Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Bakalářská diplomová práce 2013 Anna Kučerová Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Teorie a provozovací praxe staré hudby Anna Kučerová Flétna v drážďanské dvorní kapele v 18. století Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. PhDr. Jana Perutková, Ph.D. 2013 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. …………………………………………….. Na tomto místě bych chtěla poděkovat paní docentce Janě Perutkové za velkou pomoc a kritický pohled při opravách práce, panu profesorovi Eckartu Hauptovi za nezištné poskytnutí mnoha cenných informací a všem svým blízkým za nekonečnou trpělivost a morální podporu. Obsah PŘEDMLUVA .......................................................................................................................... 1 1. ÚVOD ................................................................................................................................ 3 1.1 Vymezení pojmu „drážďanská flétnová škola“ ........................................................................................ 4 2. VÝVOJ DRÁŽĎANSKÉ KAPELY V PRŮBĚHU 18. STOLETÍ .............................. 5 2.1 Historické souvislosti a vývoj na počátku 18. století ................................................................................. 5 2.2 Hudební provoz na drážďanském dvoře ................................................................................................... 7 2.3 Éra Heinichena a Volumiera ...................................................................................................................... 7 2.4 Éra Hasseho a Pisendela ............................................................................................................................. 8 2.5 Krize 60. let a 70. let a éra J. G. Naumanna .............................................................................................. 9 3. FLÉTNISTÉ NA DRÁŽĎANSKÉM DVOŘE ............................................................ 11 3.1 Drážďanský styl flétnové hry ................................................................................................................... 11 3.2 Společenský status flétnistů a jejich uplatnění u dvora .......................................................................... 12 3.3 Hráči ........................................................................................................................................................... 13 3.3.1. Jean Baptiste D’Huisse ...................................................................................................................... 14 3.3.2. Pierre-Gabriel Buffardin .................................................................................................................... 14 3.3.3. Johann Martin Blochwitz ................................................................................................................... 15 3.3.4. Johann Joachim Quantz ..................................................................................................................... 16 3.3.5. Pietro Grassi Florio ............................................................................................................................ 17 3.3.6. Franz Joseph Götzel ........................................................................................................................... 18 3.3.7. Johann Friedrich Prinz ....................................................................................................................... 18 4. FLÉTNY POUŽÍVANÉ V DRÁŽĎANECH V 18. STOL......................................... 20 4.1 Konstrukční změny příčné flétny ve Francii a jejich rozšíření do Německa ........................................ 20 4.2 Počátky výroby fléten v Drážďanech ....................................................................................................... 22 4.3 Technická zlepšení na flétně týkající se ladění ........................................................................................ 22 4.4 Quantzova flétna ........................................................................................................................................ 23 4.4.1 Zavedení druhé klapky ....................................................................................................................... 24 4.4.2 Ladicí čep na hlavici .......................................................................................................................... 25 4.5 Flétny z dílny Grenser ............................................................................................................................... 26 5. FLÉTNOVÁ DÍLA DRÁŽĎANSKÝCH AUTORŮ ................................................... 