Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Sdruţená uměnovědná studia Pavlína Křečková Česká punková a hardcorová scéna po roce 1989 a její společenské zakotvení (Bakalářská diplomová práce) Vedoucí práce: PhDr. Aleš Opekar, CSc. 2013 2 Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury. V Ivančicích dne 12. května 2013 ................................................................ 3 Zde bych chtěla poděkovat panu PhDr. Aleši Opekarovi, CSc. za cenné připomínky a konzultace a také Pavlu „Papagájovi“ Frimlovi za poskytnuté informace k této práci. Pavlína Křečková 4 Obsah: 1. Úvod........................................................................................................................... 6 2. Vymezení základních pojmů...................................................................................... 8 2.1 Punk...................................................................................................................... 8 2.2 Hardcore.............................................................................................................. 15 3. Vznik a společenské zakotvení punku a hardcoru před listopadem 1989................. 21 4. Vývoj punkové a hardcorové scény po listopadu 1989............................................. 33 4.1 Česká punková scéna po roce 1989..................................................................... 33 4.2 Česká hardcorová scéna po roce 1989................................................................. 41 5. Do It Yourself............................................................................................................ 50 6. Závěr.......................................................................................................................... 58 7. Resumé...................................................................................................................... 59 8. Summary.................................................................................................................... 60 9. Seznam pouţité literatury a pramenů......................................................................... 61 5 1. Úvod Následující práce má za cíl přiblíţit zakotvení punkové a hardcorové scény v českém prostředí a s nimi spojený rozvoj tzv. principu a myšlenky „Do It Yourself“, neboli v počeštěné podobě „Udělej si sám“. Především nás pak bude zajímat následný vývoj těchto scén po roce 1989, tedy po pádu komunistického reţimu v tehdejším Československu. A právě zmapování této hudby a s ní spojených subkultur, v období po Sametové revoluci, by mělo být hlavním těţištěm a zdrojem bádání následující práce. Záměrem první kapitoly je vysvětlení základních pojmů podstatných pro práci, tedy pojmů punk a hardcore a nástin jejich vzniku a vývoje ve světovém měřítku a jejich následného importu do tehdejšího Československa. Druhá kapitola je pak věnována právě časoprostoru, který panoval v českém prostředí před rokem 1989, kdy zde vládla komunistická moc, jeţ měla hlavní slovo nad vším a nad všemi. A právě hudba punku a tzv. nové vlny, jíţ je punk dle mnohých hudebních publicistů součástí, měla být hlavním nepřítelem komunistické moci, neboť byla odrazem znepřáteleného a opozičního Západu. Kapitola tedy zachycuje ony komunistické zásahy a represe moci vůči tehdejší hudbě punku a nové vlny, sleduje prostředky, jakými moc proti ní zasahovala a celkově se snaţí přiblíţit tuto, pro příznivce punku a nové vlny, dusivou atmosféru komunistické nadvlády nad tehdejším Československem, kde lidé, aniţ by si to mnohdy uvědomovali, byli jakýmisi loutkami ovládanými pohyby shora. Orgány státní moci si tak chtěly vychovávat své občany pouze ve smyslu tehdejší socialistické ideologie a hudbu punku a nové vlny vnímaly jako vlivy a projevy „západní burţoazie“, coţ bylo svým způsobem protiřečení si, neboť punk byl od své podstaty antiburţoazní a proti jakékoli takovéto ideologii a nadvládě nad samotným individuem. Právě toto postupné zakotvení se punkové a zčásti i hardcorové hudby v českém prostředí, v těchto pro ni neúnosných podmínkách, je hlavní podmětem této části práce. Následující kapitola je věnována rozvoji těchto dvou undergroundových hudebních scén po pádu Ţelezné opony a tedy i komunistického reţimu. Kaţdá z podkapitol se tak zabývá zvlášť rozvojem punkové scény a zvlášť té hardcorové, která se zde rozvíjí především po roce 1989 spolu s jejími subţánry jako crust, disbeat, thrashcore či grindcore. S oběma těmito hudebními subkulturami, tedy punkem i hardcorem se prolíná myšlenka „Do It Yourself“, jejíţ základním principem je ideje nezávislosti zmíněných scén na hudebním průmyslu a s tím spojené odmítání konzumu a komerce v rámci produkce této hudby i stylu 6 ţivota. Tato myšlenka je pro zmíněné hudební