Arts and Crafts Objevuje se téma uměleckých řemesel, představovaných jako homogenní a ucelené hnutí. Začíná na konci 19. století a končí kolem roku 1910. Šlo o negaci v 19. století zrozené industrializované společnosti, která se vracela k rukodělné práci jako nejkrásnější a tvrdila, že průmysl a strojová výroba je nebezpečí společnosti. Hnutí se orientovala na romantické tradice středověku a protestantismu, čerpala z myšlenek Johna Ruskina a Williama Morrise. Venkovské pojetí života a návrat k přírodě se projevil především ve velkém ovlivnění výstavby rodinných domů – inspirovaných anglickými venkovskými domy (lidovější cottage a panský manor). Estetika hnutí ovlivnila moderní styl přelomu 19. a 20. století (secese, art nouveau, modern style, Jugendstill). Hlavní představitelé: John Ruskin , William Morris , Richard Norman Shaw (1831- 1913), Philip Speakman Webb (1831- 1915), Charles Robert Ashbee (1863 – 1942), M. H. Baillie Scott (1865- 1945). Hlavní principy hnutí: Obhajoba tradičního řemesla při užití jednoduchých forem, středověká romantická inspirace lidovým folklórem pro dekoraci, obhajoba ekonomických a sociálních reforem, boj proti industriální společnosti . Významné události a stavby Arts and Crafts • 1883 – Založení Arts and Crafts Exhibition Society • 1883 – Začátek vydávání časopisu The Studio popagujícího Modern Style • 1856-59 - Red House , venkovský dům pro Williama morese, anglické hrabství Kent, Phillip Speakman Webb . Nepravidelný racionální půdorys tvaru L, zcela odlišný od všech předchozích pravidel architektury. Vstupní hala s rohovým schodištěm které vedlo do druhého podlaží s intimnějšími prostory – dům je tak členěn na společenskou (hala, jídelna, kuchyně, salon) a intimní část (ložnice a salon pro rodinu). Ze vstupních hal se postupně staly hlavní obytné prostory. V místnostech byly krby, obvykle umístěné na osu symetrie. Fasáda postrádá ozdoby, je z režného zdiva (přiznání přírodního materiálu), zvýrazněna je studna, viditelné jsou komíny vysoké kvůli nižší výšce místností. Základem interiérové estetiky se stávají ornamenty a rostlinné dekory. Dbá se na řemeslné detaily, vznikají modelové řady nábytku s jednoduchými plochami a zasklenými vitrínami (řada Mission od G. Stickleyho ), interiéry jsou stylizovány do jednotného designu (trámy, dveře, nábytek). • Venkovský sům Leyes Wood , sídlo pro Jamese W. Temple, Norman Shaw 1868 – velké prosklené plochy drobně členěných oken, ateliér s vrchním osvětlením. Werkbund Ke hnutí Arts and Crafts začali posléze vzhlížet i architekti z Evropského kontinentu. Významný byl Hermann Muthesius , sepsal knihu Das Englische Haus a posléze zakládá umělecký svaz Werkbund , který kopíruje myšlenky Arts and Crafts a přepisuje je do německého prostředí. Hnutí se tává vzorem pro další spolky po celé Evropě. • Vlastní dům Hermanna Muthesia – učesanější půdorys, vyšší místnosti a širší schodiště (vinou německých předpisů), nábytek také geometrický. • Elena Klinik , Kassel, Muthesius 1913 – bay window Modern style Styl inspirovaný hnutím Arts and Crafts, víceméně jeho pokračování v Británii. Hlavní roli hrál Skot Charles Mackintosh • 1857 – Vznik School of Design v Londýně • 1891 – Vytvoření Century Gild v Londýně (dílna pro interiéry) • Whitechapel Art Gallery , Londýn, Charles Harrison Towsend • Windy Hill House , Charles Rennie Macintosh 1899-1901, omítka. • Hill House , Helensburgh, Mackintosh • Uměleckopůmyslová škola, Glasgow , Mackintosh 1898-1909 – velká ateliérová okna, fasáda bez ozdob z kamenného zdiva, princip souborného uměleckého díla – jeden styl od kliky až po plot. Významné řešení knihovny. • House for an Art Lover , Glasgow, Mackintosh , projekt 1900-1901, postaven až 1989-1996. Dodnes vyráběné interiérové prvky. • Willow Tearooms , Mackintosh, estetika postavena už nejen na přírodních materiálech, ale i na barevnosti – lakovaný nábytek. Typické jsou Mackintoshovy židle s vysokým opěradlem. Art Nouveau Stylově nejvýraznější směr modernismu v Evropě, především frankofonních zemích, jehož kořeny sahají do středověku, především v chápání konstrukce, materiálu a prostoru – využití kamene i jako obkladového materiálu. Ovlivnění geometrismem Skota Ch. R. Mackintoshe. Styl vytvořil jedinečné celky především v Bruselu, ( považován za hlavní secesní evropské město, domy opisují středověkou parcelaci – jsou úzké a dlouhé), Nancy, Paříži a Lille. Rostlinný dekor je uplatněn jako v jiných centrech, nicméně s větší výtvarnou expresí a zaujetím pro plastičnost. Art noveau proniklo také do interiérů v charakteristické podobě nábytku. • Začátek vydávání časopisu Art et Décoration , Francie • Hotel Tassel , Brusel, Victor Horta , 1893-95, půdorys svázán úzkou parcelou v bloku, vzniká univerzální základ do příčného konstrukčního systému – schodiště osvětlené