®irafa I Alexander Kupèo Jako většina pozorovatelù noční oblohy i já se vyhýbám ®irafě. Z naší městské zahrady sotva oèima vidím dvě nebo tøi hvězdy v tomto rozsáhlém, ale nevýrazném souhvězdí a nerad se do tohoto prázdna pouštím. Je to ¹koda, ®irafa je plná zajímavých a netradičních objektù. V dnešní procházce prozkoumáme západní èást tohoto souhvězdí. Objekt Typ α δ V velikost IC 342 Gal 03h 47m +68◦ 060 8:4 210 Tom 5 OHv 03h 48m +59◦ 030 8:4 170 Kemble 1 Ast 03h 57m +63◦ 060 2:5◦ NGC 1501 PM 04h 07m +60◦ 550 11:5 5600 × 4800 IC 356 Gal 04h 08m +69◦ 490 10:6 5:90 × 3:90 NGC 1502 OHv 04h 08m +62◦ 200 6:9 70 NGC 1569 Gal 04h 31m +64◦ 510 11:3 2:90 × 1:50 NGC 1560 Gal 04h 33m +71◦ 530 11:3 100 × 1:80 NGC 1961 Gal 05h 42m +69◦ 230 11:3 4:60 × 3:00 Za ¹patnou pověst ®irafy u pozorovatelù noční oblohy může jednak zmíněná absence γ jasnějších hvězd a také její blízkost k 1560 1961 severnímu pólu. Pro Williama Herschela I356 00 nebylo jednoduché operovat s obřím 18; 7 I342 zrcadlovým dalekohledem v oblastech s velkou deklinací. Z na¹eho výběru i tak α objevil ètyøi objekty. Zbylo v¹ak hodně prostoru pro pozdější objevy. Nachází se 1569 zde několik výrazných galaxií, na které se 1502 dostalo až v éøe po NGC katalogu. Jak Cam Kemble1 uvidíme, dokonce i v 80. letech 20. století zde bylo možno v malém triedru objevit β 1501 jedno z nejhezèích zákoutí na obloze. Tom5 Procházku zaèneme u spirální galaxie IC 342. Na spočtení galaxií v Messierově katalogu jasnějších než tato by snad staèily v dalekohledu patrny byly, ale v té oblasti prsty jedné ruky. Pøesto galaxie unikala je také velké množství slabších hvězd a pozornosti astronomù až do roku 1895, kdy tak se mi velmi těžko rozhoduje, jestli to si ji v 1000 reflektoru v¹imnul známý anglický není jen náhodné zjasnění vyvolané shlukem amatérský astronom W. F. Denning. Pøi slabších hvězd. Jediné jisté pozorování hledání komet objevil Denning v letech galaxie jsem zaznamenal v triedru 10 × 50 1889 a 1890 ještě několik dalších galaxií. pod Novohradskou oblohou. Až ji budete hledat, snadno pochopíte IC 342 spolu s Maffei 1 tvoří dvě proè. Mě se ji ještě nepodaøilo poøádně dominantní galaxie skupiny galaxií. Je pozorovat v žádném z mých dalekohledù a vzdálená 11 milionù světelných let, tady to ani pod tmavší Ondøejovskou oblohou kousek za hranicemi naší skupiny galaxií. v 110mm refraktoru. Náznaky mlhava, Další èlen této skupiny z dnešní procházky několik filamentù a hlavně centrální zjasnění je spirální galaxie NGC 1560 objevená Galaxie NGC 1560, kresba autor. roku 1883 E. W. Templem v Amiciho 1100 refraktoru observatoøe v Arcetri. Galaxii Galaxie IC 356. Sever je vlevo. Pùvodní snímek vidíme prakticky přesně z boku a na z Arpova katalogu podivných galaxií. snímcích je to jen tenká èára. Prach a plyn nacházející se v rovině galaxie obecně ztěžuje pozorování takto orientovaných eliptickou galaxii se slabým náznakem galaxií a NGC 1560 není výjimkou. V několika ramen. Podrobnější snímky ukazují 80mm refraktoru z městské oblohy jsem tmavší radiální strukturu ukazující na jádro si jejím pozorováním nebyl pořádně jistý. galaxie. To byl dùvod, proè ji Arp zaøadil do Ukázal ji pěkně až 110mm refraktor pod svého katalogu podivných galaxií, kde nese Ondøejovskou oblohou. Z celkové délky označení Arp 213. V městě se mi