FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Komparace postavení prezidentů v politických systémech Estonska a Lotyšska Bakalářská práce KLÁRA KLEČKOVÁ UČO: 457428 Vedoucí práce: Mgr. Jakub Šedo, Ph.D. Katedra politologie Politologie Brno 2018/2019 1 KOMPARACE POSTAVENÍ PREZIDENTŮ V POLITICKÝCH SYSTÉMECH ESTONSKA A LOTYŠSKA Bibliografický záznam Autor: Klára Klečková Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita Katedra politologie Název práce: Komparace postavení prezidentů v politických systémech Estonska a Lotyšska Studijní program: Politologie Vedoucí práce: Mgr. Jakub Šedo, Ph.D. Akademický rok: 2018/2019 Počet stran: 83 Klíčová slova: Estonsko, Lotyšsko, prezident, komparace, ústava 3 KOMPARACE POSTAVENÍ PREZIDENTŮ V POLITICKÝCH SYSTÉMECH ESTONSKA A LOTYŠSKA Bibliografic record Author: Klára Klečková Faculty of Social Studies, Masaryk University Department of Political Science Title of Thesis: Comparison of the position of presidents in the political systems of Estonia and Latvia Degree Programme: Supervisor: Mgr. Jakub Šedo, Ph.D. Academic Year: 2018/2019 Number of Pages: 83 Keywords: Estonia, Latvia, president, comparison, Consti- tution 4 KOMPARACE POSTAVENÍ PREZIDENTŮ V POLITICKÝCH SYSTÉMECH ESTONSKA A LOTYŠSKA Abstrakt Práce srovnává postavení hlav státu v Estonsku a Lotyšsku. Zaměřuje se na způsob volby prezidenta a možnost jeho odvolání a na jeho pravo- moci týkající se jmenování nové vlády, rozpouštění parlamentu a zamí- tání legislativních návrhů. Starší a stručnější lotyšská ústava předpo- kládá silnější prezidentské pravomoci, zatímco estonský prezident má především ceremoniální úlohu. Práce dále zjišťuje, zda tyto závěry ko- respondují s reálným postavením prezidentů, přičemž dochází k závěru, že s výjimkou první estonské hlavy státu byli lotyšští prezidenti dopo- sud vždy aktivnějšími politickými hráči. 1 KOMPARACE POSTAVENÍ PREZIDENTŮ V POLITICKÝCH SYSTÉMECH ESTONSKA A LOTYŠSKA Abstract Thesis compares position of the head of state of Estonia and Latvia. It focuses on the process of electing the president, the possibility of his removal and his rights to appoint new government, dissolve the Par- liament and reject a legislative proposal. The older and less detailed Constitution of Latvia presuppose a more powerful set of presidential powers, while the Estonian president is mostly ceremonial. The thesis tries to establish whether these findings match presidential powers in reality. With the exception of the first Estonian president the presi- dents of Latvia have been more active political players. 2 KOMPARACE POSTAVENÍ PREZIDENTŮ V POLITICKÝCH SYSTÉMECH ESTONSKA A LOTYŠSKA Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Komparace postavení prezidentů v politických systémech Estonska a Lotyšska zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly řádně citovány a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně 2. května 2019 ....................................... Klára Klečková 1 KOMPARACE POSTAVENÍ PREZIDENTŮ V POLITICKÝCH SYSTÉMECH ESTONSKA A LOTYŠSKA Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Jakubu Šedovi, Ph.D. za jeho ochotu, vstřícný přístup a cenné rady, které mi v rámci vedení práce poskytl. Děkuji také své rodině a přátelům za to, že mi po celou dobu studia byli nesmírnou a nenahraditelnou oporou. Dále děkuji všem, s nimiž jsem se v průběhu studia na Fakultě sociál- ních studií setkala a kteří velkou měrou přispěli k mému vzdělání a roz- voji. Šablona DP 3.0 (prosinec 2018) © 2014, 2016, 2018 Právnická fakulta Masarykovy univerzity OBSAH 5 Obsah Seznam zkratek politických stran 7 1 Úvod 11 2 Metodologie 13 Metody a cíle výzkumu .................................................................................................................. 13 Kritéria výběru zemí ....................................................................................................................... 14 3 Ústavní pravomoci prezidentů 17 Estonská a Lotyšská ústava ......................................................................................................... 17 Estonsko ............................................................................................................................................... 17 Lotyšsko ............................................................................................................................................... 21 Srovnání postavení prezidentů z pohledu ústav ................................................................. 24 4 Reálné uplatňování prezidentských pravomocí 27 Estonsko ............................................................................................................................................... 