zenitálním oknem shora je uvnitř dispozice, kolem něj je uzel jádra, na obě strany jsou umístěny obytné místnosti. Fasáda je ještě souměrná, kopíruje historické předlohy a doplňuje je o moderní prvky. Schodiště podpírá litinový sloup, který už postrádá klasické trojdělení a nabývá tvaru expresivně vyjádřeného rostlinného dekoru. • Hotel Van Eetvelde , Brusel, Victor Horta 1895, na fasádě přiznána železná konstrukce, která tvoří i hlavní estetickou formu interiéru v rostlinami inspirované podobě). • Maison Saint-Cyr , dům na velmi úzké parcele s kovovými balkony podepřenými sloupy, vše oblých rostlinně tvarovaných tvarů. V horním patře je kruhové okno, které se stává klasickým prvkem art noveau architektury. • Maison Cauchie , Paul Cauchie , 1905. Architektem výtvarník, dům podobný Mackintoshově tvorbě, kruhové okno s balkonem, elegantní vertikální budova, na fasádě figurální malby. • Maison du Peuple (Lidový dům), Brusel, Victor Horta , 1896-99, zbořen 1965, kulturní dům určený pro sociálně slabší vrstvy. Ve fasádě patrné železo, půdorys dán maximálním zastavěním získaného nároží zbytkových parcel, dispozice dána množstvím provozů – koncertní sál pod subtilní kovovou konstrukcí na střeše, salony podporující spolkovou činnost, obchody v přízemí, restaurace. • Pozemní vstupy do metra , Paříž , Hector Guimard , 1900 • Old England Store , 1898, Brusel • Stoclet Palace , Brusel, Josef Hofmann 1905-11, palác pro bankéře, architektura předznamenávající Artdeco. Geometrický a uspořádaný charakter, hlavní budova s věží, upravená zahrada, fasáda z mramorových desek a bronzu. Architektura v jednotě spojená se sochařstvím (Klimt) a malířstvím. Interiéry zdobeny mramorem, bohatě vyvedená hala, jídelna a koupelna. Prostorová uvolněnost (i v koupelně). Ecole de Nancy Škola uměleckého řemesla založená 1901(umělecký sklář Émil Gallé a další umělečtí řemeslníci Vallin, Majorelle, Daum, Prouvé , děti těch všech se staly architekty), styl převzat z Art Nouveau, velkou roli hrají sklo, železo, kámen a barevná keramika. Ze školy vyšli architekti Gutton, Weissenburger, Emil André, Henri Sauvage, Emile Vallin, Hector Guimard. Zdroje myšlení jsou v historii, především v pozdní gotice a renesanci – Palais Ducal v Nancy z roku 1512 má portál vyhnaný až nad střechu, prvek často používaný v Art Nouveau. • Dům a obchod v Nancy, Henri a Henry Gutton , rue Benit, 1900-1, železná konstrukce předsazeného nárožního portálu. • Dům v Nancy na Rue Louis Majorelle, Henri Sauvage 1901-2, forma anglického cottage s francouzskými klasickými prvky především v půdoryse. Mnoho rozdílných detailů, odlišná nepravidelná okna, asymetrie, přesto ale bytelnost a soudržnost. V jídelně umístěn krb na ose a v centru místnosti, osy hrají v interiéru velkou roli, stejně tak barokizující schodiště. • Maison Huot , Nancy, Emile André 1903 – maximální až manýristické rozvolnění art nouveau architektury, konstrukční podstata jednotlivých prvků nahrazena jen dekorativností. Vejčité okno. • Maison Bergeret , Nancy , Lucien Weissenburger 1903-4, společně s truhlářem a kovářem Majorellem a sklářem Gruberem. • Villa Marguerite , Nancy, Henry Gutton 1905, Parc du Saurupt - zahradní město s individuální zástavbou movitých vlastníků. Mnoho různorodých prvků. Art Nouveau v Katalánsku Z hlediska světového vývoje se zde Art Nouveau vyvinulo ve zcela výjimečný styl, který v sobě mísil estetické i konstrukční vlivy křesťanské středověké a islámské maurské architektury (kupole apod. převzaté z rané křesťanské architektury doplněné typicky islámskou velkou barevností a dekorativními geometrickými ornamenty provedenými často v majolice, barvené vypalované keramice). Hlavním představitelem byl Antonio y Cornet Gaudí . Kromě výše zmíněných věcí hrála v jeho tvorbě také velká katolická zbožnost a tudíž inspirace ve středověké křesťanské architektuře – gotice apod. Velkou roli sehrál Eusebio Güell [Gwel], textilní továrník, který se stal velkým mecenášem a obdivovatelem Gaudího tvorby a umožnil mu tak zrealizovat cokoli, co navrhl. Gaudího díla tak nejsou poznamenána kompromisy a ustupováním investorům. Gaudí se opíral o tradiční materiály, formy a stavební postupy – používal kámen (vyztužený železnými tyčemi; z co nejbližších zdrojů) a cihly, s betonem pracoval pouze ve formě nevyztuženého cementu. • Finca (farma) Güell , 1884-87 • Casa Vicens , 1883-88, monumentálně působící dům, islámské vzory, bohatě detailně členěno vertikálně i horizontálně • Palacio Güell , 1886-89, komplikovaný městský palác se středověkými prvky (zvětšené fiály na atice), skeletovitost, především v interiéru – převýšené oblouky. • Casa Batló , 1904-6, přestavba domu z první pol. 19. stol, práce s kamenem a glazovanou keramikou, promyšlené a originální komponenty, obklady často skládány ze střípků. • Casa Milá 1906-10,