MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií Katedra politologie Fenomén úřednických vlád v Belgii Bakalářská práce Eliška Čermáková (UČO 397909) Vedoucí práce: Mgr. Michal Pink, Ph.D. Politologie – Mediální studia a žurnalistika Imatrikulační ročník 2011 V Brně dne 28. 4. 2014 1 Prohlášení o autorství práce Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Fenomén úřednických vlád v Belgii vypracovala samostatně a použila jen zdroje uvedené v seznamu literatury. V Brně, 28. 4. 2014 podpis …........................................ Eliška Čermáková 2 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce Mgr. Michalu Pinkovi, Ph.D. za odborné vedení, cennou pomoc při zpracování textu a vstřícný přístup. Dále bych chtěla poděkovat své rodině, která mne při tvorbě práce i v průběhu celého studia velmi podporovala. 3 Anotace Cílem této bakalářské práce je představení fenoménu úřednických vlád v Belgii v kontextu specifik belgické politiky. Text se zabývá povahou a složením čtyř úřednických vlád v historii Belgie s důrazem na úřednické kabinety Guye Verhofstadta a Yvese Letermeho. Na základě tří znaků nabízí práce ucelený obraz toho, jaké jsou důvody vzniku, složení a budoucí vývoj úřednických vlád v Belgii. Klíčová slova Úřednická vláda, Paul Vanden Boyenants, Wilfried Martens, Guy Verhofstadt, Yves Leterme, Belgie, belgická politika Annotation The aim of this bachelor's thesis is to introduce the caretaker government phenomenon in Belgium in the context of specific features of belgian politics. The paper delas with the character and structure of four caretaker governments in belgian history, with emphasis on the caretaker cabinets of Guy Verhofstadt and Yves Leterme. Based on three arguments, the paper presents the reasons of forming a caretaker government in Belgium, its composition and future. Keywords Caretaker government, Paul Vanden Boyenants, Wilfried Martens, Guy Verhofstadt, Yves Leterme, Belgium, belgian politics Počet znaků: 797762 4 OBSAH OBSAH ................................................................................................................................................ 5 TEORETICKÁ ČÁST ......................................................................................................................... 6 1. Úvod ................................................................................................................................................. 6 2. Základní nástroje a cíle .................................................................................................................... 8 3. Pojmosloví ....................................................................................................................................... 9 3. 1. Vláda ........................................................................................................................................ 9 3. 1. 1. Poznámka k termínům v českém a mezinárodním kontextu.......................................... 10 3. 2 Úřednická vláda ...................................................................................................................... 11 3. 2. 1. Poznámka k termínům v českém a mezinárodním kontextu.......................................... 11 EMPIRICKÁ ČÁST .......................................................................................................................... 13 4. Historický kontext .......................................................................................................................... 13 5. Charakter belgických vlád ............................................................................................................. 15 5. 1. Povaha stranického systému .................................................................................................. 15 5. 2. Sestavování vlády .................................................................................................................. 16 5. 2. 1. Vztah exekutivy a legislativy ......................................................................................... 17 6. Úřednické vlády v Belgii ............................................................................................................... 18 6. 1. Vznik úřednického kabinetu Paula Vandena Boyenantse II .................................................. 19 6. 2. Vznik úřednického kabinetu Wilfrieda Martense VII ............................................................ 24 6. 3. Období krize 2007 – 2011 ...................................................................................................... 29 6. 4. Úřednický kabinet Guye Verhofstadta III .............................................................................. 29 6. 