BULLETIN ASOCIACE ČESKÝCH CHEMICKÝCH SPOLEČNOSTÍ Ročník 42 Č íslo 2 Obsah Chemické listy 2011, číslo 2 a 3 ČÍSLO 2/2011 ČÍSLO 3/2011 ÚVODNÍK 101 ÚVODNÍK 161 REFERÁTY REFERÁTY Proces výběru perianalytických systémů a jejich 103 Kam kráčí Ramanova optická aktivita aneb 162 charakteristiky ohlédnutí za uplynulými 40 lety M. Beňovská, M. Dastych a Z. Čermáková V. Kopecký Jr. a V. Baumruk Fosforylovaný histon H2AX nový indikátor 108 Sloučeniny fosforu v motorových olejích 170 poškození DNA a jejich vliv na výfukové katalyzátory M. Řezáčová, R. Havelek, E. Lukášová J. Černý a J. Vávrová Teplota tání nanočástic 174 Možnosti využitia odpadového kalu z výroby 114 J. Leitner oxidu hlinitého M. Schwarz, V. Lalík a M. Vanek LABORATORNÍ PŘÍSTROJE A POSTUPY Využití bioethanolu jako paliva ve spalovacích 122 motorech Sorpce par naftalenu na organicky modifikovaný 186 Jan Hromádko, Jiří Hromádko, P. Miler, vermikulit V. Hönig a P. Štěrba D. Plachá, G. Simha Martynková a J. Kukutschová Imunochemická detekce rodu Cronobacter 193 LABORATORNÍ PŘÍSTROJE A POSTUPY M. Blažková, B. Javůrková, L. Fukal a P. Rauch Využití plasmidu pBluescript pro detekci anti- 129 CENA MERCK oxidační aktivity rostlinných fenolových látek Z. Rybková a K. Malachová Validace stanovení a speciační analýza selenu 200 Možnosti stanovení uhlovodíků C10-C40 133 v moči užitím kapalinové chromatografie v kompostech a kalech metodou plynové chroma- a hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným tografie s plamenově-ionizačním detektorem plasmatem s klasickým injektorem s děličem a bez děliče Š. Eichler a O. Mestek toku Analýza nukleotidů v krevních skvrnách pomocí 207 P. Kuráň, J. Nováková a P. Janoš kapilární elektroforézy Posuzování tvarových a barevných charakte- 138 A. Barešová, D. Friedecký a T. Adam ristik semen modelových plodin i v korelaci Využití dynamické reakční cely pro stanovení 212 s jejich obsahovými látkami fosforu metodou hmotnostní spektrometrie I. Smýkalová, J. Horáček, M. Hýbl, M. Pavelek, s indukčně vázaným plazmatem M. Bjelková, T. Krulikovská a D. Hampel A. Kaňa a O. Mestek Velikost povrchu partikulárních látek 146 Využití visící rtuťové kapkové elektrody 217 P. Jandačka, S. Študentová, L. M. Hlaváč, modifikované oktan-1-thiolem ve voltametrické M. Kvíčala, V. Mádr a S. Hredzák analýze genotoxických environmentálních polutantů V. Prchal, V. Vyskočil, A. Daňhel, J. Barek RECENZE 156 a J. Wang ERRATA 157 VÝUKA CHEMIE 225 OSOBNÍ ZPRÁVY 158 RECENZE 226 Chem. Listy 105, 285314 (2011) Bulletin CHEMICKÉ LISTY A ČESKÉ SKANDIUM PO 55 LETECH VLASTIMIL BROŽEK, BOHUSLAV DUŠEK ke skandiu, k němuž u nás cesta vede přes wolfram na Cínovci. a MIROSLAV NOVÁK V krušnohorských wolframitech, které byly částečně Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Technic- zpracovávány především přímo v úpravnách na Cínovci ká 5, 166 28 Praha a dále chemicky ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu [email protected] v Ústí n/L., bylo příliš mnoho doprovodných prvků. Dodnes je v úložišti či odkališti na Cínovci tzv. produkt Prvek skandium 21Sc předpověděl Mendělejev již hornické činnosti, který obsahuje mimo jiné i 50 000 t v roce 1871 jako ekabor. Po osmi letech ho pak objevil