ji v 63mm 0 0 10 se mi podaøilo zaznamenat jen asi 3 refraktoru nepodaøilo vykoukat, v 80mm dlouhou centrální èást. refraktoru to byl pøi zvětšení 60× velmi Dalším èlenem skupiny IC 342 je v naší těžký objekt na hranici pozorovatelnosti. oblasti galaxie NGC 1569. V této zajímavé Pøi obdobném zvětšení už o galaxii nebylo trpasličí galaxii probíhá intenzivní tvorba v 110mm refraktoru pochyb. nových hvězd. Mě se ji zatím z města v Pøekvapení èekalo pod tmavší 63mm refraktoru nepodaøilo pozorovat. Pod Ondøejovskou oblohou. Zvětšení 110× trochu tmavou oblohou by to neměl být ukázalo asi 1;20 velké jasnější jádro. problém. To se chvílemi jevilo lemováno z jižní V naší cestě do hlubin vesmíru se s strany dlouhým obloukem. Obdobný dalším cílem, galaxií IC 356, pøesuneme pocit mívám u planetárních mlhovin, do vzdálenosti 39 milionù světelných let. pokud je prstencová struktura na hranici Prvenství objevu vyfoukla Denningovi vykoukatelnosti. V době pozorování jsem to o rok další pozorovatelská legenda, E. bral jako efekt příliš bujné fantazie, mylně Barnard, který galaxii objevil visuálně v jsem si totiž myslel, že se jedná o eliptickou 1200 refraktoru v srpnu 1889. Nicméně tento galaxii. Zdá se, že to mohlo být nenápadné svùj objev publikoval až v roce 1892, za což rameno slabě viditelné na některých sklidil oprávněně silnou kritiku ze strany fotografiích. Pøijde mi nepravděpodobné, Denninga. že bych byl schopen tak nevýrazný rys Na snímcích nevypadá tato spirální zaznamenat. Zkuste tuhle galaxii pořádně galaxie nijak nápadně. Pøipomíná spíš prozkoumat samy, já se k ní určitě vrátím. Galaxie NGC 1961, kresba autor. Herschel objevil za svùj život kolem 2 500 objektù, které pak prezentoval ve tøech Galaxie NGC 1961. Sever je vlevo. Pùvodní katalozích. Měl zřejmě rád kulatá čísla, snímek z Arpova katalogu podivných galaxií. nebo» první dva katalogy obsahovaly každý přesně tisíc objektù, poslední jich má Poslední galaxií dnešní procházky a 500. Když mu v roce 1802 chyběly do zároveň tou nejvzdálenější je NGC 1961. kulatého čísla tøi objekty, provedl Herschel Opět se jedná o spirální galaxii a dle svá poslední pátrací pozorování. Na¹el 11 katalogu má na desetinu magnitudy nových objektù, ale raději dal pøednost shodnou jasnost jako NGC 1569 èi kulatému číslu pøed úplností. Zbývající NGC 1560 (V = 11:3). Jenže tato galaxie objekty publikoval až jeho syn. NGC 1961 se nachází mnohem dál, 190 milionù je posledním objektem v druhém katalogu. světelných let. Musí být vskutku obrovská, Právě kvùli velké vzdálenosti jsem když i z této vzdálenosti dokáže velikostně po galaxii intenzivně pátral v 63mm a jasností konkurovat mnohem bliž¹ím refraktoru. Byla by to nejvzdálenější objektùm. Dle astronomù skutečně patří spirální galaxie, kterou bych kdy v tomhle mezi nejvěší známé spirální galaxie. malém refraktùrku zahlédnul. Z města se Galaxii zaøadil Arp do svého katalogu mi to ale nepovedlo ani po hodinovém díky podivnému tvaru. V okolí je sice boji. Hlavně proto, že jsem špatně několik menších galaxií, ty v¹ak dle identifikoval její polohu. U objektù na astronomù nejsou dostatečně masivní, aby hranici vykoukatelnosti je prostě potøeba svým gravitačním pùsobením tak razantně mít dobrou identifikační mapku, jinak se poznamenaly vzhled galaxie. Stejně tak snadno mùže