27 Lotyšsko ............................................................................................................................................... 36 Komparace reálného postavení prezidentů .......................................................................... 48 5 Závěr 53 Použité zdroje 55 Příloha A Seznam vlád v Estonsku 71 Příloha B Seznam vlád v Lotyšsku 73 Počet znaků: 86 226 5 SEZNAM ZKRATEK POLITICKÝCH STRAN 7 Seznam zkratek politických stran Estonsko EK – Estonská strana středu (Eesti Keskerakond) EKK – Estonská koaliční strana (Eesti Koonderakond) EKRE – Estonská konzervativní lidová strana (Eesti Konservatiiv- ne Rahvaerakond) EME – Estonská venkovská lidová strana (Eesti Maarahva Era- kond) ER – Estonská reformní strana (Eesti Reformierakond) ERL – Estonská lidová unie (Eestimaa Rahvaliit) ERSP – Estonská národní nezávislá strana (Eesti Rahvusliku Sõl- tumatuse Partei) I – Vlast (Isamaaliit), od 1995 Vlastenecká unie (Isamaaliit) IRL – aliance I a RP (Erakond Isamaa ja Res Publica Liit) KMÜ – aliance EKK a ERL (Koonderakond ja Maarahva Ühendus) M – Umírnění (Rahvaerakond Mõõdukad) RP – Res Publica (Erakond Res Publica) SDE – Sociálnědemokratická strana (Sotsiaaldemokraatlik Era- kond) VKR – Lidová strana republikánů a konzervativců (Vabariiklaste- ja Konservatiivide Rahvaerakond) 7 8 SEZNAM ZKRATEK POLITICKÝCH STRAN Lotyšsko DPS – Demokratická strana „Saimnieks“ (Demokrātiskā partija "Saimnieks") JL – Nová éra (Jaunais laiks) JKP – Nová konzervativní strana (Jaunā konservatīvā partija) JP – Nová strana (Jaunā partija) JV – Nová jednota (Jaunā Vienotība) KDS – Křesťanská demokratická unie (Kristīgi demokrātiskā savienība) KPV LV – Kdo vlastní stát? (Kam pieder valsts?) LAAT – Pro rozvoj Lotyšska (Latvijas attīstībai) LC – Lotyšská cesta (Latvijas Ceļš) LNNK – Lotyšská národní konzervativní strana (Latvijas Nacio- nālās Neatkarības Kustība) LPP – Lotyšská první strana (Latvijas Pirm Partija) LPP-LC – aliance LPP a LC (Latvijas Pirmā partija / Latvijas Ceļš) LVP – Lotyšská strana Jednota (Latvijas Vienības partija) LZP – Lotyšská strana zelených (Latvijas Zaļā partija) LZS – Lotyšská farmářská unie (Latvijas Zemnieku Savienība) NA – Národní aliance (Nacionālā apvienība) PLL – Za dobré Lotyšsko (Par Labu Latviju) PS – Občanská unie (Pilsoniskā savienība) SC – Centrum shody (Saskaņas Centrs) 8 SEZNAM ZKRATEK POLITICKÝCH STRAN 9 TB – Za vlast a svobodu (Tēvzemei un Brīvībai) TB/LNNK – aliance TB a LNNK (Nacionālā apvienība / Tēvzemei un Brīvībai) TP – Lidová strana (Tautas Partija) TPA – Politický svaz ekonomů (Tautsaimnieku politiskā ap- vienība) V – Jednota (Vienotība) VL – Společně pro Lotyšsko (Visu Latvijai) ZRP – Zatlersova reformní strana (Zatlera Reformu partija) ZZS – Svaz zelených a farmářů (Zalo un Zemnieku savieniba) 9 ÚVOD 1 Úvod Bakalářská práce se zaměřuje na komparaci postavení hlav státu ve dvou pobaltských republikách, Estonsku a Lotyšsku. Odborná politolo- gická literatura již od 90. let věnuje více pozornosti třetí z pobaltských zemí, Litvě, v souvislosti s níž rozvíjí diskuze o povaze možného místní- ho semiprezidencialismu (Auers 2013: 191-2). Následující text si po- dobné ambice neklade, jelikož jeho cílem je srovnání postavení prezi- dentů v zemích s čistě parlamentními systémy vlády (Auers 2015: 44, Švec 2004a: 126-7, b: 205). Nicméně skutečnost, že v Estonsku i Lotyš- sku je pozice hlavy státu považována za slabou, nevylučuje možnost nalezení zajímavých a podstatných rozdílů v systémovém nastavení i praktickém fungování tamní politiky. Cílem práce není pouze teoretický popis ústavního zakotvení insti- tuce prezidenta v obou státech, nýbrž i komplexnější analýza výkonu prezidentské funkce jednotlivými politiky. Jejímu provedení však musí předcházet alespoň základní deskripce formálního postavení hlavy stá- tu v obou republikách, jež se v tomto případě zaměří na způsob volby (a odvolání) prezidenta a jeho pravomoci suspenzivního veta, jmenová- ní vlády a rozpouštění parlamentu. Poté, co budou zjištěny shody a od- lišnosti ústavního nastavení obou zemí, může následovat popis, rozbor a samotná komparace reálné politické situace. Část zabývající se fungováním systému bude představovat klíčovou část práce, jelikož reálný výkon (nejen prezidentských) pravomocí je vždy poněkud odlišný od toho, co je doslovně vymezeno ústavními tex- ty. Formální pravidla nikdy nemohou předvídat konkrétní situace, a proto nechávají určitý prostor pro interpretaci závislou na nastalé politické situaci. Kroky jednotlivých prezidentů jsou nakonec vždy ovlivňovány také historickou tradicí a osobností a charismatem daných politických hráčů (Hloušek 2013: 20, Pavlíček 2014: 279), jež jako pro- měnné v rozsáhlých kvantitativních studiích zanikají. 11 METODOLOGIE 2 Metodologie Metody a cíle výzkumu Ve výzkumu bude využito komparativní metody, jež