Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra historie Školství a osvěta v Kosticích v letech 1845 – 1969 Bakalářská práce Brno 2015 Vedoucí práce: Vypracovala: prof. PhDr. Jaroslav Vaculík, CSc. Michaela Ciprysová Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně, s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Brně dne 28. 3. 2015 Michaela Ciprysová …..………………………………… 2 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce prof. PhDr. Jaroslavu Vaculíkovi, CSc., za pomoc při vzniku a dokončení této práce a za jeho vstřícný přístup, cenné rady a připomínky. 3 Obsah Úvod .............................................................................................................................................. 5 1. Z historie obce Kostice ............................................................................................................. 7 2. Z historie školství na Břeclavsku ............................................................................................ 13 3. Dějiny školství v Kosticích ..................................................................................................... 17 3.1. Počátky základního vzdělávání v Kosticích (1845 – 1871) ............................................. 17 3.2. Obecná škola Kostice (1872 – 1953) ............................................................................... 18 3.2.1. Přelom století (1872 – 1906) ..................................................................................... 18 3.2.2. Počátek 20. století a první světová válka (1907 – 1918) ........................................... 20 3.2.3. Meziválečná léta (1919 – 1938) ................................................................................ 21 3.2.4. Druhá světová válka (1938 – 1945) .......................................................................... 23 3.2.5. Poválečná léta (1946 – 1953) .................................................................................... 23 3.3. Lidová škola hospodářská v Kosticích (1926 – 1945) ..................................................... 25 3.4. Niţší střední škola Kostice (1948 - 1965) ........................................................................ 26 3.4.1. Měšťanská škola (1948 – 1953) ................................................................................ 26 3.4.2. OSŠ A ZDŠ (1953 – 1965) ....................................................................................... 28 3.5. Základní devítiletá škola Kostice – Tvrdonice (1966 – 1969) ......................................... 33 3.6. Mateřská škola Kostice (1950 – 1969) ............................................................................ 35 4. Spolky v Kosticích .................................................................................................................. 37 4.1. Osvětové spolky ............................................................................................................... 37 4.2. Dobrovolní hasiči ............................................................................................................. 39 4.3. Červený kříţ ..................................................................................................................... 39 4.4. Tělovýchovné spolky ....................................................................................................... 40 Závěr ........................................................................................................................................... 42 Prameny a literatura .................................................................................................................... 44 Resumé ........................................................................................................................................ 45 Seznam příloh ............................................................................................................................. 