JIHO ČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUD ĚJOVICÍCH FILOZOFICKÁ FAKULTA HISTORICKÝ ÚSTAV DIPLOMOVÁ PRÁCE PÍSECKÉ GYMNÁZIUM V LETECH 1778-1850 Vedoucí práce: doc. PhDr. Miroslav Novotný, CSc. Autor práce: Kristýna Pichlíková Studijní obor: Kulturní historie 2009 Prohlašuji, že svoji diplomovou práci jsem vypracovala samostatn ě pouze s použitím pramen ů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., v platném zn ění, souhlasím se zve řejn ěním své diplomové práce, a to v nezkrácené podob ě elektronickou cestou ve ve řejn ě p řístupné části databáze STAG provozované Jiho českou univerzitou v Českých Bud ějovicích na jejích internetových stránkách. České Bud ějovice, 24. dubna 2009 Za cenné rady a trp ělivost d ěkuji doc. PhDr. Miroslavu Novotnému, CSc. a pracovník ům Státního okresního archivu v Písku. ANOTACE Náplní této diplomové práce je vývoj píseckého gymnázia v letech 1778-1850. Práce vznikla na základ ě studia odborné literatury a pramen ů uložených ve Státním okresním archivu v Písku. První část práce se zabývá stru čnými d ějinami m ěsta Písku, hlavní d ůraz je p řitom kladen na vznik gymnázia. Nejsou zde opomenuty ani ostatní st řední školy, které vznikly v Písku v devatenáctém století. Hlavní část práce je zam ěř ena na samotné písecké gymnázium, p řičemž veškeré poznatky jsou dávány do kontextu d ějin vzd ělanosti a samotného m ěsta. Analýza školy je p ředevším zam ěř ena na studenty. Zaznamenává nejen jejich po čet, ale také prosp ěch a dobu jejich studia. Není opomenut ani jejich teritoriální a sociální původ, který je zkoumán z hlediska zam ěstnání otc ů. Záv ěre čná část diplomové práce se věnuje u čitelskému sboru. ANNOTATION This thesis explores the development of the grammar school in Písek in years 1778-1850. It is based on a thorough study of specialized literature and archival resources in the Písek State District Archives. The first part of the thesis briefly introduces the history of the town and the circumstances of the local secondary schools establishment in the 18th and 19th centuries. The essential part focuses on the grammar school development in connexion with the culture of the town and education history. The most important data include the total number of students, their results, length of studies, territorial and social origin on the base of their fathers' employment. The final part of the thesis is devoted to the teaching staff. Obsah ÚVOD ............................................................................................................................ 6 I. PÍSEK – STRU ČNÁ HISTORIE M ĚSTA ........................................... 10 I. 1. P ROM ĚNY M ĚSTA V 19. STOLETÍ ............................................................... 18 II. VZNIK A VÝVOJ JEDNOTLIVÝCH ŠKOL V PÍSKU ............ 22 II. 1. R EÁLKA .................................................................................................... 22 II. 2. D ALŠÍ ODBORNÉ ŠKOLY ........................................................................... 27 III. PÍSECKÉ GYMNÁZIUM ........................................................................ 35 III. 1. Z MĚNY VE ŠKOLSTVÍ NA PO ČÁTKU 19. STOLETÍ ..................................... 38 ANEB NOVÝ STUDIJNÍ ŘÁD V ROCE 1805 .......................................................... 38 III. 2. L ÉTA 1805-1820 NA PÍSECKÉM GYMNÁZIU ............................................ 40 III. 3. Z MĚNY VE ŠKOLSTVÍ VE 40. A 50. LETECH 19. STOLETÍ ......................... 42 III. 4. Z MĚNY NA PÍSECKÉM GYMNÁZIU VE 30.-50. LETECH 19. STOLETÍ ......... 45 IV. STUDIUM A STUDENTI ......................................................................... 47 IV. 1. C HOVÁNÍ STUDENT Ů VE ŠKOLE A NA VE ŘEJNOSTI ................................. 51 IV. 2. T ERITORIÁLNÍ P ŮVOD STUDENT Ů ........................................................... 56 IV. 3. S OCIÁLNÍ P ŮVOD STUDENTŮ .................................................................. 59 IV. 4. Z NÁMÉ OSOBNOSTI , KTERÉ V LETECH 1778-1850 STUDOVALY V PÍSKU 63 V. U ČITELÉ ............................................................................................................ 66 ZÁV ĚR....................................................................................................................... 70 NEVYDANÉ PRAMENY ................................................................................. 72 VYDANÉ PRAMENY ........................................................................................ 72 SEZNAM LITERATURY ................................................................................ 73 SEZNAM P ŘÍLOH .............................................................................................. 