Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Historický ústav Průmysl Novojičínska a Velká hospodářská krize (1929 – 1934) (bakalářská diplomová práce) Pavel Dvořák Vedoucí práce: PhDr. Libor Vykoupil, Ph.D. Brno 2009 Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou diplomovou práci vypracoval samostatně s využitím pouze uvedených pramenů a literatury. V Brně, 10. srpna 2009 2 Rád bych na tomto místě vyjádřil své poděkování PhDr. Liboru Vykoupilovi, Ph.D., za vedení své práce a PhDr. Karlu Chobotovi za mnoţství podnětných konzultací. Poděkování si jistě zaslouţí také všichni ti, se kterými jsem mohl svou práci prodiskutovat a díky těmto rozhovorům ji obohatit o mnoţství nových postřehů a poznatků. 3 1 Obsah 1 Obsah .................................................................................................................................. 4 2 Úvod .................................................................................................................................... 6 3 Prameny a literatura .......................................................................................................... 11 4 Hospodářský vývoj politického okresu Nový Jičín (od počátků do konce 20. let 20. století) ....................................................................................................................................... 13 4.1 Od počátků do konce 18. století ................................................................................ 13 4.2 19. století – průmyslový rozkvět regionu .................................................................. 16 4.3 Cesta ke krizi (20. léta 20. století) ............................................................................. 24 4.4 Národnostní otázka .................................................................................................... 30 5 Doba hospodářské krize .................................................................................................... 32 5.1 Počáteční fáze krize (1929 – 1931) ........................................................................... 33 5.1.1 Rok 1929 ............................................................................................................ 33 5.1.2 Rok 1930 ............................................................................................................ 35 5.1.3 Rok 1931 ............................................................................................................ 37 5.2 Kulminace hospodářské krize (1932 – 1934) ............................................................ 39 5.2.1 Rok 1932 ............................................................................................................ 39 5.2.2 Rok 1933 ............................................................................................................ 41 5.2.3 Rok 1934 ............................................................................................................ 44 5.2.4 Další vývoj (rok 1935) ....................................................................................... 47 5.3 Nástin vývoje politické situace během Velké hospodářské krize .............................. 48 5.4 Závody Tatra a. s. – výjimečný způsob řešení krize ................................................. 51 6 Závěr ................................................................................................................................. 54 7 Seznam pouţitých pramenů a literatury ............................................................................ 57 7.1 Prameny ..................................................................................................................... 57 7.1.1 Nevydané ............................................................................................................ 57 4 7.1.2 Vydané ............................................................................................................... 57 7.2 Literatura ................................................................................................................... 58 8 Tabulkové přílohy ............................................................................................................. 