scény velice důleţitá a proto je jí věnována značná část kapitoly, neboť s ní souvisí také vznik tzv. dister, tedy malých nezávislých punkových a hardcorových vydavatelství a s nimi spojený prodej vlastního oblečení či pořádání koncertů. Dále je s touto myšlenkou spjata výroba tzv. fanzinů, tedy doslova vlastnoručně vyrobených „fanouškovských magazínů“, typických pro punkovou a hardcorovou subkulturu. Právě fanziny, jichţ v českém prostředí vzniklo poměrně velké mnoţství, jsou klíčovými literárními prameny pro část práce, pojednávající o období po roce 1989. Hlavní smysl práce je tedy spatřován v objasnění ukotvení punkové a hardcorové hudby v období před rokem 1989 a především pak následná existence těchto subkultur, jejich zmapování v českém prostředí po listopadu 1989 a zvláště pak přínos pro undergroundové prostředí. 7 2. Vymezení základních pojmů Neţ přistoupíme k tématu vzniku, zakotvení a samotnému vývoji punkové a hardcorové scény v českém prostředí, je třeba vymezit dva nejdůleţitější pojmy, ze kterých budeme v práci vycházet, tj. punk a hardcore. Zmíníme jejich vznik ve světě a také onen časoprostor, jenţ je spojován se vznikem těchto hudebních stylů a s nimi spojených subkultur v tehdejším Československu. Neţ však začneme psát o situaci na punkové a hardcorové scéně, jeţ zde nastala po pádu komunismu, respektive po roce 1989, nahlédneme do historie, bez níţ by následující text nebyl zcela úplný. 2.1 Punk Vyhledáme-li v jazykovém anglickém slovníku samotný význam slova punk, zjistíme, ţe překlad tohoto anglického slovíčka do češtiny znamená něco jako výtrţník, povaleč, uhozený, blbý či shnilý. Kromě toho byly slovem punk označovány garáţové kapely na konci padesátých let a později na začátku let sedmdesátých hudba kapel The Stooges, New York Dolls či MC 5. Často je však pojem punk spojován s jedním z vůbec prvních punkových fanzinů, a tím byl newyorský fanzin s prostým názvem Punk, jehoţ první číslo vzniklo v roce 1976. Tento pojem se následně zpopularizoval, kdyţ se jím začaly označovat newyorské kapely, především pak kapela Ramones. V dnešní době tímto pojmem označujeme příslušníka punkové subkultury či styl hudby spojený s tímto hnutím. Nicméně, i tak byl a je pojem punk často zbytkem společnosti spojován s něčím negativním, lépe řečeno, s rebelstvím a provokací, tolik typickými vlastnostmi pro toto hnutí. „No Future“, „Punk´s Not Dead“, „Fuck the system“, „Chaos and Anarchy“ – to jsou jen některá z mnohých hesel, jimiţ se punkové hnutí od svého vzniku ve druhé polovině sedmdesátých let vţdy vyznačovalo. Se samotným vznikem punku je oficiálně spojován rok 1977, nicméně to není tak úplně pravda, neboť kapely, pro něţ byla typická jednoduchá hudba s nihilistickými texty, se objevily jiţ na počátku sedmdesátých let. Za vůbec nejstaršího „prapunkového“ zpěváka je povaţován Iggy Pop, frontman detroitské skupiny The Stooges, nazývaný téţ „kmotr punku“. Samotný rozmach punkového hnutí však nastal aţ v polovině sedmé dekády, kdy se pak následně rozšířil z USA do Velké Británie. O nástupu punku vypovídá i následující citace hudebního publicisty Josefa Vlčka z knihy Excentrici v přízemí: „Zájmy ekonomické se dostaly do správné konstelace se zájmy uměleckými, kdyţ několik mladých obchodníků dokázalo cynickými triky veřejnosti vnutit první vlnu souborů, schopných stát se 8 mluvčími generace a prodávat přitom dostatek zboţí. Tedy desek. Zrodilo se stylové jádro nové vlny – punk. Byl tak jednoduchý, ţe ho mohl hrát opravdu kaţdý, kdo ovládal pověstné tři akordy a měl co říci.“ 1 Co se týče hudby samotné, tak punk je součástí rockového hudebního spektra, respektive jej řadíme do tzv. nové vlny, která přišla spolu s punkem ve druhé polovině sedmdesátých let, a jíţ je, dle mnohých definicí, punk součástí. Definici podává Josef Vlček: „Nová vlna je proud populární hudby, inspirovaný nástupem nové generace posluchačů a umělců na angloamerické scéně po roce 1976. Dáváme tedy přednost té nejběţnější definici, která ji chápe jako široký generační proud bílé a dokonce černé mládeţe, která hledala svou estetickou seberealizaci mimo svět oficiální hudby v klubovém prostředí s punkovými, pub-rockovými a reggae kapelami.“ 2 Představitelé rodící se punkové vlny se chtěli odlišit od klasické rockové hudby tehdejší doby a vymezit se vůči tzv. „dinosauřím kapelám“, pro něţ byla charakteristická sloţitá několikaminutová kytarová sóla, nákladné a velkolepé koncerty či světelné show v podobě kapel jako Pink Floyd, Rolling Stones, Yes ad. Chtěl je tak uzemnit svoji jednoduchostí, útočnými, razantními a často aţ nihilistickými texty a zvýšeným počtem decibelů. Nicméně, co si tento styl ubral v textech a nástrojové virtuozitě, to si naopak velkým douškem přilil do své energie, dravosti a provokace, jimiţ poukazuje