Masarykova univerzita Filozofická fakulta Seminář dějin umění Bc. Denisa Kujelová (Ne)možnost prezentace a distribuce umění konceptuálních tendencí v Československu 70. let Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Ing. Marcela Rusinko, Ph.D. Brno, 2019 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci napsala samostatně s využitím pouze uvedených a řádně citovaných pramenů a literatury a že práce nebyla využita v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu. V Brně dne 9. prosince. 2019 Denisa Kujelová Za pomoc a motivaci při konzultacích děkuji své vedoucí práce Mgr. Ing. Marcele Rusinko, Ph.D., osloveným umělcům za důvěru a vstřícnost a svým nejbližším za nekonečnou trpělivost a podporu. OBSAH 1. ÚVOD ................................................................................................................................. 1 2. KRITIKA PRAMENŮ A LITERATURY ...................................................................... 3 3. KONCEPTOVÉ VS. KONCEPTUÁLNÍ UMĚNÍ VS. KONCEPTUALISMUS ........ 8 4. ZÁSADNÍ IMPULSY KONCEPTUÁLNÍCH TENDENCÍ V EVROPĚ .................. 17 4.1. Prospect 68 ............................................................................................................ 17 4.2. Op Losse Schroeven: situaties en cryptostructuren .............................................. 20 4.3. Live in Your Head: When Attitudes become Form: Works, Concepts, Processes, Situations, Information .................................................................................................... 22 4.4. Documenta 5 ......................................................................................................... 29 4.5. Výstava Marcela Duchampa ve Špálově galerii ................................................... 31 4.6. Institucionální kritika na Západě vs. situace v ČSSR ........................................... 34 4.6.1. Institucionální kritika na Západě ................................................................... 34 4.6.2. Situace v Československu ............................................................................. 39 5. ZPŮSOBY PREZENTACE A DISTRIBUCE UMĚNÍ ............................................... 43 5.1. Institucionální půda ............................................................................................... 43 5.2. Alternativní výstavní a konfrontační platformy .................................................... 55 5.3. Účast na zahraničních výstavách a akcích ............................................................ 73 5.4. Publikování v zahraničních antalogiích a periodikách ......................................... 88 5.4.1. Antalogie ....................................................................................................... 88 5.4.2. Periodika ........................................................................................................ 99 5.5. Mail art jako galerie v poštovní schránce ........................................................... 104 5.6. Fenomén autorských knih jako platformy pro šíření konceptuální tvorby ......... 110 5.7. Archivy ............................................................................................................... 114 5.7.1. Archiv jako revidovaná entropie ................................................................. 114 5.7.2. Archiv J. H. Kocmana ................................................................................. 115 5.7.3. Archiv Jiřího Valocha .................................................................................. 116 5.7.4. Archiv Júliuse Kollera ................................................................................. 117 5.7.5. Archiv KwieKulik ....................................................................................... 119 5.7.6. ARTPOOL ................................................................................................... 121 5.8. Privátní sbírky a strategie akviziční činnosti státních a regionálních galerií ...... 122 6. ZÁVĚR ........................................................................................................................... 