76 5 Úvod Předložená práce se snaží p řiblížit založení, vývoj a prom ěny jednoho z významných jiho českých, resp. českých gymnaziálních ústav ů v devatenáctém a v první polovin ě dvacátého století, tj. gymnázia v Písku. Práce se zabývá obdobím let 1778-1850, což je od založení gymnázia až do Bonitz-Exnerovy reformy a následného po češt ění písecké školy. P řitom nejde pouze o to, zachytit velké d ějiny píseckého ústavu, ale pozornost je také soust řed ěna i na vnit řní záležitosti školy, žák ů a u čitel ů, kte ří zde v daném období studovali a vyu čovali. Dále se práce také pokouší zmapovat socioprofesní zázemí žák ů a jejich teritoriální p ůvod. Samoz řejm ě není opomenuto ani jejich v ěkové složení a po čet na škole v jednotlivých letech. Práce se též snaží zachytit složení pedagogického sboru v daném období. Veškeré zde uvedené informace jsou za řazeny do širšího kontextu d ějin vzd ělanosti a d ějin samotného m ěsta Písku. Pro zpracování d ějin m ěsta vychází práce p řevážn ě z díla Augusta Sedlá čka Dějiny královského m ěsta Písku nad Otavou .1 Sedlá čkova syntéza mapuje prakticky d ějiny města rok po roce. Na up řesn ění n ěkterých informací pak byla použita kniha od Ji řího Práška Písecké 2. tisíciletí .2 Téma píseckého gymnázia jsem si vybrala nejen proto, že pocházím z Písku, ale také proto, že a čkoli se tam ější gymnázium m ůže pochlubit tém ěř čvrttisíciletí trvající tradicí, jeho d ějinám se zatím nikdo soustavn ěji a podrobn ěji nev ěnoval. V podstat ě k danému tématu dodnes neexistuje žádná významn ější samostatná odborná práce či studie - vyjma článku Přísp ěvek ke vzniku gymnázia od Miloslava Volfa uve řejn ěném v Jiho českém sborníku historickém, 3 který pojednává o založení gymnázia v Písku. Nejrozsáhlejší p řísp ěvek k dějinám gymnázia tak stále p ředstavují p říslušné části t řetího dílu již zmín ěných Dějin královského m ěsta Písku nad Otavou od Augusta Sedlá čka. 4 Tato studie je pom ěrn ě rozsáhlá a podrobná. Avšak v ětšina událostí není za řazena 1 August SEDLÁ ČEK , D ějiny královského krajského m ěsta Písku nad Otavou. Od nejstarších dob až po z řízení královského ú řadu , I. díl, Písek 1911; TÝŽ, Dějiny královského krajského m ěsta Písku nad Otavou. Od za řízení královského ú řadu až do dnešní doby , II. díl, Písek 1912. 2 Ji ří PRÁŠEK, Písecké 2. tisíciletí , Písek 2000. 3 Miloslav VOLF, Přísp ěvek ke vzniku píseckého gymnázia (k 200. výro čí trvání ústavu), Jiho český sborník historický 46, 1977, s. 44-53. 4 August SEDLÁ ČEK, D ějiny královského krajského m ěsta Písku nad Otavou. D ějiny zvláštních částí , III. díl, Písek 1913, s. 192-257. 6 do širšího kontextu d ějin vzd ělanosti. Dále d ějinám ústavu byly v ěnovány úvodní studie v almanaších, které vyšly ke 150. a ke 170. výro čí založení gymnázia. 5 S těmito studiemi se musí pracovat opatrn ě, jelikož byly napsány tak řka s vlasteneckým zápalem a v oslavném až patetickém duchu, tudíž jsou n ěkteré informace v nich uvedené podány neobjektivn ě. Další literatura, která byla p ři psaní práce použita, se vztahuje k dějinám vzd ělanosti. Z těch starších prací nelze opomenout faktograficky stále hodnotné Školy české od Jana Šafránka. 6 Tato práce je sice velice podrobná, zabývá se d ějinami školství od jeho po čátk ů až po první sv ětovou válku, ale byla napsána s jednozna čným národním akcentem. Další práce, která byla napsaná rovn ěž p řevážn ě v tomto duchu, pochází od Otakara Kádnera, a tvo ří rozsáhlou sou část desátého dílu Československé vlastiv ědy .7 Na vývoj st ředních škol jsou p řevážn ě zam ěř eny práce Zdenky Veselé. 8 Tyto práce vznikly v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století, takže z nich ob čas siln ě dýchá poplatnost dané dob ě. Ovšem vcelku dob ře faktograficky popisují zm ěny ve školství a školské reformy. Poslední dv ě práce byly st ěžejní pro tuto diplomovou práce. Jde o knihu Miroslava Novotného, 9 která se zabývá vývojem školství na jihu Čech. Jsou zde velmi podrobn ě zaznamenané zm ěny ve školství a veškeré školské reformy týkající se škol i pedagog ů. Poslední práci, která také byla inspirací pro tuto diplomovou práci, napsala Kate řina Řezní čková. 10 Ta se ve své knize zabývala zm ěnami ve školství ve druhé polovin ě devatenáctého století. Veškeré tyto zm ěny pak promítla do fungování jind řichohradeckého gymnázia a srovnala je i s Akademickým gymnáziem v Praze. Metodologicky se tato dipolomová práce inspirovala prosopografií, která se jako metoda prosadila v šedesátých letech minulého století. Je to kombinace narativního životopisného vypráv ění s přesností statistického zpracování. Velice d ůležitý je pro tuto 5 Almanach 150 let gymnázia v Písku , Písek 1928; Almanach 170 let píseckého gymnázia , Písek 1948. 6 Jan ŠAFRÁNEK, Školy české. Obraz jejich vývoje a osud ů, Praha 1913. 7 Otakar KÁDNER, Školství v Republice Československé