stát, že èlověk pùl hodiny srážka s galaxií by vedla k jiné morfologii. zkoumá podezřelý mlhavý shluk, aby se Zdá se, že pozorovaný tvar galaxie by mohla posléze pøi porovnání s atlasem ukázalo, že vysvětlit srážka s obřím mezigalaktickým to byla jen skupinka slabých hvězd. Proto plynným mrakem (Lisenfeld, et al. 1999). se u objektù na hranici pozorovatelnosti V katalogu nese označení Arp 184. snažím zakreslit pozorovanou polohu pro Když už jsme u těch katalogù, má pozdější identifikaci. V případě NGC 1961 galaxie ještě jeden primát. NGC 1961 to bylo obdobné. Jedna mlhavá skvrnka objevil W. Herschel, což svědčí o tom, se ukázala být párem dvou slabých hvězd že se těmto severním polohám nevyhýbal. (V=13.1 a V=13.6) nacházející se 30 jihozápadně od galaxie. Nedaleko se nachází planetární mlhovina Pod lepší Ondøejovskou oblohou galaxie NGC 1501. Stejně jako NGC 1502, v 110mm refraktoru prokoukla. Byla mlhovinu objevil W. Herschel. Zajímavostí u tu¹itelná už pøi 41×. Zvětšení 83× ukázalo této mlhoviny je její centrální hvězda, není asi 20 velkou, slabou plo¹ku protaženou to bílý trpaslík, ale hvězda Wolf-Rayetova východo-západním směrem s mírnou typu. Pokud máte větší dalekohled, můžete støedovou koncentrací. K mému pøekvapení se o ni pokusit, jsou reportovány zprávy o zaèal pøi 110× vylézat podivný tvar galaxie. jejím pozorování v 20cm dalekohledech. Jasnější jádro nebylo úplně stelární a bylo V 63mm refraktoru byla NGC 1501 položeno trochu mimo geometrický støed pøi 84× jen sotva patrná plo¹ka. Větší pozorované mlhavé skvrnky. Ta byla stále 80mm refraktor nebo 150mm Newton oválná, tentokrát ale pøipomínala spíš odhalily prstencový charakter mlhoviny. kapku, chvílemi dokonce apostrof. Pøi Když jsem ale mlhovinu nedávno pozoroval porovnání zákresu s fotografiemi galaxie v 110mm refraktoru, v¹imnul jsem si jen ◦ jsem pak doma zjistil, že jsem zas tak moc slabého protažení pøi PA ∼ 110 a pøi pozorování uzdu své fantazie nepopustil několik nevýrazných zjasnění na okraji a tvar ramene odhadnul dobøe. mlhoviny. To nejnápadněj¹í se nacházelo na severní straně. Po nějaké výraznější Opus»me galaxie a věnujme se otevøeným prstencové struktuøe nebylo ani stopy. hvězdokupám. Bylo by neodpustitelné Velikost mlhoviny jsem dle vzdáleností opomenout Kembleho kaskádu okolních hvězd odhadnul na 5000. (Kemble 1). By» je to jen pouhý asterismus, Procházku zakončíme otevøenou jde o jedno z nejkouzelnějších zákoutí, které hvězdokupou Tombaugh 5. Jak název na obloze znám. Ještě podivnější je, že napovídá, nalezl ji objevitel (bývalé) si tohoto klenotu v¹imnul až v 80. letech deváté planety Pluta, Clyde Tombaugh. minulého století franti¹kán a amatérský Hvězdokupu objevil v roce 1941 dokonce astronom L. Kemble. K objevu mu staèil i ve stejném dalekohledu, 13" Lowellově malý triedr 7 × 35. reflektoru. Tombaugh si v pùvodním èlánku Pohled skrz triedr 10 × 50 v neodpustil poznámku, že hvězdokupa je na ◦ Novohradských horách na tento 2; 5 dlouhý snímcích velmi nápadná a podivuje se nad řetízek asi 20 hvězd umístěných prakticky tím, že je první, kdo si ji v¹imnul. v jedné přímce je nezapomenutelný. Stejně Zatím jsem podnikl jen jeden pokus o tak objekt velmi dobøe vynikl v 80mm spatření a to pod ne zrovna prùzraènou refraktoru, který pøi zvětšení 18× (27mm městskou oblohou.