lithia vázaného především v cinvalditu a lepidolitu (s při- chemik L. P. Nilson z univezity v Uppsale ve švédském měřeně nižším, ale stále významným podílem Rb a Cs), nerostu gadolinitu a pojmenoval ho na počet Skandinávie které čeká na využití při výrobě tritia, až bude vyřešena skandium. Až do konce 2. světové války byl o chemii jaderná fúze v projektu ITER. Vytěžená hornina, přede- skandia nepatrný zájem, především pro jeho malou dostup- vším cinvaldit, byla exploatována tak dokonale, že v úlo- nost. Informační boom, v jistém smyslu se týkající i skan- žišti na Cínovci již nejsou žádné stopy po wolframu nebo dia, nastal až po válce z naprosto jiných důvodů, které se skandiu. stručně pokusíme nastínit. Z wolframitových koncentrátů, zpracovávaných Po válce, v souvislosti s rozvojem strojírenské výro- v ústecké chemičce alkalickým postupem, vznikaly che- by, bylo nutno rozšířit především výrobu obráběcích ná- micky velmi komplikované odpady, pro které nebylo vyu- strojů. V naší tehdejší ČSR jsme měli – dá se říci – štěstí, žití. Jejich analýza byla svěřena jednomu z nejuznávaněj- že Spojené závody na výrobu karborunda a elektritu ších našich mineralogů, prof. Janu Kašparovi. v Benátkách n/Jiz. měly nadnormativní válečné zásoby Prof. Kašpar, první rektor samostatné VŠCHT Praha od surovin – kvalitního křemenného písku a bezsirného pet- roku 1952 a jeho asistent Ing. V. Seidl pomocí rtg. difrakč- rolkoksu na několik let dopředu, tudíž výroba brousicích ní analýzy zjistili, že ve vyžíhaných fluoridových podílech nástrojů z karbidu křemičitého stačila saturovat nejen veš- odpadu vzniká sloučenina se strukturou minerálu thortve- kerý náš strojírenský průmysl, ale i významný export. Co ititu (Sc,Y)2Si2O7. V té době, v letech 195255, se po nám ale v oboru obráběcích nástrojů chybělo, byly řezné či osamostatnění VŠCHT vytvářely nové studijní programy řezací nástroje, jako soustružnické nože, frézy, vrtací ko- a zaměření kateder. Jelikož již existovala katedra anorga- runky a hlavice widiových vrtáků apod. Hlavní složkou nické technologie, vedená prof. Albertem Regnerem, za- těchto nástrojů, tehdy i dnes nesprávně nazývaných měřená především na elektrochemii a tzv. těžkou anorga- „tvrdokovy“ z německého Hartmetalle, byl karbid wolfra- nickou chemii, bylo rozhodnuto, že speciální anorganické mu pojený kobaltem. Jejich výroba postupy práškové me- sloučeniny budou náplní práce nově vzniklé katedry anor- talurgie, především podle německých patentů a v továr- ganické chemie. Vedoucím této katedry se stal tehdy orga- nách koncernu Krupp-Widia, byla po válce v troskách. nický chemik prof. František Petrů, takže anorganické V ČSR vedle kladenské Poldiny Huti, vyrábějící dvě řady práce dostali na starost Ing. Bohumil Hájek slinutých karbidů typu G (Guss) a S (Stahl) podle patentů a Ing. Vladimír Procházka, který v chemické obci proslul fy Krupp z roku 1933, živořil jen malý podnik v Přípeři přezdívkou Chajda. Ing. Hájek pak od prof. Kašpara dostal u Děčína. Odborné slovo zde měli dva němečtí inženýři, několik kilogramů ústeckého odpadního produktu s vyso- C. Agte a K. Ocetek1, kteří pro svou loajalitu k našemu kým obsahem skandia (historický vzorek je dodnes k dis- státu