46 4 Úvod Ve své bakalářské práci se chci zaměřit na popis školních institucí a osvětových spolků působících ve vesnici Kostice od roku 1845 do roku 1969. Kostice leţí v nejjiţnějším cípu Moravy v pohraničí ohraničené z východu Slovenskem a ze západu Rakouskem. První písemná zmínka o obci se objevuje v zápisu zemských desek z roku 1384, i kdyţ existují hmotné památky odkazující na dřívější osídlení území. Téma jsem si vybrala, protoţe z této malé obce pocházím a zajímala mne historie školství, jelikoţ v současné době v obci funguje pouze mateřská škola, přestoţe dříve nabízela poměrně pestrou nabídku školních institucí a osvětových spolků. Za cíl si kladu napsat ucelenou práci o konkrétních školních institucích působících v obci od vzniku první školní třídy v roce 1845 aţ po konec základního školství v Kosticích v roce 1969. Chtěla bych zde popsat všechny fáze rozrůstající se školy základní, střední a mateřské. Přestoţe vesnice leţí v blízkosti hranic s Rakouskem, obyvatelstvo vţdy bylo v naprosté většině české pouze s několika německy mluvícími obyvateli. A právě proto budou popisované instituce výhradně českého rázu. Tato práce se zaměřujíce v prvé řadě na školství v obci, kteréţto bylo popsáno v přiměřené míře v publikaci věnující se historii obce, z nichţ jsem čerpala především informace týkající se obecných historických událostí v obci, ale zde mu bude věnováno přední místo. Svou práci jsem rozdělila do čtyř kapitol, z nichţ první je věnována krátkému nástinu historie obce, aby čtenář byl lépe obeznámen s událostmi, které měly vliv na vývoj školství v obci. Druhá kapitola je věnována přehledu vývoje školství v okresu Břeclav, do kterého Kostice střídavé patřily. Třetí kapitola se zaměřuje na popis školských institucí působící v obci od poloviny 19. století do konce 60. let 20. století. Kaţdá podkapitola se zde věnuje jedné instituci, tak aby byla popsána škola mateřská, základní i střední. Ve čtvrté kapitole se pak zmiňuji o nejdůleţitějších spolcích působících v obci, které měly často vliv na chod školy. Ve své práci jsem čerpala primárně z obecních kronik a z kronik samotných škol uloţených ve Státním okresním archivu Břeclav se sídlem v Mikulově. Sekundárně jsem nahlíţela do výborné publikace o historii obce od autorského kolektivu pod vedením prof. Janáka. Dalšími uţitečnými zdroji byly publikace věnující se historií 5 sousedících obcí, které podávaly další pohledy na události v obci z jiných perspektiv, a to zejména týkajících se výstavby společné školy se sousední obcí, Tvrdonicemi. A v neposlední řadě jsem nacházela zajímavé informace ve sbornících věnující se celému blízkému okolí Břeclavska. 6 1. Z historie obce Kostice O podobě vesnice v 19. století se dozvídáme z indikačních skic stabilního registru. Ten říká, ţe nejstarší částí obce byla ulicovka, která svou osou směřovala k říční nivě Morávky. Kvůli populačnímu tlaku bylo nutno vybudovat souběţnou ulici a další domy, jeţ vedly podél komunikace vedoucí od Lánů přes Lanţhot, východní hranici Kostic ke Tvrdonicím, Týnci a dál k Hodonínu. V březnu 1848 kulminovala nespokojenost s nevyřešenými rolnickými a národnostními otázkami v celé monarchii v revoluci. V Kosticích, které byly aţ na pár výjimek národnostně jednotné, byla palčivější otázka rolnická. Stejně jako v ostatních obcích břeclavského panství patřícího lichtenštejnskému kníţecímu rodu bylo i zde řešeno poddanství a s ní spojená robotní povinnost a vlastnictví konkrétních lesních dílů. Jak přesně vypadala situace v Kosticích v polovině 19. století, nám ukazují oceňovací aparáty stabilního katastru a také vyvazovací operáty. Dle nich ţilo v obci v roce 1840 1111 obyvatel, z toho 544 muţů a 567 ţen. V obci ţilo 248 rodin, ovšem domů v soukromém vlastnictví bylo pouze 211. Z toho vyplývá, ţe 37 rodin si svoje bydlení pronajímalo. Z těchto 248 rodin se naprostá většina zabývala zemědělstvím a sedm z nich si k vlastnímu zemědělství přibralo menší ţivnost. 1 Přesto byla většina muţů zaměstnána také jako dělnictvo v břeclavských továrnách nebo na dráze. Břeclavská ţelezniční stanice po zřízení trati na Slovensko patřila k největším na Moravě a zaměstnávala stovky lidí z širokého okolí. Dělníci z Kostic byli zaměstnáni jak na břeclavské stanici, ale také v mnoha stanicích leţících směrem k Vídni. Druhá polovina století byla v zemědělství charakteristická drobením půdy, kdy se selské grunty parcelovaly na menší jednotky. Nová obydlí bylo prakticky moţné stavět pouze na obecních pozemcích. Tímto principem v obci vznikla zcela nová obecní část nazývaná Kopčany podle umístění ve svahu terasy. Domy zde postavené byly malé a náleţely k nim jen malé zahrady. Zprvu byly přidělovány vojenským vyslouţilcům a později obecní chudině. Lidé zde ţili v obecním podnájmu do roku 1883, kdy jim byly domky odprodány. Kvůli stálému nedostatku bytů obecní rada rozhodla ve veřejné draţbě odprodat pozemky běţící souběţně s hlavní cestou vedoucí k Břeclavi v roce 1 Janák, J. (ed.): Kostice. Brno, 1991, s. 50. 7 1903.2 Tímto vznikla nová ulice s názvem Trávníky obydlená převáţně dělnickými rodinami. V souvislosti se zrušením poddanství v roce 1848 bylo nutno vybudovat nový systém veřejné správy. V letech 1850 – 1855 byly Kostice příslušné k Hustopečím. Kostice, pod správou soudního okresu Břeclav od 1855 do 1868, však nově spadaly i pod správu