MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Přírodovědecká fakulta Hana SKOKANOVÁ HODNOCENÍ KRAJINY DOLNÍHO PODYJÍ Disertační práce Školitel: Doc. RNDr. Alois Hynek, CSc. Brno, 2006 Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora: Hana SKOKANOVÁ Název disertační práce: Hodnocení krajiny dolního Podyjí Název disertační práce anglicky: Landscape assessment of the Lower Dyje River area Studijní program: DSP Geografie Studijní obor (směr), kombinace oborů: Fyzická geografie Školitel: doc. RNDr. Alois Hynek, CSc. Rok obhajoby: 2006 Klíčová slova v češtině: dolní Podyjí, krajina, Pálava, Lednicko-valtický areál, Dunajovické vrchy, lužní lesy, individuální přírodní krajinné jednotky, změny využívání země, environmentální rizika, stabilizující prvky, environmentální dopady rozvojových dokumentů, Dyje, vodohospodářské úpravy, revitalizace, návrh využívání Klíčová slova v angličtině: the Lower Dyje River area, landscape, Pálava, Lednice-Valtice area, Dunajovické hills, floodplain forests, individual natural landscape units, land use changes, environmental risks, stabilizing components, environmental consequences of development documents, the Dyje River, river engineering works, revitalization, management proposal © Hana SKOKANOVÁ, Masarykova univerzita v Brně, 2006 Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat především svým rodičům za jejich podporu, trpělivost a porozumění, které mi při studiu a zpracovávání práce projevovali. Dále bych ráda poděkovala doc. RNDr. Hynkovi, CSc. za cenné rady a přípomínky. Můj dík rovněž patří lidem, kteří mi poskytli podklady pro zpracování této práce, jmenovitě RNDr. Herberovi, CSc. z Geografického ústavu PřF MU, ing. Ungermannovi, CSc. z Unie pro řeku Moravu, RNDr. Matuškovi a ing. Pirovi z CHKO Pálava, ing. Gillovi z DHV, ing. Veselému z Povodí Moravy, ing. Klvaňovi a Mgr. Jarošovi z Krajského úřadu JmK, Mgr. Sedláčkovi z AOPK Brno, Dr. Ing. Hribovi z Lesů ČR, závodu Židlochovice, prof. Hooke z University of Portsmouth a doc. Ing.arch. Löwovi, CSc. z firmy Löw a spol. Abstrakt Práce se zabývá krajinou dolního Podyjí, zahrnující Dunajovické vrchy, vodní dílo Nové Mlýny, CHKO Pálava (součástí jsou Pavlovské vrchy a Milovická pahorkatina), Lednicko- valtický areál a lužní lesy na soutoku Dyje a Moravy. Tu hodnotí na základě individuálních přírodních krajinných jednotek, vymezených syntézou přírodních podmínek. V první kapitole jsou shrnuty cíle, metodika a poznatky týkající se jak obecné problematiky tak zkoumaného území. Druhá kapitola se soustředí na dolní Podyjí jako celek: První část stručně nastiňuje přírodní podmínky území v širších souvislostech. Druhá vymezuje oblasti krajinného rázu. Třetí sleduje změny využívání země ve třech časových horizontech, reprezentujících tři různé politické systémy – feudální, socialistický a tržní kapitalismus, a současně se věnuje činitelům a faktorům/hybným silám, které změny využívání země ovlivnily. Nejdůležitějšími událostmi, které na změny využívání měly vliv, byl poválečný odsun německého obyvatelstva, socializace zemědělství, komplexní vodohospodářské úpravy a vstup České republiky do Evropské unie. Jednalo se tedy o demgrafické a politické činitele. Čtvrtá pak hodnotí dopady lidských aktivit na dolní Podyjí a vymezuje environmentální rizika, z nichž největší dopad mají eroze půdy a znečištění vodních toků, a stabilizující prvky krajiny, představované maloplošnými zvláště chráněnými územími, lokalitami NATURA 2000 a prvky Územního systému ekologické stability, které se nejvíce soustřeďují v nivě Dyje a v Pavlovských vrších. Ve třetí kapitole se autorka věnuje srovnání vybraných rozvojových dokumentů, které byly pro dolní Podyjí zpracovány, přičemž klade důraz na rozbor stanovených cílů a opatření a jaké environmentální dopady tyto cíle a opatření mohou představovat. Stěžejní částí předkládané práce je kapitola čtyři, charakterizující jednotlivé přírodní krajinné jednotky, a to jak z hlediska přírodních podmínek, tak z hlediska vývoje využívání země, environmentálních rizik a stabilizujících prvků, která vyúsťuje v návrh využívání/managementu těchto jednotek. Jak je patrné z charakteru celého dolního Podyjí, hlavní činností je zemědělská výroba, soustřeďující se na pěstování vinné révy a na rostlinnou výrobu. Výrazně se uplatňuje také ochrana přírody a v poslední době se do popředí dostává cestovní ruch, který těží z obou výše zmíněných činností. Poslední, pátá, kapitola se zaměřuje na vývoj koryta řeky Dyje, resp. na změny, které byly způsobeny vodohospodářskými úpravami a následnými revitalizacemí. Díky úpravám došlo ke zkrácení toku, snížení míry křivolakosti, zaříznutí toku do svých sedimentů a zániku mnoha slepých/mrtvých ramen a tůní. Současně se zhoršily celkové hydrologické podmínky nivy. Ty byly mírně zlepšeny revitalizacemi, které proběhly na konci 