5. Úřednický kabinet Yvese Letermeho II................................................................................. 31 7. Komparace úřednických vlád......................................................................................................... 35 8. Závěr .............................................................................................................................................. 37 PŘÍLOHY .......................................................................................................................................... 39 POUŽITÉ ZDROJE A LITERATURA .............................................................................................. 43 5 TEORETICKÁ ČÁST 1. Úvod Cílem předložené práce je popsat fenomén úřednických vlád v Belgii, přičemž výzkumná otázka, na kterou se text bude snažit odpovědět, je: Jaké jsou společné znaky úřednických kabinetů v Belgii? Zvolené téma představuje výzvu pro podrobnější analýzu z několika důvodů. Prvním jsou specifické rysy belgické politiky, jak na úrovni federální, tak regionální. Belgie prošla v posledních dekádách složitým procesem federalizace, který byl reakcí na antagonistické střety mezi Vlámy a Valony. Tento přechod od jednoduchého institucionálně-politického uspořádání k extrémně komplexnímu systému1 značil konec předvídatelnosti belgické politiky. Belgické království reprezentuje zemi s nesmírně komplikovaným procesem sestavování vlády. Děje se tak v důsledku nadměrné roztříštěnosti stranického systému2 a velkého počtu stran ve vládě. Ve srovnávací evropské perspektivě se Belgie umisťuje na prvních příčkách v nejdelším období od voleb do vzniku nové exekutivy. (De Winter et al. In Müller, Strøm 2000: 351) V případech, kdy se politické elity nebyly schopny dohodnout na nové vládě, bylo přistoupeno k úřednickému řešení. V historii Belgie se objevily čtyři úřednické vlády – 1978, 1987, 2007 – 2008 a 2009 – 20103. Od roku 2007 se země nachází v politické krizi, jež ovlivňuje činnost celého politického systému, včetně sestavování vlády. Po parlamentních volbách v roce 2010 Belgie dosáhla světového rekordu v nejdelším období „bezvládí“, které trvalo 541 dní, a překročila tak svou hranici 196 dní z roku 2007. (Aelst, Louwerse 2013: 2) Zároveň překonala své dosud nejdelší období bez plnohodnotné vlády. (Devos, Sinardet 2012: 167) Tyto události vyvolaly bouřlivé reakce ze strany veřejnosti. Teritoriální spory se vyostřily. V mezinárodním tisku se objevovaly titulky „Kdo potřebuje Belgii“4 s úvahami o rozdělení státu na nezávislé Flandry a malou Belgii sestávající z Valonska a Bruselu. (Deschouwer 2009: 1) Vzhledem k nastíněné povaze politického systému je fenomén belgických úřednických kabinetů zajímavým jevem pro hlubší zkoumání. Vybrané téma s sebou však přináší limity v 1 Tzv. Madisonská demokracie. (Devos, Sinardet 2012: 167) 2 Ve stranickém systému se odráží nejméně tři štěpící linie. Více viz kapit. Historický kontext. 3 Údaje se zdroj od zdroje nepatrně liší. Databáze Parliament and government composition database zahrnuje pod pojem úřednická vláda jakýkoliv kabinet, který setrval ve funkci, byť jako menšinový, do sestavení nové vlády. Tento text pracuje se čtyřmi belgickými úřednickými vládami. Tři z nich jsou takto označeny autory, z nichž práce vychází. Pro srov. De Winter et al. In Müller, Strøm 2000: 300 – 355 a Dandoy 2011: 299 – 317. Úřednická vláda Yvese Letermeho II v letech 2009 – 2010 je vygradováním situace, již byly tři zmíněné vlády předvojem. 4 Z angl. „Who needs Belgium?“, zněl titulek britského týdeníku The Economist. (Deschouwer 2009: 1) 6 podobě odborné literatury5. Klíčoví autoři, ze kterých text vychází, jsou Kris Deschouwer a The politics of Belgium: Governing a divided society, Régis Dandoy, Wilfried Swenden, Lieven De Winter a Marleen Brans. V empirické části pracujeme s daty z publikace Coalition Governments in Western Europe Wolfganga C. Müllera a Kaare Strøma, s aktualizovanými databázemi Parliament and government composition database, PARLINE database on national parliaments a Centre de recherche et d`information socio-politiques. 5 Limity jsou patrné v omezené bázi pramenů na téma úřednických vlád 2007 – 2008 a 2009 – 2010 a v obtížné dohledatelnosti dat z druhé poloviny 20. století. 7 2. Základní nástroje a cíle Práce je členěna na dvě hlavní části. Po úvodu do problematiky a vymezení použitých nástrojů jsou v první části vysvětleny termíny vláda a úřednická vláda a jejich ekvivalenty v cizích jazycích, které se mohou v mnoha případech významově lišit. Druhá, empirická část, se věnuje analýze fenoménu úřednických vlád v Belgii. Tato část vyžaduje hlubší pohled do historie Belgie, především na otázky týkající se autonomistických tendencí Vlámské a Valonské jazykové komunity a regionu, jež rozdělily belgický stranický systém na dva odlišné systémy. Spolu se znaky