61 5 2 Úvod Velká (také Světová) hospodářská krize přelomu 20. a 30. let 20. století1 je počítána k mezníkům v moderních hospodářských, sociálních a také polických dějinách. Bezprostřední příčiny této krize je nutno hledat minimálně v předcházející dekádě, budeme-li důslední, odhalíme její kořeny hluboko v devatenáctém století, v samotných procesech, které formovaly moderní industrializovanou, kapitalistickou společnost. Tzv. Velká hospodářská krize se formálně řadí k dalším hospodářským krizím (resp. recesím) tak, jak je to pro hospodářský cyklus běţné. I současníci na ni, v jejích počátcích, pohlíţeli jako na běţné oslabení ekonomiky, doprovázené poklesem výroby, zvýšením nezaměstnanosti a utlumením hospodářského růstu. Vţdyť podobná krize postihla svět jen o pár let dříve, jako důsledek První světové války. V dalších měsících se začalo ukazovat, ţe hospodářství celého světa neproţívají pouze drobnou, snadno předvídatelnou a rychle odeznívající recesi. Krize se začala pomalu šířit ze Spojených států na evropský kontinent. Z její finanční a zemědělské podoby se postupně formovala krize, pro kapitalistické ekonomiky mnohem závaţnější, totiţ krize průmyslová. Růst nezaměstnanosti a pokles výroby byl ve světě poměrně prudký2. Pro středoevropský region byl zásadním rok 1931, kdy došlo ke krachu dvou velkých evropských bank - rakouské Creditanstalt a německé Danatbank. Následkem těchto událostí se krize opět transformuje, tentokrát v krizi úvěrovou3. Banky přestávají půjčovat podnikům peníze, ty následně nemohou investovat do protikrizových opatření a modernizace. Rovněţ vnější investiční činnost zamrzá a z krize se tak stává jakýsi „začarovaný kruh“. Podnikání ve většině oborů se stává nerentabilním, nejvíce postiţen je průmysl, ovšem ani zemědělství a obchod nejsou ušetřeny. Svět se z této 1 Časové vymezení Velké hospodářské krize je značně problematické a závislé na několika faktorech. Především je to vyspělost zasaţeného regionu, dále pak jeho geografická poloha, napojení na jiné trhy a ekonomiky a v neposlední řadě také podoba a rozsah opatření, vedoucích ke zmírnění krize. V českém kontextu (Lacina, Kárník, Sekanina) se zachovává datace shodná s datací krize ve světě (tj. 1929 - 1934), reálně k nám však krize přichází aţ v průběhu roku 1930 a její bezprostřední důsledky přetrvávají minimálně do roku 1936. 2 Nástup krize v Československu je obecně vnímán jako pomalejší a vleklejší (viz např. Sekanina, M.: Kdy nám bylo nejhůře?, Hospodářská krize 30. let 20. století v Československu, Praha 2004.) 3 Úvěrová krize jiţ dříve postihla jiné země západní Evropy a především Spojené státy, kde patřila k příčinám krize dalších odvětví. 6 hospodářské katastrofy začíná zotavovat v roce 1933, kdy je dosaţen vrchol krize, která postupně přechází v depresi a mnohde také novou konjunkturu.4 Pro Československo platí podobné vývody, je zde však nutno přihlédnout k některým specifikům, vyplývajícím především z jeho geografické polohy a s tím spojené orientace ekonomiky. Tato specifika jsou popsána v početné literatuře, zabývající se sledovaným obdobím, nebudeme se zde jimi proto podrobněji zabývat. Velká hospodářská krize se vepsala do světových dějin především svou hloubkou, délkou a důsledky, které byly fakticky překryty aţ vznikem Druhé světové války. Mezi těmito důsledky je nutné zmínit především sociální devastaci obyvatelstva spojenou s jeho politickou radikalizací. Ekonomická regenerace probíhala v celém světě velice pomalu, předkrizové úrovně výroby bylo ve vyspělých zemích vesměs dosaţeno aţ v roce 19355. Příčiny, průběh i důsledky krize na světovou i národní ekonomiky jsou většinou dobře popsány. Je to způsobeno jak ničivostí krize, tak snahou o moţnou „prevenci“ a vyvarování se jejího opakování pochopením vlastních mechanismů krize. O poznání horší je situace ve zpracování tématu na regionální úrovni. Co se týče Československa, téma je částečně zpracováno pro oblast východních Čech (František Nesejt), některé dílčí studie byly vydány také pro ostravský region. Pravděpodobně nejdůkladnější a nejpodrobnější práci na toto téma zpracoval Jan Janák pro region západní Moravy6. Předkládaná práce si tedy jako svůj úkol vytyčila zmapovat stav průmyslu a průmyslové výroby v politickém okrese Nový Jičín7 v době před a v průběhu Velké 4 Samotný průběh hospodářského cyklu 30. let nám nedovoluje přesně určit, kdy se krize mění v depresi či konjunkturu, resp. je sloţité postihnout tyto změny v intencích běţných ekonomických teorií. Např. v Německu je krize překonána mohutným zbrojením, které se jistě dá povaţovat za „protikrizové opatření“ srovnatelné např. s americkými investicemi do infrastruktury, toto opatření je však nutně pouze krátkodobé a neřeší samotné příčiny krize. K podobným opatřením (krom jiných) dochází ve většině Evropy - reorganizace armády ve Francii, stavba opevnění v Československu atd. 5 V roce 1935 dosáhla předkrizové úrovně výroby Velká Británie, Švédsko, Holandsko ad. Francie však nedosáhla předkrizové úrovně ani v roce 1937, stejně tak Belgie či Československo. - Lacina, V.: Velká hospodářská krize v Československu 1929-1934, Praha 1984, s. 185 6 Janák, J.: Sociálně ekonomická struktura západní Moravy a velká hospodářská krize, Brno 1970 7 Autor práce si je vědom problémů, spojených s podobným geograficko-správním vymezením studované oblasti. Pro výzkum hospodářských dějin není nejvhodnější vymezení