nebyli v roce 1946 odsunuti. Většina našich budou- pozici). První experimentální práce Hájka a Procházky pak cích odborníků v práškové metalurgii tehdy doháněla vál- směřovaly k izolaci skandia ve formě oxidu skanditého kou přerušená vysokoškolská studia. a fluoridu skanditého a vůbec první sdělení o těchto expe- Potřeba strojírenských obráběcích materiálů byla rimentech bylo publikováno v roce 1956 právě v Chemic- ale tak vysoká, že v roce 1947 byl doslova na zelené kých listech2 . Ve spolupráci s Výzkumným ústavem mo- louce v Šumperku postaven Závod 1. pětiletky, později nokrystalů v Turnově, na jehož rozvoji měl podíl přejmenovaný na PRAMET n.p. Do areálu tohoto závo- prof. Kašpar a jeho spoluzaměstnanci mineralogové, du bylo převedeno zmíněné výrobní oddělení slinutých zejména Ing. Čestmír Barta, pak jako první připravili mo- karbidů z Kladna a postupně i Výzkumný ústav práško- nokrystal Sc2O3 a proměřili některé fyzikálně chemické vé metalurgie z Vestce u Prahy. Hlavním výrobním vlastnosti této sloučeniny3. programem byla výroba slinutých karbidů a nástrojů Jelikož se prof. Kašpar v další době přestal skandiem z nich. Monopolní Pramet n.p. vzkvétal a rozšiřoval zabývat, resp. zcela přenechal tuto problematiku katedře výrobní program tak, že během několika let zavedl anorganické chemie, zajímal se Ing. Procházka i výrobu ferritů, magnetů a v roce 1971 jako šestý stát s Ing. Hájkem o osud suroviny či koncentrátu, který se na světě i výrobu umělých diamantů. Ale vraťme se zpět nacházel ve Spolku v Ústí a o jehož izolaci v množství cca 287 Chem. Listy 105, 285314 (2011) Bulletin 300 kg se nejvíce zasloužil tamější technolog Ing. Slavík. vyrábět a za devizy prodávat my, našim kapitánům uniklo. V padesátých letech nastal totiž boom chemie prvků vzác- Shodou okolností se roky 1955 a 1956 vyznačovaly ných zemin, k nimž se přidružilo i skandium a yttrium. nevyhlášeným závodem o přípravu kovového skandia. S rostoucím zájmem o chemii vzácných zemin, souvisejí- Pytel s informacemi a zájmem o vzácné zeminy se roztrhl cím především s polovodičovou technikou a barevnou především s tak zvanými ženevskými protokoly z roku televizí, se svezl i zájem o skandium. S rozvojem chemic- 1955, kdy obě tehdejší velmoci USA a SSSR odtajnily kých teorií, teorie chemické vazby, výzkumu elektronové údaje o jaderných materiálech a způsobech jejich získávání struktury apod. se očekávalo, že právě skandium jako vů- zejména z vyhořelého jaderného paliva. Jak známo, lantha- bec první přechodný prvek v pořadí bude mít nějaké mi- noidů je ve vyhořelých uranových palivových článcích mořádné, ať už chemické nebo fyzikální vlastnosti. Jenže procentuálně nejvíce, takže do literatury a potom i na trh na trhu chemikálií mnoho sloučenin či skandiových komo- se dostalo m.j. i promethium, které v přírodě pro svou dit k dispozici nebylo, nebo byly skutečně vzácné – rozu- radiační nestabilitu již neexistuje. Co se týká skandia, měj drahé – takže se chemií tohoto prvku zabývalo jen dočteme se v literárních údajích ať již z amerického či několik bohatších pracovišť. Díky scientometrii můžeme moskevského pracoviště, že se nikdo nesmířil s prvními vysledovat, že mezi takováto světová pracoviště,