrobně popsat vyprávění zkoumaného filmu a uvést ho do souvislostí s jinými, příbuznými texty. Pro účely výzkumu dělím možnou analýzu snímku na tři části – styl, vyprávění a fikční svět.7 Vyprávění Na proces vyprávění jakéhokoli filmu se můžeme dívat několika různými způsoby. Události filmu můžeme seřadit do jeho “syžetu” - tím je seznam všeho, co ve filmu vidíme a slyšíme, a to v pořadí, v jakém to vidíme a slyšíme. Informace prezentované v syžetu si divák poté skládá do “fabule” - tou se rozumí chronologické, kauzální přeuspořádání syžetu. U většiny klasicky vyprávěných filmů se fabule od syžetu příliš neliší. Snímky jako Memento (2000) ovšem mají obě možnosti uspořádání vyprávěných událostí drasticky odlišné. Proces, kterým události, ať už v jakémkoli pořadí, předává film divákovi chápeme jako naraci. Události ovšem film přenáší divákovi nějakým způsobem - filmovým stylem. Jde 2 BORDWELL, David, Kristin THOMPSON. Umění filmu: Úvod do studia formy a stylu. Praha: AMU. 2008. 3 THOMPSON, Kristin. Breaking the Glass Armor: Neoformalist Film Analysis. Princeton, New Jersey: Princeton University Press, 1988. 4 Tamtéž, s. 4 5 Tamtéž, s. 7 6 Tamtéž, s. 10 7 Dělení si vypůjčuji od Radomíra D. Kokeše, jakožto nejlogičtější způsob