29 6. DRÁŽĎANŠTÍ UČITELÉ A JEJICH ŽÁCI .............................................................. 32 6.1 P. G. Buffardin a jeho žáci ........................................................................................................................ 32 6.2 J. J.Quantz a druhá generace žáků drážďanské školy ........................................................................... 32 6.3 Rodina Grenserových ................................................................................................................................ 34 7. ZÁVĚR ............................................................................................................................ 36 8. RESUMÉ / SUMMARY ................................................................................................ 38 9. SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY .................................................................... 39 10. SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................................ 43 11. PŘÍLOHY ....................................................................................................................... 45 Předmluva K napsání této práce vedlo autorku přání prozkoumat důkladněji situaci a okolnosti panující v drážďanské dvorní kapele v období tamějšího působení významné osobnosti flétnové hry osmnáctého století – Johanna Joachima Quantze. Ačkoli se zdálo téměř jasné, že se tak významný skladatel, virtuóz a především autor nejznámějšího flétnového učebnicového díla – Pokusu o návod jak hrát na příčnou flétnu – nemohl zjevit na kurfiřtském dvoře v Drážďanech jen tak z ničeho nic, a že téměř jistě jeho působení muselo v Drážďanech zanechat výrazné stopy, při bližším zkoumání autorka o dané problematice nacházela pouze kusé zmínky. Navíc se většina dostupných zdrojů zabývá právě Quantzem – o ostatních hráčích nebyly k dispozici téměř žádné zdroje informací. Záměrem autorky proto bylo vytvořit komplexní pohled na „flétnový hudební život“ v dané lokalitě v 18. století. Navzdory prvnímu dojmu, že tento fenomén bude silně zmapované téma, dostupných zdrojů informací, zabývajících se přímo flétnovou hrou v Drážďanech, bylo všeobecně k dispozici překvapivě málo. Útržkovitost jednotlivých sdělení, které byly rovněž často zkresleny subjektivním pohledem jejich autorů, byla zpočátku komplikací při uchopení celé problematiky. Velice cennými proto byly pro autorku kritické podněty paní doc. PhDr. Jany Perutkové, Ph.D. a pana MgA. Andrease Kroepera. Velkou pomoc v bádání také autorce poskytl pan Prof. Dr. Eckart Haupt, sóloflétnista a historik Dresdner Staatskapelle. Primárními prameny pro bádání v této oblasti se autorce staly knihy „Zur Geschichte der Musik und des Theaters am Hofe zu Dresden“ a „Beiträge zur Geschichte der königlich Sächsischen musikalischen Kapelle“ od flétnisty a hudebního historika Moritze Fürstenau (1824-1889). Ze současných badatelů se flétnou na drážďanském dvoře zabývá významně již zmiňovaný Eckart Haupt, dále rovněž Horst Augsbach nebo Ortrun Landmann. Z amerických autorů jmenujme například muzikoložku a flétnistku Mary Oleskiewicz, jejíž centrem zájmu je život a dílo J. J. Quantze - proto se ve svých statích zabývá pouze obdobím do r. 1741 (rokem Quantzova odchodu z Drážďan). Z dalších současných autorů, kteří alespoň okrajově zasahují do této problematiky, jmenujme např. Ardala Powella nebo 1 Edwarda R. Reillyho. Velmi cennými se také ukázaly být starší časopisecké články, které jsou dostupné díky rozsáhlému programu digitalizace archiválií některých německých knihoven a serveru google.books. Celkový vývoj a historie drážďanské kapely je pak velice komplexně a kvalitně zpracován v encyklopediích The New Grove Dictionary of Music and Musicians a Musik in Geschichte und Gegenwart. 2 1. Úvod Více než 450 let dlouhá, nepřerušená tradice existence drážďanské kapely je fenoménem, který je souvisle zkoumán mnoha předními odborníky a muzikology. Od svého vzniku patřila vždy k nejvýznamnějším tělesům dané epochy. Největší rozkvět zažila drážďanská kapela v 18. století, s nástupem kurfiřta Friedricha Augusta I. na trůn, kdy v jejím čele stanuli např. Antonio Lotti, Johann David Heinichen nebo Johann Adolph Hasse, a kdy umělecký ráz tělesa určovali významní hudebníci jako Johann Georg Pisendel, Jan Dismas Zelenka nebo Johann Joachim Quantz. Drážďanská dvorní kapela v této době proslula nejen vysokou úrovní svých představení, ale i velmi moderním instrumentářem. Jeden z hudebních nástrojů, který v období 18. století prošel významnou vývojovou změnou, bude v centru pozornosti této práce. Jedná se o jednoklapkovou příčnou flétnu, která byla na přelomu 17. a 18. vylepšena ve Francii a následně se rozšířila do Německa prostřednictvím francouzsky orientovaných šlechtických