126 7.1. Prameny 7.2. Katalogy výstav 7.3. Literatura 7.4. Články z periodik 7.5. Elektronické zdroje 8. Obrazová příloha 1. ÚVOD Diplomová práce si primárně ukládá za cíl prokázat interakci nonkonformních autorů se Západem v době normalizace a na vymezených kategoriích demonstrovat možnosti, které byly k prezentaci a distribuci umění konceptuálních tendencí 70. let navzdory politickému režimu využívány, ozřejmit tyto různé projevy na pomezí oficiálního umění a privátní sféry a uvést nosné příklady. Pro pochopení podmínek neoficiální umělecké tvorby československých autorů je vhodná rovněž komparace této neinstitucionalizované kultury se vznikem institucionální kritiky na Západě a zjištění, zda a jaké mohla mít podněty kritika institucionalizace a komercionalizace v normalizačních podmínkách. Na základě dobových ohlasů v domácích periodikách a reflexe autorů také vymezím zásadní výstavy konceptuálních tendencí v Evropě a stanovím, čím všeobecně deklarovaná první evropská konceptuální výstava Live in Your Head: When Attitudes become Form; Works, Concepts, Processes, Situations, Information v prvenství předčila výstavy, které ji předcházely a o nichž tehdejší tisk neinformoval. Nástup konceptuálních tendencí v Československu v druhé polovině 60. let znamenal posun zájmu od estetických a materiálových kvalit díla k jeho osobnímu, sociálnímu a často i teoretizujícímu kontextu. Narušení hermetické struktury politického systému v druhé polovině 60. let a s tím souvisejícího silného kulturního stimulu ze zahraničí, patřilo k určujícím parametrům umění následujícího období. Na rozdíl od západní umělecké scény bylo konceptuální uvažování autorů v Československu motivováno osobnějším hledáním podstaty vztahu mezi umělcem a uměním, a to jak v rovině umělecké, tak politicko-etické a společenské. Konceptuální obrat tak nebyl vnímán pouze skrze snahy o dematerializaci, ale zejména jako možnost utopického útěku před oficiální a státem kontrolovanou a řízenou kulturou. Dával autorům svobodný prostor bez institucionálního zatížení a umožnil jim zároveň podstatný moment sdílení a komunikace. Rozdílné politické a kulturní situace pak práce také demonstruje na formách institucionální kritiky ve světě a v Československu. Bohužel je však stále málo reflektováno spojení mezi českou a slovenskou dobovou neoficiální scénou, což bych chtěla touto prací narovnat. Přitom nikdy předtím, ani později v dějinách českého a slovenského umění nebyla potřeba vzájemného dialogu tak pěstovaná a rozvíjená jako právě v 70. a následně v 80. letech. Přestože umělci v Československu netvořili jedno soudržné společenství, mnoho jednotlivých lokálních komunit bylo navzájem propojeno a tyto synapse pracovaly navzdory pomyslným hranicím i lépe než v rámci jednotlivých federací. 1 Z hlediska metodologie se budu v práci opírat o kategorie relevantních distribučních a prezentačních způsobů a jejich stručných charakteristik v rámci limitů jejich dostupnosti na základě jednotlivých dohledatelných případů. Zjištěné a definované příklady se poté pokusím zasadit do širšího kontextu a také je porovnat s informacemi v literatuře, která se danému období a problematice věnuje. Budiž však na úvod uvedeno, že přechovávání pozvánek, plakátů, katalogů a dalších důkazů neoficiálních aktivit bylo v dané době velice nebezpečné nejen pro daného člověka, ale zpětně i pro celý okruh lidí podílející se na dané výstavě. Tudíž je pochopitelné, že se dochovalo pouze malé množství primárních pramenů, ze kterých bohužel v některých případech nelze některá fakta, kupř. aktivity některých alternativních prostor zpětně rekonstruovat. Předpokládám, že na základě bádání se vyvrátí mylné domněnky o naprosté izolaci, k čemuž kromě literatury poslouží především články v dobových domácích i zahraničních periodikách a studium pramenů, převážně korespondence v osobních archivech navštívených autorů a v neposlední řadě také samotné rozhovory s nimi nejen v rámci doplnění některých informací. U cizojazyčných zdrojů z angličtiny, němčiny, italštiny a polštiny jsem přistoupila k překladům sama, pokud se jednalo o překlad složitější, uvádím jméno překladatele. Je také třeba anticipovat, že u konceptuálních tendencí v širším globálním kontextu je nutno pojem konceptuální chápat v rámci šíře škály projevu mnohem volněji, než je tomu u první vlny severoamerického a západního konceptuálního umění 60. let, což se pokusím nastínit v diferenciaci termínů konceptuálního umění a jeho různých dobových forem, concept artu a také konceptualismu a jeho specifika v rámci regionu východní Evropy. Práce se též bude věnovat dobové i současné reflexi východního umění západními teoretiky a historiky umění a bude si klást otázku, zda může dojít ke zpětné rehabilitaci východoevropského, tj. i československého umění v rámci dějin umění světového a či je tato rehabilitace žádaná. 2 2. KRITIKA PRAMENŮ A LITERATURY Z důvodu přerušených kontaktů a omezených možností výstav a publikování nedocházelo v době normalizace k nezbytné konfrontaci a reflexi pochopitelně ani ze strany západních teoretiků, což vedlo k opětovné paternalizaci západního umění. V rámci nových tendencí v přístupu dějin umění vzniká prostor k postupné rehabilitaci umění dříve z hlavního uměleckého diskursu vyloučeného, je však jasné, že k plné revizi historie umění 20. století v dohledné době jen tak nedojde. Na aspekt rozdělení dějin umění do dvou nerovnocenných oblastí se zcela nezávislými