20. století. Abstract Submitted thesis deals with the lower Dyje River Area landscape which consists of Dunajovicke hills, water body Nove Mlyny, Protected Landscape Area Palava (including Palava and Milovicke hills), Lednice-Valtice Area and floodplain forests at the Dyje and Morava rivers confluence. It is assessed on the basis of individual natural landscape units which are defined by the synthesis of natural conditions. First chapter summarizes goals, methods and the status of the problem in the literature – both general and concerning the study area. Second chapter concentrates on the study area as a whole: First part briefly indicates natural conditions of the area in wider context. Second part distinguishes specific landscape character areas. Third part follows land use changes in three time periods, representing three different political systems – feudal, socialistic and market economy, and at the same time pursues driving forces which influenced the changes. The most significant events were the transfer of the Czech Germans after WWII, so called socialization of the agriculture, complex river engineering works and joining European Union, i.e. demographic and political driving forces. Finally, fourth part assesses consequences of human activities in the lower Dyje River Area. It distinguishes environmental risks, from which the soil erosion and the water pollution have the biggest influence; and landscape stabilizing components, represented by small-scale special protected areas, NATURA 2000 sites and components of Territorial System of Ecological Stability. The biggest concentration of stabilizing components can be found in the Dyje river floodplain and Palava hills. Third chapter compares development documents which concern the study area. It stresses analysis of the suggested goals and actions derived from the documents and what environmental consequences they can have. The most important part of the thesis is chapter four. It characterizes individual natural landscape units from natural conditions through land use changes to environmental risks and landscape stabilizing components and it results in the management proposal. As can be seen from the character of the study area, the major type of management is the agricultural production, focusing on wine and plant production. Other important types of management are nature protection and tourism which profits from the other two. The last, fifth, chapter focuses on the development or changes of the Dyje River channel which were influenced by river engineering and following revitalization works. Thanks to the river engineering works, the channel was shortened, the sinuosity decreased, the Dyje cut itself into its sediments and many oxbows and pools ceased to exist. General floodplain conditions also worsened. They were slightly improved by the revitalization works which took place at the end of the 20th Century. 1 Úvod ......................................................................................................................................13 1.1 Vymezení území.............................................................................................................13 1.2 Cíle .................................................................................................................................14 1.3. Metodika........................................................................................................................14 1.4 Dosavadní poznatky .......................................................................................................18 1.4.1 Obecné poznatky .................................................................................................18 1.4.2 Poznatky týkající se studijního území .................................................................24 2 Obecná charakteristika dolního Podyjí..................................................................................29 2.1 Přírodní podmínky..........................................................................................................29 2.1.1 Reliéf ...................................................................................................................29 2.1.2 Geologie ..............................................................................................................31 2.1.3 Vodstvo................................................................................................................33 2.1.4 Klima ...................................................................................................................34 2.1.5 Půda .....................................................................................................................36 2.1.6 Biota ....................................................................................................................37